7 C 269/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému celé jméno žalovaného, datum narození, občan Slovenské republiky v ČR naposledy bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 18 647,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 647,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 049,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 149,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 647,40 Kč jdoucím od 2. 3. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 18 647,40 Kč jdoucím od 2. 3. 2019 zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 679 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2. 8. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ právnická osoba“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o účtu, na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet číslo. Dne 15. 5. 2007 pak právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouvy“), na základě které žalovanému na sporožirový účet poskytla kontokorentní úvěr, s tím, že limit debetního zůstatku byl stanoven ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal hradit roční úrok z čerpaného kontokorentu, jehož výše byla odvislá od vzniku debetního zůstatku (ke dni vzniku debetního zůstatku žalovanému činila výši 18,9 %), a dále ceny za služby spojené s vedením kontokorentního a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Smluvní strany si dále ujednaly, že roční úrok, jakož i ceny za služby budou započítávány do výše kontokorentu.

2. Žalovaný překročil limit kontokorentu, což bylo považováno za případ tzv. nepovoleného debetního zůstatku. Jelikož ani přes upomínky nebyl debetní zůstatek vyrovnán, převedla právnická osoba z důvodu závažného porušení Smlouvy pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne datum na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Tato pohledávka byla právnická osoba postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnosti s ní spojenými smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinnosti od datum. Oznámení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne datum.

3. Ke dni 1. 3. 2019 činil dluh 21 846,28 Kč (jistina tvořená neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 18 647,40 Kč a připsanými úroky z úvěru ve výši 2 149,60 Kč, úroky z prodlení 1 049,28 Kč). Žalobkyně tedy žalobou požadovala zaplacení částky 18 647,40 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky ve výši 1 049,28 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 18 647,40 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, spolu se smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni postoupení pohledávky ve výši 2 149,60 Kč a dále ve výši 18,9 % ročně z částky 18 647,40 Kč jdoucím od 2. 3. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím opatrovníka, který mu byl ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu ve smyslu § 29 odst. 3 o.s.ř. Opatrovník navrhl žalobu zamítnout z důvodu nedostatečného prokázání aktivní legitimace žalobkyně, a to s ohledem na nečitelný seznam pohledávek, které byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 postoupeny z právnická osoba na žalobkyni. Z opatrnosti též vznesl námitku promlčení, jelikož Smlouva byla uzavřena již v roce 2007 s tím, že žalovaný se zavázal uhradit svůj dluh do jednoho roku; žalobkyně přitom doložila pouze doklady k úvěru od 1. 1. 2016 a dále.

5. Žalobkyně následně doplnila žalobní tvrzení a uvedla, že žalovaný dne datum překročil kontokorentní úvěr o 27,09 Kč tím, že mu byl zaúčtován výběr v hotovosti z bankomatu ve výši 300 Kč a k tomu byl zaúčtován poplatek za kartové operace ve výši 40 Kč. Vyúčtované poplatky činily k datu datum částku 2 432 Kč a účtované úroky pak částku 1 188,31 Kč. Nepovolený debetní zůstatek se tak skládá z úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč a součtu účtovaných poplatků ve výši 2 432 Kč, účtovaného úroku ve výši 1 188,31 Kč a překročení částky ve výši 27,09 Kč. Žalobkyně současně doložila tabulku účtovaných poplatků a úroků včetně sazebníků právnická osoba. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že právnická osoba od Smlouvy odstoupila dne datum a k tomuto datu též zesplatnila pohledávku, a sice dopisem žalovanému s poslední výzvou k úhradě před podáním žaloby. Následující den pak ve smyslu § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), počala běžet promlčecí lhůta. Z tohoto důvodu pohledávka není promlčena, jelikož promlčení by nastalo nejdříve dne datum; žaloba však byla podána dne datum.

6. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, proto se soud nejprve zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval - v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou v nařízení EP a Rady ES číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis), konkrétně pak čl. 7 odst. 1 písm. b), jelikož v daném případě šlo o spor ze smlouvy o bezúčelového úvěru, který je nutno považovat za službu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 32 Cdo 1826/2011). Jelikož bankovní služba byla poskytnuta pobočkou v Čelákovicích, dospěl soud k závěru, že v daném případě je dána jeho mezinárodní příslušnost. Zároveň podle čl. 3 bod 1 nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) ve spojení se všeobecnými obchodními podmínky (bod 29) soud dospěl k závěru, že rozhodným právem je právní řád České republiky.

7. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet č. bankovní účet. Dne 15. 5. 2007 byla mezi týmiž stranami uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se právnická osoba zavázala poskytovat žalovanému úvěr na sporožirovém účtu (kontokorent) až do výše 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnická osoba hradit roční úrok z kontokorentu, který k datu uzavření Smlouvy činil 15,9 %, a dále ceny za služby spojené s vedením kontokorentu s tím, že splatné úroky a ceny za služby se započítávají do sjednané výše kontokorentu. S účinností od datum byl úrok z kontokorentu, jak plyne z oznámení o úrokových sazbách ze dne datum, zvýšen na 18,9 % ročně. Žalovaný se dále zavázal splatit celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu s tím, že při splnění této podmínky byl oprávněn opětovně čerpat sjednaný kontokorent. Dle bodu 7 Smlouvy porušením smluvních podmínek vzniká nepovolený debetní zůstatek, ze kterého je právnická osoba oprávněna účtovat sankční úroky platné ke dni porušení smluvních podmínek a žalovaný je povinen je uhradit. Současně je dle bodu 8 Smlouvy právnická osoba oprávněna prohlásit kontokorent včetně úroků a cen za služby za splatný v právnická osoba určené lhůtě, čímž zaniká právo žalovaného splatit kontokorent za smluvených podmínek dle bodu 5 Smlouvy. Součástí Smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba (Smlouva o sporožirovém účtu, Smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách). Žalovaný dne datum překročil kontokorentní úvěr o 27,09 Kč tím, že mu byl zaúčtován výběr v hotovosti z bankomatu ve výši 300 Kč a k tomu byl zaúčtován poplatek za kartové operace ve výši 40 Kč. Za období od datum do datum při vyčerpaném kontokorentu nesplatil ničeho s tím, že ke dni datum činil konečný zůstatek na sporožirovém účtu částku 15 386,39 Kč a ke dni datum pak částku 18 647,40 Kč. Uvedený rozdíl ve výši 3 261,01 Kč byl tvořen jednak náklady spojenými s prodlením, debetním úrokem, cenou za služby a kartovými operacemi. Jednotlivé částky cen za služby přitom vyplývají z doložených sazebníků (Sazebníky právnická osoba anonymizováno). Ke dni datum pak byl uvedený konečný zůstatek (navíc s řádným úrokem z prodlení ve výši 52,40 Kč) převeden na evidenční účet pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, stejně jako výpověď Smlouvy a to, že uvedená pohledávka bude i nadále úročena (výpis z osobního účtu za období od datum do datum, Poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy, transakční historie pro účely soudního jednání).

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla ke dni datum pohledávka za žalovaným postoupena z právnická osoba na žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum s přílohami, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván rovněž předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum (výzva k plnění ze dne datum s podacím lístkem).

9. Po právní stránce byla věc posouzena podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 o.z., kdy se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanovena jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Věc byla s ohledem na shora citovaná přechodná ustanovení a datum uzavření smlouvy o sporožirovém účtu posouzena po právní stránce podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, a sice podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). Postoupení pohledávky pak bylo posouzeno podle o.z., jelikož k němu došlo po datum.

10. Podle § 708 odst.1 obch. zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Podle odst. 2 citovaného ustanovení vyžaduje smlouva písemnou formu.

11. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 101 obč.zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky, nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Na základě zjištěného skutkové stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v plném rozsahu důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu dle § 708 a násl. obch. zák. a dále smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák., na základě které právnická osoba poskytla žalovanému na zřízený účet finanční prostředky až do výše úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč, které mohl žalovaný opakovaně čerpat, žalovaný se naproti tomu zavázal tyto prostředky splatit současně spolu s ročním úrokem, jehož výše byla stanovena ke dni vzniku debetního zůstatku, a cenami za služby. Jelikož žalovaný překročil sjednaný úvěrový limit, vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani přes výzvy právnická osoba neuhradil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu návrhem nárokované částky 18 647,40 Kč představující jistinu včetně cen za služby, a to i s požadovaným sjednaným úrokem ve výši 18,9 % a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 %, což je výše odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které žalobkyně požadovala v kapitalizované výši ke dni postoupení pohledávky (tj. ke dni datum) a dále od data postoupení do zaplacení.

16. Námitku promlčení vznesenou ze strany žalovaného v obecné rovině (s tím, že smlouva byla uzavřena již v roce 2007 a žalovaný se zavázal uhradit dluh na úvěru do jednoho roku) neshledal soud důvodnou. Jak bylo zjištěno, přečerpal žalovaný kontokorent až v roce 2018, právnická osoba následně od Smlouvy odstoupila dne datum a svoji pohledávku zesplatnila, a sice dopisem žalovanému s poslední výzvou k úhradě před podáním žaloby. S ohledem na úpravu uvedenou v § 101 obč. zák. a na skutečnost, že promlčecí doba počala běžet ode dne následujícího poté, co se projev vůle právnická osoba v podobě zesplatnění dostal do dispozice žalovaného (červen 2018) ve smyslu § 45 odst. 1 obč. zák., a žaloba byla podána dne datum, je zřejmé, že tříletá promlčecí doba nemohla do té doby uplynout.

17. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 7 679 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 300 Kč a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu), dle § 6, § 7 bodu 5 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu odměna ve výši 1 860 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (podání ze dne datum - přičemž za písemná podání ze dne datum a ze dne datum přiznává soud odměnu za jeden úkon právní služby, neboť mohla být učiněna současně, žalobkyně ani podání ze dne datum neúčtovala, a účast na jednání před soudem dne datum) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 159 Kč dle § 14a odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. 19 C 136/2016) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za dva vyúčtované úkony právní služby (písemné podání ze dne datum – doplnění žalobních tvrzení a ze dne datum – vyjádření k námitce promlčení), jelikož tyto úkony byly učiněny ryze z iniciativy žalobkyně nezávisle na výzvě soudu, přitom žalobkyni nic nebránilo tato svá vyjádření přednést až na jednání před soudem, což bylo žalobkyni ostatně avizováno přípisem ze dne datum.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), platební místo pak v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.