7 C 220/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 52 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 52 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 150 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 686 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 23. 2. 2021 domáhala zaplacení celkové částky 52 150 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně provedla dne 5. 8. 2013 nucený odtah motorového vozidla žalovaného a následně vozidlo umístila na parkoviště provozované žalobkyní. Vozidlo bylo vyzvednuto dne 16. 5. 2018. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu parkovné za dobu od 9. 7. 2015 do 16. 5. 2018. Za období od 5. 8. 2013 do 8. 7. 2015 bylo parkovné a cena za odtah žalobkyni již přiznána rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. 2. 2016, č. j. 5 C 55/2016.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanoven § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen„ o.s.ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva a žalovanému i žaloba doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Ze stejnopisu zřizovací listiny vydané [anonymizováno] [územní celek] dne 9. 7. 2013 soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena [anonymizováno] [územní celek] a předmětem její činnosti je mimo jiné provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie [územní celek] a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání.

6. Z cenového věstníku - nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil výši maximální ceny za nucený odtah vozidla a maximální ceny za střežení odtaženého vozidla na parkovišti.

7. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] bylo soudem zjištěno, že dne 5. 8. 2013 bylo strážníkem městské policie rozhodnuto o odstranění vozidla podle ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o jeho odtahu.

8. Z karty vozidla [registrační značka] ze dne 30. 8. 2013 soud zjistil, že k uvedenému dni byl provozovatelem a vlastníkem odtaženého vozidla žalovaný.

9. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. 2. 2016, č. j. 5 C 55/2016 bylo zjištěno, že žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 99 250 Kč spolu s příslušenstvím za odtah vozidla a parkovné za období od 5. 8. 2013 do 8. 7. 2015.

10. Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. bylo prokázáno výzvou ze dne 16. 12. 2020 včetně doručenky.

11. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

12. Podle § 45 odst. 4 zák.č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

13. Podle ustanovení § 2 odst. 3 písm. c) nařízení maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den.

14. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v souladu se zákonem provedla odtah vozidla, které umístila na parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni zaplatit parkovné za střežení vozidla za dobu, kdy vozidlo stálo na parkovišti žalobkyně do dne, kdy si vozidlo vyzvedl. Parkovné za období od 9. 7. 2015 do 16. 5. 2018 činí částku 52 150 Kč (1 043 dní x 50 Kč), včetně zákonného úroku z prodlení od 24. 12. 2020 do zaplacení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 686 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 086 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. § 2 odst. 3 v částce 600 Kč.

18. Soud při stanovování výše náhrady nákladů řízení vycházel ze skutečnosti, že žalobce je příspěvková organizace statutárního města zřízená mimo jiné za účelem správy pohledávek vzniklých v souvislosti s odtahy vozidel. Soud tak odkazuje na konstantní judikaturu Ústavního soudu (viz např. jeho nález ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. III. ÚS 2984/09), dle které není možné považovat zastoupení statutárních měst advokátem v jednoduchých věcech jako účelně vynaložený náklad.

19. Stejnou optikou je třeba pak přistupovat k příspěvkovým organizacím statutárních měst při správě pohledávek vzniklých obcím v souvislosti s jejich činností. Jiný výklad by mohl vést k obcházení citované judikatury Ústavního soudu.

20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).