7 C 5/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci zástavní věřitel: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o nařízení soudního prodeje zástavy

I. K uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 563 428,59 Kč, s úrokem ve výši 4 % ročně z částky 1 864 519,14 Kč od 2. 1. 2021 do 7. 7. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 864 519,14 Kč od 2. 1. 2021 do 7. 7. 2021, se nařizuje soudní prodej zástavy, kterou je: spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec].

II. K uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 220 385,22 Kč, s úrokem ve výši 4 % ročně z částky 726 340,04 Kč od 2. 1. 2021 do 7. 7. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 726 340,04 Kč od 2. 1. 2021 do 7. 7. 2021, se nařizuje soudní prodej zástavy, kterou je: spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v části obce Hovorčovice a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec].

III. Řízení se, ohledně jistiny ve výši 1 864 519,14 Kč, úroků ve výši 76 468,49 Kč a úroků z prodlení ve výši 83 174,97 Kč, k jejichž uspokojení měl být nařízen soudní prodej zástavy, zastavuje.

IV. Řízení se ohledně jistiny ve výši 726 340,04 Kč, úroků ve výši 28 730,52 Kč a úroků z prodlení ve výši 32 281,82 Kč, k jejichž uspokojení měl být nařízen soudní prodej zástavy, zastavuje.

1. Zástavní věřitel se návrhem podaným dne 4. 1. 2021 domáhal nařízení soudního prodeje zástavy, a to nemovitostí označených výše ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Zástavní věřitel uvedl, že se zástavní dlužnici uzavřel dne 3.3.2005 Smlouvu o úvěru reg. č. 0071205240065, na základě které poskytl zástavní dlužnici úvěr ve výši 3 000 000 Kč oproti závazku zástavní dlužnice poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem. Zástavní dlužnice nehradila sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož zástavní věřitel požádal o úplné splacení jistiny ke dni 16. 2. 2018 včetně úroku a úroků z prodlení. Pohledávka zástavního věřitele ze smlouvy o úvěru č. 0071205240065 se ke dni 1.1.2021 skládala z jistiny ve výši 1 864 519,14 Kč, úroků ve výši 250 664,80 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 472 407,25 Kč. Na základě zástavní smlouvy č. 0071205610065 byla pohledávka z titulu úvěrové smlouvy č. 0071205240065 zajištěna zástavním právem ke shora uvedeným nemovitostem. Dále zástavní věřitel uzavřel se zástavní dlužnicí Smlouvu o úvěru reg. č. 0071205240139, na základě které poskytl zástavní dlužnici úvěr ve výši 996 203 Kč oproti závazku zástavní dlužnice poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem. Zástavní dlužnice nehradila sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož zástavní věřitel požádal o úplné splacení jistiny ke dni 16. 2. 2018 včetně úroku a úroků z prodlení. Pohledávka zástavního věřitele ze smlouvy o úvěru č. 0071205240139 se ke dni 1.1.2021 skládala z jistiny ve výši 726 340,04 Kč, úroků ve výši 97 571,42 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 183 826,14 Kč. Na základě zástavní smlouvy č. 0071205610139 byla pohledávka z titulu úvěrové smlouvy č. 0071205240139 zajištěna zástavním právem ke shora uvedeným nemovitostem.

2. Zástavní dlužnice ve svém vyjádření ze dne 5. 7. 2021 uvedla, že došlo k prodeji poloviny nemovitosti spoludlužníka [jméno] [jméno] a tím by mělo rovněž dojít k ponížení požadované částky. Zbývající nárok zástavního věřitele uznala. Při jednání dne 18. 2. 2022 pak navrhla žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy. Uvedla, že žádala zástavního věřitele o odpuštění úroku v reakci na vyhlášení akce Milostivé léto, neboť jistina u obou úvěrových smluv byla uhrazena. Zástavní věřitel to odmítl s tím, že nárok není vymáhán exekučně, což zástavní dlužnice považuje za diskriminační a nespravedlivé. V domě navíc od roku 2012 nebo 2013 nebydlí, její bývalý manžel [jméno] [celé jméno žalované] slíbil, že hypotéční úvěry převezme, ale přestal je platit.

3. Podáním ze dne 21. 11. 2021 vzal zástavní věřitel žalobu částečně zpět, když uvedl, že částku ve výši 2 811 514,98 Kč obdržel z prodeje spoluvlastnického podílu bývalého manžela zástavní dlužnice [jméno] [jméno] ve výši ½ na nemovitostech v insolvenčním řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeného proti [jméno] [jméno] jako spoludlužníkovi zástavní dlužnice. Částku ve výši 2 024 162,60 Kč zaúčtoval na pohledávku ze Smlouvy o úvěru reg. č. 0071205240065 na celou dlužnou jistinu ve výši 1 864 519,14 Kč, na úroky 76 468,49 Kč a na úroky z prodlení 83 174,97 Kč Částku ve výši 787 352,38 Kč zaúčtoval na pohledávku ze Smlouvy o úvěru reg. č. 0071205240139 na celou dlužnou jistinu ve výši 726 340,04 Kč, na úroky 28 730,52 Kč a na úroky z prodlení 32 281,82 Kč. S ohledem na skutečnost, že zástavní dlužnice je na pohledávce z titulu úvěrových smluv stále dlužna, a že tyto byly zajištěny zástavním právem k uvedeným nemovitým věcem, navrhl zástavní věřitel nařízení soudního prodeje zástavy, tj. předmětných pozemků.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. V projednávané věci zástavní věřitel vzal svůj návrh na zahájení řízení částečně zpět. Soud proto řízení v uvedené části zastavil (výrok III. a IV.).

6. Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Zástavní dlužnice spolu s [jméno] [jméno] jako spoludlužníci uzavřeli dne 3.3.2005 smlouvu o úvěru reg. č. 0071205240065 se zástavním věřitelem o poskytnutí úvěru ve výši 3 000 000 Kč (ze Smlouvy o úvěru reg. č. 0071205240065). Dále bylo zjištěno, že zástavní věřitel uzavřel s [jméno] [příjmení] jako zástavcem a [jméno] a [celé jméno žalované] jako spoludlužníky zástavní smlouvu k nemovitostem reg. č. 0071205610065 k zajištění pohledávky z úvěru, na základě které bylo sjednáno zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem k zajištění všech budoucích pohledávek zástavního věřitele vůči zástavní dlužnici, které vyplynou ze smlouvy o úvěru č. 0071205240065 (ze Zástavní smlouvy k nemovitostem reg. č. 0071205610065). Zástavní dlužnice spolu s [jméno] [jméno] jako spoludlužníci dále dne 15.4.2005 uzavřeli smlouvu o úvěru reg. č. 0071205240139 se zástavním věřitelem o poskytnutí úvěru ve výši 1 000 000 Kč (ze Smlouvy o úvěru reg. č. 0071205240139) a dále zástavní smlouvu k návrhem dotčeným nemovitostem reg. č. 0071205610139, na základě které bylo sjednáno zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem k zajištění všech budoucích pohledávek zástavního věřitele vůči dlužníkům z uvedené úvěrové smlouvy (ze Zástavní smlouvy k nemovitostem reg. č. 0071205610139). Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 4. 1. 2021 a následně k datu 10. 11. 2021 soud zjistil, že spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec] vlastní zástavní dlužnice, a že k těmto nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo z titulu výše označených zástavních smluv k zajištění pohledávek z výše uvedených úvěrových smluv. Spoluvlastnický podíl ve výši druhé poloviny na nemovitostech byl ve vlastnictví [jméno] [jméno]. Usnesením Krajského soudu v Praze byl udělen souhlas insolvenčnímu správci k vydání výtěžku zpeněžení spoluvlastnického podílu dlužníka [jméno] [jméno] zástavnímu věřiteli (z Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka]). Zástavní dlužnici nebylo umožněno využít akce Milostivé léty u zástavního věřitele, s odůvodněním, že nesplňuje podmínky jejího využití (z emailové korespondence z 29. listopadu 2021).

7. Podle § 156 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákona ve znění ke dni uzavření zástavních smluv (dále jen„ obč.zák.„) zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona.

8. Podle § 157 odst. 1 obč.zák. zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

9. Podle § 164 obč.zák. zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru.

10. Podle ustanovení § 1309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

11. Podle ustanovení § 1368 odst. 1 o. z. se z výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé ceny pohledávky v době vzniku zástavního práva; to platí i tehdy, je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité.

12. Podle ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

13. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a osobu zástavního dlužníka. Jiné skutečnosti, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s., nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto), pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. K uplatnění jiných skutečností nebo ke zpochybnění jejich osvědčení nemůže dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o. s. ř. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2008). V rámci druhé fáze soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, mohou zástavní dlužníci v rámci své obrany zpochybnit osvědčení zákonných skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nebo zde mohou uplatnit i jiné (další) skutečnosti než uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s., jimiž se lze proti prodeji zástavy bránit.

14. V projednávané věci zástavní věřitel doložil zajištěné pohledávky, zástavní práva k nemovitostem, jejichž prodej navrhl, a kdo je zástavní dlužnicí, čímž byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s . Pokud jde o obranu zástavní dlužnice a její námitku, že návrh zástavního věřitele je v rozporu s dobrými mravy, její místo je až ve druhé fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy a soud jí nepřisvědčil. Pro úplnost soud uvádí, že z obsahu smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva či jinak z obsahu spisu není zřejmý (nevzbuzující pochybnosti) jakýkoli důvod neplatnosti těchto smluv, k němuž by byl soud povinen v rámci první fáze řízení o soudním prodeji zástavy přihlédnout. Po částečném zpětvzetí návrhu, kterým zástavní věřitel reagoval na skutečnost, že na zajištěnou pohledávku byl použit výtěžek z prodeje druhé ideální poloviny zastavených nemovitostí (a došlo tak ke snížení dlužné pohledávky), považuje soud za odpovídající i vyčíslenou zbývající výši zajištěné pohledávky. S ohledem na vše shora uvedené soud návrhu jako důvodnému vyhověl (výrok I. a II.).

15. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 68/16 v této fázi řízení nerozhodoval; podle uvedeného rozhodnutí jde v této první fázi pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, až teprve ve druhé fázi - v navazujícím vykonávacím řízení - se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, takže teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy.