7 C 399/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 712 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 712 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 958,33 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 773,71 Kč a úroku ve výši 19,27 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 491,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 23 712 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč vrátit právní předchůdkyni v 60 týdenních splátkách, a to nejpozději do 3. 10. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 12. 10. 2018. Právní předchůdkyni žalobkyně tak požaduje úhradu celé dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 8 712 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 19,27 % ročně z nesplacené jistiny. Dne 15. 1. 2021 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 8. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách nejpozději do 3. 10. 2019 (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný si dále sjednal pojištění, jakožto doplňkovou službu, za níž se zavázal uhradit 360 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z informace o Zařazení zákazníka do pojistného programu). Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy v den jejího uzavření. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy o půjčce hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil. Ze smlouvy má soud za prokázané, že fixní zápůjční úroková sazba stanovená po celou dobu trvání smlouvy je ve výši 32,15 % ročně.

5. Z článku 5 smluvních podmínek o následcích nesplácení spotřebitelského úvěru soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky požadovat uhrazení celé dosud nesplacené jistiny, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokutu a náhrady účelně vynaložených nákladů. Z článku 1.3 smlouvy soud zjistil, že smlouva byla sjednána na dobu určitou v délce 60 týdnů. Z článku 2.6 smluvních podmínek soud naopak zjistil, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, určenou počtem týdnů a trvající až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že v příloze uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni, včetně pohledávky za žalovaným. O této skutečnosti byl žalovaný informován (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (viz předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku).

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“)

9. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

11. Podle § 1811 odst. 1 o.z. musí veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit podnikatel jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

12. Podle § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

13. Podle § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

14. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

18. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny a zákonného úroku. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 23 712 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku 8 712 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 16. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaných zákonným úrokem z prodlení ve výši 961,89 Kč za období od 4. 10. 2018 do 15. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala v tomto rozsahu tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 19. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 19,27 % ročně (kdy žalobkyně požaduje nižší úrok, než jaký byl použit k výpočtu sjednaného úroku ve výši 3 000 Kč) z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč za období od 4. 10. 2018 do 15. 1. 2021, který žalobkyně kapitalizovala na částku 3 773,71 Kč a úroku ve výši 19,27 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úroky nebyly takto mezi účastníky sjednány. Ze smlouvy včetně smluvních podmínek je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou 3 000 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 32,15 % ročně. Dle článku 1.4 smlouvy byla takto zápůjční úroková sazba sjednána po celou dobu trvání smlouvy. Dobu trvání smlouvy si účastníci sjednali v článku 1.3 základních ustanovení a současně je zmiňována v článku 2.6 doplňujících ustanovení smlouvy. Jelikož v článku 2.6 smluvních podmínek je uvedeno, že smlouva je uzavřena do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem, a v článku 1.3 je výslovně stanoveno, že smlouva se uzavírá na dobu 60 týdnů, shledal soud tato ustanovení ve vzájemném rozporu představující nesrozumitelné ujednání. Dobu trvání smlouvy tak soud posoudil podle nejpříznivějšího ustanovení smlouvy pro spotřebitele v souladu s § 1812 odst. 1 o.z. a to podle článku 1.3, ve kterém si účastníci sjednali, že smlouva se uzavírá na dobu určitou v délce 60 týdnů.

20. V případě nezaplacení dlužné částky řádně a včas tak žalobkyni právo na zaplacení„ dalšího„ smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 19,27 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou ve výši 3 000 Kč a„ odvození“ dalšího úroku z„ trvání smlouvy“ neodpovídá výkladu příznivějšího pro spotřebitele, kdy smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Úrok uvedený v článku 1.4 smlouvy ve výši 32,15 % ročně tak soud chápe jako procentuální vyjádření sjednaného úroku kapitalizovaného na částku 3 000 Kč, nikoli jako ustanovení, které by zakládalo žalovanému povinnost úrok takto platit po skončení smlouvy. Současně v článku 5 smlouvy o následcích nesplácení spotřebitelského úvěru je výslovně uváděno, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky může žalobkyně požadovat uhrazení celé dosud nesplacené jistiny, zákonného úroku z prodlení, smluvní pokutu a náhrady účelně vynaložených nákladů. Nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku tak nelze dovodit ani z uvedeného ustanovení, kde pro případ prodlení je stanovena možnost žádat smluvní pokutu, nikoli další úrok za poskytnuté prostředky. Smluvní pokutu však žalobkyně nežádala. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku, který žalobkyně požadovala ve výši 19,27 % ročně z dlužné jistiny, zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 491,98 Kč. Tato částka představuje 62,14 % z jejich celkové výše 2 401 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 33 281,2 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku, zákonného úroku kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku a smluvního úroku kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku) bylo přiznáno celkem 26 981,28 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného zákonného úroku a zákonného úroku kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Příslušenství pohledávky soud kapitalizoval ke dni vydání tohoto rozhodnutí. Celkové náklady ve výši 2 401 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 949 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 712 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).