8 C 383/2019

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: vyklizení nemovitostí a zaplacení částky 135 000 Kč s přísl.

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit nemovitosti - pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemek parcelní [číslo] vše zapsáno v evidenci katastru nemovitostí na LV [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj a katastrální pracoviště Praha – východ pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], to je nemovitosti na adrese [adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného], a vyklizené je odevzdat žalobcům do 15 dnů od právní od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům náklady řízení 37 180 Kč k rukám právní zástupkyně žalobců 1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 13. 11. 2019 domáhali proti žalovaným vyklizení ve výroku tohoto rozsudku poznačených nemovitostí a zaplacení původní žalobou požadované částky 135 000 Kč. V průběhu řízení žalobci opakovaně rozšířili žalobu o částky nezaplacené z titulu užívání předmětných nemovitostí žalovanými bez právního důvodu. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že žalovaní bez právního důvodu ke dni podání žaloby užívají jejich nemovitost. V minulosti se žalovanými dne 22. 8. 2013 uzavřeli nájemní smlouvu na užívání domu - nemovitosti označeného ve výroku tohoto rozsudku (dále Nemovitosti). Protože žalovaní neplnili povinnosti vyplývající pro ně ze smlouvy o nájmu Nemovitosti, žalobci nájemní smlouvu vypověděli. Od výpovědi z nájmu žalovaní užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu. Je pravda, že žalovaní se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhali určení neplatnosti výpovědi z nájmu, kterou jim žalobci doručili dne 1. 7. 2019. Ve věci určení neplatnosti výpovědi z nájmu vedené u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka] byla rozsudkem podepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žaloba zamítnuta. Uvedený rozsudek byl rozhodnutím Krajského soudu v Praze Krajského soudu v [obec], č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] potvrzen. Ve věci této při jednání dne [datum] byla žaloba pro část předmětu řízení – zaplacení dlužné částky z titulu dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení - vyloučena k samostatnému projednání.

2. Žalovaní nesouhlasili s podanou žalobou v této věci. Namítají, že ke dni rozhodování není jednoznačně určeno, zda užívají předmětnou nemovitost bez právního důvodu, protože hodlají proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 10. 2020 podat dovolání. Pokud jde o zaplacení žalované částky, namítají, že mezi stranami nájemní smlouvy existovala ujednání, která vylučují platby nájmu, protože dle jejich tvrzení měla být dohoda o kompenzaci úhrad nájmu z důvodu úhrad za stavební úpravy a údržbu nemovitosti. Z provedených důkazů byly zjištěny tyto skutkové okolnosti:

3. Z rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] z 7. 10. 2020 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Praha - východ, ve věci [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 31. 1. 2020 bylo zjištěno, že žaloba žalovaných na určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětné Nemovitosti byla zamítnuta s tím, že výpověď z nájmu Nemovitosti byla žalovaným doručena dne 1. 7. 2019. Výpověď obsahovala tři výpovědní důvody- pozdní placení nájmu, neuhrazení vodného a stočného, neoznámení vady a poškození předmětu nájmu.

4. Ze Smlouvy o nájmu domu, datováno 22. 8. 2013, uzavřeno mezi manželi [příjmení] a manželi [příjmení] bylo zjištěno, že nájem domu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku [číslo], vše v k. ú. [obec] u [obec] nemovitosti na adrese [adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného]. Z článku II.odst.2) nájemní smlouvy vyplývá, že bylo sjednáno automatické prodloužení nájmu domu vždy o další rok, pokud některá ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně, že si nepřeje v nájmu pokračovat 5. Z výpovědi nájmu domu pronajímatelem ze dne 28. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaným byla doručena 1. 7. 2019. Obsahovala tři výpovědní důvody- pozdní placení nájmu, neuhrazení vodného a stočného, neoznámení vady a poškození předmětu nájmu. Výpověď dále obsahovala řádné poučení o právu nájemců vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem 6. Z e-mailové komunikace předchozí právní zástupkyně s žalovanými bylo zjištěno, že žalovaní výpověď z nájmu domu a považovali za nedůvodnou a neakceptovali ji (byla jim doručena). Rovněž dle sdělení jejich právního zástupce z 31. 10. 2019 neakceptovali výzvu k předání domu.

7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mj. na právní úpravě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ NOZ“), protože veškeré rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 NOZ).

8. Podle § 1040 odst. 1 NOZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Podle ustanovení § 1042 NOZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

10. Žalobci jsou spoluvlastníky (SJM) předmětných Nemovitostí, svědčí jim proto obecná ochrana vlastníka zakotvená ust. § 1040 odst. 1 NOZ. Žalovaným nesvědčí ke dni rozhodnutí v této věci k předmětným Nemovitostem žádné právo, na jehož základě by mohli předmětné Nemovitosti užívat. Nečiní sporným, že jim byla doručena výpověď z nájmu Nemovitosti, tuto nehodlají akceptovat, bránili se proti ní žalobou. V Nemovitosti nadále setrvávají, neplatí ničeho za užívání. Žaloba na vyklizení předmětných Nemovitostí byla proto shledána důvodnou. Ve věci je na místě dodat, že pokud by snad z vyjádření žalovaných mělo vyplývat, že žalovaní namítají návrh na vyklizení v rozporu s dobrými mravy, nelze se s tímto názorem ztotožnit (rozh. NS ČR Cpjn 6/2009). Návrh žalobců na vyklizení předmětných Nemovitostí nelze hodnotit jako postup v rozporu s dobrými mravy, který by měl v soudním rozhodování vyústit v zamítnutí žaloby či event. zvážení stanovení delší lhůty k vyklizení. Žalobci řádným způsobem hájí své vlastnické právo – žalovaní bydlí bez jakéhokoliv finančního ekvivalentu v Nemovitosti žalobců, bránili se neúspěšně proti výpovědi z nájmu. Předmětné Nemovitosti odmítají opustit a dlužné nájemné uhradit. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že žalobci jsou vlastníky (SJM) předmětných Nemovitostí, bylo nesporné, že ke dni rozhodování žalovaní v Nemovitosti bydleli a nehradili v minulosti nájem a ke dni rozhodování jakýkoli jiný ekvivalent nájmu jako úplatu za užívání Nemovitostí. Ke dni rozhodování bylo pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Praze rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] z 7. 10. 2020 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Praha - východ, ve věci [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 31. 1. 2020 rozhodnuto, že obrana žalovaných proti výpovědi z nájmu Nemovitostí byla neúspěšná. Žalovaným byla dána výpověď z nájmu, v Nemovitosti nadále bydlí, přes výzvu Nemovitosti neopustili, nevyklidili a nepředali žalobcům. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno. Soud k vyklizení stanovil lhůtu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Delší lhůta k vyklizení nebyla stanovena vzhledem k tomu, že sama skutečnost, že žalobci podali žalobu na vyklizení a dali zřetelně najevo svůj nesouhlas s tím, aby žalovaní nadále bydleli v jejich Nemovitosti, sama o sobě dala a dává žalovaným časový prostor pro aktivitu k zajištění jiného bydlení, byť v této věci se ukládá vyklizení rodině s nezletilými dětmi. Dále pak je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že žalovaní dlouhodobě neplatí za bydlení v Nemovitosti ničeho, jsou obeznámeni se stanoviskem žalobců, kteří jasně dávají najevo, že nemají zájem dále v nájemním vztahu se žalovanými setrvávat a vzhledem k délce období, kdy jsou žalovaní s tímto postojem žalobců obeznámeni, lze očekávat, že žalovaní mohli a měli projevit snahu o získání jiného bydlení. Vzhledem k opuštění koncepce bytových náhrad při skončení nájemního vztahu by do úvahy připadalo pouze poskytnutí delší lhůty k vyklizení či zamítnutí žaloby o vyklizení„ pro tentokrát“, v daném případě však nebyly shledány žádné tak zásadní okolnosti, aby mohly založit některý z uvedených nároků. V řízení nebyly žádné skutečnosti, pro které by bylo možné shledat požadavek žalobců na vyklizení rozporný s dobrými mravy, tvrzeny. Skutečnost, že žalovaní žijí ve společné domácnosti s dvěma nezletilými dětmi, sama o sobě nemůže takový rozpor založit 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobcům, kteří měli plný úspěch ve věci, přiznal soud náhradu nákladů řízení ve výši 37 180 Kč. Vyčíslené náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč za úkon právní služby. Odměna za úkon právní služby činí 3 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. to vše včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. O odměně za právní zastoupení bylo v dané věci rozhodnuto za použití § 12 odst. 4 a. t.

12. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalovaným v zákonné lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na zákonné platební místo, kterým je zástupce žalovaných podle § 149 odst. 1 o. s. ř.