7 C 371/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Filipa Janka a přísedících Bc. Aleny Zbožínkové a Mgr. Beáty Sabolové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o nároky z újmy na zdraví

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 926 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 926 Kč jdoucím od 1. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 426 Kč jdoucí od 1. 2. 2021 do 8. 3. 2021 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím od 21. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 389 325,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím od 21. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala platby pravidelného měsíčního důchodu ve výši 11 650 Kč s účinností od 1. 10. 2022 vždy k 15 dni následujícího měsíce, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Co do částky 4 950 Kč, se žaloba zamítá.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 32 016,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

IX. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku, určení jejíž splatnosti a výše si soud vyhrazuje do samostatného usnesení.

X. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku, určení jejíž splatnosti a výše si soud vyhrazuje do samostatného usnesení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.10.2022 se žalobkyně domáhala zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 23 301 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2021 do zaplacení, bolestného ve výši 38 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2022 ve výši 389 325,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, důchodu ( renty ) ve výši 11 650 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2022, náhrady nákladů za znalecký posudek ve výši 14 950 Kč a náhrady nákladů soudního řízení.

2. Žalobkyně uvedla, že byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici „pracovník/ce úseku , Anonymizováno, “ a při výkonu práce dne 30. 10. 2019 utrpěla pracovní úraz s újmou na zdraví a dočasnou pracovní neschopností trvající od 31. 10. 2019 do 30. 11. 2020, kdy žalobkyně ukončila svůj pracovní poměr u žalované. Počínaje od 1. 12. 2020 byl žalobkyni přiznán invalidní důchod ve výši 6 828 Kč. Dle žalobkyně došlo k jejímu trvalému poškození zdraví právě v důsledku pracovního úrazu. Žalobkyně uvedla, že jí žalovaná vyplatila ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti za měsíce říjen 2019 až srpen 2020, avšak nezaplatila jí tento nárok za měsíce září, říjen a listopad 2020. Protože pracovní poměr žalobkyně u žalované netrval ani jeden měsíc, je pro výpočet nároku nutné vycházet z pravděpodobného výdělku nikoli z průměrného. Průměrný výdělek žalobkyně spatřovala ve výši sjednané základní mzdy 22 600 Kč. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za měsíce září, říjen a listopad 2020 ve výši celkem 23 301 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2021 do zaplacení. K této částce dospěla odečtením vyplaceného nemocenského za dané období ve výši 44 499 Kč od trojnásobku základní mzdy, tj. od 67 800 Kč. Protože nemocenská byla žalobkyni vyplacena již v prosinci 2020, bylo možno již v lednu dopočítat výši náhrady mzdy a od 1.2.2021 je tak žalovaná dle žalobkyně v prodlení.

3. Žalobkyně dále uvedla, že v souladu se znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, požaduje po žalované zaplacení bolestného ve výši 38 000 Kč a za ztížení společenského uplatnění částku 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od 21. 10. 2022 do zaplacení, neboť žalovanou marně vyzvala k zaplacení těchto nároků nejpozději do 20. 10. 2020.

4. Žalobkyně dále uplatnila nárok náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od , datum, do , datum, ve výši 389 325,49 Kč, kdy i po skončení pracovní neschopnosti podstupovala léčení utrpěné újmy na zdraví a nemohla vykonávat práci. Průměrný výdělek žalobkyně vyčíslila ke dni 1. 12. 2020 ve výši 23 925,20 Kč, od 1. 1. 2021 ve výši 25 623,89 Kč, od 1. 1. 2022 ve výši 26 257,00 Kč, od 1. 6. 2022 ve výši 28 410,07 Kč a od 1. 9. 2022 ve výši 29 887,40 Kč, když po tuto dobu pobírala přiznaný invalidní důchod od 1. 12. 2020 ve výši 6 828 Kč, od 1. 1. 2022 ve výši 7 521 Kč, od 1. 6. 2022 ve výši 7 818 Kč a od 1. 9. 2022 ve výši 8 022 Kč. Od července 2022 je žalobkyně zaměstnána u , právnická osoba, , IČO: , IČO, , na pracovní úvazek na 20 hodin týdně za sjednanou mzdu 114 Kč/hodinu, přičemž její příjem za měsíc červenec 2022 činil 9 850 Kč, za měsíc srpen 2022 činil 10 625 Kč a za měsíc září 2022 činil 10 169 Kč. Konkrétně tak žalobkyně uplatnila nárok z titulu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za prosinec 2020 ve výši 17 097,20 Kč, za leden 2021 až prosinec 2021 ve výši 18 795,89 Kč za každý z těchto měsíců (celkem 225 550,67 Kč), za měsíce leden 2022 až květen 2022 ve výši 18 736 Kč za každý z těchto měsíců (celkem 93 680 Kč), za měsíc červen 2022 ve výši 20 592,07 Kč, za měsíc červenec 2022 ve výši 10 742,07 Kč, za měsíc srpen 2022 ve výši 9 967,07 Kč, za měsíc září 2022 ve výši 11 696,40 Kč a od měsíce října 2022 dále k dorovnání ztráty na výdělku tvořeného příjmem žalobkyně ze zaměstnání a invalidního důchodu ve výši 8 022 Kč do výše celkem 29 887,40 Kč. Při předpokladu udržení současného průměrného výdělku (v posledním čtvrtletí před podáním žaloby ve výši 10 215 Kč) tedy žalobkyně požadovala přiznání důchodu ( renty ) ve výši 11 650,00 Kč měsíčně počínaje od 1. 10. 2022. Kromě přiznání náhrady nákladů řízení požadovala rovněž částku ve výši 14 950 Kč jakožto náhradu nákladů, které byla nucena vynaložit na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, .

5. V průběhu řízení žalobkyně učinila částečné zpětvzetí nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti co do částky 19 375 Kč z původně požadované částky 23 301 Kč a nadále požadovala částku 3 926 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 16 352 Kč od 1. 2. 2021 do 8. 3. 2021 (neboť žalovaná uhradila žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku za měsíc září 2020 dne 12. 1. 2021 ve výši 6 949 Kč) a z částky 3 926 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení (neboť žalovaná uhradila žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku za měsíc říjen 2020 ve výši 6 460 Kč a za měsíc listopad 2020 ve výši 5 966 Kč dne 8. 3. 2021). Žalobkyně dále vzala žalobu zpět co do nároku na bolestné ve výši 27 500 Kč s příslušenstvím z původně požadované částky 38 000 Kč (a nadále požadovala částku 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2022) a dále co do nároku na zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím z původně požadované částky 200 000 Kč, když žalovaná nároky v uvedeném rozsahu uspokojila dne 13. 12. 2022.

6. Soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl, že se řízení o žalobě, co do částky 6 949 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2021 do zaplacení, částky 12 426 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 3. 2021 do zaplacení a částky 227 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2022 do zaplacení, zastavuje.

7. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná uvedla, že žalobkyně byla u žalované zaměstnaná na pozici pracovnice čerstvého úseku od , datum, do , datum, . Dne , datum, žalobkyně utrpěla pracovní úraz, který žalované nahlásila 31. 10. 2019 a od tohoto data byla v pracovní neschopnosti až do 30. 11. 2020. Žalobkyně ukončila pracovní poměr se žalovanou ke dni 30. 11. 2020 z důvodu, že jí byl od 1. 12. 2020 přiznán invalidní důchod I. stupně. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně měla toho dne naplánovanou 12 hodinovou směnu, kterou také řádně odpracovala, tedy pracovala i poté, kdy mělo dojít k pracovnímu úrazu. Pracovní úraz se dle žalobkyně stal mezi 11. a 12. hodinou a žalobkyně jej popsala tak, že při vezení skříně s pečivem na prodejní plochu narazila do palety, která byla v úseku pečiva, a prudkým zabrzděním došlo zřejmě k natažení svalu kolene a pádu plechů. Pracovní úraz byl žalovanou přes jí zmiňované nejasnosti ( absence svědků, nahlášení úrazu až druhý den ), uznán.

8. Žalovaná uvedla k nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 3 926 Kč s příslušenstvím, že žalobou uplatněná částka vychází z odlišného způsobu výpočtu náhrady mzdy za září – listopad 2020. Dle žalované náleží ztráta na výdělku ve výši skutečně zameškaných pracovních dní nebo hodin při průměrném hrubém výdělku za hodinu, což je v případě žalobkyně 122,83 Kč za hodinu a 982,64 Kč za den. Dle žalované tedy byla náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti uhrazena v plné výši a včas (v navazujícím výplatním termínu).

9. Žalovaná dále k nároku na bolestné ve výši 10 500 Kč uvedla, že tuto část nároku neuznává. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, v posudku ze dne , datum, dospěla k ohodnocení bolestného žalobkyně ve výši 152 bodů, avšak pojišťovna žalované uznala pouze 110 bodů, což odpovídá již uhrazené částce 27 500 Kč. Zbývajících 42 bodů se týká zákroků, jako aplikace 14 podkožních injekcí (prevence tromboembolické nemoci), odstranění stehů po artroskopii a obstřik kloubu. Žalovaná se ztotožnila se stanoviskem pojišťovny, dle kterého jsou tyto zákroky součástí běžného léčení primárního zranění a nelze je samostatně odškodňovat jako bolestné a poukázala i na odpovídající judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 455/2022).

10. Ohledně nároku za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 389 325,49 Kč za období od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2022 spolu s příslušenstvím žalovaná uvedla, že žalobkyně žalované ani přes výzvu nepředložila žádné doklady k uplatněnému nároku. Nedoložila svůj zdravotní stav ani jeho souvislost s pracovním úrazem. Žalobkyně nedoložila ani výši svého výdělku v období od ukončení pracovního poměru u žalované do nástupu do nového zaměstnání v červenci 2022. Žalovaná nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že jí byla invalidita I. stupně přiznána v důsledku pracovního úrazu, toto tvrzení nebylo doloženo lékařským posudkem ani jiným důkazem. Dle žalované neuvádí žalobkyně, zda a jaké výdělky měla v období od prosince 2020 do července 2022. Náhradu za ztrátu na výdělku nelze stanovit pouze jako rozdíl mezi průměrným výdělkem a invalidním důchodem bez zohlednění případných jiných příjmů. Žalobkyně nedoložila ani lékařské potvrzení o tom, že pracuje na poloviční úvazek z důvodu zdravotních omezení způsobených pracovním úrazem. Konečně žalovaná namítala, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla neschopna práce u žalované právě v důsledku pracovního úrazu.

11. K nároku na pravidelný důchod ve výši 11 650 Kč měsíčně od 1. 10. 2022 žalovaná uvedla, že žalobkyně neprokázala souvislost mezi přiznanou invaliditou a pracovním úrazem. Dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně je v produktivním věku a její výdělky jsou proměnlivé, což znamená, že výše náhrady se může v budoucnu měnit v závislosti na dalších okolnostech, že žalobkyní uplatněná částka nebyla ani přesně vyčíslena a zdůvodněna.

12. Žalovaná neuznala ani nárok na náhradu nákladů za znalecký posudek, neboť žalobkyně tento nárok před podáním žaloby neuplatnila a žalovaná se tak k němu nemohla vyjádřit, žalobkyně ani nepředložila doklad o úhradě tvrzené částky. Poukázala na to, že požadavek na vyhotovení posudku ve zkrácené lhůtě mohl vést k navýšení ceny.

13. Žalovaná dále v průběhu řízení doplnila ( podáním ze dne 5.10.2023 ), že při výpočtu nároku na výplatu náhrady na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyšla z průměrného hrubého výdělku žalobkyně ve výši 122,83 Kč za hodinu. Protože žalobkyně odpracovala v říjnu 2019 pouze 8 dnů a v předchozím čtvrtletí neodpracovala žádné hodiny, nebylo možné stanovit roční průměrný výdělek, a proto žalovaná vypočetla podle výdělku za říjen 2019 výši pravděpodobného výdělku (dle § 356 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dále jen „zákoník práce“). Žalobkyně si v říjnu 2020 za 8 odpracovaných dní, tj. 64 hodin, vydělala 7 861 Kč, z čehož žalovaná vypočetla průměrný výdělek ve výši 122,83 Kč / hodinu (výpočet: 7861/64=133,83), což je částka, kterou žalovaná použila pro výpočet výše náhrady mzdy žalobkyni až do skončení pracovního poměru. Konkrétně pro měsíc září 2020 žalovaná vyšla z pracovního fondu 176 hodin, což při výši průměrného výdělku 122,83 Kč činí 21 619,00 Kč, které žalovaná ponížila o žalobkyni vyplacenou nemocenskou ve výši 14 670 Kč a takto dospěla k výsledné částce náhrady mzdy za měsíc září 2020 ve výši 6 949 Kč. Pro měsíc říjen 2020 činil pracovní fond rovněž 176 hodin, avšak vyplacená nemocenská byla ve výši 15 159 Kč, tedy náhrada mzdy za měsíc říjen 2020 činila 6 460 Kč (výpočet: 176*122,8315 159). Pro měsíc listopad 2020 činil pracovní fond 168 hodin a výše vyplacené nemocenské 14 670 Kč, tedy náhrada mzdy za měsíc listopad 2020 činila 5 966 Kč (výpočet: 168*122,83-14 670).

14. Žalobkyně dále v průběhu řízení doplnila (podáním ze dne 16. 10. 2023), že pracovní úraz dne , datum, nahlásila následující den, protože toho dne na pracovišti nebyl přítomen žádný odpovědný zaměstnanec. Průběh pracovního úrazu byl potvrzen vedoucí provozovny na základě kamerového záznamu. Dále poukázala na to, že před nástupem do zaměstnání nebyla podrobena vstupní lékařské prohlídce, a přestože tak žalovaná neměla žádné informace o jejím zdravotním stavu, nyní zpochybňuje příčinnou souvislost mezi úrazem a zdravotními obtížemi žalobkyně. Žalobkyně rovněž zpochybnila žalovanou předložený způsob výpočtu průměrného výdělku. Dle žalobkyně byla sjednána mzda ve výši 22 600 Kč, zatímco dle žalovanou vypočteného průměrného výdělku by v měsících září–listopad 2019 matematickým výpočtem mzda činila 21 619 Kč, 21 619 Kč a 20 636 Kč. Žalobkyně nadále trvala na nároku na bolestné ve výši 10 500 Kč s tím, že injekce a další zákroky ohodnocené spornými body dle jejího názoru spadají do kategorie bolesti spojené s primárním zákrokem. Žalovaná dle žalobkyně bolestivost těchto zákroků bagatelizuje. K náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti doplnila, že pracovní neschopnost byla ukončena z důvodu uplynutí podpůrčí doby, nikoliv z důvodu vyléčení. Zdravotní stav žalobkyni neumožňuje návrat k původní profesi, trpí bolestmi kolene, páteře a kyčle, podstoupila další operaci a užívá silné léky. Aktuální zaměstnání je jediné, které je schopna vykonávat s ohledem na svá zdravotní omezení. K otázce souvislosti aktuálních zdravotních omezení žalobkyně a pracovního úrazu uvedla, že její zdravotní potíže jsou přímým důsledkem pracovního úrazu, ta souvislost je doložena posudkem o invaliditě a lékařskými zprávami. Po řešeném úrazu kolene došlo v reakci na bolest k přenesení váhy na levou, dříve ne tolik zatěžovanou, stranu. V důsledku úrazu tedy došlo k vynucené změně stereotypu pohybu žalobkyně s následným zhoršením stavu páteře a levé kyčle. Současně přetrvává bolestivost zraněného kolene i po první artroskopii, nyní žalobkyně podstoupila další nutnou operaci ( nárok z této operace není předmětem této žaloby ). Žalobkyně tvrdila, že má v důsledku svého zdravotního stavu obtíže s běžným pohybem, natož s výkonem zaměstnání. Později ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který vyzněl v její neprospěch, namítala, že znalec chybně vyhodnotil její současné zdravotní obtíže jako nesouvisející s pracovním úrazem. Přitom znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, dle žalobkyně píše, že po úrazu došlo k dekompenzaci dřívějších problémů, kdy žalobkyně si zvykla více zatěžovat pravou stranu. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, podle ní nehodnotí věci v souvislostech, když ona měla před pracovním úrazem návyk zatěžovat pravou stranu, to po něm nemohla, proto tam došlo k dekompenzaci těch obtíží a k rozvoji osteoartrózy. Ale právě v důsledku toho pracovního úrazu ( posttraumatická osteoartróza ). Tyto námitky rozvedla dále v podání ze dne 8.4.2025, kdy uvedla, že předtím, než byla zaměstnána u žalované, ačkoli trpěla určitými zdravotními obtížemi, byla schopna zvládat denně i velké objemy pohybu ( 15 – 20 km ). To již po pracovním úraze nemůže a ten se tak stal právě tou podstatnou, zásadní a rozhodující skutečností, která ji posunula za hranici, kdy již došlo k jejímu zdravotnímu a pracovnímu omezení a práci u žalované nezvládá. I navazující degenerativní změny na dalších kloubech je dle žalobkyně nutné přičíst právě tomu pracovnímu úrazu. Navíc podle žalobkyně nebyla u ní před nástupem do pracovního poměru u žalované provedena povinná zdravotní prohlídka. Měla tedy za to, že už tato skutečnost je důvodem, proč žalovaná nemůže namítat a ke svému prospěchu přičítat případné další zdravotní obtíže žalobkyně, které by právě taková prohlídka měla zjistit.

15. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

16. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, pracovní smlouvu na základě které žalobkyně pro žalovanou pracovala od , datum, na pozici pracovnice čerstvého úseku v jednosměnném režimu se stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobou za sjednanou základní hodinovou mzdu 114 Kč hrubého. (Zjištěno z pracovní smlouvy ze dne , datum, , mzdového výměru ze dne , datum, , potvrzení o zaměstnání a z litiny Informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru ze dne , datum, .) Žalobkyně dne , datum, v čase 11–12 hodin na pracovišti v úseku lahůdek utrpěla úraz nárazem do palety při vezení skříně s pečivem. Ze záznamu o úrazu se podává „druh zranění 039“ a „zraněná část těla 62“ a z popisu úrazového děje soud zjistil, že v důsledku prudkého nárazu do palety došlo u žalobkyně zřejmě k natažení svalu kolene. Pracovní úraz žalobkyně ohlásila o den později. (Zjištěno ze Záznamu o úrazu ze dne , datum, a z Hlášení pracovního úrazu pro uplatnění nároku z důchodového pojištění ze dne 15. 12. 2020). Žalobkyně byla následně v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, a v průběhu této doby jí byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění v celkové výši 184 745 Kč, z toho za období měsíce září 2020 částka 14 670 Kč a za období měsíců října a listopadu 2020 částka 29 829 Kč. (Zjištěno z Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění vydaného Okresní správou sociálního zabezpečení , adresa, dne , datum, a z Potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání vydaného praktickou lékařkou , právnická osoba, dne , datum, .) Za celou dobu trvání pracovního poměru, tj. od , datum, do , datum, , žalobkyně odpracovala u žalované pouze 1 směnu v délce 8 hodin dne 30. 10. 2019 a po zbytek doby trvání pracovního poměru byla v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti. Žalovaná žalobkyni vyplatila na náhradě mzdy za dobu trvání pracovní neschopnosti za období měsíce září 2020 před odečtem srážek částku 6 949 Kč, za období října 2020 před odečtem srážek částku 6 460 Kč a za období listopadu 2020 před odečtem srážek částku 5 966 Kč. (Zjištěno ze shodných tvrzení účastníky a doloženo též ze mzdových list (ů, září 2020, říjen 2020, listopadu 2020). Pracovní poměr žalobkyně trval od , datum, do , datum, , kdy ze strany žalobkyně došlo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době (bez udání důvodu). (Zjištěno z potvrzení o zaměstnání ze dne , datum, a zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnancem ze dne , datum, .)

17. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení č. j. R-, datum, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, byl žalobkyni přiznán invalidní důchod prvního stupně ve výši 6 550 Kč měsíčně a po pravidelných valorizacích od ledna 2021 ve výši 6 828 Kč měsíčně, od ledna 2022 ve výši 7 521 Kč, od června 2022 ve výši 7 818 Kč a od září 2022 ve výši 8 022 Kč. (Zjištěno z rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu ze dne , datum, , z oznámení o zvýšení důchodu ze dne , datum, , z oznámení o zvýšení důchodu ze dne , datum, , z oznámení o zvýšení důchodu ze dne , datum, a z potvrzení o výši invalidního důchodu ze dne 18. 10. 2022.)

18. Podle závěru posudku o invaliditě žalobkyně bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. (Zjištěno z Posudku o invaliditě ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, _, Anonymizováno, .)

19. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství, zapsaného v evidenci znaleckých posudků pod č. 224/2022 a zpracovaného soudní znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnictví různá, se specializací na posudkové lékařství, dne 14. 9. 2022 na základě žádosti právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 8. 2022, ve věci posouzení zdravotního stavu žalobkyně (bolestné, ztížení společenského uplatnění) v souvislosti s pracovním úrazem ze dne , datum, soud zjistil, že znalkyně posudek vyhotovila na základě existující zdravotnické a lékařské posudkové a jiné dokumentace bez vyšetření posuzované (žalobkyně). Z posudku se podává výčet úrazů, které žalobkyně utrpěla do , datum, (dne 28. 8. 1995 trimaleolární zlomenina levé nohy, která byla léčena chirurgicky, v dětském věku operace cysty v pažní kosti vlevo, potíže s páteří) se závěrem znalkyně, že tyto diagnózy jsou zcela bez posudkového dopadu na bolestné a ztížení společenského uplatnění. Po úrazu dne , datum, bylo zjištěno poškození menisku a léčba proběhla dne 14. 4. 2020 také operačně (artroskopie s meniskotomií). Dle znalkyně si žalobkyně při pracovním úrazu dne , datum, způsobila poranění vnitřního kolena (menisku). Byla léčena konzervativně a pro subjektivní stesky nakonec i operačně, následně opakovaně rehabilitovala, byla v lázních, měla cvičit. Dle znalkyně došlo k dekompenzaci chronických páteřních potíží, k dekompenzaci potíží s roky postiženým hleznem LDK a také k dekompenzaci potíží s levým kyčelním kloubem. Stav žalobkyně je ve zdravotnické dokumentaci popsán jako následek pracovního úrazu, v dokumentaci OSSZ jako souběh následků 2 pracovních úrazů a obecného onemocnění páteře. V závěru znalkyně provedla hodnocení bolestného dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které stanovila v celkové výši 152 bodů, což odpovídá 38 000 Kč, přičemž v hodnocení zahrnula úraz a jeho operační léčbu, včetně 14 podkožních injekcí pro prevenci trombózy, odstranění stehů po artroskopii a obstřiků kolene. Ztížení společenského uplatnění pro následky po pracovním úrazu ze dne , datum, znalkyně hodnotila dle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. A dospěla k celkové výši 800 bodů, což odpovídá 200 000 Kč. Znalkyně si za zpracování znaleckého posudku vyúčtovala znalečné ve výši 14 950 Kč, z čehož hodinová sazba 450 Kč za 22 hodin znalecké činnosti činila 9 900 Kč a zvýšení o 50% ve výši 4 950 Kč, hotové výdaje (tisky, balné, poštovné) 100 Kč. Znalečné žalobkyně uhradila znalkyni prostřednictvím svého právního zástupce v plné výši dne 30. 9. 2022. (Zjištěno ze znaleckého posudku č. 224/2022 a zpracovaného soudní znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, dne 14. 9. 2022, z vyúčtování znalečného ze dne 14. 9. 2022 a z výpisu transakční historie účtu , Jméno advokáta, , advokáta, č. , IBAN, .)

20. Z formuláře Kooperativa pojišťovny „Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN“ k pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že za období 1. 9. – 30. 9. 2020 činila vypočtená průměrná mzda žalobkyně 122,83 Kč / hodinu, tedy při 176 hodinách celkem 21 618,08 Kč. Okresní správa sociálního zabezpečení Praha-východ vyplatila žalobkyni nemocenskou ve výši 14 670 Kč a žalovaná žalobkyni vyplatila dne , datum, na náhradě ztráty na výdělku částku 6 949 Kč (výpočet: 21619–14670=6949), č.l. 66 spisu.

21. Z formuláře Kooperativa pojišťovny „Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN“ k pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že za období 1. 10. – 31. 10. 2020 činila vypočtená průměrná mzda žalobkyně 122,83 Kč / hodinu, tedy při 176 hodinách celkem 21 618,08 Kč. Okresní správa sociálního zabezpečení Praha-východ vyplatila žalobkyni nemocenskou ve výši 15 159 Kč a žalovaná žalobkyni vyplatila dne , datum, na náhradě ztráty na výdělku částku 6 460 Kč (výpočet: 21619–15159=6460), č.l. 67 spisu.

22. Z formuláře Kooperativa pojišťovny „Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN“ k pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že za období 1. 11. – 30. 11. 2020 činila vypočtená průměrná mzda žalobkyně 122,83 Kč / hodinu, tedy při 168 hodinách celkem 20 626 Kč. Okresní správa sociálního zabezpečení Praha-východ vyplatila žalobkyni nemocenskou ve výši 14 670 Kč a žalovaná žalobkyni vyplatila dne , datum, na náhradě ztráty na výdělku částku 5 966 Kč (výpočet: 20626–14670=5966), č.l. 68 spisu.

23. Ze mzdového listu za rok 2019 bylo zjištěno, že pro období měsíce října 2019 je uváděn průměrný pravděpodobný výdělek žalobkyně ve výši 122,83 Kč , č.l. 77 spisu.

24. Z odpovědi žalované na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 31. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná informovala právního zástupce žalobkyně, že pracovní úraz žalobkyně uznala v plné výši, že náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti již byly žalobkyni vyplaceny (s uvedením konkrétních částek a termínů jejich vyplacení), a že k posouzení dalších nároků žalobkyně z titulu odškodnění náhrady za ztrátu na výdělku Kooperativa pojišťovna požádala o zaslání vyjádření odborného ošetřujícího lékaře z oboru ortopedie, k čemuž mzdová účetní žalované žalobkyni opakovaně (konkrétně telefonicky v květnu a písemně , datum, a , datum, ) vyzývala, avšak bezvýsledně. Žalovaná opakovaně požádala žalobkyni o součinnost a předložení pojišťovnou požadovaného vyjádření odborného ošetřujícího lékaře za účelem prověření souvislosti ztráty na výdělku s pracovním úrazem. Závěrem žalovaná právního zástupce žalobkyně informovala, že předloží znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, s vyčíslením nároku bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění Kooperativa pojišťovně a o vyjádření pojišťovny bude žalobkyni obratem informovat, č.l. 63 spisu.

25. Z korespondence odeslané žalovanou zástupci žalobkyně ze dne 21. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o způsobu výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a o tom, jakým postupem žalovaná dospěla k výši průměrného hodinového výdělku 122,83 Kč, a že náhrady za měsíce září až listopad 2020 byly žalobkyni vyplaceny, což žalovaná doložila kopiemi výpisů z bankovních účtů, a dále o tom, že Kooperativa pojišťovna uznala v plné výši nárok žalobkyně za ztížení společenského uplatnění a nárok na bolestné uznala jen částečně v rozsahu 110 bodů, což žalovaná žalobkyni doložila kopií vyjádření , Anonymizováno, pojišťovny ze dne 4. 11. 2022. Z přiložených kopií výpisů z bankovního účtu je zřejmé, že žalovaná uhradila žalobkyni ( po odečtu srážek ) dne 12. 1. 2021 částku 5 899 Kč a dne 8. 3. 2021 částku 10 551 Kč. V dopise ze dne 25. 5. 2023 žalovaná právnímu zástupci žalobkyně potvrdila správnost výpočtu náhrady mzdy žalobkyně, a že částka bolestného a odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 238 000 Kč již byla žalobkyni vyplacena. (Zjištěno z odpovědi žalované adresované právnímu zástupci žalobkyně ze dne 21. 11. 2022 včetně příloh – postup výpočtu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období září až listopad 2020, kopie vyjádření , Anonymizováno, pojišťovny ze dne 4. 11. 2022 – č.l. 21 – 25, 62 spisu ).

26. Z vyjádření žalované ze dne 13. 12. 2022 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně soud zjistil, že žalovaná žalobkyni požádala o doložení dokladů vyžádaných , Anonymizováno, pojišťovnou a potřebných pro posouzení nároku žalobkyně na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přičemž uvedla jejich konkrétní výčet, a dále žalovanou požádala o podpis přiloženého vyplněného formuláře Kooperativa pojišťovny „Podklady pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku“ k pojistné události č. , hodnota, , ve kterém je uveden pravděpodobný průměrný hrubý měsíční výdělek před vznikem škody 130,38 Kč, tento výpočet je ovšem uváděn pro období 3 čtvrtletí 2020 ( č.l. 27 + 29 spisu ).

27. Z lékařských zpráv z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně absolvovala pravidelné kontroly pro přetrvávající bolesti pravého kolene a obstřiky bez valného efektu s následným doporučením operativního řešení. (Zjištěno ze zpráv o ambulantním vyšetření v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , datum, , , datum, , č.l. 90 – 92 spisu ).

28. Z lékařských zpráv , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, a , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, absolvovala kontrolu před plánovanou operací, udávala trvající bolesti pravého kolene, obstřiky bez valného efektu. Následně byla žalobkyně od , datum, do , datum, hospitalizována ve , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, , kde se podrobila plánované operaci kolene. Po zákroku absolvovala ambulantní kontrolu dne , datum, , při které jí byly odstraněny stehy a doporučeno postupné zatěžování a posilování operované nohy. (Zjištěno ze zpráv o ambulantním vyšetření ze dne , datum, a ze dne , datum, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, a , Anonymizováno, a ze závěrečné zprávy ze dne 9. 9. 2023 na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.l. 82 – 84 spisu ).

29. Z lékařských zpráv , právnická osoba, . soud zjistil, že se žalobkyně dne , datum, dostavila na kontrolu po půl roce pro bolest levé kyčle a pravého kolene, udala termín plánované operace levé kyčle v lednu 2025. Ze zprávy se podává závěr lékaře o poruše stereotypu chůze od úrazu levého hlezna v roce 1994 a následné operaci, přetěžování levého kyčelního kloubu. Žalobkyni byly předepsány rehabilitace. Dne , datum, se žalobkyně dostavila do ambulance pro velké bolesti zad, byl jí aplikován obstřik a byla doporučena k terapii v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne , datum, se žalobkyně dostavila na kontrolu po 1 roce, udávala poruchy paměti po opakovaných celkových anesteziích. (Zjištěno z lékařských zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , , datum, , , datum, , č.l. 146 – 147 spisu ).

30. Ze zpráv o ambulantním vyšetření v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , soud zjistil, že žalobkyně přišla do ambulance na základě doporučení neurologa dne , datum, k nastavení analgetické terapie, když udávala bolesti pravého kolene, levé kyčle, levého kotníku a páteře a délku trvání „roky“. Od 10. 7. 2023 byla zahájena infuzní terapie. Dne , datum, žalobkyně absolvovala kontrolu po infuzní terapii, udávala zlepšení bolestí v oblasti zad, ale přetrvávající bolesti v pravém koleni, byla plánována operace. Dne , datum, proběhla pooperační kontrola, ze zprávy se podává, že pooperační průběh byl bez komplikací, žalobkyně udávala bolesti pravého kolene, levé kyčle, páteře. Ze zprávy o objektivním vyšetření se podává výraznější omezení pohybu vlevo v kyčelních kloubech, pohyb v kolenních kloubech toho času omezen vpravo po operaci, pohyby v kotnících vez významného omezení. Žalobkyni byla předepsána medikace při bolestech a do budoucna ke zvážení opakování infuzní terapie. Následovaly kontroly dne 10. 1. 2024 a 6. 3. 2024 a pravidelná medikace, udává se plánovaná operace levé kyčle, plánované opakovaní infuzní terapie. (Zjištěno ze zpráv o ambulantním vyšetření v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a ze dne , datum, , č.l. 148 – 152 spisu ).

31. Soudem ustanovený znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, stanovení nemateriální újmy na zdraví, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne 28. 9. 2024 zodpověděl otázky soudu takto: 1) Pozbyla žalobkyně dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce prodavačky na úseku čerstvé spotřeby v žalované organizaci? Ano, z pracovnělékařského hlediska je možné připustit, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce prodavačky na úseku čerstvé spotřeby v žalované organizaci. 2) Co bylo příčinou (převažující, podstatnou, důležitou a hlavní), pro kterou žalobkyně pozbyla zdravotní způsobilost vykonávat práci prodavačky na úseku čerstvé spotřeby? Byl touto příčinou pracovní úraz, který se žalobkyni stal dne 30. 10. 2019 (jak tvrdí žalobkyně) nebo bylo příčinou ztráty její způsobilosti k dalšímu výkonu práce prodavačky na úseku čerstvé spotřeby obecné onemocnění žalobkyně (osteoartroza, předchozí úrazy či jiné onemocnění/úrazy případně znalcem zjištěné)? Žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce prodavačky na úseku čerstvé spotřeby na základě řady postižení pohybového aparátu, z toho převažující a hlavní příčinou jsou obecné nemoci, tj. odchylky od normálního zdravotního stavu, které vznikly z obecných příčin a nikoliv následkem pracovního úrazu žalobkyně ze dne 30. 10. 2019. 3) Do jaké míry je žalobkyně po utrpěném pracovním úrazu schopna výkonu práce? Jakými obtížemi v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem trpí? Zdravotní následky pracovního úrazu ze dne 30. 10. 2019 se podílejí přibližně (nejvýše) z jedné poloviny na celkovém postižení pravého kolenního kloubu žalobkyně, které se projevuje bolestivostí a omezenou pohyblivostí kloubu. Společně s dalším postižením pohybového aparátu se tyto zdravotní následky pracovního úrazu ze dne 30. 10. 2019 podílejí (i když nikoliv převážnou) měrou na zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně k výkonu její původní práce na úseku čerstvé spotřeby u žalované. 4) Odpovídá aktuální zaměstnání žalobkyně vykonávané na poloviční úvazek jejím pracovním schopnostem a možnostem? Nikoli. Aktuální zaměstnání žalobkyně (práce pracovníka bezpečnostní služby) vykonávané v polovičním pracovním úvazku neodpovídá pracovním schopnostem a zdravotním možnostem žalobkyně. S ohledem na svůj zdravotní stav po pracovním úrazu ze dne 30. 10. 2019 by žalobkyně mohla stejnou práci vykonávat i v plném pracovním úvazku. 5) Vyjádřit se k odškodnění bolestného za aplikaci podkožních injekcí, odstranění stehů po ASK a obstřik kloubu, které ohodnotila ve znaleckém posudku ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, výší 42 bodů. Zda odpovídá náročnost a bolestivost těchto zákroků tomu, aby byly posouzeny jako významně zasahující do integrity lidského organismu a měnící jeho aktuální stav, pocity a biochemickou rovnováhu. Nikoli. Není správné, že v bodovém ohodnocení bolestného jsou bolest odpovídající aplikaci podkožních injekcí, odstranění stehů po artroskopii a obstřik kloubu a zohledněny 42 body podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Náročnost a bolestivost těchto zdravotnických zákroků neodpovídá tomu, aby byly posouzeny a v bodovém ohodnocení bolestného následně zohledněny jako zákroky významně zasahující do integrity lidského organismu a měnící jeho aktuální stav, pocity a biochemickou rovnováhu.

32. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, při jednání potvrdil své závěry ve znaleckém posudku ze dne , datum, , tedy že zdravotní stav žalobkyně zdravotní převážně není důsledkem pracovního úrazu. Upozornil na časovou prodlevu mezi úrazem a první zdravotnickou dokumentací, která je dostupná až s odstupem několika měsíců. Připustil, že poranění menisku může být s pracovním úrazem spojeno, i když to z dokumentace nevyplývá jednoznačně. Znalec dále uvedl, že nově doložené zdravotní potíže (zejména onemocnění páteře a kyčlí) tvoří převážnou část celkového zdravotního omezení žalobkyně. Tyto diagnózy podle znalce dříve nebyly uváděný nebo byly bagatelizovány. Podle znalce nově předložené zprávy ukazují, že pracovní úraz není hlavní příčinou současného zdravotního stavu. Znalec dále zpochybnil tvrzení žalobkyně o omezené pracovní schopnosti. Současná práce žalobkyně na vrátnici je dle znalce velmi lehká, a tedy není důvod, proč by ji nemohla vykonávat i na plný úvazek. Znalec se dále vyjádřil k tvrzení žalobkyně, že před pracovním úrazem nachodila 15–20 km denně, podle znalce by taková zátěž mohla přispět ke zhoršení stavu kyčlí. Znalec se dále vyjádřil k tomu, že nebylo nutné žalobkyni osobně vyšetřit, protože měl k dispozici dostatek lékařských zpráv a jeho vyšetření po pěti letech by nepřineslo nové poznatky. Znalec trval na tom, že pracovní úraz mohl mít dílčí vliv (např. na poranění menisku), ale nepředstavuje hlavní příčinu dlouhodobého zdravotního omezení žalobkyně. Dále zdůraznil, že jiné zdravotní potíže (zejména páteř a kyčle) tvoří převážnou část celkového zdravotního omezení žalobkyně. Znalec uvedl, že invalidita žalobkyně byla přiznána pro postižení více kloubů, nikoliv výhradně pro pravé koleno. Diagnóza odpovídá polyartróze, přičemž nejzávažnější postižení se týká levého kyčelního kloubu, pravého kolene a dalších kloubů. Invalidita byla posouzena podle kapitoly 13 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., která se vztahuje na degenerativní onemocnění pohybového aparátu. Dále uvedl, že pokud by posudkový lékař považoval pracovní úraz za hlavní příčinu invalidity, byla by invalidita posouzena podle kapitoly 15 (stavy po úrazech). To se však nestalo, což podle znalce potvrzuje, že pracovní úraz nebyl rozhodující příčinou invalidity. Dle znalce invalidita nebyla přiznána výhradně kvůli následkům pracovního úrazu, pravé koleno bylo pouze jedním z více postižených kloubů, přičemž vliv úrazu na jeho stav je pouze částečný. Znalec odhadl, že vliv pracovního úrazu na postižení kolene činí přibližně 50 %, a i to považuje za nadsazené, přičemž druhou polovinu tvoří obecné příčiny, jako je věk, předchozí artróza (např. femoropatelární) a přirozené opotřebení kloubu.

33. Znalec se dále vyjádřil k závěrům , tituly před jménem, , jméno FO, , zejména k jejímu tvrzení o vlivu pracovního úrazu na rozvoj dalších zdravotních obtíží. Podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, není odborně kvalifikovaná k posuzování příčinných souvislostí mezi úrazy a stereotypy a následným rozvojem artróz. Takové hodnocení by měl provádět ortoped, traumatolog. Znalec odmítl tvrzení, že by poranění pravého kolene vedlo k přetěžování levého kyčelního kloubu a tím k jeho zhoršení. Naopak uvedl, že po úrazu obvykle dochází ke snížení celkové pohybové aktivity, což by mělo rozvoj artrózy spíše zpomalit. Při chůzi se zatěžují obě dolní končetiny rovnoměrně a nelze „šetřit“ jednu stranu tak, aby druhá byla přetěžována. Dále uvedl, že rozsáhlé změny na páteři (krční i bederní) jsou chronického charakteru a rozvíjejí se desítky let. Tyto změny nemají souvislost s pracovním úrazem a nelze je s ním spojovat. Stejně tak další operace kolene v roce 2023 podle znalce nesouvisí s úrazem z roku 2019. Znalec zdůraznil, že invalidita byla přiznána pro postižení více kloubů, nikoliv pouze kolene, a že pravý kolenní kloub byl jen jedním z mnoha postižených. Závěrem uvedl, že neexistuje žádný racionální důkaz, který by spojoval všechny zdravotní obtíže žalobkyně s pracovním úrazem. Podle znalce je podíl úrazu na celkovém zdravotním stavu malý.

34. Znalec se dále vyjádřil k závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1508/2008 a k dotazu, zda lze na základě jeho posudku a zkoumání uzavřít, že pracovní úraz žalobkyně byl hlavní, důležitou, podstatnou a značnou příčinou vzniku škody – tedy ztráty na výdělku žalobkyně v důsledku její neschopnosti vykonávat dosavadní práci, zda to byl pracovní úraz, který dovršil celkovou nezpůsobilost žalobkyně k práci u žalované, znalec odpověděl záporně. Podle něj pracovní úraz takovou příčinou nebyl. Dle znalce je situace nestandardní. Žalobkyně si sama posoudila svůj zdravotní stav a ukončila pracovní poměr bez lékařského posouzení své pracovní schopnosti. Znalec připustil, že žalobkyně není schopna vykonávat dosavadní práci, ale příčinou jsou četná jiná onemocnění a postižení pravého kolene se podílí na celkovém postižení pohybového aparátu jen malinkou měrou, rozhodně ne důležitou, podstatnou a značnou.

35. Podle znalce pracovní úraz, který žalobkyně utrpěla, nezhoršil stav jejích kyčelních kloubů, naopak tím došlo k určitému zpomalení progrese kyčelní artrózy, protože žalobkyně po úrazu přestala vykonávat každodenní chůzi v rozsahu 15 až 20 km, jak sama uváděla. Tato redukce fyzické aktivity vedla k odlehčení kyčelních kloubů, což oddálilo nutnost jejich operace. Vysvětlil, že při běžné chůzi je každá dolní končetina v určité fázi kroku zatížena plnou tíhou těla, s výjimkou části tíhy samotné končetiny. Znalec opakovaně zdůraznil, že snížení fyzické aktivity po pracovním úrazu vedlo k celkovému odlehčení pohybového aparátu, včetně nemocné končetiny. Pokud by žalobkyně nadále vykonávala chůzi v rozsahu 20 km denně, mohlo by dojít k jinému vývoji zdravotního stavu, ale za daných okolností došlo spíše k jeho stabilizaci.

36. Znalec dále uvedl, že po operaci menisku, při níž byla odstraněna jeho část, již nedochází ke zlepšení, odstraněná část nedorůstá. U žalobkyně došlo později k další ruptuře menisku, jejíž příčina není známa. Odstranění části menisku mohlo urychlit rozvoj artrózy v pravém koleni, ale nikoli v tak krátkém čase, aby to mělo zásadní vliv do konce roku 2020. Znalec nepředpokládal, že by po postižení pravého kolene žalobkyně nadměrně zatěžovala jiné klouby (např. kyčle nebo levý hlezenní kloub). Naopak snížení fyzické aktivity po pracovním úrazu mohlo zpomalit rozvoj dalších kloubních onemocnění.

37. Žalobkyně byla od 11. 7. 2022 zaměstnána jako pracovník , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , přičemž její náplní práce je kontrola automobilů na vjezdová vrátnici u brány do závodu a jejich následná evidence v PC. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to do , datum, , stanovená týdenní pracovní doba činila 20 hodin, sjednaná základní hodinová mzda 114 Kč hrubého; výše čistého výdělku žalobkyně za měsíc září 2022 činila 9 508 Kč, dávky 640 Kč, celkem 10 148 Kč. (Zjištěno z pracovní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., ze Mzdového výměru ze dne , datum, , z listiny Náplně práce zaměstnance ze dne , datum, – č.l. 85 spisu a z výplatní pásky za měsíc září 2022.).

38. Soud zvažoval postup dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), tedy, že by z důvodů hodných zvláštního zřetele výjimečně zcela nebo zčásti nepřiznal náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, a z toho důvodu přistoupil k účastnické výpovědi žalobkyně. Ta uvedla, že pobírá invalidní důchod , částka, měsíčně. K tomu si na částečný úvazek přivydělává částku mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, čistého. Společně s manželem hradí měsíční náklady na bydlení ve výši , částka, (fond oprav, inkaso, plyn, elektřina, televize, telefon), přičemž fond oprav je aktuálně zvýšený z důvodu plánovaného zateplení domu. Byt je v osobním vlastnictví manželů. Další měsíční výdaje domácnosti činí přibližně , částka, , které si manželé dělí. Manžel má čistý měsíční příjem přibližně , částka, . Výdaje na léky činí zhruba , částka, měsíčně.

39. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro rozhodnutí ve věci samé.

40. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.).

41. Po provedeném dokazování a jeho shrnutí má soud za zjištěné, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované a v souvislosti s plněním jejích pracovních úkolů došlo u ní dne 30.10.2019 k poškození zdraví. V souvislosti s tímto pracovním úrazem byla žalobkyně od 31.10.2019 do 30.11.2020 v pracovní neschopnosti, ke dni 30.11.2020 žalobkyně svůj pracovní poměr u žalované ukončila. Od 29.9.2020 je žalobkyně uznána částečně invalidní, jako rozhodující příčina je v posudku o invaliditě uváděna osteoartróza podle kap. XIII přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Jak bylo zjištěno, pozbyla žalobkyně schopnost vykonávat práci, kterou měla na základě uzavřené pracovní smlouvy pro žalovanou vykonávat. Žalobkyni byla po dobu pracovní neschopnosti vyplácena ze strany žalované náhrada za ztrátu na výdělku a byla rovněž odškodněna za bolest a ztížení společenského uplatnění v souvislosti s pracovním úrazem. Spornými otázkami bylo, zda byla žalobkyně za dobu trvání pracovní neschopnosti odškodněna v plné výši, na kterou jí vznikl nárok. Dále zda existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem ze dne 30.10.2019 a skutečností, že žalobkyně pozbyla schopnost vykonávat práci pro žalovanou a došlo-li u ní v této souvislosti ke snížení jejího výdělku, zda lze toto snížení přičítat právě danému pracovnímu úrazu. Sporné zůstalo také to, zda byla žalobkyně v plném rozsahu odškodněna za bolest v souvislosti s pracovním úrazem, když pojišťovna nesouhlasila zcela s výší stanovenou znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , jež byl žalobkyní zadán pro zodpovězení otázky výše bolestného a ztížení společenského uplatnění ( na otázku příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a ztrátou na výdělku tento posudek neodpovídal ). K zodpovězení těchto sporných odborných otázek byl soudem ustanoven znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Po doplnění dokazování jeho znaleckým posudkem a jeho výslechem ( jejichž závěry jsou uvedeny výše v bodech 31 – 36 tohoto rozsudku ) dospěl soud závěru, že pracovní úraz žalobkyně nebyl příčinnou důležitou, podstatnou a značnou, nebyl skutečností, která dovršila celkový nepříznivý stav žalobkyně, a který by tedy způsobil vznik ztráty na výdělku u žalobkyně. Dle znalce , tituly před jménem, , adresa, , jehož závěry soud považuje za dostatečně odůvodněné a přesvědčivé, již po ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně neschopnost žalobkyně vykonávat práci pro žalovanou nevyplývala z převážné míry z prodělaného pracovního úrazu, nýbrž z obecných příčin a dalších nemocí žalobkyně. Dle znalce, jehož specializace pro zkoumání nemajetkové újmy je v otázce výše bolestného bližší než specializace , tituly před jménem, , jméno FO, , také není důvodu, aby byla žalobkyni v rámci odškodnění za bolest placena další částka nad rámec již uhrazeného bolestného. Co se týče výše náhrady za ztrátu na výdělku tato byla žalovanou řádně vyčíslena, a byť byla zčásti žalobkyni uhrazena opožděně, byla uhrazena v plné výši.

42. Takto zjištěný skutkový stav soud hodnotil dle následujících zákonných ustanovení:

43. Podle § 269 odst. 1 zák.č. 262/2006 Sb. ( dále jen zákoníku práce ) zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

44. Podle § 271a odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

45. Podle § 271b odst. 1, 2 zákoníku práce (1) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.

46. Podle § 271c zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání).

47. Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se bolestí pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

48. Podle § 2 odst. 1, písm. a), a odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, (1) bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

49. Podle § 271e zákoníku práce zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.

50. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

51. Podle § 271 m odst. 1, 2 zák. práce ( 1 ) při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. ( 2 ) Náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

52. Podle § 352 zákoníku práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

53. Podle § 353 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

54. Podle § 354 odst. 1 a 2 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

55. Podle § 355 odst. 1, 2 zákoníku práce (1) jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

56. Podle § 356 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

57. Podle § 31 odst. 5 zákona č 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, lze určenou odměnu zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

58. Podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, pokud je nutné urychlené zpracování znaleckého posudku, lze odměnu zvýšit až o 50 %.

59. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyni byla, byť zčásti opožděně, uhrazena žalovanou náhrada na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v plné výši. Výpočet tohoto nároku pro období měsíců září až listopad 2020 provedený žalobkyní, která vycházela ze sjednané základní mzdy, není správný a neodpovídá zákonným ustanovením § 352 až 356 zák. práce. Pro výpočet náhrady se podle § 352, 353 a 354 zák. práce používá průměrný hrubý hodinový výdělek platný pro čtvrtletí před událostí ( rozhodné období ). Jelikož žalobkyně neodpracovala v rozhodném období, než u ní došlo k pracovnímu úrazu stanovených 21 dní, použije se pro účely výpočtu náhrady mzdy pravděpodobný výdělek dle § 355 zák. práce. Žalovaná přitom vychází z průměrného výdělku, který byl stanoven ve výši 122,83 Kč. Tato částka byla vypočítaná z odpracovaných hodin v měsíci říjnu 2019. Nebylo tvrzeno nic o tom, že by v dalším období, pokud by žalobkyně mohla pracovat, mohla dosáhnout vyšší mzdy, než odpovídající té, které dosáhla předtím. Soud tedy považuje takto stanovený výdělek za pravděpodobný výdělek pro účely stanovení náhrady mzdy. V části, kdy žalobkyně považovala uhrazení vyšší náhrady v měsících září až listopadu 2020, spolu s příslušenstvím, soud žalobu ve výroku I. zamítl.

60. Oproti žalované má však soud za to ( a vychází přitom z praxe ), že splatnost náhrady za ztrátu na výdělku je ve smyslu § 271 m zák. práce dána tehdy, kdy je již známa výše zaměstnanci uhrazených nemocenských dávek a lze tedy dopočítat konkrétní výši náhrady. Jak bylo zjištěno a nebylo to ani sporné, byly žalobkyni nemocenské dávky pro dané období vyplaceny v prosinci 2020. Nejpozději v lednu 2021 tedy mohla být žalobkyni hrazena náhrada ztráty na výdělku a vyplatila-li ji žalovaná později, ocitla se v prodlení. Ve výroku II. soud toto zohlednil a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení s opožděnou platbou částky 12 426 Kč v období od 1.2.2021 do 8.3.2021, kdy byla tato uhrazena.

61. K dalšímu nároku žalobkyně soud uvádí, že pokud u ní došlo po ukončení pracovní neschopnosti ke ztrátě na výdělku, tato ztráta nemá příčinnou souvislost s pracovním úrazem, který se jí stal dne 30.10.2019. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností zaměstnavatele za výsledek (škodnou událost), v tom smyslu, že předpokladem není porušení právní povinnosti. Důležité je, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním. Ke vzniku tohoto typu odpovědnosti (tzv. objektivní) musí být splněny tyto předpoklady: a) škoda na straně zaměstnance, b) pracovní úraz nebo nemoc z povolání a c) příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a vznikem škody. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda následkem pracovního úrazu, tj. bez pracovního úrazu by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Nemůže stačit pouhé připuštění možnosti zhoršení zdravotního stavu v důsledku úrazového děje, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Ve věci bylo nesporné, že žalobkyně utrpěla v roce 2019 pracovní úraz. Sporné bylo, zda a jak se tento pracovní úraz projevoval na zdravotním stavu žalobkyně v roce 2020 a dále a zda tedy u žalobkyně v důsledku tohoto pracovního úrazu a v souvislosti s částečnou invaliditou a neschopností žalobkyně vykonávat dále sjednanou práci pro žalovanou, vzniká po skončení pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu ztráta na výdělku, kterou by měla žalovaná z titulu své odpovědnosti za škodu hradit ( renta ). Podle výsledků dokazování však, oproti názoru žalobkyně, pracovní úraz, který utrpěla dle 30.10.2019 není tou příčinou, pro kterou pozbyla žalobkyně zdravotní způsobilost vykonávat sjednanou práci pro žalovanou. Soud zde odkazuje na znalecký posudek a výslech znalce , tituly před jménem, , adresa, . Uvádí k tomu dále, že samotné uznání invalidity také není zákonným předpokladem vzniku nároku na ztrátu na výdělku. Jak uvádí komentář k ustanovení § 271b zák. práce ( C.H.BECK, 2019, str. 1039 ), nárokem, o který se v procesu odškodňování jedná, je náhrada poklesu výdělku, který zaměstnanec od určitého momentu utrpěl. Řešena má být otázka, v čem byla příčina, že zaměstnanec byl nucen svého zaměstnání zanechat a že má škodu na výdělku od určitého data v minulosti. Nesprávně bývá kladena otázka, zda „plná invalidita zaměstnance je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (nemocí z povolání)“, aniž se přihlíží k tomu, že nárokem, o kterém se jedná, není přiznání invalidního důchodu úrazového jako dávky důchodového pojištění, nýbrž ztráta na výdělku, která od určitého data začala vznikat. Okolnost, že § 271b odst. 1 hovoří o „náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity“ pouze znamená, že jde o náhradu škody na výdělku v období časově následujícím po uvedených skutečnostech, neboť uznání invalidity není zákonným předpokladem vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku; nárok na náhradu za ztrátu na výdělku totiž může zaměstnanci vznikat, aniž byl uznán invalidním, „jen“ v důsledku toho, že byl pro následky úrazu převeden na méně placenou práci. Proto pro zjištění příčinné souvislosti není rozhodující, zda samotná invalidita je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (nemocí z povolání); rozhodující je, zda trvalá nezpůsobilost zaměstnance (jako taková) vykonávat konkrétní práci od určitého data, je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo s jeho (jejími) následky, anebo zda tato nezpůsobilost je následkem příčiny jiné, s pracovním úrazem (nemocí z povolání) nesouvisející. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.2.2008, sp.zn. 21 Cdo 1508/2007, vyskytne-li se u poškozeného současně více zdravotních problémů, které ovlivňují jeho celkový zdravotní stav a pracovní možnosti, je právně bezvýznamné aritmetické zjištění podílu, jakým se následky pracovního úrazu podílejí na nepříznivém zdravotním stavu poškozeného, neboť rozhodující je, zda pracovní úraz byl příčinou škody (zda jeho důsledkem byl vznik škodního nároku) anebo, zda má škoda podklad v příčinách jiných s pracovním úrazem nesouvisejících. Přitom je třeba mít na zřeteli, že - jak uvedeno výše - pro závěr o existenci příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a škodou, jíž se zaměstnanec z tohoto titulu domáhá, stačí, aby pracovní úraz byl jednou z příčin škody, avšak příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Toto rozhodnutí bylo při výslechu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, přímo citováno a byl tázán na to, zda pracovní úraz žalobkyně byl příčinou důležitou, podstatnou a značnou, dovršoval celkovou nezpůsobilost žalobkyně k práci u žalované. Znalec k tomu sdělil, že takovouto příčinou pracovní úraz žalobkyně nebyl, na zdravotním stavu žalobkyně a její ztrátě způsobilosti vykonávat práci pro žalovanou se nějakou měrou následky jejího pracovního úrazu spolupodílí, nikoli však měrou důležitou, podstatnou a značnou. Degenerativní procesy a změny se u žalobkyně rozvíjejí 30 let, postižení pravého kolene přikládané na vrub tomu pracovnímu úrazu, se na tom podílí pouze malou měrou. Podle znalce se možná trochu podílí ten úraz na postižení pravého kolene do jedné poloviny, ale to je všechno. Vzhledem k závěrům znalce , tituly před jménem, , adresa, , podle nichž nelze shledat příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem žalobkyně a možnou ztrátou na výdělku v době po pracovní neschopnosti, soud žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 389 325,49 Kč s příslušenstvím soud zamítl (výrok IV.). Stejně tak zamítl žalobu i v rozsahu, kde se žalobkyně domáhala platby pravidelného měsíčního důchodu ve výši 11 650 Kč s účinností od 1. 10. 2022 (výrok V.). Namítala-li žalobkyně, že u ní nebyla před nástupem do pracovního poměru u žalované provedena povinná zdravotní prohlídka a žalovaná nemůže namítat a ke svému prospěchu přičítat případné další zdravotní obtíže žalobkyně, které by právě taková prohlídka měla zjistit, soud tento pohled nesdílí. Absence povinné zdravotní prohlídky by mohla být sankcionována pokutou, na možnost uplatnění námitek žalované ke zdravotnímu stavu žalobkyně však vliv nemá.

62. Nároky na bolestné a ztížení společenského uplatnění, které vznikly žalobkyni v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 30.10.2019, byly již žalobkyni uhrazeny, a to ve výši, která jí náleží. Žalobkyně sice nadále trvala na žalobě co do zaplacení částky ve výši 10 500 Kč na bolestném odpovídajícím 42 bodům dle znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, za zákroky spočívající v aplikaci 14 podkožních injekcí (prevence tromboembolické nemoci), odstranění stehů po artroskopii a obstřiku kloubu, soud se i v tomto směru ztotožnil se závěry soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , který ve svém znaleckému posudku ze dne 28. 9. 2024 jednoznačně uzavřel, že bodové hodnocení stanovené ve znaleckém posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, není správné, neboť bolestivost těchto zdravotnických zákroků neodpovídá tomu, aby byly posuzovány a v bodovém hodnocení bolestného hodnoceny jako zákroky významně zasahující do integrity lidského organismu a měnící jeho aktuální stav, pocity a biochemickou rovnováhu.

63. Ve světle závěrů soudem ustanoveného znalce má soud za to, že byť dle judikatury Nejvyššího soudu, podle níž „Hodnocení primárních zranění podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví zahrnuje i bolesti spojené s první operací u zlomenin a uzavřených poranění kostí či jiných systémů organismu. Případné další operace či jiné obdobné invazivní zákroky se hodnotí samostatně podle položek, které odpovídají charakteru zásahu při prováděném výkonu. Takto samostatně se odškodňují jen operace a svou intenzitou s nimi srovnatelné invazivní zákroky. Možné je přitom analogické použití položek uvedených v části B Metodiky, které se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození zdraví, přičemž lze uvažovat i o poměrném krácení položek tam, kde obtíže způsobené aplikací lékařských přístrojů a postupů jsou méně bolestivé než ty, na něž míří příslušné položky, jsou-li užity pro ohodnocení primárních zranění. V ostatních případech jsou běžné zdravotnické zákroky obvykle spojené s léčením primárního zranění zahrnuty v příslušné položce tomuto zranění odpovídající a samostatně se neodškodňují. V případech, kdy se léčení zranění vzniklých v příčinné souvislosti se škodní událostí svou složitostí, délkou či bolestivostí podstatným způsobem vymyká obvyklému průběhu léčby srovnatelných zranění, je na místě základní ohodnocení bolesti odpovídajícím způsobem zvýšit, a to nejspíše navýšením bodového hodnocení relevantních položek v rozsahu zpravidla nepřevyšujícím 20 %. Základním hlediskem pro úvahu o analogickém použití položek Metodiky je srovnání povahy a závažnosti zdravotnických zákroků nejen s položkami takto analogicky použitými, ale i s položkami hodnotícími jiná poškození zdraví.“ lze v některých případech přiznat samostatně bolestné i u některých dalších zákroků, v tomto konkrétním případě se o takové zákroky nejedná (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu, č. j. 25 Cdo 455/2022-281, ze dne 23. 3. 2023.)

64. Soud tedy nárok žalobkyně na zaplacení bolestného za 42 bodů dle znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, za 14 podkožních injekcí pro prevenci tromboembolické nemoci (celkem 28 bodů), za odstranění 2 stehů po ASK (celkem , hodnota, , Anonymizováno, body) a za obstřik kolenního kloubu ze dne 13.7.2020 (celkem 10 bodů), nepovažuje za důvodná. Nejednalo se o zákroky významně zasahující do integrity lidského organismu, ale o běžné zdravotnické zákroky spojené s léčením primárního zranění. S ohledem na uvedené soud zamítl žalobu o zaplacení bolestného ve výši 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím od 21. 10. 2022 do zaplacení (výrok III.).

65. V řízení bylo dále prokázáno, že k prokázání nároků žalobkyně vyhotovila dne 14. 9. 2022 znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek ve věci posouzení zdravotního stavu žalobkyně (bolestné, ztížení společenského uplatnění) a to na základě žádosti právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 8. 2022. Za znaleckou činnost si znalkyně vyúčtovala znalečné za 22 hodin práce při hodinové sazbě 450 Kč, tedy 9 900 Kč, zvýšení o 50% ve výši 4 950 Kč a hotové výdaje (tisky, balné, poštovné) 100 Kč. Znalečné znalkyni bezhotovostně uhradil právní zástupce žalobkyně v plné výši dne 30. 9. 2022. Soud shledal žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení nákladů za znalecký posudek důvodným pouze co do výše časové odměny (tj. 9 900 Kč) a hotových výdajů (tj. 100 Kč), tedy celkem 10 000 Kč. Žalobkyně uhradila náklady, které byly vynaloženy v přímé souvislosti v uplatněním jejího nároku, když bylo nutno vyčíslit výši, v jaké jí tento nárok ( na bolestné a ztížení společenského uplatnění ) vznikl. Nárok na úhradu znaleckého posudku soud považuje za věcnou škodu ve smyslu § 271e zák. práce a co do částky 10 000 Kč žalobě vyhověl (výrok VI.). Nezbytnost urychleného zpracování znaleckého posudku v řízení ( zvyšující cenu takového znaleckého posudku ) pokud byla dána ( např. s ohledem na možné promlčení nároku ), by bylo nutno přičítat žalobkyni. Soud proto žalobu co do částky 4 950 Kč, spočívající v 50 % zvýšení časové odměny, zamítnul (výrok VII.).

66. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky ( výrok VIII. ) zohlednil soud za použití § 150 o.s.ř. okolnosti případu a přiznal žalované, která byla ve sporu z větší části úspěšná právo na náhradu části jejích nákladů řízení. Přihlížel přitom k osobním poměrům žalobkyně ( jejímu zdravotnímu stavu ) a zohlednil zejména skutečnost, že sdělení lékařů ke zdravotnímu stavu žalobkyně ( souvislosti pracovního úrazu žalobkyně s jejím zdravotním stavem a neschopnosti vykonávat práci ) a také sdělení k výši bolestného, se neshodovaly. Žalobkyně po jistou dobu ( než byl zpracován znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem ) objektivně mohla být přesvědčena o oprávněnosti svého pohledu, ze kterého dovozovala svůj nárok. Soud je toho názoru, že za dané situace není možno spravedlivě požadovat po žalobkyni, aby platila celou náhradu nákladů řízení dle poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu, když dle vyčíslení žalované přesahují jí účtované náklady řízení částku 270 000 Kč.

67. Soud podotýká, že vyčíslení žalované nepovažuje za správné, když nezohledňuje poměr úspěchu a neúspěchu ve věci a také všechny účtované úkony by nebylo možno žalované přiznat, neboť se nejedná o úkony právní služby, za něž by měla být poskytnuta náhrada ( min. žádost o prodloužení lhůty pro písemné vyjádření k žalobě, souhlas s nařízeným jednáním, žádost o zaslání vyjádření protistrany, žádost o zaslání protokolu o ústním jednání, vyčíslení nákladů ) a porad s klientem chybí doložení jejich konání. Co se týče poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu tento soud spatřuje v 84,14 % ku 15,86 % ve prospěch žalované, tedy při určení náhrady nákladů řízení podle poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu by žalobkyně měla žalované hradit 68,28 % nákladů řízení. Soud přitom vychází ze skutečnosti, že v části, v níž bylo řízení zastaveno, je procesní zavinění za zastavení řízení na straně žalobkyně co do částky 19 375 Kč, kterou žalovaná žalobkyni uhradila ještě před podáním žaloby, a na straně žalované co do částky 227 500 Kč, kterou žalobkyni uhradila po podání žaloby. Při vyčíslení příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku a zohlednění pětinásobku ročního plnění u požadované renty je úspěch žalobkyně vyčíslen částkou 242 649,74 Kč a její neúspěch částkou 1 286 884,94 Kč.

68. Jako okolnostem sporu lépe odpovídajícím tedy soud za použití ustanovení § 150 o.s.ř. rozhodl tak, že uložil žalobkyni uhradit žalované na náhradu nákladů částku ve výši 32 016,60 Kč, které spočívají v plné odměně za účast u posledního jednání soudu po zpracování znaleckého posudku, kdy již žalobkyni muselo být zjevné, že její nárok je z větší části značně problematický. Toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, přiznáno tedy jest 2 x 12 780 Kč dle a.t. při tarifní hodnotě 1 117 701,49 Kč, k čemuž je připočten dvakrát režijní paušál ve výši 450 Kč dle a.t. a odpovídající 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 5 556,60 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

69. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.), platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

70. Soud dále rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že se státu přiznává náhrada nákladů řízení s tím, že účastníci budou povinni zaplatit náhradu nákladů státu podle výsledů řízení ( výroky IX. a X). Náklady státu spočívají ve státem vyplaceném znalečném, které nebylo kryto složenou zálohou, tedy v částce 29 193 Kč (znalečné dle usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ve výši 34 193 Kč snížené o složenou zálohu ve výši 5 000 Kč) a dále v nákladech, které státu vzniknou v souvislosti s vyplacením znalečného za účast znalce při jednání soudu dne , datum, , které nebyly ke dni vyhlášení rozsudku soudu znalci vyplaceny.