8 C 353/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 162 376,95 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 162 376,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 162 376,95 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 8,25% p. a., se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 81 638,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 162 376,95 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku vadného provedení díla. Dle tvrzení žalobkyně uzavřel dne , datum, právní předchůdce žalobkyně, pan , jméno FO, , narozený , datum, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o dílo, na základě které měl žalovaný provést v rámci rekonstrukce rodinného domu na adrese , adresa, , řemeslné práce, za které právnímu předchůdci žalobkyně vystavil faktury. V rámci řemeslných prací měl žalovaný provést zalepení oken pro podezdívání, dozdění otvorů okolo oken a jejich následné zapěnění montážní pěnou. Za tyto práce vystavil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně fakturu, která byla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně uhrazena. Po dokončení rekonstrukce rodinného domu nechal právní předchůdce žalobkyně provést termorevizní měření, při kterém byla zjištěna netěsnost u oken a terasových dveří, v důsledku čehož docházelo k úniku tepla z domu. V návaznosti na tato zjištění byla provedena inspekce rodinného domu autorizovaným inženýrem – inspektorem nemovitostí , tituly před jménem, , jméno FO, , v rámci které bylo zjištěno, že předmětná netěsnost oken zapřičiňující únik tepla z domu má původ v řemeslných pracích provedených žalovaným značně neodborně a s nedostatky spočívajícími zejména v nedostatečném utěsnění po obvodu (zapěnění rámů oken), v nevhodném provedení detailů napojení okenních a dveřních rámů na vnější i vnitřní povrchové úpravy obvodových konstrukcí a v neodborné instalaci všech vnějších otvorových výplní s nevhodně provedenou dodatečnou izolací ve spodní části oken a terasových dveří. Minimální výše oprav vadných řemeslných prací žalovaného byla vypočtena na částku 162 376 Kč. V důsledku takto vadně provedených řemeslných prací ze strany žalovaného došlo k znehodnocení tržní ceny rodinného domu a tím vznikla právnímu předchůdci žalobkyně škoda. Výše škody pak odpovídá výši snížení ceny rodinného domu, která byla znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, stanovena na částku 262 376,95 Kč sestávající z částky 162 376,95 Kč odpovídající nákladům na odstranění stavebních vad a částky 100 000 Kč pokrývající náklady vynaložené na náhradní bydlení (a náklady s tímto související) po dobu odstraňování předmětných vad. Právní předchůdce žalobkyně požadoval po žalovaném zaplacení částky 162 376,95 Kč, tuto svou pohledávku za žalovaným postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, která se prostřednictvím podané žaloby domáhá zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody. Byť žalobkyně před podáním žaloby v rámci předžalobní upomínky ze dne , datum, z opatrnosti uplatnila u žalovaného právo z vadného plnění ve smyslu ustanovení § 2106 o. z. v podobě slevy z kupní ceny ve výši odpovídající ceně zaplacené právním předchůdcem žalobkyně žalovanému za vadné řemeslné práce a ve zbytku uplatnila právo na náhradu škody, je žalobkyně přesvědčena, že jí svědčí právo na zaplacení částky z titulu náhrady škody. Dle žalobkyně jsou předmětné vady neodstranitelnými, neboť by bylo třeba vynaložit mnohem vyšší náklady, než byla cena řemeslných prací žalovaného. Žalobkyně by taktéž nemohla svůj nárok uspokojit požadováním slevy z ceny, jelikož by při takovém postupu mohla požadovat maximálně částku odpovídající zaplacené ceně díla. Škoda vzniklá žalobkyni tak představuje snížení tržní ceny rodinného domu v důsledku vadného provedení řemeslných prací žalovaným.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Dle žalovaného uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly pouze dodávky uvedené ve stavebním rozpočtu a vícepráce dle jejich následné dohody. Řemeslné práce, jež žalobkyně označila za vadně provedené, nebyly vůbec provedeny žalovaným. Žalovaný všechny smluvené práce provedl řádně bez vad. K dokončení prací došlo ze strany žalovaného dne , datum, dle předávacího protokolu, resp. v rozsahu víceprací dne , datum, . Předmětné práce byly právním předchůdce žalobkyně převzaty bez výhrad. Žalovaný namítá, že pokud právní předchůdce žalobkyně (potažmo žalobkyně) shledal, že žalovaný smluvené řemeslné práce provedl vadně, měl vůči žalovanému v zákonem stanovené lhůtě uplatnit právo z vadného plnění. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně samotná právo z vadného plnění řádně a včas neuplatnili, což mělo za následek jeho zánik. Žalovaný nesouhlasí s žalobkyní ani v tom směru, že vady (pokud opravdu existovaly) nelze odstranit. Nic tak nebránilo řádnému uplatnění práva z vadného plnění. Žalobkyně vady včas nevytkla, čímž si zmařila svůj nárok z vadného plnění a snaží se svého nároku domoci skrze institut náhrady škody. Nároky z vadného plnění jsou však svou povahou speciální k nárokům na náhradu škody, a tak nelze institut práva z vadného plnění obejít uplatněním nároku na náhradu škody. Žalovaný dále namítl absenci aktivní legitimace žalobkyně. Dle žalovaného nemohla být pohledávka na náhradu škody vůči žalovanému z důvodu jeho tvrzeného vadného plnění postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, neboť taková pohledávka neexistuje. Právnímu předchůdci žalobkyně taková pohledávka nikdy nevznikla, a tak nemohla být ani řádně postoupena. Pokud by žalovaný provedl předmětné řemeslné práce vadně, vznikla by právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému pohledávka z titulu práva z vadného plnění, tato však nebyla předmětem postoupení. Na základě uvedeného žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (panem , jméno FO, ) a žalovaný byla uzavřena smlouva o dílo. Zůstává mezi nimi (z hlediska relevance pro tuto věc) sporným, zda je žalobkyně oprávněna domáhat se žalované částky jako náhrady škody či jako nárok z odpovědnosti za vady.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z předávacího protokolu stavby ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, převzal právní předchůdce žalobkyně bez závad od žalovaného práce dle smlouvy ze dne , datum, .

6. Z předávacího protokolu Víceprací stav k 3. 11. ze dne , datum, se podává, že dne , datum, převzal právní předchůdce žalobkyně od žalovaného provedené vícepráce dle stavu k , datum, .

7. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, vyčíslil náklady na opravu zjištěných vad provedených prací částkou 162 376,95 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně dodejky ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce právního předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku, ve které žalovanému mimo jiné uvedl, že jím provedené práce na základě smlouvy o dílo byly provedeny značně neodborně a vykazují vážné vady, doporučený postup jejich oprav s odhadem minimálních nákladů k jejich provedení činí částku 162 376,95 Kč. Dále bylo žalovanému ve výzvě sděleno, že právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok z titulu náhrady škody, avšak z opatrnosti tento uplatňuje dle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. právo z vadného plnění v podobě přiměřené slevy z kupní ceny ve výši 100 % a ve zbytku pak náhradu škody.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně měl na žalobkyni postoupit pohledávku na náhradu škody, jež mu vznikla vůči žalovanému v důsledku jím vadně provedených stavebních prací.

10. Ostatní provedené důkazy neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

11. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že právní předchůdce žalobkyně (pan , jméno FO, ) a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o dílo ve znění jejích dodatků, jejichž předmětem byly dodávky a provádění řemeslných prací. Žalovaný dokončil ve smlouvě sjednané práce včetně dodatečně sjednaných víceprací dne , datum, . Při předávání prací nebyly ze strany právního předchůdce žalobkyně namítány žádné vady provedených prací. Náklady na odstranění vad vzniklých při provádění řemeslných prací při rekonstrukci rodinného domu byly vyčísleny na částku 162 376,95 Kč. Dne , datum, byla žalovanému doručena předžalobní výzva, ve které mu bylo sděleno, že právní předchůdce žalobkyně provedl smluvené řemeslné práce vadně, náklady na opravu vadných prací budou činit minimálně částku 162 376,95 Kč, a dále, že vůči němu uplatňuje nárok z titulu odpovědnosti za vady jím způsobené při provádění smluvených prací dle smlouvy o dílo, a to v podobě přiměřené slevy z ceny ve výši 100 % a ve zbytku nárok na náhradu škody.

12. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

13. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

14. Podle ustanovení § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

15. Podle ustanovení § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

16. Podle ustanovení § 2112 odst. 2 o. z. k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

17. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právoa) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,b) na odstranění vady opravou věci,c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebod) odstoupit od smlouvy.

18. Podle ustanovení § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

19. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

21. Z citovaných ustanovení se podává, že v důsledku porušení povinnosti řádně splnit závazek mohou věřiteli vzniknout nároky z vadného plnění a/nebo nárok na náhradu škody. Pokud je však dána odpovědnost za vady, je vyloučeno domáhat se uspokojení z jiného právního důvodu. Plnil-li dlužník vadně, je věřitel pod sankcí zániku nároku povinen bez zbytečného odkladu poté, co vadu mohl zjistit (u skryté vady nejpozději do dvou let), oznámit vadu dlužníku. Věřitel se pak může domáhat odstranění vady, přiměřené slevy či odstoupení od smlouvy. Tím je saturováno vadné plnění. Vedle toho může věřiteli vzniknout i nárok na náhradu škody, která věřiteli vznikne jako následek vadného plnění. Škodou se má v tomto případě na mysli majetková újma, kterou vyvolaly vady poskytnutého plnění, nikoliv újma spočívající ve vadnosti poskytnutého plnění.

22. V projednávané věci soud posuzoval nárok uplatněný žalobkyní jako nárok z titulu odpovědnosti za vady, neboť dospěl k závěru, že se žalobkyně podanou žalobou fakticky domáhá svých práv z vadného plnění. Uplatněním nároku na náhradu škody se poškozený nehodlá domoci kompenzace hodnoty provedeného díla (opravy vadné věci, slevy z ceny), nýbrž žádá náhradu skutečné škody nebo ušlého zisku, které mu v důsledku vadného plnění vznikly (např. nemožnost pokračovat ve výrobě z důvodu dodání vadných výrobků, vznik vícenákladů z důvodu dodání vadných komponent apod.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2247/2007). Jestliže předmětem smluveného plnění mezi účastníky bylo provedení řemeslných prací, které měly být provedeny vadně, je odstranění takto provedených prací a jejich nového provedení způsobem odstranění vady díla zhotovitele. Újma, která spočívá v samotné vadnosti provedené opravy (úpravy), tj. ve vadnosti poskytnutého předmětu sjednaného plnění, je napravitelná jen v rámci odpovědnosti za vady a nelze ji odčinit cestou odpovědnosti za škodu, v jejímž rámci se hradí újma vzniklá následkem vadně poskytnutého plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1618/2001).

23. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný poskytl plnění ze smlouvy o dílo (provedl dílo) vadně. Náklady na opravu vadně provedeného díla byly vyčísleny na žalovanou částku. Soud tak uzavřel, že zjištěné vady jsou odstranitelné, a lze tak uplatnit právo z vadného plnění odstraněním vad. K předání a převzetí díla (posledních řemeslných prací) došlo dne , datum, . Od této chvíle počala žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nejpozději plynout lhůta k uplatnění práv z vadného plnění. Dle citovaných ustanovení byla žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) povinna oznámit žalovanému vady bez zbytečného odkladu poté, co je mohla (při včasné prohlídce a dostatečné péči) zjistit, nejpozději však, pokud jde o vadu skrytou, do dvou let po odevzdání věci spolu se sdělením, jaké (konkrétní) právo z vadného plnění si zvolila (§ 2106, § 2112 o. z.). Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že vada byla pro právního předchůdce žalobkyně v okamžiku převzetí díla skrytá, když zákon na možnost výskytu skryté vady pamatuje, a explicitně stanovuje dvouletou lhůtu od odevzdání věci. Jelikož byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, nikoliv smlouva kupní, jejíž ustanovení týkající se práv z vadného plnění na dílo platí obdobně, je rozhodným okamžikem počátku běhu předmětné dvouleté lhůty předání díla.

24. Soud nemohl přisvědčit námitce žalobkyně, že se nemohla domáhat žalované částky skrze odpovědnost za vady, neboť by mohla požadovat v rámci slevy z ceny maximálně peněžitou částku odpovídající ceně za provedené dílo žalovaným. Jak je uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že vady označené v žalobě jsou odstranitelné a žalobkyně se tedy mohla domáhat nikoliv slevy z ceny, ale odstranění vad. Faktická neodstranitelnost vad nebyla v řízení žalobkyní ani tvrzena, když sama uvedla, že jí byl doporučený postup oprav na odstranění předmětných vad. Vyčíslená výše nákladů na opravu vad pak odpovídá výši, o kterou se snížila tržní cena rodinného domu, neboť právě tuto částku je třeba vynaložit na jejich odstranění k dosažení bezvadnosti rodinného domu, u kterého by pak došlo k maximalizaci jeho tržní ceny. Skutečnost, že odstranění vzniklých vad by s sebou neslo vyšší náklady, než byla prvotní cena provedení díla žalovaným a pojilo by se s dalšími náklady, nemůže na jejich odstranitelnosti nic změnit. Žalobkyně by pak mohla přiléhavě využít právě institutu náhrady škody, neboť tyto další náklady by byly další majetkovou újmou ve smyslu ustanovené § 1925 o. z.

25. Vzhledem k tomu, že žalobkyně oznámila žalovanému vady až dne , datum, , tj. více než 2 roky od předání díla žalovaného, a žalovaný v řízení namítl opožděnost uplatnění práva z vadného plnění, nemohl soud žalobkyni právo z vadného plnění přiznat (§ 2112 o. z.). Aktivní legitimaci žalobkyně soud dovodil ze smlouvy o postoupení. Není rozhodné, z jakého právního důvodu měla pohledávka vzniknout. Při postoupení byly splněny zákonem stanovené náležitosti. Řádnému postoupení nemůže bránit skutečnost, že pohledávka není vůči žalovanému oprávněná a žalobkyně se jí nemůže domoci.

26. Soud proto žalobu zamítl.

27. Závěrem soud uvádí, že se nezabýval námitkami žalovaného týkající se namítané existence vad a jejich způsobení žalovaným, neboť s ohledem na zánik nároku z vadného plnění v důsledku jeho včasného neuplatnění, již nebyly pro věc relevantní.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 638,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 162 376,95 Kč sestávající z částky 7 620 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, doplnění odporu ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z částky 3 810 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku dne , datum, ) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67 470 Kč ve výši 14 168,70 Kč.

29. Soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za další poradu s klientem, která měla proběhnout dne , datum, , neboť žalovaný ji nikterak nedoložil. Dále žalovanému nemohla být přiznána náhrada za podaný blanketní odpor ze dne , datum, , když se nejedná o úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 11 a. t. a žalovanému byla přiznána náhrada za jeho doplnění ze dne , datum, .

30. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s.ř.).

31. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalovaného soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.