8 C 200/2021
č. j. 8 C 200/2021-23
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 165 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 165 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 5 165 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o obchodním zastoupení 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí a to včetně postupu podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 3. 8. 2015 smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] na jejímž základě byl žalovaný povinen jako nezávislý podnikatel vyhledávat zájemce o uzavření ve smlouvě vyjmenovaných smluv a se zájemci tyto smlouvy uzavírat a působit dále při správě uzavřených smluv a vykonávat obchodní zastoupení žalobkyně, žalobkyně se zavázala žalovanému zaplatit za zprostředkované smlouvy provizi. Tato odměna se řídila provizními řády, které žalobkyně vytvořila k jednotlivým typům smluv, které žalovaný pro žalobkyni uzavíral, a byly žalovanému dostupné prostřednictvím interního systému žalované. Na základě těchto řádů byla žalovanému vypočtena bodová provize, která byla na základě kariérního řádu žalobkyně převedena na české koruny. Právo na provizi přitom žalovanému vzniklo dnem, kdy žalobkyně obdržela provizi od třetí strany, s níž žalovaný uzavřel smlouvu. Právo na provizi však žalovanému zaniklo, jednak za podmínek uvedených v jednotlivých provozních řádech, jednak v případech, kdy byla žalobkyni provizi povinna vrátit třetí straně, kterou jí byla vyplacena, zpravidla v případech, kdy byla sjednaná smlouva předčasně ukončena nebo k jejímu uzavření vůbec nedošlo. Pokud byla žalovanému provize již vyplacena, měl žalovaný povinnost provizi žalobkyni vrátit. Pro případ, že byl žalovaný v prodlení s vrácením provize, byla v části C, článku VI. písm. C bod 8 b) sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně žalovanému vystavila dne 1. 1. 2021 fakturu [číslo] na částku 5 165 Kč, která představuje provizi za stornované smlouvy z 18. 11. 2017, 30. 8. 2017, 13. 12. 2016 a 15. 6. 2017. Tuto částku měl žalovaný zaplatit do 20. 1. 2021. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2019.
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Po právní stránce jako smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o obchodním zastoupení podle § 2483 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z,“)
7. Podle § 2483 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z,“), se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.
8. Podle § 2507 o. z. je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného.
9. Podle § 2519 odst. 2 o. z. se k ujednáním, která se odchylují od § 2504 odst. 2, § 2505, 2506, 2507, 2514, 2515, 2516 o. z. nebo 2517 o. z. v neprospěch obchodního zástupce, nepřihlíží.
10. Vzhledem ke skutkovým zjištěním, jak byla uvedena shora, soud dospěl k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaný uzavřeli, je smlouvou o obchodním zastoupení podle § 2483 a násl. o. z. Žalovanému vzniklo právo na provizi za zprostředkování smluv jménem a na účet žalobkyně. Toto právo však žalovanému ze zákona nevzniká v případě, že je zřejmé, že obchod mezi žalobkyní a třetí osobou nebude splněn; za takové případy je nutno považovat i odstoupení od smlouvy. Soud tedy uzavřel, že žalovanému vznikla povinnost vrátit provize ve výši 5 165 Kč, které mu byly žalobkyní vyplaceny za smlouvy, od nichž následně třetí strany, s nimiž byly tyto smlouvy uzavřeny, odstoupily. Soud zároveň žalobkyni přiznal i právo na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% za každý den prodlení žalovaného dle ujednání ve smlouvě.
11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 165 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
13. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 182/2019, 22 C 99/2021). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.