8 C 59/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno , LL.M. sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 1 062 769 Kč s přísl.

I. Žalované se ukládá do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 670 538 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně od 29. 2. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se pro částku 392 231 Kč s úrokem z prodlení 10 % p. a. od 29. 2. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žalované se ukládá zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 45 668,74 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 2. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 1 062 769 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce a pozemků ve spoluvlastnictví žalobce a žalované jako veřejné prostranství. Dle tvrzení žalobce je tento výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, katastrální území , adresa, (obec , adresa, ) a spoluvlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, (obec , adresa, ) (dále jen „Pozemky veřejné komunikace“) se spoluvlastnickým podílem ve výši jedné ideální poloviny, přičemž druhým spoluvlastníkem tohoto pozemku je žalovaná. Jak vyplývá z územního plánu žalované, Pozemky veřejné komunikace jsou definovány jako veřejná komunikace. Dle regulačního plánu žalované jsou Pozemky veřejné komunikace definovány jako veřejné prostranství. Dále je žalobce výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, (obec , adresa, ) a v období od 2017 do 2019 byl výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, (obec , adresa, ) (dále jen „Pozemky veřejné zeleně“). Pozemky veřejné zeleně jsou v územním plánu žalované definovány jako veřejná zeleň. Dle uvedených předpisů vydaných žalovanou byly všechny shora uvedené pozemky (dále společně jen „Předmětné pozemky“) v režimu veřejného prostranství. V roce 2006 byl schválen Regulační plán obce , adresa, , který vymezil na pozemcích v obci plochy veřejné zeleně a veřejných komunikací. Předmětné pozemky byly v roce 2008 zakoupeny právní předchůdkyní žalobce (společnosti , právnická osoba, .). Následně vznikl projekt Vilapark , adresa, . V roce 2010 bylo schváleno Územní rozhodnutí pro , Anonymizováno, , adresa, . Pozemky veřejné komunikace byly v zásadě shodné s Regulačním plánem z roku 2006. V roce 2012 došlo na základě rozhodnutí žalované ke změně Regulačního plánu obce , adresa, , s nímž nekorespondovalo územní rozhodnutí z roku 2010. V roce 2015 došlo ke kolaudaci Pozemků veřejné komunikace dle platného územního rozhodnutí z roku 2010 a stavebního povolení. Následně mělo dojít k převzetí Pozemků veřejné komunikace žalovanou, které je však převzít odmítla s odůvodněním, že tyto jsou v rozporu s regulačním plánem. Jelikož jsou Předmětné pozemky v režimu veřejného prostranství, je žalobce nucen strpět jejich užívání třetími osobami a umožnit na ně volný přístup. Žalobce je v důsledku toho omezen ve svém vlastnickém právu, a na straně žalované vzniká bezdůvodné obohacení. Žalobce se tak skrze podanou žalobu domáhá vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutí náhrady za užívání shora uvedených pozemků jakožto veřejného prostranství. U Pozemků veřejné komunikace činí roční finanční náhrada částku 37,5 Kč/m², u Pozemků veřejné zeleně pak částku 36,95 Kč/m². Celková finanční náhrada za rozhodné období od roku 2017 do 2019 u Pozemků veřejné komunikace vychází na částku 824 996 Kč a u Pozemků veřejné zeleně částku 237 773 Kč, tj. celkem žalovanou částku 1 062 769 Kč. Žalobce tak žalované vystavil fakturu ze dne 22. 1. 2020. Od jejího vystavení dle žalobce počíná běžet promlčení lhůta. K byť částečnému promlčení uplatněného nároku, tak nemohlo dojít.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve věci uvedla, že žalobce v rámci developerského projektu – areálu rodinných domů , Anonymizováno, “, na dotčených Pozemcích veřejné komunikace vybudoval veřejnou komunikaci z vlastního rozhodnutí a s jeho souhlasem jsou tyto pozemky využívány vlastníky rodinných domů areálu. Pokud jde o Pozemky veřejné zeleně, pak žalovaná namítá, že část z nich je ve vlastnictví třetích osob a dle jejich umístnění je evidentní, že jsou využívány jako zahrady k přiléhajícím stavbám. Zbývající část je sice ve vlastnictví žalobce, ale i u těchto pozemků je zřejmé, dle jejich polohy, že budou využívány jako zahrady k hraničním pozemkům, které budou zastavěny rodinnými domy. Žalovaná je přesvědčena, že Předmětné pozemky nejsou veřejně přístupné, a pokud ano, pak je zpřístupnil sám žalobce. Jelikož způsob užívání Předmětných pozemků vzešlo z rozhodnutí žalobce nikoliv na základě normativního rozhodnutí žalované, nemohlo dojít k omezení vlastnického práva ve smyslu, jak popisuje žalobce a z toho plynoucímu bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Žalobcem citovaná judikatura, dle které žalované za užívání pozemků ve (spolu)vlastnictví žalobce v režimu veřejného prostranství vzniká bezdůvodné obohacení, je tak nepřiléhavá, neboť se vztahuje pouze na situace, kdy obec vlastními rozhodnutími (bez přičinění vlastníka dotčených pozemků) vyčlení pozemky k veřejnému užívání. Žalovaná dále uplatnila námitku promlčení, přičemž namítá, že s ohledem na datum podání žaloby byl nárok žalobce za období v roce 2017 a v části roku 2018, konkrétně v období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018, promlčen. Na základě uvedených skutečností navrhovala žalovaná žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Mezi účastníky nebylo sporu (jak vyplývá z žalobních tvrzení a z vyjádření žalované), že žalobce byl v rozhodném období (od roku 2017 do roku 2019) vlastníkem či spoluvlastníkem Předmětných pozemků. Mezi stranami zůstalo sporné, zda žalobci vznikl vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení za obecné užívání Předmětných pozemků.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z Regulačního plánu obce , adresa, z roku 2006 včetně listiny označené jako Veřejná zeleň v regulačním plánu , adresa, (lokalita A) soud zjistil, že pozemky, z nichž v souvislosti s výstavbou , Anonymizováno, vznikly Předmětné pozemky, byly vedeny jako veřejná komunikace, resp. veřejná zeleň.

6. Z žádosti o projednání parcelace a vyjádření k územnímu rozhodnutí v lok. A, A1 a část D ze dne 5. 2. 2009 bylo soudem zjištěno, že starostka žalované informovala společnost , právnická osoba, . (právního předchůdce žalobce), že obecní zastupitelstvo žalované projednalo návrh pro vydání územního rozhodnutí pro technickou infrastrukturu, komunikaci a parcelaci pozemků, a že navrhovaná dokumentace je (pokud jde o umístění komunikací a veřejné zeleně) v souladu s vydaným regulačním plánem.

7. Z územního rozhodnutí vydaného Obecním úřadem , adresa, dne 30. 4. 2009, které nabylo právní moci dne 5. 6. 2009, soud zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby Rozparc. pozemků, inž. sítě, umístění a regulace RD, změna využití území “, Anonymizováno, , přičemž je zde popsáno, jakým způsobem má být provedena stavba veřejných komunikací na Pozemkách veřejné komunikace.

8. Z kolaudačního souhlasu , Anonymizováno, ze dne 10. 8. 2015 bylo soudem zjištěno, že byl vydán kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby „, Anonymizováno, .

9. Z Územního plánu obce , Anonymizováno, z roku 2014 bylo soudem zjištěno, že Pozemky veřejné komunikace jsou v územním plánu označeny jako veřejné komunikace a Pozemky veřejné zeleně jsou označeny jako veřejná zeleň.

10. Z faktury č. 2020001 vystavené žalobcem žalované znějící na částku 1 483 652 Kč včetně její přílohy soud zjistil, že žalobce vystavil žalované fakturu znějící na částku 1 483 652 Kč, na základě které po žalované požadoval zaplacení částky jako náhrady za užívání Předmětných pozemků za období od roku 2015 do roku 2019 s výší finanční náhrady 37,35 Kč/m² u Pozemků pro veřejnou komunikaci a 36,95 Kč/m² u Pozemků veřejné zeleně. Náhrada za užívání Předmětných pozemků za období od roku 2017 do roku 2019 činí žalovanou částku.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 1 483 652 Kč jakožto náhrady za strpění obecného užívání Předmětných pozemků jako veřejnou komunikaci a veřejnou zeleň.

12. Ostatní provedené důkazy neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

13. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobce byl v roce 2017 – 2019 výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, a dále spolu s žalovanou spoluvlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, (se spoluvlastnickým podílem ve výši jedné ideální poloviny), to vše v katastrálním území , Anonymizováno, (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). Pozemky veřejné komunikace byly v rozhodném období vedeny ako veřejná komunikace a Pozemky veřejné zeleně jako veřejná zeleň (prokázáno Územním plánem obce , Anonymizováno, z roku 2014). Ještě před výstavbou , Anonymizováno, byly pozemky, z nichž následně vznikly Předmětné pozemky, vedeny jako veřejná komunikace, resp. veřejná zeleň (prokázáno Regulačním plánem obce , adresa, z roku 2006).

14. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 128/2002 Sb., o obcích, neboť k rozhodným skutečnostem (období, za které žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení) došlo za jejich účinnosti.

16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle článku 11 odst. 4 usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

19. Podle ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

20. Podle ustanovení § 1038 o. z. ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit.

21. Podle ustanovení § 1039 odst. 1 o. z. za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen.

22. Podle ustanovení § 1039 odst. 2 o. z. náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.

23. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

24. Podle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

25. Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

26. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

27. Podle ustanovení § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

28. Podle ustanovení 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

29. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Z citovaných ustanovení se podává, že vlastnické právo lze ve veřejném zájmu omezit, a to pouze na základě zákona. Zákon o obcích stanovuje omezení vlastnického práva k pozemkům, které jsou ve vlastnictví třetích osob (nikoliv obce), spočívající v jejich obecném užívání, tj. ke zpřístupnění těchto pozemků každému bez omezení. Za takové omezení náleží vlastníku náhrada v penězích, není-li ujednáno jinak. Není-li tato náhrada vlastníku pozemku (odlišnému od obce) poskytnuta, tj. pokud obec svou povinnost neplní, obci vzniká bezdůvodné obohacení.

33. V projednávané věci byl žalobce v rozhodném období (od roku 2017 do 2019) vlastníkem, resp. spoluvlastníkem Předmětných pozemků. Předmětné pozemky byly v tomto období v souladu s územním plánem žalované užívány jako veřejná komunikace (ve vztahu k Pozemkům veřejné komunikace), resp. jako veřejná zeleň (ve vztahu k Pozemkům veřejné zeleně). U Předmětných pozemků tak došlo k naplnění zákonných znaků veřejného prostranství ve smyslu zákona o obcích (§ 34), přičemž jak dovodila judikatura vyšších soudů, není třeba, aby tyto pozemky byly za veřejné prostranství označeny rozhodnutím či právním předpisem obce, kterými dochází pouze k deklarování již existujícího stavu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 5/07). Užíváním Předmětných pozemků jako veřejné prostranství dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva, a (spolu)vlastníku takových pozemků náleží náhrada ze strany obce. Žalovaná však žalobci za rozhodné období náhradu poskytnout odmítla a v rozhodném období náhradu neposkytovala. Jak dovodila judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, není-li náhrada obcí poskytnuta, dochází na její straně k bezdůvodnému obohacení (srov. například usnesení NS sp. zn. 32 Odo 872/2003, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 a sp. zn. 28 Cdo 3382/2010 a nálezy ÚS sp. zn. III. ÚS 3735/11 nebo sp. zn. I. ÚS 1607/11). Soud proto žalobě v části, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, vyhověl, a uložil žalované zaplacení částky odpovídající 5 % směrné hodnoty předmětných pozemků dle metodiky Ministerstva financí, neboť shledal, že tato částka odpovídá výši, o kterou se žalovaná na úkor žalobce obohatila. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobci též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o. z.), tj. ode dne následujícího po splatnosti žalobcem vystavené faktury, a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. V části žaloby, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 392 231 Kč, jakožto vydání bezdůvodného obohacení za užívání Předmětných pozemků jako veřejného prostranství v období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2018, soud žalobu zamítl. Soud přihlédl k uplatněné námitce promlčení ze strany žalované. Jelikož se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení, počíná běh promlčecí lhůty ode dne, kdy mohl žalobce právo uplatnit soudu poprvé, pokud si byl žalobce vědom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a vědom osoby, která má povinnost k jeho vydání. Soud ve shodě s žalovanou uzavřel, že počátek běhu promlčení lhůty, která činí tři roky, nastal nejpozději dne 1. 1. 2017, neboť k tomuto dni žalobce věděl, že Předmětné pozemky jsou užívání jako veřejné prostranství, jako tomu bylo i v předchozích letech, a že povinnost k náhradě za takové užívání má žalovaná. Žaloba byla podána až dne 1. 2. 2021, žalobci tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání Předmětných pozemků od 1. 2. 2018. Námitka žalobce, že počátek běhu promlčecí lhůty odvíjí až od vystavení faktury, je s ohledem na citovaná ustanovení lichá.

35. Soud naopak nepřisvědčil námitce žalované, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nevznikl, neboť užívání Předmětných pozemků jako veřejné prostranství nevzešlo z normativního rozhodnutí ani právních předpisů žalované, nýbrž z rozhodnutí žalobce samotného, který Předmětné pozemky jako Pozemky veřejné komunikace a Pozemky veřejné zeleně sám (resp. jeho právní předchůdce) vybudoval. Jak bylo ostatně zmíněno výše, dle judikatury vyšších soudů není rozhodné, zda jsou pozemky, které jsou užívány jako veřejné prostranství, vymezeny jako veřejné prostranství z rozhodnutí obce či na podkladě právních předpisů vydané obcí. Postačí, pokud naplňují zákonem dané znaky veřejného prostranství, což v tomto případě bylo splněno. Soud se neztotožnil ani s námitkou žalované, že by udělením souhlasu (právního předchůdce) žalobce s obecným užíváním Předmětných pozemků nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované. Obecným užíváním Předmětných pozemků dochází k faktickému omezení vlastnického práva žalobce, se kterým je spojena povinnost obce poskytnout (spolu)vlastníkovi náhradu. Nadto soud uvádí, že žalovanou citovaná judikatura týkající se konkludentního souhlasu s bezplatným obecným užíváním je nepřiléhavá, neboť nezohledňuje konkrétní okolnosti dané touto věcí. V projednávaném případě byly pozemky před vybudováním Vilaparku, tj. před jejich parcelací na Předmětné pozemky, v Regulačním plánu žalované označeny jakožto veřejné prostranství. Žalovaná si musela být vědoma, že v budoucnu, po vybudování Předmětných pozemků, bude povinna poskytovat náhradu (spolu)vlastníkům Předmětných pozemků.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 668,74 Kč. Žalobci bylo vyhověno co do částky 670 538 Kč, v tomto rozsahu byl žalobce úspěšný (63 %). Ve zbytku byla žalobce neúspěšný, neboť žaloba byla v tomto rozsahu zamítnuta (37 %). Žalobce byl celkově v řízení úspěšný ve 26 %, soud mu proto přiznal náhradu pouze v rozsahu 26 % z celkových nákladů. Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 53 139 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 062 769 Kč sestávající z částky 12 580 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne 9. 3. 2020, návrh ve věci samé, účast na jednání dne 22. 9. 2022, účast na jednání dne 23. 11. 2022, písemné podání ze dne 29. 11. 2022, účast na jednání dne 9. 2. 2023, písemné podání ze dne 22. 3. 2023 a účast na jednání dne 29. 3. 2023), z částky 6 290 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) včetně desíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

37. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s.ř.).

38. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.