Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

8 C 303/2021

č. j. 8 C 303/2021-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPY:2021:8.C.303.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Praha-východ rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 6 945 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 4. listopadu, a to z důvodu prodlení s úhradou splátek úvěru. Soud se opřel o § 517 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož věřitel může po odstoupení od smlouvy požadovat splacení celé pohledávky. Pohledávka byla zákonitě postoupena žalobkyni, což podle § 524 odst. 2 občanského zákoníku zahrnuje i příslušenství a práva spojená s ní. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, která byla vypočtena podle advokátního tarifu a zahrnovala poplatek a odměnu za právní služby.

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 945 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 945 Kč od 4. 11. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu smlouvy o úvěru ze dne 22. 3. 2010 uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO a žalovanou.

3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: právnická osoba, IČO a žalovaná uzavřeli dne 22. 3. 2010 smlouvu o úvěru, na základě které společnost právnická osoba poskytla žalované finanční prostředky ve výši 144 000 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaná se poskytnutou částku zavázala vrátit v 84 měsíčních splátkách po 3 499 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná vozidlo převzala dne 22. 3. 2010. Ke dni 1. 7. 2020 přešlo jmění společnosti právnická osoba v důsledku vnitrostátní fúze na společnost právnická osoba, IČO (nyní s názvem právnická osoba), jakožto právní předchůdkyni žalobkyně (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 83. splátky, splatné dne 22. 2. 2017 a poslední (84.) splátky splatné dne 22. 3. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně následně využila sjednaného práva odstoupit od smlouvy o úvěru a doručila žalované dne 21. 4. 2017 protokol o konečném vyrovnání. Celá pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně se tak dle všeobecných obchodních podmínek stala splatnou ke dni 3. 5. 2017 (12. den od doručení konečného vyrovnání). Žalovaná zůstala právní předchůdkyni žalobkyně dlužna na splátkách úvěru a jistině částku 6 945 Kč a dále částku 5 900 Kč na smluvní pokutě a poplatcích. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2018 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalobkyně po žalobkyni požaduje pouze úhradu částky ve výši 6 945 Kč, představující nesplacenou jistinu a splátky úvěru, spolu se zákonným úrokem z prodlení.

4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. z.“) a to především na ustanoveních § 497 - § 507 a dále na úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), účinné do 31. 12. 2013. Právní posouzení postoupení pohledávky bylo založeno již na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), neboť k němu došlo již za jeho účinnosti.

6. Podle § 497 obch. z., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 517 odst. 1 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

8. Podle ustanovení § 524 odst. 1 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

9. Podle ustanovení § 524 odst. 2 o. z., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

10. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně (resp. právnická osoba) poskytla žalované finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná však svou povinnost poskytnutou finanční částku vrátit nesplnila. Následně došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 6 945 Kč.

11. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

14. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.