7 C 447/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 2 320 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 763 569,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši- 8,05 % ročně z částky 35 968,80 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 305 101,20 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 450 000 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacenía 15 % ročně z částky 972 499,30 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.pokračování - 2 - 7 C 447/2022

II. Co do částky ve výši 557 180,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši-8,05 % ročně z částky 50 000 Kč od 15. 6. 2016 do zaplacení,- 8,05 % ročně z částky 235 305 Kč od 16. 8. 2016 do zaplacení,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 10. 2016 do 30. 11. 2022,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 11. 2016 do 30. 11. 2022,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 12. 2016 do 30. 11. 2022,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 1. 2017 do 30. 11. 2022,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 2. 2017 do zaplacení,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení,- 8,05 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 4. 2017 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 305 101,20 Kč od 16. 10. 2020 do 30. 11. 2022,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 3. 2021 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 4. 2021 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení,- 8,25 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 8 992,20 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 450 000 Kč od 21. 11. 2021 do 30. 11. 2022,- 8,5 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení,- 8,5 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 12. 2001 do zaplacení,- 11,75 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení,- 11,75 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 2. 2022 do zaplacení,- 11,75 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení,- 11,75 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení,- 11,75 % ročně z částky 9 191,75 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení,pokračování - 3 - 7 C 447/2022- 11,75 % ročně z částky 4 067,10 Kč od 21. 6. 2022 do zaplacenía 15 % ročně z částky 972 499,30 Kč od 23. 7. 2022 do 30. 11. 2022,se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 139 213 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 2 320 750 Kč s příslušenstvím z titulu investic do nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví, které měl hradit ze svých výlučných prostředků. Tvrdil, že dne 15.8.2016 uzavřeli účastníci jako kupující kupní smlouvu, kterou nabyli nemovitosti, pozemek parc.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům a pozemek parc.č. , Anonymizováno, , zahradu, obci a kat.úz. , adresa, . Nemovitosti nabyli do podílového spoluvlastnictví, každý o velikosti podílu id. ½, a to za celkovou kupní cenu ve výši 4 870 610 Kč. Následně dne 21.4.2017 uzavřeli účastníci manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha východ ze dne 4.8.2022, č.j. , spisová značka, . Žalovaná svůj podíl po rozvodu manželství s žalobce prodala dne 19.9.2022 společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , za částku ve výši 3 500 000 Kč.

2. Dle tvrzení žalobce byla kupní cena dle kupní smlouvy ze dne 15.8.2016 splatná částečně jako rezervační poplatek ve výši 100 000 Kč, částečně jako první část kupní ceny z vlastních zdrojů žalobce ve výši 470 610 Kč ( částku 570 610 Kč uhradil žalobce převodem z účtu dne 15.8.2016 ) a zbývající část ve výši 4 300 000 Kč byla hrazena z hypotéčního úvěru. Smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru uzavřeli oba účastníci dne 22.8.2016 s , Anonymizováno, , a.s., IČ: , IČO, . Úvěr byl načerpán dne 13.9.2016, přičemž první splátka proběhla v měsíci říjnu 2016 ve výši 17 984,40 Kč. Tuto splátku a dalších šest splátek ve stejné výši do uzavření manželství účastníků, tj. splátky v období říjen 2016 až duben 2017 v celkové výši 125 890,80 Kč byly hrazeny ze strany žalobce. Za doby trvání manželství obdržel žalobce od své matky , jméno FO, dne 16.9.2020 dar ve výši 2 000 000 Kč zaslaný převod z jejího účtu č. , č. účtu, na jeho účet č. , č. účtu, . Z tohoto daru, tedy ze svých výlučných prostředků uhradil žalobce mimořádnou splátku úvěru, a to dne 15.10.2020 ve výši 610 202,40 Kč a dále dne 30.10.2021 částku ve výši 1 000 000 Kč. Dále byly z tohoto daru hrazeny běžné splátky úvěru, a to od měsíce září 2020 do měsíce července 2021 ( vždy k 20. dni daného měsíce ), tedy celkem 11 splátek po 17 984,40 Kč a dále od měsíce srpna 2021 do měsíce května 2022 ( vždy k 20. dni daného měsíce), tedy celkem 10 splátek po 18 383,50 Kč a v červnu 2022 část splátky ve výši 8 134,50 Kč. Celkem tak žalobce uhradil na splátkách hypotéčního úvěru ze svého výlučného majetku částku 2 000 000 Kč. Následně došlo ze strany žalobce k mimořádné splátce hypotéčního úvěru a jeho úplnému doplacení, a to dne 22.7.2022 v celkové výši 1 944 998,61 Kč. Tuto částku uhradil žalobce z prostředků, které získal v dědictví. Ze svých výlučných prostředků tak žalobce uhradil na nemovitost celkem částku 4 641 499,41 Kč. Jednalo se o plnění za jiného, konkrétně za žalovanou, neboť na základě kupní smlouvy a smlouvy o hypotéčním úvěru byli zavázáni oba účastníci, přičemž nemovitosti nabyli do svého podílového spoluvlastnictví. V tomto smyslu se jednalo o investice vynaložené v souvislosti s pořízením věci, která byla ve spoluvlastnictví účastníků a které byly vynaloženy se souhlasem žalované jako druhého spoluvlastníka. Dle § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Předmětné plnění do výše jedné poloviny z vynaložených prostředků tak podle žalobce představuje jeho investici do společnýchpokračování - 4 - 7 C 447/2022věcí, konkrétně na pořízení společné věci, žádal proto úhradu částky 2 320 750 Kč. Vzhledem k tomu, že se jednalo o investice nutné k pořízení věci a byly vynaloženy se souhlasem žalované, byly splatné již po jejich vynaložení. Žalobce proto požadoval rovněž úrok z prodlení jdoucí vždy ode dne následujícího po vynaložení konkrétních investic. K zaplacení žalované částky vyzval žalobce žalovanou předžalobní výzvou. K námitce rozporu s dobrými mravy vznášené žalovanou podotkl v rámci řízení před soudem žalobce, že on vidí v rozporu s dobrými mravy to, že žalovaná poté, co nemovitost již nebyla zatížena zástavním právem, prodala svůj podíl třetí osobě bez vědomí žalobce, aniž by s ním o tom nějak jednala. Doplnil také, že prvotní záměr účastníků nebyl ani, že by byla nemovitost nabývána do podílu, účastníci se dohodli na tom, že žalobce koupí nemovitost, ale v dané době byl v zahraničí, udělil žalované plnou moc k jednání a žalovaná uzavřela ty smlouvy tak, že byla účastna jak podílem v nemovitosti, tak i v té úvěrové smlouvě.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Podle ní není v prvé řadě nárok žalobce validní, neboť již od září 2022, kdy svoji polovinu nemovitostí převedla na třetí osobu, mezi účastníky neexistuje podílové spoluvlastnictví. Žalobcem tvrzený nárok však může obstát pouze mezi aktuálními spoluvlastníky a lze jej uplatnit při řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Nemůže obstát ani žalobcova konstrukce, že platil za trvání manželství účastníků splátky hypotéčního úvěru ze svých výlučných prostředků. Zohlednění takových prostředků, pokud by se prokázalo, že skutečně šlo o výlučné prostředky žalobce, musí být provedeno nikoli v rámci žaloby o zaplacení, nýbrž v rámci žaloby na vypořádání společného jmění manželů. Žalobce tedy předně není dle žalované k podání projednávané žaloby věcně legitimován. Žalovaná dále sporovala, že by veškeré prostředky, které žalobce uhradil, byly jeho výlučnými prostředky získanými z daru, či dědictví. Podle žalované se nejednalo pouze o výlučné prostředky žalobce, ale také o prostředky spadající do masy společného jmění manželů. Konečně namítala, že žalobce žádá o úroky z prodlení se zaplacením žalované částky, přitom však žalovanou k její platbě nevyzval a neuvědomuje si také, že se mezi manželi peněžní pohledávky neúročí. Zcela na závěr uvedla žalovaná, že si není vědoma udělení souhlasu žalobci s úhradou hypotéčního úvěru, tedy žalobce doplatil úvěr zcela svévolně. Takové jednání, kterým se žalobce snaží těžit ze svého lepšího finančního postavení a zajistit si tak „ větší podíl „ na nemovitostech, považuje za jednání rozporné s dobrými mravy, které by nemělo požívat právní ochrany. V rámci řízení před soudem doplnila žalovaná, že otázku dobrých mravů vidí jako podstatnou, neboť žalobce sám se rozhodl vstoupit do podílového spoluvlastnictví, nebyla dohoda o tom, jak se to bude hradit. Je nemravné si zajišťovat lepší postavení tím, že žalobce hradil mimo sjednané splátky a zejména poukazovala na to, že doplacena byla hypotéka sice s jejím vědomím, ale bez jejího souhlasu. Trvala na tom, že v rozporu s dobrými mravy je postup žalobce při splácení hypotéčního úvěru, a to u veškerých mimořádných splátek, kdy již první mimořádná splátka byla činěna v době významných vztahových problémů účastníků. Je jasné, že žalobce si zajišťoval výhodnější postavení s úmyslem poškodit žalovanou, aby mu musela najednou vyplatit celé prostředky, než aby se například domluvil na převzetí hypotéky, což by také žalovaná mohla v té době učinit. Tvrdila rovněž, že žalobce disponoval značnými finančními prostředky ( náležícími do společného jmění manželů ), kterými mohl doplatit hypotéku a nemusel platit z případného daru, čímž získal výhodnější postavení pro vypořádání.

4. Žalobce v průběhu řízení doplňoval svá tvrzení. V podání ze dne 9.10.2023 ( č.l. 50 - 55 ) se žalobce podrobně vyjádřil k finančním tokům u jednotlivých splátek a úhrady rezervačního poplatku a kupní ceny. K rezervačnímu poplatku uvedl, že ten byl uhrazen dne 14.6.2016 z jeho bankovního účtu č. , č. účtu, , na který pravidelně vkládal své finanční prostředky a v průběhu května a června 2016 byly na něm prostředky zajišťující úhradu celého poplatku. Z téhož účtu byla uhrazena dne 15.8.2016 částka 470 610 Kč, když předtím bylo na tento účetpokračování - 5 - 7 C 447/2022vloženo 601 700 Kč z jiných účtů žalobce. Konkrétně částka 201 700 Kč z účtu žalobce č. , č. účtu, a částka ve výši 400 000 Kč z podnikatelského účtu žalobce č. , č. účtu, , na který mu byly připisovány úhrady faktur za provedené práce. Splátky hypotéky do doby uzavření manželství byly hrazeny z bankovního účtu č. , č. účtu, , který byl veden na jméno žalované a byl založen právě za účelem úhrady hypotéčních splátek. Na tento účet přicházely ode dne 11.8.2016 do doby uzavření manželství platby ze strany žalobce, případně od jeho zaměstnavatele. Celkem v tomto období byla na účet z příjmů žalobce připsána částka 454 864,40 Kč, kterážto několikanásobně převyšuje výši splátek v daném období. Dne 8.10.2020 uhradil žalobce mimořádnou splátku úvěru ve výši 610 202,40 Kč, a to z prostředků darovaných matkou. Ta mu dne 16.9.2020 poskytla převodem na jeho účet č. , č. účtu, částku ve výši 2 000 000 Kč. Z výpisu z účtu je zřejmé, že mezi příjmem daru od matky a mimořádnou splátkou nedošlo na účtu k přijetí žádných jiných finančních prostředků. Dle později doplněných tvrzení žalobce nebylo možno v dané době hradit mimořádnou splátku vyšší než 610 202,40 Kč a bankovní poradce žalobce přesvědčil, aby když měl k dispozici další prostředky, kterými chtěl hradit mimořádnou splátku, aby je vložil na spořící účet.

5. Dne 8.10.2021 převedl žalobce část shora uvedeného daru ve výši 1 000 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Z tohoto účtu pak hradil mimořádné splátky úvěru ve výši 300 000 Kč dne 26.10.2021, ve výši 300 000 Kč dne 27.10.2021, ve výši 300 000 Kč dne 29.10.2021 a ve výši 100 000 Kč dne 29.10.2021. Rozložení plateb, co do výše a dnů, vysvětlil žalobce tak, že byl v době těch plateb v cizině a měl limit denní platby z účtu 300 000 Kč. Zbylé prostředky z daru 2 000 000 Kč byly pak postupně převáděny na účet č. , č. účtu, , z něhož byly hrazeny běžné splátky hypotéčního úvěru ( konkrétně žalobce na č.l. 53 p.v. uvádí 17 plateb v různé výši a různých obdobích od 22.9.2020 do 20.5.2021 ). K mimořádné splátce ve výši 1 944 998,61 Kč sdělil žalobce, že byla provedena dne 19.7.2022, a to z bankovního účtu žalobce č. , č. účtu, , na který předtím dne 13.7.2022 obdržel od své matky částku 2 000 000 Kč z dědictví po otci. Když v rodině byla mezi žalobce jeho matkou a jeho bratry dohoda o tom, že celé dědictví připadne matce, nicméně tato následně rozdělí finance mezi své syny. Žalobce tak obdržel tyto finanční prostředky sice od matky, nicméně tyto byly výnosem z dědictví po otci. Původem prostředků bylo dědictví po otci, ovšem na vztah mezi žalobcem a jeho matkou je možné na tento převod pohlížet jako na darování výlučně ve prospěch žalobce, neboť taková byla dohoda mezi žalobcem a jeho matkou, že tyto finanční prostředky mu budou ze strany matky bezúplatně poskytnuty, když matka je předtím získala v dědictví po otci žalobce. K dokreslení situace uvedl, že další bratr obdržel nemovitosti a třetímu bratrovi matka zakoupila byt. Žalobce dále uváděl, že žalovaná nikdy ničeho nenamítala proti tomu, aby z jeho výlučných prostředků byl uhrazen jak rezervační poplatek, tak i první část kupní ceny, dále mimořádné splátky a běžné splátky a s tímto postupem žalovaná souhlasila a byla s ním srozuměna. Měla také přístup k účtu, z něhož byly hrazeny splátky hypotéky a k účtu hypotéčního úvěru, věděla tedy a kdykoli si mohla ověřit, jakým způsobem je úvěr hrazen a nikdy nic proti úhradám nenamítala, kdy takové jednání lze považovat minimálně za konkludentní souhlas. Tvrzení, že mohla celou hypotéku převést na sebe a doplatit, neodpovídá pravdě, když žalovaná by neměla dostatečnou bonitu. Naopak se v roce 2021 pokoušela převést celý hypotéční úvěr na žalobce. Žalovaná dle žalobce zjevně zneužila svého postavení, do něhož se dostala výlučně jeho zásluhou, a totiž toho, že po úhradě poslední mimořádné splátky zůstala nemovitost zcela nezatížena a žalovaná svůj podíl na nemovitosti prodala společnosti, která obchoduje s nemovitostmi, aniž by předtím svůj podíl nabídla k odkupu žalobci. Žalobce si je vědom, že žalovaná měla plné právo jakkoli se svým podílem nakládat, nicméně pokud je ze strany žalované namítáno uplatnění nároku žalobce v rozporu s dobrými mravy, má naopak on za to, že v rozporu s dobrými mravy a nepoctivě jednala žalovaná. K níže uvedenému podání žalované ( odstavec 5 ) žalobce zmínil, že poprvé sepokračování - 6 - 7 C 447/2022žalovaná po domluvě odstěhovala v roce 2021, kdy měla několik milenců a začala si je vodit i domů. On jí nabídl později, aby se vrátila, když si stěžovala, že v bytě, kde bydlela, je plíseň a on stejně byl většinu času pryč. Dohodli se, že budou jen přátelé a žalovaná se bude podílet finančně na chodu domácnosti, nejednalo se o soužití, žalovaná měla jiného partnera. Dohoda nebyla dodržena, žalovaná naopak chtěla, aby se z domu odstěhoval žalobce. Zámky vyměnil, až když se žalovaná přestěhovala ke svému milenci a z domu začala odvážet věci, které vlastnil žalobce ještě předtím, než se oženil s žalovanou. Před uzavřením manželství žalovaná nic nevlastnila, žila na hranici životního minima s dluhy cca 500 000 Kč. Není také pravdou, že by se dostala v době rozhodu účastníků do finančních problémů, ještě v dubnu 2022 jí žalobce zaslal částku 300 000 Kč.

6. Rovněž žalovaná svá tvrzení a své námitky v průběhu řízení dále doplňovala. V podání ze dne 9.10.2023 ( č.l. 39 - 40 ) uvedla, že mimořádnou splátku úvěru učinil žalobce bez jejího souhlasu a to v době, kdy jednali možnostech vypořádání jejich spoluvlastnictví dohodou. Hypotéční úvěr dle žalované hradili účastníci po celou dobu jejich manželství ze společných prostředků spadajících do společného jmění. Pravidelné splátky byly odesílány z účtu žalované, na který žalobce pravidelně zasílal finanční prostředky, které vždy považovala za příspěvek na domácnost a na pravidelné platby, mezi kterými byla i splátka hypotéky. Poté, co bylo zřejmé, že se nepodaří obnovit manželské soužití, přestal žalobce platby zasílat a žalovaná je hradila ze společných prostředků na svém účtu. V dané době se z nemovitosti odstěhovala a byl nucena si zajistit nájemní bydlení. Požádala proto hypotéční banku o možnost snížení splátek o 30 %. Nutný podpis žalobce se snížením splátek jí byl žalobcem odepřen. Ocitla se ve složité finanční situaci, kdy její měsíční příjem stačil pokrýt pouze hypotéku a nájemné. O tom žalobce věděl a jeho jednání tak odporuje dobrým mravům. Na vypořádání spoluvlastnictví se s žalobcem nedohodli, ona žádala částku 3 200 000 Kč, žalobce navrhoval částku ve výši 1 000 000 Kč, což jí přišlo vzhledem k hodnotě domu málo. Celé rozvodové řízení, resp. události v době rozvodového řízení byly vyhrocené. Vše dospělo k tomu, že žalobce uhradil bez jejího souhlasu hypotéční úvěr, čímž fakticky zamezil mimosoudní dohodě, nebylo možno se s ním na ničem dohodnout. Musela zajistit svoji finanční situaci a informovala tedy žalobce o tom, že se rozhodla svoji polovinu nemovitosti prodat. Zmínila také, že žalobce odmítl vrátit jejímu synovi fenku labradora, kterou mu koupila k narozeninám, a protože neměla zajištěn souhlas vlastníka bytu, který si pronajala, s pobytem psa, zanechala ji v domě žalobce. Synovi také žalobce sděloval informace, které nemusí znát. Doplnila rovněž, že s žalobcem se poprvé rozešli v roce 2021 a přestali vést společnou domácnost, nicméně následně společné soužití obnovili. Dle žalované jí žalobce dříve avizoval, že nebude po ní chtít žádné peníze, je přesvědčena, že jeho jednání je vedenou mstou vůči ní. U jednání soudu dne 14.11.2023 bylo konstatováno, že žalovaná nepopírá, že měla mimomanželské vztahy. Na tom se ale s žalobcem, i s ohledem na jeho zdravotní problém, dohodli, že spolu budou žít, ale budou si každý žít po svém. Žalobce to nakonec neustál a žárlil. Není v pořádku, když žalovaná předpokládala, že má nějaký majetek, že má polovinu domu, tím, že žalobce hradil ze svých výlučných prostředků ji o tento majetek připravoval. Přitom žalobce vydělával dost, aby to bylo hrazeno ze společného jmění manželů.

7. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění, která považuje za podstatná a pro posouzení věci za postačující:

8. Dne 15.8.2016 uzavřeli účastníci ( kdy na základě žalobcem udělené plné moci jednala za žalobce žalovaná ) jako kupující kupní smlouvu, kterou nabyli nemovitosti, pozemek parc.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům a pozemek parc.č. , Anonymizováno, , zahradu, obci a kat.úz. , adresa, . Nemovitosti nabyli do podílového spoluvlastnictví, každý o velikosti podílu id. ½, a to za celkovou kupní cenu ve výši 4 870 610 Kč, kterou se zavázali uhradit způsobempokračování - 7 - 7 C 447/2022uvedeným ve smlouvě. Před podpisem kupní smlouvy měl být uhrazen rezervační poplatek ve výši 100 000 Kč, částku 470 610 Kč se kupující zavázali zaplatit do 5 dnů od uzavření kupní smlouvy a částku 4 300 000 Kč se zavázali složit z poskytnutého úvěru do advokátní úschovy. Vlastnictví k nemovitostem nabyli účastníci ke dni 30.8.2016 ( smlouva kupní ze dne 15. 8. 2016, výpis z KN k datu 9. 8. 2022 ).

9. Smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru č. , Anonymizováno, uzavřeli jako dlužníci oba účastníci ( žalovaná opět na základě udělené plné moci zastupovala žalobce ) dne 22.8.2016 s , Anonymizováno, , a.s., IČ: , IČO, . Úvěr ve výši 4 300 000 Kč byl účelově vázán na nákup výše uvedených nemovitostí. Splácen měl být oběma dlužníky z účtu č. , tel. číslo, , kterýžto byl za tím účelem založen, a to ve výši anuitní splátky 17 984,40 Kč vždy 20. dne každého měsíce ( smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 22. 8. 2016 ).

10. Dne 14.6.2016 byl uhrazen rezervační poplatek ve výši 100 000 Kč a dne 15.8.2016, tj. v den podpisu kupní smlouvy, první část kupní ceny ve výši 470 610 Kč. Zaplaceno bylo z účtu žalobce č. , č. účtu, , před platbou první části kupní smlouvy na něj žalobce zaslal ze svého účtu č. , č. účtu, částku 201 700 Kč a z účtu č. , č. účtu, částku 400 000 Kč. Výše běžných splátek a datace jejich úhrady, jak byla uváděna žalobcem v žalobě byla mezi účastníky nesporná ( detail platby ze dne 14. 6. 2016 a ze dne 15. 8. 2016, výpis z účtu žalobce číslo , č. účtu, za období 1. 1. 2014 až 31. 3. 2017 ).

11. Dne 21.4.2017 uzavřeli účastníci manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha východ ze dne 4.8.2022, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 5.8.2022 ( rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 4. 8. 2022 čj. , spisová značka, ).

12. Žalovaná svůj podíl po rozvodu manželství s žalobcem, a poté, kdy bylo v katastru nemovitostí vymazáno smluvní zástavní právo, prodala dne 19.9.2022 společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , za částku ve výši 3 500 000 Kč ( výpis z KN k datu 18. 10. 2022, kupní smlouva ze dne 19. 9. 2022 ).

13. Dne 16.9.2020 přišla na účet žalobce č. , č. účtu, částka ve výši 2 000 000 Kč z účtu č. , č. účtu, označeného jako účet , jméno FO, . Následně byla žalované zaslána bankou písemnost s informacemi k tomu, jak má být provedena mimořádná splátka úvěru ve výši 610 202,40 Kč, mimojiné bylo v ní uvedeno, že mimořádná splátka bude inkasována na účet č. , č. účtu, ( vybrané pohyby na účtu č. , č. účtu, , informace k mimořádné splátce úvěru ze dne 23. 9. 2020 ).

14. Obdobně byla žalované zaslána další informace k mimořádné splátce úvěru ve výši 1 000 000 Kč dne 6.10.2021. Také zde byl jako účet, na nějž má být zaslána mimořádná splátka uveden účet banky č. , č. účtu, . Následně byla na uvedený účet banky z účtu žalobce č. , č. účtu, zaslána dne 26.10.2021 částka 300 000 Kč, dne 27.10.2021 částka 300 000 Kč a dne 29.10.2021 částka 300 000 Kč. Dne 29.10.2021 byla na daný účet zaslána ještě částka ve výši 100 000 Kč, tentokrát však z účtu žalobce č. , č. účtu, ( informace k mimořádné splátce úvěru s datem 6. 10. 2021, vybrané pohyby na účtu číslo , č. účtu, za období 27. 8. 2018 až 31. 8. 2022, vybrané pohyby na účtu , tel. číslo, za období 27. 8. 2018 až 31. 8. 2022 ).

15. Dne 22.7.2022 byla provedena mimořádná splátka jistiny k úvěru č. , Anonymizováno, ( číslo smlouvy , Anonymizováno, ) ve výši 1 944 998,61 Kč, čímž byl úvěr zcela doplacen. Výpis o doplacení úvěru byl adresován žalované, stejně tak jí jako u předešlých mimořádných splátek byla ještě před provedením této splátky ze strany Hypotéční banky zaslána písemnost k mimořádné splátce úvěru s průvodními informacemi, v nichž bylo uvedeno například, že mimořádný splátka bude inkasována na účet č. , č. účtu, . Což se posléze stalo, když tutopokračování - 8 - 7 C 447/2022mimořádnou splátku na účet banky ze svého účtu č. , č. účtu, zaslal dne 19.7.2022 žalobce. Žalobce přitom doložil, že na zmíněny účet mu předtím dne 13.7.2022 zaslala částku 2 000 000 Kč z účtu č. , č. účtu, jeho matka ( výpis k úvěru 568257/1 ze dne 25. 7. 2022, informace k mimořádné splátce úvěru s datem 15. 7. 2022, vybrané pohyby na účtu číslo , č. účtu, , výpis z účtu žalobce číslo , č. účtu, za období 31. 8. 2021 až 29. 9. 2022 ).

16. V čestném prohlášení uvedla matka žalobce , jméno FO, , že peněžní prostředky ve výši 2 000 000 Kč, které zaslala ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalobce dne 16.9.2020, byly žalobci darovány její osobou, a to pouze a výhradně žalobci. K další částce ve výši 2 000 000 Kč, které zaslala žalobci ze svého účtu č. , č. účtu, dne 13.7.2022, sdělila, že byly žalobci také darovány z její strany, a to pouze a výlučně jeho osobě, když peníze pocházely z dědictví po jeho otci, jejím manželovi. Po smrti žalobcova otce se v rodině dohodli, že dědictví zůstane pouze jí a se syny se vypořádá darováním, a tak žalobce obdržel tuto částku ( čestné prohlášení , jméno FO, ze dne 9. 11. 2023 ).

17. V dědickém řízení vedeném ve věci pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, , byla určena obvyklá cena majetku v SJM zůstavitele a pozůstalé manželky , jméno FO, ke dni smrti zůstavitele částkou 11 788 536,07 Kč. Soud schválil dohodu dědiců a pozůstalé manželky, podle níž, mimojiné, pozůstalí synové , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, z pozůstalosti nic nepožadovali. , jméno FO, , jméno FO, zdědil byt v , adresa, ( usnesení Okresního soudu v Příbrami, č. j. , spisová značka, , žurnalizované na čl. 56 až 59 ).

18. Matka žalobce , jméno FO, byla ve věci vyslechnuta jako svědkyně ( č.l. 94 - 96 ). K věci vypověděla, že v roce 2020 darovali synovi 2 000 000 Kč z prodeje části pozemku ve Voseči za 5 000 000 Kč. Přímo uváděli ve smlouvě, pro případ rozvodu, že peníze jsou pro , jméno FO, . Tyto informace sdělila ze smlouvy, kterou k výzvě soudu předložila k nahlédnutí a bylo konstatováno, že se jedná o ručně psanou smlouvu ze dne 29. 6. 2020. Dále vypověděla, že další 2 000 000 Kč, to prodali bytovku za 6 500 000 Kč, mají tři syny, ti se zřekli dědictví, jen , jméno FO, si vzal byt v , adresa, a potom dohodli se, že se s nimi vyrovná, jak bude moci. Načež , jméno FO, dostal 2 000 000 Kč s tím, že smlouvu nesepisovali. Tu první smlouvu tehdy, tu sepsali, neboť na tom trval manžel. Myslela si, že jsou již rozvedeni, moc se se synem nevídá, neboť je pořád v cizině. První peníze dávali, aby měl něco na splacení dluhu. Vše platil syn, snacha nic neměla, byla x krát zaměstnána, xkrát zaměstnání vypověděla. Dělala něco na Policii, na Obecním úřadu v Doubku, odevšad do roka odešla. Peníze nevydělala, jen je brala. Manželství bylo podle ní ze strany žalované uzavřeno ze zištných důvodů, nemovitost kupovali v době, kdy ještě nebyli manželé, až pak se tajně vzali. , jméno FO, neměla peníze na splácení, proto uzavřela to manželství, vše platil syn, proto si myslí, že to tak udělala, že to bylo účelové a od počátku s tím počítala. K dotazům doplnila, že nikdy nechtěla nic darovat žalované, tedy dostávala dárky k narozeninám, ale větší částku by jí nikdy nedarovala. Kdy dali synovi ty peníze, to již přesně neví. V roce 2020, blíže si to nepamatuje. Mohla by to zjistit, kdyby se podívala do výpisu z účtů. K datům uvedla, že neví ani, kdy se syn s žalovanou brali. Peníze posílali určitě ne před uzavřením té smlouvy, i když ani to nemůže tvrdit. Další 2 000 000 Kč poskytla po smrti manžela, datum smrti manžela to si pamatuje, to se zapíše, to bylo 7. 4. 2022. K dotazu, o co se jednalo u těchto prostředků, uvedla, že to byl dar synovi, aby splatil svůj dluh. Bylo to z toho důvodu, že se domluvili, že u notáře nebude nic požadovat a že se s nimi vyrovná, že to bude jako od jejich táty pro syny. Bylo to jen pro její děti, pro nikoho jiného, ani ne pro vnuky stejně tak, jako když druhý syn dostal pole, tak to bylo pouze pro něj. Dále popisovala svědkyně co, kdo, kdy ze synů dostal, když jiný naopak něco nedostával a uzavřela to tak, že všechny děti vyřídili v podstatě stejně.

19. V rámci rozvodových jednání se účastníci zprvu snažili o smluvený rozvod spojený s vypořádáním majetku. Na vypořádací částce se neshodli, předběžná dohoda ( návrh ) podle nížpokračování - 9 - 7 C 447/2022se měl žalobce stát vlastníkem celé nemovitosti, převzít úvěr a vyplatit žalované 1 milion Kč nebyla zprvu dle žalované akceptována žalobcem a posléze byla jako překonaná odmítnuta i žalovanou. Ta připouštěla, že žalobce vložil do nemovitostí ze svých prostředků částku 570 000 Kč na jejich pořízení, s ohledem na cenu nemovitostí žádala žalobkyně vypořádací podíl ve výši 3 200 000 Kč. Žalobce s návrhem žalované nesouhlasil, zmiňoval, že jí již na základě původní dohody zaplatil částku 700 000 Kč a k výši hypotéky uváděl, že je taková, neboť z daru od matky na ní uhradil 2 000 000 Kč, což je třeba zohlednit. Soud k tomu poznamenává, že daná korespondence je ještě před úhradou poslední mimořádné splátky. Žalovaná potvrdila přijetí finančních prostředků od žalobce s tím, že nešlo o plnění dohody o vypořádání, nýbrž částka odpovídá výživnému nerozvedené manželky, když ona vydělává cca 32 000 Kč a žalobce cca 220 000 Kč měsíčně. Zpochybňovala také původ prostředků použitých na mimořádnou splátku a běžné splátky. K dohodě nedošlo ( emailová korespondence v období 22.4.2022 až 9.5.2022 - čl. 43 až 45 ).

20. Žalovaná s hypotéční bankou běžné komunikovala, dne 6.10.2021 žádala například o změnu v osobě dlužníka, dne 8.11.2021 o změnu zajištění. V době rozvodového řízení žádala o snížení hypotéční splátky, opětovně poté o vyvázání z úvěru. Pro nesouhlas žalobce bez úspěchu, když žalobce uváděl, že žalované zaslal dostatečné množství financí na její účet k tomu, aby splátky mohla hradit ( žádosti o doplnění podkladů ze dne 6. 10. 202,1 informace k žádosti ze dne 8. 11. 2021, žádost u ČSOB o Pohodové splátky s odpovědí – č.l. 41, listiny ve věci návrhu dodatku k hypotečnímu úvěru z 10.6.2021 – č.l. 42 ).

21. Žalovaná měla dispoziční oprávnění k účtům žalobce, konkrétně k Premium Kontu č. , č. účtu, v období od 30.5.2018 do 14.7.2021 a dále od 7.2.2022 do 11.5.2022, ke Spoření s bonusem č. , č. účtu, v období od 8.10.2020 do 14.7.2021 a dále od 7.2.2022 do 11.5.2022, a rovněž k Premium kartě č. , č. účtu, v období od 30.5.2018 do 14.7.2021 a dále od 7.2.2022 do 11.5.2022 ( potvrzení o dispozičním oprávnění k účtům ).

22. K výpisům z účtů bylo dále zjištěno:

23. Z výpisu z účtu žalobce č. , č. účtu, soud zjistil, že obsahuje větší množství různých finančních transakcí ( v daném období 33 listů ), v naprosté většině se jedná o běžné provozní platby, přičemž prostředky na účet přicházely zčásti z účtu žalobce č. , č. účtu, , později též větší částky od společnosti , právnická osoba, ., kdy v dané době ( od 14.2.2020 ) počaly odcházet z účtu desetitisícové částky na účet žalované č. , č. účtu, , tedy účet, z něhož byly hrazeny splátky hypotéky. Dne 16.9.2020 byla na tento účet z účtu č. , č. účtu, zaslána matkou žalobce částka ve výši 2 000 000 Kč. Před připsáním této částky byl zůstatek na účtu 477 583,11 Kč. Následně byla dne 8.10.2020 z účtu provedena platba mimořádné splátky ve výši 610 202,40 Kč na účet č. , Anonymizováno, . Týž den, tj. 8.10.2020 odeslal žalobce z tohoto účtu částku 1 000 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Na účet žalované č. , č. účtu, byla, mimo další platby, zaslána dne 10.12.2021 částka 100 000 Kč a dne 7.4.2022 částka 300 000 Kč. V dalším období již žádné platby žalované na její účet zasílány nebyly. Z výpisu z účtu se podává, že měsíční příjem žalobce činil u společnosti , právnická osoba, LTD. průměrně cca 250 000 Kč ( výpis z účtu žalobce číslo , č. účtu, za období 10. 9. 2018 až 1. 10. 2022, obdobně též vybrané pohyby na účtu číslo , č. účtu, ).

24. Poté, co byla na spořící účet žalobce č. , č. účtu, zaslána dne 8.10.2020 částka 1 000 000 Kč, nebyly na účtu prováděny žádné finanční transakce až do října 2021. Tehdy byly ve dnech 26.10.2021, 27.10.2021 a 29.10.2021 odeslány na účet č. , č. účtu, tři částky, každá ve výši 300 000 Kč, jimiž byla hrazena mimořádná splátka hypotéky. Později žalobce své prostředky na spořícím účtu opět doplnil, když na něj v listopadu 2021 zaslal 300 000 Kč a v lednu 2022 dalšíchpokračování - 10 - 7 C 447/2022300 000 Kč ( vybrané pohyby na účtu , tel. číslo, za období 27. 8. 2018 až 31. 8. 2022, obdobně též vybrané pohyby na účtu , tel. číslo, v období 10. 9. 2018 až 1. 10. 2022 ).

25. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, bylo zjištěno, že kromě toho, že se jednalo o účet, z něhož odcházely platby hypotéky, šlo o běžný provozní účet žalované, na který byly žalobcem zasílány pravidelně prostředky na chod domácnosti a pro účely žalované. Mimo prostředky od žalovaného však na něj byly zasílány i příjmy žalované od ČSSZ, Úřadu práce, jejích zaměstnavatelů. Skutečnost, že u níže uvedených plateb se jedná o příjmy žalované, byla v řízení učiněna nespornou. Konkrétně tak v období od 30.9.2016 do uzavření manželství dne 21.4.2017 byly žalované zaslány částky 4 900 Kč dne 3.2.2017, 14 633 Kč dne 9.2.2014, 8 975 Kč dne 15.3.2017, 4 260 Kč dne 10.4.2017 a 8 975 Kč dne 18.4.2017, tj. celkem ve výši 41 743 Kč. Z výpisu z účtu se dále podává, že žalovaná měla za trvání manželství pokud byla zaměstnána čistý příjem cca 20 000 Kč měsíčně ( vybrané pohyby ( příjmy ) na účtu číslo , č. účtu, v období 28. 9. 2016 až 25. 5. 2021).

26. Z výpisu z běžného účtu žalované v období dubna 2016, května 2016 a června 2016 bylo zjištěno, že na něj v daném období zasílal žalobce pravidelnou částku ve výši 7 000 Kč, která byla z části užita na splátky úvěru žalované, zčásti pro její potřeby ( výpis běžného účtu žalované ).

27. Z výpisu z účtu žalobce u , právnická osoba, . číslo , hodnota, za období 1. 1. 2013 až 31. 10. 2018 se podávají pohyby na tomto účtu v daném období. Vzhledem k tomu, že jejich odraz byl již zjištěn v jiných provedených důkazech, které jsou uvedeny v tomto rozsudku, a také vzhledem k právnímu posouzení dopadu plateb rezervačního poplatku a první části kupní ceny do posouzení věci, soud již bližší popis zjištěných skutečností z daného výpisu nečiní.

28. V průběhu rozvodového řízení řešili účastníci kromě dalších sporů i spor o péči fenky labradora Bedly, kdy žalobce odmítal fenku vydat žalované ( jejímu synovi ), což odůvodňoval nízkým věkem syna žalované a povahou žalované ( print screen SMS zpráv, emailová korespondence ze dne 15.7.2022 ).

29. Dne 25.11.2022 adresoval zástupce žalobce žalované výzvu k zaplacení částky 2 320 750 Kč a nákladů řízení, a to bezodkladně po obdržení výzvy. Zásilka byla dána na poštu dne 28.11.2022 s na adrese žalované: , adresa, uložena dne 29.11.2022 ( předžalobní výzva ze dne 25. 11. 2022, podací arch s datem 28. 11. 2022 a sledování zásilek pošty s datem uložení zásilky 29. 11. 2022 ).

30. Ve věci byly nesporné splátky hypotéky, co se týče jejich výše a měsíční platby, tak jak byly tyto v žalobě uváděny. Sporný byl původ prostředků, z nichž byly splátky hrazeny.

31. Ze zbývající níže uvedených ve věci provedených důkazů soud pro posouzení věci po skutkové či právní stránce žádné podstatné závěry neučinil ( debetní karta - změna sazebníku ).

32. Návrh na doplnění dokazování emailovou korespondencí týkající se vztahu účastníků navrženou k otázce dobrých mravů soud zamítl a další dokazování neprováděl. Je přesvědčen o tom, že provedené dokazování je zcela postačující k tomu, aby ve věci mohlo být rozhodnuto a další dokazování by bylo nehospodárné.

33. Na základě uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

34. Žalobce s žalovanou spolu žili jako druh a družka. Dne 15.8.2016 uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě nabyli každý jednou polovinou do podílového spoluvlastnictví nemovitosti v Doubku. Před podpisem kupní smlouvy byl žalobcem z jeho výlučných prostředků zaplacen rezervační poplatek ve výši 100 000 Kč a před nabytím vlastnictví k nemovitostem uhradil žalobce z výlučných prostředků také první část kupní ceny ve výši 470 610 Kč. Platby bylypokračování - 11 - 7 C 447/2022hrazeny z účtu žalobce, žalovaná sama prostředky na úhradu těchto částek neměla ( bylo doloženo, že v období dubna, května a června 2016 zasílal žalobce žalované finanční prostředky, mimojiné ke splácení jejího úvěru ), sama žalovaná také v rámci korespondence v rozvodovém řízení potvrdila, že žalobce vložil do nemovitostí ze svých prostředků částku 570 000 Kč na jejich pořízení. Zbývající část kupní ceny byla uhrazena z hypotéčního úvěru. Smlouvu o hypotéčním úvěru uzavřeli jako dlužníci oba účastníci, oba měli dle ní povinnost hradit splátky hypotéky. Mezi účastníky nebyla žádná dohoda o tom, že by platby měly být spláceny nerovnoměrně, případně, že by žalovaná neměla splátky hradit vůbec. Z komunikace žalované s bankou je zjevné, že žalovaná si byla vědoma své povinnosti hypotéku splácet. Nebyla uzavřena ani žádná dohoda, ve které by účastníci promítli do výše svých podílů na nemovitostech skutečnost, že 570 610 Kč na jejich pořízení bylo uhrazeno z výlučných prostředků žalobce. Podíly na nemovitosti nabyli účastníci každý ve výši jedné poloviny.

35. Od 20.10.2016 počaly být spláceny běžné splátky hypotéky ve výši 17 984,40 Kč a do dne 21.4.2017, kdy uzavřeli účastníci manželství a vzniklo tak společné jmění manželů, tak bylo uhrazeno 7 splátek v celkové výši 125 890,80 Kč. Žalobce tvrdil, že všech sedm splátek bylo zaplaceno z jeho výlučných prostředků, které zasílal na účet žalované č. , č. účtu, . Jak však bylo zjištěno, na tento účet v daném období byly připsány i částky spadající do vlastnictví žalované, konkrétně se jednalo o částku 4 900 Kč dne 3.2.2017, částku 14 633 Kč dne 9.2.2014, částku 8 975 Kč dne 15.3.2017, částku 4 260 Kč dne 10.4.2017 a částku 8 975 Kč dne 18.4.2017. U splátek hypotéky hrazených ve dnech 20.2.2017, 20.3.2017 a 20.4.2017, ke kterým žalobce tvrdil, že byly uhrazeny z jeho výlučných prostředků tedy již byly na účtu žalované dostatečné prostředky žalované k tomu, aby jimi byl uhrazen její podíl na splátce. U prostředků, které žalobce na účet žalované posílal nebylo dáno jejich určení, na co mají být použity, nějaká dohoda v tomto smyslu nebyla ani účastníky tvrzena. Žalobce přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoplnil svá tvrzení a neprokázal, že by tyto 3 splátky ( a tedy žalobcem žalovaný podíl žalované na nich ve výši 26 976,60 Kč ) byly hrazeny z jeho výlučných prostředků. U zbývajících splátek daného období, tj. 4 splátek v období října 2016 až ledna 2017 však tyto byly zaplaceny z prostředků žalobce zaslaných na účet žalované.

36. Za trvání manželství byly splátky hrazeny se společných prostředků nabývaných do společného jmění manželů ( a žalobce také podíl na splátkách až do 21.9.2020 nežádal ). Na nabývání majetku do společného jmění manželů se násobně větší měrou podílel žalobce, žalovaná v rámci jednání o vypořádání v době rozvodu uváděla, že „ ona vydělává cca 32 000 Kč a žalobce cca 220 000 Kč měsíčně. „ Z účtů provedených soudem k dokazování, byť nutno podotknout, že zjištěné údaje se netýkaly celého období a nejsou úplné, bylo zjištěno, že příjmy žalované ze zaměstnání činily cca 20 000 Kč měsíčně, příjem žalobce činil u společnosti , právnická osoba, . průměrně cca 250 000 Kč měsíčně. Dne 8.10.2020 byla zaplacena první mimořádná splátka hypotéky ve výši 610 202,40 Kč. Prostředky na tuto splátku pocházely z daru matky žalobce ve výši 2 000 000 Kč, který byl na účet žalobce připsán dne 16.9.2020. Jak vypověděla matka žalobce před soudem, přímo uváděli ve smlouvě, že peníze jsou pro žalobce, nikoli do společného jmění manželů a pocházely z prodeje části pozemku ve Voseči za 5 000 000 Kč. Dar byl určen na splacení dluhu ( myšleno hypotéky ). Vzhledem ke krátké časové souvislosti, kdy nějaký čas si vyžádalo také vyřízení mimořádné splátky u banky, určení prostředků k danému účelu a okolnostem věci, nepochybuje soud o tom, že mimořádná splátka byla uhrazena z výlučných prostředků žalobce, byť na účtu žalobce byly v té době i prostředky ve společném jmění manželů. Žalobce dále vysvětlil, že nebylo možno v dané době uhradit vyšší mimořádnou splátku, proto byla na spořící účet z tohoto daru uložena částka 1 000 000 Kč. Ta měla později sloužit k další mimořádné splátce, ke které došlo o rok později v říjnu 2021. Ze spořícího účtu byly ve dnech 26.10.2021, 27.10.2021 a 29.10.2021 odeslány na účet č. , č. účtu, tři částky, každá ve výši 300 000 Kč,pokračování - 12 - 7 C 447/2022jimiž byla hrazena mimořádná splátka hypotéky. Rovněž zde má tedy soud za prokázané, že ve výši 900 000 Kč byla hypotéka splacena z výlučných prostředků žalobce. U zbývající částky 100 000 Kč již toto dovodit nelze, neboť byla hrazena z jiného účtu ( č. , č. účtu, ), na kterém byly prostředky ve společném jmění manželů a velmi čilý provoz se stovkami pohybů. Žalobce dále tvrdil, že zbývající část z onoho daru 2 000 000 Kč byla rovněž použita na splátky hypotéky ( na běžné splátky ), neboť postupně byly prostředky z účtu žalobce, na který byla částka připsána, zasílány na účet žalované, z něhož byla hrazena hypotéka. Konkrétně žalobce uváděl na č.l. 53 p.v. 17 plateb v různé výši a různých obdobích od 22.9.2020 do 20.5.2021 v celkové výši 342 229 Kč. Postupně tak mělo být za žalovanou v období 21.9.2020 až 21.6.2021 zaplaceno 194 898,80 Kč. Jak však bylo zjištěno, na účet žalované, z něhož byla ( mimojiné ) placena splátka hypotéky, chodily různé platby z účtu žalovaného. Tyto platby výší neodpovídají výši hypotéční splátky, nejsou označeny jako splátky hypotéky, přitom na účtu žalovaného byly i prostředky ve společném jmění manželů. Nakonec ani doplněné tvrzení žalobce o platbách ve výši 342 229 Kč neodpovídá celkové výši splátek v daném období, která činila 389 797,60 Kč. Oba dotčené účty byly běžnými účty s větším množstvím různých finančních transakcí ( srov. odstavec 23 a 25 rozsudku ), zbývající prostředky z daru matky žalobce žalobci ( 2 000 000 Kč – 610 202,40 Kč – 1 000 000 Kč, tj. 389 797,60 Kč ) se na účtech smísily s prostředky ve společném jmění manželů. Také zde žalobce přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoplnil svá tvrzení a neprokázal, že by tyto splátky ( a tedy žalobcem žalovaný podíl žalované na nich ve výši 194 898,80 Kč ) byly hrazeny z jeho výlučných prostředků.

37. Dne 22.7.2022 byla provedena mimořádná splátka jistiny k úvěru ve výši 1 944 998,61 Kč, čímž byl úvěr zcela doplacen. Tuto mimořádnou splátku na účet banky ze svého účtu č. , č. účtu, zaslal dne 19.7.2022 žalobce. Prostředky pocházely z částky 2 000 000 Kč, které mu předtím dne 13.7.2022 zaslala ze svého účtu matka žalobce. Ta k tomu při výslechu uvedla, že „ další 2 000 000 Kč poskytla po smrti manžela… byl to dar synovi, aby splatil svůj dluh. Bylo to z toho důvodu, že se domluvili, že u notáře ( myšleno v rámci projednání dědictví, pozn. soudu ) nebude nic požadovat a že se s nimi vyrovná ( matka se syny ), že to bude jako od jejich táty pro syny. Šlo tedy o „ výnos „ z dědictví po otci žalobce, kdy bylo dohodnuto, že žalobce nebude v dědickém řízení požadovat ničeho, stejně jako druhý syn a matka se pak se syny vyrovná. Což se posléze stalo a žalobci byla matkou zaslána částka 2 000 000 Kč. Rovněž tyto prostředky použité na splátku hypotéky považuje soud za výlučné prostředky žalobce. O mimořádných splátkách žalovaná věděla, banka komunikovala s ní a ke každé ze splátek jí před jejich úhradou posílala informace k jejich splacení, proti platbám nikterak nebrojila a minimálně konkludentně tak s nimi souhlasila.

38. Podle § 1148 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z. ), při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

39. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,40. Podle § 2061 o.z. bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

41. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.pokračování - 13 - 7 C 447/202242. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle výše uvedených ustanovení s následujícími závěry:

44. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce s žalovanou nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovitosti v Doubku, každý jednou ideální polovinou. Na úhradu jejich kupní ceny byly zčásti použity výlučné prostředky žalovaného, zbývající část byla uhrazena z hypotéčního úvěru, který se zavázali splatit oba účastníci. V průběhu splácení úvěru účastníci uzavřeli manželství a úvěr byl splácen z prostředků ve společném jmění manželů. Zčásti byl uhrazen mimořádnými splátkami z výlučných prostředků žalobce. Úvěr byl zcela doplacen ještě za trvání manželství, po rozvodu účastníků, když mezi nimi nedošlo k dohodě na vypořádání, žalovaná svůj spoluvlastnický podíl prodala a spoluvlastnický vztah mezi účastníky tak zanikl. Podle § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Jedná se o tzv. vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu, pod jehož rozsah dle komentovaného změní tohoto ustanovení nepochybně budou spadat např. vzájemné nároky spoluvlastníků týkající se nákladů vynaložených na společnou věc ( investice, nároky spojené s užíváním věci nad rámec spoluvlastnického podílu, nároky na náhradu nákladů vynaložených na záchranu věci apod. ), společné závazky vůči třetím osobám mající přímý vztah ke společné věci ( závazky ze smlouvy o úvěru uzavřené spoluvlastníky s věřitelem, přičemž takto opatřené finanční prostředky byly použity na zakoupení či užívání věci ) apod. V rámci § 1148 půjde zejména o společné dluhy spoluvlastníků nebo nároky mezi nimi vážící se přímo ke společné věci.

45. Jak v obdobné věci rozhodoval Krajský soud v Praze, č.j. 27 Co 247/2016-567, ohledně hypotečního úvěru, jež vázl na předmětných nemovitostech a byl vynaloženy na jejich pořízení, nutno vyjít z dohody účastníků, že bude ( a byl ) použit na pořízení předmětných nemovitostí, včetně dohody, jakým způsobem ve vztahu k tomuto hypotečnímu úvěru bude ten, který z účastníků zavázán ( navenek ), a dohody o výši svých spoluvlastnických podílů k takto pořizovaným předmětným nemovitostem. Pak ale platí, že jestliže žalobce hradil nad rámec toho, co podle takové dohody, jakým způsobem budou tyto pořizovací náklady ze strany každého ze spoluvlastníků hrazeny, měl hradit sám, je žalovaná povinna mu takovou platbu nahradit. Jde přitom o úvěr váznoucí na předmětných nemovitostech, užitý na jejich pořízení, tedy nárok v režimu ustanovení § 1148 občanského zákoníku. Jinými slovy, jestliže náklad na pořízení rodinného domu v podobě společného hypotečního úvěru měl každý z účastníků hradit jednou polovinou, je žalovaná povinna žalovanému nahradit jeho platby na tento hypoteční úvěr v rozsahu, v němž tak byla hrazena na ni připadající polovina tohoto hypotečního úvěru.

46. Ohledně plateb před zakoupením nemovitosti ( rezervačního poplatku ve výši 100 000 Kč a první splátky kupní ceny ve výši 470 610 Kč ) tyto nároky žalobce soud v rámci širšího vypořádání nezohlednil, neboť byly vynaloženy před nabytím nemovitosti a jsou investicemi představujícími pořizovací náklady na nemovitost. Takové náklady je možno promítnout pouze do výše spoluvlastnických podílů účastníků. Platí, že vypořádání vynaložených investic přichází do úvahy pouze v případě, že věc v podílovém spoluvlastnictví již existuje a jeden ze spoluvlastníků do ní investoval nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V daném případě však věc z hlediska uvedených plateb, ve skutečnosti pořizovacích nákladů, v podílovém spoluvlastnictví účastníků dosud neexistovala. Jestliže se spoluvlastníci podílejí na financování pořizovacích nákladů nerovnoměrně, má se tato skutečnost případně – chtějí-li ji zohlednit - odrazit ve velikosti jejich spoluvlastnických podílů k pořízené věci. Účastníci v daném případě se dohodli na takovémpokračování - 14 - 7 C 447/2022způsobu financování, jak popsáno shora – kdy zdrojem na pořízení nemovitostí budou zčásti výlučné prostředky žalobce a zčásti společný hypoteční úvěr splácený po nabytí vlastnictví k nemovitosti oběma účastníky. A právě při takovém způsobu vynaložení pořizovacích nákladů na pořízení předmětných nemovitostí si stanovili velikost svých spoluvlastnických podílů (rovnodílně). Takto vynaložené pořizovací náklady ve výši 570 610 Kč proto nelze vypořádat v rámci tzv. širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví. A soud proto polovinu z této částky, tj. částku 285 305 Kč také žalobci také nepřiznal.

47. Soud s ohledem na shora uvedené přiznal žalobci jako nárok z titulu širšího vypořádání při zániku podílového spoluvlastnictví s žalovanou částku ve výši 1 763 569,30 Kč. Takto byla žalobci přiznána částka 35 968,80 Kč jako podíl žalované na polovině ze 4 splátek hrazených žalobcem z jeho výlučných prostředků v období od října 2016 do ledna 2017. Dále částka 305 101,10 Kč, tj. polovina z mimořádné splátky úvěru ve výši 610 202,20 Kč zaplacené z výlučných prostředků žalobce ( daru 2 000 000 Kč od matky ) v říjnu 2020, částka 450 000 Kč, rovněž jako polovina z mimořádné splátky úvěru ve výši 900 000 Kč zaplacené z výlučných prostředků žalobce ( daru 2 000 000 Kč od matky ) v říjnu 2021. A konečně částka 972 499,30 Kč jako polovina z mimořádné splátky úvěru ve výši 1 944 998,61 Kč zaplacené z výlučných prostředků žalobce ( daru 2 000 000 Kč od matky souvisejícího s vypořádáním dědictví ) v červenci 2022. Dar pouze jednomu z manželů se nestává majetkem ve společném jmění manželů, stejně jako nespadá do společného jmění manželů to, co jeden z manželů nabyde z dědictví ( § 709 odst. 1, písm. b) o.z. ). Prostředky zaslané žalobci jeho matkou byli tedy v jeho výlučném vlastnictví a nespadaly do tehdy existujícího společného jmění manželů.

48. U splátek hypotéky placených v únoru až dubnu 2017, neprokázal žalobce, že by byly uhrazeny z jeho výlučných prostředků, když na účtu, z něhož byly placeny měla žalobkyně své prostředky, které byly pro platbu těchto splátek postačující ( srov. odstavec 35 ). Obdobně neprokázal žalobce, že by z jeho výlučných prostředků byly placeny splátky uhrazené za trvání manželství účastníků v období od září 2020 do června 2022 ( srov. odstavec 36 ). Částka 100 000 Kč hrazená v rámci mimořádné splátky hypotéky 1 000 000 Kč v říjnu 2021 nebyla uhrazena z výlučných prostředků žalobce ( srov. odstavec 36 ) neboť byla zaplacena z jiného účtu, než na který žalobce převedl v minulosti prostředky z daru od matky, z účtu, na němž byly prostředky ve společném jmění manželů. V rozsahu 557 180,70 Kč ( 285 305 Kč + 26 976,90 Kč + 194 898,80 Kč + 50 000 Kč ) soud žalobu zamítl.

49. Pokud jde o příslušenství, přiznal soud žalobci zákonný úrok z prodlení v procentuálně požadované výši, ovšem až od 1.12.2022 do zaplacení. Vycházel ze skutečnosti, že předžalobní výzva se do dispozice žalované dostala dne 29.11.2022, následujícího dne měla žalovaná plnit a pokud nic neučinila, je ode dne následujícího v prodlení s úhradou žalované částky. Vzhledem k okolnostem nepovažoval soud za spravedlivé, aby byla žalované uložena povinnost platit zákonný úrok z prodlení od okamžiku vynaložení jednotlivých splátek, byť žádný z účastníků netvrdil nic o dohodě na odložení splatnosti vynaložených prostředků. V předžalobní výzvě nebylo příslušenství za dobu předcházející této výzvě žalobcem požadováno, spíše by tak bylo možno se klonit k názoru, že splatnost by měla být vázána až na okamžik vypořádání spoluvlastnictví. Charakter daných plateb ( hypotéční splátky ) a skutečnost, že účastníci žili po dobu splácení ve společné domácnosti ( následně uzavřeli manželství ) a neběžela tak mezi nimi promlčecí lhůta, vede soud k závěru, že pokud žalobce nedal nikdy dříve najevo, že by žádal platby nad rámec svého podílu na splácení hypotéky po žalované uhradit, nemůže se s úspěchem domoci úroku z prodlení dříve než k okamžiku, kdy žalovanou o zaplacení požádal.

50. K námitkám žalované soud sděluje, že nesdílí její pohled na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce ve sporu. Není pravdou, že by investice do podílového spoluvlastnictví mohly býtpokračování - 15 - 7 C 447/2022vypořádány pouze za trvání podílového spoluvlastnictví v rámci jeho vypořádání. Z literatury k danému problému se podává, že lze daný nárok uplatnit jak v rámci řízení o vypořádání spoluvlastnictví, tak i jako samostatný návrh nehledě na existenci či neexistenci spoluvlastnictví v době podání takového návrhu. Nelze také požadovat, aby spor byl posouzen v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Dle tvrzení žalobce se jedná o investice jeho výlučných prostředků vynaložené do výlučného majetku žalované, nikoli do společného jmění manželů. V rámci vypořádání společného jmění manželů by se takový nárok neřešil, neboť do něj nespadá.

51. Žalovaná také namítala, že u částky druhých dvou milionů korun nebylo prokázáno, že by šlo o dar a bylo vyvráceno, že by se jednalo o prostředky z dědictví po otci. Odkazovala na ustanovení § 2061 občanského zákoníku a tedy, že byla dohoda, že žalobce nebude chtít nic z dědictví a matka mu později měla dát nějaké peníze, tedy že si strany v podstatě slíbily vzájemná darování. Tedy že žalobce dědický podíl ze zákona daruje matce a matka zpět daruje prostředky synovi. Podle žalované hodnota dědictví byla přes 11 000 000 Kč, polovina patří do společného jmění manželů, 6 500 000 Kč do dědictví by mělo být děleno mezi 3 syny. Lze tak říci, že matka žalobce získala podíl 2 150 000 Kč a žalobce dostal přibližně 2 000 000 Kč. Nebylo tedy darováno matkou žalobci, ale žalobcem matce. Pak se nejedná o darování a částka 2 000 000 Kč spadá do společného jmění manželů. Podle názoru soudu však předně nelze dané ustanovení na spor účastníků použít, neboť dle komentáře k danému ustanovení, aby bezúplatná poskytnutí měla charakter obapolného darování, musí být v souvislosti s prvním darováním ujednáno (ve formě vyžadované pro vlastní darovací smlouvu), že i dárce bude obdarován (ať již současně nebo následně - podle charakteru darování), tzn., že již při realizaci prvního daru (reálně nebo konsensuálně) je oběma stranám zřejmé, že bude poskytnuto bezúplatné plnění druhé, u něhož budou mít strany původní darovací smlouvy obrácené postavení. Není-li reciprocita daru ujednána v souvislosti s prvním darováním, nelze hovořit o vzájemném daru podle tohoto ustanovení, neboť by šlo o dvě různá na sobě nezávislá darování, kdy každé z nich má účinky samostatného darování v právním slova smyslu (tj. i z hlediska případné revokace daru). Ústní dohoda v rámci rodiny žalobce ohledně „ vypořádání „ dědictví daná kritéria nesplňuje. I pokud by se však mělo jednat o vzájemné darování, tak by se v rozsahu, kde se darování kryjí, jednalo o směnu. A pak by se pohledem žalované, která tvrdí, že byl darován podíl na dědictví, za nějž obdržel žalobce finanční prostředky, jednalo o právní jednání, kterým by žalobce nabyl finanční prostředky za věc v jeho výlučném vlastnictví, neboť to, co nabyl v rámci dědictví, nespadá do společného jmění manželů. Podle § 709 odst. 1, písm. b) a d) o.z. by ani tehdy nemohla částka 2 000 000 Kč zaslaná žalobci jeho matkou připadnout do společného jmění účastníků.

52. Jako rozporné s dobrými mravy spatřovala žalovaní jednání žalobce ve vztahu k ní, zejména to, že se snažil zajistit si výhodnější postavení při vypořádání podílového spoluvlastnictví a namísto, aby platil ze společných prostředků, požádal o prostředky matku. Dobrými mravy má zákon na mysli souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Po provedeném dokazování a při zjištěném skutkovém stavu soud jednání žalobce za rozporné s dobrými mravy nepovažuje. Jak bylo zjištěno, o nabývání majetku do společného jmění manželů se v naprosté většině přičinil žalobce. Při přiznaných vztahových problémech mezi manželi a neskrývaných mimomanželských vztazích žalované ( byť měly být se svolením žalobce ), nevidí soud v dané situaci rozpor s dobrými mravy pokud na úhradu mimořádných splátek použil žalobce své výlučné prostředky, byť by v nějakém rozsahu mohly být na jejich úhradu použity prostředky ve společném jmění manželů. Je pravdou, že užití výlučných prostředků žalobce namísto prostředků ve společném jmění, mělo dopad na výši částky, kterou je nucena žalovaná na vypořádání spoluvlastnictví vyplatit. Nicméně u částky doplatku hypotéčního úvěru je tento dopad vymazán tím, že úvěr byl zcela uhrazen zhruba dvapokračování - 16 - 7 C 447/2022týdny před zánikem společného jmění manželů v důsledku rozvodu jejich manželství. Pokud by ovšem nebyla hypotéka zaplacena, měla by žalovaná povinnost částku odpovídající její nesplacené polovině uhradit, pouze by neměla hradit žalobci, nýbrž bance. U zbývajících mimořádných splátek je také těžké dopad do majetkové sféry kvantifikovat, neboť jestliže nebyly prostředky ve společném jmění manželů užity na splátky hypotéky, pak by v odpovídajícím rozsahu měly zůstávat ve společném jmění manželů ( pokud nebyly účastníky spotřebovány ), a tedy by se měly stát předmětem vypořádání společného jmění manželů. Námitku žalované tedy soud spatřuje jako lichou.

53. Konečně pokud jde o návrh žalované na užití ustanovení § 150 o.s.ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci, který odstoupil od svého předběžného návrhu na uzavření smíru ve chvíli, kdy s ním žalovaná souhlasila, nevidí soud tuto skutečnost jako důvod pro užití tohoto mimořádného procesního institutu. Při úvahách o jeho užití soud přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, ale i k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. Nelze přehlédnout, že podání žaloby dne 21.12.2022 časově navazuje na okamžik, kdy žalovaná, aniž by o tom jednala s žalobcem, uzavřela dne 19.9.2022 kupní smlouvu, kterou převedla svůj podíl na společné nemovitosti na třetí osobu, obchodní společnost zabývající se realitami, za částku 3 500 000 Kč. Také lze poukázat na skutečnost, že žalované muselo být zřejmé, že v případě sporu, bude muset žalobci nějakou částku na vypořádání uhradit. To, že tak ani zčásti neučinila, vedlo ke zvýšení nákladů tohoto sporu a většímu úspěchu žalobce ve věci. Chování žalobce je dle soudu možno zohlednit tím, že za poslední jednání soudu nebude žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

54. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak výše uvedeno.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobci, který byl ve věci z větší části úspěšný, nárok na náhradu 51,98 % jeho nákladů řízení v částce 139 213 Kč ( podle poměru úspěchu 75,99 % a neúspěchu 24,01 % ). Náklady žalobce spočívají v nákladech zaplaceného soudního poplatku ve výši 116 038 Kč. Dále v nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 320 750 Kč sestávající z částky 17 620 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby ( za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, vyjádření ze dne 9.10.2023, účast na jednání před soudem dne 8.9.2023, dne 14.11.2023 a dne 30.1.2024 ( dle § 11 odst. 1, písm. a), d), g) a. t.), tedy celkem odměna ve výši 123 340 Kč, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 2 100 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. K čemuž náleží podle § 137 odst. 3 o.s.ř. odpovídající 21 % DPH ve výši 26 342,40 Kč Náklady tedy dosáhly celkem 267 820,40 Kč, z čehož 51,98 % činí přiznaných 139 213 Kč.

56. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů za podání ze dne 13.11.2023, jímž se vyjadřoval k doplnění tvrzení žalované, neboť je nepovažuje za účelně vynaložený úkon právní služby. V podání žalobce pouze stručně reagoval na některá tvrzení žalované vztahující se k dobrým mravům, kdy částečně již byla uplatněna dříve a žalobce se tak k nim mohl vyjádřit v rámci předchozího podání, za něž byla náhrada nákladů řízení přiznána, částečně se jednalo o ne zcela podstatná tvrzení ( např. ohledně psa, či některých detailů rozchodu účastníků ), k nimž by postačovalo se krátce vyjádřit v rámci soudního jednání. Za účelně vynaložený úkon právní služby, za nějž by měla náležet náhrada nákladů řízení, se rovněž nepovažuje písemné vyhotovení závěrečného návrhu. Soud k tomu doplňuje, že nepřiznal žalobci ani náhradu nákladů řízení za účast u jednání dne 30.4.2024, neboť přihlédl k tomu, že u předchozího jednání byl předjednán návrh smíru ze strany žalobce, který však od něj ve chvíli, kdy s ním vyslovila souhlas žalovaná, odstoupil. Jednání by se v případě schvalování smíru mohlo konat v nepřítomnosti účastníků apokračování - 17 - 7 C 447/2022jejich zástupců, čímž by nedošlo k nárůstu o další náklady, nemusel by být ani připravován závěrečný návrh. Také náhradu za tento účtovaný úkon právní služby proto soud žalobci nepřiznal.

57. Povinnost k plnění byla stanovena ve lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 věta o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo v obvyklé pariční lhůtě (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř ).