7 C 293/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: ad 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa ad 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků: [parcelní číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, [parcelní číslo] o výměře [anonymizováno] m² - ostatní plocha, zapsaných na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - orná půda, p. [číslo] o výměře [číslo] m²- trvalý travní porost, zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] a p. [číslo] o výměře [číslo] m² - orná půda, p. [číslo] o výměře [číslo] m² - orná půda, p. [číslo] o výměře [číslo] m²- orná půda, [parcelní číslo] o výměře [rok] m² - trvalý travní porost, zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce].

II. Žalovaný ad 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 35 570 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ad 2) se žádné z účastnic nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 7. 2020 domáhala určení, že vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků: parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - ostatní plocha, zapsaných na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] dále, že je vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m²- trvalý travní porost, zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] a vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny pozemků parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m²- orná půda, parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² - trvalý travní porost, zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce].

2. Žalobu odůvodnila zejména tím, že výše uvedené pozemky nabyla v dědickém řízení po [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené dne 6. 12. 1905. Kontrolou v katastru nemovitostí však syn žalobkyně zjistil, že pozemky byly na základě chybného rozhodnutí notářů přepsány na žalovaného v rámci dodatečného projednání dědictví po [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne 25. 6. 1982, a dodatečného projednání dědictví po [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zemřelém dne 15. 4. 1989. Naléhavý právní zájem žalobkyně odůvodnila tak, že je nyní ohrožena ve výkonu svého vlastnického práva, které nabyla v rámci dědického řízení, a s žalovaným se nepovedlo dohodnout mimosoudně. Uvádí, že pouze soudním rozhodnutím lze dosáhnout shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

3. V průběhu řízení navrhla, aby soud připustil vstup dalšího účastníka na straně žalované, jímž byla spoluvlastnice druhé ideální poloviny dotčených nemovitostí, paní [celé jméno žalované] O návrhu rozhodl soud usnesením ze dne 8.6.2021, č.j. [číslo jednací], kdy účastenství [celé jméno žalované], jako druhé žalované, připustil.

4. Žalovaný ad 1) namítal, že pozemky byly zveřejněny ve výzvě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne 6. 3. 2014 určené vlastníkům nemovitostí, kteří nejsou dostatečně určitě označeni v katastru nemovitostí. Jeho babička [celé jméno žalobkyně] bydlela mimo jiné v [obec] a pravděpodobně byla tím nedostatečně specifikovaným vlastníkem, a tak požádal o dodatečné projednání dědictví ohledně předmětných pozemků. Žalovaný ad 1) byl tak jako spoluvlastník předmětných pozemků zapsán do katastru nemovitostí na základě dodatečných projednání dědictví sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Namítal, že notáři provedli důkladná šetření ohledně předmětných nemovitostí, nezjistili, že by vlastníkem dotčených nemovitostí mohl být někdo jiný, než dědici po [jméno] [celé jméno žalobkyně] a rovněž na výzvu Úřadu pro zastupování státu se nikdo k pozemkům nepřihlásil. Uvedl, že žalobkyně nedoložila, že jí svědčí spoluvlastnické právo k předmětným pozemkům. Upozorňoval rovněž, že přepis jména matky žalobkyně [jméno] [příjmení] se v listinách liší v písmenu i/y. Uvedl, že se nebrání, pokud žalobkyně doloží své vlastnictví, uzavření dohody. V průběhu řízení doložené listiny však nepovažoval za dostatečné, podle něho není doložen důvod, jak měla žalobkyně k pozemkům přijít. Trval na tom, že vlastníkem dotčeného podílu je on na základě dodatečného projednání dědictví, v jeho případě platí princip dobré víry v zápis ve veřejném seznamu a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

5. Žalovaná ad 2) při jednání dne 30. 11. 2021 uvedla, že celou věc považuje za absurdní, je naprosto udivena a nemá slov. Předmětné pozemky jsou desítky let ve vlastnictví žalobkyně. [příjmení] [příjmení] byla jejich teta, se kterou žili. Všichni, jak tu jsme (u jednání byl jako veřejnost přítomen syn žalobkyně a dcera druhé žalované), víme, jaká je pravda. Za pozemky byla současně placena daň z nemovitosti. Různost přepisu jmena [příjmení], původní vlastnice pozemků, spatřuje v chybě psaní úřednice.

6. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že [jméno] [příjmení], narozená dne 6.12.1905 v [obec], byla matkou žalobkyně. Pokud by notářka provedla řádné šetření ve věci dodatečného projednání dědictví po [celé jméno žalobkyně], babičce žalovaného ad 1), která se narodila 31.5.1895, deset let před narozením původní vlastnice [jméno] [příjmení], zjistila by, že ta nemohla být nikdy spoluvlastníkem dotčených nemovitostí. Zjistila by také, že žalobkyně, dcera [jméno] [příjmení] a její dědička, bydlící na v katastru nemovitostí uváděné adrese vlastníka, tj. [obec a číslo], [PSČ] [obec], stále žije.

7. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění: výpisem z Katastru nemovitostí k [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], k [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] a [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] ve stavu evidovaném k 6. 1. 2021 soud zjistil, že podíl ve výši ½ na ve výroku uvedených pozemcích byl na základě usnesení soudu o projednání dědictví přepsán na prvního žalovaného.. Žalovaný ad 1) spolu s žalovanou ad 2) vlastní uvedené pozemky, každý o velikosti podílu ideální jedné poloviny.

8. Z křestního a rodného listu Farního úřadu v [obec] u [příjmení] ze dne 23. 4. 1942 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] (rodné příjmení žalobkyně) narozená dne 13. 4. 1926 je dcerou [jméno], rozené [příjmení], narozené v [obec].

9. Z úmrtního listu vyhotoveného dne 8. 7. 2020 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] se narodila dne 6. 12. 1905 v [obec] a zemřela dne 25. 1. 1960.

10. Z rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne 14. 6. 1960 ve věci pojednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 25.1.1960, má soud za prokázané, že dědictví po zůstavitelce, nabyla jako dědička ze závěti její vlastní dcera [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa] [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno] [obec], [číslo] [obec] a [číslo] [anonymizováno].

11. Z dopisu ze dne 15. 7. 2020 a z odpovědi právního zástupce žalovaného 1. ze dne 22. 7. 2020 na dopis [jméno] [celé jméno žalovaného], syna žalobkyně, bylo zjištěno, že syn žalobkyně informoval žalovaného 1., že vlastnicí pozemků je žalobkyně načež žalovaný 1. zpochybnil vlastnictví žalobkyně k předmětným pozemkům.

12. Z dopisů ze dne 20. 7. 2020 a ze dne 25. 9. 2020 mezi [jméno] [celé jméno žalovaného], synem žalobkyně, a notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že notářka byla ze strany [jméno] [celé jméno žalovaného] upozorněna na skutečnost, že výše uvedené pozemky, o kterých bylo rozhodnuto usnesením č. j. [spisová značka], jsou ve vlastnictví žalobkyně. Notářka následně popsala vznik situace, kdy žalovaný ad 1) sám o dodatečné projednání dědictví požádal a uvedl, že jeho babička [celé jméno žalobkyně] bydlela mj. také ve [obec]. Notářka současně připustila, že tak došlo k projednání nemovitých věcí, které babičce žalovaného ad 1) nepatřily, a že se jedná o chybu, kterou nemůže ona sama napravit.

13. Z knihovní vložky [číslo] katastrální [územní celek] listiny A a B má soud za prokázané, že pozemky zde uvedené, tj. pozemky katastrální [číslo] nabyla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá v podílu ideální jedné poloviny.

14. Z výpisu z evidence nemovitostí [katastrální uzemí] vyhotoveného dne 27. 9. 1994 bylo prokázáno, že žalobkyně je spoluvlastnicí pozemku na [list vlastnictví].

15. Z knihovní vložky [číslo] katastrální [územní celek] listiny A a B má soud za prokázané, že pozemek [číslo] nabyla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá v podílu ideální jedné poloviny.

16. Z knihovní vložky [číslo] [katastrální uzemí] listiny A a B má soud za prokázané, že pozemky [číslo] nabyla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá v podílu ideální jedné poloviny.

17. Z výpisu z Katastru nemovitostí k [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], k [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] a [list vlastnictví] obec a [katastrální uzemí] ve stavu evidovaném k 20. 12. 2019 má soud za prokázané, že ve výroku uvedené pozemky byly ke dni 20. 12. 2019 ve spoluvlastnictví [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa], bytem [adresa], každá o velikosti podílu ideální jedna polovina. V případě označení [celé jméno žalobkyně] chybí údaj o jejím datu narození či rodném čísle. Nabývacím titulem [celé jméno žalobkyně] k pozemkům v [anonymizováno] a v [obec] bylo Rozhodnutí o dědictví [spisová značka]. Podkladem k zápisu pozemků [celé jméno žalobkyně] v [anonymizováno] byla Pozemková kniha vložka [anonymizováno].

18. Z Darovací smlouvy ze dne 7. 2. 1996 a z listiny ze dne 6. 5. 1996 soud zjistil, že žalobkyně, identifikovaná bydlištěm a rodným číslem, darovala svůj spoluvlastnický podíl ve výši ½ k pozemkům [číslo], [číslo], [anonymizováno] v katastr. území [obec], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] u katastrálního úřadu pro okres [okres], panu [jméno] [příjmení].

19. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování výpisem z centrální evidence obyvatel k bydlišti babičky prvního žalovaného [celé jméno žalobkyně] soud jako nadbytečný zamítl, neboť ve věci lze bez pochybností rozhodnout i bez jeho provedení.

20. Provedením shora uvedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Jednalo se o výpis z centrální evidence obyvatel [celé jméno žalobkyně], babičky žalovaného 1., neboť s ohledem na předložené listiny považoval soud výpis za nadbytečný, když projednávanou věc má již za dostatečně prokázanou.

21. V řízení bylo prokázáno, že pozemky uvedené v knihovních vložkách [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] nabyla v podílu ideální jedné poloviny [jméno] [příjmení] matka [celé jméno žalobkyně]. Dále bylo v řízení prokázáno, že [celé jméno žalobkyně] nabyla pozemky zapsané na uvedených knihovních vložkách (mimo ještě dalších knihovních vložek) v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení], o čemž vypovídá i výpis z katastru nemovitostí ze dne 27. 9. 1994 prokazující, že [celé jméno žalobkyně] je vlastnicí pozemků na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec]. Rovněž z výpisů z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 20. 12. 2019, vyplývá vlastnické právo [celé jméno žalobkyně] získané na základě pozemkových knih nebo rozhodnutím o dědictví. Odchylnost čísel jednotlivých parcel mezi knihovními vložkami a výpisy z katastru nemovitostí byl způsoben změnou v číslování parcel, kdy tyto změny jsou uvedeny v Poznámkách u jednotlivých výpisů. [celé jméno žalobkyně] byla na všech listinách identifikována jménem, příjmením a bydlištěm: [obec a číslo].

22. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat žalobou jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

23. Žalobkyní podaná žaloba je určovací žalobou ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř., podle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení shledávala žalobkyně v tom, že pomocí určovací žaloby lze eliminovat stav ohrožení jejího vlastnického práva. Bez požadovaného určení by bylo ohroženo její právo a její postavení by se stalo nejistým. Zmiňovala, že žalovaný ad 1) nesouhlasil se smírným vyřešením sporu, poté co byl informován, že žalobkyně je vlastnicí předmětných pozemků. K výmazu svého zapsaného vlastnického práva neposkytl součinnost a za této situace vymaže katastr nemovitostí vlastnické právo žalovaného ad 1) pouze na základě autoritativního rozhodnutí soudu. V dané situaci, kdy v katastru nemovitostí je zapsáno vlastnické právo, o němž žalobkyně tvrdí, že náleží jí a nikoliv žalovanému ad 1), v této otázce je však mezi účastníky spor a žalovaný ad 1) neposkytuje součinnost, aby došlo k přepisu tohoto práva, je naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení nepochybně dán. Požadované soudní rozhodnutí by bylo podkladem, na jehož základě by došlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí, čímž by bylo dosaženo shody faktického stavu se zápisem v katastru nemovitostí.

24. Podle ustanovení § 985 část věty před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ o. z.“), není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu.

25. V projednávané věci se jedná o spor vyvolaný tím, že první žalovaný reagoval na výzvu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se přihlásili vlastníci a další oprávněné osoby, které nejsou v katastru nemovitosti dostatečně určitě zapsány. U dotčených pozemků byla jako vlastnice zapsána [celé jméno žalobkyně], bytem [adresa]. Chybělo tedy uvedení data narození či rodného čísla vlastníka, pročež byl úřadem považován za nedostatečně určeného. První žalovaný vyvolal dodatečné projednání dědictví. Tvrdil, že jeho babička [celé jméno žalobkyně], která bydlela mimo jiné v [obec], se často stěhovala a ve [obec] také pravděpodobně bydlela. Měl tedy za to, že byla vlastnicí předmětných nemovitostí. V důsledku rozhodnutí notáře pak došlo následně k zápisu vlastnické právo žalovaného ad 1) k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí namísto původně zapsané [celé jméno žalobkyně].

26. Na soudu bylo, aby vyslovil (když účastníci pro neochotu prvního žalovaného nemohli spor narovnat sami), kdo je vlastníkem dotčených podílů na nemovitostech. Zda je to žalobkyně, která ve [obec], jak vyplývá z evidence obyvatel, žije nejméně od roku 1953 dosud, její matkou byla paní [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], po níž byly dotčené podíly děděny a která také již dříve z částí zděděných pozemků disponovala, přičemž tak byly řádně přepsány na syna druhé žalované. Nebo zda je to první žalovaný, jehož babička [celé jméno žalobkyně], se dle jeho slov často stěhovala a pravděpodobně někdy bydlela i ve [obec].

27. V průběhu řízení se podařilo žalobkyni prokázat, že ona je dříve zapsanou vlastnicí podílů k dotčeným pozemkům, [celé jméno žalobkyně], bytem [obec a číslo]. Že nabyla předmětné pozemky v rámci dědictví po své matce [jméno] [příjmení], kdy rovněž vlastnické právo [jméno] [příjmení] bylo zcela prokázáno a z listin historických výpisů z knihovních vložek plyne zřejmý vztah původního vlastnictví [jméno] [příjmení] a nynějších žalobou dotčených pozemků. O totožnosti žalobkyně a osoby vystupujících v listinách pod jménem [celé jméno žalobkyně] bydlištěm [obec a číslo] soud nemá vůbec žádné pochybnosti. Shledává, že předložené listiny dokládají nabytí vlastnictví matkou žalobkyně v roce 1944 a běh vlastnictví předmětných pozemků od roku 1944 do současnosti. Přestože je žalobkyně na rozhodnutí o dědictví či výpisech z katastru nemovitosti označena vždy jen stejným jménem, příjmením a bydlištěm, soud nemá pochybnosti, že se jedná ve všech případech o žalobkyni. Uvedené skutečnosti svědčí i předložená Darovací smlouva, ve které žalobkyně disponuje s pozemky, jež nabyla na základě stejného rozhodnutí o dědictví a pozemkových knih jako pozemky, jež jsou předmětem tohoto řízení. V darovací smlouvě je pak žalobkyně označena rovněž rodným číslem. V řízení byly také zjištěný rodinné vazby mezi žalobkyní a druhou žalovanou, dané příbuzenským vztahem s [jméno] [příjmení]. Soud tak dospěl k závěru, že žalovanému ad 1) nesvědčí vlastnické právo k dotčeným nemovitostem. K zápisu jeho vlastnického práva došlo na základě rozhodnutí o dodatečném projednání dědictví, jak však sama notářka přiznala, projednala bohužel nemovitosti, které babičce prvního žalovaného nepatřily. Podstatou, proč došlo k zápisu vlastnictví prvního žalovaného k dotčeným podílům u dotčených pozemků, zůstává skutečnost, že na rozdíl od žalobkyně, která ve svých 88 letech nereagovala na výzvu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne 6. 3. 2014 určené vlastníkům nemovitostí, kteří nejsou dostatečně určitě označeni v katastru nemovitostí, první žalovaný na tuto výzvu reagoval. Neboť jeho babička byla také [celé jméno žalobkyně]. Jiný faktický vztah k nemovitostem, než že jeho babička mohla někdy bydlet ve [obec], nebyl ani tvrzen.

28. Soud rovněž nepřihlédl k námitce žalovaného ad 1) zpochybňující vlastnické právo [jméno] [příjmení] k předmětným pozemkům z důvodu rozdílného psaní jejího příjmení. Soud shledal, že na úmrtním listu, rozhodnutí o projednání dědictví a předložených knihovních vložkách je matka žalobkyně označována jako [jméno] [příjmení]. Druhá žalovaná uvádělam že teta se psala [příjmení] s „ y„, úřednice to různě pletly a v listinách se používá přepis [příjmení] s „ i„. Dle soudu různá forma jména, ať již s i nebo s ypsilon, nemění nic na tom, že totožnost dané osoby je zřejmá.

29. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že vlastníkem podílu ve výši id. 1/2 pozemků zapsaných na LV. [číslo] pro k.ú. [anonymizováno], na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], je žalobkyně. Neboť původně v katastru nemovitostí zapsaný vlastník těchto pozemků: [celé jméno žalobkyně], bydlištěm [obec a číslo], [PSČ] [obec], je a byla žalobkyně. Babička žalovaného ad 1) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], nikdy vlastníkem podílů na dotčených pozemcích nebyla a nestal se jím ani první žalovaný.

30. Namítal-li první žalovaný, že určení vlastnictví poloviny nemovitostí nemá naději na úspěch, když není určováno vlastnictví k té drruhé polovině, soud nepřisvědčil. Tato námitka není na místě, když spoluvlastnictví druhé poloviny dotčených pozemků nebylo nikterak zpochybňováno, je v katastru nemovitostí řádně zapsáno a v řízení o ně vůbec nešlo.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal žádný důvod pro to, aby nepřiznal náklady řízení žádnému z účastníků, natož aby je přiznal žalovanému ad 1). Přestože první žalovaný navrhoval přiznat náklady dle § 147 odst. 1 o. s. ř., uvedené zákonné ustanovení se vztahuje na případy separace nákladů řízení, o kterých soud rozhoduje mimo hlavní konečný výrok o nákladech řízení, když v průběhu řízení vzniknou náklady řízení vinou některého z účastníků, například tím, že zmaří soudní jednání, a v důsledku toho vzniknou náklady ostatním účastníkům. Uvedené ustanovení tak nedopadá na projednávanou věc. Soud ani neshledal žádnou vinu na straně žalobkyně na tom, že řízení bylo vedeno, neboť první žalovaný nesouhlasil se smírným vyřešením sporu (a to i poté, kdy jej syn žalobkyně a byly mu předloženy listiny dokládající její vlastnictví), a žalobkyně tak byla nucena nechat věc projednat před soudem.

32. Náhrada nákladů řízení činí částku 35 570 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, za písemné podání ze dne 26. 10. 2020, vyjádření ze dne 15. 5. 2021 spolu s návrhem na připuštění dalšího účastníka řízení na straně žalovaného a účast na jednání dne 30. 11. 2021 dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 570 Kč. Oproti vyčíslení žalobkyně soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a. t. neboť se v řízení jednalo o určení, zda tu je právní vztah nebo právo k nemovité věci a proto soud postupoval z úřední povinnosti dle § 151 odst. 1 a. t. a rozhodl o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

33. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení i vůči žalované ad 2), když těchto nákladů se žalobkyně vzdala při jednání dne 30. 11. 2021.

34. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).