7 C 236/2017

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Filipa Janka a přísedících Stanislava Plocka a Bc. Aleny Zbožínkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 145 318,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 145 318,03 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 113 159,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení 145 318,03 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu náhrady škody, která jí měla být způsobena žalovaným. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný u ní pracoval na základě pracovní smlouvy jako automechanik, jeho náplní práce byly opravy motorových vozidel přijatých do opravy. Jeho průměrný výdělek činil 32 125 Kč měsíčně. Dne 6. 10. 2016 opravoval žalovaný vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [registrační značka], kdy závadou na vozidle měl být únik oleje z prostoru rozvodů. I přesto, že byl žalovaný znalý servisních prací, jelikož dne 19. 5. 2016 absolvoval školení a následný test na servisní opatření EA 189 produktivní personál č. v 2016, jakož i školení [jméno] [příjmení] ohledně vyhledávání postupu oprav v počítačovém systému, v rozporu s předepsaným pracovním postupem použil výrazně větší množství tmelu. Žalobkyně tvrdila, že přebytečný tmel ucpal olejové čerpadlo, čímž došlo k nedostatečnému mazání motoru a k jeho zničení, což způsobil žalovaný právě tím, že nedodržel postup opravy předepsaný výrobcem. K předepsaným postupům v systému výrobce měl přitom žalovaný přístup po zadání přihlašovacích údajů a hesla, které byly vyvěšeny na nástěnce v dílně. Uvedená oprava byla u žalobkyně řešena jako zakázka č. CW001637 ze dne 26. 9. 2016, jelikož však bylo později zjištěno, že se jedná o záruční opravu, byla dne 30. 9. 2016 založena nová zakázka č. CG000127. Žalovaný svoji práci vykázal v rámci původní zakázky č. CW001637. Na obou zakázkách bylo vozidlo identifikováno totožným kódem VIN. Ze zakázkového listu je zřejmé, že žalovaný na opravě vozidla strávil 5 hodin a zaměstnanec [příjmení 0] hodiny kontrolou úniku oleje. Dne 4. 11. 2016 byla následně založena záruční zakázka č. CG000137, v rámci které byl na předmětném vozidle vyměněn přidřený motor. Žalobkyně závadný motor zaslala výrobci vozidla, společnosti [právnická osoba], a jeho opravu nejprve řešila jako vadu motoru uplatněnou v záruční době, přičemž od společnosti [právnická osoba] dostala uhrazeno 145 318,03 Kč. Jelikož však na základě expertízy výrobce byl zjištěn jako důvod přidření motoru nanesení většího množství tmelu, než je předepsané množství výrobcem, vystavil následně výrobce žalobkyni fakturu na zmíněnou částkou za neoprávněnou reklamaci. Žalobkyně vystavenou fakturu č. 60010179 společnosti [právnická osoba] uhradila dne 10. 5. 2017, čímž jí vznikla škoda ve výši 145 318,03 Kč.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Uvedl, že u žalobkyně pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 10. 2014. Popřel, že by kdy u žalobkyně absolvoval školení ohledně opravy motorů. Jeho průměrný měsíční výdělek se pohyboval okolo 28 000 Kč, žalovaný nárok tak převyšuje čtyř a půl násobek jeho mzdy. Žalovaný dále shrnul běžný průběh postupu při provádění oprav u žalobkyně. Sdělil, že první kontakt se zákazníkem probíhal přes technika na příjmu, neodborníka, který sepsal základní údaje o vozidle a předal jej k posouzení vedoucímu dílny, příp. automechanikovi. Opravované vozidlo bylo přitom umístěno na dílnu a bylo přístupné všem zaměstnancům; podle zjištěné závady byly následně objednány náhradní díly. Po provedení opravy byl vyplňován protokol, kde byl zachycen výčet záručních oprav, počet odpracovaných hodin konkrétního zaměstnance provádějící opravu včetně jeho jména. Přičemž pokud se jednalo o záruční opravu, docházelo k opravě pouze reklamované vady. Pokud tak v daném případě byl reklamován unikající olej, nebyly v rámci záruční opravy prováděny jiné činnosti. Ve vztahu k opravě vozidla, které je předmětem tohoto řízení, žalovaný uvedl, že na protokolu opravy předloženém ze strany žalobkyně jsou uvedena dvě jména, současně žalobkyně nepředložila protokol o materiálech převzatých a použitých při opravě, a proto není zřejmé, který ze zaměstnanců podílejících se na opravě vozidla měl nesprávně postupovat a jaké množství těsnicího prostředků mělo být skutečně použito. Namítal dále, že prováděl pouze druhou opravu a byl řadovým automechanikem, kterému nepříslušelo, aby diagnostikoval opravu. Opravu musel provést tak, jak to vyhodnotil přijímací technik. Pokud šlo o předepsané postupy oprav, žalovaný potvrdil, že absolvoval školení [jméno] [příjmení] ohledně používání systému poskytnutého společností [právnická osoba], nicméně předepsané postupy oprav byly k dispozici pouze přes přihlašovací údaje na webových stránkách výrobce, kterými však žalovaný na rozdíl od vedoucího dílny nedisponoval a do systému se nemohl přihlásit. Žalovaný tak byl při opravách instruován právě vedoucím dílny. Žalovaný dále upozornil na skutečnost, že na fotografiích součástek předmětného vozidla předložených ze strany žalobkyně, konkrétně na sacím koši není vidět silikon, ale pouze kovové piliny, které vznikly v důsledku tření. Pokud by však skutečně došlo k ucpání sacího koše silikonem, bylo by sítko plné a vozidlo by se zastavilo. Naopak k uvolnění všech ložisek na klikovém hřídeli tak, jak je vidět na fotografiích, dochází po delší jízdě bez přítomnosti oleje. Nedostatek oleje je však ve vozidle signalizován kontrolkou, která dle návodu řidiči jízdu s vozidlem zakazuje. Předmětné vozidlo po opravě přitom ujelo dalších 600 km, proto tedy není zřejmé, zda k zadření motoru došlo nesprávným postupem při jeho opravě (což popíral), či zda ke vzniku závady nepřispěly další okolnosti nastalé až po opravě motoru. Dle žalovaného by zadření motoru, jestliže k němu mělo dojít v důsledku nedostatku oleje, způsobil řidič, který by s vozidlem jel, přestože by musela svítit výstražná červená kontrolka. Žalobkyně tak neprokázala příčinnou souvislost mezi prováděnou opravou v jejím servisu a údajnou škodou, která ji měla vzniknout. Žalovaný dále poukázal na nesoulad jednání společnosti [právnická osoba] s její praxí při přezkumu oprávněnosti záručních oprav. Podle žalovaného nebylo běžné, aby výrobce nejprve záruční opravu proplatil a až následně zkoumal její oprávněnost, v důsledku čehož požadoval vrácení poskytnutého plnění. Zpochybňoval rovněž výši vyčíslené škody.

3. Po poučení 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalobkyně ve vztahu k výši způsobené škody doplnila, že ve faktuře č. 60010166 jsou fakturovány jak práce, tak materiál na více zakázkách včetně zakázky č. GC000137. Ze strany výrobce byly uznány dvě položky, a sice odtah [anonymizována tři slova] ve výši 3 930 Kč a náhradní vozidlo [anonymizováno] motor ve výši 4 000 Kč, z čeho plyne, že částka za neuznané práce činí 9 727,74 Kč. Z vydaného materiálu pak nebylo odečteno ničeho a jeho cena pak činí 110 369,80 Kč. Součet obou položek zvýšený o 21% DPH pak tvoří vzniklou škodu ve výši 145 318,03 Kč.

4. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně na pozici vedoucího dílny a nadřízeného žalovaného, bylo zjištěno, že svědek má uprostřed dílny kancelář, ve které se nachází stolní počítač. Ten každé ráno zapíná, heslo se nemění. Počítač je celý den volně přístupný všem zaměstnancům, je na něm přístupný internet a také postupy automobilek k opravám automobilů, které jsou chráněny přístupovým kódem. Zaměstnanci, kteří jsou vyčleněni na opravy [anonymizována dvě slova], mají vlastní přístupy, jiným zaměstnancům umožňuje přístup svědek. Přístupové kódy k jednotlivým automobilkám jsou vyvěšeny také na nástěnce v kanceláři. Školení [jméno] [příjmení] se žalovaný účastnil, jde o školení ohledně práce s programem [jméno] [příjmení], ve kterém jsou přístupné pracovní postupy a vzory při opravách vozidel, po čem jít a co opravovat. Žalovaný byl vyčleněným zaměstnancem pro [anonymizováno], měl vlastní přístupové údaje. S chodem byl seznámen a v praxi jej realizoval, jelikož počítač využíval. Pokud jde o přístupové údaje, jde o dvě části, a sice přihlašovací jméno, které je neměnné a má ho každý vyčleněný zaměstnanec, a heslo, které se obměňuje. Každá aktualizace hesla se vyvěšuje na nástěnce. Heslo přitom přiděluje konkrétnímu zaměstnanci, který byl přihlášen do školícího programu, sama společnost [právnická osoba] prostřednictvím nadřízeného pana [příjmení]. Pokud by měl někdo problém zadat heslo z nástěnky a potřeboval se dostat do počítače, tak ten přístup mu svědek umožní a to heslo mu tam zadá. Podle svědka nebyl od roku 2016 jiný problém se záruční opravou u [právnická osoba] než ten s žalovaným. Žalovaný opravoval gufero s tím, že aby se k němu dostal, musel demontovat olejové čerpadlo. Skutečnost, kdo na předmětném vozidle prováděl servisní prohlídku v průběhu opravy, není relevantní, jelikož při prohlídce se nedemontuje olejové čerpadlo. Sám svědek měl posuzovat fotografie konkrétního motoru z hlediska důvodnosti zamítnutí opravy ze strany [právnická osoba]

5. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně na pozici automechanika a kolega žalovaného, vypověděl, že přístup k pracovním postupům mají všichni zaměstnanci žalobkyně; pokud se nemohou přihlásit, zajistí přístup mistr dílny. Každé ráno zapíná mistr dílny počítač. Vyškolení zaměstnanci – mechanici – mají vlastní přístupy s tím, že na nástěnce v dílně vedle počítače jsou k dispozici hesla, naopak nevyškolení zaměstnanci chodí pro přístup za mistrem, ten jim přístup umožní. Jiná možnost není. Svědek sám se přihlašuje pomocí vlastního přístupu, a sice k vozidlům [značka automobilu] a [značka automobilu] [jméno]. Převzetí hesla podepisoval. Značky, u kterých nemá přístup k pracovním postupům, neopravuje. [značka automobilu] nedělá. Pokud by se tak mimořádně stalo, šel by za mistrem, aby mu přístup umožnil. Běžně se stává, že se chodí pro přihlašovací údaje za mistrem, jelikož je to jednodušší než vyhledávat hesla na nástěnce. Ohledně používání údajů z nástěnky nebyl svědek nikdy instruován. Nevěděl, zda má v pracovní smlouvě ustanovení týkající se přístupů k pracovním postupům v počítači. U počítače svědek žalovaného vídával.

6. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně na pozici vedoucího servisu a nadřízený žalovaného, uvedl, že žalovaný byl zařazen do školícího programu [anonymizováno], kdy jedním z prvních školení je školení na systém [jméno] [příjmení] ohledně základních postupů pro mechaniky a techniky při opravách včetně seznámení se s potřebným nářadím. Tohle školení žalovaný absolvoval. K tomu systému mají běžně přístup na dílenském počítači mechanici, kde si dohledávají ty postupy. Vypověděl dále, že při zjištění škody, která měla žalobkyni vzniknout, se vycházelo z posudku výrobce [právnická osoba], který byl vypracován k faktuře za nesprávně vystavenou fakturu ze strany žalobkyně. Svědek popsal běžnou praxi u žalobkyně, a sice že po opravě určitého množství záručních zakázek, se vše sepíše a odešle výrobci [právnická osoba] do systému [jméno] k proplacení. Vyjmuté díly se následně výrobci posílají do [obec] k posouzení oprávněnosti jejich výměny. Pokud je shledáno, že výměna byla neoprávněná, vystaví výrobce fakturu a zašle podklady odůvodňující neoprávněnost. Kontrolu oprav v dílně u žalobkyně provádí namátkově mistr dílny. Svědek shodně jako další svědci potvrdil skutečnosti ohledně volně přístupného počítače na dílně včetně přihlašovacích údajů vyvěšených na nástěnce u počítače. Hesla i přihlašovací jména jsou přitom přidělována přímo výrobcem, a sice těm, kteří se systémem skutečně pracují či do systému zapisují údaje a je třeba je přesně ztotožnit, tj. technici, naopak pro mechaniky na dílně je pouze jeden přístup, jelikož mechanici v systému pouze vyhledávali postupu, do systému nic nezaznamenávají. Žalovaný přitom patřil do skupiny automechaniků a svůj vlastní přístup přidělený výrobcem neměl. Při problémech s přístupem do systému na dílně, byl vždy přítomen svědek či pan [příjmení], aby přístup mechanikům umožnili. Žalovaného svědek popsal jako šikovného mechanika, spoustu věcí dokázal opravit i bez vyhledání konkrétního postupu, svědek se však kladně nevyjádřil ohledně jeho pracovní a lidské stránky. Právě v dodržování pracovních postupů byly s žalovaným problémy. Svědek nebyl schopen říci, zda i v tomto konkrétním případě (opravy úniku oleje) si žalovaný postup vyhledal. Pokud si ho však vyhledal, tak ho nedodržel. Tvrdí-li žalovaný, že přístup na počítač neměl, všichni mechanici přístup mají, a pokud by měl nějaký problém s tím přístupem, měl kontaktovat jeho nebo pana [příjmení].

7. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec žalobkyně na pozici vedoucího servisu a garanční technik a také bývalý kolega žalovaného, popsal průběh oprav předmětného vozidla u žalobkyně. Nejprve se dělala servisní prohlídka, při které byla zjištěna závada, netěsnicí kroužek. Zákazník si stěžoval na ztrátu oleje. Oprava se dělala jako záruční, jelikož vozidlo bylo v záruce. V systému nelze souběžně účtovat běžný a garanční servis s tím, že garanční servis hradí [anonymizováno]. Po opravě se vyúčtovala servisní prohlídka, [anonymizováno] uhradila výměnu těsnicího kroužku a vozidlo odjelo. Následně volali ze servisu z [obec], že mají vozidlo na opravu kvůli našemu možnému pochybení, proto se vozidlo nechalo přitáhnout. Žalovaný následně částečně rozebral motor, nafotilo se to a výrobce [právnická osoba] schválil postup opravy, což neznamená, že by schválil, že se jedná o garanční opravu. Objednaly se díly a mechanik provedl jejich výměnu. Poté přišla od [právnická osoba] faktura, kterou proplatili výměnu, a žalobkyně měla 35 dní na dodání měněných dílů ke kontrole. Motor spolu s hadicemi, šrouby a těsněním byl proto zaslán do zkušebny v [obec]. Jelikož se přišlo na pochybení, byl motor žalobkyni vrácen spolu s fakturou k proplacení a s vyjádřením ohledně důvodu vrácení. V daném případě byl ze strany [právnická osoba] uznán odtah vozidla a náhradní vozidlo, naopak práce a materiál spojený s opravou uznány nebyly a byly uvedeny ve faktuře k proplacení. Obě opravy včetně následné opravy motoru byly účtovány na žalovaného, proto lze předpokládat, že opravy nedělal nikdo jiný, jelikož pokud by se žalovaný nezapsal do pracovního listu, šidil by se tím na výplatě. Z pozice koordinátora vzdělávání svědek uvedl, že v rámci školení [jméno] [příjmení] se nevydává certifikát o jeho absolvování, pouze se do knížečky mechanika vylepí potvrzení, dále je potvrzení zaznamenáváno rovněž s testem v systému CMP. Každý mechanik na zakázkách [značka automobilu] [anonymizováno] absolvuje školení [jméno] [příjmení]. To je systém [jméno výrobce], kde je vše potřebné pro opravy, pro postup oprav. [jméno výrobce] [anonymizováno] má dané postupy, jak se co opravuje, zohlední se v tom i finanční hledisko. Na pracovišti mechanik dostane přihlašovací jméno a heslo. Pak mají také na dílně počítač, kde si mohou dohledat, co potřebují. Je tam také mistr dílny, který může pomoci. K případnému ucpání sacího koše svědek uvedl, že i v případě přebytečného množství tmelu mohl by sací koš zůstat čistý, jelikož při zapnutém sání může být tmel na koši přisán, naopak při vypnutém sání může tmel odpadnout. Sací koš je přitom součástí mazacího okruhu motoru, ze sítka přitom vede trubička s těsněním, která jej spojuje s olejovým čerpadlem. Podle svědka však nebyl motor zadřený, ale přidřený, jelikož byla poškozená ložiska. Zatímco o zadřený motor by šlo v případě, kdyby se motor vůbec netočil; tento motor se však točil, tj. vozidlo bylo možné nastartovat. Jako příčinu přidření motoru svědek na základě svých zkušeností označil nedostatečné mazání neboli malý tlak oleje.

8. Ke zjištění skutkového stavu věci byly dále provedeny rovněž listinné důkazy: Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán na pozici automechanik na dobu neurčitou se sjednaným dnem nástupu do práce dne 20. 10. 2014. Mzda byla žalovanému stanovena hodinově dle produktivity, kdy při nejnižší produktivitě byla hrubá mzda stanovena výší 12 976 Kč měsíčně a při nejvyšší produktivitě výší 34 125 Kč měsíčně. Dne 27. 5. 2015 žalovaný absolvoval školení [anonymizováno] [číslo] – [jméno] [příjmení] (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 20. 10. 2014 a ze mzdového výměru ze dne 20. 10. 2014, potvrzení o absolvování školení vystavené společností [právnická osoba] ze dne 28. 6. 2018 a z printscreenu přehledu vzdělávacích akcí).

9. Složitější vycházení s žalovaným na pracovišti dokládala žalobkyně výtkou zaměstnanci pro neuspokojivou pracovní morálku, která měla spočívat ve výbušné povaze žalovaného a neschopnosti vycházet s kolegy na pracovišti, ze dne 12. 9. 2016.

10. Průběh opravy úniku oleje byl dokládán zakázkovými listy č. CW001637 a č. CG000127. Vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] bylo do servisu žalobkyně přistaveno asistenční službou dne 26. 9. 2016 v 11:45 hodin z důvodu úniku oleje z motoru, olej by vyměněn a vozidlo vráceno. Dne 30. 9. 2016 v 7:39 hodin bylo vozidlo opět přijato s tím, že v druhém případě byla zakázka řešena jako záruční oprava. Tuto opravu prováděl žalovaný, který motor přetěsňoval. Následně zhruba po měsíci bylo vozidlo opět přivezeno do servisu žalobkyně se zadřeným motorem. Takto byl skutkový stav učiněn nesporným při jednání dne 16.11.2018.

11. Pracovní postup při montáži a demontáži těsnicí příruby byl zjištěn z printscreenu stránek v rámci programu [jméno] [příjmení]. Rovněž bylo zjištěno, že pracovní postup upozorňuje na důsledky aplikace nadměrného množství těsnicího prostředku (silnějšího než 3 mm).

12. Z daňového dokladu č. 60010166 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 9. 1. 2017 vyúčtovala společnosti [právnická osoba] částku 170 214,14 Kč za práce, materiál a externí práce. Tento daňový doklad byl opraven na základě změn v systému [anonymizováno] tak, že nově byla vyúčtována částka 145 318,03 Kč (zjištěno z opravného daňového dokladu č. 60010179 vystaveného dne 2. 5. 2017).

13. Z vyúčtování zakázky č. CG000137 ze dne 29. 12. 2016 bylo zjištěno, že zakázka byla přijata dne 4. 11. 2016, jednalo se o výměnu motoru na vozidle [registrační značka], jako servisní technik byl uveden [jméno] [příjmení]. Byly vyúčtovány pracovní procesy (včetně položek odtah [anonymizováno] externí služby a náhradní vozidlo [anonymizováno] motor) a materiál v celkové výši 128 028 Kč. Svědek [příjmení] i [příjmení] při svém výslechu po předložení těchto listin potvrdili, že se jedná o vyúčtování opravy, která byla provedena žalobkyní z důvodu přidření motoru.

14. Historie vozidla typu [anonymizováno], identifikační číslo [anonymizováno] byla zjištěna z výpisu historie vozidla ze dne 31. 1. 2019. Dne 26. 9. 2016 proběhla pod č. zakázky CW001637 na uvedeném vozidle prohlídka s výměnou oleje, pod zakázkou č. CG000127 byla dne 30. 9. 2016 řešena příruba klikového hřídele těsnicí a demontáž a montáž ozubeného řemene, dále dne 4. 10. 2016 byl řešen únik oleje přes těsnicí kroužek klikového hřídele s potřísněním rozvodového řemene. Pod zakázkou č. CW000137 byly dne 4. 11. 2016 provedeno několik úkonů včetně funkce vyhledávání chyb a dne 7. 11. 2016 byla provedena výměna motoru. Dle nepodepsaného protokolu opravy k zakázce ze dne 26.9.2016, č. CW001637 provedl mechanik [příjmení] kontrolu úniku oleje, žalovaný výměnu gufera a rozvody. Na zakázce č. CG000127 žalovaný strávil celkem 6,05 hodin (zjištěno z elektronické registrace práce).

15. Skutečnost, že provedená výměna motoru nebyla ze strany výrobce vyhodnocena jako oprávněná, byla zjištěna z analytické zprávy v německém jazyce včetně překladu do českého jazyka zpracovaná panem [jméno] [příjmení] motor [země] dne 22. 2. 2017. Ze zprávy je zřejmé, že závada byla vyhodnocena jako dílenská chyba spočívající v nesprávné opravě těsnicí příruby, kde mělo být použito příliš mnoho silikonu. Stav motoru a jeho jednotlivých dílů posuzovaný v rámci analytické zprávy byl zjištěn z přiložených fotografií.

16. Dne 10. 5. 2017 byla z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] zaslána na účet společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] částka ve výši 145 318,03 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu ze dne 10. 5. 2017 a z údajů o subjektech DPH – žalobkyně a společnosti [právnická osoba]).

17. Žalovaný byl vyznán k úhradě částky 145 318,03 Kč z důvodu jeho nesprávného postupu při opravě vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] spočívající v použití výrazně většího množství tmelu oproti předepsanému množství výrobcem, v důsledku čehož musela žalobkyně výrobce uhradit uvedenou částku jako neoprávněnou reklamaci (zjištěno z výzvy k úhradě k úhradě dlužné částky ze dne 17. 7. 2017).

18. Z e-mailové komunikace ze dne 10. 12. 2018 a ze dne 20. 12. 2019 mezi zástupkyní žalovaného a soudním znalcem v oboru strojírenství se zvláštní specializací na autoopravárenství [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že mezi nimi byly konzultovány následky nedostatečného mazání motoru, jakož i chování řidiče při rozsvícení kontrolky motoru. Právní zástupkyně žalovaného opětovně znalce oslovila o rok později v návaznosti na seznámení se s historií předmětného vozidla. Znalec se vyjádřil k případné příčinné souvislosti mezi důvody první a druhé opravy vozidla, kterou vyloučil. Podle znalce šlo od počátku o vadu spočívající ve vůli v uložení klikového hřídele, která způsobila netěsnost těsnicího kroužku a na vozidle byla přítomna již před první opravou. Podle znalce výměnou těsnícího kroužku klikové hřídele byl odstraněn pouze důsledek vzniklé poruchy, kterou byl únik oleje z motoru, nikoli jeho vlastní příčina, kterou byla vůle v uložení klikové hřídele vzniklá dlouhodobým přetěžováním motoru způsobeným jeho provozem s nedostatečným množstvím oleje. Znalec poukázal na chybnou diagnostiku ze strany přijímajícího technika žalobkyně, neboť dle něho samotné samovolné poškození těsnicího kroužku a s ním spojený únik oleje jsou vyloučeny, vždy se jedná o důsledek vzniklé poruchy.

19. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], znalce, mimojiné, z oboru strojírenství – autoopravárenství, ze dne 25. 8. 2020 byla zjištěna jako vysoce pravděpodobná a technicky přijatelné příčina přidření motoru, kterou bylo vymačkání drážek v dosedací ploše gufera na klikovém hřídeli. Netěsnost gufera nebyla příčinou úniku oleje, ale pouze následek jiné závady na klikovém hřídeli. Během ujetí 600 km došlo opětovně ke snížení hladiny oleje pod stanovenou mez a k částečnému nasátí vzduchu sacím košem se snížením tlaku oleje. Při snížení tlaku oleje byly ložiska klikové hřídele nedostatečně mazány a došlo k jejich přidření. Přidření motoru přitom nesouviselo s použitým množstvím tmele, jeho použité množství nemělo na provoz vozidla vliv. Pokud by sací koš nasál nadměrné množství silikonového tmele z dosedací plochy, tmel by pevně ulpěl na sítku sacího koše a samovolně by se neuvolnil. Dle znalce při ucpání sítka by vznikal vyšší a vyšší podtlak s vyšší intenzitou vtlačení silikonu do mezer sítka, nasáté části by pevně ulpěly a k jejich samovolnému uvolnění ze sítka by nemohlo dojít (v některých případech dochází až k deformaci sítka vzniklým pod tlakem). Ulpělé kovové částečky na sítku znalec vysvětlil kontaminací oleje otěrem z ložisek po přidření motoru. V případě, že by se přes sítko protlačily malé silikonové částečky tmele, došlo by k jejich zachycení v olejovém filtru a nemohly by ovlivnit mazání motoru.

20. Soud jako nadbytečný zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem znalce [celé jméno znalce], jelikož měl za to, že závěry znaleckého posudku postačovaly k zjištění skutkového stavu věci tak, aby mohlo být ve věci samé rozhodnuto. <i>21. Podle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 3 citovaného ustanovení zák. práce je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.</i> <i>22. Podle § 257 odst. 1 zák. práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zák. práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.</i> 23. Se shora citovaného ustanovení § 250 zák. práce plyne, že předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je a) porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímém s ním, b) vznik škody, c) příčinná souvislosti mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a e) zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoli z nich, nárok, a tedy ani povinnost k zaplacení, nevzniká. Současně žalobce tíží, aby tvrdil a posléze i prokázal všechny uvedené předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody.

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], bylo k žalobkyni do opravy přijato dne 26. 9. 2016 s únikem oleje s tím, že zakázka byla nejprve vedena pod č. CW001637 a následně ode dne 30. 9. 2016 jako záruční oprava pod zakázkou č. CG000127. V rámci opravy, kterou prováděl žalovaný, došlo k přetěsnění motoru, kdy byl vyměněn těsnicí kroužek (gufero). Žalobkyně tvrdila, že při výměně gufera nedodržel žalovaný stanovený postup a použil více tmele, který následně ucpal sítko sání a v důsledku nedostatečného mazání motoru se tento zadřel. Soud neuvěřil obraně žalovaného, pokud tvrdil, že do systému [jméno] [příjmení], kde jsou pro [značka automobilu] stanoveny postupy oprav, neměl přístup. V řízení bylo prokázáno, že na dílně v kanceláři vedoucího dílny byl volně přístupný počítač, na kterém měli mechanici možnost vyhledávání pracovních postupů v návaznosti na konkrétní značku vozidla. Tyto postupy bylo možné nalézt v systému [jméno] [příjmení] po zadání přihlašovacích údajů, které byly jednotlivým zaměstnancům přidělovány přímo výrobcem vozidla. Žalovaný přitom školení právě ohledně práce v programu [jméno] [příjmení] absolvoval dne 27. 5. 2015. Byť se výpovědi svědků ohledně vlastních přístupových údajů jednotlivých zaměstnanců lišily, nebylo pochyb o tom, že pokud se vyskytl problém s přihlašováním, byly přihlašovací kódy a hesla volně přístupné všem mechanikům v dílně na nástěnce, která se nacházela v blízkosti počítače. Nadto bylo přihlášení vždy možné rovněž skrze vedoucího dílny [příjmení] nebo vedoucího servisu [příjmení], a to přes jejich vlastní přihlašovací údaje a heslo. Dále byla prokázána skutečnost, že na předmětném vozidle došlo k přidření motoru, pročež bylo dne 4. 11. 2016 přijato k žalobkyni k opravě; tato zakázka byla u žalobkyně vedena jako záruční pod č. CG000137. Svědek [příjmení] popsal běžnou praxi, která byla realizována v případě záručních oprav. Tedy že záruční oprava byla vždy zanesena do systému výrobce k proplacení, závadné díly byly následně výrobci zaslány k expertíze a k posouzení oprávněnosti reklamace. V případě, že bylo ze strany výrobce zjištěno, že je reklamace nedůvodná, byla žalobkyni vystavena faktura ke zpětné úhradě neoprávněně proplacené reklamace a současně s tím jí bylo předloženo vyjádření obsahující důvody, pro které byla reklamace shledána neoprávněnou. Stejně tomu tak bylo v daném případě, kdy výrobce, společnost [právnická osoba], neuznal záruční opravu žalobkyně ze dne 4. 11. 2016 z důvodu dílenské chyby, v jejímž důsledku došlo k zadření hlavního ložiska. Dílenská chyba byla přitom výrobcem spatřována v nesprávné opravě těsnicí příruby (gufera), kdy při jeho výměně bylo použito nadměrné množství silikonu. Příčina zadření motoru a tedy důvodu neuznání provedené následné opravy jako záruční ze strany [právnická osoba] byla sporná. Žalobkyně ji dokládala zprávou, ve které jako předběžnou analýzu příčiny zadření ložiska motoru stanovil opravář [jméno] [příjmení], pracující pro [právnická osoba], příliš mnoho silikonu na těsnící přírubě. Žalovaný namítal, že zpráva nemůže být objektivní, neboť na jejím výsledku měla [právnická osoba] zájem a neodpovídá ani předloženým fotografiím. Z toho důvodu byl soudem zadán znalecký posudek, který se měl k příčině zadření motoru vyjádřit a zodpovědět otázku, zda ji mohlo způsobit žalobkyní tvrzené větší množství použitého tmele žalovaným.

25. Příčinu přidření ložisek klikového hřídele předmětného vozidla vysvětlil závěr znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], kterou mělo být nedostatečné mazání motoru tlakovým olejem vlivem nízké hladiny oleje. K úniku oleje mělo přitom dojít v důsledku netěsnosti gufera, což však nebyla pravá příčina úniku oleje, ale pouze následek jiné závady na klikovém hřídeli. Jako skutečnou příčinu úniku oleje znalec s vysokou mírou pravděpodobnosti označil vymačkání drážek v klikovém hřídeli, což následně vedlo k netěsnosti gufera. Netěsnost gufera tedy nebyla způsobena přímo guferem a jeho samotná výměna za nové nepostačovala. V daném případě však bylo nutno přesně diagnostikovat skutečnou příčinu netěsnosti gufera a za účelem zabrání úniku oleje bylo nutno zjištěnou závadu řešit posunutím dosedací těsnicí hrany gufera mimo vymačkanou drážku. Žalobkyní tvrzenou příčinu zadření motoru, kterou měla být skutečnost, že žalovaný měl použít při přetěsnění motoru větší než doporučené množství tmele, jenž ucpal sítko, v důsledku čehož byl motor nedostatečně mazán, znalec jednoznačně vyloučil. Fotografie sítka, které měl znalec k dispozici, takovému závěru neodpovídají, jak znalec ve svém posudku vysvětlil. V otázce neexistence příčinné souvislosti mezi použitím větším množstvím tmele a zadřením předmětného motoru se znalec shodl i s žalovaným předkládaným vyjádřením jím osloveného znalce se specializací na autoopravárenství [titul] [jméno] [příjmení]. Soud neměl důvodu o daném závěru pochybovat a považuje ho za správný a řádně odůvodněný.

26. Po seznámení se se závěry znaleckého posudku žalobkyně změnila tvrzení ohledně porušení pracovní povinnosti žalovaného, které namísto nadměrného použití těsnicího prostředku spatřovala v nesprávném nasazení gufera žalovaným, jak uvedl zástupce žalobkyně při jednání dne 28.5.2021. Soud takovéto tvrzení považoval za změnu žaloby spočívající ve změně skutkových tvrzení vážících se k tomu, jakým jednáním měl žalovaný způsobit přidření motoru předmětného vozidla, neboť do té doby tvrzení žalobkyně zcela jasně a jedině uváděla, že jím mělo být použití většího množství tmele (v čemž spatřovala žalobkyně nedodržení stanoveného postupu opravy). Návrh na změnu žaloby soud při jednání soudu dne 28. 5. 2021 nepřipustil, jelikož měl za to, že dosavadní tvrzení a výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu, neboť by bylo třeba doplnění tvrzení ze strany žalobkyně týkajících se diagnostikování závady a zadání způsobu její opravy, soud by dále musel doplnit dokazování přinejmenším výslechem přijímajícího technika žalobkyně, novými výslechy již vyslechnutých svědků, případně dalším znaleckým posudkem či jeho doplněním. K novým tvrzením současně nelze přihlížet, a to s ohledem na již proběhlou koncentraci řízení, o níž byli účastníci řízení poučeni při jednání soudu dne 16. 11. 2018; nejedná se přitom ani o zákonnou výjimku z koncentrace (viz § 118b odst. 1 in fine o.s.ř.). Pokud by tak soud změnu žaloby připustil, vycházel by ze skutkových tvrzení, které již žalobkyně nemohla v řízení uplatnit, a řízení by zatížil procesní vadou, která by mohla vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci.

27. Soud proto i nadále rozhodoval o původním návrhu žalobkyně. V daném případě bylo prokázáno, že to byl žalovaný, který prováděl opravu předmětného vozidla, při níž vyměnil těsnící kroužek (gufero). Závěry znaleckého posudku však jednoznačně vyloučily, že i kdyby použil žalovaný při výměně těsnícího kroužku větší množství tmele na přírubu motoru nebyla by tato skutečnost příčinou toho, že došlo k zadření motoru (a následně nebyla oprava proplacena [anonymizována dvě slova] jako oprava záruční). Znalec přesně popsal důsledky použití nadměrného množství tmele, a sice jeho vtlačení vně i dovnitř motoru a následné omezení průchodu oleje přes sací sítko koše vlivem uvolněných částí tmele. V takovém případě by uvolněné části tmele vlivem podtlaku pevně ulpěly v mezírkách sítka a k jejich samovolnému uvolnění by nemohlo dojít. Podle znalce však v daném případě sítko sacího koše neneslo žádné stopy po tmelu, jak bylo vidět na předkládaných fotografiích. Žalobkyni se tedy nepodařilo prokázat, že k tvrzené škodě došlo právě v důsledku jí uváděného porušení pracovních povinností žalovaného, naopak bylo po znaleckém zkoumání vyloučeno, že by uváděné jednání žalovaného mohlo být příčinou zadření motoru a následně žalobkyni vzniklé škody.

28. Pokud soud dospěl k tomuto závěru o neexistenci jednoho z předpokladů (tj. příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením pracovních povinností a vzniklou škodou) pro naplnění zákonné konstrukce povinnosti k náhradě škody způsobené zaměstnancem, přičemž ze shora uvedeného plyne, že všechny čtyři zmíněné předpoklady musejí být naplněny současně, pak již nebylo třeba zkoumat předpoklady zbývající.

29. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), tak, že zcela úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení představující odměnu za zastupování advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátního tarifu“). Soud tak přiznal odměnu v celkové výši 113 159,20 Kč, a to za 11 úkonů právní služby dle podle § 7 bodu 5, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu po 6 940 Kč za úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 19. 2. 2018, ze dne 26. 9. 2018, ze dne 16. 12. 2018, ze dne 20. 12. 2019, ze dne 1. 10. 2020, účast na jednání soudu dne 2. 10. 2018, dne 16. 11. 2018 přesahující dvě hodiny a tedy s dvojnásobnou odměnou, dne 22. 1. 2019 přesahující dvě hodiny a tedy s dvojnásobnou odměnou, dne 22. 11. 2019 a dne 28. 5. 2021), včetně 11 náhrad hotových výdajů pod 300 Kč za úkon právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Odměna byla dále zvýšena o 21% daň z přidané hodnoty, tj. o 19 639,20 Kč, podle § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. ve spojení s § 14a advokátního tarifu, jelikož zástupkyně žalovaného je její plátkyní.

31. Žalovanému nebyla přiznána odměna advokáta za vyjádření ze dne 19.10.2018 (čl. 56 spisu), neboť ve vyjádření nebylo uvedeno nic nového, pouze sdělení, že se žalovaný může vyjádřit až v návaznosti na doplnění tvrzení žalobkyní. Rovněž soud nepřiznal odměna za vyjádření ze dne 26. 9. 2019 (na č.l. 133 spisu), jelikož se jednalo o pouhé jeho vyjádření ohledně žádosti o odročení jednání. Nepřiznal ani odměnu za vyjádření ze dne 16.10.2019 se sdělením, že mezi účastníky nedošlo k mimosoudní dohodě (č.l. 139), neboť se nejedná o úkon právní služby, za nějž by měla náležet odměna. A konečně nepřiznal ani odměnu za sdělení ze dne 25.6.2020 (č.l. 158 spisu), kde žalovaný setrval na uložení všech již dříve formulovaných otázek znalci, když za původní vyjádření a návrh již odměna přiznána byla.

32. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).