8 C 107/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: zrušení věcného břemena

I. Věcné břemeno, jemuž odpovídá právo užívání žumpy - fekální jímky na pozemku parcelní [číslo] ve prospěch vlastníka pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, pro okres [okres], [územní celek], [katastrální uzemí], zřízené Smlouvou o věcném břemeni ze dne 2. 12. 1996, vklad práva povolen pod [číslo jednací], se zrušuje.

II. Žalované se náhrada za zrušení věcného břemene nepřiznává.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 2. 2021 domáhala zrušení věcného břemene uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 28 Co 185/2020, bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované. Žalobkyně se na základě tohoto rozhodnutí stala výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a dále výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec] (dále jen jako„ pozemek p. č. st. [anonymizováno]“ a„ pozemek [parcelní číslo]“, oba pozemky společně jako„ pozemky žalobkyně“). Žalovaná je nyní výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a dále výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec] (dále jen„ pozemek p. č. st. [anonymizováno]“ a„ pozemek [parcelní číslo]“ oba pozemky společně jako„ pozemky žalované“).

2. Původními vlastníky pozemků žalobkyně byli rodiče žalobkyně, původním vlastníkem pozemků žalované byl otec žalované. Uvedení právní předchůdci účastníků uzavřeli dne 2. 12. 1996 smlouvu o věcném břemeni, kterou byla zřízena vzájemně podmíněná věcná břemena k pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. č. st. [anonymizováno], kdy takto zřízená břemena zavazovala i všechny budoucí vlastníky předmětných pozemků. Podle této smlouvy je žalobkyně jako vlastník pozemku [parcelní číslo] nyní povinna strpět právo užívání žumpy-fekální jímky ve prospěch vlastníka pozemku žalované p. č. st. [anonymizováno] (tedy ve prospěch žalované). Naproti tomu je žalovaná z titulu vlastnictví k pozemku [parcelní číslo] povinna strpět právo čerpání vody ve prospěch žalobkyně, jakožto vlastníka pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Důvodem pro uzavření smlouvy o věcném břemeni byla skutečnost, že v době uzavření smlouvy nebyl v [katastrální uzemí], vybudován veřejný vodovod ani veřejná kanalizace. Později však byla v předmětném [katastrální uzemí] vystavěna veřejná kanalizace a to až k pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Žalovaná je na základě pravomocného územního souhlasu z právního hlediska připojena ke kanalizaci a má i rezervovanou kapacitu odpadních vod u příslušného vodohospodářského orgánu. Žalobkyně možnost napojení na veřejnou kanalizaci nemá. Věcné břemeno jímky bylo od jeho zřízení až do podání žaloby žalovanou konzumováno, věcné břemeno čerpání vody nebylo již od počátku využíváno z důvodu nedostatečného množství vody ve studni na pozemku žalované. Plynutím času pak došlo k trvalé změně poměrů pro níž i věcné břemeno ve prospěch pozemku žalované přestalo plnit svoji funkci. S ohledem na vzájemnou podmíněnost věcných břemen nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby nadále strpěla užívání břemene jímky žalovanou, neboť to je nyní v hrubém nepoměru s fakticky nevyužívaným věcným břemenem zřízeným ve prospěch pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Konečně žalobkyně uvedla, že má zájem zrekonstruovat stavbu stojící na jejím pozemku p. č. st. [anonymizováno] a trvale v ní bydlet. V takovém případě by kapacita jímky (žumpy) zcela určitě nedokázala pojmout odpadní vody z pozemku žalobkyně i žalované. Pozemky žalobkyně přitom na rozdíl od pozemků žalované není možné napojit na veřejnou kanalizaci.

3. Žalovaná uvedla, že žalobu v této věci vnímá jako předčasnou. Se zrušením věcného břemene by do budoucna souhlasila, avšak požadovala lhůtu k faktické realizaci připojení na veřejnou kanalizaci. Ač již právní stav připojení umožňuje, k faktickému napojení na kanalizaci stále zbývá provést stavební práce, které by měly zabrat maximálně rok. Pro užívání kanalizační přípojky je dále nutná kolaudace, ke které lze také přistoupit až po provedení stavebních prací, které mohou být také zdrženy kvůli blížícímu se zimnímu období a opatřením spojeným s nemocí Covid-19. Z toho důvodu by mělo být zrušení věcného břemene alespoň odloženo do 31. 3. 2022, později v této souvislosti žalovaná uvedla datum 30. 11. 2021 a následně 30. 6. 2022. Posun na datum 30. 6. 2022 byl odůvodněn jednak nedostatkem pracovní síly a nepříznivými klimatickými podmínkami a dále i počínáním samotné žalobkyně a jejího syna, kteří vyvolali se žalovanou konflikt, po němž žalovaná skončila v pracovní neschopnosti, která se nutně promítla i do zpoždění realizačních prací. Za zrušení věcného břemene požadovala žalovaná náhradu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že dům stojící na jejím pozemku p. č. st. [anonymizováno] byl kolaudován s přihlédnutím k možnosti užívat jímku na pozemku žalobkyně. Pokud by odpovídající věcné břemeno bylo zrušeno, byla by tím významně omezena provozuschopnost domu, který by bez možnosti využít jímku již nemusel ani splňovat předpoklady pro kolaudaci. Žalovaná za řízení rovněž vznesla vzájemný návrh, kterým se domáhala zrušení i druhého vzájemně podmíněného věcného břemene, zřízeného ve prospěch pozemku žalobkyně. Žalovaná k tomu uvedla, že věcné břemeno studny na jejím pozemku nebylo po dobu posledních 20 let využíváno kvůli nedostatku spodní vody a mělo by být projednáno a zrušeno spolu s břemenem jímky. S ohledem na to, že soudní poplatek za vzájemný návrh nebyl žalovanou včas zaplacen, bylo řízení o jejím vzájemném návrhu zastaveno usnesením ze dne 10. 9. 2021, č. j. 8 C 107/2021-65.

4. Žalobkyně jako repliku na vyjádření žalované při ústním jednání především uvedla, že v policejním spise vedeném k incidentu, který žalovaná zmiňuje, jsou žalobkyně a její syn vedeni jako poškození. Stejně tak žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalované o zpoždění prací vlivem klimatických podmínek. Zbývající práce představovaly pouze výkopové práce malého rozsahu, které by klimatické podmínky neměly ovlivnit.

5. Žalovaná se z nařízeného ústního jednání omluvila, souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti s odkazem na obavy, které má z žalobkyně. Bylo tak jednáno v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) přičemž z důkazů předložených žalobkyní se tvrzené důvody žalované k obavám nepotvrdily. Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

6. Z informací o pozemku z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná byly v minulosti podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno]. Dále bylo zjištěno, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku [parcelní číslo]. Ze související fotodokumentace bylo dále zjištěno polohové uspořádání těchto pozemků, kdy tyto pozemky představují bezprostředně sousedící stavební pozemky zastavěné stavbou, na něž navazují přilehlé zahrady.

7. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2020, č. j. 28 Co 185/2020-552, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. [číslo] uvedené nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně.

8. Ze smlouvy o věcném břemenu ze dne 2. 12. 1996 bylo zjištěno, že tuto smlouvu uvedeného data uzavřeli Ing. [jméno] [příjmení] jako tehdejší vlastník pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. [číslo] manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] jako tehdejší vlastníci pozemku p. [číslo] pozemku [anonymizováno] Touto smlouvou bylo ve prospěch pozemku p. č. st [anonymizováno] a k tíži pozemku [parcelní číslo] zřízeno věcné břemeno čerpání vody. Jako vzájemně podmíněné s prve uvedeným věcným břemenem bylo smlouvou zřízeno další věcné břemeno, kterým bylo ve prospěch pozemku p. č. st. [anonymizováno] a k tíži pozemku [parcelní číslo] sjednáno břemeno - právo užívání žumpy - fekální jímky.

9. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 1. 12. 1997 bylo zjištěno, že stavba na pozemku p. č. st. [anonymizováno] byla kolaudována s tím, že odpadní vody budou odváděny do jímky užívané na základě smlouvy o zřízení věcného břemene.

10. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 4. 9. 2013 bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím byl udělen územní souhlas s umístěním kanalizační přípojky mj. na pozemku [parcelní číslo].

11. Z technické karty kanalizační přípojky pozemku p. [číslo] související fotografie výkopových prací soud zjistil technické parametry přípojky k uvedenému pozemku a stav realizačních prací.

12. Z dopisu [stát. instituce] ze dne 22. 6. 2018 ve věci vedené pod sp. zn. [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně se na tento úřad obrátila s výzvou k prošetření skutečného stavu stavby na pozemku [parcelní číslo]. Městský úřad žalobkyni mj. sdělil, že pozemek [parcelní číslo] je napojen na veřejnou kanalizaci a odpadní voda z tohoto pozemku tak musí být dle zákona přednostně odváděna do veřejné kanalizace.

13. Z výňatku z listiny předložené k soudnímu řízení vedenému zdejším soudem pod sp. zn. 19 C 180/2016, byla zjištěna část obsahu vyjádření žalované předloženého k této spisové značce.

14. Z dopisu ze dne 1. 12. 2020 včetně podacího lístku a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně se tímto dopisem obrátila na žalovanou s výzvou řešení situace vzájemně podmíněných věcných břemen.

15. Z dopisu žalobkyně ze dne 9. 3. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně mj. upozornila žalovanou, že dešťová voda z jejího pozemku je odváděna na cizí pozemky a dále na to, že na pozemku žalobkyně se nachází movité věci žalované.

16. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 7. 10. 2021 ve věci:„ [příjmení] [příjmení] ublížení na zdraví [obec]“, bylo zjištěno, že v tomto úředním záznamu je jako poškozená vedena žalobkyně.

17. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 3. 6. 2020 bylo zjištěno, že tento žadatel se se svým dopisem obrátil na [stát. instituce] se žádostí o prošetření likvidace odpadních vod u pozemků žalobkyně a pozemků žalované. Žadatel uvedl, že zjistil, že na hranici těchto pozemků a jeho vlastních pozemků je uměle udržována bažina, vznikající vypouštěním odpadních vod. Dále se poblíž místa nacházejí odpadky, kterých se uživatelé některého z uvedených pozemků zbavují házením za plot. Z výzvy [stát. instituce] ze dne 14. 8. 2020 bylo zjištěno, že tento orgán zahájil ve věci žadatele řízení a nařídil ústní jednání spojené s ohledáním dotčených nemovitostí.

18. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že věcné břemeno čerpání vody ve prospěch pozemku p. č. st. [anonymizováno] není nejméně po dobu 10 let využíváno kvůli nedostatku vody ve studni.

19. Z výkazu výměr podle evidence nemovitostí a geometrického plánu pro dělení pozemku parcely [číslo], geometrický plán [číslo] nebyly zjištěny žádné další relevantní okolnosti, než ty které byly spolehlivě prokázány důkazy uvedenými v bodě 5. odůvodnění tohoto rozsudku.

20. Podle § 1299 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

21. Podle § 1299 odst. 2 o. z., při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

22. Po provedeném dokazování došel soud k závěru, že s odkazem na § 1299 odst. 2 o. z. jsou dány důvody ke zrušení věcného břemene (služebnosti). S ohledem na vzájemnou provázanost (podmíněnost) obou věcných břemen je soud toho názoru, že v důsledku trvalé změny poměrů se míra zatížení služebného pozemku, na němž je zřízena jímka dostala do hrubého nepoměru s přínosem, který služebnost přináší panujícímu pozemku. Bylo prokázáno, že břemeno čerpání vody z důvodu faktické nemožnosti dlouhodobě nebylo a nemůže být využíváno. Naproti tomu, věcné břemeno jímky žalovanou využíváno je, a služebný pozemek zatěžuje. Hrubý nepoměr tedy soud spatřuje zejména v tom, jak se proměnila míra využitelnosti obou vzájemně podmíněných břemen, neboť břemeno ve prospěch žalobkyně fakticky nemůže být po dlouhou dobu vykonáváno, naproti tomu břemeno ve prospěch žalované nadále být vykonáváno může a dle provedeného dokazování také vykonáváno je, čímž je zjevně zatěžován služebný pozemek žalobkyně. Pozemek žalované věcným břemenem čerpání vody již po dlouhou dobu zatěžován není, neboť voda z něj není a ani nemůže být čerpána. V důsledku plynutí času se významně změnily poměry, které existovaly v době zřízení obou vzájemně podmíněných věcných břemen a které vedly právní předchůdce účastníků k uzavření smluv o věcném břemeni. Důsledkem této změny poměrů je to, že pozemky žalované nadále těží z věcného břemene jímky, ale nejsou nijak zatěžovány břemenem čerpání vody. Pozemky žalobkyně jsou oproti tomu zatěžovány břemenem jímky a přitom nepožívají žádných výhod z břemene zřízeného v jejich prospěch. Tyto okolnosti tak zakládají důvod pro zrušení věcného břemene dle § [číslo] odst. 2 o. z, když pouhé omezení služebnosti jímky by k nápravě nepoměru nepostačovalo. Pokud by bylo užívání jímky panujícím pozemkem pouze omezeno, stále by přetrvala situace, kdy pozemek žalobkyně slouží pozemku žalované a sám žádné výhody z břemene zřízeného v jeho prospěch nemá, což stále představuje hrubý nepoměr při existenci vzájemně podmíněných věcných břemen.

23. Na základě výše uvedeného bylo nezbytné poučit žalovanou o absenci tvrzení a důkazů, které by směřovaly k prokázání okolností, které by bránily zrušení věcného břemene, stejně tak bylo namístě žalovanou poučit o absenci tvrzení a důkazů vztahujících se k výši náhrady za zrušení věcného břemene či náhrady skutečně vynaložených nákladů na vybudování přípojky. Jak vyplývá z konstantní judikatury, není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o. s. ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy.

24. Soud dále přihlédl k tomu, že se zrušením věcného břemene souhlasila i žalovaná, která pouze požadovala zrušení věcného břemene odložit za účelem faktické realizace přípojky ke kanalizaci. Návrh žalované na odložení zrušení věcného břemene však není dle názoru soudu důvodný. Z dokazování vyplynulo, že nejpozději dopisem ze dne 1. 12. 2020 byla žalovaná vyrozuměna o záměrech žalobkyně a byla vyzvána ke smírnému řešení situace. Žalovaná odklad zrušení věcného břemene zdůvodnila tím, že k faktické realizaci přípojky nebylo možné přistoupit především kvůli opatřením spojeným s onemocněním Covid-19, kvůli kterým nemohla kontaktovat stavební firmy dále a kvůli absenci zahraničních pracovníků na trhu práce. Soud však hodnotí argumentaci žalované jako do značné míry účelovou. Za řízení žalovaná nejprve uváděla, že zrušení věcného břemene by mělo být odloženo do 31. 3. 2022. Toto datum následně dvakrát změnila, a sice nejdříve na 30. 11. 2021 a následně na 30. 6. 2022. Žalovaná se v rámci soudního řízení obracela na soud prostřednictvím e-mailu, kterým zajisté mohla poptávat realizaci stavebních prací i za trvání pandemických opatření a v tomto směru tak nelze žalované přisvědčit. Argumentace absencí zahraničních pracovníků a celkovou situací ve stavebnictví by odůvodňovala určité zdržení v provádění výkopových prací, ovšem soud musí přihlédnout i ke zjištěnému rozsahu stavebních prací, který není nijak značný a především k tomu, že žalovaná sama požadovanou dobu pro realizaci prací několikrát měnila. Požadovaná doba byla nejdříve žalovanou zkrácena o 4 měsíce a následně prodloužena o 7 měsíců. Byť posouvání termínů pro realizace stavebních prací je v tomto odvětví poměrně běžnou věcí, způsob, jakým žalovaná rozhodné datum posouvala, hodnotí soud opět jako účelový. Žalovaná data ukončení prací měnila s ohledem na aktuální stav a průběh řízení bez toho, aby důvody prodloužení či naopak zkrácení termínu prací jakkoliv dokládala (např. vyjádřením zhotovitele prací). Při hodnocení argumentace žalované musel soud zohlednit i to, že územní souhlas k přípojce byl dán již v roce 2013. Soud žalované nepřisvědčil ani v tom, že realizace výkopových prací byla pozdržena kvůli tomu, že žalovaná byla napadena žalobkyní a jejím synem. Z předložených důkazů vyplynulo, že v daném incidentu je Policií České republiky jako poškozená je vedena žalobkyně a tvrzení žalované tak bylo vyvráceno. Soud tak žalované v návrhu na odložení zrušení věcného břemene nevyhověl a břemeno zrušil ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I.).

25. Zbývalo se tak zabývat otázkou náhrady na zrušení služebnosti ve smyslu § 1299 odst. 2 o. z. Z čistě jazykového výkladu tohoto ustanovení by se mohl zdát, že náhrada za zrušení služebnosti náleží vlastníkovi panujícího pozemku vždy, tedy za všech situací. Judikatura však potvrdila, že o zrušení služebnosti lze rozhodnout i bez přiznání náhrady vlastníkovi služebného pozemku, a to především v situacích, kdy by přiznání náhrady bylo v rozporu s principy uvedenými v § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 nebo § 8 o. z. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1663/2017). V projednávané věci soud shledal, že žalované byla náhrada za zrušení služebnosti fakticky poskytována po dobu přesahující 10 let, kdy nebyla nijak zatěžována věcným břemenem zřízeným ve prospěch pozemků žalobkyně, avšak sama požívala výhod z nyní zrušeného věcného břemene jímky. Pokud by měla být žalované přiznána ještě dodatečná náhrada za zrušení jímky, dostal by se prospěch žalované vzniklý z existence (a zrušení) tohoto břemene do takového nepoměru s újmou způsobenou žalované, že by takovouto situaci bylo nutno posoudit jako rozpor s dobrými mravy. Pod pojmem dobré mravy se dle judikatury rozumí souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami a právními principy demokratické společnosti (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3653/11). Obě věcná břemena byla právními předchůdci účastníků zřízena jako vzájemně podmíněná, tedy s úmyslem, aby zátěž vznikající pozemku jedné ze smluvních stran byla v zásadě kompenzována výhodou plynoucí z břemene zřízeného k tíži pozemku druhé smluvní strany. Pokud po dobu přesahující 10 let žalovaná pouze jednostranně požívala výhod z věcného břemene, aniž by byla jakkoliv zatěžována druhým vzájemně podmíněným břemenem, bylo by přiznání další náhrady za takto zrušené břemeno v takovém nepoměru, že by tento musel být hodnocen jako rozporný s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z. Náhrada za zrušení věcného břemene tak nebyla žalované přiznána (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 17. 5. 2021, účast na ústním jednání dne 24. 2. 2022). Žalovaná namítala, že ze strany žalobkyně jí nebyla zaslána předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. Ustanovení § 142a o. s. ř. však dopadá pouze na případy, kdy je předmětem řízení splnění povinnosti. Předmětem nynějšího řízení však není splnění povinnosti, ale návrh na vydání konstitutivního rozhodnutí, kterým bude služebnost zrušena a zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř. tak není vyžadováno. Ve výroku III. tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 5 900 Kč.