7 C 445/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl předsedou senátu Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupenému advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitosti <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] orná půda a p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům v části [územní celek], vše v [katastrální uzemí], vedené u [stát. instituce], [stát. instituce] v Katastru nemovitostí pro [územní celek] na LV [číslo] se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 24 008 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.</b> <b>III. Návrh žalovaného na separaci nákladů, jímž se domáhal uložení povinnosti žalobkyni hradit náklady spojené se zmařeným jednáním dne 22. 5. 2020, se zamítá.</b> pokračování - 2 - 7 C 445/2018 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5.11.2018 se žalobkyně domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce]. Tvrdila, že ve vztahu k těmto nemovitostem uzavřela dne 12.7.2018 kupní smlouvu s žalovaným a nemovitosti byly jako vlastnictví žalovaného zapsány do katastru nemovitostí. Od uzavřené kupní smlouvy však dne 30.8.2018 odstoupila, neboť žalovaný jí nezaplatil kupní cenu, kupní smlouva tak byla od počátku zrušena a ona je proto výlučným vlastníkem kupní smlouvou převáděných nemovitostí. Konkrétně uváděla, že část kupní ceny ve výši 1 510 000 Kč, která měla být dle kupní smlouvy uhrazena před jejím uzavřením, nebyla zaplacena ani zčásti, stejně tak jako částka 70 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 2 405 964,58 Kč, která měla být z notářské úschovy uhrazena na bankovní účet žalobkyně, bankovní účet uváděný v protokole o notářské úschově však není účtem žalobkyně, nýbrž účtem společnosti žalovaného [právnická osoba] Soudní rozhodnutí určující její vlastnické právo bude následně podkladem pro zápis jejího práva do katastru nemovitostí, čímž bude odstraněn rozpor mezi stavem právním a stavem zapsaným, má tedy na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že přijetí částky 1 510 000 Kč stejně tak jako částky 70 000 Kč žalobkyně písemně potvrdila podpisem notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok] sepsaného dne 12.7.2018 notářem [anonymizováno] [jméno] [jméno]. [příjmení] 70 000 Kč byla započtena na úhradu zprostředkovatelské provize, žalovaný ji uhradil přímo zprostředkovateli [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o složení blokovacího depozita ze dne 27.6.2018. Její přijetí stvrdila žalobkyně navíc podpisem na stvrzence de dne 12.7.2018. Část kupní ceny ve výši 2 405 964,58 Kč byla přijata do úschovy notáře [anonymizováno] [jméno] [jméno] na základě protokolu [spisová značka] sepsaného dne 12.7.2018. Podle tohoto protokolu požádala žalobkyně výslovně, aby částka 730 000 byla vyplacena na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], částka 185 000 Kč byla vyplacena na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] a částka 1 490 964,58 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba]

3. Na základě dodatku [číslo] k protokolu ze dne 12.7.2018 [spisová značka] sepsaného notářem [anonymizováno] [jméno] [jméno] dne 31.8.2018 žalobkyně výslovně prohlásila, že žádá, aby částka 185 000 Kč byla vyplacena na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] a částka 1 490 964,58 Kč taktéž na tento účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Dle žalovaného žalobkyně jako prodávající s ním jako kupujícím výslovně ujednala jako platební místo kupní ceny účet notářské úschovy. Jak vyplývá z judikatury týkající se úschov, jeho závazek dlužníka byl splněn již tím, že bylo zaplaceno do úschovy a zanikl nehledě na to, zda se peněžní prostředky dostaly řádně a včas do rukou věřitele (tj. žalobkyně). Po splnění podmínek úschovy schovatel (notář [anonymizováno] [jméno] [jméno]) postupoval dle pokynů a částky na dané účty vyplatil. Žalobkyně uvedla konkrétní čísla účtů, na něž má být provedena výplata, souhlasila s výplatou na ně, což stvrdila svým podpisem. Prohlašuje-li následně, že se nejedná o její účty a nedošlo tedy k úhradě kupní ceny, jde o zcela účelové tvrzení. Žalovaný navíc upozorňoval, že jak kupní smlouva, tak i protokol o úschově kupní ceny, byly sepsány formou notářského zápisu, jde tedy o veřejné listiny, což zakládá vůči každému plný důkaz o skutečnostech, jež potvrzují, dokud není prokázán opak. Veškerá výše popsaná právní jednání pokračování - 3 - 7 C 445/2018 žalobkyně jsou tedy prokázány formou veřejné listiny a žalobkyně tak nemůže následně svůj projev vůle popírat či relativizovat. Odstoupení od smlouvy je nedůvodné, žalovaný své povinnosti z kupní smlouvy neporušil. Navíc žalobkyně nijak neprokázala, že je připravena plnění, které z kupní smlouvy přijala, vrátit. Dle žalovaného v dané chvíli ani nedisponuje prostředky na vrácení poskytnutého plnění a proto se ani nemůže domáhat vrácení plnění, jež v synallagmatickém vztahu poskytla.

4. Po jednání soudu dne 14.2.2020 žalobkyně upřesnila svá tvrzení a uvedla, že od žalovaného přijala na základě kupní smlouvy následující částky: 1 490 964,58 Kč na svůj účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], 185 000 Kč na svůj účet [číslo] [bankovní účet] a částku 3 914 035,42 Kč obdržela formou dohodnuté platby přímo na účet společnosti [právnická osoba] Nebyly jí však uhrazeny částky 730 000 Kč, 1 510 000 Kč a 70 000 Kč. Zmínila také, že stvrzenku na částku 70 000 Kč nikdy nepodepsala. Uvedla také, že při uzavírání protokolu u notáře dne 12.7.2018 si jej řádně prostudovala včetně uvedených čísel účtů, několik týdnů poté při náhodné kontrole protokolu zjistila, že jsou v něm uvedena jiná čísla účtů, než jaké dne 12.7.2018 odsouhlasila. Podle žalobkyně není na daný případ přiléhavá judikatura předkládaná žalovaným. Žalobkyně si před podpisem protokolu tento řádně prostudovala, skutečnost, že po provedené kontrole (a poté, kdy byl protokol odnesen k sešití a určen k podpisu žalobkyní) bylo v protokole uvedeno jiné číslo účtu, než které předtím žalobkyně odsouhlasila, má za následek, že složením do notářské úschovy nemohlo dojít k zániku závazku k úhradě části kupní ceny. Bezprostředně poté, co zjistila, že byla žalovaným uvedena v omyl, od kupní smlouvy odstoupila. K existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení odkázala na rozhodnutí NS ČR ze dne 29.6.2017, sp.zn. 33 Cdo 2639/2015, a další judikaturu, podle níž je naléhavý právní zájem vy smyslu § 80 o.s.ř. dán již existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal v důsledku platného odstoupení od kupní smlouvy. Mimoto disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vrácení jí na základě kupní smlouvy přijatého plnění, konkrétně toho plnění, které se skutečně dostalo do sféry jejího vlivu.

5. Svá tvrzení doplnil po jednání soudu také žalovaný. Uvedl, že původním vlastníkem nemovitostí byl nevlastní otec žalobkyně pan [jméno] [příjmení]. Na nemovitosti vázlo zástavní právo [právnická osoba] a svůj závazek [jméno] [příjmení] neplnil řádně a včas. Nemovitosti převedl na žalobkyni a nemovitosti dále užíval, ovšem ani žalobkyně zajištěný závazek řádně neplnila a žalovaný byl požádán o odkoupení této nemovitosti s tím, že následně bude mezi ním [jméno] [příjmení] sjednána nájemní smlouva. Za účelem úhrady části kupní ceny si obstaral úvěr u [právnická osoba], kdy část kupní ceny složil do úschovy (2 405 964,58 Kč) částka 3 914 035,42 Kč byla hrazena přímo na účet [právnická osoba] za účelem vyplacení závazku žalobkyně. Žalovaný zopakoval, že žalobkyně odsouhlasila odeslání částek z úschovy na uvedené účty, ačkoli k tomu nebyla nikterak donucována. Tyto účty označila jako platební místo, nemůže následně tvrdit, že jí nebylo hrazeno. Obdobně platí, že když podepsala notářský zápis, ve kterém prohlásila, že částka 1 510 000 Kč jí byla před podpisem tohoto notářského zápisu uhrazena na její účet, pokud jí tuto částku před podpisem protokolu neobdržela, musela si být této skutečnosti vědoma a nemůže se nyní dovolávat toho, že prohlásila a stvrdila svým podpisem nepravdivé informace. Soud by k tomu neměl přihlížet. Vzhledem k tomu, že se jedná o notářský zápis, byl jím zaznamenán projev vůle účastníků a ten by měl být s ohledem na právní jistotu účastníků neměnný, když ne erga omnes, tak alespoň inter partes. Ohledně výplaty částky 1 510 000 Kč připustil, že nemusela být uhrazena na účet uvedený v protokole, ale byla pokračování - 4 - 7 C 445/2018 žalobkyni poskytnuta jiným způsobem. Žalobkyně při podpisu smlouvy souhlasila s tím, aby skutečnost o úhradě byla v tomto znění do notářského zápisu implementována, čímž žalovaný považoval vzájemné závazky za vyrovnané. Důvodem uzavření dodatku protokolu a změny čísel účtů byla ústní dohoda mezi žalovaným a [jméno] [příjmení]. S ohledem na blízké vztahy mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] neměl žalovaný důvod s tím nesouhlasit, a to tím spíše, když žalobkyně podpisem daného protokolu tuto změnu potvrdila.

6. Žalovaný rovněž namítal, že dokud žalobkyně neprokáže, že je připravena vrátit jí poskytnuté plnění, nesvědčí jí naléhavý právní zájem na určení, že je nemovitost v jejím vlastnictví. S odkazem na rozsudek NS ČR sp.zn. 2 Cz 3/75 pak také poukazoval na to, že pokud by měl soud určit vlastnictví žalobkyně k nemovitostem, pak je třeba vyjádřit vzájemnou vázanost plnění a rozhodnout o uložení povinnosti žalobkyně vrátit poskytnuté plnění, jež od žalovaného obdržela. Závěrem namítal žalovaný, že odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně je nejenom nedůvodné, ale odstoupeno bylo také opožděně. Podle § 2002 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, přičemž je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu. Dle judikatury soudů jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku (př. rozsudek NS ČR ze dne 10.12.2013, sp.zn. 32 Cdo 2484/2012 Kupní smlouva, jíž žalovaný nabyl předmětnou nemovitost byla podepsána dne 12.7.2018. Žalobkyně musela již v době podpisu notářského zápisu dne 12.7.2018 vědět, zda je či není zaplacena první část kupní ceny ve výši 1 510 000 Kč, kterou nyní sporuje. Odstoupení od smlouvy sepsala žalobkyně dne 7.9.2018 tedy téměř po dvou měsících od podpisu smlouvy. Odstoupení je tak opožděné.

7. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12.7.2018 kupní smlouvu sepsanou formou notářského zápisu, podle které žalobkyně jako vlastník shora ve výroku I. uvedených nemovitostí je prodala žalovanému za kupní cenu 7 900 000 Kč. Uhrazení kupní ceny bylo dle smlouvy dohodnuto tak, že částka 1 510 000 Kč měla být uhrazena žalovaným žalobkyni z jeho zdrojů již před uzavřením kupní smlouvy na účet žalobkyně č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], přičemž žalobkyně podpisem smlouvy příjem této částky potvrdila. Část kupní ceny ve výši 70 000 Kč měla být uhrazena žalovaným žalobkyni z jeho vlastních zdrojů před uzavřením kupní smlouvy v hotovosti, přičemž žalobkyně potvrdila její příjem a smluvní strany si ve smlouvě sjednaly a učinily nesporným, že tato část kupní ceny byla poskytnuta jako záloha na kupní cenu a započtena celá na úhradu zprostředkovatelské provize zprostředkovatele koupě. Ohledně části kupní ceny ve výši 3 914 035,42 Kč bylo dohodnuto, že bude uhrazena z úvěru, který získá žalovaný u [právnická osoba] a bude poukázána za účelem úhrady pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru u [právnická osoba] v téže výši. Že se tak stalo, bylo mezi účastníky nesporné. Zbývající část kupní ceny ve výši 2 405 964,58 Kč měla být složena na účet notářské úschovy u [anonymizováno] [jméno] [jméno], notáře v [obec] a z této úschovy pak vydána na účty žalobkyně, jež budou uvedeny v protokole o úschově (kupní smlouva ze dne 12.7.2018, NZ [anonymizováno] [rok]).

8. Téhož dne jako kupní smlouva byl u notáře sepsán a účastníky po ověření totožnosti podepsán protokol o přijetí peněz – částky 2 405 964,58 - do úschovy. Žalobkyně a žalovaný v protokole žádali, aby výše uvedená částka, která měla být složena do úschovy do 30.9.2018, byla vydána takto: částka 730 000 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet] u [právnická osoba], částka 185 000 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet] vedený [právnická osoba] a částka 1 490 964,58 Kč na účet žalobkyně č. [bankovní účet] vedený u [anonymizováno] pokračování - 5 - 7 C 445/2018 bank, a.s. Žalobkyně v protokole prohlásila, že je výlučným vlastníkem shora uvedených účtů (protokol [spisová značka] sepsaný dne 12.7.2018).

9. Následně se dne 31.8.2018 dostavila žalobkyně spolu s panem [jméno] [příjmení] zastupujícím na plnou moc žalovaného a po ověření totožnosti sepsali a podepsali dodatek [číslo] k protokolu ze dne 12.7.2018. Požádali o změnu protokolu ze dne 12.7.2018, přičemž uvedli jiná čísla účtů, na něž měla být hrazena část kupní ceny. Nově měly být částky ve výši 185 000 Kč a ve výši 1 490 964,58 Kč vydány na účet žalobkyně č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (dodatek [číslo] protokolu ze dne 12.7.2018, sp. zn. [spisová značka], sepsaný dne 31.8.2018, plná moc ze dne 9. 8. 2018).

10. Z odstoupení od kupní smlouvy datovaného 30. 8. 2018, tedy den před sepsáním dodatku [číslo] uvedeného shora a informace k zásilkám a podacího lístku bylo zjištěno, že odstoupení od smlouvy bylo dáno k přepravě dne 11.9.2018 a doručeno bylo žalovanému dne 12.9.2018. Jako důvod, pro který odstupuje od smlouvy, žalobkyně uváděla, že část kupní ceny ve výši 1 510 000 Kč, která měla být dle kupní smlouvy uhrazena před jejím uzavřením, nebyla zaplacena ani zčásti, stejně tak jako částka 70 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 2 405 964,58 Kč měla být z notářské úschovy uhrazena na bankovní účet žalobkyně, jak však z jeho následné kontroly žalobkyně zjistila, bankovní účty uvedené v protokole o notářské úschově, nejsou jejími účty, nýbrž účty společnosti žalovaného [právnická osoba]

11. V čestném prohlášení ze dne 7.2.2019, které zaslala žalobkyně soudu spolu s návrhem na vydání předběžného opatření, jehož se v rámci řízení domáhala, výslovně a čestně prohlásila, že účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] na nějž měla být vyplacena částka 730 000 Kč, není její, nikdy jejím nebyl, ani k němu neměla nikdy dispoziční oprávnění. Účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], na který měly být vyplaceny částky 185 000 Kč a 1 490 964,58 Kč, je jejím účtem a část kupní ceny na něj byla z úschovy u notáře vyplacena. Potvrzovala tím tedy opětovně správnost účtu, na nějž měla být hrazena kupní cena tak, jak byl změněn dodatkem protokolu ze dne 31.8.2018 (srov. odst. 9). Jak bylo dále v řízení zjištěno, na tento účet byla rovněž zasílána mzda [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nevlastního otce žalobkyně (pracovní smlouva ze dne 16.2.2017).

12. V souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na žalobou dotčenou nemovitost uzavírali účastníci také smlouvy další. Dne 27.6.2018 tak žalobkyně jako zájemce uzavřela s realitní kanceláří [příjmení] [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelem objednávku realitních služeb při zajištění prodeje žalobou dotčených nemovitostí. Zavázala se přitom jako zájemce uhradit realitní kanceláři provizi 800 000 Kč, přičemž prodejní cena včetně provize měla činit 8 000 000 Kč. Výslovně přitom souhlasila s tím, aby si realitní kancelář odměnu ve svůj prospěch odečetla z blokovacího depozita, které složil na její účet za účelem uzavření kupní smlouvy kupující. Týž den uzavřela také žalobkyně s [příjmení] [jméno] [příjmení] zprostředkovatelskou smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb, ve které se realitní kancelář zavázala obstarat příležitost uzavřít kupní smlouvu s třetí osobou za částku 8 000 000 Kč, která mohla být na základě dohody stran snížena. Žalobkyně se jako zájemce a smluvní strana zavázala zaplatit realitní kanceláři provizi 10 % z kupní ceny včetně DPH a souhlasila s tím, aby si realitní kancelář provizi ve svůj prospěch odečetla z blokovacího depozita. Zmocnila také realitní kancelář k převzetí tohoto depozita. Rovněž byla dne 27.6.2018 uzavřena smlouva o složení blokovacího depozita mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] jako realitní kanceláří, žalobkyní jako prodávajícím a žalovaným jako zájemcem. Podle čl. III bod 1 pokračování - 6 - 7 C 445/2018 měl žalovaný složit blokovací depozitum ve výši 800 000 Kč k rukám realitní kanceláře, přičemž dle čl. III bod 2 již část depozita ve výši 70 000 Kč v hotovosti složil v den podpisu smlouvy. Zbývající část ve výši 730 000 Kč se zavázal uhradit do 30.9.2018 na účet realitní kanceláře. Podle čl. III bod 3 uvedené blokovací depozitum bude v případě uzavření kupní smlouvy v plné výši započteno na kupní cenu nemovitosti uvedenou v čl. II této smlouvy. Podpisy žalobkyně na těchto smlouvách byly úředně ověřeny (objednávka realitních služeb při zajištění prodeje nemovitostí ze dne 27. 6. 2018, zprostředkovatelská smlouvy o výhradním poskytování realitních služeb při zprostředkování prodeje ze dne 27. 6. 2018, smlouva o složení blokovacího depozita v souvislosti s prodejem věcí nemovitých).

13. Podle stvrzenky ze dne 12. 7. 2018 přijala žalobkyně od žalovaného jako část kupní ceny za nemovitost v [obec] částku 70 000 Kč. Žalobkyně svůj podpis na stvrzence v řízení zpochybnila. Vizuálně se však tento podpis nikterak významně neliší od ostatních podpisů žalobkyně, které byly úředně ověřovány a ve spojení s ostatními důkazy považuje soud částku 70 000 Kč na kupní cenu za uhrazenou.

14. Za účelem financování koupě žalobou dotčených nemovitostí uzavřel žalovaný s [právnická osoba] úvěrovou smlouvu na částku 6 686 000 Kč (úvěrová smlouva [číslo]).

15. Na běžný účet žalobkyně č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], na který měla být žalovaným dle kupní smlouvy uhrazena žalobkyni část kupní ceny ve výši 1 510 000 Kč, tato uhrazena nebyla. Žalovaný žalobkyni na tento účet jako úhradu části kupní ceny za nemovitost na [list vlastnictví] v [obec] zaslal dne 12.7.2018, tj. v den uzavření kupní smlouvy, částku 1 510 Kč. Tuto částku mu žalobkyně dne 29.8.2018 vrátila zpět s poznámkou vrácení špatné částky z kupní ceny (výpis z účtu žalobkyně leden až srpen 2018).

16. Návrhy na doplnění dokazování výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dalšími listinami soud jako nadbytečné zamítl. Je přesvědčen, že provedené dokazování je ve věci plně postačující a je možno na jeho základě rozhodnout.

17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli kupní smlouvu, kterou žalobkyně žalovanému prodala žalobou dotčené nemovitosti. Z dohodnuté kupní ceny 7 900 000 Kč bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 1 490 964,58 Kč, dále částku 185 000 Kč a uhradil rovněž dluh pohledávku žalobkyně ve výši 3 914 035,42 Kč formou dohodnuté platby přímo na účet společnosti [právnická osoba] Co se týče zbývajících částek, má soud za prokázané, že žalobkyně obdržela způsobem dohodnutým ve smlouvě plnění ve výši 730 000 Kč i 70 000 Kč.

18. K tomu soud podotýká, že zpochybňuje-li žalobkyně jí poskytnutá plnění, nelze si nevšimnout, že ve sporu nepůsobila v poskytování informací a svých tvrzeních věrohodně. Například, co se týče účtu č. [bankovní účet] v čestném prohlášení ze dne 7.2.2019 zaslaném soudu uvedla, že tento účet je její a část kupní ceny (185 000 Kč a 1 490 964,58 Kč) na něj byla uhrazena. To odpovídá také dodatku [číslo] k protokolu ze dne 12.7.2018 sepsanému dne 31.8.2018, kdy žalobkyně výslovně žádala, aby tyto částky byly placeny právě na tento účet, čímž měnila původně uváděný účet pro výplatu částek z úschovy. Oproti tomu ve svém vyjádření ze dne 11.3.2020 tvrdila, že přijala částku 1 490 964,58 Kč na svůj účet č. [bankovní účet] a částku 185 000 Kč na svůj účet [číslo] [bankovní účet], uvádí tedy účty jiné. Při jednání dne 19.6.2020 pak opětovně svá tvrzení měnila, když sice setrvávala na tvrzení, že přijala částku 1 490 964,58 Kč na svůj účet [bankovní účet], ale o účtu [číslo] [bankovní účet], na který byla zaslána částka 185 000 Kč, nově tvrdila, že není jejím účtem. pokračování - 7 - 7 C 445/2018 K účtu č. [bankovní účet], o němž v čestném prohlášení ze dne 7.2.2019 prohlašovala, že je jejím účtem, pak při jednání dne 19.6.2020 uvedla žalobkyně, že tento účet nemá v evidenci, neví, čí to byl účet a není to určitě její účet. A opětovně se tak vyjádřila při jednání poté, kdy z dokazování vyplynulo, že je na tento účet dle pracovní smlouvy zasílána mzda jejímu nevlastnímu otci [příjmení] [jméno] [příjmení].

19. Také již samotná datace odstoupení od smlouvy vyvolává pochybnosti a vlastní obsah odstoupení od smlouvy (v části uváděných důvodů vztahujících se k neuhrazení částky 2 405 964,58 Kč na účet žalobkyně) rovněž. Je obtížně vysvětlitelné, že by žalobkyně dne 30.8.2018 sepsala odstoupení od smlouvy zpochybňující platby na uváděné účty, posléze druhý den sepsáním dodatku protokolu určila jako svůj účet jiný účet, na nějž má býti placeno. A následně přesto ze stejných důvodů od kupní smlouvy odstoupila. Případně, má-li být správné datum 30.8.2018, je pak pochybný důvod odstoupení od smlouvy. Neboť účty, které byly ten den žalobkyní uváděny jako nesprávné, byly druhý den sepsáním dodatku protokolu ze strany samotné žalobkyně změněny.

20. K úhradě částky 70 000 Kč měl tedy soud za prokázané, že bylo plněno dle smluvních ujednání a ve vztahu k ní by tak ani důvod pro odstoupení od smlouvy nemohl být naplněn. Žalobkyně potvrdila její příjem a smluvní strany si ve smlouvě sjednaly a učinily nesporným, že tato část kupní ceny byla poskytnuta jako záloha na kupní cenu a započtena celá na úhradu zprostředkovatelské provize zprostředkovatele koupě, čemuž odpovídají i další předkládané listiny. Stejně tak byla dle sjednaných podmínek zaplacena částka 730 000 Kč z notářské úschovy. Ta byla hrazena na účet, jež žalobkyně určila jako platební místo a nezpochybňovala jej ani při změně jiných účtů v rámci dodatku protokolu sepsaného dne 31.8.2018. Ohledně ní se, jak bylo zjištěno, zavázala, že ji uhradí na provizi a to tak, že si ji vezme realitní kancelář ze složeného blokovacího depozita, které na účet realitní kanceláře složil žalovaný, a že to bude započteno na kupní cenu. V notářském zápisu pak podepsala, že je skládána na„ její„ účet. Vzhledem k tomu, jakým způsobem žalobkyně používala pojmy„ její„ účet, je soud přesvědčen o tom, že se jí dostalo sjednaného plnění. Žalobkyně jako„ své„ účty označovala i účty jiných osob, označovala je tak za platební místo a plnění na ně alespoň zčásti považovala za své.

21. Pokud jde o částku 1 510 000 Kč, bylo v řízení prokázáno, že nebyla žalobkyni poskytnuta způsobem uvedeným ve smlouvě, tedy úhradou na její účet před uzavřením smlouvy, byť to podpisem smlouvy žalobkyně potvrzovala. Žalovaný k tomu upřesnil, že tato částka byla žalobkyni poskytnuta jiným způsobem a sama žalobkyně při podpisu smlouvy souhlasila s tím, aby skutečnost o úhradě byla v tomto znění do notářského zápisu vložena, čímž považoval vzájemné závazky za vyrovnané. Vzhledem k dalšímu právnímu posouzení vztahujícímu se k okamžiku odstoupení od smlouvy soud tuto otázku dále neřešil. Má totiž za to, že když žalobkyně odstupovala dne 11.9.2018 od uzavřené kupní smlouvy, z části k tomuto kroku neměla důvod a zčásti (kde by neuhrazení kupní částky ve výši 1 510 000 Kč mohlo znamenat podstatné porušení uzavřené smlouvy) činila tak pozdě, neboť o skutečnosti, že jí částka 1 510 000 Kč před uzavřením kupní smlouvy na kupní cenu nebyla uhrazena, musela vědět a věděla již v okamžiku, kdy podepisovala kupní smlouvu, tj. dne 12.7.2018.

22. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně. pokračování - 8 - 7 C 445/2018 <i>23. Podle § 80 písm. c) o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>Podle § 2 079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>Podle § 1977 odst. 1 o.z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.</i> 24. Jako první otázku řešil soud, zda má žalobkyně na požadovaném určení svého vlastnictví naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žalobkyní požadovaným soudním rozhodnutím by došlo k vyjasnění sporné otázky vlastnictví předmětných nemovitostí za situace, kdy vlastnictví nemovitosti žalovaným je kvalifikovaně zpochybňováno, když žalobkyně tvrdí, že od kupní smlouvy odstoupila a žalovaný neposkytuje součinnost k zápisu obnoveného vlastnického práva, neboť s odstoupením od smlouvy nesouhlasí. Podle rozsudku NS ČR ze dne 28.6.2006, sp.zn. 31 Cdo 1836/2005, k existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva převodce k nemovitosti ve smyslu § 80 o.s.ř. postačuje skutečnost, že žalobce, který tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, není jako vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí zapsán. Jestliže se totiž vlastnické právo k nemovitosti obnovilo platným odstoupením od smlouvy a zápis má pouze deklaratorní účinky, nelze možnost prodávajícího na podání žaloby o určení vlastnického práva vázat na nutnost podání jiné související žaloby, jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 16.6.2003, sp.zn. 22 Cdo 534/2002, nýbrž prodávající musí mít možnost dosáhnout vydání rozsudku soudu, na základě kterého bude jeho existující vlastnické právo zapsáno do katastru nemovitostí. Kupující, který na základě zrušené smlouvy plnil, má totiž právo, došlo-li k platnému odstoupení od kupní smlouvy, domáhat se soudní cestou vrácení zaplacené kupní ceny na prodávajícím z důvodu bezdůvodného obohacení, jímž je majetkový prospěch získaný plněním z právního důvodu, který odpadl. Tím jsou jeho práva vyplývající z povinnosti vrátit si vzájemná plnění v případě zrušení kupní smlouvy dostatečně ochráněna.

25. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení vlastnictví ve smyslu § 80 písm.c) o.s.ř., byl tedy dán, stejně tak lze uzavřít, že žalobkyně je na základě této skutečnosti aktivně legitimována k podání určovací žaloby a žalovaný je v tomto sporu pasivně legitimován, neboť je v katastru nemovitostí dosud zapsán jako vlastník nemovitosti.

26. Po právní stránce lze dále uzavřít, že mezi účastníky došlo podle § 2079 o.z. k uzavření kupní smlouvy. Podle ní se žalobkyně zavázala žalovanému věc odevzdat a nabýt k ní vlastnické právo. A žalovaný je také na základě této kupní smlouvy jako vlastník žalobou dotčených nemovitostí zapsán v katastru nemovitostí. Žalovaný se oproti tomu zavázal věc převzít a uhradit žalobkyni kupní cenu. Svůj závazek ze značné části, jak je rozvedeno shora, splnil. Zásadní otázkou zůstalo, zda byla uhrazena kupní cena 1 510 000 Kč a pokud nikoli, zda skutečnost, že žalobkyně z toho důvodu odstoupila od smlouvy, může vést k jejímu zrušení. pokračování - 9 - 7 C 445/2018 27. Podle § 1977 o.z., které je speciální úpravou odstoupení od smlouvy pro porušení smlouvy prodlením s plněním (oproti obecné úpravě odstoupení od smlouvy dle § 2001 až 2005 o.z.), poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. V případech podstatného porušení ve smysl § 1977 o.z. musí jít o tak závažné případy prodlení v kontextu daného závazkového stavu, kdy prodlévajícímu by muselo již v okamžiku uzavírání smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek by smluvní partner o smlouvu neměl vůbec zájem, pokud by takové prodlení očekával. Takovým podstatným porušením může být například prodlení se zaplacením kupní ceny. Jestliže žalovaný by byl v této věci s prodlením s úhradou částky 1 510 000 Kč, tj. téměř pětiny kupní ceny, zřejmě by bylo možno takové prodlení posuzovat jako podstatné porušení smlouvy. Tato úprava, jak uvádí komentář k danému zákonnému ustanovení (Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054), 1. vydání, Praha: C.H.BECK, 2014) umožňuje oprávněnému ukončit smlouvu odstoupením velmi pohotově, v zásadě okamžitě, zároveň po něm ale jistou rychlost reakce i vyžaduje. Nejen tedy, že oprávněný může od smlouvy odstoupit bezodkladně, pokud chce tohoto práva využít, učinit tak i musí.

28. Odstoupení od smlouvy je datováno dne 30.8.2018 (a žalobkyně tvrdila, že od smlouvy také dne 30.8.2018 odstoupila), jak však bylo zjištěno, odstoupení od smlouvy bylo žalovanému zasláno až dne 11.9.2018 a následně také, jak bylo nesporné, doručeno. Jak již bylo výše zmíněno, datace odstoupení od smlouvy vyvolává pochybnosti a odstoupení od smlouvy v části uváděných důvodů (neuhrazení částky 2 405 964,58 Kč na účet žalobkyně) rovněž (srov. odst. 18). Především však je nutno vzít v úvahu, že žalobkyně tvrdila (a proto také odstupovala od smlouvy), že jí nebyla uhrazena částka 1 510 000 Kč, částka 70 000 Kč a částka 730 000 Kč (posledně dvěma jmenovaným však srov. odst. 20).

29. To, že žalobkyni nebyla uhrazena na její účet částka 1 510 000 Kč, musela žalobkyně vědět již dne 12.7.2018, kdy potvrzovala podpisem kupní smlouvy, že jí tato částka byly zaplacena. Pokud od smlouvy odstoupila až dne 11.9.2018, tj. zhruba za dva měsíce, pak od ní odstoupila opožděně a nikoli bez zbytečného odkladu. Za lhůtu bez zbytečného odkladu je totiž v jednoduchých případech zpravidla považována lhůta několik dní. V tomto případě, kdy se nejedná o složitý obchodní spor, který by si k rozvážení žádal dobu přesahující několika týdnů, lze lhůtu několika dní považovat za dostatečnou k tomu, aby si žalobkyně rozmyslela, zda od smlouvy odstoupí, či nikoli. K tomu, aby zvážila své další kroky. Jak vyplývá ze zákonného znění a komentáře příslušných ustanovení, nedojde-li k dalšímu (tj. opakovanému) porušení smlouvy, nelze právo odstoupení od smlouvy opožděně využít. Odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně tak nevyvolalo účinky zrušení kupní smlouvy a nedošlo k obnovení vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem.

30. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl.

31. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhodoval soud o náhradě nákladů řízení. Ve sporu úspěšný žalovaný má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalobkyni právo na náhradu svých nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalovaného vyčíslil soud vycházeje z vyúčtování žalovaného na částku ve výši 24 008 Kč spočívající v odměně za zastoupení 15 500 Kč, režijním paušálu ve výši 1 500 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., jízdném k jednání soudu dne 14.2.2020 a 19.6.2020 podle § 13 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 2 841 Kč (při vzdálenosti [obec] – [obec a číslo] km, spotřebě paliva dle TP, ceně 32 Kč a základní náhradě 4,20 Kč/km) a 21 % dani z přidané hodnoty ve výši 4 167 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Při určení výše pokračování - 10 - 7 C 445/2018 odměny vycházel soud z počtu žalovaným účtovaných 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 4.2.2019, doplnění vyjádření ze dne 16.3.2020 a účast při jednání dne 14.2.2020 a dne 19.6.2020), přičemž za jeden úkon právní služby byla přiznána odměna ve výši 3 100 Kč podle § 9 odst. 4, písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb.

32. Podle § 149 odst.1 o.s.ř. stanovícím platební místo náhrady nákladů řízení u zastoupeného účastníka je žalobkyně povinna zaplatit je právnímu zástupci žalovaného.

33. Návrh žalovaného na separaci nákladů, jímž se domáhal uložení povinnosti žalobkyni hradit náklady spojené se zmařeným jednáním dne 22. 5. 2020, soud zamítl. Podle § 147 odst. 1 o.s.ř. může soud uložit účastníku nebo jeho zástupci uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila. Jedná se však o povinnost pouze té osoby, v důsledku jejíhož jednání (či náhody, která se jí přihodila) náklady vznikly. Nejde o povinnost, která by byla přičitatelná zastoupenému účastníku řízení, pokud je důvod vzniku nákladů spojen s osobou jeho zástupce (srov. NS ČR 22 Cdo 4603/2016). Protože důvodem, pro který požadoval žalovaný separaci nákladů byla skutečnost, že se dostavil k jednání soudu, které bylo odročeno k žádosti zástupce žalobkyně ze zdravotních důvodů, o čemž se však dozvěděl až ve chvíli, kdy již k jednání do [obec] přijel, mohl náklady požadovat pouze po zástupci žalobkyně. Neboť tyto náklady vznikly v důsledku náhody, která se přihodila zástupci žalobkyně (náhlá zdravotní indispozice). Jestliže separační náklady požadoval přímo po žalobkyni, byl jeho návrh chybný a soud jej proto zamítl.