8 C 29/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 45 301,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 301,74 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 817,23 Kč, s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 45 301,74 Kč od 15. 4. 2021 do 19. 6. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 45 301,74 Kč od 20. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 301,74 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 16,83 % ročně z částky 45 301,74 Kč od 20. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 991 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 45 301,74 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ RB“) a žalovaná uzavřely dne 27. 6. 2016 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] na základě které RB poskytla žalované úvěrový rámec do výše 50 000 Kč. Čerpaná část úvěru přitom byla úročena úvěrovou sazbou ve výši 25,08 % ročně. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet minimální povinnou splátkou. Současně se žalovaná zavázala hradit RB sjednané poplatky a náklady spojené s úvěrem a to ve výši stanovené ceníkem, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. RB tak využila svého práva zesplatnit celý úvěr z důvodu porušení smluvních povinností, kdy toto oprávnění bylo sjednáno v obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o vydání kreditní karty. Splatnost celého úvěru pak nastala dne 20. 3. 2021. Předmětná pohledávka za žalovanou pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2021 uzavřené mezi RB a [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) postoupena na [anonymizováno]. Z [anonymizováno] byla pohledávka za žalovanou dále postoupena na žalobkyni, a to smlouvou ze dne 7. 5. 2021. Žalobkyně na základě výše uvedeného požaduje po žalované neuhrazené jistiny ve výši 45 301,74 Kč a dále příslušenství tvořené kapitalizovaným smluvním úrokem za období od 21. 3. 2021 do 14. 4. 2021 ve výši 6 817,23 Kč a dále smluvním úrokem ve výši 25,08 % ročně do zaplacení. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za období od 15. 4. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes řádné doručení se účastníci k výzvě nevyjádřili, resp. žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v návrhu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: RB a žalovaná uzavřely smlouvu o vydání kreditní karty, na základě které se RB zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši až 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku RB vrátit spolu s úrokem ve výši 25,08 % ročně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 27. 6. 2016). Žalovaná se zavázala čerpanou část úvěru splácet v měsíčních splátkách v povinné minimální výši 3,5 % z čerpané částky nebo 300 Kč podle toho, která částka je vyšší. Žalovaná se dále zavázala hradit sjednané poplatky a náklady spojené s vedením kreditní karty, ve výši stanovené ceníkem (viz ceník). Žalovaná nehradila sjednané minimální splátky z čerpané jistiny řádně a včas a dostala se do prodlení (prokázáno souhrnným výpisem z účtu kreditní karty k datu 2. 3. 2021). RB tak využila svého práva sjednaného v obchodních podmínkách a prohlásila celý úvěr za splatný (viz čl. XVI.2 obchodních podmínek pro vydávání kreditních karet). O zesplatnění celého úvěru byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 23. 3. 2021, k zesplatnění došlo ke dni 20. 3. 2021 (prokázáno dopisem ze dne 23. 3. 2021). Na úvěrovém účtu žalované byl ke dni 2. 3. 2021 konečný záporný zůstatek ve výši 52 118,97 Kč, tvořený jistinou ve výši 45 301,74 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 817,23 Kč (viz souhrnný výpis). Pohledávka za žalovanou byla nejdříve postoupena na [anonymizováno] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2021). [anonymizováno] následně smlouvou ze dne 7. 5. 2021 předmětnou pohledávku postoupil na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2021). Žalovaná byla o obojím postoupení pohledávky pokaždé vyrozuměna dopisem (prokázáno oznámeními o postoupení pohledávek). Žalovaná tak zůstala žalobkyni dlužna jistinu ve výši 45 301,74 Kč a dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 817,23 Kč za období od 21. 3. 2021 do 14. 4. 2021. Žalobkyně dále nárokuje také úhradu smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení za období od 15. 4. 2021 do zaplacení. Zaslání předžalobní upomínky má soud za prokázané z výzvy ze dne 29. 9. 2020 včetně podacího archu z téhož dne.

5. O tom, jak RB zkoumala úvěruschopnost žalované, byla učiněna následující zjištění: RB vyšla z výpisů z účtů žalované, které měla žalobkyně k dispozici již od roku 2009. Za posledních 6 měsíců předcházejících uzavření smlouvy měla žalovaná na účtu zůstatek, který s dostatečnou rezervou přesahoval i maximální možnou výši splátky dle smlouvy o vydání kreditní karty (ve smlouvě byl sjednán úvěrový rámec 50 000 Kč, přičemž výše minimální splátky z takto čerpané jistiny odpovídala částce 1 750 Kč), (prokázáno souhrnným výpisem z kreditní karty od roku 2009 do roku 2016).

6. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „starý zákon o spotř. úvěru“), který byl účinný ke dni uzavření smlouvy. Tato smlouva stejně tak naplní definici smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „nový zákon o spotř. úvěru“). Soud tak na žalobkyní uplatněný smluvní úrok z prodlení aplikoval i ustanovení § 122 odst. 4 nového zákona o spotř. úvěru ve znění účinném od 24. 4. 2020, neboť žalovaná se dostala do prodlení od dne 21. 3. 2021, tedy za účinnosti nového zákona o spotř. úvěru. S ohledem na přechodné ustanovení v § 168 odst. 1 nového zákona o spotř. úvěru je namístě na věc použít již zmíněné ustanovení § 122 odst. 4 nového zákona o spotř. úvěru. Z důvodové zprávy k zákonu č. 186/2020 Sb., který ustanovení § 122 odst. 4 vtělil do nového zákona o spotř. úvěru, pak jednoznačně vyplývá, že předmětné ustanovení dopadá i na smluvní úrok ujednaný mezi stranami. Smluvní úrok tak lze od 91. prodlení uplatnit pouze ve výši odpovídající repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná co do uplatněné jistiny a z velké části je důvodná i co do uplatněného příslušenství. RB poskytla žalované peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o vydání kreditní karty, žalovaná však svou povinnost čerpanou peněžní částku spolu s úrokem vrátit nesplnila. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na [anonymizováno] a poté na žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně k podání a žaloby. Posouzení úvěruschopnosti bylo dle názoru soudu provedeno s dostatečnou péčí, když RB vyšla z dlouhodobých obratů na bankovním účtu, na nějž byla poskytnutá kreditní karta navázána.

15. Jako nedůvodnou shledal soud pouze část nároku na zaplacení nekapitalizovaného smluvního úroku ve výši 25,08 % ročně od 15. 4. 2021 do zaplacení. Na tento nárok je totiž třeba aplikovat § 122 odst. 4 nového zákona o spotř. úvěru (viz bod 13. odůvodnění rozsudku) a od 91. dne prodlení žalované je třeba smluvní úrok krátit v souladu s tímto zákonným ustanovením. Pohledávka za žalovanou se stala splatnou dne 20. 3. 2021 a ode dne 21. 3. 2021 se tak žalovaná ocitla v prodlení, poslední den 90 denní doby pak připadá na 19. 6. 2021 a od 20. 6. 2021 může žalobkyně uplatňovat pouze snížený smluvní úrok ve výši odpovídající § 122 odst. 4 nového zákona o spotř. úvěru. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úrok za období od 20. 6. 2021 zamítl co do sazby, která přesahuje repo sazbu ČNB účinnou ke dni vzniku prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů. Nároku na zaplacení zákonného úroku soud na základě zjištěného skutkového stavu vyhověl podle § 1970 o. z., ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 991 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 301,74 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

17. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz řízení u zdejšího soudu se sp. zn. 9 C 1/2022, 24 C 350/2021, 6 C 221/2021). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b a. t.