7 C 221/2017

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o určení neúčinnosti smlouvy <b>I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění, uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne 3. 10. 2016, je vůči němu právně neúčinná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 26 922,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.</b> pokračování - 2 - 7 C 221/2017 <b>III. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací složená záloha ve výši 5 000 Kč z účtu tohoto soudu.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se původní žalobce [název původní účastnice] (později pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), [IČO], domáhal určení, že smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění, uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne 3. 10. 2016, sepsaná formou notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], je vůči němu právně neúčinná. Žalobce tvrdil, že výše uvedenou smlouvou vyvedli žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení] do výlučného vlastnictví žalované pozemky v [obec], byt v [obec] – [část obce] a pozemek ve [obec] nad [příjmení].

2. Žalobce uváděl, že dne 18.3.2016 uzavřel v pozici věřitele se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] v pozici dlužníka smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce této společnosti úvěr ve výši 17 000 000 Kč a společnost se zavázala jej vrátit do 31.12.2016. Tato lhůta byla Dodatkem [číslo] ke smlouvě o úvěru posunuta na 31.3.2017. Dne 18.3.2016 byla formou notářského zápisu sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo], sepsána dohoda o přistoupení k dluhu, kterou k dluhu [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývajícímu z této smlouvy o úvěru přistoupil manžel žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], a stal se tak spoludlužníkem ze smlouvy o úvěru. Písemným prohlášením ze dne 18.3.2016 vyslovila žalovaná souhlas s tím, aby její manžel přistoupil ke smlouvě o úvěru, je tak nepochybné, že věděla o závazku svého manžela, který ze smlouvy o úvěru vyplývá.

3. Žalobce dále tvrdil, že notářským zápisem ze dne 3.10.2016 sepsaným notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], uzavřela žalovaná se svým manželem smlouvu o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění, kterou manželé [příjmení] vyvedli do výlučného vlastnictví žalované v žalobě blíže specifikované nemovitosti: pozemky v [obec], byt v [obec] – [část obce] a pozemek ve [obec] [anonymizováno] [příjmení].

4. Pohledávka žalobce za [právnická osoba] [anonymizováno] a za manželem žalované [jméno] [příjmení] ze smlouvy o úvěru [číslo] je vykonatelná na základě notářského zápisu sepsaného dne 25.1.2017 notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo] ve smyslu § 71b zák.č. 358/1992 Sb. (notářského řádu). V tomto notářském zápisu uznali dlužníci, [právnická osoba] [jméno] [příjmení], pohledávku ze smlouvy o úvěru ve výši 16 898 000 Kč s příslušenstvím a zavázali se ji společně a nerozdílně uhradit pod ztrátou výhody splátek, přičemž splátka jistiny ve výši 16 864 000 Kč měla být uhrazena dne 31.3.2017. V případě pozdní úhrady se dlužníci zavázali platit úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné jistiny. Tuto splátku jistiny dlužníci řádně neuhradili, všechny nároky žalobce jsou na základě notářského zápisu přímo vykonatelné a žalobce podal pro vymožení své pohledávky návrh na nařízení exekuce. K provedení exekuce pro vymožení pohledávky žalobce v celkové výši 16 806 800,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 16 847 000 Kč od 1.4.2017 do 31.5.2017, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 16 806 800,48 Kč od 1.6.2017 do zaplacení a nákladů exekuce, byl pověřen soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. pokračování - 3 - 7 C 221/2017 5. Podle žalobce uzavřením smlouvy o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění došlo k vyvedení nemovitostí ze společného jmění manželů [příjmení] do výlučného vlastnictví žalované a tím ke znemožnění žalobci vést úspěšně exekuci a domáhat se tak svých práv. Touto smlouvou zkrátili manželé [příjmení] uspokojení vymahatelné pohledávky žalobce, smlouva byla uzavřena mezi manželi, tedy mezi osobami blízkými, a to méně než před jedním rokem. S ohledem na vyslovení souhlasu žalované s přistoupením jejího manžela k dluhu ze smlouvy o úvěru nepřichází v úvahu, že by nemohla poznat a nepoznala úmysl manžela zkrátit žalobce jako věřitele. Vzhledem k výše uvedenému se žalobce domáhal určení, že je výše uvedená smlouva o manželském majetkovém režimu vůči němu právně neúčinná.

6. V průběhu soudního řízení došlo k postoupení pohledávky původního žalobce nejprve na společnost [právnická osoba], [IČO] (její vstup do řízení na místo žalobce připustil soud usnesením ze dne 24.1.2019, č.j. [číslo jednací]) a následně na [právnická osoba], reg. [číslo] o připuštění jejího vstupu na místo žalobce rozhodl soud dne 11.7.2019, č.j. [číslo jednací].

7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že tato není důvodná, neboť smlouva uzavřená mezi ní a jejím manželem není úkonem, který by žalobce zkracoval na uspokojení pohledávky za [právnická osoba] a.s., potažmo za jejím manželem [jméno] [příjmení]. Namítala, že sice smlouvou nabyla uváděné nemovitosti, ovšem společné jmění manželů jí bylo děleno na dvě části, z nichž větší hodnotu má část připadající jejímu manželovi, který podle ní nabyl do výlučného vlastnictví podíly v obchodních společnostech [právnická osoba], [anonymizováno] [země], [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova]. Nezpochybňovala, že závazek žalobce vůči [právnická osoba] a.s. a jejímu manželovi je splatný a vykonatelný, podstatné však je, že tento závazek byl vůči žalobci zajištěn, a to mimojiné, movitým majetkem, jehož hodnota výrazně převyšuje výši dluhu včetně příslušenství. Konkrétně poukazovala na zástavní smlouvu uzavřenou formou notářského zápisu dne 18.3.2016 k zajištění závazku z úvěrové smlouvy [číslo] kterou bylo zřízeno pro žalobce zástavní právo k numericky řízení brusce [anonymizována čtyři slova] a k numericky řízené frézce [anonymizována čtyři slova]. Znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] byla hodnota brusky stanovena na částku 25 300 000 Kč a hodnota frézky na částku 22 200 000 Kč. Celková hodnota movitých věcí, jimiž je závazek žalobce zajištěn, tedy činí 47 500 000 Kč. Aktuální výše exekučně vymáhaného plnění podle informace soudního exekutora činila celkem 20 350 916,98 Kč a je tak zjevné, že pohledávka žalobce je dostatečně zajištěna a lze ji uspokojit výkonem zástavního práva. Vedle toho má majetek [jméno] [příjmení] ve formě podílů v několika obchodních společnostech. Dohoda žalované s manželem ze dne 3.10.2016 nebyla činěna v úmyslu zkrátit žalobce coby věřitele, protože závazek byl dostatečně zajištěn jinými prostředky, než byl nemovitý majetek, kterého se žalované dohodou dostalo. Poukázala též na skutečnost, že u předchozí úvěrové smlouvy z roku 2015 požadoval žalobce zajištění nemovitostmi, které jsou nyní v jejím vlastnictví, při uzavření úvěrové smlouvy v roce 2016, již žalobce zajištění těmito nemovitostmi nepožadoval. A nepožadoval ani připojení se žalované k uvedenému závazku. Podle žalované se žalobce, místo toho, aby využil zástavní právo, nepochopitelně domáhá uspokojení pohledávky jinými způsoby, k čemuž najal vymahačskou firmu. Tato opakovaně provádí nájezdy do jejího bydliště, přičemž její výhružky vedly k psychickému zhroucení žalované. V dohodě s exekutorem také žalobce nesmyslně blokoval bankovní účty [právnická osoba] [anonymizováno], čímž paralyzoval její činnost. pokračování - 4 - 7 C 221/2017 8. U prvního jednání žalovaná doplnila, že po podání žaloby došlo k tomu, že žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke dvěma strojům, které sloužily jako zajištění úvěru žalobce a stroje převzal. Je zde i pravděpodobnost, že dluh byl již splněn. V reakci na toto sdělení uvedl žalobce, že dluh splněn nebyl, určitá částka byla vymožena exekučně, nedošlo však k uspokojení celé pohledávky a ze strany exekutora bylo sdělováno, že nemá jak dále postupovat, že neshledal další majetek. Později žalobce doplnil, že dle jeho názoru je smlouva o zajišťovacím převodu práva ke strojům neplatná z důvodu nedodržení generálního inhibitoria ohledně majetku [právnická osoba] [anonymizováno] a také nedošlo k předání strojů žalobci.

9. K námitkám žalované žalobce doplnil, že otázka ohledně majetku [jméno] [příjmení] je sporná, žalobce nemá přístup k informacím o jeho hodnotě a je na žalované, aby prokázala, že majetek k uspokojení dluhu, který stále narůstá, je postačující. Obecným předpokladem pro uplatnění věřitelova práva dle § 589 odst. 1 o.z. na určení neúčinnosti právního jednání dlužníka je, že stačí, bylo-li věřiteli jednání na škodu a lze se nadíti, že úspěšným provedením odpůrčího nároku bude umožněno úplné nebo částečné uspokojení věřitele a že nelze od vedení exekuce proti dlužníkovi očekávat úspěch. S poukazem na § 591 o.z. uvedl také, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele se při bezúplatném jednání nevyžaduje. Je také na žalobci, pokud je mu zavázáno více dlužníků společně a nerozdílně, aby si vybral, na kom bude plnění požadovat. Podle § 1872 o.z. může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli z nich. Vzhledem k tomu, že proti [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž přihlásili pohledávky zajištění věřitelé ve výši přesahující majetek této společnosti, rozhodl se vymáhat svoji pohledávku po spoludlužníku [jméno] [příjmení]. Argument, podle něhož se měl uspokojit ze zajištění pohledávky, tak nemůže obstát.

10. Po změně právního zastoupení žalovaná dále namítla, že zúžení společného jmění manželů [příjmení] bylo úzce komunikováno a koordinováno s tehdejším věřitelem [anonymizována tři slova] Smlouva o zajišťovacím převodu práva ke strojům má soluční účinky ke dni, kdy došlo k marnému uplynutí lhůty pro plnění. Tím dnem se vlastnictví věřitele ke strojům stalo nepodmíněné a rozhodující pro posouzení zkrácení věřitele by měla být hodnosta strojů k tomuto okamžiku. Námitka porušení nedodržení generálního inhibitoria ohledně majetku [právnická osoba] [anonymizováno] nemůže obstát. Takové porušení je relativně neplatné, může se ho dovolat věřitel, za podmínky, že ho takové jednání, jež porušuje generální inhibitorium, poškozuje. K tomu v tomto případě nedošlo, neboť tímto jednáním byla naopak pohledávka věřitele utvrzena.

11. Žalovaná dále namítla, že zúžení společného jmění manželů jako takové v daném případě nezkracuje uspokojení věřitele, neboť věřitel se může uspokojit na majetku manželky v rámci exekuce na základě ustanovení § 42 ex. řádu, které ve vztahu mezi manželi de facto zahrnuje jejich majetek ve společném jmění manželů do jedné exekuce a nadále se na něj v exekuci nahlíží jako na jeden celek. Majetek žalované je již zahrnut na základě konání žalobce do exekučního řízení a výsledek řízení o podané žalobě nemá na toto již probíhající exekuční řízení vliv. Co do podstaty je tedy odpůrčí žaloba nesmyslná, neboť žalovaná manželka dlužníka [jméno] [příjmení] je ze zákona rovněž dlužníkem (z titulu možnosti uspokojení vymáhané pohledávky ze společného jmění dlužníka a jeho manželky), tedy de iure nedošlo v důsledku zúžení SJM k žádnému vyvedení majetku. Relativní neúčinnost zúžení SJM ve vztahu k věřitelům vyplývá již ze zákona (§ 719 odst. 2 o.z., procesní řešení je přes § 42 ex. řádu) a není důvodu se neúčinnosti dovolávat přes § 589 a násl. o.z. pokračování - 5 - 7 C 221/2017 12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce, [název původní účastnice], [IČO], uzavřel v pozici věřitele dne 18.3.2016 se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], v pozici dlužníka smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl této společnosti úvěr ve výši 17 000 000 Kč, který se společnost zavázala vrátit do 31.12.2016. Splatnost úvěru byla Dodatkem [číslo] ke smlouvě o úvěru posunuta na 31.3.2017 (smlouva o úvěru [číslo] dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru ze dne 30. 12. 2016). Spolu s uzavřením úvěrové smlouvy byla dne 18.3.2016 formou notářského zápisu sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo], sepsána dohoda o přistoupení k dluhu, ve které se manžel žalované [jméno] [příjmení] zavázal, že za předpokladu, že bude [právnická osoba] [anonymizováno] jistina úvěru poskytnuta, vrátí ji spolu s příslušenstvím věřiteli společně a nerozdílně s dlužníkem, jakož i splní ostatní závazky vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru. Manžel žalované [jméno] [příjmení] se tak stal spoludlužníkem ze smlouvy o úvěru. Písemným prohlášením ze dne 18.3.2016 vyslovila žalovaná souhlas s tím, aby její manžel přistoupil ke shora uvedené smlouvě o úvěru. Úvěr byl, jak potvrdili účastníci v později sepsaném notářském zápise, v plné výši načerpán dne 30.3.2016 (notářský zápis [spisová značka], [spisová značka] ze dne 18. 3. 2016, souhlas žalované ze dne 18. 3. 2016 zápis NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka]).

13. Součástí notářského zápisu ze ne 18.3.2016 je též zástavní smlouva uzavřená mezi [název původní účastnice], [IČO], jako zástavním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako zástavcem, kterou bylo zřízeno pro žalobce zástavní právo k numericky řízení brusce [anonymizována čtyři slova] a k numericky řízené frézce [anonymizována čtyři slova] k zajištění veškerých peněžitých plnění ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] byla hodnota brusky stanovena na částku 25 300 000 Kč a hodnota frézky na částku 22 200 000 Kč. Zástavní právo bylo zapsáno do rejstříku zástav (notářský zápis [spisová značka], [spisová značka] ze dne 18. 3. 2016, znalecký posudek [číslo] 2015 ze dne 17.7.2015 a znalecký posudek [číslo] 2015 ze dne 15.7.2015 ze dne 15.7.2015, potvrzení o zápisu).

14. Formou notářského zápisu ze dne 3.10.2016 sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], uzavřela žalovaná se svým manželem [jméno] [příjmení] smlouvu o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění. Podle této smlouvy z majetku náležícího do jejich společného jmění manželů mají po jejím sepisu do výlučného vlastnictví žalované náležet v zápisu blíže specifikované nemovitosti, a to dva rodinné domy s pozemky v [obec], byt a k němu náležící spoluvlastnické podíly na společných částech domu v [obec] – [část obce] a pozemek ve [obec] nad [příjmení]. Do výlučného vlastnictví manžela mají náležet podíly na [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [země], [anonymizováno] a [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. Po sepisu smlouvy má manželský majetkový režim spočívat v režimu oddělených jmění. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník shora zmíněných nemovitostí (notářský zápis NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], informace o pozemku, resp. bytové jednotce, z nahlížení do KN k pozemku parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo] zapsaných pro k.ú. [obec], k bytové jednotce [číslo], zapsané v k.ú. [část obce] a k pozemku parc. [číslo] zapsanému pro k.ú. [obec] nad [příjmení]).

15. Notářským zápisem sepsaným dne 25.1.2017 notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo] došlo mezi oprávněným [jméno] spořitelním družstvem a povinnými pokračování - 6 - 7 C 221/2017 [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] k uznání dluhu a uzavření dohody se svolením k vykonatelnosti podle § 71b notářského řádu [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], uznali pohledávku ze smlouvy o úvěru ve výši 16 898 000 Kč s příslušenstvím a zavázali se ji společně a nerozdílně uhradit pod ztrátou výhody splátek, přičemž splátka jistiny ve výši 16 864 000 Kč měla být uhrazena dne 31.3.2017. V případě pozdní úhrady se dlužníci zavázali platit úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné jistiny. Svolili též k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce), jestliže svoji povinnost v zápise uvedenou řádně a včas nesplní (notářský zápis [spisová značka], NZ [číslo] sepsaný 25.1.2017).

16. Pohledávku žalobce z titulu úvěrové smlouvy [číslo] se [právnická osoba] [anonymizováno] a dlužníci řádně neuhradili, nároky žalobce jsou na základě notářského zápisu přímo vykonatelné a žalobce podal dne 15.6.2017 pro vymožení své pohledávky návrh na nařízení exekuce. K provedení exekuce pro vymožení pohledávky žalobce v celkové výši 16 806 800,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 16 847 000 Kč od 1.4.2017 do 31.5.2017, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 16 806 800,48 Kč od 1.6.2017 do zaplacení a nákladů právního zastoupení, vyčíslené na 17 902 083,73 Kč, a pro náklady exekuce, byl Obvodním soudem pro Prahu 2 pověřen soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ten proti povinným [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] zahájil exekuci. Exekuce je vedena za účasti žalované [celé jméno žalované], manželky [jméno] [příjmení] (vyrozumění o zahájení exekuce, č.j. [číslo jednací], ze dne 21. 7. 2017, exekuční příkaz č.j. [číslo jednací]).

17. Co se týče nemovitostí žalované, na základě exekučního příkazu ze dne 6.4.2021, č.j. [číslo jednací], ve věci účastníků [název žalobkyně] a [celé jméno žalované], bylo zahájeno řízení o vkladu zástavního práva na těchto nemovitostech (oznámení [stát. instituce] ze dne 3. 5. 2021 a 4. 5. 2021).

18. U dalších ve věci provedených důkazů (smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva spolu s uznáním dluhu ze dne 15.1.2019, předávacího protokolu ze dne 29. ledna 2019) byla ze strany žalobce namítnuta jejich platnost, správnost a jejich podpis ze strany zástupce žalobce. Vzhledem k pozdějšímu právnímu posouzení věci se těmto námitkám soud nevěnoval, když z listin ani nečinil pro spor žádné závěry. Aktuální zjištění ve vztahu k zastaveným strojům bylo takové, že byly prodány v rámci veřejné dražby dne 21.9.2021, celková dosažená cena činila 17 365 000 Kč (protokoly o provedené dražbě). Ani toto zjištění nepovažuje soud, s ohledem na níže přijaté právní posouzení, za podstatné.

19. Návrhy na doplnění dokazování soud zamítl, neboť s ohledem na jeho právní posouzení věci, které je možno učinit z již provedených důkazů, by doplnění dokazování bylo nadbytečné.

20. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil dle níže uvedených zákonných ustanovení a s níže podaným závěrem. Vzhledem k okamžiku uzavření smluvních ujednání účastníků (§ 3028 odst. 1 o.z.) posuzoval soud věc dle ustanovení zák.č. 89/2012 Sb. (o.z.). Starší právní úpravu zák.č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) uvádí pro srovnání, když dovozuje použitelnost starší judikatury na posuzovaný případ. <i>21. Podle § 589 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není</i> pokračování - 7 - 7 C 221/2017 <i>vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.</i> Podle § 719 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. <i>Podle § 737 o.z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.</i> <i>Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.</i> <i>Podle § 1723 odst.1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.</i> <i>Podle § 1892 o.z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.</i> <i>Podle § 42a odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.</i> <i>Podle § 143a odst. 1 obč.zák. manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.</i> <i>Podle odstavce 4 tohoto ustanovení manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.</i> <i>Podle § 42 odst. 1 zák.č. 120/2001 Sb. (dále jen exekuční řád) před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.</i> <i>Podle odstavce 2 tohoto ustanovení při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.</i> pokračování - 8 - 7 C 221/2017 <i>Podle odstavce 3 v ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.</i> 22. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželu žalované [jméno] [příjmení], tím, že dne 18.3.2016 přistoupil k dluhu [právnická osoba] [anonymizováno] vznikl vůči žalobci (resp. jeho předchůdci) dluh, tj. povinnost splnit žalobci dluh z úvěrové smlouvy vedle původního dlužníka. Stal se tak dlužníkem žalobce spolu se [právnická osoba] [anonymizováno] (§ 1892 o.z.). Vzhledem k tomu, že závazek (zde závazek plnit věřiteli dluh) vzniká ze smlouvy, vznikl tento dluh dne 18.3.2016, kdy došlo k podpisu dohody. Vznikl tedy předtím, než si s [jméno] [příjmení] s žalovanou, svojí manželkou, dohodou sepsanou formou notářského zápisu dne 3.10.2016 upravili zúžení společného jmění manželů, kteroužto dohodou nabyla žalovaná do svého výlučného majetku nemovitosti dříve patřící do společného jmění manželů.

23. Žalobce (a dále jeho právní nástupci společnost [právnická osoba] a později [právnická osoba], na něž byla pohledávka za [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] postoupena), se dostal s vymáháním své pohledávky do potíží a tvrdí, že uzavřením smlouvy o manželském majetkovém režimu došlo k vyvedení nemovitostí ze společného jmění manželů [příjmení] do výlučného vlastnictví žalované a tím ke znemožnění žalobci vést úspěšně exekuci a domáhat se tak svých práv. Tedy s tvrzením, že došlo ke zkrácení uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, se domáhá určení, že tato smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění, je vůči němu právně neúčinná.

24. Formulace žalobce směřuje k odpůrčí žalobě upravené v ustanovení § 589 o.z. (za dřívější úpravy § 42a obč.zák.). Vzhledem k tomu, že napadená smlouva je smlouvou o manželském majetkovém režimu, přihlíží soud při posouzení žaloby k ustanovení § 737 o.z., které je speciální úpravou doplňující ustanovení § 589 o.z. a řešící ochranu práv třetích osob před důsledky vypořádání manželského jmění. Smluvní volnost manželů při uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu je dále upravena ustanovením § 719 o.z., které ve svém druhém odstavci stanoví, že smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. Třetí osoba, zde žalobce, není pouhým pasivním příjemcem informace o uzavření smlouvy. Se smlouvou, která se jí dotýká, musí souhlasit. V daném sporu nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalobce se smlouvou souhlasil. Žalovaná uváděla (a to až poté, co řízení bylo koncentrováno), že žalobce o dohodě věděl, v jejím důsledku prováděl navazující úvěrové operace, nepovažoval ji za akt, kterým by měla být krácena jeho práva nebo vymahatelnost jeho pohledávky. Jak uvádí komentář ustanovení § 719 o.z. (Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655 – 975), 2. vydání, 2020, str. 218 - 225), s ohledem na celkovou koncepci zákona je zřejmé, že ochrana předvídaná v § 719 odst. 2 směřuje vůči třetím osobám, jejichž právo (pohledávka) vzniklo před uzavřením modifikační smlouvy. Dle názoru soudu, jde zde o obdobu dřívějšího ustanovení § 143a obč.zák. a jako podstatné soud shledává, že formulace tohoto ustanovení dává podklad pro závěr, že smlouva dotýkající se svým obsahem nebo účelem práv třetí osoby (bez jejího souhlasu) nemá vůči ní právní účinky již ze zákona. Procesní odraz nalézá ustanovení § 719 odst. 2 o.z. v ustanovení § 42 ex. řádu.

25. Ustanovení § 42 ex. řádu upravuje exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů a v zájmu ochrany věřitelů rozsah společného jmění manželů koncipuje šířeji, konstituuje totiž pokračování - 9 - 7 C 221/2017 neúčinnost některých smluv o zúžení či rozšíření rozsahu SJM pro účely exekučního řízení. Rozhodující pro právní účinky těchto smluv ve vztahu k exekučnímu řízení je doba jejich uzavření. Majetek, který dle smlouvy o zúžení SJM nespadá do společného jmění manželů nelze postihnout tehdy, jestliže je taková smlouva zapsána v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu a jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný (§ 42 odst. 2 ex. řádu). V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manžel. změněn (§ 42 odst. 3 ex. řádu). V posuzované věci, kdy se jedná o vydobytí dluhu, který vznikl ještě před uzavřením smlouvy o modifikující rozsah SJM (smlouva sama ani nebyla do Seznamu zapsána), lze tak majetek, který dle této smlouvy nespadá do SJM exekučně postihnout. A jak bylo doloženo, také se tak děje a na základě exekučního příkazu ze dne 6.4.2021 bylo zahájeno řízení o vkladu zástavního práva na dotčených nemovitostech.

26. Otázkou, kterou soud zvažoval bylo, jak se taková situace projeví v řízení o žalobě na určení neúčinnosti smlouvy. Obdobnou situaci za účinnosti dřívější úpravy občanského zákoníku posuzoval Nejvyšší soud ČR a v rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 1154/2012 uvedl, že žalobou podanou podle ustanovení § 42a obč. zák. nelze úspěšně odporovat dohodě o zúžení společného jmění manželů, jejíž právní bezúčinnost nastala podle ustanovení § 143a odst. 4 obč. zák. Věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manželu dlužníka, i když bezúčinnost smlouvy podle ustanovení § 143a odst. 4 obč. zák. nebyla (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím soudu.

27. V Nejvyššímu soudem posuzovaném případě bylo pro rozhodnutí ve věci významné vyřešení právní otázky, zda lze ve smyslu ustanovení § 42a občanského zákoníku určit právní neúčinnost smlouvy o zúžení společného jmění manželů, která byla uzavřena (stala se účinnou) až poté, co vznikla žalujícímu věřiteli vůči jednomu z manželů pohledávka, a jejíž obsah proto nemohl být žalujícímu věřiteli v době vzniku jeho pohledávky znám (§ 143a odst. 4 občanského zákoníku). Smyslem žaloby podle ustanovení § 42a občanského zákoníku (odpůrčí žaloby), jak uváděl Nejvyšší soud, je - uvažováno z pohledu žalujícího věřitele - dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, pak představuje podklad k tomu, že se věřitel může na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu), vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co odporovaným (právně neúčinným) právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. Zatímco neúčinnost právního úkonu podle ustanovení § 42a občanského zákoníku je třeba uplatnit odpůrčí žalobou a dochází k ní teprve (až) na základě pravomocného rozhodnutí soudu, stav relativní bezúčinnosti smlouvy podle ustanovení § 143a odst. 4 občanského zákoníku nastává přímo ze zákona (ex lege). S tím, že právní bezúčinnost smlouvy o zúžení společného jmění manželů podle ustanovení § 143a odst. 4 občanského zákoníku nastává přímo ze zákona, uvažuje rovněž právní úprava výkonu rozhodnutí (exekuce). Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí (pro účely exekuce) proto považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů (srov. § 262a odst. 1 větu druhou občanského pokračování - 10 - 7 C 221/2017 soudního řádu a § 42 odst. 1 větu druhou exekučního řádu), při výkonu rozhodnutí (exekuci) se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky (srov. § 262a odst. 2 větu první občanského soudního řádu a § 42 odst. 2 větu první exekučního řádu), a smlouva o zúžení společného jmění manželů vytváří právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí (exekuci), jen tehdy, byl-li oprávněnému znám obsah smlouvy o zúžení společného jmění manželů v době vzniku vymáhané pohledávky (srov. § 267 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu a § 52 odst. 1 exekučního řádu).

28. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že žalobou podanou podle ustanovení § 42a občanského zákoníku nelze úspěšně odporovat dohodě o zúžení společného jmění manželů, jejíž právní bezúčinnost nastala podle ustanovení § 143a odst. 4 občanského zákoníku, a že věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění připadl manželu dlužníka, i když bezúčinnost smlouvy podle ustanovení § 143a odst. 4 občanského zákoníku nebyla (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím soudu.

29. Soud je přesvědčen o tom, že i nadále, za úpravy dané zák.č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, lze z výše uvedených závěrů Nejvyššího soudu ČR vycházet, neboť co do podstaty, z níž byly tyto závěry vyvozeny, ke změně právní úpravy nedošlo. Soud proto přisvědčil námitce žalované, že smlouva o zúžení společného jmění manželů je za dané situace neúčinná již ze zákona a není tak možno se úspěšně v řízení dovolávat určení neúčinnosti právního jednání. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl..

30. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst.1 o.s.ř. a přiznal ve sporu úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Tyto vyčíslil jako náklady právního zastoupení spočívající v odměně ve výši 20 150 Kč (tj. odměna za 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč) – převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci ze dne 20.12.2017, vyjádření ze dne 9.9.2021, další porada s klientem přesahující jednu hodinu, účast na jednání soudu dne 21.1.2020 a dne 19.10.2021) dle § 9 odst. 4, písm. b), § 11 odst. 1, písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (a jednom úkonu právní služby v poloviční výši 1 550 Kč) – podání odvolání do rozhodnutí o předběžném opatření dle § 11, odst. 2, písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále přiznal žalované náklady 7 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 100 Kč, a odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 4 672,50 Kč Celkem tedy byla žalované na náhradu nákladů řízení přiznána částka ve výši 26 922,50 Kč.

31. Oproti vyúčtování nepřiznal soud žalované náhradu nákladů za sdělení k přípisu ze dne 29.11.2020 a sdělení ze dne 27.1.2021, neboť taková sdělení ve spisu nejsou. Pokud se mělo jednat o sdělení žalované ze dne 27.1.2020 (odpověď na žádost o sdělení, co brání uzavření dohody mezi stranami) a o sdělení žalované ze dne 18.1.2021 (na žádost, zda je žalované nebo jejímu manželovi známo umístění zastavených strojů), tato sdělení soud nepovažuje za úkony právní služby, za něž by měla náležet odměna. Naopak přiznal žalované náhradu za účast zástupce u jednání soudu dne 19.10.2021, kterou zástupce ve vyčíslení nezmínil, neboť se odměny za tento úkon výslovně nevzdal. pokračování - 11 - 7 C 221/2017 32. O splatnosti náhrady nákladů k rukám zástupce žalované rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř.