7 C 9/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno , Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným: ad 1) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 ad 2) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím a vzájemné žalobě o zaplacení 40 000 Kč

I. Žalovaní ad 1) a ad 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 110 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, jdoucím z této částky od 19. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným ad 1) a ad 2) částku ve výši 40 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní ad 1) a ad 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení, částku ve výši 68 662 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným ad 1) a ad 2) na náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě částku ve výši 41 131,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 9. 2020 domáhala zaplacení částky 110 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanými uzavřela dne 17. 2. 2016 smlouvu o dílo, na jejímž základě se zavázala vyhotovit výstavbu vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, přípojky elektrické energie a přípojky plynu (dále také jako “ dílo “) a žalovaní se za toto zavázali žalobkyni zaplatit částku v celkové výši 220 000 Kč s tím, že částku 110 000 Kč uhradili žalovaní žalobkyni do 10 dnů ode dne podpisu smlouvy o dílo a zbývající částku ve výši 110 000 Kč se zavázali uhradit po kolaudaci inženýrských sítí. Žalobkyně dílo v plném rozsahu provedla. Rozhodnutím odboru životního prostředí Městského úřadu , adresa, ze dne 5. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, -OŽP-56620/2019 a stavebního úřadu Městského úřadu , adresa, ze dne 18. 5. 2020, č. j. , Anonymizováno, 4466/2020 STU bylo následně dílo řádně zkolaudováno. Žalovaní však druhou část ceny ve výši 110 000 Kč žalobkyni neuhradili, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy ze strany žalobkyně.

2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě ze dne 8. 12. 2020 uvedli, že považují za nesporné tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky došlo dne 17. 2. 2016 k uzavření smlouvy o dílo, kterou se žalobkyně zavázala vyhotovit výstavbu vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, přípojky elektrické energie a přípojky plynu a žalovaní se zavázali uhradit žalobkyni částku v celkové výši 220 000 Kč s tím, že částku 110 000 Kč uhradili žalovaní v souladu se smlouvou. Stejně tak činí žalovaní nesporným tvrzení žalobkyně o tom, že zbývající částku ve výši 110 000 Kč žalovaní již neuhradili, avšak na rozdíl od žalobkyně jsou žalovaní přesvědčeni o tom, že podmínky pro úhradu této částky nebyly splněny. Na předžalobní výzvu žalobkyně, která jim byla zaslána nestandardně prostřednictvím emailu, nadto bez zaslání daňového dokladu, aniž by tato výzva řádně identifikovala dílo či předmětnou kolaudaci díla, žalovaní žalobkyni prostřednictvím jejich právního zástupce sdělili, že zdržení, které při realizaci díla vzniklo, bylo značně dlouhé, kdy termín k dokončení díla byl do 30. 10. 2017. Zejména však upozornili žalobkyni na to, že dosud nedošlo k provedení díla ve smyslu § 2604 o.z. a § 2610 o.z., nejsou tak splněny podmínky pro zaplacení ceny za dílo, když doposud nedošlo k jeho protokolárnímu předání v souladu s čl. V. smlouvy. Pro případ, že by se soud neztotožnil s jejich právním názorem na neexistující splatnost ceny díla, žalovaní vznesli rovněž námitku promlčení. Podle nich by k promlčení daného nároku došlo 13. 5. 2020, když ze smlouvy o dílo se podává, že částka 110 000 Kč měla být uhrazena nejpozději do termínu doplatku kupní ceny uvedené ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy uvedeném v odst. 5.1 c) uzavřené mezi účastníky dne 17. 2. 2016, který říká, že „ doplatek ve výši 1 364 861 Kč se budoucí kupující zavazuje uhradit nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne podpisu kupní smlouvy prodávajícímu“, přičemž kupní smlouva byla mezi účastníky podepsána právě 13. 4. 2017 ( zaplaceno by tak mělo být do 13.5.2017 ), avšak k podání žaloby došlo až 30. 9. 2020, tedy po uplynutí obecné tříleté promlčení lhůty.

3. Vzájemným návrhem dále žalovaní uplatnili vůči žalobkyni právo na zaplacení částky 40 000 Kč, kterou žalovaný uhradil žalobkyni jako údajný poplatek obci za připojení ČOV, přičemž žalovaní mají za to, že pokud byla částka 40 000 Kč skutečně poskytnuta jako poplatek za připojení kanalizační přípojky k ČOV, pak se jednalo o náklad pro zhotovení díla, přičemž toto plnění měla nést žalobkyně, nikoli žalovaní.

4. Na vyjádření žalovaných reagovala žalobkyně replikou ze dne 11. 8. 2022, ve které uvedla, že týká-li se podmínek smlouvy, došlo k jejich řádnému naplnění, když žalobkyně řádně dílo vyhotovila, přičemž vyřídila i veškerá potřebná povolení k užívání přípojek, v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalobkyně nepopírala, že dokončila dílo po termínu, avšak tato okolnost nemá dle žalobkyně žádný vliv na vznik nároku na zaplacení doplatku ceny díla. Nadto se jednalo o prodlení, které nemohla z velké části ovlivnit. Žalobkyně setrvala ve svém tvrzení, že druhá část ceny díla se stala splatnou dle čl. IV odst. 4.1 Smlouvy po kolaudaci inženýrských sítí, přičemž dne 18. 2. 2019 byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby – část VN (čj. , Anonymizováno, 1947/2019 STU), dne 15. 3. 2019 byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby–část NN (č. j. , Anonymizováno, 3191/2019 STU). Ke kolaudaci vodovodu a splaškové kanalizace došlo rozhodnutím odboru životního prostředí Městského úřadu , adresa, ze dne 5. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, -OŽP-56620/2019 a ke kolaudaci plynovodu a plynovodních přípojek došlo dne 18. 5. 2020, č. j. , Anonymizováno, 4466/2020 STU. Dle žalobkyně se smluvní strany evidentně dohodly, že se odchýlí od ustanovení § 2610 o.z. a navázaly splatnost ceny díla na kolaudaci inženýrských sítí, nikoli na jejich provedení. Co do údajného promlčení nároku na zaplacení částky 110 000 Kč pak žalobkyně argumentovala tím, že dle článku V. odst. 5. 1. písm. c) smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2016 (dále jen „SOSB“) si smluvní strany ujednaly, že doplatek ve výši 1 364 861 Kč, se budoucí kupující (tedy žalovaní) zavázali uhradit nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne podpisu kupní smlouvy, přičemž v článku II. odst. 2.

2. SOSB si pak strany ujednaly, že k uzavření kupní smlouvy má dojít nejpozději 45 dní po vydání územního rozhodnutí na inženýrské sítě ( tj. do 15 dní od vydání ÚR byl budoucí prodávající povinen učinit výzvu k uzavření kupní smlouvy a ta pak musela být uzavřena do dalších 30 dní ). Tedy ze znění čl. IV odst. 4.1. smlouvy je zřejmé, že strany si ujednaly, že doplatek ceny díla bude zaplacen jednak 1) po kolaudaci inženýrských sítí a jednak 2) nejpozději do doplatku kupní ceny podle odst. 5. 1. písm. c) SOSB. Je však zřejmé, že tyto dvě podmínky současně nemohly nikdy nastat. Ke splatnosti doplatku kupní ceny podle odst. 5. 1. písm. c) mělo dojít nejdéle do 75 dní po vydání územního rozhodnutí, přičemž dle žalobkyně je absolutně nereálné, aby v této době došlo rovněž ke kolaudaci inženýrských sítí ( stavební řízení + realizace stavby + kolaudační řízení ). Dle logického výkladu, podle argumentu ad absurdum, nelze dospět k závěru, že by strany měly úmysl ujednat vzájemně naprosto rozporné termíny splatnosti doplatku ceny díla. Dle žalobkyně by pak žalovaní jen stěží přistoupili na ujednání, které by jim zakládalo povinnost zaplatit cenu díla ještě před kolaudací, dokonce před zahájením stavebních prací, tedy před tím, než by mohly reálně posoudit, zda žalobkyně dostála svým povinnostem a zda je dílo způsobilé k zamýšlenému účelu užívání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že smluvní strany udělaly v jazykové formulaci termínu splatnosti v čl. IV odst. 4. 1. evidentní chybu, přičemž jejich úmyslem ke dni podpisu smlouvy bylo stanovit termín splatnosti části ceny díla na den, kdy bude dílo zkolaudováno a/nebo na termín doplatku kupní ceny podle odst. 5. 1. písm. c) SOSB, podle toho však, který z termínů nastane později. Jinak řečeno, strany za každých okolností zamýšlely stanovit termín splatnosti doplatku ceny díla na den po kolaudaci inženýrských sítí. Při formulaci termínu splatnosti si však neuvědomily, že termín doplatku podle odst. 5. 1. písm. c) SOSB, nemůže reálně nikdy nastat po termínu kolaudace inženýrských sítí. Je tedy potřeba vyložit ujednání dl. IV. odst. 4. 1. smlouvy podle úmyslu stran a to sice tak, že splatnost díla nastala ke dni vydání posledního z kolaudačních rozhodnutí. Při výkladu právního jednání je nepsaným pravidlem právní předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce ( tedy ani smluvní strany ) nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky ( sp.zn. I. ÚS 2337/21 ). Při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle.

5. Žalobkyně neuznala ani nárok žalovaných na zaplacení částky 40 000 Kč, neboť tato částka sloužila jako poplatek obci za připojení kanalizační přípojky k ČOV a nebyla v žádném případě součástí předmětu smlouvy, když ve smlouvě o takovém poplatku není žádné zmínky. Předmětem smlouvy byla výstavba vodovodní a kanalizační přípojky, dále přípojky elektrické energie a plynu a spolu s tím související obstarání stavebního povolení a územního rozhodnutí na výstavbu přípojek. Kdyby zaplacení poplatku bylo součástí povinnosti žalobkyně, bylo by to ve smlouvě zajisté uvedeno. Nárok žalovaných nemá oporu v žádném smluvním ujednání ani ve znění žádného právního předpisu. Svým podáním ze dne 6. 1. 2023 dále žalobkyně doplnila, že tento poplatek uhradili žalovaní obci, a učinili by tak vždy, pokud by zamýšleli připojit se na ČOV, tedy zcela bez souvislosti s realizací díla. Obec totiž od vlastníků pozemků určených k zastavění stavbou rodinného domu vybírá finanční příspěvky na financování rozšíření kapacity ČOV v obci , adresa, , svůj souhlas s připojením přípojky ( vzhledem k naplněnosti kapacity čističky ) podmiňuje právě platbou příspěvku. Obec přitom požádala žalobkyni, aby od svých klientů tyto poplatky vybrala a následně zaslala obci v jedné částce, žalobkyně v této záležitosti figurovala toliko jako platební místo uvedeného „poplatku“, který ovšem náležel obci. Bez platby příspěvku by žalovaní obdrželi od žalobkyně zasíťovaný pozemek, neměli by však souhlas obce s připojením k ČOV.

6. Žalovaní se k vyjádření žalobkyně vyjádřili svým podáním ze den 11. 1. 2023 v rámci kterého uvedli, že co se týká smluvního ujednání účastníků ohledně splatnosti částky 110 000 Kč, pak dle žalovaných je ustanovení čl. IV. odst. 4.1. smlouvy „…zaplatí nejpozději do termínu doplatku kupní ceny…„ zcela jednoznačné, skutečná vůle stran je z něj seznatelná, a obsah ustanovení nepřipouští různý výklad. Ovšem i pokud by ustanovení různý výklad připouštělo, pak se dle žalovaných použitý různý výklad v pochybnostech vyloží k tíži toho, kdo výrazu použil jako první, to znamená v daném případě, že výklad musí jít k tíži žalobkyně, když textace samotné smlouvy byla připravena výlučně žalobkyní, bez zásahu žalovaných. Žalovaní v této souvislosti poukazovali na ustanovení § 557 o.z. a § 558 o.z. Konečně namítali žalovaní, že vztah žalobkyně a žalovaných je vztahem podnikatele a spotřebitelů, platí tak zásada, že v pochybnostech je třeba vyjít z výkladu, který je pro spotřebitele příznivější ( § 1812 odst. 1 o.z. ). Právní úkony vyjádřené slovy je také třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Žalovaní závěrem uvedli, že chápali a stále chápou ustanovení čl. IV odst. 4.1. smlouvy tak, že zbývající cena díla měla být zaplacena nejpozději do termínu doplatku kupní ceny uvedené ve smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy uvedené v odst. 5.1 c),, přičemž žalobkyně jako autor smlouvy zároveň předpokládala, že tou dobou již bude po kolaudaci inženýrských sítí.

7. Při jednání dne 17. 1. 2023 žalobkyně setrvala na podané žalobě. Žalovaní naopak považovali nárok žalobkyně za nedůvodný. K uhrazení částky 40 000 Kč uvedli, že žalobkyně se zavázala, že veškeré náklady ze smlouvy o dílo půjdou za ní, rozhodnutí zastupitelstev směřovala vůči konkrétním osobám, neexistuje právní důvod, aby takové rozhodnutí nebylo přijato vůči žalovaným, absence takového rozhodnutí vůči žalovaným ukazuje, že se nemuselo jednat o platbu pro obec. K tomu doplnili rovněž, že ta platba ze strany žalobkyně byla požadována i s daní z přidané hodnoty, obec však není plátcem daně z přidané hodnoty, platba tedy neměla podle nich být ve vztahu k obci. Dále uvedli, že aby mohla být žalobkyně platebním místem obce, tak by musela žalované k platbě vyzvat obec, to se však nestalo, ta výzva přišla od žalobkyně. K danému žalobkyně uvedla, pokud jde o vypsaný pokladní doklad, neví, kdo ho vypisoval, účel platby je tam ale jasně vypsán, jako poplatek obci, neví, proč je tam uváděno DPH. Doplnila k tomu, že konkrétní stavebníci byli jednotliví vlastníci pozemku, každý si zařizoval projektovou dokumentaci, bylo povinností na straně jednotlivých stavebníků tak činit. To, že žalobkyně přijímala ty platby od stavebníků, vychází z toho, že obec obecně na ty poplatky nárok nemá. Obec, pokud to technické parametry umožňují, je povinna stavebníky připojit. Může doložit, že poplatky, které vybrala žalobkyně, také obci zaslala.

8. Žalovaní po jednání dne 5. 2. 2023 dále ve svém podání namítli, že co se týká předkládané faktury č. 1701000004, vystavené žalovanému ad 1) od dodavatele , právnická osoba, . na částku 40 000 Kč, která měla představovat poplatek za připojení na ČOV – , adresa, , pak tato nebyla žalovaným nikdy předána. Tato faktura je dle žalovaných zfalšovaná, tedy popírají její pravost a platnost. Nadto není zřejmé, k jakému tvrzení žalobkyně je faktura předkládána. I pokud by však faktura pravá byla a žalovaní ji společnosti , právnická osoba, . proplatili, byla by platba ve prospěch žalobkyně, která je předmětem tohoto řízení, o to více bezdůvodnou, neboť pak by ( pohledem žalobkyně ) byla platebním místem pro obec , adresa, tato společnost a nikoli žalobkyně. Při jednání dne 28.2.2023 a po výslechu jednatele žalobkyně namítli žalovaní, že podle nich není žalobkyně ve věci aktivně legitimována, neboť smlouvu o dílo jménem žalobkyně neuzavřel její zástupce a není doloženo, že by byla uzavřena osobou, která by byla oprávněna za žalobkyni jednat. Předložená plná moc nebyla udělena žalobkyní. Není-li platná smlouva o dílo, přišlo by v úvahu bezdůvodné obohacení, obohatit by se však mohla pouze společnost , právnická osoba, ., která dílo fakticky vyhotovila.

9. Ve věci bylo rozhodnuto zdejším soudem dne 22.1.2021 rozsudkem pro uznání, pod č.j. , spisová značka, , kterým soud podané žalobě zcela vyhověl, neboť vycházel z toho, že žalovaní neodůvodnili svůj neodůvodněný odpor proti vydanému platebnímu rozkazu ( k okamžiku vyhlášení rozsudku nebylo podané vyjádření dohledáno ). Žalovaní, jak bylo později zjištěno, však svůj odpor řádně a včas odůvodnili a Krajský soud v Praze tak dne 8.3.2022, č.j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Následně tak soud prvního stupně provedl ve věci dokazování.

10. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

11. Žalovaní měli zájem o koupi pozemků v kat. úz. , adresa, určených k výstavbě rodinného domu. Dne 17.2.2016 uzavřeli s žalobkyní souběžně dvě smlouvy, smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy a smlouvu o dílo ( dále jen SUBKS ). Žalobkyně se jako budoucí prodávající zaručila v SUBKS, že se v budoucnu stane vlastníkem pozemků a uzavře s žalovanými jako budoucími kupujícími za ve smlouvě uvedených podmínek kupní smlouvu. Strany vzaly na vědomí, že k hranici pozemku nejsou přivedeny inženýrské sítě ( voda, kanalizace, elektrická, ev. plynová přípojka ), kdy zajištění inženýrských sítí mělo být po dohodě stran realizováno právě souběžně uzavíranou smlouvou o dílo. Podle odst. 2.2 SUBKS měla žalobkyně do 15 dnů ode dne, kdy bude zapsána jako vlastník pozemků v katastru nemovitostí a zároveň bude vydáno územní rozhodnutí na inženýrské sítě, odeslat žalovaným výzvu k uzavření kupní smlouvy. Ta měla být uzavřena do 30 dnů od data, ke kterému žalobkyně odešle žalovaným zmiňovanou výzvu. Budoucí kupní cena byla sjednána na částku 1 563 822 Kč a měla být uhrazena zálohou ve výši 47 306 Kč a doplatky, přičemž doplatek ve výši 1 364 861 Kč se žalovaní zavázali uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne jejich podpisu kupní smlouvy ( odst. 5. 1, písm. c) SUBSK ). Na základě kupní smlouvy ze dne 13.4.2017 žalovaní pozemky, jež byly předmětem smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy, také nabyli, když do května 2017 uhradili celou kupní cenu, a jsou jako jejich vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, a to od 28.6.2017 ( smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, výpis z katastru nemovitostí, výslech prvního žalovaného ).

12. Smlouvou o dílo, se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést na pozemcích žalovaných jako objednatele na svůj náklad a nebezpečí pro žalované výstavbu přípojek ( vodovodní, kanalizační, přípojku elektrické energie a přípojku plynu ) a dále zajištění dokumentace dle odst. 1.3. smlouvy o dílo. Žalovaní se zavázali zaplatit cenu díla. Zmiňovaný odst. 1.3. stanovil závazek žalobkyně u místně příslušného stavebního úřadu obstarat územní rozhodnutí a stavební povolení, příp. ohlášení stavby dle stavebního zákona na výstavbu přípojek a doložit objednateli i kolaudační souhlas k užívání přípojek. Dílo mělo být provedeno v termínu do 30.7.2016 za předpokladu, že stavební povolení a pravomocné územní rozhodnutí bude příslušnými správními orgány vydáno do 30.3.2016, pokud by tato rozhodnutí nebyla v daném termínu vydána, či nenabyla právní moci, prodlužoval se smluvně termín dokončení díla na 30.9.2016. Podle smlouvy mělo dojít k protokolárnímu předání díla nejpozději do 10 dnů od jeho dokončení ( odst. V.5.1 ). Žalobkyně měla dle odst. V.5.2 informovat o termínu předání díla alespoň 5 dnů předem. Nepřevezme-li objednatel dílo v dohodnuté lhůtě, má se při splnění podmínek odst. 5.1 a 5.2. zato, že objednatel dílo bez výhrad převzal ke dni marného uplynutí lhůty, tj. do 15 dnů od informování objednatelem ( odst. 5.3 ). Smluvní strany se v čl. IV. odst. 4.1 dohodly, že cena díla činí celkově 220 000 Kč, přičemž 110 000 Kč měli žalovaní zaplatit do 10 dnů od podpisu smlouvy o dílo a zbývajících 110 000 Kč měli zaplatit „ po kolaudaci inženýrských sítí nejpozději do termínu doplatku kupní ceny uvedené ve Smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy uvedenému v bodě 5. 1 c). „ Cena díla byla dle dohody stran konečná a vyjma výjimky uvedené v odst. 4.2. ( mířící na změnu zákonné DPH po uzavření smlouvy ) ji nebylo možno měnit bez písemného souhlasu obou stran. Termín dokončení díla byl později písemným dodatkem prodloužen do 30.10.2017 ( smlouva o dílo, dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ).

13. Žalobkyně dílo, byť se značným zpožděním, provedla a bylo řádně zkolaudováno. Vodovod a splašková kanalizace v červnu 2019, plynovodní přípojka v květnu 2020, elektrická přípojka v únoru a březnu 2019 ( rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu , adresa, ze dne 5. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, -OŽP-56620/2019, kolaudační souhlas stavebního úřadu Městského úřadu , adresa, ze dne 18. 5. 2020, č. j. , Anonymizováno, 4466/2020 STU, odpověď na žádost o zaslání kolaudačních rozhodnutí ze dne 15.10.2020, kolaudační souhlas stavebního úřadu Městského úřadu , adresa, ze dne 8.2.2019, č. j. , Anonymizováno, 1947/2019 STU a ze dne 15.3.2019, č.j. , Anonymizováno, 3191/2019 STU ).

14. Žalobkyně následně, poté, kdy byl dílo zkolaudováno, zaslala žalovaným doklady k doplatku a kolaudaci inženýrských sítí a sdělila jim, že tím považuje dílo za dokončené a vyzvala je k uhrazení doplatku ceny díla s tím, že daňový doklad bude zaslán po uhrazení doplatku. Zmínila průtahy v realizaci přípojek, které měly být kompenzovány tím, že upustila od fakturace vícenákladů spojených se změnou obchodní politiky a smluvních podmínek provozovatele plynovodu a nepromítnutím navýšení cen materiálu a práce do ceny díla. Dne 26.5.2020 tak žalobkyně vystavila žalovaným fakturu na částku 110 000 Kč, která byla splatná dne 10.6.2020. Žalovaní reagovali dopisem ze dne 23.7.2020. Vyzvali žalobkyni k jednání o narovnání vztahů a namítli, že nedošlo dosud k provedení díla ve smyslu § 2604 o.z. a nejsou splněny podmínky, pro hrazení jakéhokoli plnění z jejich strany vůči žalobkyni. Poukázali v něm také na skutečnost, že dne 16.1.2018 uhradili žalobkyni částku 40 000 Kč jako údajný poplatek obci za připojení ČOV. Podle nich toto plnění nemělo žádný právní důvod a považují je za bezdůvodné obohacení. S pohledem žalovaných žalobkyně nesouhlasila. Zmínila, že v průběhu provádění díla došlo ke změnám, které nebylo možné v době podpisu smlouvy o dílo předvídat, jednou z nich byl dle žalobkyně též požadavek obce , adresa, jako vlastníka kanalizační sítě na příspěvek na zkapacitnění ČOV. Bez tohoto příspěvku by obec nevydala kladné stanovisko ke stavebnímu řízení žalovaných a s jeho platbou žalovaní souhlasili. Žalobkyně dále upozornila na skutečnost, že dle smlouvy o dílo není splatnost ceny díla vázána na převzetí a předání. Nadto je přesvědčena, že tím, že žalovaní dílo užívají, k jeho převzetí došlo. Pokud by však chtěli žalovaní dílo převzít, prosí o návrh termínu převzetí díla. Dílo je však stavebně dokončeno. ( dopis ze dne 26.5.2020, e-mail ze dne 27.5.2020, faktura č. 3268189190, dopis ze dne 23.7.2020, e-mail ze dne 20.8.2020 ).

15. Skutečnost, že žalovaní uhradili první část ceny díla ve výši 110 000 Kč, nebyla sporná. Požadovaný doplatek ceny díla ( druhou část ) však žalovaní neuhradili, byť k tomu byli vyzváni dopisem ze dne 26.5.2020 i předžalobní výzvou ze dne 8.9.2020, a to do 7 dnů od doručení této výzvy ( dopis ze dne 26.5.2020, předžalobní výzva ).

16. Podmínkou pro kolaudaci přípojky vodovodu a kanalizace bylo též souhlasné stanovisko vlastníka ČOV , adresa, k napojení rodinného domu na tuto čističku, které bylo vydáno dne 25.9.2019. Obec tento svůj souhlas v obdobných případech s odkazem na naplněnost kapacity čističky odpadních vod podmiňovala úhradou příspěvku, pročež žádala od vlastníků pozemků a rodinných domů příspěvky ( dary ) na financování rozšíření kapacity čističky ( rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu , adresa, ze dne 5. 6. 2019, zápisy z jednání zastupitelstva Obce , adresa, ze dne 23.5.2016, 22.3.2017, 18.9.2017 ).

17. V případě žalovaných se jednalo o příspěvek ve výši 40 000 Kč. V této výši byl žalovanému ad 1) vyúčtován fakturou ze dne 10.9.2017 společností , právnická osoba, . uvedenou ve faktuře jako dodavatel. K platbě příspěvku byli také žalovaní vyzváni žalobkyní. Podle příjmového pokladního dokladu také od žalovaného ad 1) , jméno FO, žalobkyně ( nikoli společnost , právnická osoba, . ) přijala dne 16.1.2018 částku ve výši 40 000 Kč jako poplatek obci za připojení ČOV. Přijatá částka se skládala z 31 600 Kč a 8 400 Kč jako 21 % DPH ( faktura č. 170100004, příjmový pokladní doklad ).

18. Ze smlouvy o zhotovení veřejné dopravní a technické infrastruktury uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli dne 15.1.2018 bylo zjištěno, že se jí žalobkyně zavázala vybudovat k pozemku žalovaných a zajistit napojení pozemku žalovaných na veřejnou dopravní a veřejnou technickou infrastrukturu, a zajistit její kolaudaci do 30.4.2018. Přičemž dle čl. 5.1 smlouvy se tuto infrastrukturu zavázala vybudovat výlučně z vlastních prostředků a v plné výši s výjimkou odměny za zhotovení díla, k němuž se již dříve zavázala ve zvláštní smlouvě o dílo ze dne 17.2.2016, ve znění dodatku ze dne 13.4.2017. Součástí nákladů na vybudování této infrastruktury jsou dle této smlouvy taktéž veškeré výdaje, které jsou pro sjednaný účel potřebné nebo které s vybudováním této infrastruktury souvisejí, např. obstarání veškerých správních povolení, souhlasů nebo jiných aktů nezbytných k vybudování předmětné infrastruktury ( smlouva o zhotovení veřejné dopravní a technické infrastruktury ).

19. Z plné moci datované dne 2.1.2015 zjistil soud, že , jméno FO, , jednatelka žalobkyně v období od 25.8.2008 až 24.4.2019, udělila plnou moc , jméno FO, k tomu, aby jí, jako jednatelku společnosti , právnická osoba, . zastupoval ve všech věcech a při jednání s úřady, orgány státní správy a orgány místní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, vůči úřadům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy, právnickým i fyzickým osobám, zejména: činil jejím jménem veškeré úkony, včetně úkonů písemných atd. Plná moc je opatřena podpisem , jméno FO, , razítkem žalobkyně a podepsána též , jméno FO, . Udělena byla na dobu 3 let ( plná moc ze dne 2.1.2018, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně ).

20. Ve věci byl vyslechnut , jméno FO, , od 19.12.2018 jednatel žalobkyně, jednající v předmětné době za žalobkyni na základě udělené plné moci zmíněné výše. Ke sjednání splatnosti ceny díla vypověděl, že bylo dohodnuto, že cena díla bude rozdělena na dvě části, polovina ( záloha ) byla placena po podpisu smlouvy a druhá polovina měla být zaplacena po dokončení díla, po kolaudaci. Chtěli, aby bylo zaplaceno až po kolaudaci, aby se vyhnuli nějakým nesrovnalostem, co se týče funkčnosti díla apod. Pokud jde o textaci smlouvy, ta byla připravována v kanceláři JUDr. , Anonymizováno, zastupujícího žalobkyni, neví, jestli do smlouvy zasahovali žalovaní, všichni klienti ji ale dostávali k připomínkování a do smlouvy mohli zasahovat. Smlouvu za žalobkyni podepisoval on, měl k tomu v té době udělenu plnou moc, která by měla být připojena u té smlouvy. Co se týče částky 40 000 Kč, to bylo rozpočítáno na jednotlivé klienty a jednalo se o to, co žádala obec za zkapacitnění čističky odpadních vod. Obec to nechtěla vybírat separátně, říkala, ať to zaplatí žalobkyně a s klienty se vypořádá. Než obec dostala ty peníze, vydávala negativní stanoviska k těm stavebním řízením jednotlivých klientů k přípojkám, ale i obecně ke stavebnímu řízení. Po přijetí peněz pak bylo to stanovisko pozitivní. Pokud se jedná o smlouvu o zhotovení dopravní a technické infrastruktury, jedná se o plánovací smlouvu, kterou uzavírala žalobkyně s žalovanými, aby mohli dostat stavební povolení od obce. Ta plánovací smlouva byla uzavřena, je platná, nikdo ji nerozvazoval, neukončoval. , jméno FO, chtěl být v první várce připojovaných, komunikovali to, následně klienti dostali fakturu a platilo se to po podpisu té plánovací smlouvy. K faktuře společnosti , právnická osoba, . na úhradu částky 40 000 Kč uvedl jednatel žalobkyně, že se jedná o sesterskou společnost žalobkyně, která pro ni dodávala jako subdodavatel předmětné inženýrské sítě, z pohledu žalobkyně tedy bylo jedno, kdo tu částku účtoval.

21. Soud vyslechl jako účastníka řízení též prvního žalovaného , jméno FO, . Ten při svém výslechu ke splatnosti ceny díla uvedl, že v roce 2016 koupil pozemek, měl peníze z prodeje bytu, byl rád, že to může zaplatit takhle rychle, že budou mít alespoň peníze na to to postavit. Chtěl tedy platit podle smlouvy, jak to bylo ve smlouvě. V květnu zaplatil za pozemek, jim pak trvalo čtyři měsíce, než to převedli na katastru, už tím začaly problémy. Skutečnost, že neplatil druhou část ceny díla dle jím uváděného výkladu smlouvy, vysvětloval první žalovaný tím, že nebyl ani zapsán v katastru nemovitostí, bylo tam jen pole, bál se, jak to dopadne, jestli nějaký pozemek vůbec budou mít. Později pak vyčkával, nebyla mu ani zaslána faktura, nic se nedělo, ani výstavba těch sítí. Po kolaudaci a upomínce od žalobkyně neplatil, neboť se poradil s právníkem a lhůta k platbě již uplynula. K platbě částky 40 000 Kč jako příspěvku na čističku odpadních vod uvedl první žalovaný, že se vědělo mezi stavebníky, že je třeba příspěvek zaplatit, jinak se nedostanou dále. Zaplatil, neboť to byla podmínka pana , jméno FO, , že bez toho nedostanou stavební povolení. Po zaplacení dostal od starosty souhlas, s ním šel na stavební úřad, tam již bylo vše připravené, jen ukázal, že zaplatil těch 40 000 Kč, byla to dohoda mezi starostou a panem , jméno FO, . Zmínil též platbu dalších poplatků, ty však souvisely se stavbou rodinného domu.

22. Návrhy na doplnění dokazování soud jako nadbytečné zamítl, neboť byl přesvědčen o tom, že zjištěný skutkový stav byl zjištěn spolehlivě a je možno na jeho základě spor právně posoudit a ve věci rozhodnout. Doplnění dokazování by tak bylo nadbytečné a nehospodárné.

23. V projednávané věci bylo pro rozhodnutí především třeba zodpovědět otázku, jak byla sjednána splatnost ceny díla.

24. Sami žalovaní v obraně proti žalobě uváděli, že dosud ke splatnosti nedošlo „ nejsou splněny podmínky, pro hrazení jakéhokoli plnění „ neboť nedošlo k provedení díla ve smyslu § 2604 o.z. Tedy prvotně splatnost ceny díla vázali na obecnou úpravu občanského zákoníku a dokončení a předání díla ( tedy nikoli, že by měli platit ve vazbě na úhradu kupní ceny pozemků, jak tento pohled prosazovali posléze v řízení před soudem, když z něho dovozovali promlčení žalobkyní uplatněného nároku ). Pravdou je, že ustanovení uzavřené smlouvy o dílo nebylo formulováno šťastně. V článku IV. Cena díla a platební podmínky je v odst. 4.1 k platbě uvedeno, že „ cenu díla uhradí objednatel zhotoviteli na bankovní účet… a to takto: do 10 dnů od podpisu této smlouvy zaplatí 110 000 Kč. Zbývající cenu díla 110 000 Kč zaplatí po kolaudaci inženýrských sítí nejpozději do termínu doplatku kupní ceny uvedené ve Smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy ( SUBKS ) uvedenému v bodě 5. 1 c). Přičemž však konstrukce platby doplatku kupní ceny ve smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy váže úhradu doplatku kupní ceny na nejpozději 75. den poté, kdy bude žalobkyně zapsána jako vlastník pozemků, jež následně kupní smlouvou převede na žalované a dojde k vydání územního rozhodnutí na stavbu přípojek inženýrských sítí ( viz. odst. 2.2 a odst. 5.1 písm. c) SUBKS – jak jsou zmíněny v bodě 11 tohoto rozsudku ). Strany se tedy nepochybně odchýlily od obecné úpravy § 2610 o.z. problém však nastal ve chvíli, kdy je zjevné, že časové určení „ po kolaudaci „ a „ nejpozději do termínu doplatku kupní ceny ( jak byl v dané věci sjednán ) „ nemůže nalézt shodný průnik, když tato časová určení se vzájemně vylučují. A to z toho důvodu, že ( aniž by k tomu prováděl bližší dokazování a zadával navržený znalecký posudek, je soud přesvědčen o tom ), že v rozmezí 75 dnů od vydání územního rozhodnutí není reálně možné, aby proběhlo celé stavební řízení, byly vybudovány inženýrské sítě ( přípojky ) a došlo k jejich kolaudaci. Vychází přitom ze skutečnosti, že vydané územní rozhodnutí je nutno doručit a musí uplynout lhůta nejméně 15 dnů, než nabude právní moci, teprve poté proběhne stavební řízení, jehož průměrná délka činí 2 až 3 měsíce, teprve poté je vydáno stavební povolení a opět musí uplynout lhůta nejméně 15 dnů od jeho doručení účastníkům, než nabude právní moci. Až následně by měla proběhnout vlastní stavba přípojek a po ní kolaudační řízení, kdy stavební úřad do 15 dnů od žádosti stavebníka mu oznámí termín kontrolní prohlídky, jež musí být vykonána do 45 dnů od doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Od samotného vydání územního rozhodnutí by při průměrné délce stavebního řízení uplynuly nejméně 3 až 4 měsíce, než by vůbec došlo k zahájení stavby, natož, aby bylo postaveno a zkolaudováno. Spor stran byl tak veden zejména o výklad daného smluvního ustanovení článku IV. odst. 4.1, když uzavření smlouvy o dílo a úhrada první části ceny díla bylo nesporné ( co se týče uzavření smlouvy o dílo až do posledního jednání ve věci, kdy žalovaní namítli, že nebyla řádně uzavřena, neboť podle nich nebyla uzavřena osobou oprávněnou za žalobkyni jednat ).

25. Po provedeném dokazování se soud jednoznačně přiklání k tomu, že splatnost doplatku ceny díla vázaly strany na kolaudaci, nikoli na okamžik doplatku kupní ceny pozemků, jak byla sjednána ve Smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy.

26. Předně by k tomu uvedl, že sami žalovaní tvrdili zpočátku, že nenastaly podmínky pro hrazení jakéhokoli plnění žalobkyni, když dílo nebylo provedeno, což je v rozporu s tím, že by splatnost ceny díla byla vázána na splatnost kupní ceny pozemků. Až následně, a to zjevně se snahou prosadit pro takový případ uplatnění vznesené námitky promlčení žalobou uplatněného nároku, tvrdili, že ustanovení čl. IV. odst. 4.1. smlouvy „…zaplatí nejpozději do termínu doplatku kupní ceny…„ je zcela jednoznačné, vůle stran je z něj seznatelná, a obsah ustanovení nepřipouští různý výklad. Tedy, že jejich vůlí bylo a uzavřenou smlouvu chápali tak, že doplatek ceny díla je vázán k termínu doplatku kupní ceny pozemků. Nutno zde rovněž podotknout, že žalovaní mají sice pravdu v tom, že výklad vyjádření „ zaplatí nejpozději do termínu doplatku kupní ceny „ je jednoznačný, nicméně nejde o celé ustanovení vtělené stranami do uzavřené smlouvy o dílo. To totiž v podstatné části zní, jak již bylo výše zmíněno „ zaplatí po kolaudaci inženýrských sítí nejpozději do termínu doplatku kupní ceny uvedené ve Smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy…„ Jsou zde tedy dvě možnosti, dvě časová určení, z nichž každé samo o sobě má jednoznačný výklad, společně užity však nevedou ke stejnému ( a možnému ) časovému okamžiku.

27. Jako podstatné soud dále shledává, že žalovaní ani podle jimi posléze tvrzeného výkladu smlouvy po jejím uzavření nepostupovali, naopak prvotně tvrdili v obraně proti uplatněnému nároku, že platit měli po zhotovení a předání díla, k čemuž však nedošlo. Tedy sami žalovaní nevycházeli z toho, že by splatnost ceny díla byla vázána na uzavření kupní smlouvy. Skutečnost, že neuhradili druhou část ceny díla dle jimi posléze uváděného výkladu smlouvy vysvětloval první žalovaný tak, že nebyli ani zapsáni v katastru nemovitostí, bylo tam jen pole, báli se, jak to dopadne, jestli nějaký pozemek vůbec budou mít.

28. Výpověď prvního žalovaného však soud nepovažuje za přesvědčivou. Kupní smlouva k převodu pozemků mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena dne 13.4.2017, v květnu zaplatili žalovaní kupní cenu pozemků, zapsáni jako jejich vlastníci byli dne 28.6.2017. Dle výkladu smlouvy podávaného při výslechu prvním žalovaným, společně s doplatkem kupní ceny za pozemky měli žalovaní zaplatit také doplatek ceny díla, tj. částku 110 000 Kč. Skutečnost, že nebyl doplatek v tomto termínu doplacen, vysvětloval první žalovaný tím, že „ nebyl ani zapsán v katastru nemovitostí, bylo tam jen pole, bál se, jak to dopadne, jestli nějaký pozemek vůbec budou mít. „ Takové vysvětlení nutně budí pochybnosti, neboť je zjevně rozporné s chováním žalovaných v dané době, kdy jim nevadilo zaplatit žalobkyni za pozemky částku kolem jednoho a půl milionu Kč ještě před tím, než byli zapsáni jako jejich vlastníci v katastru, platbu nepoměrně nižší částky 110 000 Kč jako doplatku ceny díla však již neprovedli. Doplatek, který by dle nich měl být splatný ( a první žalovaný dokonce uváděl, že byl rád, že může „ zaplatit takhle rychle, že budou mít ( myšleno žalobkyně ) alespoň peníze na to to postavit „ nezaplatili ani poté, kdy již jako vlastníci pozemků zapsáni byli. A tedy jimi tvrzená obava, jíž odůvodňoval první žalovaný pozdržení platby, odpadla. Uplynutí lhůty k zaplacení zmínil při výslechu první žalovaný v souvislosti s poradou s právním zástupcem. Což by mohlo nasvědčovat tomu, že až od pozdější doby a nikoli od doby uzavření smlouvy lze datovat pohled žalovaných na splatnost doplatku ceny díla ve vazbě na doplatek kupní ceny pozemku.

29. Mimo jednání stran po uzavření smlouvy, jejich prvotní obranu a nepřesvědčivou výpověď prvního žalovaného, o něž zejména opírá svůj závěr, má soud za to, že jím přijatý výklad odpovídá i dalším způsobům výkladu právního jednání. Z gramatického hlediska jde dle názoru soudu o to, že strany si neuvědomily, že termín vázaný na doplatek kupní ceny pozemku uplyne nutně ještě před kolaudací a jako vůdčí termín braly okamžik kolaudace s tím, že vazba na doplatek kupní ceny měla být snad jakýmsi upřesněním. Nešlo o výběr ze dvou možností daných naroveň, či o možnost aktivace splatnosti spolu s doplatkem kupní ceny v případě, že by nastal dříve než kolaudace. V takovém případě by mělo být ( a není ) doplněno do formulace například „ nejpozději však „. Výklad vedoucí k tomu, že doplatek ceny díla má být splatný až po jeho kolaudaci, odpovídá také logice věci, kdy soud považuje za rozumné a běžné, že plná cena díla je hrazena až v okamžiku, kdy je takové dílo zhotovené a funkční, schopné užívání ( o čemž právě jeho kolaudace svědčí ). Nikoli, že by bylo celé dílo zaplaceno již v době, kdy by ještě ani nezapočala jeho stavba ( k čemuž by vedl výklad upřednostňující jako klíčový okamžik doplatek kupní ceny zakoupených pozemků ).

30. Ke vzájemné žalobě lze uvést, že z provedeného dokazování má soud za prokázané, že bez uhrazení příspěvku by obec nevydala kladné stanovisko ke stavebnímu řízení a stavbu přípojky by nebylo možno zkolaudovat. Kladné stanovisko obce tak soud chápe jako součást dokumentace dle bodu 1.3 smlouvy o dílo, kde se žalobkyně zavázala tuto dokumentaci zajistit a doložit i kolaudační souhlas. Jde tedy o část sjednaného předmětu díla, jehož cena byla stanovena jako konečná a není možno jí jinak než za souhlasu stran ( formou písemného dodatku ke smlouvě ) měnit. Vyvstala-li v průběhu provádění díla nutnost uhradit příspěvek obci, jde s ohledem na sjednané smluvní podmínky tato povinnost k tíži žalobkyně. Nakonec i ze smlouvy o zhotovení veřejné dopravní a technické infrastruktury uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli dne 15.1.2018 plyne, že součástí nákladů na vybudování infrastruktury jsou dle této smlouvy jsou taktéž veškeré výdaje, které jsou pro sjednaný účel potřebné nebo které s vybudováním této infrastruktury souvisejí, např. obstarání veškerých správních povolení, souhlasů nebo jiných aktů nezbytných k vybudování předmětné infrastruktury. Mezi takový souhlas je možno zařadit i souhlas obce s napojením postavených přípojek na kapacitně nedostačující čističku odpadních vod, který byl obcí podmíněn uhrazením příspěvku ve výši 40 000 Kč. Jak uvedl při svém výslechu jednatel žalobkyně, smlouva o zhotovení veřejné dopravní a technické infrastruktury byla uzavřena, je platná, nikdo ji nerozvazoval, neukončoval. I tato smlouva by byla podkladem závěr, že obcí požadovaný příspěvek byla povinna uhradit žalobkyně, nikoli žalovaní.

31. Pokud jde o právní posouzení věci, postupoval soud podle níže uvedených ustanovení:Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako „o.z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.Podle § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 163 o.z. statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.Podle § 164 odst. 1 o.z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.Podle § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.Podle § 556 odst. 1, věta první o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.Podle § 566 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.Podle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíží toho, kdo výrazu použil jako první.Podle § 558 o.z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.Podle § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanými došlo k uzavření smlouvy o dílo ( § 2586 a násl. o.z. ), na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést výstavbu vodovodní přípojky, kanalizační přípojky, přípojky elektrické energie a přípojky plynu (dále také jako “ dílo “) a žalovaní se zavázali žalobkyni zaplatit částku v celkové výši 220 000 Kč s tím, že částku 110 000 Kč uhradili žalovaní žalobkyni do 10 dnů ode dne podpisu smlouvy o dílo a zbývající částku ve výši 110 000 Kč se zavázali uhradit po kolaudaci inženýrských sítí. Ve smlouvě se tak její strany odchýlily od ustanovení § 2610 o.z., podle něhož nárok na zaplacení ceny díla vzniká jeho provedením, tedy jeho dokončením a předáním ( § 2604 o.z. ).

33. Skutečnost, že dílo nebylo předáno protokolárně, jak tomu mělo dle smlouvy být, nemá vliv na vznik nároku na zaplacení ceny díla a jeho splatnost. A to tím spíše, že dílo fakticky předáno bylo a je v užívání žalovaných. Protokolární předání díla nebylo užito, byť dopis žalobkyně ze dne 20.8.2020 lze vyložit jako návrh takového postupu. Ve chvíli, kdy dílo již bylo v rukou žalovaných, žalovaní požadovaný termín k předání nesdělili a ani žalobkyně na protokolárním předání díla netrvala. Za situace, kdy dílo bylo dokončeno, a žalovaní k žádosti žalobkyně žádný termín k převzetí nenavrhovali, bylo by možno vycházet i z toho, že dle odst. 5.3 smlouvy bylo převzato 15 dnem od žádosti žalobkyně učiněné v dopise, tyto úvahy však pro posouzení věci nemají význam ve chvíli, kdy vznik nároku na úhradu ceny díla a jeho splatnost není s předáním díla svázána. Podstatné pro posouzení věci je, že žalobkyně dílo v plném rozsahu provedla, bylo řádně zkolaudováno, čímž došlo dle sjednaných smluvních podmínek ke splatnosti doplatku ceny díla. Tuto část ceny díla ve výši 110 000 Kč však žalovaní žalobkyni dosud neuhradili, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy. K datu 19.9.2020 tak byli žalovaní nepochybně s platbou v prodlení a žalobkyně tak mimo žalovanou částku 110 000 Kč má nárok rovněž na požadovaný zákonný úrok z prodlení ( § 1968 o.z. a § 1970 o.z. ).

34. Vzájemnou žalobu, jíž se žalovaní domáhali po žalobkyni zaplacení částky 40 000 Kč, soud shledal důvodnou. Jak bylo zjištěno, cena díla byla sjednána jako konečná s tím, že ji nelze bez písemného souhlasu stran měnit. K takové změně nedošlo, jediná změna smlouvy provedená jejím dodatkem č. 1 se týkala termínu plnění díla. Náklady, byť i dodatečné, či původně nepředpokládané, spočívající v platbě příspěvku obci, který byl nezbytný pro kolaudaci ( a tedy k doložení kolaudačního souhlasu, k němuž se žalobkyně smluvně vůči žalovaným zavázala ), jsou dle soudu nákladem, který měla dle podmínek smlouvy o dílo hradit žalobkyně. Navíc lze povinnost takového plnění dovodit rovněž ze smlouvy o zhotovení veřejné dopravní a technické infrastruktury uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli dne 15.1.2018. Jejím předmětem bylo též zajištění napojení pozemku žalovaných na veřejnou dopravní a veřejnou technickou infrastrukturu a zajištění její kolaudace. Podle ní jsou součástí nákladů na vybudování infrastruktury dle této smlouvy taktéž veškeré výdaje, které jsou pro sjednaný účel potřebné nebo které s vybudováním této infrastruktury souvisejí, např. obstarání veškerých správních povolení, souhlasů nebo jiných aktů nezbytných k vybudování předmětné infrastruktury. Tato smlouva byla uzavírána právě s cílem, aby byl zajištěn v té chvíli absentující, avšak nutný, souhlas obce s napojením přípojky žalovaných na čističku odpadních vod, bez něhož by ani dílo prováděné žalobkyní pro žalované dle smlouvy ze dne 17.2.2016 nemohlo být kolaudováno. Pokud obci požadovanou částku 40 000 Kč uhradili žalovaní, hradili za jiného ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a žalobkyně je povinna jim tuto částku jako bezdůvodné obohacení vydat.

35. Pokud žalovaní namítali, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, neboť smlouvu o dílo jménem žalobkyně neuzavřel její zástupce a není doloženo, že by byla uzavřena osobou, která by byla oprávněna za žalobkyni jednat, soud se touto námitkou neztotožňuje. Doložená plná moc svědčí o zmocnění , jméno FO, , který smlouvu o dílo podepsal, k jednání za žalobkyni. Byla udělena statutárním orgánem žalobkyně, ten je obecně oprávněn vystavovat za právnickou osobu plné moci k jejímu zastoupení ( § 163 a § 164 odst. 1 o.z. ). Výklad zmocnění je zcela jasný, udělená plná moc je platná a zmocňuje , jméno FO, , aby zastupoval žalobkyni ve všech věcech, ve kterých by jinak jednala za společnost , jméno FO, jako její jednatelka ( srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 1061/2004 ).

36. Také námitce žalobkyně, že pokud by ustanovení čl. IV odst. 4.1. smlouvy připouštělo různý výklad, je nutno jej vykládat v pochybnostech k tíži žalobkyně, když textace samotné smlouvy byla připravena výlučně žalobkyní, bez zásahu žalovaných, soud nepřisvědčil. Žalobkyně v této souvislosti poukazovala na ustanovení § 557 o.z. Toto ustanovení však zní : Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíží toho, kdo výrazu použil jako první. Ustanovení tedy hovoří o použitém výrazu, o výkladu výrazu, tj. o výkladu slova nebo sousloví. V dané věci ovšem sporným není použitý výraz, nýbrž skutečnost, že použitá slova, jejichž výklad je jednoznačný a nepochybný „ po kolaudaci „ a „ do termínu doplatku kupní ceny „ směřují k jinému časovému okamžiku. Nejde tak o výklad použitého výrazu, nýbrž o výklad úmyslu účastníků, jež se snažili vtělit do znění dotčeného ustanovení uzavřené smlouvy. Užití ustanovení § 557 o.z. je zde nepřípadné. Obdobně je dle soudu nepoužitelný poukaz na ustanovení § 558 o.z. učiněný žalovanými.

37. Soud rovněž nepřisvědčil pohledu žalovaných, že je nutno vyložit smlouvu o dílo za použití ustanovení § 1812 odst. 1 o.z. tak, že zaplaceno mělo být do termínu doplatku kupní ceny a ke kolaudaci se přihlížet nemá. Dle názoru soudu by takový výklad nebyl pro žalované nejpříznivější, neboť by vedl k tomu, že by povinnost doplatku ceny díla nastávala v okamžiku, kdy by ještě dílo vůbec nebylo provedeno. Své prostředky by tak v plné výši vynakládali ve chvíli, kdy by jejich platbě neodpovídalo žádné reálné protiplnění se všemi možnými negativními důsledky z toho vyplývajícími. Jako například potenciální nemožnosti za takto vynaložené plnění cokoli získat v případě insolvence žalobkyně. Dle názoru soudu se otázka nejpříznivějšího výkladu musí vztahovat k okamžiku uzavření smlouvy, nikoli k situaci, kdy by po mnoha letech mohl takový výklad umožnit žalovaným uplatnit námitku promlčení a platbě jejich závazku se vyhnout.

38. Nakonec a nad rámec výše uvedených závěrů soud doplňuje, že ani v případě, že by mezi účastníky byla sjednána splatnost ceny díla ve vazbě na doplacení kupní ceny pozemků, bylo by jeho rozhodnutí stejné. Námitku promlčení by totiž považoval za rozpornou s dobrými mravy. Žalovaní, pokud by skutečně byli přesvědčeni o tom, že mají platit do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy, by totiž v takovém případě nechali dílo dosud neprovedené žalobkyni provádět s tím, že by čekali, zda se o plnění žalobkyně přihlásí nebo zda nakonec v důsledku uplynutí času uplatní námitku promlčení. Jednalo by se tak o odlišnou situaci, oproti obecné úpravě promlčení, kdy počátek plynutí promlčecí lhůty spadá do okamžiku, kdy již věřitel své plnění poskytl a je si tak vědom toho, že nedostal-li za ně zaplaceno, má omezený prostor k tomu, aby svůj nárok uplatnil u soudu a je spravedlivé po něm požadovat, aby tak v dané době učinil. Zde by bylo možno si představit teoreticky i situaci, kdy by ( za předpokladu, že by stavba přípojek začala ještě později, než se tak v dané věci stalo ) nárok na zaplacení ceny díla byl promlčen ještě předtím, než by žalobkyně započala se stavbou. Institut promlčení, který má sloužit k tomu, aby přiměl věřitele vymáhat své pohledávky včas, čímž přináší jistotu dlužníkům, že jejich dluhy nelze vymáhat po uplynutí neomezeně dlouhé doby. Nečinnost žalovaných, kteří by prodlení se stavbou neřešili jinými způsoby ( odstoupení od smlouvy, náhrada škody ), ale „ potichu „ nechali v průběhu stavby uplynout promlčecí dobu, by soud nepovažoval za poctivé jednání.

39. Žalobou požadovala žalobkyně rovněž zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Protože však se ve věci nejednalo o vzájemný závazek podnikatelů ve smyslu § 3 nař. vl. 351/2013 Sb., soud rozhodl v tomto požadavku tak, že se žaloba zamítá.

40. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí uvedeno.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla v řízení se svojí žalobou v naprosté většině úspěšná ( výrok IV. ), a žalovaní měli úspěch s podanou vzájemnou žalobou ( výrok V. ).

42. Náklady řízení žalobkyně se tak skládají z odměny ve výši 5 500 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 6 a § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále také jako „AT“). Žalobkyni tak náleží odměna za devět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) AT ( převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 11.8.2022, účast na jednání Krajského soudu v Praze dne 8.3.2022, účast u jednání soudu prvního stupně dne 16.12.2022, dne 17.1.2023, dne 28.2.2023 a dne 12.5.2023 ) ve výši 49 500 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu za hotové výdaje ( režijní paušál ) za devět úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 AT ve výši 2 700 Kč a odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 10 962 Kč. K nákladům řízení patří též zaplacený soudní poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 68 662 Kč. Za vyjádření ze dne 6.1.2023 soud odměnu nepřiznal, neboť se týkalo vzájemné žaloby, kde byla žalobkyně ve věci neúspěšná.

43. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaným uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení žalobkyně k rukám jejího právního zástupce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o.s.ř.

44. Náklady řízení žalovaných v řízení o vzájemné žalobě o zaplacení 40 000 Kč se skládají z odměny ve výši 2 700 Kč za jeden úkon právní služby podle § 6 a § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ( dále také jako „AT“ ), s ohledem na § 12, odst. 4 AT náleží za každou zastupovanou osobu odměna snížená o 20 % ( tj. 2 160 Kč za jeden úkon ).

45. S přihlédnutím ke dvěma zastupovaným účastníkům pak náleží žalovaným odměna celkem za dvakrát sedm úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g), § 12 odst. 4 AT ( převzetí a příprava zastoupení, vzájemná žaloba, vyjádření ze dne 3.2.2023, účast u jednání soudu dne 16.12.2022, dne 17.1.2023, dne 28.2.2023 a dne 12.5.2023 ) ve výši 30 240 Kč. Dále soud přiznal náhradu za hotové výdaje ( režijní paušál ) za sedm úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 AT ve výši 2 100 Kč a odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 6 791,40 Kč. K nákladům řízení patří též zaplacený soudní poplatek za vzájemnou žalobu ve výši 2 000 Kč. Celkem tedy náklady žalovaných činí 41 131,40 Kč. Za podané odvolání ze dne 16.2.2021 a vyjádření ze dne 11.1.2023 soud žalovaným odměnu nepřiznal, neboť se týkaly čistě žaloby ( nikoli již uplatněné vzájemné žaloby ), a tam byli žalovaní ve věci neúspěšní. Stejně tak nepřiznal soud žalovaným odměnu za podané odvolání proti usnesení soudu o zamítnutí žádosti žalovaných o prominutí platby soudního poplatku za podané odvolání ve věci.

46. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení žalovaných k rukám jejich právního zástupce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o.s.ř.