Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

8 C 395/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-19 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPY:2023:8.C.395.2021.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobce: Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o snížení vyživovací povinnosti

I. Návrh žalobce na rozhodnutí tak, že rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne 28. 4. 2009 č. j. , spisová značka, se mění tak, že žalobce je povinen přispívat na výživu žalovaného částkou 3 000 Kč ode dne podání návrhu na zahájení řízení, se v plném rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice, na účet Okresního soudu Praha – východ.

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti pro žalovaného jako své zletilé dítě, a to s účinností od 1. 11. 2021. Uvedl, že je na základě rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 28. 4. 2009, č. j. , spisová značka, , povinen hradit na svého syna – žalovaného – výživné ve výši 4 500 Kč, což řádně činí. Dle názoru žalobce se však žalovaný nepřipravuje soustavně na budoucí povolání, stále studuje učňovský obor, přičemž tyto obory střídá. Z potvrzení o studiu, které má žalobce od žalovaného k dispozici, se podává, že v letech 2012 až 2016 studoval žalovaný tříletý studijní obor - prodavač, v letech 2016 až 2018 pak tříletý učňovský obor- kuchař, od roku 2019 pak studuje tříletý učňovský obor - květinář. Studijní obory spolu nijak nesouvisejí a žalovaný si tak pouze „prodlužuje mládí“. Takové studium nenaplňuje znaky soustavné přípravy na budoucí povolání. Žalovaný se nevzdělává za účelem prohlubování svých dosavadních znalostí, resp. za účelem zlepšení jeho postavení na trhu práce, ale toliko ze svého zájmu. V daném případě proto nelze po žalobci požadovat, aby nadále hradil náklady takového studia. Žalovaný má ukončený učňovský studijní obor, je tedy zcela jistě schopen najít si v tomto oboru zaměstnání a sám se živit. Následně žalobce se souhlasem soudu svou žalobu změnil tak, že požadoval snížení výživného na částku 3 000 Kč měsíčně s účinností ode dne podání žaloby. Uvedl, že ač nesporuje zdravotní stav žalovaného, byl mu přiznán pouze částečný invalidní důchod v rozsahu 50 %, což znamená, že ve zbývajícím rozsahu je práce schopný a může se v tomto rozsahu samostatně živit. K prokázání změny poměrů žalobce uvedl, že má zvýšené náklady na zdravotní péči, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a to výdaje na zubní léčbu, který činil v letech 2021 a 2022 částku 74 799 Kč a do budoucna plánuje operaci očí z důvodu vetchozrakosti, na kterou si zatím šetří. Jeho pravidelné měsíční výdaje činí částku 36 000 Kč.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že ji považuje za nedůvodnou. Uvedl, že trpí mozkovou disfunkcí a z tohoto důvodu mu musí být pořizovány speciální pomůcky potřebné k dalšímu jeho rozvoji. Žalovaný nemění studijní obory jen z rozmaru, resp. za účelem prodloužení svého mládí, ale naopak nadále není objektivně schopen sám se živit. Žalovaný v dětství trpěl Aspergerovým syndromem, byl léčen pro paranoidní schizofrenii, trpí úzkostně depresivními projevy, halucinacemi a opakovaně se pokusil o sebevraždu. Několikrát byl hospitalizován na psychiatrii, snažil se o vyučení, jeho stav je nezměněný a dle ošetřujícího lékaře nelze předpokládat zlepšení zdravotního stavu. Žalovaný se léčí na psychiatrii s duševní poruchou, která byla v roce 2014 diagnostikována jako porucha osobnosti s anankastickými až Aspergerovskými rysy a hraničním intelektem. Žalovaný trpí halucinacemi, kdy jej hlasy nabádají k sebevraždě. V roce 2015 byla v rámci hospitalizace žalovaného na psychiatrii změněna jeho diagnóza na „jiná schizofrenie“. Žalovaný má sníženou odolnost pro frustrační zátěž a při delším psychickém napětí reaguje psychotickými prožitky s navazujícími úzkostně-depresivními projevy. Ač žalovaný při psychiatrické léčbě dobře spolupracuje, nedaří se dosáhnout zlepšení jeho psychického stavu. Tyto přetrvávající psychické problémy objektivně žalovanému znemožňují řádně se zapojit do běžného pracovního procesu. Pokračování ve studiu bylo žalovanému doporučeno školní psycholožkou , Anonymizováno, , a to za účelem zlepšení adaptačních kompetencí a stabilizace psychického stavu. Pokračování ve studiu na jiných oborech nebylo tedy otázkou pouhé záliby či snahy o prodloužení mládí ze strany žalovaného, ale vynuceno okolnostmi spočívajícími ve špatném psychickém zdravotním stavu žalovaného a nadto doporučeno odborníky. Žalovaný soustavně navštěvuje speciální střední školu, a to Střední školu řemesel , Anonymizováno, a není jediným žákem svého věku a délky studia. Žalovaný dále uvedl, že jeho duševní stav je žalobci dobře znám, žalobce dlouhodobě nejeví o žalovaného zájem a s výjimkou placení výživného jej nijak materiálně nezabezpečuje, nedává mu žádné příspěvky na léčbu, ani dárky. O žalovaného se žalobce nestará ani po duševní stránce, netráví s ním volný čas, ani svátky. Veškerá tíha péče o nemocného žalovaného tak lečí výlučně na jeho matce. Žalovaný je od 2. 9. 2012 shledán invalidním ve II. stupni. Žalovaný proto navrhl žalobu jako nedůvodnou až nemravnou zamítnout. S ohledem na připuštěnou změnu žaloby, žalovaný uvedl, že nedošlo k takové změně poměrů, která by odůvodňovala snížení výživného pro žalovaného. Žalovaný je naopak toho názoru, že došlo ke změně poměrů, které odůvodňují zvýšení výživného pro žalovaného. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že není schopen se ani v budoucnu samostatně živit vlastní prací, jeho jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 9 839 Kč měsíčně, s ohledem na prioritu vyživovací povinnosti však tento příjem není pro učení výše výživného relevantní. Žalovaný nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty a nemá žádné úspory. Poukázal na to, že naposledy bylo výživné stanoveno v roce 2009, v době, kdy docházel na základní školu. Výživné by se tak mělo pohybovat okolo 20 % čistého výdělku výživou povinného. Již z tohoto důvodu je návrh na snížení výživného nedůvodný. Čistý měsíční příjem matky žalovaného činí 36 000 Kč měsíčně. Matka má další vyživovací povinnost k , jméno FO, narozené 11. 10. 2006, o kterou osobně pečuje v domácnosti, v níž s nimi bydlí i žalovaný. Manžel matky se aktuálně léčí ze závislosti, na náklady domácnosti proto ničeho nepřispívá. V důsledku jím převzatých dluhů musel být prodán byt, kde rodina bydlí a kde nyní bude bydlet v nájmu. Dosavadní náklady na bydlení ve výši 9 000 Kč nyní vzrostou o nájemné. Matka hradí dále obědy žalovanému 1 600 Kč a dceři , jméno FO, 680 Kč měsíčně. Náklady matky na internet a telefony pro celou rodinu činí 1 500 Kč měsíčně. Za potraviny zaplatí matka měsíčně asi 15 000 Kč a za drogerii 3 000 Kč. Matka žalovaného dále splácí úvěr v souvislosti s koupí vozidla ve výši 5 120 Kč. Žalovaný uvedl, že by měl ještě rok studovat na květináře, pak by mohl pracovat například u vybalování zboží na poloviční úvazek, maximálně 5 hodin, víc by nezvládl. O zajištění zaměstnání se snaží již nyní, ale bezúspěšně, nikde ho nechtějí přijmout.

3. Ve věci výživného pro žalovaného bylo posledně rozhodováno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 28. 9. 2009, č. j. , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuti o výživném tehdy ještě nezletilého žalovaného, a žalobci byla uložena povinnost k úhradě výživného ve výši 4 500 Kč. Žalovanému bylo v době tohoto rozhodnutí 13 let, navštěvoval 6. třídu základní školy, do které dojížděl za 250 Kč měsíčně. Z důvodu mozkové dysfunkce měl zvýšené náklady na speciální pomůcky pro čtení a psaní ve výši asi 300 Kč měsíčně. Zájmové aktivity neměl, stravoval se ve školní jídelně s nákladem asi 360 Kč měsíčně. Matka byla v té době na rodičovské dovolené se svou dcerou ve věku 2 let, pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Náklady domácnosti hradil její manžel, povoláním řidič. Žalobce žil sám, měl ještě jednu další vyživovací povinnost k již tehdy zletilé Alici, která studovala na střední škole. Pro ni hradil výživné 2 000 Kč a pro žalovaného 3 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení žalobce činily částku 2 730 Kč. V té době očekával skončení pracovního poměru k 31. 5. 2009 z důvodu nadbytečnosti, vznikl mu nárok na dostupné ve výši trojnásobku jeho platu, tj. ve výši 68 000 Kč, jeho průměrný měsíční příjem činil 22 597 Kč.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem matky žalovaného, na jejichž základě zjistil následující skutkový stav věci.

5. Z potvrzení o studiu žalovaného soud zjistil, že žalovaný studoval Střední školu řemesel , Anonymizováno, (dříve Odborné učiliště , Anonymizováno, ). Ve školním roce 2013/2014 byl ve druhý ročník, ve školním roce 2014/2015 druhý ročník opakoval. Ve školním roce 2015/2016 studoval na této škole 3. ročník oboru prodavačské práce, ve školním roce 2016/2017 pak první ročník oboru kuchař, ve školním roce 2017/2018 studoval druhý ročník oboru kuchař, ve školním roce 2018/2019 třetí ročník. Od školního roku 2019/2020 studuje na uvedené škole žalovaný obor květinář, v němž pokračoval i ve školním roce 2020/2021.

6. Z dopisu žalobce adresovaného žalovanému ze dne 17. 1. 2014 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného, aby (pokud chce zachovat úhrady výživného) zasílal k začátku školního roku žalovanému potvrzení o studiu a sdělil mu číslo účtu k úhradám výživného, které jsou zletilostí žalovaného splatné k jeho rukám. Ač je dopis ze dne 18. narozenin žalovaného, zcela absentuje jakékoli přání k narozeninám , či projev zájmu nebo citové náklonnosti žalobce k žalovanému.

7. Z dopisu Střední školy řemesel , Anonymizováno, ze dne 25. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný je žákem uvedené školy od 1. 9. 2012, kdy byl přijat do prvního ročníku studijního oboru prodavačské práce. K žádosti rodičů žalovaný opakoval druhý ročník a studium úspěšné zakončil složením závěrečné zkoušky dne 9. 6. 2016. Plynule navázal studiem v oboru kuchař, které úspěšně zakončil složením závěrečné zkoušky dne 11. 6. 2019. Od 1. 9. 2019 se žalovaný připravuje v oboru zahradnické práce. V pandemickém období probíhala výuka distančně. Žalovaný to dle školy špatně zvládal s ohledem na své zdravotní postižení, a proto bylo doporučeno opakování ročníku. Ve školním roce 2021/2022 je žalovaný žákem druhého ročníku tohoto oboru. Ředitel školy uvedl, že žalovaný je milý, usměvavý mladý muž. Je společenský, kamarádský a dosti sdělný. Jeho školní výsledky odpovídají jeho rozumovým schopnostem. Nemá problém s pochopením látky, je pracovitý a snaživý, ale často unavený. Léčí se pro duševní poruchu na psychiatrii. Pravidelně užívá léky. Občas, nepravidelně (více na podzim a na jaře), dochází ke zhoršení jeho psychického stavu – je smutný, plačtivý a bezradný, což se projevuje i ve školních výsledcích.

8. Ze zprávy Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje ze dne 16. 9. 2019 soud zjistil, že u žalovaného byl diagnostikován opožděný vývoj kognitivních schopností do pásma lehkého mentálního postižení, jiná specifická porucha osobnosti – snížená odolnost a frustrační zátěž, obtíže v koncentraci pozornosti, nižší výdrž i vzhledem k fyzickým předpokladům a vlivu medikace. Snížené adaptační kompetence. Žalovanému bylo doporučeno pokračovat ve studiu dalšího E oboru pro zlepšení jeho adaptačních kompetencí a stabilizaci psychického stavu.

9. Z lékařské zprávy psychiatra , Anonymizováno, ze dne 2. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný se léčí pro duševní poruchu , která byla v roce 2014 vyhodnocena jako porucha osobnosti s anakastickými až Aspergerovskými rysy a hraničním intelektem. V roce 2015 byl žalovaný hospitalizován na psychiatrii z důvodu nutkavých myšlenek a intrapsychické halucinace imperativního charakteru, které ho nabádaly k sebevraždě. Z tohoto důvodu byla jeho diagnóza změněna na jinou schizofrenii. Žalovaný má výrazně sníženou odolnost pro frustrační zátěž a při delším psychickém napětí se mu vracení nutkavé myšlenky a halucinace nabádající ho k sebevraždě, má též úzkostně-depresivní projevy. Přestože žalovaný při léčbě dobře spolupracuje, nedaří se dosáhnout dlouhodobější stabilizace stavu.

10. Z lékařské zprávy praktického lékaře , Anonymizováno, ze dne 1. 3. 2022 soud zjistil, že v dětství žalovaný trpěl Aspergerovým syndromem, léčen byl pro paranoidní schizofrenii, úzkostně depresivní projev, halucinace, opakovaně hospitalizován na psychiatrické léčebně, sebevražedné pokusy, výkyvy nálad. Trpí obezitou III. stupně.

11. Z posudku o invaliditě žalovaného ze dne 9. 3. 2021 soud zjistil, že orgán sociálního zabezpečení dopěl k závěru, že žalovaný trpí paranoidní schizofrenií, úzkostně depresivními projevy, halucinacemi, výkyvy nálad, Aspergerovým syndromem, obezitou III. stupně, astigmatismem, částečná obrna, částečná porucha barvocitu a je manuálně nezručný. Jedná se tedy o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalovaný je invalidní ve druhém stupni, jeho pracovní schopnost poklesla na 50 %. Invalidita žalovaného vznikla 2. 9. 2012 a v jejím důsledku je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti.

12. Z oznámení o výměře invalidního důchodu ze dne 11. 3. 2022, z oznámení o výměře invalidního důchodu ze dne 15. 12. 2022, ze sdělení ČSSZ ze dne 16. 5. 2023 a z přehledu výplat důchodu vydaného ČSSZ dne 9. 6. 2023 soud zjistil, že žalovanému byl vyplácen invalidní důchod v roce 2021 ve výši 8 037 Kč, od ledna do května 2022 ve výši 8 746 Kč, od června do srpna 2022 ve výši 9 144 Kč a od září do prosince 2022 ve výši 9 417 Kč a od ledna 2023 byl žalovanému invalidní důchod zvýšen na aktuální částku 9 839 Kč.

13. Z daňových dokladů od společnosti Asklepion – Lasercentrum pro odběratele žalobce soud zjistil, že za zubní péči byla žalobci v letech 2021 a 2022 fakturována částka 2 880 Kč, 15 608 Kč, 3 054 Kč, 6 376 Kč, 8 964 Kč, 3 545 Kč, 2 305 Kč, 8 700 Kč, 7 753 Kč, 2 195 Kč, 2 945 Kč, 1 765 Kč. Celkem tedy 66 090 Kč.

14. Z výpisu z účtu žalobce ke dni 31. 12. 2022 soud zjistil, že má sjednanou hypotéku na částku asi 2,5 milionu korun, měsíční splátka činí 14 830 Kč. Hypoteční smlouva byla uzavřena jako hypotéka pro vlastní bydlení v roce 2013 a zůstatek na jistině činí asi 1 milion korun. Fixace hypotéky je do 30. 6. 2023 a ukončení hypotéky je k 30. 6. 2029.

15. Z potvrzení příjmů žalobce soud zjistil, že od 2/2022 do 1/2023 činil průměrný čistý měsíční příjem žalobce částku 39 489 Kč.

16. Z výpisu běžného účtu žalovaného u Banka Creditas za období 3/2023 soud zjistil, že konečný zůstatek účtu žalovaného ke dni 31. 3. 2023 činil 361 Kč. Na tento účet chodí pouze drobné platby od matky žalovaného, jeho sestry nebo z jiného účtu žalovaného.

17. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u ČSOB za období 3/2023 soud zjistil, že zůstatek na účtu ke konci období činil – 40,30 Kč. Na účet přišel dne 10. 3. 2023 invalidní důchod ve výši 9 839 Kč a došlo k výběru hotovosti ve výši 9 400 Kč dne 13. 3. 2023.

18. Z informace katastrálního úřadu o řízení, informace o jednotce a kupní smlouvy ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že matka žalovaného a její manžel prodali bytovou jednotku, v níž je rodinná domácnost, z důvodu zadlužení.

19. Z potvrzení společnosti ČEZ ze dne 6. 4. 2023 soud zjistil, že manžel matky žalovaného hradí 5 910 Kč jako zálohu na elektřinu v bytě, kde žalovaný s matkou bydlí.

20. Z potvrzení UniCredit Bank ze dne 10. 1. 2022 soud zjistil, že matka žalovaného hradí společenství vlastníků , Anonymizováno, částku 3 084,10 Kč.

21. Z potvrzení Raiffeisenbank ze dne 22. 3. 2023 soud zjistil, že matka žalovaného hradí za stravovaní ve škole žalovaného částku 1 600 Kč.

22. Z potvrzení Raiffeisenbank ze dne 6. 4. 2023 a smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že matka žalovaného hradí splátky ve výši 5 120 Kč měsíčně k úhradě spotřebitelského úvěru, který si vzala za účelem pořízení osobního vozidla.

23. Z rodného listu , jméno FO, se podává, že uvedená se narodila dne 11. 10. 2006 matce žalovaného a jejímu manželovi. Je tedy polorodou sestrou žalovaného.

24. Z výplatního lístku matky žalovaného soud zjistil, že v 12/2022 byl čistý měsíční příjem matky žalovaného 35 361 Kč, v období 1/2023 byl čistý příjem 36 274 Kč a v období 2/2023 byl čistý příjem 36 028 Kč.

25. Ze svědecké výpovědi matky žalovaného , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný si soustavně zaměstnání hledá, ale bezúspěšně. Byl i v chráněné dílně v Toulcově dvoře, ale ani tam ho nepřijali. Ve škole žalovaný setrvává na základě dohody svědkyně s ředitelem školy. Svědkyně se domnívá, že je to lepší, že žalovaný alespoň nějak funguje. Pokud by byl doma, jenom by ležel a cítil by se nepotřebný a jeho psychický stav by se zhoršoval. Pro osoby s takovouto poruchou jako má žalovaný, je lepší nějaká činnost, než aby byli na úřadu práce. Studenti ve škole jsou všichni pod dozorem, mají tam hezké prostředí, mají tam cukrárnu, všichni se tam znají. Na školu dochází pouze studenti, kteří mají z důvodu zdravotních problémů doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Příjmy žalovaného jsou pouze invalidní důchod, výživné od žalobce a příležitostný výdělek z brigád. Brigády jsou často přes školu, kdy se žáci seznámí v rámci praxe v supermarketech s manažery a s nimi si pak brigádu domluví. Úspory žalovaný žádné nemá. Na chodu domácnosti se finančně podílí pouze svědkyně a žalovaný. Žalovaný přispívá na energie v částce dle domluvy. Vždy se domluvíme na tom, kolik přispěje. Manžel svědkyně aktuálně není výdělečně činný, svědkyně má ještě jednu vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, . Výdaje svědkyně na celou domácnost činí asi 20 000 Kč měsíčně za stravu a drogerii, za elektřinu 1 500 Kč a za plyn 3 500 Kč, dále hradí příspěvky dětem, když něco potřebují. Žalobce o žalovaného nejevil a nejeví vůbec žádný zájem. Se svědkyní není vůbec v kontaktu. Svědkyně má telefonní kontakt pouze na kemp rodičů žalobce, žalobce svědkyni kontakt přímo na sebe nedal, ani když o něj loni přímo žádala. V sedmnácti letech žalovaný utekl z domova k otcovským prarodičům z důvodu šikany ve škole, ti potom zavolali policii. Před podáním žaloby žalobce svědkyni ani žalovaného nijak nekontaktoval. Žalobce si žalovaného vyzvedával někdy v roce 2006, na Vánoce svědkyni předal 500 Kč na dárek pro žalobce, převzetí této částky si nechal písemně potvrdit. O zvýšení výživného žádala svědkyně pouze jednou a následně to již nechtěla opakovat. Pokud žalovaný sežene brigádu, smlouvy si uzavírá sám, svědkyně o tom nemá přehled. Brigádu si žalovaný sháněl třeba před Vánoci, o jarních prázdninách nebo o letních prázdninách. V minulosti tři roky pravidelně každý víkend roznášel letáky. Bylo to asi od roku 2017 do roku 2020 a na celé letní prázdniny měl brigádu o letních prázdninách 2021. Letos brigádu nesehnal. Aktuálně svědkyně žádný nájem nehradí. Do budoucna svědkyně předpokládá placení nájmu ve výši 13 100 Kč, byt by měl být obecní. Z podnikání má svědkyně ještě příjem 3 450 Kč měsíčně za úklid obecních prostor. Příjem ze zaměstnání svědkyně u společnosti , Anonymizováno, ., divize , Anonymizováno, má zhruba 46 000 Kč měsíčně. Otec dcery svědkyně přispívá na její výživu 2 000 Kč měsíčně, jiné příjmy nezletilá nemá. Svědkyně nedala žalobci vědět ohledně přiznání invalidního důchodu žalovanému, neboť na žalobce neměla kontakt. Ani nevěděla, že by měla takovou povinnost. Byt se převáděl z toho důvodu, že manžel svědkyně přestal dluhy splácet a bylo nutné dluhy převést tak, aby k nim měla svědkyně přístup. Manžel matky je gambler. Byt se převáděl na základě dohody mezi svědkyní, kupujícím a starostou obce, která měla na byt odhad. Finálně by mě být byt obecní. Na auto si svědkyně vzala úvěr 160 000 Kč, z toho 55 000 Kč dala matka svědkyně jako akontaci a zbytek splácí svědkyně měsíčně částkou 5 100 Kč. V této částce je zahrnuta splátka na úvěr, pojištění, havarijní pojištění.

26. Z účastnického výslechu žalobce, sjetiny internetových stránek MŠ , Anonymizováno, lékařské zprávy , Anonymizováno, dne 1. 3. 2022, kalkulátoru splácení úvěru, sumáře pravidelných měsíčních výdajů, informace o řízení o vkladu zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení, potvrzení Raiffeisenbank ze dne 22. 3. 2023, potvrzení ČSSZ ze dne 9. 6. 2023 a dalších provedených důkazů týkajících se pochybení v doručování žaloby soud neučinil žádná další pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.

27. Po právní stránce posoudil soud věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. „). Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1) a při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto hledisko předchází hledisko odůvodněných potřeb dítěte.

28. Soud ve věci rozhodoval již podruhé, když původní rozhodnutí (rozsudek Okresního soudu Praha – východ dne 27. 1. 2022, č. j. 8 C 395/2021-16), kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2022, č. j. 22 Co 147/2022-63 z důvodu absence řádného doručení žaloby a předvolání k jednání žalovanému. Po doplnění dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že došlo k takové změně poměrů, která by odůvodňovala snížení výživného o 1 500 Kč na částku 3 000 Kč měsíčně. V prvé řadě je třeba poukázat na to, že posledně bylo výživné pro žalovaného stanoveno před více než deseti lety, v době kdy žalovaný nastoupil na druhý stupeň základní školy. Od té doby se tedy potřeby nezletilého zvýšily a lze důvodně předpokládat, že žalobci odpadla vyživovací povinnost k jeho dceři , Anonymizováno, , která byla již při posledním rozhodování o výživném zletilá. Na druhou stranu je nutné vzít v potaz, že bylo prokázáno, že žalovaný je schopen se samostatně živit co do rozsahu 50 % a i když nadále studuje, je schopen sám si zajistit výdělek alespoň formou brigády. Soud nepřihlédl k žalobcem tvrzeným zvýšeným nákladům na péči zubního lékaře, neboť nebylo prokázáno, že by se jednalo o zvýšené náklady související s jeho zhoršeným zdravotním stavem, ale spíše o standardní péči o chrup odpovídající věku žalobce, s níž je třeba do budoucna počítat. Soud však zejména zohlednil, že celkové majetkové poměry žalobce zůstaly neprokázány, když k nim žalobce neposkytl žádná tvrzení, ani důkazy. Nutno v tomto směru poukázat na to, že oproti řízení ve věcech výživného pro nezletilé, v tomto řízení soud není vázán vyšetřovací zásadou ke zkoumání majetkových poměrů účastníků. Jsou to naopak sami účastníci, kteří mají procesní povinnosti k prokázání tvrzení, která jsou v jejich prospěch. Ač byl tedy žalobce poučen o svých procesních povinnostech, neprokázal, že by v jeho majetkových poměrech došlo k takové zásadní změně, která by odůvodňovala snížení výživného. U žalovaného sice změna poměrů prokázána byla, ale jeho aktuální schopnost alespoň částečně se sám živit je kompenzována jeho zcela objektivně zvýšenými náklady v souvislosti s jeho vyšším věkem. Soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro snížení výživného a žalobu v plném rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky zvláštního zřetele hodné, když žalobce byl sice se svým návrhem zcela neúspěšný, ale soud přihlédl k té skutečnosti, že žalobce nebyl obeznámen s aktuálním zdravotním stavem žalovaného a s důvody, pro které si nemůže samostatně zajišťovat svou obživu. Bez znalosti těchto informací se podání návrhu na zrušení, resp. snížení výživného jevilo jako opodstatněné. Žalobci proto nelze klást k tíži, že se o podstatných skutečnostech pro posouzení jeho žalobního návrhu dozvěděl až v průběhu řízení.

30. Vzhledem k tomu, že z návrhu žalobce nebyl dosud zaplacen soudní poplatek, vyměřil soud žalobci soudní poplatek podle položky 7 písm. b) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s § 6 odst. 3 tohoto zákona. Soudní poplatek je možné uhradit bezhotovostně na účet soudu č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.