8 C 293/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 79 425 Kč s přísl. <b>takto:</b>

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 44 100Kč s úrokem z prodlení z částky 44 100Kč ve výši 8,5% p.a. od 17. 1. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba se pro částku 35 352Kč s úrokem z prodlení z částky 35 352 ve výši 8,5% p.a. od 17.1.2018 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení 56 228Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Státu se přiznávají náklady řízení 4 210,60Kč Náklady řízení státu je povinen zaplatit žalovaný státu České republice na účet Okresního soudu Praha-východ do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze. Žalobou došlou soudu dne 10.7.2017 se domáhala zaplacení částky 79 425Kč s příslušenstvím představovaným úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 79 425Kč od 17. 1. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 2. 9. 2015 vozidlem [příjmení], [registrační značka], při couvání z areálu žalobkyně, narazil do vjezdové brány areálu a poškodil ji včetně elektrického motoru elektrického posuvu brány. Škoda na poškozené bráně byla vyčíslena ve výši 67 250 Kč a sestává z finančních nákladů, které žalobkyně musela vynaložit na uvedení brány do původního stavu. Tyto náklady jsou vyčísleny fakturou - daňovým dokladem č. 10/2015, ze dne 25.11.2015 na částku 67 250 Kč od podnikatele [jméno] [příjmení], [IČO]. Škoda na poškozeném elektrickém motoru byla stanovena ve výši 21 000 Kč. Přestavuje náklady, které žalobkyně musela vynaložit na výměnu motoru. Tyto náklady jsou vyčísleny fakturou – daňovým dokladem č. 201500297, ze dne 3.9.2015 na částku 21 000 Kč od [právnická osoba] a [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši 88 250 Kč. Žalobkyně uplatnila škodu u pojišťovny žalovaného - [právnická osoba] (dále jen "pojišťovna"), č. pojistné události 5486082. Po zdlouhavém jednání s pojišťovnou obdržela žalobkyně dopis Informaci o vyplacení pojistného plnění ze dne 10. 6. 2016 s tím, že jí bude vyplaceno pojistné plnění na výše uvedenou škodu ve výši 8.825 Kč. Následně s ohledem na zdlouhavá jednání a podmínky kladené pojišťovnou přistoupila žalobkyně k podání této žaloby. Žalovaný od počátku neměl snahu vzniklou škodu řešit ani uvedením věci do původního stavu ani zaplacením vzniklé škody.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že pokud žalobkyně vynaložila jí tvrzené a prokazované finanční prostředky, pak na jejím majetku naopak došlo k značnému zhodnocení oproti stavu těsně před škodní událostí, tj. před poškozením vrat nárazem jeho vozu. Žalovaný má za to, že tvrzený nárok je nadhodnocený.On sám je důchodce, bez prostředků, takto vysokou žalobou požadovanou částku ani nemůže uhradit.

3. K návrhu žalovaného do řízení vstoupila [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Učinila nespornou skutečnost, že došlo k pojistné události, při které žalovaný při vyjíždění z areálu žalobce narazil do vjezdové brány areálu a poškodil tak elektrický motor pohonu vjezdové brány a dále vjezdovou bránu. Pojistná událost byla u vedlejšího účastníka šetřena pod číslem 5486082 (dále jen„ pojistná událost“), a to v rámci platných právních předpisů, zejména zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („ o. z.“). S ohledem na stav brány a elektromotoru v době pojistné události vedlejší účastník má za to, že žalobkyně nepožaduje náhradu vzniklé újmy ve smyslu výše uvedených právních předpisů, tj. uvedení brány do předešlého stavu zámečnickou opravou a dále časovou cenu motoru pohonu (který byl v době pojistné události starý 11 let, tj. na hranici životnosti). Ve skutečnosti se zřejmě žalobkyně v návaznosti na pojistnou událost rozhodla provést modernizaci vjezdové brány pořízením brány v naprosto jiné kategorii, než byla původní zrezivělá brána, a dále pořízením nového motoru pohonu namísto motoru na hranici životnosti. Tyto náklady však nelze přičítat k tíži pojištěného žalovaného. V rámci šetření pojistné události vedlejší účastník zjistil, že došlo k poškození elektrického motoru pohonu brány. Prohlídkou vjezdové brány bylo zjištěno, že tato byla pouze mírně deformována a lze ji opravit narovnáním, když ve spodním rohu brány došlo k cca 1 cm ohnutí brány. Dále bylo zjištěno, že brána je minimálně 11 let stará, v naprosto neudržovaném stavu a zkorodovaná. Pojištěný z areálu žalobce couval, takže k nárazu došlo při minimální rychlosti vozidla pojištěného. Tomu také odpovídá poškození brány. Pojišťovna žalobkyni uhradila základě pojistky žalovaného částku 8 825Kč.

4. Z výpisu z OR žalobkyně vyplývá statut žalobkyně 5.Z výzvy ze dne 9.1.2018, včetně poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žádala žalovaného o zaplacení částky 79 425Kč z titulu náhrady škody vzniklé na vjezdové bráně v souvislosti s dopravní nehodou dne 2. 9. 2015 6.Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 2. 9. 2015 byl zjištěn popis průběhu pojistné události spolu s identifikací účastníků nehody 7.Z předložené fotodokumentace (celkem 24 ks) vedlejšího účastníka bylo zjištěno poškození vjezdové brány původní a stav brány nové (celkem 3 ks). Fotografie 1 – 10 dokumentují stav původní brány. Na fotografii 11 je zachycen motor pohonu a brána bezprostředně po pojistné události. Fotografie 12 – 24 zachycují bránu po pojistné události s opraveným motorem pohonu, ale nikoli s vyměněnou bránou (brána byla vyměněna až po určité době po pojistné události).

8. Z Faktury – daňového dokladu č. 10/2015, ze dne 25.11.2015 na částku 67.250 Kč podnikatele [jméno] [příjmení], [IČO] bylo zjištěno, že zhotovitel umělecký kovář a zámečník [jméno] [příjmení] fakturuje uvedenou částku za výrobu a montáž posuvné brány. K tomu připojena listina – rozpis materiálu na výrobu samonosné brány pro areál Autocentrum (připojen rozpis materiálu a ocenění materiálu a práce, celkem 67 250 Kč).

9. Z faktury – daňového dokladu č. 201500297, ze dne 3.9.2015 se stvrzenkou k faktuře číslo 201500297 na částku 21 000 Kč bylo zjištěno, že [právnická osoba] a [právnická osoba], [IČO] fakturuje náklady na výměnu elektromotoru posunu brány - vjezdová brána [právnická osoba], [ulice], Brandýs nad [příjmení]. Připojen je rozpis materiálu k uvedené faktuře ze dne 3. 9. 2015, 1x elektropohon – 17 500 Kč, demontáž a montáž, seřízení – 3 000 Kč a doprava 500 Kč 10.Z vyjádření ze dne 2. 1. 2019 bylo zjištěno, že technik [právnická osoba] spol.s.r.o. poskytl odborné vyjádření k prohlídce poškozeného elektromotoru pojezdu brány v areálu žalobkyně po nehodě.

11. Z kopie fotodokumentace v rozsahu jeden formát listu A4 bylo zjištěno, že jde o tři černobílé fotografie zachycující rozdrcené elektrozařízení a těleso brány.

12. Z likvidační zprávy škody na věci byly zjištěny údaje k pojištění žalovaného 13.Z žádosti o dodání podkladů ze dne 18. 8. 2017 bylo zjištěno, že vedlejší účastník žádal žalobkyni o dodání podkladů k pořízení původní brány a pohonu a potvrzení o pravidelném servisu,revize k původní bráně a pohonu 14.Z přípisu vedlejšího účastníka žalobkyni bylo zjištěno, jaký rozsah dokumentů byl vedlejším účastníkem žádán pro vyřízení škodní události 5486082 15.Z informace o vyplacení pojistného plnění ze dne 16. 6. 2016 bylo zjištěno, že vedlejší účastník- Česká pojišťovna sdělil žalobkyni informaci o stanovení výše pojistného plnění celkem v částce 8 825Kč.

16. Z listiny z 27. 9. 2016 adresované vedlejšímu účastníkovi bylo zjištěno, že žalobkyně nesouhlasila se stanovením pojistného plnění ve výši 8 825Kč 17.Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znlace z oboru znalce z oboru ekonomika-ceny,odhady, strojírenství, strojírenství všeobecné, autoopravárenství, stroje a zařízení, bylo zjištěno, že znalec se zabýval postupem při opravě poškozené brány výší nákladů na provedenou opravu brány a elektromotoru jejího posuvu. Uzavřel, že se jedná o poškození celkové. Poškození elektrického pohonu (rozdrcení) bylo v rozsahu, že oprava by byla pouze provizorním řešením a úplná výměna byla jediným hospodárným řešením. Poškození ocelové konstrukce vjezdové brány bylo v rozsahu, kdy opravu nelze provést, neboť deformace profilu je značná a nelze hospodárně provést její opravu. Oprava zařízení nebyla možná. Řešením byla výměna, v případě posuvné brány výroba nové ocelové konstrukce, která je rozměrově specifická. Obvyklou cenu konstrukce brány ke dni 2. 9. 2015 před 12,00hod znalec stanovil ve výši 48 000Kč, cenu elektromotoru stanovil ve výši 15 000Kč a určil amortizaci 20% ve výši 12 600Kč. K námitce vedlejšího účastníka pak znalec provedl přepočet za situace, kdy předpokládal amortizaci ve výši 30% (vzhledem ke skutečnosti,že zařízení se skládalo jednak z části s elektromotorem a pevné konstrukce brány). Cenu v místě a čase obvyklou pak znalec stanovil ke dni 2. 9. 2015 před 12 hod ve výši 44 100Kč. Při výslechu znalce bylo zjištěno, že motor i bránu osobně viděl. Stav vyhodnotil tak, že skutečně ta brána už pak byla v ceně šrotu. Oprava by byla nerentabilní zejména vzhledem k rozměru a použitému materiálu brány. Znalec připustil určitou možnost pořízení nové brány levněji. Vzhledem k aktuálním okolnostem (časová tíseň v souvislosti s nutností zabezpečení areálu firmy) je však tato varianta v tomto případě vyloučena.

18. Ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu [anonymizováno], znalecký posudek číslo A90, který je datován dnem 20. 8. 2019, který předložila žalobkyně bylo zjištěno, že posudek byl ústavem vypracován na základě elektronické žádosti žalobkyně. Úkolem znaleckého ústavu bylo odpovědět na otázky týkající se vzniku a rozsahu poškození vjezdové brány autoservisu, posouzení účelnosti a výše nákladů na opravu brány a vyjádřit se k postupu pojišťovny při likvidaci pojistné události. Znalci při zkoumání vycházeli z informací poskytnutých zadavatelem a provozovatelem, dostupných písemných podkladů poznatků získaných při prohlídce poškozené brány a motoru a nově vyrobené brány. Neřešili majetkovou újmu vzniklou odstavením poškozené brány, míru zavinění nehody, nehodnotili hodnotu vjezdové brány před vznikem poškození. Znalci uzavřeli, že poškození vjezdové brány a elektrického pohonu bylo zapřičiněno nárazem vozidla. Jedná se o poškození takového charakteru, kdy nelze poškozenou věc hospodárně opravit. Cena kompletní dodávky elektrického pohonu dle faktury č. 10/2015 cena kompletní dodávky posuvné brány je přiměřená. Částka stanovená pojišťovnou jako výše škody není reálná pro uvedení poškozené věci do původního stavu. Postup pojišťovny je nestandardní. Stanovená výše škody 10% plnění byla stanovena účelově bez jakéhokoliv opodstatnění. Z výslechu pana [jméno] [příjmení], autora uvedeného znaleckého posudku bylo zjištěno, že znalci v tomto případě učinili fyzickou prohlídku poškozených věcí. Při vypracování znaleckého posudku neznali stav brány před jejím poškozením. Znalecký úkol byl posoudit přiměřenost nákladů na opravu poškozené brány. Lze dovodit, že brána v době poškození byla ve stavu běžného opotřebení. Nečinili nějaká šetření, zda by třeba bylo možno ještě tu bránu nějak opravovat. Zřejmě to nebylo potřeba. <i>19.Podle ustanovení § 2951zákona č. 89/2012Sb. (dále o.z.)</i> <i>(1) Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</i> <i>(2) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.</i> <i>Podle ustanovení § 2952 o.z.</i> <i>Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> <i>Podle ustanovení § 2969 zákona č. 89/2012Sb.</i> <i>(1) Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.</i> <i>(2) Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby</i> <i>Podle ustanovení § 6 zákona č. 168/1999Sb.</i> <i>(1) Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.</i> <i>(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému</i> <i>a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,</i> <i>b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,</i> <i>c) ušlý zisk,</i> <i>d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.</i> <i>(3) Nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.</i> <i>(4) Pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění), jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění15b) a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.</i> <i>(5) Pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti musí být uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo na území všech členských států a dalších států uvedených v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačit.</i> <i>(6) Pojištění odpovědnosti platí i na území jiných států než států uvedených v odstavci 5, pokud pojistitel tuto platnost pojištění na zelené kartě vyznačil.</i> <i>(7) V případě újmy způsobené provozem tuzemského vozidla na území jiného členského státu se rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní úpravou tohoto jiného členského státu, pokud podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy není tento rozsah širší.</i> <i>(8) Na újmu způsobenou provozem vozidla občanovi členského státu během jeho přímé cesty mezi dvěma územími členských států, jestliže se na území, kterým taková osoba projíždí a na kterém došlo k události, z níž újma vznikla, nevztahuje působnost žádné národní kanceláře pojistitelů, se vztahuje právní úprava toho členského státu, na jehož území má vozidlo obvyklé stanoviště.</i> <i>Podle ustanovení § 8 zákona č. 168/1999Sb.</i> <i>(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.</i> <i>(2) Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že</i> <i>a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši,</i> <i>b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku,</i> <i>c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.</i> <i>(3) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však</i> <i>a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo,</i> <i>b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla,</i> <i>c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice,</i> <i>d) číslo pojistné smlouvy a</i> <i>e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena.</i> <i>(4) Pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c) bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě15d).</i> <i>(5) Požaduje-li pojistitel od pojištěného v případě dopravní nehody podle odstavce 4 její oznámení Policii České republiky, uhradí pojištěnému náklady s tím spojené.</i> Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci samé:

20. Mezi účastníky je nesporné, že dne 2. 9. 2015 došlo k pojistné události tak, že žalovaný při výjezdu z objektu areálu žalobkyně při couvání svým vozidlem narazil do posuvné brány a poškodil ji včetně elektrického motoru posuvu (nesporné mezi účastníky). V rámci likvidace pojistné události pojišťovna ([právnická osoba] [IČO] vedlejší účastník v tomto řízení) uhradila žalobkyni částku 8 825 Kč s tím, že výši škody stanovila dle žalobkyní doložených nároků v souladu s pojistnými podmínkami, zatímco žalobkyně uplatnila škodu na poškozené bráně ve výši 67 250Kč a škodu na poškozeném elektrickém motoru 21 000Kč. Žalobkyně po odečtení poskytnutého pojistného plnění vedlejším účastníkem žalobou uplatnila proti žalovanému jako škůdci zaplacení částky 79 425Kč s příslušenstvím jako výši škody která jí vznikla tím, že byla nucena uvést bránu do původního stavu s tím že ve smyslu ustanovení § 2951 odst. 1 o.z. žalobkyně výslovně zvolila jako náhradu škody finanční náhradu. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok vůči žalovanému s tím, že dle jejího názoru žalovaný je pojištěným, žalobkyně má přímý vztah k žalovanému jako škůdci, do řízení pak jako vedlejší účastník na straně žalovaného ve smyslu ustanovení § 93 o.s.ř. vstoupil vedlejší účastník - [právnická osoba] [IČO]. Fakturami žalobkyně dokládá tvrzenou škodu - částka za uvedení brány do původního stavu 67 250Kč (faktura č.10/2015 ze dne 25.11. 2015), částka 21 000Kč náklady na výměnu motoru elektrického posuvu brány (faktura č 201500297 z 3.9.2015 na částku 21 000Kč). Celkovou částku vzniklé škody žalobkyně uplatnila u pojišťovny žalovaného - [právnická osoba], která v souvislosti s popsanou pojistnou událostí vedenou pod č. 5486082 vyplatila pojistné plnění 8 825Kč, tedy 10% žalobkyní tvrzené výše škody (mezi účastníky nesporné).

21. V řízení vedeném za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované - [právnická osoba] vedlejší účastník a žalovaný namítali výši žalované částky. Vedlejší účastník nečiní sporným, že žalovaný je jeho pojištěným. Z titulu náhrady škody v rámci likvidace pojistné události zaplatil žalobkyni v odpovídající výši škodu způsobenou žalovaným při předmětné nehodě. Výši odškodnění zaplaceného vedlejším účastníkem jako náhrada škody sporuje žalobkyně. Považuje výši hrazené škody za zcela nepřiměřenou, jedná se ve skutečnosti pouze o 10% skutečně vzniklé škody na majetku žalobkyně.

22. S odkazem na předloženou fotodokumentaci vedlejší účastník namítá, že na první pohled původní brána nevykazovala žádné závažné poškození, po bližším ohledání byla patrná drobná deformace Z fotodokumentace je dále zřejmé, že výměnou brány nedošlo pouze k odčinění újmy způsobené dopravní nehodou, ale k naprosté modernizaci a zhodnocení majetku žalobkyně. Žalobkyně se dle názoru vedlejšího účastníka a žalovaného snaží z pojištěného vymoci náklady na zcela novou bránu a motor pohonu, tedy nikoli náhradu vzniklé újmy, ale bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně. Není spravedlivý důvod pro to, aby žalovaný žalobkyni hradil na místo staré zrezivělé brány bránu novou pozinkovanou. Taktéž není žádný spravedlivý důvod pro to, aby žalovaný žalobkyni hradil namísto starého motoru pohonu na hranici životnosti motor zcela nový. Vedlejší účastník má za to, že žalobkyně nepožaduje náhradu vzniklé újmy ve smyslu výše uvedených právních předpisů, tj. uvedení brány do předešlého stavu zámečnickou opravou a dále časovou cenu motoru pohonu (který byl v době pojistné události starý 11 let,tj. na hranici životnosti). Žalobkyně se snaží vymoci náklady na zcela novou bránu a motor pohonu, v žalobě netvrdí (a ani nenavrhuje důkazy k prokázání svých tvrzení), jaká újma jí v souvislosti s pojistnou událostí vznikla. Pouhé předložení faktur za výměnu brány a motoru nikterak neprokazuje skutečně vzniklou újmu, resp. výši účelně vynaložených nákladů na odčinění vzniklé újmy. Z předložených faktur nevyplývá, k jakému poškození brány a motoru došlo v souvislosti s pojistnou událostí. Vyplaceným pojistným plněním byla dle názoru vedlejšího účastníka plně kompenzována újma způsobená dopravní nehodou žalobkyni. Vedlejší účastník dle svého vyjádření uvedl, že pro vyplacení náhrady škody použil princip výpočtu tzv. rozpočtem. Tento způsob spočívá v tom, že se nenahradí náklady již vyložené na opravu, nýbrž pojišťovna poskytne pojistné plnění ve výši předpokládaných nákladů. Při tomto způsobu stanovení výše náhrady škody se používají ceny náhradních dílů kvalitativně srovnatelných s originálními díly a časové normy opravárenských prací. V tomto případě vedlejší účastník tuto metodu použil analogicky za situace, kdy se jednalo o opravu nikoliv motorového vozidla. Vedlejší účastník vyplatil žalobkyni pojistné plnění v celkové výši 8.825 Kč, když z celkové částky 21.000 Kč za výměnu motoru pohonu odečetl opotřebení dle životnosti a stáří motoru pohonu ve výši 14.875 Kč. Práce spojené s opravou brány byly ohodnoceny částkou 2.700 Kč (výše nákladů byla stanovena rozpočtem, neboť ke dni skončení šetření pojistné události žalobce bránu neopravil a s ohledem na stav konstrukce brány újma neodpovídala nárazu pojištěného vozidla v rozsahu dle předložené kalkulace).

23. Žalobkyně žalovaného vyzvala k po bezvýsledných jednání s pojistitelem žalovaného k zaplacení částky 79 425Kč (neuhrazenou zbylou výši tvrzené škody) a k zaplacení poskytla sedmidenní lhůtu. Protože žalovaný nezaplatil v poskytnuté lhůtě, žalobkyně vychází z předpokladu, že zásilka se žalovanému dostala do dispozice dne 10. 1. 2018 a od 17. 1. 2018 je žalovaný se zaplacením v prodlení. Žalobkyně proto žalobou požaduje úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky o d 17. 1. 2018 do zaplacení. Na základě shora uvedených závěrů o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

24. Věc byla posouzena dle ustanovení §2591 a § 2592 o.z. a příslušných ustanovení zákona č. zákona č. 89/z2014Sb. Soud v dané věci po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. vyšel ze závěru, že žalovaný svým jednáním poškodil vjezdovou bránu a elektromotor posuvu brány v areálu žalobkyně. Za skutečnou škodu žalobkyně však v této věci nelze považovat fakturované částky doložené žalobkyní tak, jak je vynaložila na zhotovení nové brány a pořízení nového elektromotoru.

25. Žalobkyně žalobou uplatnila částku za pořízení nové brány a nového elektromotoru 79 425 Kč s tím, že z částky celkové, kterou vynaložila na pořízení nové brány a elektrického motoru pohonu po nehodě 88 250Kč jí vedlejší účastník na náhradu vzniklé škody uhradil 8 825Kč.

26. Znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že brána areálu žalobkyně a elektromotor posunu k okamžiku vzniku škody měly hodnotu 44 100Kč. V tomto konkrétním případě se jedná o situaci, kdy došlo k poškození věci, která v době poškození nebyla nová. Jednalo se o starší používanou bránu a elektromotor. U elektromotoru se jednalo o věc na hranici životnosti, brána samotná již byla opotřebená a znalec tyto skutečnosti ve svém znaleckém hodnocení bral v úvahu. Zde je třeba zmínit, že v souvislosti s úpravou náhrady škody dle zákona 89/2014 Sb. žalobkyně poukázala na komentářovou literaturu, která dovozuje, že nepostačuje jako náhrada škody částka vypočtená s ohledem na opotřebení s tím, že by tak náhrada škody nesplnila svůj účel, protože poškozený by si za takovou částku novou věc nepořídil. Zároveň však je tnutno upozornit na to, že je třeba při posouzení skutečné výš škody použít princip tzv. amortizace. U elektromotoru i ocelového křídla poškozené brány jde o věci použité a věci takového charakteru, jejichž životnost je daná (jak vyplývá u elektromotoru z technické normy) tak, že musí být měněny po určené době, a že tak na konci tohoto období nemají žádnou nebo jen minimální hodnotu. [ulice] účastník vyplatil žalobkyni pojistné plnění v celkové výši 8.825 Kč, když z celkové částky 21.000 Kč za výměnu motoru pohonu odečetl opotřebení dle životnosti a stáří motoru pohonu ve výši 14.875 Kč. Práce spojené s opravou brány byly ohodnoceny částkou 2.700 Kč (výše nákladů byla stanovena rozpočtem, neboť ke dni skončení šetření pojistné události žalobce bránu neopravil a s ohledem na stav konstrukce brány újma neodpovídala nárazu pojištěného vozidla v rozsahu dle předložené kalkulace). S ohledem na znalecké závěry soudem ustanoveného znalce však ani kalkulace vedlejšího účastníka u výše náhrady škody není reálná.

27. V posuzovaném případě se jedná o škodu na bráně s elektrickým posuvem, pro posouzení a určení hodnoty věci bylo třeba zjistit hodnotu zařízení před poškozením a vzít v úvahu výši nákladů účelně vynaložených na to, aby toto zařízení (brána s elektrickým posuvem) bylo uvedeno do provozu. Znalecký posudek opatřený žalobkyní v tomto směru neposkytl relevantní závěry. Znalci v něm činili právní závěry, ale není odpovídajícím podkladem pro případné rozhodnutí o výši škody. Soud proto ustanovil pro posouzení otázek důležitých pro rozhodnutí věci znalce z oboru ekonomika-ceny,odhady, strojírenství, strojírenství všeobecné, autoopravárenství, stroje a zařízení. Znalci bylo uloženo zpracovat soudně znalecký posudek a určit v místě a čase obvyklou cenu vjezdové brány včetně elektrického motoru bezprostředně před poškozením a zhodnotit technický stav předmětné vjezdové brány včetně elektrického motoru před a po jejím poškození tj. ke dni 2. 9. 2015. Měl rovněž posoudit, zda škoda způsobená na bráně a elektromotoru již nebyla opravitelná. Vzhledem k tomu, že znalec dospěl k závěru, že oprava brány po nehodě a elektromotoru po nehodě byla nereálná, posoudil v rámci zadání v místě a čase obvyklou cenu pořízení nové vjezdové brány včetně elektrického motoru ke dni 2. 9. 2015. Znalec pak určil po přehodnocení výpočtů s ohledem na amortizaci 30% cenu brány a elektromotoru bezprostředně před jejím poškozením (ke dni 2. 9. 2015 12,00hod) ve výši 44 100Kč. Soud při rozhodování ve věci přijal závěry znalce včetně uplatnění hlediska amortizace dosavadního zařízení, neboť má za to, že znalec své závěru v posudku a ve své výpovědi řádně obhájil. Stejně tak má soud za to, že znalec řádně posoudil otázku opravitelnosti brány a motoru tak, že oprava by již nebyla reálná, jednalo se o škodu totální. Z vyjádření znalce vyplývá, že těleso brány by již nebylo z hlediska technologického možno smysluplným způsobem s přiměřenými náklady opravit. Z předložené fotodokumentaci i znaleckého zkoumání vyplynulo, že elektromotor posuvu brány byl rovněž již neopravitelný.

28. Protože v konkrétním případě se jedná o poškození brány a elektromotoru u vjezdu do areálu užívaného žalobkyní. Došlo k poškození na zařízení, u kterého lze brát v úvahu hledisko tzv. životnosti zařízení a v rámci náhrady škody v souvislosti s opravou brány tak, že žalobkyně nechala zhotovit bránu zcela novou a pořídila zcela nový elektromotor. představovanou cenou za pořízení zcela nové brány a nového elektromotoru by u žalobkyně došlo k bezdůvodnému obohacení. Stručně řečeno, žalovaný poškodil opotřebenou bránu s elektromotorem, poškodil zařízení neúmyslně. Soud akceptuje argumentaci žalobkyně, že se jedná o situaci, kdy musel být neprodleně zabezpečen areál firmy a nebylo proto možno dosáhnout opravy brány tak, aby byla znova funkční způsobem, kdy by bylo možno poptat výrobky a učinit cenový výběr (volit při výběru příznivější cenovou nabídku), protože oprava brány nesnesla odkladu. I toto kritérium bral při znaleckém zkoumání v úvahu znalec. Po zvážení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nelze přiznat jako adekvátní náhradu škody cenu zcela nové brány a elektromotoru tak jak ji žalobkyně vyčíslila tím způsobem, že ji odvozuje z faktur za zcela novou bránu a nový elektromotor.

29. Při stáří původní brány a stáří původního elektromotoru tak, jak bylo prokázáno a nerozporováno náhrada škody představuje částku stanovenou znalcem jako cena brány a elektromotoru v místě a čase obvyklá bezprostředně před jejím poškozením tj. částku 44 100Kč. Žalobkyně vypočetla žalobou požadovanou částku tak, že sečetla částky fakturované za pořízení nové brány a nového elektromotoru. V řízení byla znaleckým zkoumáním stanovena cena brány a elektromotoru v místě a čase obvyklá bezprostředně před jejím poškozením s tím, že soud takto stanovenou částku považuje za výši škody vzniklé žalobkyni.

30. Žalobkyně žalovaného vyzvala po bezvýsledných jednáních s pojistitelem k zaplacení částky 79 425Kč (neuhrazenou zbylou výši tvrzené škody) a k zaplacení poskytla sedmidenní lhůtu. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný výzvu k zaplacení obdržel a nezaplatil ničeho v poskytnuté lhůtě. Od 17.1.2018 je tak žalovaný se zaplacením částky, kterou mu bylo soudem uloženo zaplatit jako náhradu škody, v prodlení (Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

31. Žalobě bylo s odkazem na shora uvedené částečně vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Žalobkyni byla přiznána částka 44 100Kč s úrokem z prodlení z částky 44 100Kč ve výši 8,5% p.a. od 17. 1. 2018 do zaplacení. Pro částku 35 352Kč s úrokem z prodlení z částky 35 352 ve výši 8,5% p.a. od 17.1.2018 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná zčásti, posouzení jejího nároku však záviselo na znaleckém posudku. |Jako účelně vynaložené náklady žalobkyně v řízení soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 178 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 425 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé EPR dne 7.2.2018, replika k vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 21.12.2018, účast na jednání dne 7.3.2019, replika na vyjádření vedlejšího účastníka dne 19.8.2019, účast na jednání dne 21.8.2019, účast na jednání dne 23.1.2020, vyjádření ke znaleckému posudku dne 9.11.2021, účast na jednání dne 11.11.2021, účast na jednání dne 20.1.2022), 1 úkon v hodnotě ½ mimosmluvní odměny dle §11 odst. 2 a.t. (2 150Kč) účast na jednání dne 26. 1. 2022 rozsudku, včetně 12x paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud při úvaze o přiznání práva na náhradu nákladů řízení akceptoval sdělení žalovaného, který dokládá svou finanční situaci. V dané věci soud vzal v úvahu i postoj žalovaného v průběhu řízení, který plně v průběhu řízení poukazoval na stanoviska a procesní postup vedlejšího účastníka. Za dané situace i přes zvážení shora uvedeného nebyly shledány okolnosti zvláštního zřetele hodné, které by svědčily pro případnou úvahu o nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni zcela nebo zčásti. Žalobkyní požadovanou částku 12 000Kč za vypracování znaleckého posudku [právnická osoba] soud žalobkyni nepřiznal. Předložený znalecký posudek relevantním způsobem neřešil otázky podstatné pro rozhodnutí v řízení, nedostatek posudku v tomto směru neodstranil ani výslech znalce za znalecký ústav. Proto tento náklad žalobkyně nelze posoudit jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně a nebyl jako náklad řízení přiznán. (rozh. NS ČR 25 Cdo 583/2001).

33. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit náklady státu vzniklé v řízení v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Protože žalovaný není osvobozen od soudních poplatků, soud rozhodl tak, že náklady řízení státu v této věci vzniklé nahradí státu žalovaný. V průběhu řízení byl vypracován znalecký posudek č. 9-3643/2020 ze dne 2. 12. 2020 a jeho doplněk ze dne 18. 11. 2021 [celé jméno znalce]. Uvedenému znalci bylo usnesením podepsaného soudu č.j. 8C 293/2018-148 ze dne 1. 2. 2021 přiznáno znalečné 1 910Kč a usnesením č.j. 8C 293/2018-180 ze dne 16. 12. 2021 za účast na jednání dne 11. 11. 2021 částku 2 300,60Kč Celkem bylo přiznáno znalečné 4 210,60Kč. Na záloze na vypracování znaleckého posudku zaplatila žalobkyně částku 3 000Kč, vedlejší účastník zaplatil částku 3000Kč. Ve skutečnosti tedy bude znalečné uhrazeno ze složených záloh na znalečné v výši 4 210,60 tak že ze zálohy složené žalobkyní bude použita na znalečné částka 2 105,30Kč a ze zálohy složené vedlejším účastníkem bude použita částka 2 105,30Kč. Přeplatek zálohy pro žalobkyni ve výši 894,70Kč a přeplatek zálohy pro vedlejšího účastníka činí 894,70Kč a budou jim vráceny po právní moci rozhodnutí ve věci.