7 C 284/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 9 111,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 367,65 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 717,65 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, - se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 984 Kč od 16. 5. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 35,14 Kč, - se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 984 Kč od 16. 6. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 28,25 Kč, - se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 984 Kč od 16. 7. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 22,23 Kč, - se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 984 Kč od 16. 8. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 15,12 Kč - se zákonným kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 984 Kč od 16. 9. 2021 do 20. 10. 2021 ve výši 8,02 Kč, částku 294 Kč a částku 449,55 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala zaplacení částky 9 111,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. anonymizováno uzavřené dne 20. 12. 2020. Tvrdila, že předmětem smlouvy bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovanou – anonymizováno. Dne 28. 12. 2020 poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9990 Kč k rukám prodejce, kterým byla společnost právnická osoba Žalobkyně byla v této souvislosti zastoupená prodejcem, právnická osoba anonymizována dvě slova, jehož oprávnění uzavírat tento druh smluv vyplývá z mandátní smlouvy ze dne 31. 12. 2017. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím ve 12 měsíčních splátkách po 984 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 1. 2021 Celkem měla žalovaná uhradit 11 808 Kč. Úrok z úvěru činil 32,97 % ročně. Žalovaná neuhradila splátku č. 5, čímž došlo k porušení podmínek smlouvy a nastala splatnost dluhu. Dlužná částka se tak sestává z neuhrazených splátek ve výši 4 920 Kč (8 krát 984 Kč), zesplatněné jistiny ve výši 2 797,65 Kč, poplatků za zaslané upomínky v celkové výši 450 Kč (3 krát 150 Kč), z nákladů na oznámení o splatnosti ve výši 200 Kč, celkem tedy částky ve výši 8 367,65 Kč, dále ze smluvních pokut ve výši 294 Kč a 449,55 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani přes zaslání předžalobní upomínku ze dne 21. 3. 2022. V doplnění žaloby z 18. 10. 2022 žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z:

1. Bankovních a nebankovních registrů (Registr rizikových subjektů Komerční banky = NIP), 2. Registr SOLUS (registr dlužníků, členy jsou zejména banky, pak nebankovní finanční instituce, telefonní operátoři, atd.)

3. Ostatních registrů a databází - Interní platební morálka klienta, příjmení příjmení příjmení právnická osoba anonymizováno, Insolvenční rejstřík (ISIR), Neplatné doklady MVČR, Evidence adres obecních/městských úřadů, Registr hledaných osob, Příjem žalovaného, Výdaje žalovaného, Výdaje na splátky úvěrů, Finanční rezerva / Disponibilní příjem a Demografických a statistických informací (skóringový model).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem anonymizována dvě slova, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 3 bod 1 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.

5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.

6. Žalovaná uzavřela dne 20. 12. 2020 s žalobkyní smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 9 990 Kč na koupi anonymizováno od společnosti právnická osoba, která byla převedena na účet společnosti právnická osoba (viz úvěrová smlouva ze dne 20. 12. 2020, mandátní smlouva ze dne 31. 12. 2017 a potvrzení o poskytnutí úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky a Sazebník (viz úvěrové podmínky a sazebník). Před poskytnutím úvěru provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalované (viz posouzení úvěruschopnosti a výplatní pásky žalované). Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky splatit s úrokem ve výši 32,97 % ročně ve dvanácti měsíčních splátkách po 984 Kč od 15. 1. 2020 vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaná se rovněž zavázala v případě prodlení zaplatit žalobci poplatek za odeslání upomínky ve výši 150 Kč, poplatek za účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 10% z dlužné měsíční částky. Protože žalovaná řádně nesplácela, když uhradila pouze částku 3 936 Kč (4 x 984 Kč), tedy první čtyři splátky a se splátkami splatnými dne 15. 5. 2021, dne 15. 6. 2021, dne 15. 7. 2021, dne 15. 8. 2021, dne 15. 9. 2021, (po 984 Kč) se dostala do prodlení, došlo v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění jistiny úvěru ke dni 16. 9. 2021 (viz přehled plateb ze dne 14. 3. 2022 pro smlouvu č. anonymizováno, zesplatnění pohledávky ze dne 30. 9. 2021 a tabulka umoření). Celkem tak žalovaná žalobkyni dluží částku 9 111,20 Kč s příslušenstvím.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 111,20 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

13. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 398/2021, 35 C 336/2021, 24 C 277/2021 či 22 C 180/2021) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby z 18. 10. 2022, když všechny zde uvedené skutečnosti měly být obsaženy v samotné žalobě. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.