7 C 269/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 455 447 Kč s příslušenstvím a vzájemné žalobě o zaplacení částky 103 761 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 455 447 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 2. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Vzájemná žaloba, jíž se žalovaný domáhal zaplacení částky 103 761 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53 761 Kč od 4. 10. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 000 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> pokračování - 2 - 7 C 269/2021 <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 123 832,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou podanou dne 10.6.2021 ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil nejprve, že má za žalovaným peněžitou pohledávku z titulu vystavené a neuhrazené faktury č. [anonymizováno] [číslo], vystavené dne 21.6.2018, splatné dne 1.7.2018, na částku ve výši 498 976 Kč bez DPH, tj. 603 761 Kč s DPH. Žalovaný na uvedenou fakturu částečně plnil, když dne 4.10.2018 uhradil bezhotovostně na účet žalobce částku 53 761 Kč pod variabilním symbolem [číslo] který je shodný s variabilním symbolem uvedeným na faktuře. Dále uhradil žalovaný dne 25.9.2019 na účet žalobce další částku ve výši 50 000 Kč, opět pod stejným variabilním symbolem. Ke dni 25.9.2019 Kč tak uhradil celkem částku 103 761 Kč a zůstal dlužen 500 000 Kč. Dne 7.2.2020 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek dle § 1982 a násl. o.z. Z ní nepochybně vyplývá, že strany konstatovaly, že žalobce má za žalovaným pohledávku ve výši 500 000 Kč z titulu faktury č. [anonymizováno] [číslo] a žalovaný má za žalobcem pohledávku ve výši 44 553 Kč z titulu faktury č. [anonymizováno] [číslo] Tyto pohledávky si strany vzájemně započetly, čímž pohledávka žalovaného zanikla a pohledávka žalobce zanikla do výše 44 553 Kč a dále trvá ve výši 455 447 Kč. Dle článku 2 Dohody o započtení se žalovaný zavázal žalobci uhradit tuto zbývající částku 455 447 Kč. Ačkoli žalovaný Dohodou o započtení, jakož i jednotlivými částečnými úhradami, dluh uznal, přes ústní i písemné výzvy dlužnou částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný uplatněný nárok v celém jeho rozsahu odmítl. Uvedl především, že žaloba postrádá jakákoli tvrzení o zavazovacím důvodu, není zřejmé, oč žalobce svůj nárok opírá, když chybí vylíčení rozhodných skutečností. Žalovaný žalobci žalovanou částku nedluží a žaloba není po právu. Pokud žalobce uvádí, že žalovaný mu uhradil na jeho účet dne 4.10.2018 částku 53 761 Kč a dne 25.9.2019 další částku ve výši 50 000 Kč, jednalo se o platby provedené omylem, na neexistující pohledávku žalobce. Šlo tak o plnění bez právního důvodu, zakládající bezdůvodné obohacení žalobce ve výši 103 761 Kč, které je žalobce povinen vydat. Žalovaný tak proti žalobci uplatnil vzájemný návrh na zaplacení částky 103 761 Kč s příslušenstvím (§ 97 o.s.ř.).

3. K námitkám žalovaného uvedl žalobce, že postoj žalovaného s ohledem na jeho předcházející jednání a komunikaci považuje za nesmyslný až překvapivý. Žalovaný v minulosti na dluh plnil, dokonce podepsal i Dohodu o vzájemném zápočtu, z níž nepochybně vyplývá, že svůj závazek uznal. Nově nastoupivším jednatelům žalobce, kteří počali činit kroky k úhradě faktury, také nikdy při ústní komunikaci nepopřel, že by žalovanou částku dlužil. Žalobce tedy zaslal žalovanému dne 28.4.2021 návrh dohody o uznání a zaplacení dluhu, spolu s návrhem směnky vlastní. Na e-mail reagoval žalovaný tak, že směnku nemůže podepsat, ale že jeho právní zástupce hledá jinou formu dohody. Ani zde existenci dluhu nikterak nepopřel. Nikdy netvrdil, že by částku 103 761 Kč uhradil omylem. Takové tvrzení žalovaného, navíc po dvou až třech letech, je lež. O existenci žalované pohledávky nemůže být sporu. Pokud by žádný dluh neexistoval, tak by žalovaný nehradil dvě částky s odstupem jednoho roku, ani by následně neuzavřel Dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek. Vyjádření žalovaného je účelový pokus, jak nesplnit svůj dluh vůči žalobci. K námitce žalovaného nicméně změnil žalobní tvrzení, a to tak, že žalovanou částku pokračování - 3 - 7 C 269/2021 nepožaduje z titulu předložené faktury č. [anonymizováno] [číslo], nýbrž z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky. Doplnil k tomu, že žalobce poskytl dne 5.1.2018 žalovanému zápůjčku ve výši 596 502 Kč. Důvod, proč byla vystavena následně faktura č. [anonymizováno] [číslo], nynější jednatelé žalobce neznají, zřejmě z důvodů účetních. Důvod by mohl vysvětlit tehdejší jediný společník a jednatel žalobce pan [jméno] [příjmení], který je také podepsán pod Dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek. Pan [anonymizováno] však bohužel dne 10.4.2021 zemřel. Nepochybné však je, že žalobce poskytl žalovanému bezhotovostně 596 502 Kč jako zápůjčku, následně vystavil fakturu, kterou žalovaný nesporoval a dvakrát, jak je uvedeno výše, na ni plnil. Poté ještě uzavřel s žalobcem Dohodou o vzájemném zápočtu pohledávek, kde byla pohledávka konkretizována a žalovaný se zavázal ji uhradit. Až do vydání platebního rozkazu svým jednáním a chováním dluh vůči žalobci nesporoval a žádný omyl v platbě netvrdil. Změnu žaloby soud při jednání dne 13.5.2022 připustil. K zápůjčce později žalobce při jednání doplnil, že smlouva byla velmi pravděpodobně uzavřena v den, kdy byly poskytnuty prostředky (tj. 5.1.2018), splatnost určitě nebyla dohodnuta. Námitku promlčení vznesenou v řízení žalovaným nepovažoval za důvodnou, neboť byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na poskytnutou částku žalovaný hradil, žalobce od něj obdržel splátky, a ve smyslu ustanovení § 2054 o.z. tím žalovaný tu částku uznal a došlo k prodloužení promlčecí doby. K uznání dluhu došlo i dohodou o započtení.

4. K doplněným a změněným tvrzením se žalovaný vyjádřil tak, že faktura není samostatný zavazovací důvod, žalobce i sám uvádí, že důvod jejího vystavení nezná, čímž potvrzuje bezdůvodnost podané žaloby. Bezdůvodnou neexistentní pohledávku nemohl žalovaný ani po právu uznat, či započíst. Žalobce sám si toho musí být vědom, proto mění svá tvrzení tak, že počínaje dnem 13.9.2021 (případně dnem, kdy vyjádření bylo doručeno soudu), opírá svůj nárok o požadavek na vrácení zápůjčky. Ani ohledně zápůjčky však neposkytuje dostatečné vylíčení skutkových tvrzení. Po změně žalobních tvrzení žalobce tak žalovaný stavěl svoji procesní obranu na tvrzení, že neuzavřel s žalobcem na shora uvedenou výši smlouvu o zápůjčce, která by obsahovala alespoň základní náležitosti takového právního jednání, popsané v § 2390 o.z. Podle žalovaného uvedená částka 596 502 Kč, poskytnutá dne 5.1.2018, nepochází ze zápůjčky a nárok na její vrácení (byť v podobě bezdůvodného obohacení) se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Vznesl tedy námitku promlčení nároku na její vrácení, když právo na její vrácení mohlo být poprvé uplatněno již dne 6.1.2018 a promlčecí lhůta marně uplynula dnem 6.1.2021. Měl zato, že noví jednatelé, kteří se jimi stali dne 2.9.2020, mohli provést prověrku účetnictví včas a o vrácení této částky požádat ještě v průběhu plynutí promlčecí doby. Zopakoval dále, že na neexistentní pohledávku nelze ani platně plnit, nelze ji ani uznat. Potvrdil, že hradil na účet žalobce dne 4.10.2018 částku ve výši 53 761 Kč a dne 25.9.2019 částku ve výši 50 000 Kč, vždy pod variabilním symbolem [číslo], tedy plnil na fakturu vystavenou k neexistentní pohledávce, tato částka 103 761 tak byla poskytnuta ve prospěch žalobce bez spravedlivého, natož pak právně relevantního důvodu. Je na žalobci, aby prokázal, že částku obdržel z právem uznávaného relevantního důvodu a nikoli z důvodu bezdůvodného obohacení. Setrval tedy i na jím podané vzájemné žalobě, jíž se zaplacení této částky s příslušenstvím právě z titulu bezdůvodného obohacení na žalobci domáhal.

5. Soud žalobci poskytl k jeho žádosti prodlouženou lhůta k doplnění tvrzení a návrhům důkazů ve smyslu ustanovení § 118b) odst. 1 o.s.ř., zohlednil přitom, že situace je pro žalobce obtížnější v tom, že má tvrdit a prokazovat skutečnosti, které spadají do období, kdy jeho jediným jednatelem a osobou figurující na předkládaných dokladech byla jiná osoba, která již zemřela. Je tak obtížnější reagovat ihned na veškeré námitky a nesrovnalosti, např. u prvního pokračování - 4 - 7 C 269/2021 jednání soudu k nesrovnalosti částek na faktuře. I z pohledu skutečnosti, že žalovaný v předchozí době nezpochybňoval svůj závazek vůči žalobci, započal s tím až v rámci soudního řízení, by soud považoval za nespravedlivé, kdyby nebyla žalobci rozšířena možnost reagovat na vznesené námitky. Následně žalobce k platbě ve výši 596 502 Kč, o níž tvrdil, že se jedná o zápůjčku, doplnil, že byla realizována na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] [rok] s popisem dodávka stropního systému [anonymizováno], vystavené žalovaným. Tuto částku uhradil žalobce na účet žalovaného. Důvod, který je uveden ve faktuře, však neexistoval. Ze strany žalovaného nebyla žádná dodávka stropního systému [příjmení] [příjmení] vůči žalobci nikdy realizována a žalobce nikdy takovou dodávku ze strany žalovaného nepřevzal. Podle žalobce vzhledem k tomu, že následně byla ze strany žalobce vystavena žalovanému faktura č. [anonymizováno] [číslo] na totožný předmět plnění, je zřejmé, že tato skutečnost jednoznačně svědčí o tom, že se strany dohodly na tom, že žalobce poskytne žalovanému finanční částku, kterou mu žalovaný následně vrátí. A zřejmě s ohledem na to, že peníze měly být poskytnuty z účtu společnosti žalobce, bylo nutné k provedené platbě 596 502 Kč mít daňový doklad. Stejně tak bylo nutné mít daňový doklad i k vrácení zapůjčené částky ze strany žalovaného 603 761 Kč. Vzájemné vystavení faktur na totožný předmět plnění dokládá jednoznačný úmysl stran, kterým bylo poskytnutí zápůjčky žalobcem žalovanému a její následné vrácení žalovaným žalobci. Současně je nepochybné, že obě vystavené faktury, jakož i úhrada ze strany žalobce, částečné úhrady ze strany žalovaného a uzavření Dohody o vzájemném zápočtu pohledávek, svědčí o jejich vzájemném propojení, a není tak pravdivé tvrzení žalovaného, že pohledávka neexistuje. Současná tvrzení žalovaného o platbě částek ve výši 53 761 Kč a 50 000 Kč omylem, jsou účelová a lživá. K tomu žalobce dále vysvětlil, že existoval blízký vztah mezi žalovaným [celé jméno žalovaného] a zesnulým jednatelem žalobce [jméno] [příjmení], a to ten, že současná partnerka [celé jméno žalovaného], je dcerou paní [jméno] [příjmení], která byla do smrti [jméno] [příjmení] jeho partnerkou. To je zřejmě i důvod, proč nebyla pohledávka ze strany žalobce v minulosti vymáhána aktivněji. Podle žalobce je třeba důkladně posuzovat jednání a chování žalovaného od okamžiku, kdy sám vystavil fakturu [anonymizováno] [číslo] 2017 až do dne 3.7.2021, kdy podal odpor proti platebnímu rozkazu. Do podání odporu totiž nenamítal nic proti faktuře [anonymizováno] [číslo], ani proti Dohodě o vzájemném zápočtu pohledávek, netvrdil, že platby částek ve výši 53 761 Kč a 50 000 Kč provedl omylem a i v komunikaci se zástupci žalobce svůj závazek nikterak nezpochybňoval. Ještě v dubnu 2021 jednal žalovaný přímo s oběma jednateli žalobce o vyřešení dluhu. Se společným návrhem měl žalovaný seznámit, dle zprávy zaslané žalovaným jednateli žalobce, také dceru [jméno] [příjmení], slečnu [jméno] [příjmení]. Žalovaný jednoznačně zneužívá situace, kdy bohužel pan [jméno] [příjmení] zemřel a nemůže již ve věci vypovídat. Nicméně žalobce má za to, že existence faktury [anonymizováno] [číslo] [rok] a veškerá navazující jednání žalovaného svědčí o tom, že žalovaný dluží žalobci částku ve výši 455 447 Kč.

6. Při jednání žalovaný, resp. jeho zástupce, doplnil, že účastníci měli zcela jiné, zatím neprokázané právní vztahy, dokumentované odkazy na faktury. Podle dokládaných listin právním důvodem měla být patrně smlouva kupní na dodávku stropních panelů. K uzavření takové smlouvy, ale nedošlo a stropní panely dodány nebyly. Pohledávka dokumentovaná fakturou neexistuje a tedy je nezpůsobilá k započtení, či uznání. K možnému smírnému vypořádání sporu uvedl žalovaný, že pokud by mu bylo zaplaceno bezdůvodné obohacení, pak by nežádal náhradu nákladů řízení. Na doplněná tvrzení žalobcem reagoval žalovaný tak, že žalobce neunáší břemeno tvrzení ohledně změněné žaloby, a navrhl, aby spor byl ukončen smírně tak, že by si strany navzájem, neboť byla podána i vzájemná žaloba, jedna druhé zaplatily 1 Kč s tím, že náklady řízení by si strany nesly samy. pokračování - 5 - 7 C 269/2021 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce je obchodní firmou, jejímž jediným společníkem a jednatelem byl do 2.9.2020 [jméno] [příjmení], od 2.9.2020 získala obchodní podíl ve firmě společnost [právnická osoba] a dalšími dvěma jednateli se stali [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Předmětem podnikání firmy byly do 2.9.2020 činnosti související s reklamní a propagační činností (výroba reklamních nápisů, světelné reklamy, včetně zprostředkovatelské činnosti, výroby, návrhů apod.). Pan [příjmení] [příjmení] dne 10.4.2021 zemřel (výpis z obchodního rejstříku žalobce, odpověď [jméno] [příjmení] na dotazy žalobce).

8. Dne 5.1.2018 byla z účtu žalobce č. [bankovní účet] převedena ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [anonymizováno] a doplňujícím údajem: [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] částka 596 502 Kč. Tato částka souhlasí a odpovídá faktuře č. [anonymizováno] [číslo] [rok] s datem vystavení dne 29.12.2017, datem plnění dne 19.12.2017, variabilní symbol [anonymizováno], splatné dne 4.1.2018 Touto fakturou účtoval jako dodavatel žalovaný žalobci jako odběrateli dodávku stropního systému [anonymizováno] za částku 596 501,93 Kč s DPH (potvrzení o provedení platby s datem 6. 9. 2021, údaje o subjektu DPH, faktura č. [anonymizováno] [číslo] [rok]).

9. Dle faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne 21.6.2018 s datem plnění dne 21.6.2018 pod variabilním symbolem [číslo] a s datem splatnosti dne 1.7.2018 žalobce jako dodavatel účtoval žalovanému dodávku stropního systému [anonymizováno], jednu sadu za cenu 498 976 Kč bez DPH, tj. 603 761 Kč s DPH (faktura č. [anonymizováno] [číslo]).

10. Žalovaný zaslal na účet žalobce dne 4.10.2018 částku ve výši 53 761 Kč a dne 29.5.2019 částku ve výši 50 000 Kč, obě identifikované variabilním symbolem [číslo], tedy shodným s výše uvedenou fakturou č. [anonymizováno] [číslo] na dodávku stropního systému (výpis z účtu s datem 29.5.2019 a dne 4.10.2018, faktura č. [anonymizováno] [číslo]).

11. Podle Dohody o vzájemném zápočtu uzavřené dne 7.2.2020 mezi žalobcem zastoupeným [jméno] [příjmení] a žalovaným prohlásily obě strany, že mají vůči sobě následující započitatelné peněžité pohledávky, a to žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 500 000 Kč (což odpovídá původní výši faktury č. [anonymizováno] [číslo] po odpočtu plateb žalovaného 603 761 – 53 761 – 50 000 = 500 000) a žalovaný za žalobcem pohledávku ve výši 44 553 Kč. K pohledávce žalobce byla jako doklad uvedena faktura č. [anonymizováno] [číslo] s jejím variabilním symbolem. U pohledávky žalovaného byla jako doklad uvedena faktura č. [anonymizováno] [číslo], vystavená dne 7.2.2020, [variabilní symbol]. Tato podle dohody započtením zcela zanikla a z pohledávky žalobce ke dni 7.2.2020 mělo k uhrazení po provedeném zápočtu zbývat 455 447 Kč. Tuto částku se v bodě 2.

2. Dohody zavázal žalovaný uhradit (dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek ze dne 7. 2. 2020).

12. Poté, co se novými jednateli stali [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] (a když zemřel původní jednatel [jméno] [příjmení]), počali s žalovaným řešit úhradu jeho dluhu. K jejich návrhu odepsal žalovaný [jméno] [příjmení]„ Vážený pane [příjmení], s naším společným návrhem jsem právě seznámil [anonymizováno]. [příjmení]. Ta bude ještě návrh tlumočit svému bratru. Rozhodnutí očekávám do 7 dnů. V dokonalé úctě [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]„. Dne 28.4.2021 poslal [příjmení] [příjmení] žalovanému sdělení„ Dobrý den pane [celé jméno žalovaného], dle naší domluvy posílám dohodu o uznání dluhu mezi [právnická osoba] a vámi a směnku. Prosím pročtěte a dejte vědět, zda s tím takto souhlasíte a můžeme se sejít k podpisu. Díky, hezký den.„ Dále se žalovaný odmlčel a [příjmení] [příjmení] od něho dne 3.5.2021 žádal odpověď. Ta přišla dne 4.5.2021 ve znění:„ Vážený pane [příjmení], musím pokračování - 6 - 7 C 269/2021 bohužel konstatovat, že předložené dokumenty, respektive směnku nemohu podepsat. V podstatě Vás vůbec neznám a přijde mě to v mém věku dost nebezpečné. Mé zkušenosti v tomto jsou velice negativní. Vše jsem konzultoval s mým právním zástupcem a ten ještě hledá nějakou jinou formu dohody, kterou bych mohl předložit k jednání. Pokud již nechcete čekat, chápu to, celá situace je velmi nešťastná a je mě líto, že se naše cesty protnuly v situaci, kterou si ani jeden z nás neplánoval. V případě potřeby mě neváhejte kontaktovat. [jméno] [celé jméno žalovaného]„ Strany tedy spolu jednaly, plánovaly, že uzavřou dohodu, s jejím návrhem měl žalovaný seznámit, alespoň to sděloval, také dceru původního jednatele a jejího bratra. Žalovaný nezpochybňoval, že má u žalobce dluh, nezmínil se nikterak o tom, že by platil nějaké částky žalobci omylem. Jediné, co výslovně odmítl, byl podpis směnky s tím, že jeho právní zástupce hledá jinou formu dohody. K žádné dohodě však nakonec nedošlo a na výzvu k plnění žalobce nereagoval (emailová korespondence ze dne 28. 4. 2021, 3. 5. 2021 a 4. 5. 2021, předžalobní výzva ze dne 17.5.2021).

13. Ve věci byl slyšen svědek [jméno] [příjmení], který pro žalobce 15 let vedl účetnictví a toto předal novým jednatelům. K finančním vztahům mezi žalobcem a žalovaný vypověděl, že někdy na konci roku 2017, dostal pan [příjmení] fakturu od pana [celé jméno žalovaného], a když jí on, jako účetní, dostal do rukou, tak se ptal, co to je, neboť to neodpovídalo předmětu činnosti firmy a veškerá fakturace, která probíhala mezi jinými dodavateli, tak byla jiná a jednalo se o obdobné faktury od stejných dodavatelů. Pan [anonymizováno] říkal, že je to materiál na střechu, a zda to může dát do nákladů a on se tedy ptal, jakým způsobem. Pan [anonymizováno] říkal, že to později prodá, ten materiál, a tím pádem mu řekl, že to nejde uplatnit nákladově, ale že to půjde na sklad jako zboží. Za nějakou dobu říkal pan [příjmení], že to zboží prodal, že to prodal opět panu [celé jméno žalovaného], nepochopil, proč se to tak dělo. O dalších finančních vztazích mezi žalobcem a žalovaným, nebo mezi panem [příjmení] a žalovaným svědek nic nevěděl. Uvedl pouze, že ví, že tu fakturu pan [příjmení] žalovanému zaplatil a následně dělal pan [celé jméno žalovaného] pro pana [příjmení] nějaké práce. V účetnictví našel i faktury na jiné práce, které pan [příjmení] panu [celé jméno žalovaného] platil. Myslí, že pan [celé jméno žalovaného] pro pana [příjmení] nějakou dobu pracoval. Předložené faktury č. [anonymizováno] [číslo] a č. [anonymizováno] [číslo] [rok] svědek znal, neboť je účtoval. Uvedl k nim, že jej plete, že předložená faktura č. [anonymizováno] [číslo] [rok] od pana [celé jméno žalovaného] není originál, neboť byla v Excelu, originál je někde v šanonech, obsahově je však předložená faktura stejná jako originál. Pokud jde o druhou fakturu na částku 603 761 Kč, ta je po půl roce, byla vystavená panem [příjmení] panu [celé jméno žalovaného] na to samé, vlastně mu to přeprodal, netuší, z jakého důvodu, proč to tak bylo. Faktura od pana [příjmení] na 603 761 Kč uhrazena nebyla, měla být splácena a myslí, že tam proběhly dvě splátky. Myslí, že měla být splácena i tím, že pan [celé jméno žalovaného] pro pana [příjmení] něco dělal a vzpomíná si, že k tomu dělali nějaký zápočet. Faktury jsou na stropní systém, nikdy neviděl, že by byl takový systém firmě dodán. Na konci roku to s panem [příjmení] řešili, vždycky na konci roku chtějí náklady do společnosti, takže mu vysvětloval, že bude-li materiál prodávat dál, tak je možno to dát do skladu, jinak nikoliv. Žádný dokument k té faktuře neviděl, dodací list k tomu nebyl. Pokud se jedná o tu druhou fakturu, neví, jestli k tomu byl nějaký dodací list, ty faktury vystavoval pan [příjmení], on je nevystavoval. Co se týče [právnická osoba], nepamatuje si, že by s něčím takovým obchodovala, myslí si, že nikoliv, nakupovala materiál na výrobu reklamy. K svědkovi předložené Dohoda o vzájemném zápočtu ze 7. 2. 2020 uvedl tento, že ji nevystavil, podepsaná je panem [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného]. Myslí, že je tam ta faktura [číslo] přijatá od pana [celé jméno žalovaného] za montážní práce, na faktuře je dluh ještě 500 000 Kč, 103 000 Kč bylo uhrazeno, to byly, myslí, ty dvě splátky. Zápočty dělal někdy on, někdy to dělala asistentka, a někdy pan [příjmení]. K tomuto zápočtu mu pan [příjmení] žádné bližší vysvětlení nedal. Pan [celé jméno žalovaného] nic nesporoval, je to od něj podepsáno. Neví nic o tom, že by někdy chtěl pan [celé jméno žalovaného] vrátit nějaké částky, které by zaplatil [právnická osoba]. pokračování - 7 - 7 C 269/2021 14. Žalobce navrhl také výslech [jméno] [příjmení], která se z účasti u jednání soudu omluvila, neboť žije ve Francii, má ve střídavé péči dceru, která nesmí dle rozhodnutí soudu vycestovat mimo území Francie. Jednání soudu připadlo právě na období, kdy dceru v péči měla svědkyně. Současně v omluvě uvedla, že o dané problematice jí není nic podstatného známo, jen informace, že se pan [příjmení] nemůže se panem [celé jméno žalovaného] dohodnout a věc bude řešena soudem. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že by svědkyně zřejmě účtovala letenku za cestu k soudu, navrhli oba zástupci účastníků, že by bylo možno věc řešit bez svědeckého výslechu s tím, že pro obě strany by bylo postačující, pokud by mohly slečně [příjmení] zaslat písemné dotazy prostřednictvím soudu, na které by soudu odpověděla. Tímto způsobem bylo následně postupováno. Otázky pro [jméno] [příjmení] zaslal soudu pouze zástupce žalobce.

15. K zaslaným dotazům sdělila soudu písemně [jméno] [příjmení], že o žalovaném [celé jméno žalovaného] je jí známo, že byl a snad ještě je přítelem dcery partnerky jejího zemřelého otce. Vztah mezi žalovaným a jejím otcem nemůže specifikovat, od ledna 2015 žije v zahraničí. Z toho důvodu rovněž nemůže specifikovat spolupráci žalovaného a žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno]. Jestli jí volal žalovaný pan [celé jméno žalovaného] dne 22.4.2021 po jednání s jednateli žalobce, si nepamatuje. Po smrti otce 10.4.2021 již delší dobu řeší u soudu v Paříži spor s otcem její dcery. Konstatovala obecně, že do činnosti žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno]., nebyla zainteresována a nebyla informována o vzájemných vztazích osob kolem otce a [právnická osoba] [anonymizováno]. (odpověď na dotazy žalobce zaslaná [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soudu dne 18.10.2022).

16. Návrhy na doplnění dokazování soud jako nadbytečné zamítl, neboť je přesvědčen, že provedené dokazování je k posouzení věci plně postačující a jeho doplnění by bylo v rozporu s hospodárností a rychlostí řízení. Neprovedl tak dokazování účastnickým výslechem jednatelů žalobce pana [příjmení] a pana [příjmení], kteří se měli vyjádřit k obsahu jednání s žalovaným a k tomu, co bylo mezi nimi dohodnuto. Skutečnost, že tito spolu jednali a do jisté doby se chtěli dohodnout a žalovaný nezpochybňoval svůj dluh vůči žalobci, má soud za doloženou již listinami. K tomu, že by jejich výpověď měla prokázat tvrzení uzavření zápůjčky, kde žalobce neunesl břemeno důkazní, jejich výpověď navržena nebyla. Nakonec i z podání žalobce je zjevné, že k tomu jednatelé ani informace z jednání neměli, když nic takového nebylo do koncentrace řízení tvrzeno a pohled žalobce vycházel z výkladu doložených listin.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce převedl dne 5.1.2018 žalovanému na účet částku 596 502 Kč. Dle faktury č. [anonymizováno] [číslo] [rok], která se vzhledem k datu jejího vystavení, datu splatnosti, uvedenému variabilnímu symbolu, který je shodný s variabilním symbolem uvedeným v příslušném potvrzení platby, měla by být touto částkou hrazena dodávka stropního systému dodaného žalovaným žalobci. Skutečnost, že žádný stropní systém dodán nebyl, uváděli oba účastníci a podrobně se k důvodu fakturace vyjadřoval svědek [příjmení], z jehož výslechu je rovněž zjevné, že žádný stropní systém dodán nebyl a fakturace byla takto činěna na žádost jednatele žalobce [jméno] [příjmení]. Dělo se tak ke konci roky, kdy firmy navyšují své náklady, jednalo se zřejmě o fiktivní vysvětlení daného převodu z daňových důvodů. Žalobce s daným materiálem neobchodoval a pro svoji činnost ho nepotřeboval, což odpovídá i předmětu podnikání žalobce zapsanému v obchodním rejstříku. Nicméně ta částka z nějakého důvodu žalovanému, jak bylo doloženo a žalovaný to ani nesporoval, poskytnuta byla. Původní pohled soudu, že nelze částky placené ze strany žalovaného žalobci (53 761 Kč a 50 000 Kč) dávat do souvislosti s touto poskytnutou částkou, neboť neodpovídají variabilní symboly a vyčíslení, soud po výslechu svědka [příjmení] revidoval. Z výpovědi svědka ve spojení s doloženými listinami má za prokázáno, že zde existoval vztah mezi prvotní platbou 596 502 Kč, jež se odráží ve faktuře č. [anonymizováno] pokračování - 8 - 7 C 269/2021 [číslo] [rok], a mezi následně vystavenou fakturou č. [anonymizováno] [číslo]. A tím dále i mezi poskytnutou částkou a platbami žalovaného ve výši 53 761 Kč dne 4.10.2018 a ve výši 50 000 Kč dne 25.9.2019, a rovněž Dohodou o vzájemném zápočtu ze 7. 2. 2020. Svědek k faktuře č. [anonymizováno] [číslo] vystavené žalobcem žalovanému vypověděl, že„ uhrazena nebyla, měla být splácena a myslí, že tam proběhly dvě splátky. Myslí, že měla být splácena i tím, že pan [celé jméno žalovaného] pro pana [příjmení] něco dělal a vzpomíná si, že k tomu dělali nějaký zápočet„. O dalších finančních vztazích mezi žalobcem a žalovaným, nebo mezi panem [příjmení] a žalovaným svědek nic nevěděl. Výpověď svědka považuje soud za věrohodnou, skutečnost, že [jméno] [příjmení] a žalovaný mohli spolu takto„ nestandardně„ jednat, je vysvětlitelná i jejich bližším vztahem. Ze sdělení dcery [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaný byl přítelem dcery partnerky jejího zemřelého otce.

18. Jestliže byla splácena faktura na„ přeprodej fiktivně dodaného materiálu„ s vazbou na částku zaslanou dne 5.1.2018 žalovanému, považuje soud za logické (když k tomu není zjištěno nic o jiných obchodech mezi účastníky, o jiných dluzích, nic, co by vysvětlilo jiné důvody uvedených plateb, a ani žalovaný je nikterak nevysvětlil), že tyto platby ve skutečnosti mají vztah k původně zaslané částce 596 502 Kč. Tedy že jimi byla splácena ve skutečnosti tato platba, že i zápočet se fakticky vztahuje k této platbě, neboť fakturace u obou faktur zakrývala jiný, neznámý důvod platby. Nedošlo totiž k tomu, že by žalovaný skutečně dodal žalobci stropní systém a žalobce jej zaplatil a následně přeprodal žalovanému zpět, z tohoto pohledu jsou faktury fikcí. Sdělení žalobce, že jeho platby byly činěny omylem, považuje soud za nepravdivé. Souhlasí tak s žalobcem, že obě vystavené faktury, jakož i úhrada ze strany žalobce, částečné úhrady ze strany žalovaného a uzavření Dohody o vzájemném zápočtu pohledávek, svědčí o jejich vzájemném propojení, mají tak vazbu na nesporně poskytnutou částku 596 502 Kč žalovanému, a není pravdivé tvrzení žalovaného, že pohledávka žalobce vůči němu neexistuje. <i>19. Podle § 6 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.) každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.</i> <i>20. Podle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.</i> <i>21. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>22. Podle § 639 o.z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.</i> <i>23. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.</i> <i>24. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>25. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 26. Právně soud spor posoudil podle výše uvedených ustanovení s níže popsaným výsledkem. pokračování - 9 - 7 C 269/2021 27. Přes dané poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nebylo prokázáno tvrzení žalobce o uzavření zápůjčky, byť by i mohlo být vysvětlením chování stran. Nicméně potřebná jistota k takovému závěru se dle soudu z dokazování nalézt nedá. Je zjevné, že mezi stranami byly nějaké právní vztahy, žalovaný pro žalobce vykonával i nějaké činnosti, dokládané listiny jsou výsekem (jak úplným nelze říci) vztahujícím se k části z těchto vztahů. Soud proto, není-li k platbě 596 502 Kč jisté vysvětlení, posuzuje ji po provedeném dokazování jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 o.z.) na straně žalovaného. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce uvedl, že účastníci měli zcela jiné, zatím neprokázané právní vztahy, dokumentované odkazy na faktury. Pohled soudu na dotčené faktury je vysvětlen v bodě 17 a18 tohoto rozsudku. Žalovaný sám, který by mohl vztahy a platby vysvětlit, zůstal v tomto směru nečinný. Setrval na své obraně, že žalovaná pohledávka neexistuje a platby žalobci činil omylem.

28. Otázkou bylo, zda je promlčen nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaný námitku promlčení v řízení vznesl a opakovaně tvrdil, že na neexistující pohledávku nelze platně plnit a nelze ji ani uznat. Podle žalobce k promlčení nedošlo, neboť žalovaný částečným plněním a dohodou o započtení svůj dluh uznal.

29. Jak je uvedeno výše žalovaný zaslal na účet žalobce dne 4.10.2018 částku ve výši 53 761 Kč a dne 29.5.2019 částku ve výši 50 000 Kč, obě identifikované variabilním symbolem [číslo], tedy shodným s výše uvedenou fakturou č. [anonymizováno] [číslo] na dodávku stropního systému. Dále podle Dohody o vzájemném zápočtu uzavřené dne 7.2.2020 mezi žalobcem zastoupeným [jméno] [příjmení] a žalovaným prohlásily obě strany, že mají vůči sobě následující započitatelné peněžité pohledávky, a to žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 500 000 Kč (což odpovídá původní výši faktury č. [anonymizováno] [číslo] po odpočtu plateb žalovaného 603 761 – 53 761 – 50 000 = 500 000) a žalovaný za žalobcem pohledávku ve výši 44 553 Kč. K pohledávce žalobce byla jako doklad uvedena faktura č. [anonymizováno] [číslo] s jejím variabilním symbolem. U pohledávky žalovaného byla jako doklad uvedena faktura č. [anonymizováno] [číslo], vystavená dne 7.2.2020, [variabilní symbol]. Tato podle dohody započtením zcela zanikla a z pohledávky žalobce ke dni 7.2.2020 mělo k uhrazení po provedeném zápočtu zbývat 455 447 Kč. Tuto částku se v bodě 2.

2. Dohody zavázal žalovaný uhradit.

30. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Plnění je třeba chápat v obecném smyslu, tj. jakýkoli způsob, jímž dlužník plní svůj dluh, tedy např. i započtení. Za okolnosti, z nichž lze usoudit, že částečným plněním uznal dlužník i zbytek dluhu považuje judikatura samotnou pasivitu dlužníka, který částečně plní, aniž předtím či současně při tomto plnění zpochybňoval zbývající dluh (NS ČR 23 Cdo 405/2013). Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 32 Odo 901/2014, soud správně aplikoval ustanovení § 407 odst. 3 obch. zák. (obsahově stejného znění jako nyní § 2054 odst. 2 o.z.), podle něhož, plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, vyplynulo-li ze skutkového zjištění, že žalovaná formou zápočtu ve skutečnosti plnila (částečně) svůj závazek vůči žalobkyni. Dovodil, že žalovaná na základě dohody o započtení projevila vůli částečně plnit závazek, což lze považovat za uznání zbytku dluhu, když z projevu žalované bylo zřejmé, že věřiteli poskytuje částečné plnění.

31. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. A podle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani pokračování - 10 - 7 C 269/2021 z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Formálně vzato, byla splácena částka účtovaná fakturou č. [anonymizováno] [číslo] a tato byla také uvedena jako doklad identifikující započítávanou pohledávku, jak je však rozvedeno výše, platby byly činěny skutečně, faktury byly fikcí zakrývající jiný existující stav věcí. Postoj žalovaného a jeho obrat v jednání, kdy původně vícekrát projevenou ochotu poskytnutou částku hradit a svůj závazek plnit, změnil (využívaje smrti původního jednatele žalobce a nedostatku účastníky vytvořených listin) v popírání existence takového závazku a navíc již uhrazené platby požadoval vrátit, považuje soud za nepoctivý. Při použití základních zásad soukromého práva uváděných v Hlavě I. občanského zákoníku, má soud za to, že je možno ustanovení § 2054 odst. 2 o.z. užít i na nyní v řízení zjištěný skutkový stav. Uzavírá tedy, že žalovaný měl a má vůči žalobci dluh, který svým jednáním uznal, čímž prodloužil promlčecí lhůtu práva žalobce na jeho uplatnění u soudu o deset let (§ 639 o.z.). Námitku promlčení soud považuje za nedůvodnou a žalobu podanou žalobcem za podanou po právu.

32. Ke vzájemné žalobě soud uvádí, že platby žalovaného žalobci ve výši 53 761 Kč dne 4.10.2018 a ve výši 50 000 Kč dne 25.9.2019 nelze považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalobce, neboť z provedeného dokazování je zřejmé, že byly odrazem předchozího chování stran. Sám žalovaný uvedl, že účastníci měli mezi sebou nějaké právní vztahy, k tomu se vyjádřil též slyšený svědek [jméno] [příjmení]. Pokud žalovaný plnil, je soud přesvědčen, že se tak nestalo omylem a nejednalo se o plnění bez spravedlivého důvodu, které by mohlo zakládat bezdůvodné obohacení na straně žalobce. Uvedené platby žalovaného žalobci nebyly činěny ze strany žalovaného omylem, jak tvrdil. Z chování stran a listinných dokladů, spolu s výpovědí svědka [příjmení] má soud za prokázáno, že právní důvod k těmto platbám existoval (byť jej nelze přesně konkretizovat, neboť důvody uvedené na fakturách byly fiktivní, a jednatel žalobce, který by mohl skutečné důvody objasnit, zemřel). Svědek [příjmení] dával tyto platby, stejně tak jako zápočet další částky fakturované žalovaným žalobci do souvislosti s původní platbou žalobce žalovanému dne 5.1.2018 a zmínil, že žalovaný pro jednatele žalobce pana [příjmení] dělal nějaké práce, které si fakturoval. Sám žalovaný, který by také mohl skutečný důvod plateb vysvětlit, však k tomu žádné vysvětlení nenabídl, mimo námitky svého omylu při jejich uskutečnění. Tuto námitku i s ohledem na skutečnost, že se jednalo o dvě platby se značným časovým odstupem a jejich oprávněnost je nadto dále nepřímo stvrzována Dohodou o uznání dluhu, kterou žalovaný uzavřel a vlastnoručně podepsal, považuje soud za zjevně nepravdivou. Soud tedy uzavřel, že důvod pro platby žalovaného existoval. Za dané situace, přestože není zcela jasné, jaký byl důvod těchto plateb (tvrzení žalobce o uzavřené zápůjčce a jejím vracení, nepovažuje soud za prokázané), a soud je toho názoru, že důvod jasně existoval, by vyhovění nároku žalovaného považoval také za rozporné se základními zásadami soukromého práva, jak jsou uváděny v Hlavě I (§ 1 až 14) občanského zákoníku, a neodpovídající korektivu dobrých mravů.

33. Jelikož žalovaný neuhradil žalovanou částku, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobci náleží též úrok z prodlení z dlužné částky. Nárok žalobce na úhradu zákonného úroku z prodlení vycházející ze lhůty stanovené žalovanému k zaplacení ve vystavené faktuře považuje soud za důvodný (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

34. S ohledem na shora uvedené soud žalobě podané žalobcem ve výroku I. vyhověl. Vzájemný návrh (žalobu) žalovaného ve výroku II. zamítl. pokračování - 11 - 7 C 269/2021 35. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal ve sporu úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Tyto vyčíslil jako zaplacený soudní poplatek ve výši 22 773 Kč, náklady právního zastoupení spočívající v odměně ve výši 81 120 Kč (tj. odměna za osm úkonů právní služby po 10 440 Kč z tarifní hodnoty 455 447 Kč) – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 13.9.2021, vyjádření ze dne 25.5.2022, účast na jednání soudu dne 13.5.2022, účast na jednání soudu dne 5.8.2022, účast na jednání soudu dne 21.10.2022) dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., osm režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 400 Kč a odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 17 539,20 Kč Celkem tedy byla žalobci na náhradu nákladů řízení přiznána částka ve výši 123 832,20 Kč. K tomu soud doplňuje, že takto přiznal náhradu nákladů za celé řízení, včetně nákladů řízení za podanou vzájemnou žalobu. Ve vztahu k ní, byl žalovaný ve věci neúspěšný a nemá tak právo na náhradu nákladů řízení. U žalobce, který byl i co do vzájemné žaloby úspěšný, vychází soud z vyčíslení jeho náhrady nákladů řízení zaslaného soudu, kde tyto nebyly uplatněny a má tak za to, že co do nákladu řízení o vzájemné žalobě se žalobce, těchto nákladů vzdal.

36. O splatnosti náhrady nákladů k rukám zástupce žalobce rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř.