7 C 34/2023

Plný text

Okresní soud Praha - východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Filipa Janka a přísedících Ing. Drahomíry Drašnerové a PhDr. Martina Kučery ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 126 305 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 126 305 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 91 750 Kč od 8. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 37 461,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 6 316 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Praha-východ.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 11. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem ve výši 117 395 Kč a příslušenství z částky 91 750 Kč, a to z titulu náhrady za způsobenou bolest a nákladů znaleckého posudku a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalobkyně tvrdila, že byla na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2020 zaměstnána u žalované jako pomocná kuchařka, a to na dobu neurčitou, s tím, že při plnění svých pracovních úkolů uklouzla v kuchyni na mokré podlaze, následkem čehož utrpěla úraz, který lze popsat jako dislokovanou zlomeninu v oblasti hlezna pravé nohy. V důsledku pracovního úrazu vznikla žalované povinnost nahradit žalobkyni bolestné, které bylo znaleckým posudkem vyčísleno na 88 750 Kč, náklady na zpracování znaleckého posudku dosáhly 3 000 Kč, také tyto žádala žalobkyně uhradit. Na předžalobní výzvu nebylo ze strany žalované kladně reagováno, byla tedy nucena podat žalobu, kterou se výše uvedeného nároku domáhala s tím, že ve vazbě na zaslanou výzvu požadovala z částky 91 750 Kč zákonný úrok z prodlení. Kromě výše uvedeného nároku požadovala dále, aby jí žalovaná nahradila na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v měsících červen až říjen 2022, kterou vyčíslila na 25 645 Kč, když vycházela z čisté mzdy.

2. Při soudním jednání konaném dne 22. 8. 2023 v rámci přednesu žaloby doplnil žalobce, že po přepočtu žádá, aby nárok žalobkyně byl posuzován z hrubé mzdy žalobkyně, a proto došlo ke změně celkové částky, kterou žalobkyně žádala, na částku 126 305 Kč. Soudem byla poté připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 8 910 Kč. Na ztrátu na výdělku za období června 2022 až října 2022 bylo tedy žalobkyní žádáno 34 555 Kč.

3. Žalovaná se nejprve přes výzvu soudu uplatněnému nároku vůbec nevyjádřila. Při jednání soudu dne 22.8.2023 uvedla, že se možná o pracovní úraz vůbec nejedná, neboť zranění bylo způsobeno kolegou žalobkyně, který na ni spadnul. Jiné námitky proti nároku nevznesla.

4. K nařízenému jednání dne 31. 10. 2023 se žalovaná nedostavila, ač byla o jeho konání vyrozuměna při jednání dne 22. 8. 2023, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud k tomu doplňuje, že po jednání, a tedy až po vyhlášení rozsudku, byla soudci předložena žádost o odročení jednání z důvodu nachlazení chřipky zaslaná žalovanou v den jednání soudu, která však pro její pozdní zaslání nemohla být včas vložena k elektronickému spisovému materiálu.

5. Soud vychází z toho, že žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2020 zaměstnána u žalované jako pomocná kuchařka, a to na dobu neurčitou. Hrubá mzda žalobkyně byla stanovena na 16 200 Kč měsíčně při pracovním úvazku 40 hodin týdně.

6. Ze záznamu o úrazu ze dne 17. 6. 2022 soud zjistil, že dne 8. 6. 2022 v 6:15 hodin došlo u žalobkyně při přípravě potravin k úrazu spočívajícímu ve zlomení kotníku v důsledku toho, že při přenosu kastrolu s vodou na přípravu knedlíků došlo k nečekanému vyšplouchnutí vody na podlahu, následovalo uklouznutí po této mokré podlaze, přisednutí nohy a zlomení kotníku.

7. Ze znaleckého posudku č. 1134/70/2020 znalce MUDr. , jméno FO, , znalce v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, ze dne 20. 9. 2022 soud zjistil, že úraz žalobkyně spočíval v dislokované zlomenině v oblasti hlezna pravé dolní končetiny (fraktura ATC Weber C vpravo, dislokovaná – 180 bodů, přetržení tibiofibulární syndesmozy – 70 bodů, hluboká rána ke kosti 12+5 cm x 5 bodů – celkem 85 bodů, přípočet za rány do kloubu 2x10 bodů – celkem 20 bodů), žalobkyně byla neodkladně operována a je výrazně omezena v obvyklém způsobu života s tím, že pracovní úraz může zanechat trvalé následky. Bolestné bylo ohodnoceno celkem 355 body a částkou 88 750 Kč.

8. Z vyúčtování znalečného ze dne 20. 9. 2022 soud zjistil, že smluvní odměna – znalečné znalce , tituly před jménem, , jméno FO, činila 3 000 Kč.

9. Z výplatních pásek žalobkyně za období leden až červen 2022 soud zjistil, že hrubá mzda žalobkyně za měsíc leden 2022 činila 16 200 Kč při celkové odpracované době v počtu 168 hodin, za měsíc únor 2022 činila 16 200 Kč při celkové odpracované době v počtu 160 hodin, za měsíc březen 2022 činila 16 200 Kč při celkové odpracované době v počtu 184 hodin, za měsíc duben 2022 činila 16 200 Kč při celkové odpracované době v počtu 168 hodin, za měsíc květen 2022 činila 16 200 Kč při celkové odpracované době v počtu 176 hodin, za měsíc červen 2022 částku ve výši 4 418 Kč při celkové odpracované době v počtu 48 hodin s tím, že náhrada za dobu nemoci v tomto měsíci činila 4 165 Kč.

10. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne 11. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyni bylo vyplaceno za období od 23. 6. 2022 do 30. 6. 2022 částka ve výši 2 240 Kč, za období od 1. 7. 2022 do 8. 7. 2022 částka ve výši 2 240 Kč, za období od 9. 7. 2022 do 1. 8. 2022 částka ve výši 7 392 Kč, za období od 2. 8. 2022 do 7. 8. 2022 částka ve výši 1 848 Kč, za období od 8. 8. 2022 do 31. 8. 2022 částka ve výši 8 064 Kč, za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 částka ve výši 10 080 Kč a za období od 1. 10. 2022 do 31. 10. 2022 částka ve výši 10 416 Kč. Na dávkách nemocenského bylo tedy žalobkyni zaplaceno celkem 42 280 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o tom, že žalobkyně uplatňuje bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a byla vyzvána k úhradě bolestného ve výši 88 750 Kč, náhrady nákladů vynaložených na zpracování znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 9. 6. 2022 do 31. 8. 2022 ve výši 19 545 Kč a nákladů na právní zastoupení, a to do 7 dnů od doručení této výzvy.

12. Z výpisu ze sledování zásilek , právnická osoba, online soud zjistil, že zásilka č. , Anonymizováno, byla převzata do přepravy dne 29. 9. 2022 a dne 30. 9. 2022 uložena, neboť adresát nebyl zastižen.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2020 zaměstnána u žalované a dne 8. 6. 2022 v rámci výkonu své práce utrpěla úraz, jehož důsledkem byla pracovní neschopnost žalobkyně, a to od 9. 6. 2022 do 31. 10. 2022. Úraz žalobkyně spočíval v dislokované fraktuře ATC Weber C vpravo s přetržením tibiofibulární syndesmozy včetně hluboké rány ke kosti 12+5 cm a dvou ran do kloubu. Bolestné bylo znaleckým posudkem, jehož zadavatelem byla žalobkyně, ohodnoceno celkem 355 body a částkou 88 750 Kč. Náklady žalobkyně na vypracování znaleckého posudku činily 3 000 Kč. Hrubá mzda žalobkyně v prvním čtvrtletí roku 2022 (leden až březen) činila 48 600 Kč při celkové odpracované době v počtu 512 hodin. V červnu 2022 činila náhrada za dobu nemoci žalobkyně 4 165 Kč, na dávkách nemocenského pojištění bylo žalobkyni vyplaceno 2 240 Kč. V červenci až říjnu 2022 bylo žalobkyni na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno celkem 40 040 Kč. Celkem tedy bylo žalobkyni v období června až října uhrazeno 46 445 Kč. Žalovaná žalobkyni nic neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky.

14. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

15. Podle § 269 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zák. práce ( dále jen zák. práce ) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

16. Podle § 271a odst. 1 zák. práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

17. Podle § 271c zák. práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání).

18. Podle § 271e zák. práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.

19. Podle § 352 zák. práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

20. Podle § 353 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

21. Podle § 354 odst. 1 a 2 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

22. Podle § 356 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

23. K právnímu posouzení sporu užil soud shora uvedená ustanovení zákoníku práce. Žaloba byla podána důvodně, neboť žalobkyně utrpěla pracovní úraz a v důsledku toho jí vznikla újma a nedosahuje příjmu, kterého dosahovala před tímto pracovním úrazem, když v jeho důsledku byla v pracovní neschopnosti. Předpoklady odpovědnosti žalované za škodu, která v daném případě spočívá v náhradě nemajetkové újmy, věcné škody a ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, jsou dány. Žalobkyně tak má ve smyslu § 269 a § 271c zák. práce nárok na náhradu nemajetkové újmy, v tomto případě náhrady za bolest způsobené pracovním úrazem, která byla znaleckým posudkem vyčíslena v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. částkou 88 750 Kč. Žalobkyně dále má ve smyslu § 271e zák. práce právo na náhradu za věcnou škodu spočívající v jejích nákladech na vypracování znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně také má ve smyslu § 271a odst. 1 zák. práce nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze zákoníku práce řádně a včas nesplnila.

24. Otázkou, kterou se soud dále zabýval, byla výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým závěrům vycházel soud při výpočtu náhrady na ztrátu na výdělku z průměrného příjmu žalobkyně v rozhodném období, za něž považoval ve smyslu § 354 zák. předchozí kalendářní čtvrtletí, tedy leden – březen 2022. Podle ustanovení § 353 zák. práce vypočetl soud průměrný hodinový výdělek žalobkyně v tomto období jako podíl celkové zúčtované hrubé mzdy za toto období a celkové odpracované doby za toto období. Dospěl tak k průměrnému hodinovému výdělku 94,90 Kč. Podle ustanovení § 356 odst. 2 zák. práce má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Náhradu za ztrátu na výdělku náležející zaměstnanci od 1. 1. 1993 soud stanoví v „hrubé“ výši; je pak věcí plátce daně (pojistného), popřípadě samotného poplatníka (pojištěného), aby v souladu se zákonem splnil své povinnosti při výběru a placení (odvodu) daně (zálohy na daň, pojistného) [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2618/2000] ( srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn 21 Cdo 2483/2021 ). Výsledkem daného výpočtu je částka 16 505 Kč měsíčně, tedy částka 82 525 Kč za období od června do října 2022. Od této částky je potřeba ve smyslu § 271a odst. 1 zák. práce odečíst jednak vyplacenou náhradu za dobu nemoci žalobkyně v červnu 2022 ve výši 4 165 Kč, jednak dávky nemocenského pojištění za červen 2022 ve výši 2 240 Kč a následně za červenec až říjen 2022 ve výši 40 040 Kč. Výsledkem daného výpočtu je částka 36 080 Kč. Jestliže žalobkyně za dané období požadovala uhradit částku 34 555 Kč, má na takovou úhradu nepochybně nárok.

25. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení z dlužné částky bolestného a náhrady za věcnou škodu – z částky 91 750 Kč, která byla splatná dne 7. 10. 2022 (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), a to ve výši úroků odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 461,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 395 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne 22.8.2023) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 126 305 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za jeden úkon uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast u jednání soudu dne 31. 10. 2023) včetně jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odpovídající daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6 501,60 Kč.

27. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).