7 C 458/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno jméno , anonymizováno . sídlem adresa o zřízení služebnosti nezbytné cesty <b>I. Soud zřizuje služebnost nezbytné cesty, spočívající v průchodu přes pozemky parc. č. [rok] a [rok] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, číslo plánu [číslo] vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to v rozsahu, jak je věcné břemeno v geometrickém plánu vymezeno hranicemi bodů [číslo] dále spočívající v průchodu za účelem vnášení a vynášení uskladněných věcí do skladu v domě na parc. č. st. [anonymizováno], jak je věcné břemeno na geometrickém plánu prostorově vymezeno body [číslo], [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno].</b> pokračování - 2 - 7 C 458/2018 <b>II. Součástí práva nezbytné cesty je oprávnění vlastníka pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec], v obci [obec], zřídit v šíři vymezené shora uvedenou hranici bodů [číslo] na geometrickém plánu pro vymezení věcného břemene [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zpevněnou cestu mezi chodníkem na ulici [ulice] a vstupem do domu na pozemku parc. č. st. [anonymizováno].</b> <b>III. Žalobce je povinen za zřízení této služebnosti nezbytné cesty zaplatit žalované na náhradu částku ve výši 10 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Původní žalobce [název původní účastnice] se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zřízení služebnosti nezbytné cesty spočívající v právu průchodu i průjezdu přes pozemky žalované parc.č. [rok] a [rok] na jím vlastněné pozemky parc.č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. Současně žádal, aby součástí zřízené služebnosti nezbytné cesty bylo také oprávnění vlastníka panujících pozemků vybudovat na zatížených pozemcích ve vlastnictví žalované zpevněné betonové plochy s nosností do 3,5 tuny. V průběhu řízení došlo ke změně vlastnictví pozemků parc.č. st. [anonymizováno] (a na něm stojící budovy) a parc. [číslo] kdy tyto nemovitosti v exekuci zakoupil [právnická osoba] a vstoupil tak do řízení jako nový žalobce, o čemž bylo rozhodnuto usnesením soudu ze dne 11.5.2021, č.j. 7 C 458/2018-70. Po podání žaloby došlo rovněž k rozdělení a přečíslování pozemku žalované parc.č. [rok], část dotčená žalobou dostala nové označení, parc.č. [rok].

2. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc.č. st. [anonymizováno] a na něm stojící budovy [adresa] (dále jen„ Dům„) a pozemku parc. [číslo] zahrady v obci [obec]. [příjmení] [příjmení] a veřejnou cestou, ulicí [ulice] v [obec], jsou pozemky žalované parc.č. [rok] a [rok]. Původně byla v projektu Domu zakreslena garáž, pro stavební povolení byl třeba souhlas obce na připojení k veřejné komunikaci, stavebník však potřeboval pokračovat ve stavbě, změnil ten prostor z garáže na sklad, kde souhlas pro vjezd není třeba. Bylo schváleno, že mu obec pozemek před Domem odprodá. Bylo i povoleno vykácení dřevin na tomto pozemku. Je pravdou, že původní vlastník a stavebník pan [příjmení] [příjmení] nečekal, stromy skácel, aniž by rozhodnutí bylo pravomocné, ale bylo to až po schválení toho rozhodnutí. Obec poté své rozhodnutí revokovala, zrušila úmysl odprodat pozemek, nastaly komplikace a dohoda padla. Původní vlastník stavby podal na příslušném stavebním úřadě žádost o dodatečné povolení vchodu a vjezdu do Domu přes pozemky žalované, k čemuž bylo třeba doložit souhlas žalované obce. [anonymizováno] [příjmení] se snažil překolaudovat ten sklad na garáž, byl tam opět potřeba souhlasu žalované, který byl obcí přislíben. [anonymizováno] jej podmiňovala tím, že si má do nemovitosti přehlásit své trvalé bydliště. [anonymizováno] [příjmení] byl totiž hlášen na ohlašovně. V té době ale již byl vlastníkem nemovitostí původní žalobce [název původní účastnice] Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] [příjmení] neměl k bydlení v domě žádný titul a ani tam nebydlel, původní žalobce toto odmítl. Žalobce uváděl, že žalovaná neustále tvrdí, že do Domu je přístup po historické cestě, která u Domu byla před jeho přestavbou. Žalobce si tedy nechal zpracovat znalecký posudek, z něhož vyplývá, že přístup na pozemky a do Domu žalobce (jak tvrdí žalovaná) není možný tak, aby to vyhovovalo požadavkům norem ČSN. Konkrétně je výjezd z pozemku žalobce na veřejnou komunikaci příliš prudký. Situace se změnila také výstavbou chodníku na ulici [ulice], která stav ještě zhoršila. Skutečnost, že v místě tvrzeném žalovanou není úpravu sjezdu možno provést potvrzuje také [ulice] úřad v [obec] ve svém rozhodnutí ze dne 14.6.2016. S žalovanou není možná žádná dohoda a žalobci, který nemá pokračování - 3 - 7 C 458/2018 zajištěn žádný vhodný přístup do Domu nezbývá, než se zřízení přístupu a příjezdu do Domu domáhat formou zřízení služebnosti ve smyslu § 1029 o.z. u soudu. K žalobě připojil žalobce geometrický plán s vyznačeným navrhovaným rozsahem věcného břemene (služebnosti). Jak doplnil při jednání soudu, služebnost požaduje jako služebnost pozemkovou, jako oprávnění pro kteréhokoliv vlastníka, a to i pozdějšího, dotčených pozemků. Součástí služebnosti by mělo být i oprávnění vlastníka dotčených nemovitostí vybudovat na svůj náklad na pozemcích žalované betonovou plochu bezprostředně navazující na [ulice] ulici v [obec]. Podle žalobce by žalovaná nebyla tímto řešením nikterak dotčena, neboť přes její pozemky, které má prakticky podél všech veřejných cest v obci [obec], jezdí všichni ostatní obyvatelé obce, což žalované nikterak nevadí a diskriminuje pouze žalobce.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Jako zásadní označila pravomocné rozhodnutí Okresního soudu Praha – východ ze dne 30.5.2016, sp.zn. 5 C 195/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8.2.2017, sp.zn. 21 Co 516/2016. Podle žalované se tak jedná o věc již pravomocně rozhodnutou, a to i ve správním řízení, kdy odkazovala na rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29.8.2018, sp.zn. [číslo] [ústavní nález]. Žalobce má přístup do nemovitosti povolen a obcí také odsouhlasen, jedná se o přístup ze suterénu z druhé strany domu, to je jediný vchod, který tam je schválen. Jde o sjízdný a schůdný přístup v místě původního sjezdu na pozemek žalobce. V rámci rekonstrukce chodníku s tímto přístupem také žalovaná počítala a byla zbudována pojezdová část chodníku pro další možné pokračování stavby vjezdu umožňující sjezd na zahradu žalobce v místě původního vjezdu. Chodníkem před Domem došlo pouze k drobnému zvýšení, na pozemek je možno upravit vjezd tak, aby tam mohl bez problémů žalobce zajíždět, a je přesvědčen, že taková úprava by rozhodně nebyla v řádu statisíců korun. Je na žalobci, aby provedl úpravu sjezdu na svůj pozemek a splnil tak požadavky pro jeho sjízdnost. V této souvislosti odkazovala na různá rozhodnutí soudů či správních orgánů, kdy například bylo jako možné zmíněno i jiné řešení úpravy napojení na stávající komunikaci spočívající ve výstavbě ocelové rampy. Doplnila, že v domě žalobce není schválena garáž, není tam povolena a nikdy tam povolena nebude, žalobce by musel jezdit do prostoru (který není garáží, nýbrž skladem) přes veřejnou zeleň a k tomu obec nikdy nedá povolení. Poukázala na skutečnost, že i žalobce věděl, že v domě nebude garáž, neboť provedl změnu stavby (projektu) z garáže na sklad, jinak by nedostal stavební povolení. Skutečnost, že žalobou požadovaný přístup by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo, že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. Sám žalobce (jeho předchůdce) si stavbou (rekonstrukcí domu, kdy došlo v podstatě oproti povolení ke zbourání domu starého a postavení nové nemovitosti) omezil přístup do této nemovitosti. Počítal s tím, že bude moci jezdit přes pozemek žalované, který je veřejnou zelení do prostoru, který měl za garáž. To si měl tu garáž ale naprojektovat na levou stranu domu, kde byl ten příjezd, nikoliv na pravou stranu, kde je veřejná zeleň, přes kterou jezdit není možné Soud tak dle žalované ani žalobě vyhovět nemůže s ohledem na ustanovení § 1032 odst. 1, písm. b) a c) o.z. Konečně žalovaná namítala, že nové napojení pozemku parc.č. st. [anonymizováno] na pozemní komunikaci by muselo být provedeno jen na základě povolení příslušného silničního správního úřadu a k žádosti by opět žadatel musel předložit souhlas vlastníka dotčených pozemků, tedy žalované.

4. K tvrzením žalobce, doplnila, že Dům vlastnil pan [anonymizováno] [příjmení], ten jej prodal svému otci panu [příjmení], sepsali dohodu o zřízení věcného břemene, podle níž tam doživotně mohl bydlet. Pak to zrušili a pan [příjmení] se přihlásil na úřad. [příjmení] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je stále [anonymizováno] [příjmení]. Když [anonymizováno] [příjmení] stavěl, tak se o nic nezajímal, vykácel tam dřeviny a v domě si udělal garáž, nejde však o garáž, nýbrž o sklad, když garáž nebyla v domě povolena. Pan [anonymizováno] [příjmení] měl také vysázet náhradní stromy za vykácené, to neučinil, byť pan [příjmení] tvrdil, že je vysadil a že uschly, což není pokračování - 4 - 7 C 458/2018 pravda. Žalovaná nikdy žalobci nic neschválila, pouze přislíbila, že by vjezd do domu schválila. Uzavřela, že neví, o čem je spor, žalobce má povolen vjezd na svůj pozemek, má možnost vjezdu na tento pozemek, v domě není garáž a do toho prostoru, který je skladem, se nikdy nedostane, to by jezdil přes veřejnou zeleň a obec k tomu nikdy nedá povolení. V průběhu řízení v tomto smyslu učinila nesporným, že jediným problémem pro povolení vjezdu v místě požadovaném žalobcem je nedostatek jejího souhlasu a ona takto souhlas nikdy nedá, neboť takový souhlas by byl v rozporu s územním plánem rozvoje obce.

5. Žalobce k vyjádření žalované doplnil, že původně v roce [rok] byla s žalovanou [anonymizováno] dohoda o odkupu jejího pozemku před domem, tu pak obec zrušila. V tom roce 2008 se mělo stavět na základech původního domu, dvě stěny toho domu měly zůstat stát, při demolici zbývající části domu se však vlivem nepříznivých podmínek zřítily. Mělo se tehdy stavět dle projektu s garáží. Rekonstrukce Domu zakoupeného [anonymizováno] [příjmení] probíhala dle schváleného projektu. Po sesutí zdí, které měly zůstat jako původní, v tom stavební úřad neshledal problém a mělo se dále pokračovat dle projektu. Vzhledem k nesouhlasu žalované s přístupem přes její pozemky do garáže, byl ten prostor změněn na sklad, aby to takto bylo povoleno, aby se mohlo stavět. Stavebník předpokládal, že se to změní časem na garáž, a když se o to snažil a byl mu i žalovanou souhlas s přístupem přislíben, tak mu to nakonec nebylo ze strany žalované umožněno. To byl jediný problém, aby mohl prostor zrekolaudovat opět na garáž. Tento stav takto panuje do dnešní doby. Pokud je žalovanou namítáno, že si měl stavebník garáž projektovat na tu stranu, kde měl vjezd, zmínil žalobce, že původní dům žádnou garáž neměl, a na tu stranu, kde byl původní vjezd, by také nemohla být garáž umístěna, neboť ten vjezd byl stranou od domu. Pokud jde o to, že by bylo možno zřejmě přístupu dosáhnout při zvýšení terénu na zahradě, otázkou jsou náklady na takovéto případné zvýšení. Má za to, že takovéto náklady by byly značně vysoké a s ohledem na prostorové poměry v nemovitosti má za to, že ani takovéto řešení by technicky možné nebylo. Pakliže je jednoduše možný přístup z veřejné komunikace přímo do Domu, který by si nevyžádal velké náklady a který by neomezoval žalovanou, pak má být tento přístup zřízen.

6. Možnost dohody na přístupu do Domu (obytných místností a skladu) z veřejné komunikace jiným přístupem, než žalovanou uváděným přístupem přes zahradu a suterén ze zadní strany Domu, žalovaná opakovaně odmítala. Žalobce naopak trval na tom, aby mu byl umožněn průjezd do prostoru, který označoval jako garáž, kolaudovaného na sklad. Žalovaná odmítla také možnost, že by část jejího pozemku před [příjmení] byla žalobcem odkoupena.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že původním vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec], [územní celek], byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], následně se vlastníkem stala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která se u soudu domáhala ze shora uvedených důvodů zřízení služebnosti nezbytné cesty. Osobou, která měla dle obchodního rejstříku zastupovat jednatele žalobce při výkonu funkce, byl [jméno] [příjmení], dle tvrzení žalované, které nebylo zpochybňováno, se jedná o otce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z dokládaných žádostí na stavební úřad je zřejmé, že i nadále zůstávalo propojení mezi původním žalobcem a [anonymizováno] [příjmení], když tento také v jednání s úřady [jméno] [příjmení] opakovaně zastupoval. V průběhu soudního řízení došlo ke změně vlastnictví uvedených nemovitostí, když tyto byly v exekuci nabyty společností [právnická osoba], která tak vstoupila do řízení na místo původního žalobce. Mezi nemovitostmi žalobce a veřejnou komunikací, ulicí [ulice] v obci [obec], leží pozemky žalované parc.č. [rok], který je veřejnou zelení, a parc.č. [rok] – ostatní plocha se způsobem využití jako ostatní komunikace. Na tomto pozemku parc.č. [rok] je chodník a pozemek zčásti přiléhá až k Domu žalobce v jeho levé části (bráno pohledem z ulice [ulice]). pokračování - 5 - 7 C 458/2018 8. Částečně, nikoli však zcela, zasahuje pozemek parc.č. [rok] až k domovním dveřím. Před pravou stranou Domu, kde jsou umístěna vrata do Domu, již k Domu zcela přiléhá pozemek žalované parc.č. [rok] – veřejná zeleň. Novou stavbou s většími rozměry na místě původního domu došlo také částečně k rozšíření stavby Domu do míst původního vjezdu z pozemku parc.č. [rok]. Veřejnou zelení je dle geometrického plánu také pozemek parc.č. [rok], přes který by měl být nadále možný, žalovanou tvrzený, sjezd na zahradu u Domu a přístup z jeho zadní části přes suterén (výpis obchodního rejstříku [ulice a číslo] s.r.o., informace z nahlížení do katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví], výřez z katastrální mapy k dotčeným nemovitostem, výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k datu 30.1.2014 s připojeným zaměřením katastrální mapy, geometrický plán [číslo] zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], fotografie).

9. Předchůdce původního žalobce [ulice a číslo] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] zakoupil žalobou dotčené nemovitosti v [obec] s cílem provést rekonstrukci (částečné odstranění a částečnou dostavbu) původního rodinného domu na adrese [ulice a číslo], k čemuž byl v prosinci 2007 zpracován projekt pro stavební povolení [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Projekt původně v pravé části Domu počítal s garáží pro dva automobily (část projektu, půdorys přízemí s datem prosinec 2007 zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bez schvalovacího razítka stavebního úřadu). Dne 4.2.2008 sdělila žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení], že obec bude souhlasit s novým sjezdem k Domu pouze za předpokladu, že část pozemku parc.č. 2020 přiléhající k Domu bude stavebníkem od obce odkoupena. Cena pozemku měla být určena na zasedání zastupitelstva obce koncem února 2008. S tím, že zhotovitelem bude dále (po odsouhlasení žádosti) zajištěno odborné pokácení na pozemku rostoucích dřevin a provedení náhradní výsadby (dopis žalované ve věci napojení stavební parc. [číslo] na silnici ze dne 4. 2. 2008). [příjmení] nemusel [anonymizováno] [příjmení] s rekonstrukcí čekat na souhlas obce a zakoupení části jejího pozemku, došlo Dodatkem č. 2 ke změně dokumentace pro stavební povolení. Na základě dohody uživatele – investora [anonymizováno] [obec] a projektanta [anonymizováno] [příjmení] byl změněn účel užívání místnosti v přízemí [číslo] (původní účel garáž) na účel domácí dílna – sklad, ostatní zůstalo beze změny. Takto byl projekt dne 13.2.2008 stavebním úřadem [stát. instituce], za podmínek uvedených ve výměru ze dne 13.2.2008, schválen. Dle souhlasu s umístěním a provedením stavby (výměrem) měl být starší, bydlení nevyhovující, rodinný dům z větší části odstraněn a částečně dostavěn. S tím, že bude odstraněna střecha s krovem, stávající strop, celé zdivo přízemí a z domu zůstane severní a západní zeď suterénu, které budou začleněny do nového zdiva stavěného domu (dodatek [číslo] z února 2008 schválený za podmínek ve výměru Stavebního úřadu v [obec] 13. 2. 2008, část projektu, půdorys přízemí s datem prosinec 2007 zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se schvalovacím razítkem stavebního úřadu a přeškrtnutým označením zakreslených automobilů a názvu garáž u místnosti [číslo], souhlas s umístěním a provedením stavby ze dne 13.2.2008).

10. Na veřejném zasedání obce dne 25.2.2008 byl prodej části obecního pozemku [anonymizováno] [příjmení] schválen. V dubnu 2008 schválilo obecní zastupitelstvo revokaci tohoto rozhodnutí o záměru prodat část obecního pozemku. Jako důvod uvedlo, že stavba rodinného domu byla v rozporu s původním povolením totálně zdemolována a nový objekt může být na pozemku umístěn tak, aby byl využit stávající vjezd. Dne 2.4.2008 byl také starostou obce zadán podnět k zahájení řízení o zrušení trvalého pobytu [anonymizováno] [obec] na adrese [adresa], neboť dům na této adrese, kde měl [anonymizováno] [příjmení] trvalé bydliště, byl zbourán. Následně bylo žalovanou rozhodnuto o zrušení údaje o místu trvalého pobytu [anonymizováno] [obec] (zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva [územní celek] ze dne 25. 2. 2008, zpravodaj vydávaný [stát. instituce]

5. číslo, ročník 2008, rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 3.7.2008). pokračování - 6 - 7 C 458/2018 11. Dne 9.4.2008 obdržel [ulice] úřad [stát. instituce] ohlášení stavby před dokončením. Změna stavby spočívala ve výstavbě nových konstrukcí v místech konstrukcí odstraněných nad rámec vydaného souhlasu u části suterénu rodinného domu č.p.

16. Stavebnímu úřadu byla předložena projektová dokumentace obsahující nově budované konstrukce. Při kontrolní prohlídce dne 17.4.2008 bylo zjištěno, že došlo k odstranění celé stavby a stavební úřad udělil souhlas s provedením změny stavby v rozsahu dle předložené projektové dokumentace. Rozhodnutí o odsouhlasení změny stavby spočívající ve výstavbě základů v celém rozsahu suterénu plánované stavby, nikoli pouze v části, jak bylo plánováno v projektové dokumentaci, bylo [anonymizováno] [příjmení] sděleno Stavebním úřadem dopisem ze dne 30.4.2008. Tím ovšem nebyla dotčena projektová dokumentace týkající se přízemí a nedošlo ani ke změně účelového určení skladu, či udělení souhlasu obce s vjezdem do Domu přes její pozemek (zápis z kontrolní prohlídky ze dne 17. 4. 2008, sdělení MÚ [obec] - [ulice] úřad ze dne 30. 4. 2008, sdělení MěÚ v [obec] - stavebního úřadu ze dne 4.9.2014, stanovisko Stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne 10. 2. 2014).

12. Problém s povolením vjezdu do nemovitosti a schválením užívání prostoru v Domě jako garáže tak přetrvával. Dne 26.10.2012 podal žadatel [jméno] [příjmení] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žádost o dodatečné povolení stavby vchodu a vjezdu k rodinnému domu [adresa] a byl vyzván [stát. instituce] – stavebním úřadem k doložení projektové dokumentace a dalších souhlasů, mimojiné, souhlasu žalované jako vlastníka stavbou dotčených pozemků (výzva MěÚ [obec] ze dne 30. 10. 2012). Žalovaná dopisem ze dne 6.3.2013, adresovaným [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a MěÚ [obec], sdělila, že souhlas pro legalizaci již hotového díla bude udělen za splnění následujících podmínek: 1) uzavření smlouvy o věcném břemeni – umístění kanalizační přípojky a vedení elektro, 2) výsadby izolační zeleně jako náhrady za pokácené dřeviny na obecních pozemcích, 3) přehlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z úřední adresy na obecním úřadě zpět na adresu [ulice a číslo] a 4) zakoupení známky a zapojení se do systému sběru a odstraňování komunálního odpadu. Dle sdělení žalované byly body 1 a 2 s [anonymizováno] [příjmení] probírány, body 3 a 4 označila žalovaná za povinné s tím, že nebudou-li uvedené podmínky splněny, nebude obcí souhlas vydán a nelegálně zbudované dílo (jak se podává z dalších listin, jednalo se o betonovou plochu sloužící ke vstupu a vjezdu do Domu) na obecním pozemku bude odstraněno. Žalovaná také již předtím s [anonymizováno] [příjmení] v roce 2012 jednala o projektu nového připojení Domu ke komunikaci, (tj. v místě navrhované služebnosti) a došlo i ke schůzce žalované s projektantem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K předloženému projektu připojení Domu ke komunikaci měl dle projektanta sdělit starosta obce, že by to mohlo být v pořádku. Dle projektu [anonymizováno] [příjmení] mělo dojít k úpravě přístupu do domu, vjezdu do prostoru garáže a také přístupu na zahradu u domu. Ke splnění všech podmínek a následného udělení souhlasu žalované se stavbou na jejích pozemcích však nedošlo (dopis žalované ve věci umístění stavby vjezdu a přístupu do domu ze dne 6. 3. 2013, nedatované sdělení adresované panu [příjmení] [anonymizováno] žalované, rozhodnutí MěÚ v [obec], [číslo jednací] – [spisová značka], ze dne 15. 7. 2014, dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby listopad 2012, včetně koordinační situace stavby).

13. Dne 21.11.2012 rozhodl MěÚ [obec] – stavební úřad na žádost [jméno] [příjmení] zastoupeného [anonymizováno] [příjmení] o povolení předčasného užívání Domu žalobce před jeho úplným dokončením, a to na dobu jednoho roku (rozhodnutí MěÚ v [obec] ze dne 21. 11. 2012, sp. zn. SU/5285/2012). Další rok bylo povolení předčasného užívání Domu na žádost žalobce zastoupeného [jméno] [příjmení] opět o rok prodlouženo. V rozhodnutí se uvádí, že přístup do objektu je přes zahradu u objektu se vstupem do suterénu objektu, z čehož následně vycházely v některých rozhodnutích další orgány, např. Okresní soud Praha – východ ve svém rozsudku, č.j. 5 C 195/2014-128, ze dne 30.5.2016 [ulice] úřad tak zohlednil námitky žalované, pokračování - 7 - 7 C 458/2018 že nevydala souhlas se zřízením betonového sjezdu z pozemní komunikace do„ garáže„ (rozhodnutí o předčasném užívání ze dne 7. 11. 2013 sp. zn.. [spisová značka]).

14. Poté, co nedošlo k udělení souhlasu žalované se vstupem a vjezdem přes její pozemky do Domu žalobce, počal se žalobce vstupu a vjezdu do svých nemovitostí domáhat prostřednictvím soudu. Snažil se rovněž zajistit napojení nemovitosti (a parkování vozidla na svém pozemku) i jiným způsobem, vjezdem na zahradu v místě původního sjezdu. Žádost o změnu stavby, spočívající ve výstavbě sjezdu a další přístavbě k Domu, byla stavebním úřadem v [obec] zamítnuta s odůvodněním, že není zajištěn příjezd ke stavbě. V blíže nezjišťované době došlo také k provedení terénních úprav a zřízení betonové plochy před [příjmení] žalobce bez souhlasu žalované a bez povolení stavebního úřadu (koordinační situační výkres projektanta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s datem srpen 2014, výzva MěÚ [obec] ze dne 26. 6. 2014, usnesení MěÚ [obec] ze dne 26. 6. 2014 s připojeným dalším situačním výkresem, rozhodnutí MěÚ [obec] ze dne 14. 6. 2016, č.j. [spisová značka], obsah stanoviska Stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne 10. 2. 2014).

15. Otázka, zda a jak má žalobce zajištěn přístup na pozemek, byla posuzována různě. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5. prosince 2013, č.j. 31 Co 506/2013-24, bylo zrušeno rozhodnutí, kterým Okresní soud Praha – východ jako soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na vydání předběžného opatření, jímž se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo strpět jeho oprávnění nezbytně vstupovat a vjíždět osobním automobilem na pozemky žalované v místech naproti vchodu do domu a vjezdu do garáže domu [adresa] Odvolací soud měl za osvědčené, že aniž by bylo vyhověno návrhu žalobce, nemá v důsledku provedení stavby chodníku žalovanou žádný přístup do své nemovitosti, ani na svůj pozemek, způsob provedení stavby chodníku žalovanou znemožňuje vjezd na jeho pozemek parc. [číslo]. Zvýšení zeminy na pozemku žalobce parc.č [číslo], jak navrhoval soud prvního stupně, by dle odvolacího soudu zpřístupnění cesty pro žalobce nevyřešilo, neboť mezi jeho pozemkem a chodníkem je právě pozemek žalované parc.č. [rok], na kterém není žalobce oprávněn provádět jakékoli úpravy. Věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5.12.2013, č.j. 31 Co 506/2013-24). Také [stát. instituce] – stavební úřad konstatoval, že bez provedení úprav terénu mezi stávajícím chodníkem a fyzickým vjezdem na pozemek žalobce není umožněn vjezd techniky a stavebního materiálu – není zajištěn příjezd ke stavbě. Zamítl proto žádost žalobce o povolení změny stavby – přístavby přízemní stavby s terasou u levé strany Domu (rozhodnutí MěÚ [obec] ze dne 14. 6. 2016, č.j. [spisová značka]). Obdobně („ přístup na zahradu rodinného domu je k dnešnímu dni nevhodný a nepoužitelný, ale provedením stavebních úprav by byl možný„) se vyjádřil tentýž úřad v rozhodnutí, jímž nařídil odstranění terénních úprav včetně zpevnění betonem v prostoru před stavbou Domu, provedených bez souhlasu žalované na jejím pozemku v místě vchodu do domu a vjezdu do skladu (rozhodnutí MěÚ [obec] ze dne 13. 9. 2017, č.j. [spisová značka]).

16. Naopak v řízení ve věci žaloby podané u zdejšího soudu, kdy se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované a žádal, aby byl vysloven její souhlas se stavbou sjezdu a nájezdu přes její pozemky parc.č. [rok] a parc.č. [rok] v [obec], v místech vchodu do Domu a vjezdu do garáže, zdejší soud podanou žalobu zamítl. Rozsudek odůvodnil tím, že žalobce má přístup do Domu zajištěn přes zahradu a suterén Domu a udělení či neudělení souhlasu vlastníka pozemku, kterým je obec, spadá také do samostatné působnosti obce. Soudy, potažmo stát, nemohou obcím nařizovat, jak mají v obdobných situacích postupovat a za jakých okolností mají souhlas se stavbou udělit. Krajský soud v Praze se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního pokračování - 8 - 7 C 458/2018 stupně a jeho rozsudek potvrdil (rozsudek Okresního soudu Praha-východ, č.j. 5 C 195/2014-128, ze dne 30.5.2016, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8.2.2017, sp.zn. 21 Co 516/2017). Soudy rovněž nevyhověly návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým by mu bylo umožněno v nezbytné míře vstupovat a vjíždět osobním automobilem na pozemky žalované v místech naproti vchodu do domu a vjezdu do garáže domu [adresa]. S odkazem na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] uvedly, že žalobce neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů, když z tohoto posudku nevyplývá, že by jedinou možnou alternativou přístupu byl přístup přes pozemky žalované, jde však o přístup nejpohodlnější (usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 8.6.2018, č. j. 34 Nc 1/2018-8, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.8.2018, č. j. 21 Co 239/2018-53). Možnost zajistit přístup osobním automobilem k Domu žalobce pomocí ocelové konstrukce (rampy) osazené vně pozemku parc. [číslo] zmiňoval ve svém rozhodnutí Krajský úřad Středočeského kraje (rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29. 8. 2018, [číslo jednací]).

17. Ze znaleckého posudku znalce z oboru stavebnictví, odvětví stavby dopravní, specializaci silniční stavby [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] bylo zjištěno, že napojení nemovitosti žalobce na místní komunikaci v místě žalovanou tvrzeného původního vjezdu (tedy napojení snížené části pozemku parc.č. st. [anonymizováno] a přilehlé zahrady parc. [číslo]), z hlediska výškového je nevyhovující. Oproti maximálnímu referenčnímu sklonu 12 %, maximální sklon varianty B, která není vyhovující ani z hlediska šířkového a směrového řešení, činí sklon 16,5 %. U varianty A, tj. přímé rampy, která z hlediska šířkového a směrového je vyhovující, činí maximální sklon 20,5 %. Dle znalce jsou, pomineme-li nevyhovující technické požadavky, z hlediska provozně ekonomického obě varianty řešení technicky poměrně komplikované, provádění terénních úprav či realizace dodatečných opatření (opěrných zídek apod.) by nebylo opodstatněné jak z technického, tak ekonomického z hlediska. Při výslechu před soudem doplnil znalec, že spodní část pozemku je zhruba o 2 m níže oproti komunikaci, a čím více se vzdalujeme od stavby na pozemku parc.č. st. [anonymizováno], tím ten výškový rozdíl narůstá. Zvednout úroveň velké části zahrady je možné, pokud by neexistovala jiná možnost toho napojení, tak by se to udělat muselo. Otázkou je, co je reálné a co je technicky proveditelné a za jakou cenu. Pokud se jedná o cenu těch úprav, samotná rampa, ta by se mohla provést na zemním tělese, což by si vyžádalo značný rozsah materiálu. Část pozemku by také tímto byla znehodnocena. Hrubá ekonomická úvaha takovéto rampy vychází na 300 000 Kč. Pokud by ta rampa byla v nějakých zídkách, tak by to bylo 500 až 600 000 Kč. Vychází přitom z běžných jednotlivých cen v silničním stavebnictví s tím, že plus minus je schopen jako znalec toto ohodnotit. Co se týče samotného zvednutí spodní plochy, je třeba počítat s tím, že by se tam muselo udělat obratiště a parkovací stání, což by si vyžádalo dalších zhruba 100 až 150 000 Kč na zvednutí terénu. To samotné stání pro automobil, to by již byla částka nižší, zhruba 25 000 Kč na stavební úpravy, která by mohly spočívat, například v zatravňovacích dlaždicích. Uvedl, že vše to jsou jednotkové ceny, konkrétní částka by pak byla vyšší, protože by tam musel někdo ještě jezdit, musel by to udělat. Otázkou jsou také geologické poměry na pozemku, které nejsou známy. Pokud by se třeba zjistilo, že je to na jílovém podkladu, tak by se to muselo zakládat a ta cena by pak byla ještě vyšší. Uvedl dále, že normy jsou doporučení a lze udělat takový návrh, který by je nedodržoval. Ovšem aby ten sjezd byl bezpečný, pak by měl normy respektovat. Přístupnost pozemku žádná norma neřeší. Vycházel v tomto případě z normy upravující vjezd do garáží jako takových. Možnost nějaké ocelové rampy mimo nemovitost a mimo sjezd na pozemek, kdy by se nejednalo o sjezd, ale vozidlo by pouze na takovéto rampě stálo, technicky proveditelná je, ale v praktické rovině to nikdy neviděl. Zde by se to muselo zakládat do svahu, ten je u komunikace, která by se tím mohla narušit. Muselo by se to velmi pečlivě připravit a vypočítat a on by se do toho nepouštěl. Další věc je, že by to zřejmě nevyšlo levněji, než ta rampa se zemním tělesem. Ale to již není schopen propočítat pokračování - 9 - 7 C 458/2018 (znalecký posudek [číslo] výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno] znalce z oboru stavebnictví - odvětví stavby dopravní se specializací na silniční stavby).

18. Provedením místního šetření dne 7.10.2020, spolu s dalšími fotografiemi, leteckými fotografiemi ze serveru [webová adresa] a náhledem do mapy z nahlížení do katastru nemovitostí doplnil soud svoji představu o poměrech na místě samém, a to včetně možnosti parkování vozidel v dostupné vzdálenosti od Domu v obci [obec].

19. Z aktuální informace o pozemku parc. č. [rok] z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že došlo k rozdělení a přečíslování pozemku žalované parc.č. [rok]. Část dotčená žalobou dostala nové parcelní číslo [rok]. Důvodem dělení tohoto pozemku žalované byla skutečnost, že žalovaná jeho část prodávala dalším osobám (informace o pozemku, kupní smlouva s datem 27.8.2019).

20. Účastníci se shodli na výši náhrady, jakou by měl žalobce hradit žalované za soudem zřízenou služebnost, když její předpokládaný rozsah jim byl soudem před rozhodnutím sdělen. Při jednání dne 8.10.2021 tak výši náhrady stanovili částkou ve výši 10 000 Kč.

21. Z ostatních listin (dílčí kolaudační souhlas MěÚ v [obec] ze dne 18. 12. 2013 spolu s připojeným zaměřením z roku 2013 po výstavbě chodníků, zaměření z roku 2009 před výstavbou chodníků, sdělení Mě Ú v [obec] ve věci připojení pozemku parc. [číslo] na pozemní komunikaci ze dne 29. 4. 2015 s fotografií) soud žádné pro posouzení věci významné skutečnosti nezjistil.

22. Návrhy na doplnění dokazování (regulativa 2. zóny existující zástavby v [obec], výslech [anonymizováno] [příjmení], znalecký posudek ke zjištění, jaké náklady by si vyžádalo zbudování vjezdu z komunikace na pozemek žalobce, soud jako nadbytečné a nehospodárné zamítl. Je přesvědčen, že provedené dokazování představuje spolehlivý podklad pro rozhodnutí ve věci.

23. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce, resp. původní vlastník nemovitostí [anonymizováno] [příjmení] při rekonstrukci (fakticky však demolici původního domu a stavbě domu nového) postupoval dle projektu, kde původně zamýšlenou garáž, s cílem nečekat na přislíbenou dohodu s žalovanou o odkupu jejího pozemku před domem a začít rychleji stavět, změnil na sklad. Tím došlo ke změně účelu užívání projektované místnosti v domě a aniž by byl třeba souhlas žalované [anonymizováno] s vjezdem přes její pozemek (již se nejednalo o garáž), bylo stavebníku uděleno stavení povolení a mohl stavět. V důsledku následně vzniklých sporů s žalovanou vycházejících nejprve z nesouhlasu žalované se zbouráním celého domu, nevyčkáním stavebníka s vykácením dřevin na jejím pozemku a dalšími kroky (nesených zřejmě i osobními antipatiemi a osobnostním založením jednotlivých aktérů), byl souhlas žalované s prodejem jejího pozemku odvolán. Ani v pozdější době k dohodě o přístupu do Domu žalobce z veřejné komunikace přímým vstupem do vchodu v přízemí Domu, natož vjezdu do původně projektované garáže v přízemí domu, přes pozemky žalované nedošlo. Také zde byla téměř uzavřena dohoda, její podmínky nakonec nebyly ze strany žalobce naplněny a k jejímu uzavření nedošlo. Nedošlo také ke změně účelového určení užívání místnosti v přízemí Domu a tato zůstává schválena jako sklad. Přístup do Domu uváděný žalovanou přes zahradu do zadní části a suterénu Domu je nevhodný a bez provedení stavebních úprav nepoužitelný. Cena stavebních úprav by si v případě, že by se mělo jednat o bezpečný vjezd na zahradu u Domu, vyžádala zřejmě statisícové náklady. S nižšími náklady by vjezd nedostál normám pro výškový sklon a požadavkům na jeho bezpečnost. Co se týče pouhého vstupu (nikoli vjezdu) zde se jedná spíše o nevhodnost, či pokračování - 10 - 7 C 458/2018 nesmyslnost přístupu, kdy je nutné nejprve neupraveným svahem sejít z přízemí do suterénu Domu, tento tak obejít k jeho zadní straně, a ze suterénu vystoupat domem do přízemí. Také zde však lze v případě některých osob (tělesně postižených, se zdravotními problémy, těhotných, s většími břemeny apod.) uvažovat o nemožnosti přístupu do Domu. Na okraj soud dodává, že pozemek parc.č. [rok], který je svým účelem komunikací, nepřiléhá, jak je patrno z geometrického plánu navrhované služebnosti, k Domu v celé šíři domovních dveří. Tedy ani z tohoto pohledu nelze považovat přístup do domu za dostatečný. Za tohoto stavu Dům zakoupil nynější žalobce, který o řízení před soudem, a tedy i o problémech se vstupem do Domu, věděl. <i>24. Podle § 3028 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. o.z. byla ve sporu aplikována ustanovení nového občanského zákoníku zák.č. 89/2012 Sb.</i> <i>Podle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.</i> <i>Podle § 1029 odst. 2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.</i> <i>Podle § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.</i> <i>Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti, či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.</i> <i>Podle § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.</i> 25. Pokud jde o právní hodnocení, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žalobce jako vlastník nemovité věci nemá k ní dostatečný přístup z veřejné cesty a nemůže tak věc řádně užívat (§ 1029 odst. 1 a 2 o.z.) Dohodu o přístupu do nemovitosti přes pozemky žalované, či o jejich částečném odkupu, se účastníkům nepodařilo dojednat a je zřejmé, že otázku přístupu na pozemek (a do Domu) žalobce je nutno řešit soudně. Dle § 1029 odst. 2 o.z. proto soud zřídil služebnost nezbytné cesty, a to jako služebnost pozemkovou, tedy oprávnění pro kteréhokoliv vlastníka, a to i pozdějšího, dotčeného pozemku. K rozsahu a bližšímu odůvodnění se vyjadřuje níže.

26. Co se týče námitky žalované, že se jedná o věc již pravomocně rozhodnutou rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 30.5.2016, sp.zn. 5 C 195/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8.2.2017, sp.zn. 21 Co 516/2016, a také ve správním řízení byl rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29.8.2018, sp.zn. [číslo] [ústavní nález], nárok žalobce posouzen, soud ji nepovažuje za důvodnou. Závaznost pravomocného rozsudku ve smyslu § 159a o.s.ř. je vztahována k výroku takového rozsudku. Ve zmiňovaném rozsudku Okresního soudu Praha – východ ve věci 5 C 195/2014 pokračování - 11 - 7 C 458/2018 bylo předmětem řízení nahrazení projevu vůle žalované souhlasit se stavbou sjezdu a nájezdu přes její pozemky, tento návrh byl zamítnut. V nyní posuzované věci je předmětem řízení návrh na zřízení služebnosti, jedná se tedy o jiný nárok, jinou věc, a zmíněný rozsudek nemůže být překážkou věci rozsouzené pro toto řízení. Stejně tak pokud již byl přístup do Domu žalobce posuzován jinými orgány v jiných řízeních, nejde o rozhodnutí, kterými by byl soud vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o.s.ř.. Ustanovení § 135 odst. 2 o.s.ř., pakliže námitka žalované mířila tímto směrem, také neznamená vázanost soudu rozhodnutím správního orgánu, neboť neplatí zákaz dokazování k otázkám, o nichž se vyslovuje prejudice a které mají význam pro rozhodnutí v civilní věci. Soud může danou otázku posuzovat jinak, pakliže v řízení dospěje po provedeném dokazování k jinému závěru.

27. Žalovaná dále namítala, že žalobce má přístup do nemovitosti povolen a obcí také odsouhlasen, jedná se o přístup ze suterénu z druhé strany domu, to je jediný vchod, který tam je schválen. Jde o sjízdný a schůdný přístup v místě původního sjezdu na pozemek žalobce. Soud po provedeném dokazování (viz. zejména bod 14, 16 a 17) dospěl k jinému závěru, který blíže rozvádí v bodě 22 a 29 tohoto odůvodnění.

28. K námitce, že nové napojení pozemku na veřejnou komunikaci lze provést jen na základě povolení silničního správního úřadu, podotýká soud, že jak vyplývá ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] rozhledové podmínky při napojení jsou dobré. Povolení správního orgánu by bránil pouze nedostatek souhlasu žalované. Nakonec sama žalovaná v řízení později k dotazu soudu uvedla, že její nesouhlas je to jediné, co umožnění vjezdu žalobce do Domu brání. Tento nesouhlas by byl zřízením služebnosti překonán a soud má zato, že pak by povolení silničního úřadu bylo dosaženo. Tedy nynější nedostatek povolení silničního správního orgánu není překážkou pro zřízení navrhované služebnosti.

29. Namítal-li naopak žalobce, že mu nemůže jít k tíži, že kupoval nemovitost bez vjezdu, je tomu dle judikatury právě naopak. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 3242/2015 konstatoval, že hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst.1, písm. b) o.z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištění spojení s veřejnou cestou. Dle tvrzení žalované, které nebylo nikterak zpochybněno, nebyla žalovaná žalobcem po nabytí nemovitosti ani oslovena k jednání o řešení přístupu do Domu. Tímto pohledem je tedy možno přisvědčit námitce žalované, že žalobce si sám způsobil nedostatek přístupu (ve smyslu průjezdu) do nemovitosti § 1032 odst. 1, písm. b) o.z. což je důvodem, proč by neměla být služebnost (průjezdu) zřízena.

30. Při posuzování věci soud přihlížel k rozhodování Ústavního soudu ČR, který ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že fakta každého případu jsou jedinečná a že je nezbytné vycházet z individuálních okolností jednotlivého případu, a to i když jeho specifické okolnosti mohou být složité a netypické, což však nevyvazuje soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení. Jinak řečeno jde o povinnost zvažovat velmi pečlivě vše, co vyšlo v řízení najevo. Součástí práva na spravedlivý proces je návaznost mezi skutkovými zjištěními a přijatými právními závěry. Povinnost soudů nalézat právo neznamená respektovat pouze výslovné pokyny v textu zákona, ale též povinnost zjišťovat, co je právem tam, kde jde o interpretaci abstraktních ústavních zásad. Snažil se také posoudit věc z pohledu principů dobré správy věcí veřejných, kdy je zřejmé, že vztahy mezi občany a institucemi neprobíhají vždy korektně a bezkonfliktně. Zde konkrétně, zda lze u některé ze stran shledat nedostatky, co se týče nejen dodržování právního řádu, ale též pokračování - 12 - 7 C 458/2018 například předvídatelnosti, otevřenosti, součinnosti, vstřícnosti a přiměřenosti. A pokud je shledat lze, pak, zda a jak lze daná zjištění ve věci zohlednit a odůvodnit jimi možný odklon od dosavadní judikatury vztahující se k dané věci. Tato zjištění mohla být podstatná pro posouzení ve vztahu mezi původním žalobcem (resp. [anonymizováno] [příjmení]) a žalovanou. Ve vztahu k novému žalobci, který při vzniku celého problému nikterak nefiguroval, a nemovitost s vědomím o něm koupil, však již dle přesvědčení soudu nelze v daném rozsahu věc posuzovat. A zohledňovat všechny případné skutečnosti jdoucí v prospěch, či neprospěch původních aktérů.

31. Otázku přístupu do nemovitosti, jak již je výše zmíněno (bod 14 a 15), posuzovaly soudy různě. Zdejší soud je přesvědčen, že nemůže vycházet pouze z odůvodnění stavebního úřadu, který stroze konstatoval, že přístup do nemovitosti je zajištěn přes zahradu, což mohlo být dostačující pro účely stavebního povolení, nepostačuje to však pro řádné rozhodnutí v řízení o podané žalobě. Bere-li v úvahu předkládané fotografie, vychází-li z poznatků získaných při místním šetření, zohledňuje-li zjištěný skutkový stav, okolnosti případu a chce-li dostát tomu, aby jeho rozhodnutí bylo pochopitelné a rozumné, nelze o dostatečné přístupu a řádném užívání nemovitosti hovořit. Nakonec, co se týče vstupu (nikoli již vjezdu) do Domu to uznala i žalovaná, která před rozhodnutím sdělila, že by byla ochotna zřídit služebnost vstupu do domovních dveří. Je tedy namístě podle § 1029 odst. 1 o.z. nezbytnou cestu povolit.

32. Jinou věcí je ovšem omezení dané ustanovením § 1029 odst. 2 o.z., podle něhož nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Obecně právo cesty ve formě služebnosti (dříve věcného břemene) zahrnuje v sobě právo přes zatížený pozemek přecházet i přejíždět. Žalobce také požadoval jak právo průchodu, tak i právo průjezdu. Daným návrhem však není soud vázán a musí posoudit přiměřenost požadované služebnosti, tak aby zatěžovala žalovaného co nejméně, přitom však zajišťovala dostatečný přístup žalobci k jeho pozemku (srovnej k tomu např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2667/2004). V dané věci bylo zjištěno, že na žalobcově pozemku je umístěna stavba rodinného domu, v jehož středu je umístěn vchod a v jeho pravé části (při pohledu z [ulice] ulice) jsou vrata sloužící k přístupu do místnosti v přízemí domu, která byla stavebním úřadem povolena jako sklad s účelem užívání domácí dílna – sklad. Nikoli tedy garáž, jak byl prostor původně zamýšlen. Přitom pro rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku v souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (rozsudek NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1638/2016). Komentář k § 1029 - Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – [číslo]), 1. vydání, 2013, s. [číslo], k tomu uvádí, že rozhodná je hospodářská potřeba panující nemovitosti, resp. obvyklý způsob a rozsah jejího užívání, cestu lze zřídit jen v takovém rozsahu, bez kterého by řádné (obvyklé) užívání bylo znemožněno nebo značně ztíženo. Z tohoto pohledu soud uvádí, že na parkování v domovní garáži, přímo před domem nebo na pozemku u domu není zákonný nárok a nemožnost vjezdu automobilem do přízemí domu neznemožňuje, ani značně neztěžuje užívání takového domu. Žalobce (uživatel domu) má možnost parkování v obci v dostupné vzdálenosti, navíc pozemek žalované parc.č. [rok] je ostatní plocha se způsobem využití jako komunikace, žalobce by zřejmě mohl vozidlo parkovat (po nějaké úpravě) i na této ploše. Z tohoto pohledu není žádného důvodu, proč by mělo být právo cesty zřízeno žalobci také ve formě průjezdu přes pozemek žalované. A to tím spíše, že, jak je výše opakovaně uvedeno, prostor v domě není povolen k užívání jako garáž. pokračování - 13 - 7 C 458/2018 33. Soud vzhledem ke shora uvedenému výrokem I. zřídil služebnost nezbytné cesty spočívající pouze v průchodu přes pozemky žalované v rozsahu, který je vyznačen v připojeném geometrickém plánu. Učinil tak nikoli pouze v možnosti přístupu do domovních dveří, ale také v přístupu do skladu, tedy přes pozemek žalované parc.č. [rok] – veřejnou zeleň v prostoru vrat v pravé části Domu. K tomu doplňuje, že jak je zřejmé z vnitřní dispozice domu, pokud by v tomto rozsahu nebyl průchod povolen a bylo by možno se do Domu dostat pouze vchodovými dveřmi, nebylo by možno do prostoru skladu umístit žádné větší předměty, neboť by nebylo možné je prostorem Domu pronést. Užívání skladu ke skladování věcí by tak bylo znemožněno či značně ztíženo. Výrokem II. umožnil soud žalobci, aby zřídil ve vymezené šíři zpevněnou cestu mezi chodníkem na ulici [ulice] a vstupem do Domu. Vycházel přitom z toho, že betonový pruh sloužící k přístupu do Domu byl již dříve předchůdcem žalobce zřízen a žalovanou před [příjmení] ponechán. Pro řádné každodenní užívání Domu je zpevněná plocha nezbytná a pozemek žalované jí není v neodůvodněné míře zasažen. Co se týče plochy dotčené tou částí služebnosti umožňující přístup do skladu, tam již soud takový důvod pro umožnění zřízení zpevněné plochy neshledal. Předpokládá přitom, že užití skladu v rodinném domě spojené s vnášením a vynášením věcí nebude příliš frekventovanou činností, pro niž postačí, aby přístup vedl přes zatravněný prostor.

34. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě po provedeném dokazování ve výroku I. a II. zčásti vyhověl. Nedílnou součástí rozsudku je geometrický plán [číslo] vyhotovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s vyznačenou služebností (věcným břemenem). Oproti označení parc.č. [rok], jak je uvedena v geometrickém plánu, došlo v mezidobí po jeho vyhotovení ke změně té části parcely, která je zanesena v geometrickém plánu, na parc.č. [rok]. Protože se však jedná o pouhou změnu číselného údaje parcely a nedošlo k žádné jiné změně, která by jinak kolidovala s údaji v katastru a znemožňovala identifikaci parcel, kdy i nadále je nepochybné v jakém rozsahu a jakého pozemku se zřízená služebnost týká, považuje soud tento geometrický plán za souladný s údaji v katastru a pro rozhodnutí ve věci za plně postačující (§ 25 zák.č. 357/2013 Sb.). Pro účely tohoto rozhodnutí nepožadoval tedy vyhotovení nového geometrického plánu.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. Přihlédl přitom k tomu, že žalobci bylo vyhověno pouze zčásti, když žádal, jak právo průchodu (které mu povoleno bylo), tak i právo průjezdu (které mu povoleno nebylo), a žádal také umožnění vybudování zpevněných betonových ploch s nosností do 3,5 tuny na pozemcích žalované k přístupu do obytných částí a příjezdu do prostoru garáže (skladu). Také zde byl jeho úspěch částečný, když soud vybudování zpevněného přístupu umožnil pouze v části odpovídající vchodu do obytné části domu z chodníku na [ulice] ulici. Nelze však považovat za zcela úspěšnou ani žalovanou, která umožnění přístupu do garáže (skladu) odmítala zcela, a odmítavě se téměř do poslední chvíle stavěla i ke zřízení služebnosti přímého vstupu do obytných prostor domu žalobce z ulice [ulice], když namítala, že žalobce přístup do domu zajištěn má, a to přes zahradu a suterén domu. Dle poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu tak soud o věci rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.