8 C 468/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že vlastníkem pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, a části , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, , zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ, je žalobce, se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá uhradit žalované na nákladech řízení částku 39 264,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, a části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, (dále jen „Předmětné pozemky“). Dle tvrzení žalobkyně se stala na základě kupní smlouvy uzavřené dne 23. 7. 2020 vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, (dále jen „Pozemek“). Součástí předmětu koupě byla i stavba oplocení, jež ohraničovala Pozemek a fakticky tak vymezovala předmět koupě. Stavba oplocení však fakticky vedla tak, že krom Pozemku ohraničovala taktéž pozemek parc. č. , Anonymizováno, a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , o čemž se žalobkyně dozvěděla až při kontrolním šetření v listopadu 2020. Žalobkyně byla stejně jako její právní předchůdci poctivým držitelem Předmětných pozemků. Řádnost držby odvozuje žalobkyně od bodu I kupní smlouvy, ve kterém je vymezen předmět koupě (Pozemek), a který je platným právním důvodem pro držbu. Žalobkyně je taktéž poctivým držitelem Předmětných pozemků, neboť v době koupě byly oploceny spolu s kupovaným Pozemkem. Z toho vyplývá i pravost držby. Navíc o stavbě oplocení bylo vydáno platné povolení, o němž musel stavební odbor rozhodnout. Dle žalobkyně nabyla vlastnické právo k Předmětným pozemkům vydržením, neboť je jejich poctivým držitelem stejně jako její právní předchůdci, kteří byli poctivými držiteli minimálně od roku 2009. Existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k Předmětným pozemkům spatřuje žalobkyně ve skutečnosti, že není zapsaným vlastníkem v katastru nemovitostí, ač je jejich vlastníkem na základě vydržení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve věci uvedla, že nedošlo ke splnění podmínek pro vydržení Předmětných pozemků žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně, od kterého si žalobkyně Pozemek kupovala, si byl vědom, že Pozemek je špatně oplocen, přičemž tuto skutečnost chtěl zanést do kupní smlouvy. I předchozí vlastnice Pozemků nebyla v dobré víře, že je vlastnicí taktéž Předmětných pozemků, o čemž svědčí ustanovení kupní smlouvy uzavřené mezi ní a následným vlastníkem (předcházejícím žalobkyni), ve kterém je stanovena neodpovědnost za případné vady u výměr Pozemku. Nadto žalobkyně nemůže být poctivým držitelem Předmětných pozemků, neboť při běžné míře opatrnosti musel být žalobkyni zřejmý rozpor ve výměře zakoupeného Pozemku o výměře 642 m² a spolu s Předmětnými pozemky ve výměře 270 m² (261 m² a 9 m²). S Předmětnými pozemky činí výměra 912 m², což je o více než 30 % větší plocha, než měla žalobkyně na základě kupní smlouvy nabýt. Žalobkyně tak musela objektivně mít pochybnosti o správnosti výměr. Na základě uvedeného navrhla žalovaná žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 30. 1. 2018 soud zjistil, že ke dni 30. 1. 2018 byla paní , tituly před jménem, , jméno FO, evidována jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² s právními účinky ke dni 2. 1. 2007.

5. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 11. 7. 2009 bylo soudem zjištěno, že stavební úřad vydal stavební povolení pro stavbu „oplocení“ pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , k. ú . , adresa, . Dle rozhodnutí bylo stanoveno, že stavba má být ukončena nejpozději do 31. 12. 2009.

6. Z kupní smlouvy ze dne 6. 11. 2018 bylo soudem zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako prodávající se zavázala panu , jméno FO, jako kupujícímu prodat nemovitou věc – pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 642 m², k. ú. , adresa, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 1. 1. 2019 soud zjistil, že ke dni 1. 1. 2019 byl jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² evidován pan , jméno FO, s právními účinky ke dni 14. 11. 2018.

8. Z kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že pan , jméno FO, jako prodávající se zavázal žalobkyni (v kupní smlouvě označené pod předchozí obchodní firmou) jako kupující prodat ze svého výlučného vlastnictví pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 642 m², k. ú. , adresa, .

9. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 25. 6. 2021 bylo soudem zjištěno, že ke dni 25. 6. 2021 byla žalobkyně evidována jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² na základě smlouvy kupní ze dne 23. 7. 2020 s právními účinky zápisu k 29. 7. 2020.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 25. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná je evidována jako vlastník Předmětných pozemků.

11. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu uvedla, že byla vlastníkem Pozemku. Již si nevybavuje, kdy přesně Pozemek nabyla a kdy jej následně prodávala. V době, kdy Pozemek kupovala, nebyl Pozemek oplocen. Oplocení postavila společnost, která měla Pozemek v nájmu. Ohledně stavby plotu si vše zajišťovala nájemkyně, ta byla v rámci stavebního řízení uvedena jako stavitel nebo stavebník. Dle svědkyně odpovídalo oplocení vymezenému Pozemku. Svědkyně si nevybavuje, že by jí žalovaná oslovila, že je plot postavený špatně či že by někdo přišel zkontrolovat, zda je plot postavený správně.

12. Svědek pan , jméno FO, při svém výslechu uvedl, že si již přesně nevybavuje, kdy Pozemek kupoval. Pozemek měl pouze krátce. Pozemek neoplocoval, nechal jej ve stavu, v jakém jej koupil. Bylo mu známo, že oplocení nekoresponduje s hranicí Pozemku, že jsou oploceny i Předmětné pozemky. Nijak to neřešil. Nepamatuje si, zda tuto informaci sděloval přímo žalobkyni při prodeji Pozemku. Upozorňoval na to minimálně realitního makléře, který prodej Pozemku žalobkyni zajišťoval. Již si nevybavuje, jakým způsobem se o nesouladu dozvěděl, ale předpokládá, že to bylo při kontrole katastrální mapy se skutečným stavem, ze které je to zřetelné.

13. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že od 2. 1. 2007 byla jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² v katastru nemovitostí zapsána , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 11. 7. 2009 bylo vydáno stavební povolení pro stavbu oplocení Pozemku. Ode dne 1. 1. 2019 je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník Pozemku pan , jméno FO, , který Pozemek nabyl od , tituly před jménem, , jméno FO, , a to na základě kupní smlouvy ze dne 6. 11. 2018, jejímž předmětem byl převod Pozemku o výměře 642 m². , jméno FO, kupoval Pozemek v době, kdy již byl oplocený. Byl si vědom, že oplocení Pozemku neodpovídá zapsanému stavu v katastru nemovitostí. Na nesoulad pan , jméno FO, při převodu Pozemku upozorňoval. Od pana , jméno FO, byl pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2020 převeden na žalobkyni, která je od 27. 7. 2020 evidována jako vlastník Pozemku.

14. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

15. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

17. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

18. Podle § 1090 ods.t 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

19. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

20. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

21. Podle 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

22. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

23. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

24. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

25. Z citovaných ustanovení se podává, že jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva je vydržení. K vydržení vlastnického práva k věci dojde za předpokladu, že osoba drží vlastnické právo, tj. ujala se věci, aby ji měla jako vlastník, po určenou dobu. V případě řádného vydržení, je potřeba nepřerušení držba po dobu deseti let, přičemž se do této doby započítává i řádná a poctivá držba právního předchůdce. Krom nepřerušené držby věci po dobu deseti let, je třeba, aby trvající držba byla řádná, poctivá a pravá. Řádnou držbou se rozumí, že osoba se ujme držby vlastnického práva na základě platného právního důvodu. Poctivost držby je naplněna, pokud osoba, která se ujala držby vlastnického práva, neví a nemůže jí být ani z okolností zřejmé, že vykonává vlastnické právo, které jí nenáleží. Konečně o pravou držbu půjde v případě, že držitel se vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. V případě, že není splněna podmínka řádné držby, tj. není dán právní důvod držby, může poctivý držitel nabýt vlastnické právo k věci na základě mimořádného vydržení uplynutím dvojnásobně dlouhé vydržecí doby (20 let).

26. V projednávané věci se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem Předmětných pozemků, ke kterým nabyla vlastnické právo vydržením. Soud se předně zabýval otázkou, zda je v tomto řízení o určení dán naléhavý právní zájem. Ten spatřuje shodně jako žalobkyně ve skutečnosti, že se žalobkyně domáhá určení vlastnictví k pozemkům, u kterých je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník žalovaná. Soud se dále zabýval otázkou, zda byly žalobkyní naplněny podmínky pro vydržení vlastnického práva k Předmětným pozemkům, a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že ke splnění podmínek nedošlo. Soud předně dospěl k závěru, že žalobkyně nebyla řádným držitelem Předmětných pozemků, neboť zde nebyl dán právní důvod jejich držby. Žalobkyně se mylně domnívá, že právním důvodem držby Předmětných pozemků je kupní smlouva ze dne 23. 7. 2020, na základě které nabyla Pozemky. Ta by jako právní důvod držby Předmětných pozemků byla pouze za předpokladu, že Předmětné pozemky by byly předmětem koupě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 247/2013). V projednávaném případě nemohlo dojít k nabytí vlastnického práva řádným vydržením, tj. nepřerušenou držbou trvající 10 let. Absencí podmínky řádné držby by přicházelo do úvahy vydržení mimořádné, pro které je potřeba nepřerušené držby po dobu 20 let. Taková doba s ohledem na okolnosti případu nemohla žalobkyni uplynout i přesto, že se do této doby započítává i řádná a poctivá držba právních předchůdců. , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, nabyla vlastnické právo k Pozemkům dne 2. 1. 2007, od této doby nejdříve mohla počnout běže vydržecí doba, která by tak uplynula nejdříve v roce 2027. Nadto se do vydržecí doby nemůže započíst doba, po kterou Předmětné pozemky byly ve vlastnictví pana , jméno FO, , neboť ten v řízení výslovně potvrdil, že si byl vědom, že oplocení Pozemku neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, a že je oplocena větší výměra, než jakou Pozemek má. Tím nebyly u něho naplněny podmínky poctivé držby. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že u žalobkyně nebyly splněny podmínky pro vydržení vlastnického práva k Předmětným pozemkům, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

27. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná právo na náhradu nákladů řízení v částce 39 264,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč v částce 3 100 Kč za každý z 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření ze dne 10. 2. 2021, vyjádření ze dne 28. 7. 2021, účast na jednání dne 23. 2. 2022, vyjádření ze dne 7. 4. 2022, vyjádření ze dne 13. 7. 2022, účast na jednání dne 18. 1. 2023, účast na jednání dne 19. 10. 2023 a účast na jednání dne 6. 12. 2023) dle § 11 odst. 1 a. t. ve výši 27 900 Kč a v částce 1 550 Kč za 1 úkon právní služby (účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku) dle § 11 odst. 2 a. t. včetně 10 paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu á 300 Kč ve výši 3 000 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty z částky 32 450 Kč ve výši 6 814,50 Kč.

28. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).

29. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.