8 C 498/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: Obec Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 za účasti:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 3. Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 obě zastoupeny advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o žalobě dle § 244 o. s. ř. I. Anonymizováno (v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2), nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0, s trvalým pobytem na adrese: adresa, Anonymizováno (v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/4), nar. Datum narození zainteresované osoby 1/0, s trvalým pobytem na adrese: adresa, Anonymizováno (v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/4), nar. Datum narození zainteresované osoby 2/0, s trvalým pobytem na adrese: adresa: se nevydává do vlastnictví pozemek p. č Anonymizováno v k. ú. adresa, zapsán na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa; pozemek p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa zapsán na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa; část pozemku p. č. Anonymizováno oddělený geometrickým plánem č. hodnota od pozemku p. č. Anonymizováno a pozemek p. č. Anonymizováno oddělený geometrickým plánem č. hodnota od pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa zapsány na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-východ; pozemek p. č. Anonymizováno zapsány na LV č. hodnota v k. ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa. II. Výše jmenovaní (každý ve velikosti jejich spoluvlastnického podílu) mohou za nevydávané pozemky nebo jejich části zde vyjmenované požádat o převod jiných pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, popřípadě o peněžitou náhradu podle § 14 odst. 1 a § 16 odst. 1 zákona o půdě. III. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, č. j. ze dne datum, č. j. Anonymizováno ze dne datum v celém jeho rozsahu. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou podle části páté domáhala vydání rozhodnutí, že se v záhlaví uvedeným Anonymizováno (dále společně jako „Dotčené osoby“) nevydávají do vlastnictví pozemek parc. č. hodnota, k. ú. adresa, zapsaný na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa (dále jen „Pozemek Anonymizováno“), pozemek parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, zapsaný na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa (dále jen „Pozemek Anonymizováno“), část pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno (které byly odděleny geometrickým plánem č. hodnota), k. ú. adresa, zapsány na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa (dále jen „Pozemek Anonymizováno“) (společně dále jako „Předmětné pozemky“) a pozemek parc. č. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa, zapsány na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa (dále jen „Pozemek Anonymizováno“) , čímž by došlo k nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum, č. j. Anonymizováno. Dle tvrzení žalobkyně vydal Státní pozemkový úřad dne datum rozhodnutí č. j. Anonymizováno, na základě kterého rozhodl o vydání Předmětných pozemků do vlastnictví Dotčených osob a zároveň o nevydání Pozemku Anonymizováno do jejich vlastnictví. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne datum. Žalobkyně považuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu (co do části o vydání Předmětných pozemků) za věcně nesprávné, neboť nebyly naplněny zákonné podmínky pro jejich vydání Dotčeným osobám stanovené v zákoně o půdě. Ve vztahu k Pozemku Anonymizováno uvedla, že od roku 2002 jsou jeho katastrálními vlastníky manželé jméno FO, kteří jej po celou dobu užívají v dobré víře, v důsledku čehož nabyli vlastnické právo k Pozemku Anonymizováno vydržením. Pokud jde o zbývající pozemky, nemohou být vydány pro zákonnou překážku uvedenou v § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), neboť byly zastavěny a jejich faktický stav brání zemědělskému a lesnímu využití. Nadto Pozemek Anonymizováno a Pozemek Anonymizováno jsou relativně malé výměry a nemohou být využívány k jinému účelu, než k jakému slouží nyní. Dotčeným osobám by jejich vydáním vzniklo pouze holé vlastnictví, což je proti smyslu a účelu restitučního procesu. Pozemek Anonymizováno byl na základě směnné smlouvy ze dne datum převeden na paní jméno FO. K Pozemku Anonymizováno nabyl vlastnické právo jméno FO dne datum.

2. Dotčené osoby s podanou žalobou nesouhlasily. Uvedly, že rozhodnutí Státního pozemkového úřadu je věcně správné. Není zde dána překážka, pro kterou by Předmětné pozemky nemohly být vydány do jejich vlastnictví. Namítly, že právní jednání, kterými byly Předmětné pozemky převedeny do vlastnictví třetích osob, jsou absolutně neplatná, neboť žalobkyně (jakožto povinná osoba dle zákona o půdě) byla povinna s Předmětnými pozemky nakládat s péčí řádného hospodáře a ode dne účinnosti zákona o půdě nemohla převést vlastnické právo k Předmětným pozemkům na jiného. Nadto k Pozemku Anonymizováno a Pozemku Anonymizováno uvedly, že u nich byly taktéž splněny podmínky pro jejich vydání Dotčeným osobám, neboť zde není dána funkční souvislost těchto pozemků a přilehlých staveb. Jejich vydáním nedojde k zamezení užívání sousedních pozemků a staveb. Nejedná se tedy o nedělitelný funkční celek. S ohledem na jeho dělitelnost lze uzavřít, že samotná existence funkčního celku nezakládá automaticky bez dalšího překážku pro vydání. Ve vztahu k Pozemku Anonymizováno se taktéž ztotožňují se závěry rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o neexistenci překážky bránící jeho vydání. Pozemek Anonymizováno je sice evidován jako ostatní plocha, ostatní komunikace, ale jedná se o nezpevněnou polní cestu, neslouží však k propojení obce adresa s obcí adresa, jak namítá žalobkyně. Jedná se především o obslužnou cestu k lesním a zemědělským pozemkům, neboť končí napojením na zemědělské pozemky, které jsou ve vlastnictví Dotčených osob. S ohledem na uvedené navrhly Dotčené osoby, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že na straně Dotčených osob existuje restituční nárok a došlo u nich k naplnění restitučního titulu. Dále nebylo předmětem sporu, že jako vlastníci jsou v katastru nemovitostí uvedeni – u Pozemku Anonymizováno manželé jméno FO, u Pozemku Anonymizováno paní jméno FO a u Pozemku Anonymizováno pan jméno FO. Naopak mezi účastníky zůstalo sporné, zda vydání Pozemku Anonymizováno a Pozemku Anonymizováno bránila překážka stanovená v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a zda byl Pozemek Anonymizováno v době rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ve vlastnictví žalobkyně.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že Státní pozemkový úřad rozhodl o vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám a zároveň rozhodl o nevydání Pozemku Anonymizováno. Úřad dále uzavřel, že Předmětné pozemky byly ve vlastnictví žalobkyně, neboť smlouvy, na základě kterých byly v katastru nemovitostí současní katastrální vlastníci Předmětných pozemků, jsou pro nerespektování zákazu převodu dle § 5 odst. 3 zákona o půdě absolutně neplatné. Ve vztahu k Pozemku Anonymizováno a Pozemku Anonymizováno dospěl k závěru, že u nich nebyla naplněna překážka pro jejich vydání stanovená v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Tyto pozemky nejsou zastavěny, bezprostředně nesouvisí se stavbou rodinného domu, jež je součástí sousedního pozemku. U Pozemku Anonymizováno není zřetelná funkční provázanost. Dále soud zjistil, že výměra Pozemku Anonymizováno činí Anonymizováno m², výměra pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa činí Anonymizováno m² a výměra pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa je Anonymizováno m².

6. Ze směnné smlouvy ze dne datum bylo soudem zjištěno, že žalobkyně jakožto první směňující se zavázala panu jméno FO a paní jméno FO jako druhým směňujícím mimo jiné převést vlastnické právo k Pozemku Anonymizováno.

7. Ze směnné smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně zavázala na pana jméno FO a paní jméno FO převést vlastnické právo mimo jiné k Pozemku Anonymizováno.

8. Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně jako prodávající zavázala na pana jméno FO jako kupujícího převést vlastnické právo k Pozemku Anonymizováno.

9. Ze sdělení Stálé komise místního hospodářství ze dne datum soud zjistil, že komise vydala povolení k oplocení pozemku při rodinném domu č. p. Anonymizováno, které se vztahuje na Pozemek Anonymizováno.

10. Z rozhodnutí o přidělení čp ze dne datum bylo soudem zjištěno, že dne datum bylo přijato rozhodnutí, na základě kterého bylo rodinnému domu, který byl postaven na pozemku sousedícím s Pozemkem Anonymizováno, přiděleno číslo popisné Anonymizováno.

11. Z ortofotomapy k Pozemku Anonymizováno soud zjistil, že Pozemek Anonymizováno je trojúhelníkového tvaru, je připlocen k sousednímu pozemku parc. č. Anonymizováno, který je užíván jako zahrada.

12. Z ortofotomapy k Pozemku Anonymizováno bylo soudem zjištěno, že jsou situovány mezi hlavní silnicí a rodinným domem. Přes pozemek Anonymizováno je zajišťován přístup na sousední pozemek, u kterého je v katastru nemovitostí jako vlastník evidován pan jméno FO stejně jako u Pozemku Anonymizováno.

13. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že Dotčené osoby byli oprávněnými osobami dle zákona o půdě a mohli se tak domáhat vydání pozemků vůči žalobkyni. Dotčené osoby včasně uplatnili restituční nárok, restituční titul byl naplněn. Jako vlastníci Pozemku Anonymizováno byli na základě směnné smlouvy ze dne datum zapsáni v katastru nemovitostí manželé jméno FO. Na základě směnné smlouvy ze dne datum byli jako vlastníci Pozemku Anonymizováno zapsáni jméno FO a paní jméno FO. Dle kupní smlouvy ze dne datum byl jako vlastník Pozemku Anonymizováno zapsán pan jméno FO. Na pozemku sousedícím k Pozemku Anonymizováno, u kterého je jako vlastník v katastru nemovitostí evidovaná paní jméno FO, byl před datum postaven rodinný dům, u kterého bylo povoleno oplocení pozemku o velikosti Anonymizováno arů. Pozemek Anonymizováno je připlocen k sousednímu pozemku ve vlastnictví paní Výbožťové, a je využíván jako zahrada. Jeho výměra činí pouhých Anonymizováno m². Na pozemku sousedícím k Pozemku Anonymizováno byl před datum postaven rodinný dům, u kterého je jako vlastník v katastru nemovitostí zapsán pan jméno FO, kterému bylo přiděleno číslo popisné Anonymizováno. Pozemek Anonymizováno. Skrze pozemek parc. č. Anonymizováno je zajišťován přístup na sousedící pozemek, který je ve vlastnictví pana jméno FO.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od datum do datum způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

16. Podle § 5 odst. 1 zákona o půdě povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států.

17. Podle § 5 odst. 3 zákona o půdě povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.

18. Podle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody.

19. Podle § 6 odst. 5 zákona o půdě jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obci.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

21. Podle § 9 odst. 4 zákona o půdě nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

22. Podle § 9 odst. 6 zákona o půdě proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu.

23. Podle § 9 odst. 8 zákona o půdě účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu a povinná osoba.

24. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

25. Z citovaných ustanovení se podává, že osoby oprávněné dle zákona o půdě mohou uplatnit nárok na vydání pozemků, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu v důsledku politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva, u pozemkového úřadu a vyzvat k jejich vydání povinnou osobu. Povinné osoby mají povinnost do vydání nemovitostí oprávněné osobě s nimi nakládat s péčí řádného hospodáře a nemohou je převést do vlastnictví jiného pod sankcí neplatnosti takových jednání. Pokud povinná osoba k výzvě oprávněné osoby pozemek nevydá, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad v řízení, jehož účastníky jsou osoba oprávněná a osoba povinná. Při rozhodování o (ne)vydání pozemků podle zákona o půdě je třeba nejprve zkoumat, zda byly splněny náležitosti k jejich vydání stanovené zákonem o půdě. V prvé řadě se jedná o aktivní legitimaci na straně oprávněných osob (§ 4 zákona o půdě) a o pasivní legitimaci u osob povinných (§ 6 zákona o půdě). Dále je zkoumána včasnost uplatnění restitučního nároku (§ 13 zákona o půdě) a zda došlo k naplnění restitučního titulu (§ 6 zákona o půdě). V poslední řadě se zkoumá, zda zde není dána překážka k vydání pozemků dle § 11 zákona o půdě. V případě splnění výše uvedených podmínek pozemkový úřad, rozhodne o vydání pozemků oprávněným osobám. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu lze podat žalobu k soudu. Soud v řízení podle části páté o. s. ř. přezkoumává splnění podmínek k vydání pozemků dle zákona o půdě. Pokud je v řízení tvrzeno, že k dotčeným pozemkům nabyla vlastnické právo třetí osoba, zkoumá, zda třetí osoba nenabyla vlastnické právo k pozemkům originárně (např. vydržením), v důsledku čehož by byla úspěšná v řízení o určení vlastnického práva k takovým pozemkům, bez ohledu na výsledek řízení podle části páté o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

26. V projednávané věci byl předmětem řízení přezkum naplnění podmínek k vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám stanovených dle zákona o půdě. V řízení nebylo sporu o tom, že Dotčené osoby jsou osobami oprávněnými a žalobkyně je osobou povinnou dle zákona o půdě. Taktéž nebylo sporné včasné uplatnění restitučního nároku ani naplnění restitučního titulu. Sporná zůstala existence překážky k vydání pozemků dle § 11 zákona o půdě a s tím související existence originárního nabytí vlastnického práva k Předmětným pozemkům ze strany třetích osob (katastrálních vlastníků).

27. Soud po provedeném dokazování a po právním posouzení věci dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky k vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám.

28. Pokud jde o Pozemek Anonymizováno a Pozemek Anonymizováno soud uzavřel, že je nelze vydat, neboť došlo k jejich zastavění, a zároveň nebyla naplněna žádná z výjimek, pro které lze vydat i zastavěný pozemek. Ke dni rozhodnutí Státního pozemkového úřadu nebyla vlastníkem těchto pozemků žalobkyně, neboť je převedla na katastrální vlastníky. Soud uzavřel, že oba pozemky jsou natolik funkčně spjaty se sousedícími zastavěnými pozemkami, že u nich byla naplněna překážka, pro kterou nebylo možné pozemky v době jejich převodu na aktuální katastrální vlastníky vydat, přičemž k zastavění sousedících pozemků došlo před datum. Soud si je vědom jejich faktickou oddělitelností, ta by však měla za výsledek pouhé holé vlastnictví (zejména ve vztahu k Pozemku Anonymizováno a k pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa), resp. ve vztahu k pozemku parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa vznik dalších potenciálních sporů souvisejících s nezbytnou úpravou přístupu na sousední pozemek ve vlastnictví pana jméno FO. Takový závěr považuje soud proti smyslu a účelu restitučního procesu. Soud tak dospěl k závěru, že Pozemek Anonymizováno a Pozemek Anonymizováno byly nikoliv v rozporu s § 5 odst. 3 zákona o půdě převedeny na současné katastrální vlastníky. Jelikož tyto pozemky nebyly ke dni rozhodování Státního pozemkového úřadu ve vlastnictví žalobkyně, nebylo možné rozhodnout o jejich vydání Dotčeným osobám. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

29. Jiné je tomu u Pozemku Anonymizováno. Zde se soud nezabýval existencí překážky k jeho vydání podle § 11 zákona o půdě ani platností kupní smlouvy, na základě které bylo manželům jméno FO zapsáno vlastnické právo k Pozemku Anonymizováno do katastru nemovitostí, a to s ohledem na tvrzené a následně i prokázané vydržení vlastnického práva k Pozemku Anonymizováno manžely jméno FO. Manželé jméno FO byli jako vlastníci Pozemku Anonymizováno zapsáni v katastru nemovitostí na základě směnné smlouvy ze dne datum. Od zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí byli manželé jméno FO v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky Pozemku Anonymizováno, neboť měli nabývací titul, díky kterému bylo jejich vlastnické právo do katastru zapsáno. Po celou dobu držení nevyvstala žádná okolnost, která by dobrou víru manželů jméno FO v tomto směru narušovala. Ta nastala až zjištěním, že došlo k zahájení vkladového řízení, na základě kterého měly být Dotčené osoby zapsány jako vlastníci Předmětných pozemků, k čemuž došlo nejdříve dne po vydání rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum, tj. téměř po 19 letehc po uzavření směnné smlouvy. Soud proto uzavřel, že manžel nejpozději ke konci roku 2012. Předmětné pozemky tak nebyly způsobilé k vydání podle zákona o půdě, neboť nebyly ve vlastnictví povinné osoby (žalobkyně). Soud proto žalobě i v tomto rozsahu vyhověl.

30. Závěrem soud uvádí, že o nevydání Pozemku Anonymizováno bylo věcně správně rozhodnuto na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, přičemž rozhodnutí o jeho nevydání nebylo žalobkyní napadáno. Soud proto jeho správnost nepřezkoumával a rozhodnutí o jeho nevydání do rozsudku převzal, a žalobě v tomto rozsahu taktéž vyhověl.

31. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu, neboť Dotčené osoby, které by měly právo na náhradu nákladů řízení podle § 143 o. s. ř., neboť svým jednáním nezavdaly příčinu k podání žaloby, se práva na náhradu nákladů vzdali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.