7 C 266/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: Anonymizováno v.o.s., IČ: Anonymizováno sídlem Anonymizováno insolvenční správkyně dlužníka Ing. arch. Jméno zainteresované osoby 0/0 , Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupené advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 564 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 046 Kč, se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 34 046 Kč od 16. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 12 000 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 517 954 Kč, se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 16. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a co do zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 12 000 Kč od 16. 4. 2022 do 30. 4. 2022 ve výši 11,75 % ročně, se žaloba zamítá.pokračování - 2 - 7 C 266/2022

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 75 893 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 564 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že byla Městským soudem v Praze ustanovena insolvenčním správcem dlužníka Ing. arch. , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Do soupisu majetkové podstaty úpadce byly sepsány nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ, pro obec a katastrální území , adresa, :- jednotka č , Anonymizováno, , byt, zapsaná na LV č. , hodnota, , vymezená v budově , adresa, , bytový dům (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku par. č. st. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 801/7928 na společných částech domu , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojícího na pozemku par. č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, pozemku parc. č. , Anonymizováno, ,- jednotka , Anonymizováno, , jiný nebytový prostor, zapsaná na LV č. , hodnota, , vymezená v budově , adresa, , bytový dům (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku par. č. , hodnota, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 801/7928 na společných částech domu , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojícího na pozemku par. č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu o velikosti 801/7928 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ,- jednotka č. , Anonymizováno, , garáž, zapsaná na LV č. , hodnota, , vymezená v budově , adresa, , bytový dům (LV č. , hodnota, ) stojící na pozemku par. č. , hodnota, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 801/7928 na společných částech domu , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojícího na pozemku par. č. , hodnota, a spoluvlastnického podílu o velikosti 801/7928 na pozemku parc. č. , Anonymizováno- pozemek parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, (dále jen "nemovitosti", či „ byt „).

2. Dle žalobkyně tyto nemovitosti užívá žalovaná k bydlení bez jakéhokoli právního důvodu, když jí k nim nesvědčí vlastnické právo. S ohledem na to ji žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky za užívání nemovitostí ve výši obvyklého nájemného pro danou lokalitu ve výši 12 000 Kč měsíčně, a to za období od prohlášení úpadku, tj. června 2018 do podání návrhu na vydání platebního rozkazu v dubnu 2022. Celkovou dlužnou částku za toto období vyčíslila na ( 47 x 12 000 Kč ), tj. 564 000 Kč. Žalovaná přes výzvu nic neuhradila, žalobkyně tak žádala rovněž zákonný úrok z prodlení z žalované částky ode dne 16.4.2022 do zaplacení.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítala, že kupní smlouva úpadce Ing. , jméno FO, k nemovitostem je absolutně neplatná pro nezaplacení kupní ceny. Poukazovala na řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. , spisová značka, , kde se domáhá vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty úpadce. Proto podle ní nenastaly dosud účinky bezdůvodného obohacení a nájemní smlouva, podle níž by měla hradit nájemné, uzavřena nebyla. Žaloba je podle ní předčasná a neprojednatelná. Poté, co se v řízení nechala zastoupit, doplnila, že v roce 2013 byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, na základě které na ni mělo být převedeno vlastnické právo k bytu, v souvislosti s tím byla uzavřena nájemní smlouva, která měla překlenout krátký časový úsek, než dojde k převedení vlastnického práva k bytu, což byl závazek společnosti pana , jméno FO, , a následně závazek pana , jméno FO, . Nájemné, které by měla hradit, se započítává na částku složenou k úhradě kupní ceny bytu. Peníze za byt byly prokazatelně uhrazeny, zaplatila částku 1 500 000 Kč v souvislosti s bytovou jednotkou, ale vlastnické právo na ni převedeno nebylo. Vyloučila, že by měla vůči žalobkyni, potažmo úpadci, jakýkoliv dluh, naopak je to Ing. , jméno FO, , kdo je dlužníkem. Podle žalované, byť byla nájemní smlouva koncipována pouze na krátký časový úsek k překlenutí doby nabytí vlastnictví, je platnýmpokračování - 3 - 7 C 266/2022právním titulem, obsahuje ujednání o zápočtu nájemného, a tedy nic nedluží. Po jednání soudu a v poskytnuté lhůtě doplnila dále svá tvrzení, jakým způsobem měla uhradit kupní cenu bytu. Tvrdila, že na žádost společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . v roce 2013 převedla svoji dřívější smlouvu o smlouvě budoucí na jiný byt ( u společnosti , právnická osoba, . ), kde již uhradila zálohu kupní ceny 996 000 Kč. S tím, že později obdrží od společnosti , jméno FO, . jiný byt. Rozdíl ve velikosti a tedy i ceně bytu měl být vyřešen tak, že jí měl být byt předán ve fázi „ holobytu „ a ona si na vlastní náklady měla byt dostavět. Což se také stalo, když do bytu investovala více než 300 000 Kč a ke dni 20.11.2013 se do bytu v , adresa, , nastěhovala. Na tento byt, jak uváděla výše, uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí kupní, po dohodě s Ing. , jméno FO, však v roce 2014 kupní smlouvu k bytu uzavřel on. Podle dohody měl později Ing. , jméno FO, byt převést do jejího vlastnictví, to však nedodržel. Nad rámec výše uvedeného tvrdila žalovaná, že v souvislosti s tímto bytem byla také na její pokyn uhrazena dne 24.10.2013 částka 239 882,20 Kč od soudního exekutora a další částka 145 352,30 Kč, kde povinným byl v exekučním řízení pan , jméno FO, , byla v rámci vypořádání vzájemných pohledávek matky se synem hrazena společnosti , jméno FO, , právnická osoba, ., a použita na úhradu kupní ceny bytu. Hradila rovněž v hotovosti dne 17.4.2013 částku 170 000 Kč.

4. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila svá tvrzení, reagovala tak na obranu žalované. Podle žalobkyně nebyla k dotčenému bytu uzavřena nájemní smlouva ani se společností , jméno FO, , právnická osoba, ., ani s Ing. , jméno FO, . Pokud předkládá žalovaná nájemní smlouvu ze dne 20.11.2013, je žalobkyně přesvědčen, že byla vyhotovena až pro účely tohoto řízení, když listina je také podepsána synem žalované. Sama žalovaná v prvotním vyjádření uvedla, že žádnou nájemní smlouvu neuzavřela, o nájemní smlouvě nebylo nic zmiňováno ani v roce 2014 při prohlídce bytu bankou za účelem vyhodnocení rizik pro účely získání úvěru ze stavebního spoření. Neodpovídají také další údaje a sjednané nájemné ve výši 2 000 Kč je nesmyslné, nesmyslný je i uváděný zápočet na zaplacenou kupní cenu podle smlouvy o smlouvě budoucí, obsah té listiny je zmatečný. Smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne 24.7.2013 pokud byla vůbec platně uzavřena, zanikla pro nemožnost plnění dne 13.11.2014, kdy byla uzavřena kupní smlouva na byt mezi , jméno FO, , právnická osoba, . a Ing. , jméno FO, . Zánik smlouvy o smlouvě budoucí kupní konstatoval ve svém rozsudku, jak Městský soud v Praze, č.j. 177 ICm 1218/2019-109, tak i Vrchní soud v Praze, č.j. , spisová značka, . Ke kupní smlouvě uzavřené dne 28.5.2014 uvedla, že tato je platná, také bylo podle ní vloženo vlastnické právo úpadce k nemovitostem do katastru nemovitostí. Smlouvu za prodávajícího , jméno FO, , právnická osoba, . podepsal syn žalované, jako prokurista této společnosti, žalovaná musela dobře vědět, jak se věci mají. Není pravdou, že by byl byt předán ve stavu holobytu, jeho vybavení také plně uhradila společnost , jméno FO, , právnická osoba, . I pokud by žalovaná uhradila kupní cenu za byt, tak by se nejednalo o pohledávku za dlužníkem Ing. , jméno FO, , nýbrž za společností , jméno FO, , právnická osoba, ., s níž tvrdí, že měla uzavřenu smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Podle žalobkyně žalovaná překrucuje skutečnosti, je však nepochybné, že řadu let užívá cizí majetek bez toho, aby za jeho užívání cokoli platila. Také jí tvrzené platby společenství vlastníků jednotek nepokrývají předepsanou částku a na povinných platbách dluží. Sporovala také, že by platby specifikované žalovanou byly zálohy na kupní cenu bytu ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Jestliže dávala žalovaná nějaké pokyny exekutorovi, tak mohly být z jiného důvodu. Žalovaná žádnou kupní cenu neuhradila, maximálně uhradila zálohu ve výši 170 000 Kč na kupní cenu.

5. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění, která považuje za podstatná a pro posouzení věci za postačující:

6. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, čj. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně , právnická osoba, . byla ustanovena insolvenčním správcem dlužníka Ing. arch. , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, .pokračování - 4 - 7 C 266/20227. Dlužník podepsal dne 13.11.2014 kupní smlouvu se společností , jméno FO, , právnická osoba, . za níž jednal její prokurista, Ing. , jméno FO, , syn žalované. Smlouva je datována dne 28.5.2014 a jejím předmětem jsou shora uvedené nemovitosti a podíly na nich. Na základě této smlouvy je dlužník zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí, vlastnictví bylo dle čl. X smlouvy nabyto vkladem do katastru ( kupní smlouva datovaná dne 28. 5. 2014, podepsaná dne 13.11.2014, výpis z katastru nemovitostí kat.úz. a obec , adresa, ).

8. Je zjevné, že účastníci řízení, resp. žalovaná a dlužník , Jméno zainteresované osoby 0/0, , neměli spolu zcela standardní vztah, což se projevilo v jejich jednání. Dlužník byl totiž jednatelem společnosti , jméno FO, , právnická osoba, ., přičemž v této společnosti vykonával funkci prokuristy syn žalované , jméno FO, . Žalovaná to ve svém podání popsala tak, že vzhledem k tomu, že žalobce ( dlužník ) s ní byl v častém styku, to prostřednictvím syna, měla jisté pochopení, že žalobce je v těžké situaci, kdy se ve firmě měla ztratit nemalá finanční částka. Bylo tak zjištěno, že dne 24.7.2013 spolu společnost , jméno FO, , právnická osoba, . jako budoucí prodávající, jednající Ing. arch. , jméno FO, a žalovaná jako budoucí kupující, uzavřeli smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, podle níž se zavázali, že spolu uzavřou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva k žalobou dotčeným nemovitostem ( bytu s příslušenstvím a podílům na společných částech budovy a pozemcích ). Ve smlouvě je ujednáno, že za předmět koupě zaplatil budoucí kupující formou směny smlouvy u společnosti , právnická osoba, . na bytovou jednotku v , adresa, v hodnotě 1 550 000 Kč, přičemž je dále uváděno, že bytová jednotka bude předána v hrubé stavební fázi a budoucí kupující si provede dostavbu na vlastní náklady. Podle této smlouvy nakonec postupováno nebylo a k uzavření kupní smlouvy na byt s žalovanou nedošlo. K tomu, jaká plnění byla poskytnuta ze strany žalované, se strany vyjadřovaly rozdílně, a nakonec ani listiny předkládané žalovanou neodpovídaly zcela jejím vlastním tvrzením, či dalším důkazům ( například ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní se nepodává, že by žalovaná měla zaplatit na kupní cenu nějakou zálohu, přitom však takový doklad předcházející uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní předložen byl. Z větší části zůstaly tvrzené platby neprokázány ( vyjma platby ve výši 170 000 Kč jako zálohy na byt, která nebyla ze strany žalobkyně sporována, k problematice možno podotknout, že zprvu ani tato platba nebyla žalovanou jasně tvrzena a byla vyjasněna až v průběhu řízení k předkládané listině ). Vzhledem k předmětu sporu ( možnému bezdůvodnému obohacení žalované z titulu užívání bytu ) však nebylo nutno otázku plateb postavit na jisto, když pro posouzení věci podstatné bylo zjištění možného titulu pro takové užívání, nikoli již jednotlivé platby a další podružnější skutečnosti. Z tohoto pohledu tak některé z listinných důkazů nakonec nenašly své uplatnění ( smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 24. 7. 2013, příjmový pokladní doklad ze dne 17. 4. 2013 ).

9. Z výpisu pohybů na transparentním účtu majitele Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 85 za období únor 2022 až únor 2023 ( a obdobně výpis za rok 2022 ) bylo zjištěno, že žalovaná hradila v daném období na tento účet částku 1 720 Kč měsíčně. Měsíční platby by však měly být vyšší a za užívání bytu ( správa, služby, příspěvek na dlouhodobou zálohu ) tak vzniká dluh ( výpisy z účtu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou dlužníka , jméno FO, uplatněné věřitelem Společností vlastníků jednotek pro dům čp. , Anonymizováno, ).

10. Přestože nedošlo k uzavření kupní smlouvy, od roku 2013 žalovaná v bytě bydlí, jak potvrdil svědek , jméno FO, , její syn. Dle jeho výpovědi bydlí v bytě na základě nájemní smlouvy, nastěhovala se ještě před kolaudací, k té došlo, tuší, ve druhé polovině roku 2014.

11. Dlužník , Jméno zainteresované osoby 0/0, v rámci účastnického výslechu uvedl, že žalovaná užívá dotčený byt na základě dohody s ním. Vyhověl žádosti pana Steinitze, aby tam žalovaná bydlela. V neformálním rozhovoru mu řekl, že není problém, aby tam jeho matka bydlela, aby ten bytpokračování - 5 - 7 C 266/2022používala. Jiná dohoda nebo dohoda o něčem jiném nebyla. Asi před dvěma lety, po upozornění insolvenčního správce, že by platba nájmu pro něj byla přínosem, upozornil žalovanou, že by měla platit nějaký nájem. Neví, odkdy žalovaná v bytě bydlí, někteří vlastníci tam bydleli již před kolaudací, což vyvolalo také rozpaky u kolaudační komise. Mohla jej tedy užívat ještě před kolaudací.

12. Žalobkyně jako insolvenční správkyně jednající za dlužníka Ing. , jméno FO, , vyzvala žalovanou dopisem ze dne 13.12.2023 k úhradě dlužné částky ve výši 516 000 Kč, kterou tak vyčíslila užívání dotčeného bytu s příslušenstvím za období od červan 2018 do prosince 2021. Ve výzvě uvedla, že žalovaná užívá byt k bydlení, aniž by jí svědčilo vlastnické právo k němu, žádala tedy nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně. Dopis si žalovaná převzala dne 5.1.2022. Protože na něj nereagovala požadovanými platbami, vyzvala ji následně zástupkyně žalobkyně formou předžalobní výzvy k úhradě částky 552 000 Kč, platbě částky 12 000 Kč měsíčně za užívání nemovitostí a k jejich vyklizení. Tato výzva byla žalované doručována dne 1.4.2022 a jelikož nebyla žalovaná zastižena, byla zásilka uložena, o čemž byla žalovaná informována ( výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 12. 2021, informace o zásilce na č.l. 145, dodejka této zásilky č.l. 146, předžalobní výzva ze dne 31. 3. 2022 s podacím lístkem a informací o sledování zásilek ).

13. Z nabídek realitních kanceláří k pronájmu bytu v , adresa, – , jméno FO, a , Anonymizováno, ulice k dubnu 2022 soud zjistil, že pronájem panelákového bytu 3 + 1 o výměře – 52,46 m2 byt + 6,96 m2 lodžie + sklepní kóje 0,9 m2 – s novými okny, jinak v původním stavu, byl nabízen k pronájmu za 12 000 Kč. Byt v novostavbě rodinného domu 3 + 1 m2 s balkonem, o výměře 85 m2, byl nabízen k pronájmu za 20 000 Kč.

14. Bytová jednotku užívanou žalovanou tvoří šest místností o celkové výměře 80,1 m2 a patří k ní terasa o výměře 21,3 m2, v květnu 2013 nebyla ještě kolaudována ( prohlášení vlastníka rozestavěné budovy na čl. 77-117 ).

15. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2022, č.j. , spisová značka, , byla zamítnuta žaloba žalované na vyloučení dotčených nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Ing. arch. , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Podle tohoto rozsudku žalovaná není vlastníkem dotčených nemovitostí, neboť samotné sepsání smlouvy o budoucí smlouvě kupní k tomu nepostačuje, předpokládaná kupní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku, kdy byly nemovitosti převedeny na třetí osobu ( dlužníka ) smlouva o budoucí smlouvě kupní pro nemožnost plnění zanikla. Vlastnické právo nemohlo žalované vzniknout ani vydržením z titulu jejich dlouhodobého obývání a užívání. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 9. 2022, č.j. , spisová značka, , rozsudek Městského soudu v Praze a jeho závěry potvrdil.

16. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 20.11.2013 mezi společností , jméno FO, , právnická osoba, ., za níž jednal syn žalované pan , jméno FO, , na straně jedné a žalovanou bylo zjištěno, že se týkala nájmu bytové jednotky č. , hodnota, s garáží v druhém nadzemním podlaží budovy ve Veleni. Strany jí uzavíraly za účelem úpravy prozatímních vztahů s vědomím existence uzavřené Smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne 24.7.2013. Měla být uzavřena na dobu neurčitou a zaniknout podpisem smlouvy kupní po splnění podmínek ze Smlouvy o budoucí smlouvě kupní. Nájemné bylo stanoveno ve výši 2 000 Kč.

17. Z dalších důkazů soud nezjistil pro věc relevantní skutečnosti ( dohoda o zrušení závazku ze dne 29. 3. 2013 mezi společností , právnická osoba, . a , jméno FO, , právnická osoba, ., sdělení soudního exekutora ze dne 20. 2. 2023, výsledek vyhodnocení rizik s datem 15. 5. 2014, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 30.6. 2017, č.j. , spisová značka, ) a neprovedl také dokazování dalšími navrženými důkazy, neboť je zčásti pro posouzení věci nepovažoval za potřebné. Zčásti se také jednalo o návrhy učiněné po koncentraci řízení ( přihláška Finančního úřadu z insolvenčního spisu společnosti , jméno FOpokračování - 6 - 7 C 266/2022, právnická osoba, . ), když žalovaná se o navrhovaném důkazu dokládajícím skutečnosti, z nichž dovozovala absolutní neplatnost kupní smlouvy, mohla zjistit ( zástupce žalované uváděl, že je zjistila z insolvenčního spisu ) před poučením o koncentraci řízení. Tvrzení, ze kterých vyplývá absolutní neplatnost právního jednání, nelze uplatnit v rozporu s pravidly i koncentraci řízení a k tvrzení, které bylo uplatněno v rozporu s těmito pravidly, nemůže soud provádět důkazy ani z vlastní iniciativy ( srov. NS ČR sp.zn. 22 Cdo 192/2017 ).

18. Na základě uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:Dlužník, za něhož v řízení jedná jeho insolvenční správce, je vlastníkem žalobou dotčeného bytu s příslušenstvím. Tento byt užívala se souhlasem dlužníka od roku 2013 žalovaná, aniž by byla určena doba užívání tohoto bytu, či jeho úplatnost. Žalovaná hradila pouze část poplatků společenství vlastníků jednotek, nikoli však nájem dlužníkovi, když tento nebyl sjednán. Ke dni 5.1.2022, kdy byla žalovaná požádána o placení nájmu, byla neformální dohoda o bezplatném bydlení odvolána a žalovaná ztratila dosavadní titul k tomuto bydlení. Obvyklé nájemné v dané lokalitě a čase není nižší než 12 000 Kč měsíčně, jak je ze strany žalobkyně po žalované požadováno. Za období od 6.1.2022 do 30.4.2022 tak odpovídá z žalované částky plnění v rozsahu 46 046 Kč.

19. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z. ), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2189 o.z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

22. Podle § 2190 odst. 1 o.z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

23. Podle § 686 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ( dále jen obč. zák. ) nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

24. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle výše uvedených ustanovení s následujícími závěry:

25. Žalované se předně nepodařilo zpochybnit aktivní věcnou legitimaci ve sporu u žalobkyně, neboť do poučení o koncentraci řízení namítala pouze, že dlužník úpadce Ing. , jméno FO, neuhradil kupní cenu jí užívaného bytu. I kdyby to byla pravda, tak by to na jeho vlastnictví nic neměnilo, neboť přechod vlastnictví nebyl vázán na úhradu kupní ceny, nýbrž na okamžik zápisu tohoto vlastnictví do katastru nemovitostí. Co se týče druhé námitky spočívající v rozporu uzavřené kupní smlouvy ze dne 13.11.2014 s pravidly generálního inhibitoria, tato byla uplatněna v rozporu s danou koncentrací řízení a soud se jí tedy dále nevěnoval a důkazy k prokázání takto nově uplatněných tvrzení nečinil. Žalovaná se nestala vlastníkem dotčeného bytu, v tomto směru lze poukázat na odůvodnění rozhodnutí Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze ( bod 15 ). Tvrdila-li žalovaná, že k bytu měla uzavřenu nájemní smlouvu se společností , jméno FO, , právnická osoba, ., jí předkládaná smlouva neodpovídá pravidlům, jaká pro uzavření nájemní smlouvy k bytu stanovil občanský zákoník účinný v době, kdy měla být uzavřena. Ten totiž v ustanovení § 686 odst. 1 obč. zák. ( jež je podle § 3074 o.z. nadále použitelné pro posouzení otázky vzniku nájmu ) stanovil obsahové náležitosti smlouvy o nájmu bytu, které smlouvě předložené žalovanou chybí, když tato neobsahuje ujednání o způsobu výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva ze dne 20.11.2013 jepokračování - 7 - 7 C 266/2022proto dle judikatury NS ČR absolutně neplatná ( srov. rozsudek NS ČR ze dne 25.10.2007, sp.zn. 26 Cdo 2121/2006 ) a žalobkyně nemohla vstoupit do práv a povinností z této smlouvy. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že nepovažuje za srozumitelné ani ustanovení o zápočtech uvedené smlouvy a má za to, že podle nich ani nebylo postupováno, minimálně ne platně, jak se podává, pokud by měl být pravdivý, z popisu svědka Steinitze.

26. Naproti tomu má však za prokázané, oproti tvrzení žalobkyně, že po značnou část žalované doby žalovaná k bydlení v bytě právním titulem disponovala. Bylo jím svolení jeho vlastníka dlužníka Ing. arch. , jméno FO, k tomu, aby v bytě od roku 2013 bydlela. Užívání bylo sjednáno bez určení délky tohoto užívání a soud je tak považuje za výprosu ve smyslu § 2189 o.z., případně za nepojmenovanou smlouvu s prvky výprosy. Každopádně však do doby, kdy možnost bezplatného užívání bytu byla v dopise ze dne 13.12.2021 adresovaného žalované žalobkyní jako insolvenční správkyní dlužníka odvolána, mohla žalovaná byt, aniž by za to dlužníku Ing. , jméno FO, cokoli platila, užívat.

27. Na daný případ, pro období následující odvolání výprosy, které se žalované dostalo dne 5.1.2022, soud aplikoval § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( o.z. ), podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Při určení výše bezdůvodného obohacení vychází soud z částky 12 000 Kč měsíčně požadované žalobkyní, jako částky odpovídající nájemnému. Je přesvědčen, při srovnání nemovitosti užívané žalovanou, její polohy, velikosti, vybavení a stavu s nabídkami bytů k pronájmu předložených žalobkyní, že nájemné, které by bylo možno požadovat za byt s příslušenstvím užívaným žalovanou, by jistě nebylo nižší, než požadovaných 12 000 Kč.

28. Jelikož žalovaná užívala od 6.1.2022 nemovitosti bez řádného právního titulu, neboť okamžikem, kdy byla výprosa ze strany žalobkyně odvolána, svůj původní právní titul ztratila a jiný nemá, je žaloba důvodná. Tímto užíváním bez právního důvodu se totiž žalovaná obohacuje na úkor vlastníka nemovitostí, tj. úpadce. Proto bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni, jako insolvenční správkyni úpadce, částku 46 046 Kč, se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 34 046 Kč od 16. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 12 000 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně (podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle prováděcího předpisu – § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.). Splatnost u částky 34 046 Kč je vázána na lhůtu danou v předžalobní výzvě. U částky 12 000 Kč vychází splatnost rovněž z předžalobní výzvy, kdy byla žalovaná vyzvána k platbě v budoucnu splatných částek, nicméně celá částka 12 000 Kč jako bezdůvodné obohacení za měsíc duben, byla dospělá až dne 1.5.2022.

29. Co se týče námitky, že nárok žalobkyně je ( s ohledem na konkrétní okolnosti případu, žalovanou hrazené plnění na byt, který se měl stát jejím vlastnictvím, k čemuž nakonec v důsledku jednání dlužníka nedošlo ) nutno posuzovat za rozporný s dobrými mravy, soud tento pohled nesdílí. Je třeba přihlédnout k tomu, že od roku 2013 do konce roku 2021 v nemovitosti bydlela zdarma, vyjma drobné platby hrazené společenství vlastníků jednotek. Dohody, které mezi sebou účastníci ( včetně společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . ) uzavíraly, byly také uzavírány v situaci, kdy ve společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . figuroval jako prokurista syn žalované ( některé smlouvy uzavíral za společnosti přímo on ) a žalovaná tak měla možnost nechat si vše vysvětlit a své kroky řádně zvážit. Přičtení jejich nepříznivému výsledku k tíži žalované, nelze za dané situace považovat za rozporné s dobrými mravy.pokračování - 8 - 7 C 266/202230. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak výše uvedeno.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla ve věci z větší části úspěšná, nárok na náhradu 83,66 % jejích nákladů řízení v částce 75 893 Kč ( podle poměru úspěchu 91,83 % a neúspěchu 8,17 % ). Náklady žalované spočívají v nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 564 000 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za každý z osmi úkonů právní služby ( za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 8.3.2023, poradu s klientem přesahující dvě hodiny dne 3.4.2023 a dne 7.7.2023, účast na jednání před soudem dne 17.2.2023, dne 4.4.2023, dne 9.6.2023 a dne 18.7.2023 dle § 11 odst. 1 a. t.) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., cestovného ve výši 519 Kč za každou ze čtyř jízd k jednání soudu, tj. 2 076 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a náhradě za promeškaný čas v rozsahu 4 krát 4 půlhodin po 100 Kč promeškaných cestou ke čtyřem jednáním soudu, tj. 1 600 Kč dle § 14 a.t. Při výpočtu cestovného počítal soud s cestou k jednání soudu v délce 70 km z , adresa, a zpět, průměrné spotřebě dle údajů z TP, ceně nafty ve výši 34,40 Kč za litr a amortizaci ve výši 5,20 Kč za km. Náklady tedy dosáhly celkem 90 716 Kč, z čehož 83,66 % činí přiznaných 75 893 Kč.

32. Soud z účtovaných nákladů řízení nepřiznal žalované náhradu za účast u jednání soudu ve výši dvojnásobku odměny u jednání dne 4.4.2023 a dne 9.6.2023, neboť dle protokolu z jednání tato jednání nepřesáhla dvě hodiny. Jednání dne 4.4.2023 bylo zahájeno v 9.13 hodin a skončilo v 11.06 hodin, jednání dne 9.6.2023 bylo zahájeno ve 13.06 hodin a skončilo v 15.04 hodin. Dále nepřiznal žalované náhradu nákladů za poradu přesahující dvě hodiny dne 29.5.2023, která měla sloužit k přípravě výslechů. Výslech svědka , Anonymizováno, a žalobce Ing. , jméno FO, navrhovala žalovaná již v podání ze dne 8.3.2023 za toto podání jí byla přiznána náhrada nákladů a byla jí přiznána též za poradu ze dne 3.4.2023. Jak v rámci podání ze dne 8.3.2023, tak zejména v rámci následné porady ze dne 3.4.2023 mohla žalovaná se svým zástupcem probrat i otázku navržených výslechů a není důvodu, aby tato byla probírána v rámci další porady přesahující dvě hodiny ( a za takovou poradu přiznávána odměna ). Odměnu soud nepřiznal ani za úkon právní služby, který měl spočívat ve vyjádření ze dne 30.5.2023. Bylo-li myšleno podání žalované ze dne 31.5.2023, šlo pouze o doložení listin ke spisu žalovanou a nejedná se tak o úkon právní služby, za nějž by měla náležet náhrada nákladů.

33. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).