8 C 308/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: vyklizení a vymezení věcného břemene I. Žaloba o rozhodnutí soudu tak, že 1. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek p. č. st. [anonymizováno], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 16 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ.

2. Žalovaný je povinen vyklidit byt o dispozici 1 plus kk nacházející se při vstupu do domu vpravo od vstupní chodby v přízemí rodinného domu [adresa] postaveného na parcele p.č. st. [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ.

3. Žalovaný je povinen vyklidit třetí podlaží rodinného domu [adresa] postaveného na parcele p.č. st. [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ.

4. Žalovaný je povinen vyklidit jednu garáž ze dvou dle své volby, budova nezapsaná v katastru nemovitostí, stavebně přiléhající na stavbu rodinného domu [adresa], postavená na parcele p.č. st. [číslo] umístěnou pod špejcharem, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ.

5. Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do výkonu užívacího práva žalobců, tedy nerušit vstup žalobců a členů jejich domácnosti a nerušit dodávku médií na pozemku p. č. st. 909, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 16 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ.

6. Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do výkonu užívacího práva žalobců a členů jejich domácnosti spočívajícího ve výkonu práva bytu ve vztahu k bytu o dispozici 1 plus kk nacházející se při vstupu do domu vpravo od vstupní chodby v přízemí rodinného domu [adresa] postaveného na parcele p.č. st. [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ. Žalovaný je povinen nerušit vstup žalobců a členů jejich domácnosti a nerušit dodávku médií.

7. Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do výkonu užívacího práva žalobců a členů jejich domácnosti spočívajícího ve výkonu práva bytu ve vztahu k bytu nacházejícím se ve třetím podlaží rodinného domu [adresa] postaveného na parcele p.č. st. [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2 u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ. Žalovaný je povinen nerušit vstup žalobců a členů jejich domácnosti a nerušit dodávku médií.

8. Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do výkonu užívacího práva žalobců, zejména zdržet se vstupu, nerušit vstup žalobců, nerušit vjezd motorových vozidel žalobců a nerušit dodávku médií, ve vztahu k jedné ze 2 garáží dle své volby, budova nezapsaná v katastru nemovitostí postavená na parcele p.č. st. [číslo] přiléhající ke stodole, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2 u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ.

9. Žalovaný je povinen strpět užívání a požívání pozemku p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 891 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ ze strany žalobců, spočívající ve vstupu příslušníků domácnosti žalobců, údržby zahrady, užívání bazénu a sběru plodů na pozemku vzrostlých.

10. Žalovaný je povinen strpět užívání přízemí rodinného domu [adresa] postaveného na parcele p.č. st. [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ ze strany žalobců, spočívající ve vstupu příslušníků domácnosti žalobců.

11. Žalovaný je povinen strpět užívání nezastavěné části pozemku p.č. st. [číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] o výměře 808 m2, zapsaný u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ ze strany žalobců, spočívající ve vstupu a parkování motorových vozidel příslušníků domácnosti žalobců, se v plném rozsahu zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů částku 20 400Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Původní žalobci ([celé jméno původního účastníka], nar. dne [datum] a [celé jméno původního účastníka], nar. dne [datum]) se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhali, aby byly žalovanému uloženy povinnosti uvedené ve výrocích I. – XI. tohoto rozsudku, přičemž tyto povinnosti se vztahují k pozemkům p. č. st. [číslo] (součástí pozemku je stavba, [obec] – [ulice a číslo]), p. č. st. [anonymizováno] (součástí pozemku je stavba), p. [číslo] vše na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ (dále společně též jako„ pozemky“, jednotlivé nemovitosti též jako„ pozemek p. č. st. [číslo]“,„ pozemek p. č. st. [anonymizováno]“, atd.). Na pozemcích se nachází jednak stavby zapsané v katastru nemovitostí a také stavby v katastru nemovitostí nezapsané (stodola, špejchar, dílna, 2 garáže). Ve stavbě rodinného domu s číslem popisným [anonymizováno] nacházející se na jednom z pozemků jsou pak fakticky vymezeny 3 samostatné bytové jednotky. Žalobci uvedli, že jsou závětními dědici paní [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřelé dne [datum] (dále jen„ zůstavitelka“), která byla ke dni podání návrhu v katastru nemovitostí zapsána jako jediný vlastník pozemků. Zůstavitelka byla rovněž manželkou žalovaného, původní žalobci jsou vnuci zůstavitelky. Žalobci tvrdili, že jakožto dědici po zůstavitelce spravují její pozůstalost, nadto jim bylo příslušnou soudní komisařkou umožněno volně nakládat s pozemky. Žalobci jsou proto legitimováni k podání této žaloby, byť pozůstalostní řízení po zůstavitelce nebylo dosud skončeno. Žalovaný je oprávněn k užívání nemovitostí z titulu smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního bydlení ze dne [datum]. Žalovaný obývá celý komplex pozemků o rozloze 1 736 m2 včetně všech staveb, konkrétně tedy obývá tři bytové jednotky, zahradu, stodolu, dvě garáže, bazén, zahradní dům a bývalý statek. Sama smlouva nestanoví, v jakém rozsahu je žalovaný oprávněn užívat pozemky, přesto žalovaný užívá všechny pozemky výlučně a znemožňuje jejich využití žalobcům. Takto velké prostory však žalovaný pro svou potřebu fakticky neužívá a nepotřebuje. K výkonu služebnosti žalovaného pak není třeba, aby žalovaný výlučně užíval všechny pozemky a stavby. Některé z nich mohou být ve výlučném užívání žalobců další nemovitosti a stavby mohou být užívány sdíleně všemi účastníky řízení. Žalobci mají zájem pozemky užívat z titulu jejich dědického práva, žalovaný však žalobcům brání ve vstupu do všech prostor krom zahrady, dvorku, stodoly a zahradního domku. Zbylou část pozemků žalovaný užívá výlučně sám a v užívání žalobcům brání. Přitom ve věku 83 let již žalobce ani není schopen se starat o tak rozsáhlý komplex pozemků.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal. Učinil nesporným, že žalobci jsou závětními dědici po jejich babičce (zůstavitelce), a že zůstavitelka byla ke dni jejího úmrtí zapsána jako výlučný vlastník pozemků. Učinil však sporným to, zda se na pozemcích nachází stavby nezapsané v katastru nemovitostí a stejně takto, zda již bylo v řízení o pozůstalosti paní [příjmení] (babičky původních žalobců a matky žalobkyně) pravomocně rozhodnuto o tom, zda mohou žalobci volně nakládat s pozemky. Žalovaný dále popřel tvrzení, že v rodinném domě [adresa] stojícím na pozemcích jsou formálně vymezeny dvě bytové jednotky a dále i tvrzení, že fakticky se v daném rodinném domě nachází dokonce bytové jednotky 3, neboť nesoulad těchto tvrzení má vyplývat již ze samotného zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaný je také veden jako jediný odběratel elektrické energie a vody na pozemcích, kde také hradí všechny příslušné náklady. Žalovaný především uvedl, že ze smlouvy o zřízení věcného břemene, je jasně patrný rozsah zřízeného práva doživotního užívání. Smlouva jasně stanoví, že věcné břemeno se vztahuje na všechny pozemky a všechny jejich součásti a že výkon práva žalovaného nemůže být omezován nad míru přiměřenou poměrům. Zůstavitelka měla při zřízení věcného břemene v úmyslu umožnit žalovanému užívání pozemků ve stejném rozsahu jako za jejího života a to i s přihlédnutím k tomu, že závětí odkázala svůj majetek žalobcům s vědomím, že žalovaný z její pozůstalosti nenabyde ničeho. Právě proto zřídila předmětnou služebnost ve prospěch žalovaného, aby mu zajistila obydlí do konce života a žalovaný tak služebnost v souladu s předmětnou smlouvou užívá. Nejpozději od 27. 5. 2021 pak žalobci nerespektují služebnost ve prospěch žalovaného a narušují jeho oprávněné užívání pozemků a jejich součástí. K jednotlivým nárokům žalobců pak žalovaný uvedl, že formulace žalobního petitu neodpovídá žalobě na vymezení věcného břemene, jak ji žalobci označují. Stejně tak žalobci nespecifikují, na jakém základě mají být žalovanému uložený předmětné povinnosti, když žalovaný je oprávněn užívat celý komplex pozemků se všemi stavbami a dalšími součástmi. Zejména tak není dán právní důvod pro to, aby žalovaný jakoukoliv část pozemků vyklízel a stejně tak nároky na to, aby žalovaný strpěl užívání částí pozemků žalobci, nemají žádnou oporu. Nárok na vyklizení„ jedné z garáží“ je pak neurčitý a nevykonatelný, neboť podle žalovaného neexistuje na pozemcích žádná taková stavba, která není zapsána v katastru nemovitostí.

3. Na základě usnesení ze dne 25. 11. 2021, č. j. 8 C 308/2021-55, s právní mocí ke dni 16. 12. 2021, bylo v řízení na místě původně žalobců dále pokračováno se současnou žalobkyní, [celé jméno žalobkyně], nar. dne [datum], která je matkou původních žalobců. A to s ohledem na to, že v průběhu řízení bylo do katastru nemovitostí zapsáno výlučné vlastnické právo současné žalobkyně k pozemkům.

4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že v rodinném domě na pozemcích nebyly formálně vymezeny bytové jednotky, avšak některé z fakticky vymezených jednotek byly i v minulosti pronajímány, což prokazuje jejich faktickou využitelnost jako byty. K okolnostem, které vedly zůstavitelku ke zřízení předmětného věcného břemene, žalobkyně uvedla, že věcné břemeno zůstavitelka zřídila v době intenzivních rodinných konfliktů, kdy se žalobkyně musela odstěhovat z vily ve [obec] do panelového domu a žalovaný následně zůstavitelku zcela odřízl od kontaktu se zbytkem rodiny. Zřízení věcného břemene si pak žalovaný na zůstavitelce prosadil v době její vážné nemoci, 3 měsíce před její smrtí, a to pouze s ohledem na jeho osobní zájmy. Žalovaný nadto prodal nemovitosti, které dříve vlastnil a disponuje tedy prostředky k nalezení jiného bydlení.

5. V průběhu řízení byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, kterým mělo být žalovanému uloženo, aby byl povinen strpět užívání bytových prostor v rodinném domě [adresa] a dalších částí pozemků žalovanými. Rovněž byl zamítnut i související návrh na zajištění důkazu.

6. Účastníci řízení učinili nesporným, že v průběhu řízení došlo na pozemcích k několika konfliktům, vyplývajícím z rozporů účastníků řízení ohledně rozsahu jejich užívacích práv k pozemkům. Žalovaný v závěru řízení uvedl, že skutečně užívá mj. všechna tři patra rodinného domu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno:

7. Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků v období od 26. 7. 2021 do 7. 10. 2021 bylo zjištěno, že diskutovány byly otázky pozůstalostního řízení a jednotlivých majetkových položek. Později (v období od srpna 2021) bylo mezi právními zástupci řešeno předběžné opatření k zjištění stavu pozemků za přítomnosti notáře a realizace tohoto předběžného opatření. Ze sdělení zástupkyně žalovaného vyplývá, že se jí nemělo podařit spojit s klientem ohledně prvního termínu realizace předběžného opatření.

8. Z kopie smlouvy o smlouvě budoucí nájemní ze dne 5. 4. 2022 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy má žalobkyně přenechat nájemci ([jméno] [anonymizováno]) byt v 2. patře rodinného domu [adresa], a to poté co bude vyjasněn rozsah věcného břemene žalovaného.

9. Z potvrzení o provedených platbách k předběžnému opatření a z dalších listin vztahujících se k předběžnému opatření (ocenění stromu, podací lístek, výzva adresovaná přímo žalovanému, informace o uprchlících z Ukrajiny, fotografie části pozemků) soud nezjistil žádné nové informace.

10. Z darovací smlouvy ze dne 18. 10. 2021 uzavřené mezi původními žalobci a současnou žalobkyní bylo zjištěno, že současná žalobkyně na základě této smlouvy nabyla výlučné vlastnického práva k pozemkům a že ve smlouvě uvedla, že jí je znám stav darovaných nemovitostí.

11. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. 28 Co 250/2021-61, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 8. 9. 2021, č. j. 11 C 164/2021-23, kterým bylo žalovanému původně uloženo, aby strpěl prohlídku rodinného domu [adresa] Krajský soud rozhodnutí zdejšího soudu změnil tak, že návrh na vydání předběžného opatření zamítl, když mj. uvedl, že předběžné opatření by nepřiměřeně zasáhlo do práv žalovaného, který předmětné nemovitosti užívá na základě věcného břemene. Dalším důvodem pro změnu napadeného rozhodnutí bylo, že předběžné opatření nemá souvislost s řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 164/2021-23.

12. Z emailové zprávy žalobkyně z roku 2013 adresované zůstavitelce bylo zjištěno, že žalobkyně se v dopise vyjadřuje ke konfliktům se žalovaným, jakož i k rozporům mezi ní a zůstavitelkou.

13. Z emailové zprávy žalobkyně ze dne 27. 9. 2021 adresované dceři žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně touto zprávou adresátce sděluje, že žalovaný si na zůstavitelce vymohl břemeno dožití před její smrtí, což žalobkyně respektuje, ale přesto dochází ke konfliktům. Závěrem žalobkyně sděluje, že žalovaný s ohledem na věk bude potřebovat péči jeho vlastní rodiny, kterou od rodiny žalobkyně nemůže očekávat. Žalobkyně se tak dcery žalovaného dotázala, zda nechce žalovaného ubytovat u sebe.

14. Z dopisu zůstavitelky ze dne 30. 1. 2007 bylo zjištěno, že jej adresuje žalobkyni v návaznosti na to, že měla být napadena (nejspíše) panem [jméno] [příjmení]. V návaznosti na to žádá, aby pan [příjmení] opustil její nemovitosti a vyklidil své věci.

15. Z oznámení o spáchání přestupku ze dne 21. 2. 2007 a související korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně, potažmo její manžel měli při vyklízení pozemků úmyslně poškodit majetek zůstavitelky. Ze souvisejícího doplnění podkladů k jednání přestupkové komise bylo zjištěno, že dle zůstavitelky měly být poškozeny věci v celkové hodnotě 34 188,50 Kč 16. Z protokolu o zjištění obsahu listiny o pořízení pro případ smrti zůstavitelky a souvisejícího notářského zápisu bylo zjištěno, že zůstavitelka odkázala svůj veškerý majetek původním žalobcům a současnou žalobkyni požádala, aby její vůli respektovala.

17. Ze snímků orfotomapy a katastrální mapy vztahující se k pozemkům, pořízených z katastru nemovitostí, bylo zjištěno, jaké je základní prostorové uspořádání pozemků – jedná se o sousedící komplex nemovitostí, na nichž se nachází stavby.

18. Z ilustračního nákresu žalobkyně bylo zjištěno, že v rodinném domě se má v každém patře fakticky nacházet jedna bytová jednotka, na dvoře se pak má nacházet stodola, 2 dílny, 2 garáže a dřevník. Ze souvisejících fotografií doplněných o popisy žalobkyně bylo zjištěno, že dle venkovní fotografie rodinného domu se v něm mají nacházet v 1. patře jeden byt, a v 2. patře byt druhý. Přízemní byt pak kvůli terénnímu rozložení není na fotografiích viditelný, je však také označen popiskem. Na dalších fotografiích je zachycen dřevník a dvě garáže.

19. Z detailních informací k jednotlivým pozemkům z katastru nemovitostí soud zjistil jednotlivou rozlohu každého z pozemků, jinak z těchto listin nebyly získány žádné nové poznatky.

20. Z potvrzení o platbě za měsíc srpen roku 2021 bylo zjištěno, že žalovaný hradil náklady za energie spotřebované na pozemcích částku v celkové výši 7 592 Kč.

21. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 12. 6. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se na policii vyjádřila ke konfliktům mezi účastníky řízení a jejich rodinami, dále uvedla, že žalovaný dělá rodině žalobkyně různé naschvály. Obdobné poznatky soud získal i z vysvětlení podaného žalobkyní na policii tentýž den a z dalšího vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 13. 6. 2022. Podání daného vysvětlení mělo předcházet trestní oznámení ze strany žalovaného, neboť žalobkyně a její rodina měla na pozemcích vyměnit zámky.

22. Z fotografie bazénu bylo zjištěno, že se má jednat o fotografii bazénu nacházejícího se na pozemcích, kdy z fotografie je patrné, že voda v bazénu je zanedbaném stavu.

23. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 10. 7. 2021, bylo zjištěno, že vysvětlení podával původní žalobce [celé jméno původního účastníka] uvedl, že se s bratrem dostavili na pozemky, aby provedli určité úklidové a obdobné práce, jakož i čištění.

24. Z kopie smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního bydlení ze dne 18. 2. 2019 bylo zjištěno, že touto smlouvou bylo zřízení předmětné věcné břemeno pro žalovaného. V čl. 1 nazvaném Předmět smlouvy je uvedeno, že zůstavitelka je jako povinná vlastníkem všech pozemků. Dále se ve smlouvě uvádí, že k tíži specifikovaných pozemků zůstavitelka zřizuje ve prospěch žalovaného věcné břemeno doživotního bydlení a že žalovaný smí užívat pozemky včetně jejich součástí a příslušenství. Na začátku čl. 4 smlouvy je pak uvedeno, že„ Věcné břemeno se zřizuje bezplatně. Bez jakýchkoliv důvodů znemožněn nebo nad míru přiměřenou poměrům omezen výkon práva bytu oprávněnému, musí povinný na své náklady zajistit oprávněnému náhradní bydlení odpovídající kvality.“ 25. Z návrhu na vydání předběžného opatření v této věci soud nezjistil žádné nové skutečnosti.

26. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 28. 3. 2022, bylo zjištěno, že vysvětlení podával žalovaný, který se vyjádřil ve věci výměny zámků na pozemcích. Uvedl, že kvůli tomu musel přelézt branku, rodina žalobkyně mu klíče nikde neponechala a jednalo se tak o schválnost z její strany. Dále podal vysvětlení ohledně dalších konfliktů mezi rodinou žalobkyně. Z úředního záznamu ze dne 2. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný podal vysvětlení ve věci, kdy mu měly být z pozemků odcizeny 4 ks pneumatik k automobilu a dle žalovaného tyto musely být odcizeny jedním z dědiců po zůstavitelce.

27. Z usnesení ze dne 5. 4. 2022, č. j. 22 D 246/2019, bylo zjištěno, že tímto usnesením byla schválena dohoda mezi žalovaným a závětními dědici zůstavitelky ohledně vypořádání SJM. Společné jmění bylo vypořádáno tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného připadlo mj. movité vybavení rodinného domu [adresa]. Celková cena SJM zůstavitelky a žalovaného byla stanovena na částku 5 429 767,11 Kč. Z rozhodnutí ve věci č. j. 22 D 246/2019 ze dne 28. 5. 2019 bylo dále zjištěno, že ve věci byla nařízena soudní závěra pozůstalosti a dalším rozhodnutím z téhož dne byl nařízen soupis pozůstalosti.

28. S ohledem na právní posouzení učiněné níže byl zamítnut návrh žalobkyně na provedení místního šetření, neboť případná zjištění o prostorovém uspořádání pozemků a na nich stojících staveb, by na posouzení soudu nemohlo ničeho změnit.

29. Právní posouzení věci bylo založeno na zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a to zejména na ustanoveních § 1257 o. z. a následujících, neboť předmětná smlouva o zřízení věcného břemene byla uzavřena za jeho účinnosti a všechna relevantní právní jednání byla taktéž učiněna v době jeho účinnosti.

30. Podle § 1257 odst. 1 o. z., věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

31. Podle § 1258 o. z., služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

32. Podle § 1283 o. z., služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

33. Podle § 1297 o. z., je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.

34. Podle § 1298 o. z., vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, a nesmí mu být znesnadněn potřebný dohled.

35. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně je vlastníkem pozemků a žalovanému náleží právo užívání pozemků na základě smlouvou zřízené doživotní služebnosti bytu ve smyslu § 1297 o. z. Žalovaný pozemky se všemi součástmi užívá výlučným způsobem, to znamená, že žalobkyni i původním žalobcům až na výjimky neumožňuje pozemky a jejich součásti užívat. Potud ani nebylo mezi účastníky významnějšího sporu. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že docházelo k četným konfliktům, kdy na jedné straně konfliktu stála žalobkyně a její nejbližší rodinní příslušníci, na druhé straně většinou stál žalovaný, v některých případech též zůstavitelka. Ke konfliktům docházelo již dlouho před zřízením věcného břemene a konflikty měly nejdříve svůj původ ve společném soužití rodin na pozemcích, po úmrtí zůstavitelky pak vycházely především z odlišných představ o užívání pozemků a o rozsahu služebnosti žalovaného. Po úmrtí zůstavitelky se incidenty staly daleko četnějšími. Prokázány byly i neshody mezi žalobkyní a zůstavitelkou. Byť se účastníci řízení rozcházejí v názoru na tom, kdo jednotlivé incidenty způsobil, je zřejmé, že posouzení sporu bude stát zejména na vyřešení právních otázek. Pro věc je zásadní zejména otázka, zda služebnost bytu umožňuje žalovanému užívat pozemky včetně všech součástí výlučným způsobem, tedy tak, že samotného vlastníka pozemků z jejich užívání prakticky vyloučí.

36. Již na tomto místě je třeba konstatovat, že v otázce toho, co je předmětem služebnosti bytu, se soud kloní k následujícímu obecnému východisku, publikovanému v odborné literatuře:„ Aby se v případě, kdy je služebnost bytu zřízena jen k části bytu (domu), předešlo sporům, měl by se předmět služebnosti vymezit tak, aby oprávněný měl do jím obývaných částí bytu (domu) přístup a aby mohl užívat i potřebné společné prostory. Není-li tomu tak, lze nicméně dovodit, že má-li někdo služebnost bytu, musí mu vlastník služebné nemovitosti umožnit do bytu přístup a rovněž užívání nezbytného příslušenství (kuchyně, koupelna, záchod), aby mohl své právo vykonávat. Nedohodly-li se strany jinak, je právo uživatele výlučné a vlastník byt nesmí užívat spolu s uživatelem (NS 22 Cdo 1726/2007).“ (viz Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 1191 - 1195: D. Hrabánek, J. Lasák). Pro věc relevantní je i následující závěr publikovaný v témže komentáři:„ Služebnost bytu lze sjednat i k prostoru, který není podle veřejného práva určen k bydlení, s tím, že strany jsou zavázány stejně, jako by se o obytný prostor jednalo (srov. § 2236 per analogiam, NS 22 Cdo 2652/2004).“ Konečně zejména s ohledem na spor ohledně užívání přidružených staveb (případně) se nacházejících na pozemcích, je třeba uvážit i následující stanovisko:„ Služebnost bytu se nemusí a zpravidla ani nebude týkat pouze bytových prostor, ale též prostor nebo zařízení, které jsou pro užívání bytu nezbytné či vhodné. Může se jednat např. o vyhrazenou část půdy, část zahrady okolo domu, hospodářskou budovu (dřevník, stáj, garáž), případně o společné části domu nebo bytového domu.“ (viz ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019).

37. Bude-li soud výše citovaná stanoviska opírající se o judikaturu Nejvyššího soudu aplikovat na předmětnou smlouvu o služebnosti bytu pokud jde o její výklad, je třeba konstatovat, že ve smlouvě je jasně vymezen předmět služebnosti bytu, která je zřízena k tíži všech pozemků, včetně všech součástí a příslušenství. Na smlouvu s ohledem na její znění soud nahlíží jako na dostatečně určitou z hlediska vymezení rozsahu vymezení pokud jde o nemovitosti, na které se smlouva vztahuje i z hlediska rozsahu užívání nemovitostí v rámci zřízeného věcného břemene doživotního bydlení. V tomto směru je smlouva dostatečně určitá. Ve smlouvě není ujednáno, že by žalovaný měl užívat pouze část pozemků či snad jen část jejich součástí a příslušenství. Z toho lze jednoznačně dovodit, že předmětem služebnosti jsou celé pozemky, včetně všech staveb na nich se nacházejících. K tomu je třeba dodat, že i kdyby byla zcela prokázána tvrzení žalobkyně o existenci všech zmiňovaných staveb nezapsaných v katastru (špejchar, 2 garáže, apod.), pak tyto stavby jsou minimálně vhodné k užívání spolu se služebností bytu a jsou tedy taktéž předmětem služebnosti. Zde je třeba připomenout, že sama smlouva výslovně uvádí, že předmětem služebnosti jsou všechny součásti a příslušenství pozemků. Soud je tak toho názoru, že předmětem služebnosti ve prospěch žalovaného jsou všechny pozemky a všechny stavby (případně) na nich stojící. Argumentaci žalobkyně, že takovýto rozsah služebnosti je nepřiměřený jejímu účelu a potřebám žalovaného, soud v tomto kontextu neshledává jako přiléhavou. Předmět služebnosti (tedy prostor který může žalovaný užívat), byl jednoznačně sjednán smlouvou a to tak, že zahrnuje celé pozemky, včetně všech součástí a příslušenství. Měla-li by služebnost postihovat pouze část pozemků či jejich příslušenství, muselo by to být ve smlouvě uvedeno a ujednáno. Tedy např. by ve smlouvě muselo být sjednáno, že právo užívání se vztahuje pouze např. přesně určenou a vymezenou část rodinného domu. Při absenci takového ujednání je však třeba vyjít z toho, že služebnost zatěžuje celé pozemky včetně všech součástí, bez ohledu na to, jak obsáhlé mohou být oprávněné zájmy žalovaného a bez ohledu na to, zda je žalovaný skutečně schopen vůbec takto rozsáhlý prostor užívat. Předmět služebnosti byl takto stanoven smluvními stranami a tím bylo ujednáno i to, jakou část komplexu může žalovaný užívat, tedy to, že žalovaný může užívat celý komplex jako celek. Úvahy o tom, zda žalovaný skutečně pro zajištění jeho bytových potřeb potřebuje takto rozsáhlý prostor, proto nejsou pro věc relevantní, neboť předmět služebnosti byl sjednán ve smlouvě a nelze jej pouhou úvahou o účelnosti změnit.

38. Jako další relevantní otázku soud řešil to, zda žalovaný je oprávněn užívat pozemky výlučným způsobem. A to zejména s ohledem na to, že žalovaný sám uvedl, že minimálně rodinný dům užívá pouze on sám, a to všechna tři podlaží. V tomto bodě je třeba opět odkázat na odstavec 36. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud tak připomíná, že není-li ve smlouvě sjednáno jinak, tak je oprávněný z věcného břemene oprávněn užívat předmět služebnosti bytu výlučně (viz již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1726/2007). Předmětnou smlouvu tedy nelze interpretovat jinak, než že ujednání o vzájemném spoluužívání pozemků ve smlouvě absentuje a oprávněný tak předmět služebnosti může užívat výlučně. Soud v tomto kontextu považuje za vhodné vyjádřit se k argumentaci obou stran sporu, vztahující se k pohnutkám zůstavitelky při uzavírány smlouvy o věcném břemeni. A to i přesto, že samotný obsah smlouvy je dle názoru soudu jednoznačný a dostatečně určitý a lze jej jednoznačně vyložit způsobem výše uvedeným. Měl-li by soud přesto zohlednit pohnutky zůstavitelky, pak by musel dát za pravdu spíše žalovanému, neboť v řízení byly prokázány rozpory mezi zůstavitelkou a žalobkyní (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozsudku jakož i to, že zůstavitelka v závěti žádala žalobkyni, aby neuplatňovala její právo na povinný díl na pozůstalosti). Z toho lze mít spíše za to, že vztahy mezi žalobkyní a zůstavitelkou nebyly dobré, a i z toho důvodu se zůstavitelka rozhodla zřídit žalovanému předmětnou služebnost, aby měl zajištěno uspokojení jeho bytových potřeb. Argumentuje-li žalobkyně tím, že smlouva byla uzavřena těsně před smrtí zůstavitelky, pak tato skutečnost dle názoru soudu nesvědčí ve prospěch ani jedné ze stran. Je zcela logické, že při vědomí vlastní vážné nemoci se člověk rozhodne upravit své rodinné a majetkové záležitosti pro případ vlastní smrti. S ohledem na to, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zůstavitelka před svou smrtí mohla mít sníženou schopnost volní či rozpoznávací, nelze z data uzavření smlouvy vyvodit žádný relevantní závěr.

39. Soud tak konstatuje, že na základě výše uvedeného právního posouzení vyšel z toho, že žalovaný je na základě smlouvy o věcném břemeni oprávněn výlučně užívat celé pozemky, včetně všech staveb, součástí a příslušenství. Žalobkyně se svými nároky domáhala vyklizení některých částí pozemků z titulu jejího vlastnického práva. Dále se domáhala toho, aby se žalovaný zdržel zásahů do jejího užívacího práva k některým částem celého komplexu a aby žalovanému bylo uloženo strpět užívání některých částí pozemků žalobkyní. Byť žalobkyni náleží vlastnické právo k pozemkům, žalovaný prokázal, že jemu náleží výlučné užívací právo k celým pozemkům a svědčí mu tak právní důvod, na jehož základě může předmětné pozemky užívat způsobem, jakým je ke dni vyhlášení tohoto rozsudku užívá. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by žalovaný pozemky užíval v rozporu s účelem sjednané služebnosti (tedy jinak než k zajištění bytových potřeb), ani že by způsob, jakým žalovaný pozemky užívá, byl nepřiměřený, nebo by překračoval sjednaný rozsah služebnosti. Veškerá žalobní argumentace se zaměřovala pouze na to, co všechno je předmětem služebnosti a zda žalovaný je oprávněn užívat předmět služebnosti výlučně. Argumentace žalobkyně se pak z výše uvedených důvodů ukázala býti nesprávnou. Soud dodává, že na straně žalobkyně mohlo dojít k záměně toho, co se rozumí pod pojmem předmět služebnosti a pod rozsahem služebnosti. Předmět služebnosti vymezuje nemovitosti či prostor, jehož se služebnost týká, tedy vymezuje, jaká věc či její část je služebností zatížena. V daném případě byl předmět služebnosti jednoznačně vymezen ve smlouvě (celé pozemky). Rozsah služebnosti pak odkazuje na to jakým způsobem (jak intenzivně) může být zatížená věc užívána. V případě služebnosti bytu tak rozsah služebnosti typicky (není-li sjednáno jinak) umožňuje např. chovat domácí zvířata či ubytovat příležitostné návštěvy.

40. Lze uzavřít, že žalovanému svědčí právní důvod, na jehož základě je oprávněn mít v celém komplexu pozemků rozmístěny své věci a na jehož základě může pozemky jako celek užívat, nároky žalobkyně na vyklizení částí pozemků proto nejsou důvodné. Jelikož je žalovaný oprávněn výlučně užívat celé pozemky včetně všech součástí a příslušenství nejsou důvodné ani nároky na to, aby se žalovaný zdržel zásahů do užívacího práva žalobkyně, neboť žalovaný užívá pozemky v souladu se služebností bytu. Konečně nejsou důvodné ani nároky na to, aby žalovaný strpěl užívání částí komplexu žalobkyní, neboť bylo prokázáno, že žalovaný je oprávněn celé pozemky užívat výlučně, tedy tak, že z jejich užívání je oprávněn vyloučit jiné osoby (včetně vlastníka). Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému, který byl z procesního hlediska zcela úspěšný, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti s bráněním práva. Náklady řízení ve výši 20 400Kč jsou představovány náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 50 000Kč (§ 9 odst. 4 písm.b) a.t., tj. 3 100Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, sepis vyjádřen k žalobě z 26. 10. 2021, vyjádření z 12. 1. 2022, vyjádření z 15. 3. 2022, vyjádření z 1. 6. 2022, účast na jednání 3. 8. 2022), včetně šesti režijních paušálů dle § 13 odst. 3 a.t.

42. Splatnost náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 před středníkem), na platební místo dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.