7 C 439/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 18 615,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 615,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 615,40 Kč od 28. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 18 615,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem právnická osoba, se kterým uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo adresa žalovaného. Tento původní dodavatel/obchodník s plynem pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a jelikož si žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou od 17. 10. 2021 zajišťovala dodávky plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 20. 10. 2021, přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Žalobkyně dne 7. 12. 2021, vyúčtovala žalovanému fakturou s variabilním symbolem číslo částku 18 615, 40 Kč včetně DPH, splatnou dne 27. 12. 2021 představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb za 637 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 17. 10. 2021 - 25. 11. 2021. Tato faktura, obsahující informace o době, ceně a množství odebraného plynu, s detailem stanovení spotřeby, detailní strukturou vyúčtování, přehledem plateb zahrnutých do vyúčtování a s odkazem, kde lze nalézt ceníky zemního plynu. Na tuto fakturu nebyla provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 18 615, 40 Kč. Výzvami ze dne 9. 3. 2022 a 5. 5. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neuhradil ničeho.

2. K podané žalobě se žalovaný nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Soud proto účastníky vyzval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň byli účastníci upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Předmětné usnesení bylo účastníkům řádně doručeno, žádný z účastníků se však ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ve věci byly provedeny níže uvedené důkazy, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Žalobkyně vydala„ Ceník plyn DPI v kategorii domácnost a maloodběratel pro zákazníky v režimu dodavatele poslední instance“. V této kategorii je odběr hodnocen v kategoriích„ Vařím“,„ Ohřívám vodu“,„ Topím“, kdy odběr je vymezen v jednotlivých pásmech dle kWh/rok. Dále obsahuje vysvětlení, že ceník je platný pro zákazníky odebírající plyn v režimu dodávky poslední instance. Ceník vydávala žalobkyně v období od 16. 10. 2021 do 19. 11. 2021 opakovaně vždy s novou platností (zjištěno z ceníků plynu DPI v kategorii domácnost a maloodběratel). Z oznámení - dodávka v režimu dodavatele poslední instance ze dne 20. 10. 2021 vystaveného na jméno celé jméno žalovaného, bytem adresa žalovaného, PSČ obec a číslo – část obce bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že jeho stávající dodavatel energií (právnická osoba) pozbyl oprávnění/schopnost dodávat žalovanému zemní plyn a že v tomto případě na základě zákona č. 458/2000 Sb. zajišťuje dodávku plynu tzv. dodavatel poslední instance, v tomto případě žalobkyně.

6. Žalobkyně vystavila pro osobu žalovaného plán záloh na budoucí platební období, ve kterém stanovila novou výši záloh na úhradu spotřeby plynu. Pro období od října 2021 do prosince 2021 činily předepsané měsíční zálohy 27 420 Kč, celkem částku ve výši 164 520 Kč (zjištěno z plánu záloh a plateb na budoucí období ze dne 20. 10. 2021) Žalobkyně vystavila pro žalovaného příjmení dodávky plynu číslo za období 17. 10. 2021 – 25. 11. 2021, jehož výsledkem je nedoplatek ve výši 18 615,40 Kč včetně DPH. Datum splatnosti vyúčtování bylo stanoveno na 27. 12. 2021 (zjištěno z vyúčtování dodávky plynu ze dne 7. 12. 2021). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 3. 2022 předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky včetně podacího archu ze dne 10. 3. 2022).

7. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně realizovala jako dodavatel poslední instance žalovanému dodávky zemního plynu, kdy za realizaci dodávek plynu v období od 17. 10. 2021 – 25. 11. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování číslo znějící na částku 18 615,40 Kč, se splatností dne 27. 12. 2021. Tvrzení žalobkyně nebylo sporováno, žalovaný na svoji obranu netvrdil ani neprokazoval ničeho. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužné částky.

8. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále také jako„ energetický zákon“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění.

9. Dle § 12a energetického zákona povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně. Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b). příjmení elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst.

1. Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.

10. Dle § 12b energetického zákona, dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce. Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem. Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.

11. Dle § 12c energetického zákona povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy. Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku. Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku. Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy. Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

12. Dle § 12d energetického zákona povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby. Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije.

13. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému dodávala plyn jako dodavatel poslední instance. Předmět plnění žalobkyně je hodnocen v režimu § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), kdy žalobkyně byla povinna žalovanému, jakožto kupujícímu, odevzdat věc, která je předmětem koupě, tedy plyn, umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, žalovaný jakožto kupující byl zavázán věc převzít a zaplatit kupní cenu. Žalobkyni tedy jako prodávajícímu vznikla povinnost předmět koupě (plyn) kupujícímu odevzdat a žalovanému jako kupujícímu povinnost předmět koupě převzít (odebrat) a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. K prokázání té skutečnosti, že na dlužnou částku bylo plněno, leží důkazní břemeno na žalovaném, který však netvrdil ani neprokazoval ničeho.

14. Žalobkyně poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce plynu do sjednaného odběrného místa, žalovaný však v plném rozsahu nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj peněžitý závazek, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost k plnění tak, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to ode dne následujícího dni splatnosti žalobkyní vystavené faktury.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku a náhrady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ Vyhláška“). Podaná žaloba, resp. návrh na vydání platebního rozkazu, naplňuje pojem "formulářová žaloba", tak jak jej vymezil Ústavní soud např. v bodu 28 nálezu ze dne 29. března 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 (N 68/64 SbNU 767), podle kterého se zpravidla bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. V daném případě jsou splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky, tj. řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp.zn. 46 C 504/2022, 22 C 412/2022 či 35 C 400/2022), předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

16. Náhradu právního zastoupení činí částka ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč učiněné před podáním návrhu na zahájení řízení, včetně něj (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a žaloba – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), s třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 1, písm. c), bod 2 a 5 písm. a) Vyhlášky, ve znění pozdějších předpisů. Daň z přidané hodnoty ve výši 21% DPH činí částku 252 Kč Soudní poplatek byl uhrazen ve výši 800 Kč. Žalovaný je tedy celkem povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč.

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.