8 C 239/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně o zaplacení 79 096,50 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na zaplacení částky 79 096,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79 096,50 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 53 240 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění částečného zpětvzetí (o kterém bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 8. 10. 2021, č. j. 8 C 239/2021-46) domáhala zaplacení celkové částky 79 096,50 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu náhrady škody způsobené zmařením přechodu práva na žalobkyni (jakožto pojistitele) dle ustanovení § 2820 odst. 2 o. z. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela jako pojistitel s žalovanou jakožto pojistníkem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozní činností. Dne 12. 12. 2017 způsobila zaměstnankyně žalobkyně paní [jméno] [příjmení] (dále jen„ škůdkyně“) v rámci své pracovní činnosti újmu zákaznici žalované paní [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozená“). Na základě pojistné smlouvy poskytla žalobkyně poškozené pojistné plnění (náhradu škody) v celkové výši 184 853 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby škůdkyni instruovala k náhradě škody způsobené poškozené žalobkyni a dále ke sdělení průměrného měsíčního výdělku škůdkyně pro účely uplatnění pohledávky na náhradu škody vůči škůdkyni, neboť tato je dle právních předpisů odpovědná za škodu pouze do čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku. Žalovaná odmítla sdělit žalobkyni výši průměrného měsíčního výdělku škůdkyně s odůvodněním, že se jedná o údaj, který podléhá ochraně osobních údajů. Výši výdělku zjistila žalobkyně až v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci, u kterého žalobkyně uplatnila regresní nárok na náhradu škody vůči škůdkyni, neboť hrozilo jeho promlčení. Jelikož žalovaná neposkytla žalobkyni součinnost potřebnou k uplatnění regresního nároku žalobkyně vůči škůdkyni a to tím, že žalobkyni nesdělila výši výdělku škůdkyně, zmařila vymožení jejího nároku vůči škůdkyni. Žalobkyně se tak domáhá po žalované náhrady škody co do částky, kterou žalobkyně mohla vůči škůdkyni získat, a to částky 79 096,50 Kč, která odpovídá čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku škůdkyně.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a ve věci se vyjádřila následovně: Žalovaná předně učinila nespornými tvrzení žalobkyně, že tato poskytla pojistné plnění poškozené ve výši 184 853 Kč jakožto náhrady újmy jí způsobené zaměstnankyní žalované z titulu smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozní činnosti. Žalovaná však namítla, že nikterak nezmařila přechod práva na náhradu škody vůči škůdkyni na žalobkyni ani uplatnění pohledávky žalobkyně vůči škůdkyni. Předně namítla, že přechod práva na náhradu škody nebo jiného obdobného práva přechází na pojistitele okamžikem výplaty plnění z pojištění. Nastává tak automaticky ze zákona bez jakýchkoliv úkonů pojištěného (žalované). Žalovaná poskytla žalobkyni veškerou součinnost potřebnou k vymožení práva na náhradu škody, když žalobkyně veškeré potřebné informace získala nahlášením škodní události žalovanou. Dle žalobkyně mělo dojít ze strany žalované ke zmaření vymožení práva na náhradu škody tím, že žalovaná neposkytla žalobkyni součinnost k uplatnění pohledávky na náhradu škodu způsobené škůdkyní. Neposkytnutí součinnosti by však dle žalované mělo relevanci pouze v případě, došlo-li by v důsledku toho ke zmaření přechodu práva na žalobkyni. Pokud jde o žalobkyní požadované sdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně pro účely zjištění rozsahu oprávněného nároku žalobkyně vůči škůdkyni, žalovaná odmítla tuto informaci žalobkyni sdělit, neboť tato podléhá ochraně osobních údajů. Navíc údaj o měsíčním výdělku škůdkyně není nezbytným pro uplatnění nároku na náhradu škody vůči škůdkyni. Ostatně žalobkyně nárok vůči škůdkyni uplatnila bez informace o jejích příjmech žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci. Žalovaná dále odmítla škůdkyni instruovat, aby způsobenou škodu (do výše své odpovědnosti) uhradila žalobkyni, neboť výplatou plnění z pojištění přešlo právo na náhradu škody vůči škůdkyni z žalované na žalobkyni. Na základě shora uvedeného navrhla žalovaná žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalované z provozní činnosti. Taktéž nebylo sporu, že dne 12. 12. 2017 způsobila zaměstnankyně žalované (škůdkyně) újmu poškozené, které žalobkyně vyplatila náhradu jí způsobené újmy ve výši 184 853 Kč.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z listiny označené jako Oznámení škodné události k pojištění odpovědnosti ze dne 12. 12. 2017 soud zjistil, že dne 12. 12. 2017 oznámila žalovaná u [anonymizována dvě slova] škodnou událost vzniklou dne 12. 12. 2017 v prostoru prodejny žalované, popsala, jak ke škodné události došlo, a že tuto způsobila zaměstnankyně žalované.

6. Z listiny označené jako Oznámení škodní události k pojištění odpovědnosti za škodu ze dne 22. 11. 2018 bylo soudem zjištěno, že žalovaná nahlásila žalobkyni škodní událost, v oznámení uvedla datum vzniku škody, místo vzniku škody, k popisu škody odkázala na přiložený trestní příkaz.

7. Z trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 5. 2018, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že škůdkyně byla trestním příkazem uznána vinnou tím, že dne 12. 12. 2017 v prostorách prodejny žalované jako zaměstnankyně způsobila těžkou újmu na zdraví poškozené.

8. Z listiny označeného jako [právnická osoba], Pojistná událost [číslo] – paní [jméno] [příjmení] ze dne 13. 9. 2019 se podává, že žalobkyně zaslala žalované přípis, ve kterém této sdělila, že poskytla poškozené pojistné plnění ve výši 184 853 Kč, a dále, že dle § 2820 občanského zákoníku a také dle článku 14 VPPO přechází z žalované výplatou pojistného právo na náhradu škody vůči škůdkyni na žalobkyni, které je dle zákoníku práce omezeno částkou rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku škůdkyně. Žalobkyně tak žalovanou vyzvala, aby škůdkyni sdělila, že má škodu ve výši čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku uhradit žalobkyni, a aby prokázala, že škůdkyni tak instruovala, a dále žalovanou vyzvala, aby sdělila žalobkyni průměrný měsíční výdělek škůdkyně před způsobením škody.

9. Z listiny označené jako Dopis ze dne 13. 9. 2019 – Pojistná událost [číslo] – [jméno] [příjmení] ze dne 3. 10. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalovaná reagovala na přípis žalobkyně ze dne 13. 9. 2019, ve kterém žalobkyni sdělila, že není oprávněna sdělit výši průměrného měsíčního výdělku škůdkyně, neboť je to v rozporu s obecně závaznými právními předpisy včetně právních předpisů upravující ochranu osobních údajů, a dále že z právních předpisů nevyplývají povinnosti ve vztahu k plnění součinnosti, ke kterým byla žalovaná žalobkyní vyzvána.

10. Z listiny označené jako Pojistná událost [číslo] – paní [jméno] [příjmení] ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované přípis, ve kterém konstatovala, že žalovanou vyzývala k instruování škůdkyně k náhradě škody ve výši čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku žalobkyni, k prokázání splnění této povinnosti a ke sdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně, a že žalovaná tuto součinnosti odmítla poskytnout. Tím žalovaná zmařila žalobkyni vymožení regresního nároku po škůdkyni a žalobkyni tak vzniklo dle § 2820 odst. 2 o. z. právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění až do výše částky, kterou by mohla získat. Žalobkyně žalovanou v přípise vyzvala k úhradě částky rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku škůdkyně žalobkyni.

11. Z přípisu Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2021, č. j. 17 C 5/2021-57, bylo soudem zjištěno, že v řízení [spisová značka] vedeného u Okresního soudu v Olomouci mezi žalobkyní (v pozici žalobkyně) a škůdkyní (v pozici žalované) vyzval soud žalovanou ke sdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně.

12. Ostatní provedené důkazy neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

13. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobkyně z titulu pojistné smlouvy zaplatila poškozené náhradu újmy v celkové výši 184 853 Kč, která jí byla způsobena zaměstnankyní žalované při výkonu práce. Žalobkyně se následně domáhala po žalované sdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně, instruování škůdkyně k náhradě újmy žalobkyni a to ve výši čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku, neboť v tomto rozsahu vznikla škůdkyni dle právních předpisů její odpovědnost, a prokázání, že žalovaná škůdkyni takto instruovala. Žalovaná odmítla žalobkyni výši průměrného měsíčního výdělku škůdkyně sdělit, neboť se jedná o citlivý údaj podléhající ochraně osobních údajů. Taktéž žalovaná odmítla škůdkyni jakkoliv vyzývat k náhradě vyplaceného plnění žalobkyni s odůvodněním, že vyplacením pojistného plnění přešla pohledávka k náhradě škody z žalované na žalobkyni.

14. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

15. Po právní stránce soud věc posoudil jako spor týkající se přechodu práva na pojistitele dle ustanovení § 2820 o. z., neboť k rozhodným skutečnostem, tj. k uzavření pojistné smlouvy, ke vzniku pojistné události a k výplatě plnění z pojištění došlo za jeho účinnosti. <i>16. Podle ustanovení § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.</i> <i>17. Podle ustanovení § 2820 odst. 2 o. z. osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky.</i> 18. Z citovaných ustanovení se podává, že okamžikem výplaty plnění z pojištění přechází právo na náhradu škody vůči osobě, která měla v souvislosti s nastalou pojistnou událostí povinnost k náhradě škody vůči pojištěnému z pojištěného na pojistitele. Takový přechod práva nastává ex lege při splnění dvou podmínek – 1. výplata plnění z pojištění a 2. povinnost k náhradě škody (která je předmětem pojistného plnění) osobou odlišnou od pojištěného nebo od osoby, která vynaložila zachraňovací náklady. V projednávaném případě nebylo mezi účastníky sporu o tom, že došlo k výplatě plnění z pojištění, když žalobkyně coby pojistitel poskytla poškozené náhradu jí způsobené škody spočívající v náhradě nákladů léčení a bolestného, tj. z titulu pojistné smlouvy vyplatila pojistné plnění (plnění z pojištění). Mezi účastníky nebylo taktéž sporu o tom, že škodu, která byla poškozené způsobena, způsobila škůdkyně při plnění pracovních úkolů, kterou byla tato coby zaměstnankyně žalované povinna nahradit (do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku) žalované jakožto nositeli primární odpovědnosti za způsobenou škodu poškozené (z titulu objektivní odpovědnosti za škodu z provozní činnosti). Okamžikem výplaty plnění z pojištění přešla pohledávka žalované na náhradu škody způsobenou škůdkyní na žalobkyni.

19. Sporné však mezi účastníky zůstalo, zda žalovaná svým jednáním spočívajícím v nesdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně a neinstruováním škůdkyně k náhradě škody žalobkyni zmařila přechod práva na žalobkyni, resp. zmařila vymožení jejího nároku vůči škůdkyni.

20. Předně je třeba rozlišovat mezi zmařením přechodu práva na pojistitele a zmařením vymožení pohledávky pojistitelem vůči škůdkyni. V prvém případě se jedná o taková právní jednání pojištěného, v důsledku kterých na pojistitele přechází pohledávka v nižší výši, než jaká byla v okamžiku jejího vzniku, tj. mají vliv na výši pohledávky přecházející z pojištěného na pojistitele. V druhém případě pojištěný neposkytne potřebnou součinnost pojistiteli k uplatnění pohledávky, tj. takové neposkytnutí součinnosti má vliv na uplatnitelnost pohledávky vůči třetí osobě. Zatímco u zmaření přechodu práva má pojistitel vůči pojištěnému dle citovaných ustanovení právo snížit plnění z pojištění, tj. požadovat to, co v důsledku konání (opomenutí) pojištěného na pojistitele nepřešlo, dopad zmaření uplatnění pohledávky citovaná ustanovení neupravují.

21. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neposkytnutím součinnosti spočívající zejména v nesdělení výše průměrného měsíčního výdělku škůdkyně zmařila přechod práva na žalobkyni. Dle citovaných ustanovení nastává přechod práva okamžikem výplaty plnění z pojištění. Je tedy zřejmé, že pojištěný může zmařit přechod práva na pojistitele pouze právními jednáními učiněnými před výplatou plnění z pojištění, která by vedla k tomu, že výše pohledávky žalované vůči třetí osobě v okamžiku způsobení škody by byla vyšší než v okamžiku výplaty plnění z pojištění (prominutí dluhu, započtení pohledávky, nezabránění prekluzi). Pouze právní skutečnosti, které nastaly před okamžikem výplaty plnění z pojištění, mohou mít za následek částečné čí úplné zmaření přechodu práva. V projednávané věci žalobkyně netvrdila, že se žalovaná před přechodem práva (výplatou plnění z pojištění) dopustila právního jednání, které by mělo vliv na výši přecházející pohledávky žalované vůči škůdkyni. Naopak žalobkyně žalované vytýkala (ne) jednání až po výplatě plnění z pojištění, která nemají na přechod práva žádný vliv. Žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno tvrzení, čímž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná zmařila přechod práva na žalobkyni.

22. Žalovaná dále tvrdila, že nesdělením výše průměrného měsíčního výdělků škůdkyně žalovaná nesdělila žalobkyni vše, co je třeba k uplatnění pohledávky, a tím zmařila vymožení pohledávky vůči škůdkyni. Dle citovaných ustanovení má pojištěný povinnost pojistiteli vydat potřebné doklady a sdělit vše, co je třeba k uplatnění pohledávky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nahlásila žalobkyni nastalou škodní událost se sdělením data a místa vzniku škody, a taktéž žalobkyni identifikovala osobu, která škodu způsobila, poskytnutím trestního příkazu. Tím, že žalobkyně znala z trestního příkazu osobu odpovědnou vůči žalované za náhradu škody proti poškozené, nebránilo žalobkyni ničeho v uplatnění nároku vůči škůdkyni samotné. Soud se neztotožnil s námitkou žalobkyně, že k řádnému uplatnění nároku je nezbytné povědomí o výši průměrného měsíčního výdělku žalobkyně. Žalobkyně se mohla nároku domáhat i bez znalosti této skutečnosti, což ostatně i učinila, když svůj nárok proti škůdkyni uplatnila žalobou u Okresního soudu v Olomouci. I v tomto směru neunesla žalobkyně břemeno tvrzení, když v řízení neuvedla, jaké konkrétní informace žalovaná nesdělila žalobkyni a tím tak zapříčinila zmaření uplatnění nároku vůči škůdkyni. Naopak žalobkyně sama v řízení tvrdila a prokázala, že nárok vůči škůdkyni u soudu uplatnila.

23. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 912 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 184 853 Kč sestávající z částky 8 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. učiněný před částečným zpětvzetím (vyjádření ze dne 5. 8. 2021), z tarifní hodnoty ve výši 79 096,50 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných po částečném zpětvzetí (účast na jednání dne 10. 3. 2022, účast na jednání dne 4. 5. 2022, vyjádření žalované ze dne 8. 12. 2022, účast na jednání dne 14. 12. 2022) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 200 Kč ve výši 5 712 Kč.

25. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).

26. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.