8 C 57/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně za účasti vedlejších účastníků: 1) Jméno účastníka A , narozený Datum narození účastníka A bytem Adresa účastníka A 2) Jméno účastníka B , narozená Datum narození účastníka B bytem Adresa účastníka A 3) Jméno účastníka C , narozený Datum narození účastníka C bytem Adresa účastníka C 4) Jméno účastníka D , narozený Datum narození účastníka D bytem Adresa účastníka D 5) Jméno účastníka E , narozená Datum narození účastníka E bytem Adresa účastníka A 6) Jméno účastníka F , narozený Datum narození účastníka F bytem Adresa účastníka A 7) Jméno účastníka G , narozená Datum narození účastníka G bytem Adresa účastníka A všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A za účasti:

1. Jméno advokátky B , narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C 2. Jméno advokátky D , narozená Datum narození advokátky D bytem Adresa advokátky D 3. Jméno advokátky E , narozená Datum narození advokátky E bytem Adresa advokátky E zastoupeny advokátkou Jméno advokátky F sídlem Adresa advokátky F o žalobě podle části páté I. Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl.m. Praha č.j. : , č. účtu, , sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, a to v části 1 se nahrazuje tak, že oprávněným osobám, jméno FO, , nar. , Datum narození advokátky B, Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , Datum narození advokátky D, Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , Datum narození advokátky Ese nevydávají do vlastnictví nemovité věci, a to pozemkya) parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizovánob) parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ( nový pozemek vznilý na základě geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělením od pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, )vše v kat. ú. a obci , adresa, .Jmenovaní (každý ve velikosti svého spoluvlastnického podílu) mohou za nevydané pozemky podle bodu 1. požádat o převod jiných pozemků podle §11 odst. 2 zákona o půdě, popřípadě o peněžitou náhradu podle § 14 odst. 1 a§ 16 odst. 2 zákona o půdě.II. Žalobkyni se ukládá na nákladech řízení uhradit účastníkům na straně žalované částku 24 684 Kč účastníku 1. a částku 40 365,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právních zástupců účastníků.III. Vedlejším účastníků na straně žalobkyně se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou podle části páté domáhala, aby soud vydal rozhodnutí, na základě kterého dojde k nahrazení rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, v části 1. tak, že se oprávněným osobám , jméno FO, , narozenému , Anonymizováno, - , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, , narozené , Datum narození advokátky D, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , narozené , Datum narození advokátky E, (dále společně jako „Dotčené osoby“) nevydávají do vlastnictví nemovité věci, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (vzniklý na základě geometrického plánu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělení od pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), k . ú. , adresa, (dále jen „Předmětné pozemky“). Dle tvrzení žalobkyně vydal , právnická osoba, dne , datum, rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , na základě kterého rozhodl o vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Žalobkyně považuje rozhodnutí , právnická osoba, za věcně nesprávné, neboť pro vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám nebyly naplněny podmínky stanovené v zákoně o půdě. Předmětné pozemky byly ze strany žalobkyně převedeny na vedlejší účastníky, kteří jsou katastrálními vlastníky Předmětných pozemků. K uzavření kupních smluv, na základě kterých byli vedlejší účastníci zapsáni jako vlastníci Předmětných pozemků v katastru nemovitostí, došlo dne , datum, , Anonymizováno, a , datum, . Od této chvíle vedlejší účastníci drželi Předmětné pozemky v dobré víře, že jsou jejich oprávněnými vlastníky, a to minimálně po dobu 10 let. V důsledku toho nabyli vlastnické právo k Předmětným pozemkům vydržením, pro které je nelze vydat Dotčeným osobám.

2. Vedlejší účastníci uvedli, že jsou oprávněnými vlastníky Předmětných pozemků. Vlastníky Předmětných pozemků byli zapsáni do katastru nemovitostí na základě kupních smluv ze dne , datum, a , datum, . Od této doby byli v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky Předmětných pozemků. Dne , datum, bylo zahájeno vkladové řízení k Předmětným pozemkům, v důsledku čehož se vedlejší účastníci dozvěděli, že Předmětné pozemky byly předmětem správního řízení o restitučním nároku dle zákona o půdě. Jelikož vedlejší účastníci drželi v dobré víře Předmětné pozemky po déle jak 10 let, nabyli vlastnické právo k Předmětným pozemkům vydržením. V důsledku toho se ztotožňují s žalobkyní, že rozhodnutí , právnická osoba, o vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám je věcně nesprávné a navrhli, aby bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.

3. Dotčené osoby s podanou žalobou nesouhlasily. Považují rozhodnutí , právnická osoba, za věcně správné. Dle Dotčených osob došlo k naplnění všech předpokladů předvídaných zákonem o půdě k vydání Předmětných pozemků do jejich vlastnictví. Žalobkyně jakožto povinná osoba dle zákona o půdě byla povinna nakládat s Předmětnými pozemky až do jejich vydání oprávněné osobě s péčí řádného hospodáře a nemohla je převést na třetí osobu. Jestliže Předmětné pozemky převedla na základě kupních smluv ze dne , datum, a , datum, na vedlejší účastníky, je taková smlouva absolutně neplatná. Předmětné pozemky proto byly v době rozhodování , právnická osoba, ve vlastnictví žalobkyně, a proto mohl úřad o jejich vydání Dotčeným osobám rozhodnout. S ohledem na uvedené navrhly, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta., právnická osoba, řízení vyplynulo, že mezi účastníky nebylo sporu o existenci restitučního nároku Dotčených osob a o naplnění jejich restitučního titulu. Taktéž nebylo sporné, že vedlejší účastníci (jejich právní předchůdci) byli zapsáni jako vlastníci Předmětných pozemků do katastru nemovitostí na základě kupních smluv ze dne , datum, a , datum, . Naopak mezi účastníky zůstalo sporné, zda vydání Předmětných pozemků bránila překážka stanovená v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, zda výše uvedené kupní smlouvy jsou platné či nikoliv a zda došlo k vydržení Předmětných pozemků vedlejšími účastníky (jejich právními předchůdci), a jaký mají tyto skutečnosti vliv na správnost žalobou napadeného rozhodnutí , právnická osoba, .

5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

6. Z obsahu spisu , právnická osoba, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydal dne , datum, rozhodnutí, na základě kterého bylo rozhodnuto o vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám. , právnická osoba, uzavřel, že byly naplněny všechny zákonné podmínky pro vydání Předmětných pozemků. Restituční nárok byl uplatněn v zákonné lhůtě osobami oprávněnými dle zákona o půdě. Restituční nárok se vztahoval na pozemky, které byly v rozhodném období převedeny na stát způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, čímž došlo k naplnění restitučního titulu. Úřad dále uzavřel, že Předmětné pozemky byly ve vlastnictví žalobkyně, neboť kupní smlouvy, na základě kterých byly v katastru nemovitostí jako vlastníci zapsáni vedlejší účastníci, byly pro nerespektování zákazu převodu dle § 5 odst. 3 zákona o půdě absolutně neplatné.

7. Z dodatečného schválení ze dne , datum, soud zjistil, že Ministerstvo financí sdělilo Okresnímu úřadu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , že požadované výjimky k převodu Předmětných nemovitostí nebylo třeba. Kupní smlouvy bylo možné uzavřít.

8. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, včetně informace o řízení soud zjistil, že u katastrálního úřadu bylo zahájeno řízení č., Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož předmětem byl vklad vlastnického práva Dotčených osob k Předmětným pozemkům s tím, že jako vedlejší účastníci byli označeni vedlejší účastníci. Vkladové řízení bylo zahájeno dne , datum, , řízení bylo zastaveno.

9. Z informace o vyznačení plomby ze dne , datum, adresované vedlejší účastnici paní , Jméno účastníka B, bylo soudem zjištěno, že nejdříve dne , datum, byla vedlejší účastnice informovaná, že u Předmětných pozemků došlo k vyznačení plomby, jehož podkladem bylo rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, .

10. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že vedlejší účastníci jsou zapsáni jako vlastníci Předmětných pozemků v katastru nemovitostí. Podkladem pro zápis jejich vlastnického práva (resp. vlastnického práva jejich právních předchůdců) k Předmětným pozemkům byly kupní smlouvy ze dne , datum, a , datum, . Po uzavření kupních smluv bylo Ministerstvem financí schváleno jejich uzavření, resp. bylo potvrzeno, že smlouvy bylo možné uzavřít, neboť nebylo potřeba udělení výjimky k převodu Předmětných pozemků Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o vydání Předmětných pozemků Dotčeným osobám. Dne , datum, bylo zahájeno k návrhu Dotčených osob vkladové řízení, které bylo následně zastaveno. O vkladovém řízení se jedna z vedlejších účastníků dozvěděla nejdříve dne , datum, .

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

13. Podle § 5 odst. 1 zákona o půdě povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států.

14. Podle § 5 odst. 3 zákona o půdě povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.

15. Podle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody.

16. Podle § 6 odst. 5 zákona o půdě jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obci.

17. Podle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

18. Podle § 9 odst. 4 zákona o půdě nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

19. Podle § 9 odst. 6 zákona o půdě proti rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 je možno podat žalobu k soudu.

20. Podle § 9 odst. 8 zákona o půdě účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu a povinná osoba.

21. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

22. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

23. Podle § 134 odst. 3 ObčZ do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

24. Podle § 130 odst. 1 ObčZ je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

25. Z citovaných ustanovení se podává, že osoby oprávněné dle zákona o půdě mohou uplatnit nárok na vydání pozemků, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu v důsledku politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva, u pozemkového úřadu a vyzvat k jejich vydání povinnou osobu. Povinné osoby mají povinnost do vydání nemovitostí oprávněné osobě s nimi nakládat s péčí řádného hospodáře a nemohou je převést do vlastnictví jiného pod sankcí neplatnosti takových jednání. Pokud povinná osoba k výzvě oprávněné osoby pozemek nevydá, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad v řízení, jehož účastníky jsou osoba oprávněná a osoba povinná. Při rozhodování o (ne)vydání pozemků podle zákona o půdě je třeba nejprve zkoumat, zda byly splněny náležitosti k jejich vydání stanovené zákonem o půdě. V prvé řadě se jedná o aktivní legitimaci na straně oprávněných osob (§ 4 zákona o půdě) a o pasivní legitimaci u osob povinných (§ 6 zákona o půdě). Dále je zkoumána včasnost uplatnění restitučního nároku (§ 13 zákona o půdě) a zda došlo k naplnění restitučního titulu (§ 6 zákona o půdě). V poslední řadě se zkoumá, zda zde není dána překážka k vydání pozemků dle § 11 zákona o půdě. V případě splnění výše uvedených podmínek pozemkový úřad, rozhodne o vydání pozemků oprávněným osobám. Proti rozhodnutí pozemkového úřadu lze podat žalobu k soudu. Soud v řízení podle části páté o. s. ř. přezkoumává splnění podmínek k vydání pozemků dle zákona o půdě. Dle rozhodovací soudní praxe pokud je v řízení tvrzeno, že k dotčeným pozemkům nabyla vlastnické právo třetí osoba, soud zkoumá, zda třetí osoba nenabyla vlastnické právo k pozemkům originárně - např. vydržením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 28 Cdo 232/2021). V takovém případě by pak tato třetí osoba byla úspěšná v navazujícím řízení o určení vlastnického práva bez ohledu na výsledek řízení podle části páté o. s. ř. Za účinnosti ObčZ došlo k vydržení vlastnického práva k nemovité věci její nepřetržitou držbou po dobu deseti let, a to za podmínky, že nemovitá věc byla držena oprávněným držitelem, který se zřetelem ke všem okolnostem byl v dobré víře, že mu věc patří. Do doby, po kterou oprávněný držitel nemovitou věc držel v dobré víře, se započítávala i oprávněná držba jeho právního předchůdce.

26. V projednávané věci se žalobkyně domáhala žalobou podle části páté změny rozhodnutí , právnická osoba, , kterým bylo rozhodnuto o vydání Předmětných pozemků do vlastnictví Dotčených osob, neboť pro vydání Předmětných pozemků nebyly splněny zákonem o půdě stanovené náležitosti. V řízení bylo prokázáno, že Dotčené osoby jsou osobami oprávněnými dle zákona o půdě, které včasně uplatnily svůj restituční nárok, a je u nich naplněn restituční titul. S ohledem na uplatněnou námitku, že došlo k vydržení Předmětných pozemků vedlejšími účastníky, se soud dopodrobna nezabýval platností smluv, na základě kterých měly být Předmětné pozemky převedeny z žalobkyně na vedlejší účastníky či existencí zákonné překážky pro vydání Předmětných pozemků dle § 11 zákona o půdě, neboť i kdyby byly Předmětné pozemky způsobilé k vydání podle zákona o půdě, tj. byly by stále ve vlastnictví žalobkyně pro neplatnost kupních smluv a neexistovala by zde žádná ze stanovených překážek k jejich vydání, v případě prokázání vydržení vlastnického práva k Předmětným pozemkům by nebyla naplněna podmínka pro jejich vydání spočívající ve vlastnictví Předmětných pozemků ze strany povinné osoby.

27. Soud na základě zjištěného skutkového stavu, který podrobil právnímu posouzení, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že vedlejší účastníci (jejich právní předchůdci) byli zapsání jako vlastníci Předmětných pozemků do katastru nemovitostí. Od zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí byli vedlejší účastníci (resp. jejich právní předchůdci) v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky Předmětných nemovitostí, neboť měli nabývací tituly, díky kterým bylo jejich vlastnické právo do katastru zapsáno. Po celou dobu držení nevyvstala žádná okolnost, která by dobrou víru vedlejších účastníků v tomto směru narušovala. Dokonce bylo řádně uzavření nabývacích titulů potvrzeno ze strany Ministerstva financí ze dne 9. 11. 1998. Ta nastala až zjištěním, že došlo k zahájení vkladového řízení, na základě kterého měly být Dotčené osoby zapsány jako vlastníci Předmětných pozemků, k čemuž došlo nejdříve dne 10. 5. 2022, tj. více než 24 let po uzavření kupních smluv. Soud proto uzavřel, že vedlejší účastníci nabyli vlastnické právo k Předmětným pozemkům vydržením. Předmětné pozemky tak nebyly způsobilé k vydání podle zákona o půdě, neboť nebyly ve vlastnictví povinné osoby (žalobkyně). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

28. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud v souladu s ustanovením § 143 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení přiznal Dotčeným osobám, neboť ty svým jednáním nezapříčinily podání žaloby. Důvodem pro podání žaloby bylo nesprávné rozhodnutí , právnická osoba, , k tomu došlo v důsledku rozhodnutí , právnická osoba, . Náklady řízení ve vztahu k panu , jméno FO, činí 24 684 Kč a sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč ve výši 3 100 Kč za každý ze 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , závěrečný návrh ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) ve výši 18 600 Kč, včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 1 800 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč.Ve vztahu k , Anonymizováno, , jméno FO, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, činí náklady řízení částku 40 365,60 Kč, která sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč ve výši 3 100 Kč ponížená v souladu s § 12 odst. 4 a. t. o 20 %, tj. ve výši 2 480 Kč za každý ze 12 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (2x převzetí a příprava zastoupení, 2x vyjádření ze dne , datum, , 2x vyjádření ze dne , datum, , 2x účast na jednání dne , datum, , 2x závěrečný návrh ze dne , datum, a 2x účast na jednání dne , datum, ) ve výši 29 760 Kč, včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 3 600 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 360 Kč ve výši 7 005,60 Kč.V této souvislosti soud podle § 164 o. s. ř. opravil zjevnou nesprávnost spočívající v absenci rozlišení odlišného zastoupení na straně účastníků. Soud proto takto v odůvodnění ve smyslu § 164 o. s. ř. zjevnou nesprávnost opravil a doplnil, že výše náhrady nákladů řízení ve vztahu k účastníku 1. činí 24 684 Kč a ve vztahu k účastnici 2. a 3. částku 40 365,60 Kč.

29. Soud nepřiznal vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyni uložil povinnost k náhradě nákladů řízení Dotčeným osobám (účastníkům).

30. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).

31. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.