8 C 525/2018

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. příjmení jméno příjmení sídlem adresa o výživné nerozvedené manželky

I. Žaloba, kterou má být uloženo žalovanému platit žalobkyni, počínaje měsícem, ve kterém byl podán návrh na zahájení řízení, výživné v částce poloviny jeho skutečného průměrného příjmu měsíčně předem, vždy do 5. dne v měsíci, se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit žalovanému náklady řízení 19 050Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u podepsaného soudu dne 25. 12. 2018 stanovení výživného pro manželku. Manželství mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno dne 17. 10. 2013 před [stát. instituce] [anonymizováno]. Z manželství se narodila dne 10. 12. 2004 nezletilá [jméno] [příjmení] a dne 19. 1. 2007 nezletilá [jméno] [příjmení]. Manželství ke dni podání návrhu na stanovení výživného manželky trvalo, byl podán návrh na jeho rozvod. Manželé spolu žili na adrese [adresa], [obec] v domě ve výlučném vlastnictví manžela, který celý zrekonstruovali z prostředků ze společného jmění manželů. V témže domě provozovala manželka od roku 2007 [anonymizováno] ordinaci. Ode dne 7. 2. 2018 manžel manželce znemožnil přístup do této ordinace a znemožnil jí tak výkon jejího podnikání [anonymizována dvě slova] a zároveň jí tím znemožnil veškeré její příjmy. Nechal svou manželku a matku dvou dětí zcela bez prostředků a navíc v psychicky vypjaté situaci. Žalobkyně po té byla nucena opustit společný dům a odstěhovat se k rodičům do [obec a číslo], [PSČ] [obec], neboť nebyla schopna jak psychicky, tak ani materiálně zvládnout nastalou životní situaci. Příjmy žalobkyně zdaleka nedosahují příjmů manžela. Jejich životní úroveň je značně odlišná v neprospěch žalobkyně. Žalobkyně v současné době žije v domě svých rodičů zcela s minimálními příjmy jednoznačně z viny manžela a zároveň platí výživné na dvě nezletilé dcery. Oproti tomu žalovaný podniká v zemědělství a jeho měsíční příjmy jsou velmi vysoké. Manželka přesný příjem žalovaného ke dni podání žaloby neznala. Životní úroveň žalobkyně a žalovaného je tedy ke dni podání návrhu značně rozdílná, i když by měla být dle zákonných ustanovení stejná. Z toho důvodu se žalobkyně domáhala výživného, které by mělo představovat polovinu měsíčního příjmu manžela za rozhodné období.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Stanovení výživného v dané věci považuje za v rozporu s dobrými mravy. Manželka v opatrovnickém řízení o úpravě poměrů k jejich nezletilým dcerám připustila, že tři čtvrtě roku před podáním návrhu na rozvod manželství navázala známost s partnerem-cizincem, který do ČR dvakrát ročně dojíždí. Cizoložná manželka, aniž k tomu měla vážný důvod opustila společnou domácnost i děti, věnuje se svému podnikání. Pro svého milence založila společnost s ručením omezeným [právnická osoba], která údajně z 10% podílu plně umožňuje pokrývat statisícové náklady na jeho přílety, ubytování, pojištění apod. při jeho návštěvách ČR. Žalovaný vyslovil domněnku, že ve věci se jedná o res uidicata, neboť podepsaný soud rozhodl již ve věci 8C 67/2018 pravomocně rozhodl tak, že zamítl žalobu na určení výživného pro žalobkyni. Žalovaný popřel, že by se na žalobkyni dopustil domácího násilí, naopak žalobkyně jej v jednom případě nakopla. <b>Z provedených důkazů byl zjištěn tento skutkový stav:</b> 3.Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že dotační systém je takový, že dotace jsou poskytovány na kalendářní rok, co se nespotřebuje v rámci dotačního programu, to se zdaní a finance se převádějí do dalšího roku. Žalobkyně určitý přehled o dotačních postupech bývalého manžela měla, protože mu ošetřovala ovce, to znamená, měla přehled o pastevních a stádových denících. To je dokumentace, která je vedena na počítači. Dotace nejsou jediným zdrojem příjmů bývalého manžela nebo nebyly, ale byly velmi významným. Pak měl ještě příjmy z prodeje zvířat. To znamená, licenčních a jatečních zvířat a z domácí porážky. Je pravda, že bývalému manželovi fakturovala za ošetřování stád ovcí, nebyla schopná se vyjádřit, v jakých částkách účtovala. Záleželo na dohodě s bývalým manželem. Lze říci, že s bývalým manželem intimně nežili od roku 2015. Ona se se svým peruánským přítelem seznámila někdy v roce 2017. Pokud jde o seznámení s peruánským přítelem, takto bylo tak, že manžel ji v minulosti ponižoval. Cítila se velmi ponižována a jako bezcenná a za těchto okolností, pokud se k ní manžel tímto způsobem choval, logicky reagovala v situaci, když se objevil někdo, kdo jí dal najevo určitý zájem nebo nějakou úctu k její osobě. Za těchto okolností se dá říci, že se s peruánským přítelem více sblížila asi zhruba v roce 2017, ale tento vztah lze za intenzivní považovat až v této době. Vztah s peruánským přítelem rozhodně nelze považovat za příčinu rozpadu soužití a příčinu zániku manželství účastníků. Je pravdou, že její přítel dokonce měl zájem na tom, aby soužití s manželem obnovila, aby se vztah napravil. To znamená, že vztah s peruánským přítelem navázala v roce 2016 příteli z Peru poprvé platila letenku někdy asi v roce 2016, přesně si to nepamatuje. Bylo to proto, že pokud sem on přiletěl, ona hradila letenku, a pokud ona byla v Peru, tak bydlela na jeho náklady. Zdravotní pojištění je třeba osobě zaplatit, pokud přiletí na delší dobu nebo na pozvání. Stalo se, že zdravotní pojištění za přítele platila. Dá se říci, že pokud tady byl, tak vždy na tu dobu za něho zdravotní pojištění hradila. Dá se říci, že to hradila v době, kdy byl v ČR. Od roku 2016 tady vždycky v roce byl zhruba 3 měsíce. Přítel tu byl v roce 2016 určitě 3 měsíce, 2017 také 3 měsíce, 2018 také 3 měsíce a od doby, kdy se s manželem rozvedli, tak zde má přítel přechodný pobyt. Od roku 2016 svému příteli hradila za letenky zhruba 100 000Kč. Pak hradila ubytování, pokud bydlel v penzionu v [obec] a jinak bydlel v objektech její rodiny. Žalobkyně má za to, že výdaje na dcery hradila v pětinásobné výši oproti manželovi. Měli společné hospodaření s manželem, ale bylo to tak, že manžel řekl, že bude platit topení a elektřinu a ona ať se postará o další věci. To znamená, hradila veškeré aktivity dětí a pečovala o ně. Je pravda, že podala 5 trestních oznámení na bývalého manžela. Neví, jestli všechna trestní oznámení byla policií odložena.

4. Ze spisu o návrhu dna úpravu výchovy a výživy na dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilých dětí původně 30Nc 137/2017, nyní P 531/2019 bylo z obsahu protokolu ze dne 14. 8. 2018 zjištěno, že je zde obsažena věta, že matka nakopla otce do zadku při nějaké příležitosti. Na straně 5 se dále uvádí ve 4. odstavci od spodu, že matka uvedla, že náklady na dopravu jejího přítele hradí ona. Ve 3. odstavci odspoda na 5. straně protokolu matka uvedla, že náklady na pobyt jejího přítele v České republice se pokrývají z prodeje artesanie. A pokud jde o výživné, tak matka jej hodlá hradit poté, kdy získá výživné od otce. Dne 30. 10. 2018 se matka vyjadřovala procesně tak, že se domáhala střídavé péče, právě v objektu, který je ve výlučném vlastnictví otce dětí a žalovaný dovozuje, že se nijak přítomnosti pana žalovaného neobávala. Z rozsudku podepsaného soudu 6C 103/2017-48 ze dne 17.4.2019 a z protokolu z jednání ve věci podepsaného soudu 6C 103/2017 ze dne 27.3.2019 a 17.4.2019 byly zjištěny okolnosti podání návrhu na rozvod manželství účastníků a argumentace účastníků ve věci rozvodu jejich manželství.

5. Z kopie daňového přiznání, daně z příjmu za rok 2019 [celé jméno žalovaného] k němu připojené přílohy [číslo] k daňovému přiznání a fotokopie potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromé zdravotní pojištění byly zjištěny údaje o daňovém přiznání žalovaného za uvedené období.

6. Z výpisů z peněžního deníku žalobkyně za období 1. 1. 2018 až 31. 12. 2018, 1. 1. 2017 až 31. 12. 2017 a 1. 1. 2017 až 31. 1. 2017, výpis z účtu žalobkyně za období 2. 1. 2019 až 30. 4. 2019 byl zjištěn rozsah příjmů výdajů žalobkyně za uvedené období.

7. Z přiznání k dani z příjmu MVDr. [jméno] [příjmení] za zdaňovací období 2018, to je 1. 1. 2018 až 31. 12. 2018, k tomu připojeného daňového přiznání uvedené osoby za rok 2017, to znamená zdaňovací období 1. 1. 2017 až 31. 12. 2017 a z opisu vybraných údajů z daňového přiznání za rok 2018 byl zjištěn rozsah příjmů žalobkyně. Ze složky výpisů z účtů u [banka], [číslo] to za období 2. 1. 2019 až 30. 4. 2019 byly zjištěny další údaje o příjmech a výdajích žalobkyně.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se žalobkyně byla zjištěna forma a struktura jejího podnikání.

9. Z účetní rozvahy společnosti [právnická osoba] s odkazem na daňové přiznání společnosti [právnická osoba] [IČO] za rok 2018 byly zjištěny údaje k příjmům uvedené společnosti.

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 27. 12. 2017 – oznamovatelka [jméno] [příjmení], výpisu z účtu u [právnická osoba], k účtu [číslo] reklamace smlouvy podává MVDr. [jméno] [příjmení] 5. 1. 2018 – [právnická osoba] komunikace mezi účastníky z 25. 10. 2017 záznamy o podaném vysvětlení podle § 158 tr. ř. – oznamovatelka [jméno] [příjmení], úřední záznam z 23. 5. 2018, úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 8. 2. 2018 – oznamovatelka paní žalobkyně, protokol o přijatém trestním oznámení Okresním státním zastupitelstvím [okres], oznamovatelka paní [jméno] [příjmení], podání ze dne 8. 2. 2018 byly zjištěny skutečnosti týkající se okolností podání trestních oznámení na žalovaného 11.Z korespondence mezi právními zástupci účastníků ze dne 11. 7. 2017 pak kopie podání zpětvzetí žaloby o zdržení se bránění v užívání ze dne 4. 4. 2018 na nekolegiální chování MVDr. [jméno] [anonymizováno] komunikace ze září 2017 – zpráva o provozovně v [obec], fotokopie sdělení na internetu, fotokopie z diáře byly zjištěny okolnosti ukončení podnikání žalobkyně v objektu žalovaného.

12. Z obsahu spisu podepsaného soudu ve věci 8 C 67/2018by zjištěno, že žalobkyně podala dne 18. 2. 2018 žalobu na stanovení výživného manželky. Řízení v uvedené věci bylo skončeno rozsudkem č.j. 67/2018-18 zde dne 12. 9. 2018, který je pravomocný dnem 5.12.2018. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. <i>13.Podle ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb. (dále o. z.)</i> <i>(1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.</i> <i>(2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.</i> <i>Podle ustanovení § 2 o. z.</i> <i>(1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.</i> <i>(2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.</i> <i>(3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> 14.Po provedeném dokazování má soud za nesporné mezi účastníky, že ke dni podání žaloby byli manželé, manželství bylo rozvedeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu Praha-východ č.j. 6C 103/2017-48 ze dne 17. 4. 2019. Žalobkyně i po rozvodu manželství trvala na žalobě o stanovení výživného manželky s tím, že žalovaný měl od podání žaloby do rozvodu manželství značně vysoké příjmy a ona jako manželka měla oproti němu výrazně nižší životní úroveň. Žaloba na stanovení výživného manželky byla podána v prosinci 2018, manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno v dubnu 2019. V průběhu řízení žalobkyně prokázala své příjmy pro období rozhodné pro posouzení věci dle žaloby. Bylo prokázáno, že založila se dvěma společníky společnost [právnická osoba] Z doložených listin soud zjistil příjmy uvedené společnosti v období rozhodném pro posouzení žaloby. Z obsahu provedených důkazů-rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků, protokolů z jednání v řízení o návrhu na rozvod manželství účastníků ze dne a protokolu z jednání v opatrovnickém řízení u Okresního soudu Praha-východ ze dne 14. 8. 2018 bylo zjištěno, že vztahy mezi účastníky byly v období před podáním návrhu na rozvod jejich manželství konfliktní. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že příčiny rozvratu manželství spatřují v rozdílných představách o fungování rodinného života, o vedení domácnosti, rozdílném pohledu na výchovu dětí a rozdílných postojů k dětem, vzájemném neporozumění v intimním životě a ztráty důvěry, v důsledku čehož došlo k citovému odcizení mezi manžely, ztrátě komunikace a faktickému oddělení jejich životů. Míra vyhrocení vztahů mezi účastníky je zřejmá i z popisovaných excesů ve vzájemném chování (nakopnutí žalovaného žalobkyní, verbální napadání žalobkyně žalovaným a její znevažování před nezletilými dcerami účastníků, pocit žalobkyně, že jí bylo usilováno o život a faktické zamezení možnosti provozování praxe žalobkyně v objektu žalovaného) a odráží se i v trestních oznámeních podaných na žalovaného žalobkyní. Zde pak není podstatné, zda byla trestní oznámení odložena. Pro řízení v této věci je podstatné, že žalobkyně po provedeném dokazování ve své účastnické výpovědi v souvislosti s dalšími provedenými důkazy potvrdila svůj intimní vztah s přítelem z Peru, který navázala již v roce 2016 a v současné době jej považuje za velmi intenzivní. Rovněž potvrdila námitky žalovaného, že svému příteli hradila ještě v době trvání manželství účastníků výdaje na jeho cesty do ČR a pobyty v ČR a potvrdila i rozsah úhrad za přítele v době trvání manželství byť v době po podání návrhu na rozvod manželství. Potvrdila tak, že porušila a v jakém rozsahu porušila zásady manželského soužití, které vyplývají z ustanovení §687 odst. 2 o.z. Za těchto okolností, soud dále nezjišťoval majetkové a výdělkové poměry žalovaného, pokud žalobkyně namítala, že žalovaný je dostatečně nedoložil. Žalobkyně netrvala ani na výslechu žalovaného. Obecně platí, že dobré mravy představují pojem se širokým významem, a to jak právním, tak i mimoprávním (jako společenské normy chování). Obsah pojmu dobré mravy v právu není možné z podstaty věci přesně definovat a jedná se tak o jeden z neurčitých právních pojmů, které slouží jako prostředek ke zmírnění případných tvrdostí při aplikaci platného práva a jejichž účelem je umožnit nalezení co nejvíce spravedlivého řešení s přihlédnutím ke všem okolnostem daného případu. Soud v dané věci po zhodnocení provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně porušila povinnosti stanovené manželům pro vzájemné soužití v § 687 o. z. takovým způsobem, že jí nelze nárok na výživné manželky přiznat. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně za trvání manželství měla mimomanželskou známost. Jestliže žalobkyně tvrdí, že její životní úroveň je zásadně nižší než životní úroveň žalovaného a zároveň připouští, že svému příteli finančně zajištovala cesty a pobyt v ČR, pak je třeba přisvědčit žalovanému, že přiznání výživného nerozvedené manželky by za těchto okolností bylo v rozporu s dobrými mravy. Žaloba na stanovení výživného manželky v této věci byla v plném rozsahu zamítnuta.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Z procesního hlediska zcela úspěšnému žalovanému byly přiznány náklady řízení celkem ve výši 19 050Kč Náklady řízení představují náklady právního zastoupení za účelně vynaložené úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (dále AT) za 10 úkonů v hodnotě 1 500Kč a jeden úkon v hodnotě 750Kč dle § 9 odst.1 a § 7 bod 4 AT (§11 odst.1,písm. a) ,,d) g), odst.2 písm.f) - účast na jednání, kde došlo k vyhlášení rozsudku - AT) včetně 11ti režijních paušálů po 300Kč dle §13 odst. 4 AT. Jako základ pro sazbu za úkon právní služby byla použita částka 10 000Kč dle ustanovení § 9 odst. 1 AT za situace, kdy žalobkyně se v petitu žaloby domáhala stanovení výživného ve výši průměrného příjmu žalovaného, jehož výši ke dni podání žaloby neznala. Pro úvahu o nákladech řízení s ohledem na průběh řízení proto lze hodnotu zjistit s nepoměrnými obtížemi. Písemná podání právního zástupce žalovaného ze dne 11. 2. 2019 a 6. 3. 2019 se dle obsahu netýkají této věci a nelze tedy odměnu za právní zastoupení za ně přiznat. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalovaného soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.