8 C 123/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 42 512 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 226,56 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % p. a. z částky 4 226,56 Kč od 7. 6. 2018 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se pro částku 14,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14,20Kč od 7. 6. 2018 do zaplacení a pro částku úroku z prodlení z částky 28 123 Kč ve výši 8,5 % ročně od 7. 6. 2018 do zaplacení, zastavuje.

III. Žaloba se pro částku 10 148,24 Kč s úrokem z prodlení 8,5% p.a. z částky 10 148,24Kč od 7. 6. 2018 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení 18 720Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně - Česká republika - Státní pozemkový úřad- za který na základě Dohody o jednání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v řízení před soudy a jinými orgány namísto Státního pozemkového úřadu ve věcech soudního vymáhání pohledávek ze dne 27. 7. 2019 jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se domáhala žalobou podanou u soudu dne 4. 4. 2019 proti žalovanému zaplacení pohledávky ve výši 42 512 Kč s příslušenstvím představujícím 8. 5% s odůvodněním, že Česká republika je vlastníkem a Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit s pozemkem stavební parcelou [číslo] o výměře [výměra] a s pozemkem stavební parcelou [číslo] o výměře [výměra] zapsanými na listu vlastnictví [číslo] pro kat. území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, [stát. instituce]. Pozemek stavební parcela [číslo] je částečně zastavěn stavbou označenou jako budova bez čp/če, zem. stav. ve vlastnictví žalovaného. Pozemek stavební parcela [číslo] je částečně zastavěn stavbou označenou jako budova [adresa], jiná st. ve vlastnictví žalovaného. Obě stavby jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro kat. území a [územní celek] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, katastrálním pracovištěm Náchod a jsou ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný je vlastníkem výše specifikovaných budov na základě dvou kupních smluv, které byly uzavřeny mezi [anonymizována čtyři slova] [obec] a žalovaným, s právními účinky vkladu ke dni 14. 11. 2011. S ohledem na nutnost řešit majetkoprávní cestou vztah vlastníka pozemku a vlastníka budovy požádal žalovaný žádostí ze dne 11. 1. 2012 a opětovně žádostí ze dne 17. 9. 2014 o pronájem nemovitostí ve správě PF ČR (ČR-SPÚ). Jako důvod pro uzavření nájemní smlouvy uváděl žalovaný, že předmětné pozemky bude využívat jako přídomovní zahradu, případně v žádosti ze dne 17. 9. 2014 uváděl, že pozemky bude využívat jako zemědělské pro trávu na seno pro koně jako přídomovní zahradu před domy a vstup. S žalovaným bylo zahájeno jednání, které ale nevedlo k uzavření nájemní smlouvy, neboť žalovaný neakceptoval podmínky žalobkyně. Pozemky stavební parcela [číslo] o výměře [výměra] a pozemek stavební parcela [číslo] o výměře [výměra] tvoří se stavbami ve vlastnictví žalovaného jeden funkční celek a jsou ze strany sousedních domů a od ulice [ulice] oploceny. Budovy nemají samostatné stavební parcely, přístup k nim je z ulice [ulice] pouze přes uvedené pozemky a nezastavěné části pozemků jsou využívány jako zahrada, tráva na nich je sekána, a z ortofotomap vyplývá, že na nich byly provedeny i terénní úpravy. Je zřejmé, že žalovaný užívá cizí nemovité věci bez nájemní smlouvy a fakticky vykonává právo nájmu cizí věci. Vzniká mu proto bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, které žalobkyně vyčíslila ve výši tak je uvedeno výše a požadovala částku 42 512 Kč za období od 14. 11. 2011 do 31. 3. 2018 s příslušenstvím. Dle posouzení znalkyně žalobkyně požadovala za užívání zastavěné části pozemků roční úhradu 10 Kč za m2, u nezastavěných částí pozemků požadovala roční úhradu 2,10 Kč za 1m2 do 19. 3. 2014 a od 20. 3. 2014 požadovala roční úhradu ve výši 2,10 Kč za m2.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že se s žalobkyní nedohodl přes opakovaná jednání na podmínkách nájmu předmětných nemovitostí. Podmínky žalobkyně pro něj byly nepřijatelné. Nikdy pozemky nevyužíval v rozsahu jak tvrdí žalobkyně. Zcela popírá, že by užíval pozemky v rozsahu nad rámec prostoru zastavění budovami. Pokud je na pozemcích sekaná tráva, děje se tak proto, že žalovaný čelí stížnostem sousedních vlastníků pozemků, marně žalobkyni upozorňoval na nezbytnost údržby pozemků a vzhledem k její nečinnosti v minulosti trávu na pozemcích několikrát na své náklady nechal posekat. Paradoxně tak vzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně. Dle jeho názoru žalobkyně neprokazuje výši bezdůvodného obohacení a rozsah užívání budov žalovaným. Žalovaný ve vztahu k uplatněné pohledávce vznesl námitku promlčení. Pohledávku považuje za promlčenou do 4. 4. 2017. To znamená, že žalobkyně může požadovat bezdůvodné obohacení za období od 4. 4. 2017 do 31. 3. 2018 (odvozeno ze žalobou uplatněného nároku).

3. S ohledem na vznesenou námitku promlčení vzala žalobkyně svoji žalobu v částce 28 137,20 Kč zpět. Unesením ze dne 27. 1. 2021 č. j. 8C 123/2019-46 bylo řízení pro částku 28 123 Kč, zastaveno Protože došlo k k zastavení řízení v částce, 28 123 Kč soud v tomto rozsudku ve výroku II. zastavil řízení pro částku 14,20Kč s pčíslušenstvím představující rozdíl mezi částkou s příslušenstvím, pro kterou byla žaloba vzata zpět a částkou, pro kterou bylo řízení fakticky usnesení ze dne 27. 1. 2021 č.j. 8C 123/2019-46 zastaveno.

4. Z provedeného dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

5. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] byly zjištěny vlastnické poměry pozemků, st. parcel [číslo] a [číslo] a budov umístěných na těchto pozemcích 6. Z předložených snímků-ortofotomap vyplývá, že na pozemcích byly provedeny terénní úpravy. Pozemek stavební parcela [číslo] o výměře [výměra] a pozemek stavební parcela [číslo] o výměře [výměra] tvoří se stavbami ve vlastnictví žalovaného jeden funkční celek a jsou ze strany sousedních domů a od ulice [ulice] oploceny. Budovy nemají samostatné stavební parcely, přístup k nim je z ulice [ulice] pouze přes uvedené pozemky a Budovy nemají samostatné stavební parcely, přístup k nim je z ulice [ulice] pouze přes uvedené pozemky a nezastavěné části pozemků jsou využívány jako zahrada, tráva na nich je sekána 7. Ze dvou kupních smluv ze dne 11. 11. 2011 bylo zjištěno, že budovy na pozemcích [číslo] a [číslo] v obci a k. ú. [anonymizováno] koupil žalovaný od [anonymizováno 5 slov] s právními účinky vkladu ke dni 14. 11. 2011 8. Že žádosti o pronájem nemovitostí ze dne 11. 1. 2012 a 17. 9. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o nájem vlastníka pozemku s odůvodněním, že pozemky by používal jako přídomovní zahradu 9. Z výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne 17. 4. 2018, 8. 8. 2018, e -mail z 23. 7. 2015 s výzvou k provedení údržby pozemků e-mail z 20. 11. 2015, návrhu Dohody o nájmu, konkrétně se jednalo o návrh Nájemní smlouvy, týkající se pozemku pod budovami, na které nebyly stranou žalovanou nijakým způsobem reagováno, průvodního dopisu s poštovní dodejkou, návrhu dohody resp. výzvy k uzavření Dohody o zaplacení nájmu za užívání nemovité věci bylo zjištěno, že žalovaný měl zájem o nájem pozemků souvisejících s předmětnými budovami v jeho vlastnictví, strany se však nedohodly na podmínkách nájmu 10. Z předložené kopie Nájemní smlouvy, uzavřené za obdobné skutkové situace s jinou osobou ve vztahu k jiným pozemkům vyplývá, že žalobkyně tuto listinu předložila pro ilustraci. Smlouvy posloužily žalobkyni jako vodítko pro úvahu k požadavku nájemného 10 Kč za m2 za rok v obdobné lokalitě, týkající se srovnatelných pozemků.

11. Z vyjádření žalobkyně z 27. 10. 2020 vyplývá výpočet bezdůvodného obohacení s tím, že výpočet zastavěné plochy byl proveden prostřednictvím programu pro měření plochy a následně byl výpočet zastavěné plochy zkontrolován prostřednictvím vytisknutí katastrální mapy v měřítku 1: [číslo], kde 1 mm na mapě znamená 1 m ve skutečnosti. Poté byly přeměřeny rozměry a proveden výpočet plochy. Na základě těchto výpočtů bylo stanoveno, že v případě pozemku parc. [číslo] je stavbou ve vlastnictví žalovaného zastavěno [výměra] a v případě pozemku parc. [číslo] je stavbou ve vlastnictví žalovaného zastavěno [výměra]. Pro výpočet výše bezdůvodného obohacení byla použita cena ve výši 10 Kč za 1m2 jako cena v místě a čase obvyklá. V dalším časovém období, které není předmětem žaloby, žalovaný za užívání pozemků v zastavěné části žalobkyni zaplatil požadovanou částku, která je vypočtena taktéž z ceny 10 Kč za 1m2 za rok.

12. Ze sdělení žalobkyně žalovanému spolu s mailovou komunikací z 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný nabídl budovy na pozemcích žalobkyně žalobkyni k odkoupení (nabídka z titulu předkupního práva). Žalobkyně nabídku předkupního práva nevyužila 13. Věc byla právně posouzena dílem dle práva platného a účinného do konce roku 2013 (zákon č. 40/1964 Sb. dále obč. z.) a dílem dle práva platného a účinného od 1. 1. 2014 (zákon č. 89/2012 Sb. dále o. z.) ve vztahu k ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. Věc byla posouzena jako bezdůvodné obohacení. Otázka promlčení byla posuzována dle příslušných ustanovení obč. z., neboť skutečnosti podstatné pro posouzení otázky promlčení nastaly dle práva platného a účinného do konce roku 2013 14. Podle ustanovení § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 2999 o. z. (1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. (2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. (3) Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.

16. Podle ustanovení § 100 obč. z. (1) Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. (2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. (3) Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

17. Podle ustanovení § 107 obč. z. (1) Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. (2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. (3) Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.

18. Ve věci po provedeném dokazování je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně je vlastníkem předmětných pozemků, žalovaný je vlastníkem budov na předmětných pozemcích. Je nesporné, že mezi stranami nedošlo k uzavření nájemních smluv a žalovaný tak fakticky vykonává právo nájmu k cizí věci. Vzniká mu bezdůvodné obohacení. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných pozemků, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (podpůrně např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 1999 sp. zn. 25 Cdo 2578/98, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 53/2000). Žalobkyně se domáhala zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení za období od 14. 11. 2011 do 31. 3. 2018 ve výši 42 512 Kč. Výše bezdůvodného obohacení byla žalobkyní stanovena jako ekvivalent výše nájmu v místě a čase obvyklé tak, že za zastavěnou část pozemků požaduje roční úhradu 10Kč za 1m2, u nezastavěných částí pozemků požaduje roční úhradu ve výši 1,10 Kč za 1m2 do 19. 3. 2014 a od 20. 3. 2014 požaduje roční úhradu ve výši 2,10 Kč za 1m2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný užívá celou plochu pozemků v jejím vlastnictví. Po poskytnutém poučení a koncentraci řízení žalobkyně vzala žalobu po vznesené námitce promlčení žalobu pro částku ve výši 28 137,20 Kč zpět. Ke svému tvrzení, že žalovaný užívá předmětné pozemky v celém rozsahu jejich rozlohy žalobkyně v poskytnuté koncentrační lhůtě neposkytla další tvrzení a důkazní návrhy. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní pokud jde o rozsah a výměru užívání předmětných pozemků. Žalovaný akceptoval, že uhradí bezdůvodné obohacení za rozlohu pozemků v rozsahu plochy zastavěné budovami v jeho vlastnictví. Žalovaný akceptoval i cenu stanovenou žalobkyní za 1m2 tj. částku 10Kč za rok. K tomu žalovaný uvedl, že takto postupuje s ohledem na procesní ekonomii a považuje za nadbytečné v tomto směru vyhotovovat znalecký posudek. Žalovaný rovněž nečinil spornou výměru plochy zastavěné budovami v jeho vlastnictví. Soud má proto po provedeném dokazování a zvážení provedených důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. za prokázané, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení za užívání nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně (v tomto případě pozemek st. parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] v rozsahu 150 m2 a pozemek st. parc. [číslo] obci a k. ú. [obec] v rozsahu 250m2). Mezi účastníky je nesporná částka za užívání pozemků - 10 Kč za 1m2 za rok. Po vznesení námitky promlčení a částečném zpětvzetí žaloby bylo rozhodováno o zaplacení bezdůvodného obohacení za období od 4. 4. 2017 do 31. 3. 2018. V řízení bylo původně požadováno bezdůvodné obohacení za období 14. 11. 2011 do 31. 3. 2018. Žalobkyně vzala zpět žalobu pro částku 28 137,20 Kč a pro tuto částku s příslušenstvím představující m 8,5 % p. a. z částky 28 137,20 Kč 7. 6. 2018 do zaplacení bylo řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2021 č. j. 8 C 123/2019-46 a výrokem II. tohoto rozsudku zastaveno. Pro další část požadované částky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 10 148,24 Kč s příslušenstvím představujícím 8,5 % p. a. z uvedené částky od 7. 6. 2018 byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že se jedná o částku bezdůvodného obohacení za období od 4. 4. 2016 do 4. 4. 2014, ke kterému se vztahuje dílem žalovaným vznesená námitka promlčení a dílem námitka žalovaného, že neužívá pozemky žalobkyně nad rámec plochy zastavěné budovami v jeho vlastnictví. Z titulu bezdůvodného obohacení tak byla žalobkyni přiznána částka 4 226,56 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 226,54 Kč od 7. 6. 2018 do zaplacení. K výroku III. soud ještě poznamenává, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, pokud jde o její tvrzení, že žalovaný užívá pozemky v jejím vlastnictví v celé výměře. Skutková zjištění v tomto řízení jsou taková, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný pozemky žalobkyně skutečně využívá v celém rozsahu jejich výměry (k tomu srovnej rozh. NS ČR 28Cdo 3705/2019). Soud proto vycházel z výměry plochy zastavěné budovami ve vlastnictví žalovaného, která je mezi účastníky nesporná. U parcely st. [parcelní číslo] – [výměra] pod stavbou, roční úhrada 1 500 Kč, denní úhrada 4,11 Kč, tj. za období od 4. 4. 2017 do 31. 3. 2018 částka 1483,71 Kč. U parcely [číslo] – [výměra] pod stavbou,roční úhrada 2 500 Kč, denní úhrada 6,85 Kč tj. za období od 4.4.2017 do 31.3.2018 částka 2 742,85 Kč. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je s částkou za placení bezdůvodného obohacení tak, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku v prodlení, bylo mu uloženo zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z dlužné částky 4 226,56 Kč počínaje 7. 6. 2018 tak, jak požadovala žalobkyně. Další dokazování ve věci prováděno nebylo, protože podstatná zjištění pro posouzení tvrzeného nároku učinil soud z provedených důkazů, další důkazy navrženy nebyly. Znalecký posudek na vyčíslení výše bezdůvodného obohacení soud považuje za nadbytečný, jestliže žalovaný částku bezdůvodného obohacení 10 Kč za 1m2 za rok akceptuje.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř.. Žalovanému přiznal náklady řízení v plné výši, protože ve vztahu k původně žalované částce lze u žalobkyně hovořit pouze o nepatrném úspěchu ve věci. Žalobkyně téměř z poloviny vzala žalobu pro promlčení zpět a pro další část tvrzeného nároku byla žaloba zamítnuta. Z hlediska procesního je tak žalovaný v převážné části tvrzeného nároku procesně úspěšný. Náklady řízení žalovaného představují náklady za právní zastoupení ve výši 18 720 Kč. Je jimi náhrada za celkem 6 účelně vynaložených úkonů právní služby dle vyhl. 177/1996Sb. v platném znění (dále AT) v hodnotě 2 820Kč za jeden úkon právní služby (§ 6,7 AT) – převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření ze dne 6. 6. 2019, účast na jednání dne 11. 12. 2019, 16. 9. 2020, 3. 2. 2021 (dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT) spolu s 5x náhradou hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT O platebním místu k náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Povinnost k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě, protože ke stanovení jiné délky lhůty soud neshledal okolnosti.