8 C 499/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa osvojenec: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně za účasti: jméno příjmení, datum narození bytem adresa jméno příjmení, datum narození bytem adresa o osvojení zletilého I. celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, narozená dne 3. 7. 1968, bytem adresa osvojenkyně, dcera jméno příjmení, rozené příjmení, narozené 14. 11. 1949, zemřelé dne 18. 9. 2021, posledně bytem adresa osvojitele, narozeného dne 10. 7. 1947, zemřelého dne 15. 2. 2019, posledně bytem adresa, se stává právní mocí tohoto rozsudku osvojenkou celé jméno osvojitele, narozeného dne 14. 6. 1949, trvale bytem adresa osvojitele.

II. Osvojitel celé jméno osvojitele, narozen dne 14. 6. 1949, trvale bytem adresa osvojitele, se zapíše v knize narození stát. instituce, ve svazku 23, ročník 1968, strana 76, pořadové číslo na místo otce osvojenkyně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je osvojení shora uvedené osvojenky s návrhem na určení, že tato je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou osvojitele.

2. K návrhu na osvojení se osvojenka připojila. Dcery osvojenky, jméno příjmení a jméno příjmení s návrhem na osvojení souhlasily.

3. Podle ust. § 846 občanského zákoníku lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

4. Podle ust. § 847 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle ust. § 847 odst. 2 občanského zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle ust. § 847 odst. 3 občanského zákoníku se ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

5. Podle ust. § 850 odst. 2 věta prvá občanského zákoníku trvá-li manželství osvojovaného (osvojence), může být osvojen jen se souhlasem svého manžela.

6. Podle ust. § 794 občanského zákoníku se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

7. Podle ust. § 795 věta prvá občanského zákoníku je předpokladem osvojení takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu.

8. Podle ust. § 803 věta prvá občanského zákoníku musí být mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. 9Podle ust. § 805 věta prvá občanského zákoníku nemůže být o osvojení rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele.

10. Podle ust. § 819 občanského zákoníku není třeba k osvojení souhlasu rodiče, který zjevně nemá o dítě zájem. Rodič zjevně nemá o dítě zájem, neprojevuje-li soustavně o dítě opravdový zájem, a tím trvale zaviněně porušuje své povinnosti rodiče.

11. Z provedeného dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Z kopie úmrtního listu paní jméno příjmení, rozené příjmení bylo zjištěno, že se narodila dne 14. 11. 1949 a zemřela dne 18. 9. 2021.

12. Z rodného listu vydaného Městským národním výborem v obec bylo zjištěno, že celé jméno osvojenkyně anonymizováno, se narodila dne 3.7.1968 13.Z kopie oddacího listu pana celé jméno osvojitele a jméno příjmení, rozené příjmení 13. 8. 1983 bylo zjištěno, že uzavřeli sňatek dne 13.8.1983 v obec a číslo 14.Z kopie rodného listu paní jméno celé jméno osvojenkyně bylo zjištěno, že se narodila dne 26. 2. 1986 15.Z kopie rozsudku název soudu ve věci čj. číslo jednací z datum rozhodnutí bylo zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení a pana jméno příjmení 16.Z fotokopie rodného listu jméno příjmení bylo zjištěno, že se narodila 14. 5. 1996 17.Z výslechu osvojitele bylozjištěno, že na svém záměru osvojit osvojenku trvá.Za situace, kdy„ odcházela“ jeho manželka a matka osvojenky, rodina dělala doslova všechno pro to, aby jí zachránili. V další fázi jí pak pomohli velmi důstojně na té„ cestě“ pokračovat. Za těchto okolností, si uvědomil, že pouto, vztah, který s osvojenkou navázali za předchozí léta, chce završit tímto způsobem, tj. osvojením. Má za to, že tento návrh je podaný důvodně a trvá na něm.

18. Z výslechu osvojenky bylo zjištěno, že od svých 13 let, kdy osvojitele-tátu zná, byť není jejím biologickým otcem, ho jako tátu vnímala a velmi si cení a děkuje za to, že se k tomuto kroku rozhodl.

19. Z vyjádření dcer osvojenky bylo zjištěno, že si uvědomují dopad a dosah tohoto řízení, s osvojením své matky jsou srozuměny, souhlasí s ním. Domnívají se, že rozhodně tento postup není nějak v rozporu s dobrými mravy, nebo v rozporu se zákonem.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že byly splněny všechny hmotněprávní podmínky pro osvojení zletilé osvojenky, a to jako osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého (§ 847 občanského zákoníku). Osvojitel pečoval o osvojenku (dítě své manželky) jako o vlastní od jejích 13 let, vychovával ji jako vlastní a plnil veškeré povinnosti, které má otec ke svému dítěti. Došlo tak k vytvoření silné citové vazby trvající i po dosažení zletilosti osvojenky. Osvojenka je rozvedená a má dvě děti, které mají k osvojiteli vazby, udržují s ním vřelý vztah, který lze postavit na rovinu vztahu s biologickým dědečkem. Vztahy rodině fungují jako v jiných běžných rodinách. Lze tak uzavřít, že mezi osvojitelem a osvojenkou je takový vztah, jako mezi rodičem a dítětem. Soud má za splněnou i další podmínku a to přiměřený věkový odstup mezi osvojitelem a osvojenkou. S návrhem na osvojení souhlasí děti osvojenky. Konečně nebyly zjištěný žádné okolnosti svědčící o tom, že by osvojení bylo v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence či dobrými mravy. Žalobě bylo proto vyhověno.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žádný z účastníků náhradu nákladů neuplatňoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ v potřebném počtu vyhotovení. Nesplní-li osvojitelé povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.