8 C 213/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 881,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 881,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 881,28 Kč od 5. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky dle výroku I., a to z titulu nezaplacení ceny za pronájem zařízení IMEI [číslo], neuhrazení související smluvní pokuty a konečně nezaplacení kupní ceny za zařízení [anonymizována tři slova] ([číslo]) A600FN, to vše na základě účastnických smluv a kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení 3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely následující smlouvy: -) dne 24. 5. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] -) dne 24. 3. 2020 kupní smlouvu [číslo] Součástí uvedených smluv byly všeobecné podmínky žalobkyně a ceník. Na základě smlouvy ze dne 24. 5. 2019 byl sjednán pronájem zařízení pro přístup k internetu, které bylo poskytnuto žalované, jako nájemci, ze strany žalobkyně, jakožto pronajímatele. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši sjednané v ceníku. Pro případ, že dojde k ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení, se žalovaná zavázala do 30 dnů vrátit pronajaté zařízení zpět žalobkyni. Při nesplnění této povinnosti žalované si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Na základě výše uvedených účastnických smluv byla žalovaná povinna hradit také cenu za poskytnuté služby třetích stran. Na základě smlouvy ze dne 24. 3. 2020 si žalovaná zakoupila koncové zařízení [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizována tři slova] za kupní cenu 5 989 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 239 Kč uhradila při převzetí zařízení, zbylou část ve výši 5 750 Kč se pak zavázala uhradit v 23 měsíčních splátkách po 250 Kč. Žalobkyně vystavila žalované na základě výše uvedených smluv následující vyúčtování: -) [číslo] znějící na částku 21,28 Kč za pronájem zařízení, splatné dne 20. 1. 2021 -) [číslo] znějící na částku 4 860 Kč za doplatek kupní ceny za koncové zařízení, splatné dne 6. 4. 2021 -) [číslo] znějící na částku 4 000 Kč za smluvní pokutu, splatné dne 4. 5. 2021 Uvedená vyúčtování byla vystavena s ohledem na to, že žalovaná i po ukončení smlouvy o pronájmu zařízení nevrátila poskytnuté zařízení do 30 dnů, čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, dále má žalobkyně nárok na zaplacení neuhrazené částky za pronájem daného zařízení. Nárok na zaplacení částky 4 860 Kč pak vyplývá z toho, že žalovaná řádně nehradila vyúčtování vystavené žalobkyní, k čemuž se ve smlouvě zavázala a žalobkyně tak využila oprávnění sjednané v jejích všeobecných podmínkách a splátkový kalendář zrušila výpovědí ze dne 4. 2. 2020. Zbývající část kupní ceny pak byla vyúčtována dokladem [číslo]. Žalovaná na uvedená vyúčtování přes zaslanou předžalobní upomínku neuhradila ničeho a zůstala žalobkyni dlužna částku v celkové výši 8 881,28 Kč.

4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.

6. Po právní stránce je smlouva o pronájmu zařízení mezi žalobkyní a žalovanou posuzována jako smlouva o nájmu ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. o. z. <i>7. Podle ustanovení § 2201 odst. 1 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>8. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 9. Kupní smlouva je pak posuzována podle ustanovení § 2079 o. z. <i>10. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.</i> <i>11. Podle ustanovení § 2085 o. z. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.</i> <i>12. Podle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.</i> <i>13. Podle § 2118 o. z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.</i> <i>14. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně splnila své závazky z uvedených smluv, žalovaná však nehradila sjednanou cenu řádně a včas a dále včas nevrátila poskytnuté zařízení, z čehož vyplývá, že je důvodný i nárok na zaplacení smluvní pokuty.

17. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 881,28 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.