9 C 1/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 44 083,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 083,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 180,88 Kč za období od 14.5.2021 do 14.6.2021, 21,9% úrokem ročně z částky 43 583,26 Kč od 15.6.2021 do zaplacení, a 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 43 583,26 Kč od 15.6.2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 821 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 44 083,26 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2015 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které se [anonymizováno] zavázala vést pro žalovaného bankovní účet č. ú. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby [anonymizováno] poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který spolu produktovými a všeobecnými obchodními podmínkami tvořily součást smlouvy. Žalovaný podstatně porušil smluvní povinnosti ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb v důsledku vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl žalovaným uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, proto [anonymizováno] dne 27. 5. 2021 od smlouvy odstoupila. Jelikož žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, došlo ke vzniku dluhu ve výši 500 Kč na poplatcích. [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli dne 24. 2. 2016 smlouvu o povoleném debetu [číslo], jejíž součást tvořily obchodní podmínky [anonymizováno], na základě které se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 21,90 % p.a. a sjednanými poplatky. [anonymizováno] poskytla žalovanému sjednaný úvěr, a jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, [anonymizováno] využila svého práva zesplatnit celý úvěr. Splatnost celého úvěru pak nastala dne 13. 5. 2021. Předmětná pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2021 uzavřené mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) postoupena na [právnická osoba]. Ze [právnická osoba] byla pohledávka za žalovaným dále postoupena na žalobkyni, a to smlouvou ze dne 3. 7. 2021. Žalobkyně na základě výše uvedeného požaduje po žalovaném neuhrazenou jistinu ve výši 43 583,26 Kč, dlužné poplatky ve výši 500 Kč a příslušenství tvořené kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 180,88 Kč za období od 14. 5. 2021 do 14. 6. 2021, smluvním úrokem ve výši 21,9 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny za období od 15. 6. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní upomínkou.

2. Podáním ze dne 28. 2. 2022 žalobkyně na výzvu soudu doplnila svou žalobu tak, že uvedla, že [anonymizováno] ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), kontrolou veřejných databází (insolvenčního rejstříku a databáze MVČR), příjmy a výdaje žalovaného pak [anonymizováno] zkoumala z pohybů na účtu žalovaného vedeného u [anonymizováno], jehož mimořádný výpis žalobkyně soudu zároveň předložila.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes řádné doručení se žalovaný k výzvě nevyjádřil, žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v návrhu a dále podáním ze dne 8. 3. 2022. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, a proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána jeho pravomoc i příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí věci, neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost může být žalována u soudů tohoto členského státu, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (článek 6 a 7 nařízení č. 1215/2012). Podle článku 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném, pro smluvní závazkové vztahy ze dne 17.6.2008 (Řím I) je rozhodným právem v daném případě právo České republiky, když sídlo právního předchůdce poskytovatele služby (poskytnutí úvěru) se nachází na území České republiky.

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2015 Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které [anonymizováno] zřídila pro žalovaného běžný účet č.ú. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který spolu produktovými a všeobecnými obchodními podmínkami tvořily součást smlouvy (prokázáno Smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 27. 2. 2015, Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby a Produktovými a všeobecnými obchodními podmínkami). [anonymizováno] dne 27. 5. 2021 od smlouvy pro podstatné porušení smluvních podmínek spočívající ve vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu žalovaného vedeného u [anonymizováno], který nebyl uhrazen ani v přiměřené době, odstoupila (prokázáno Odstoupením od smlouvy ze dne 27. 5. 2021, včetně přehledu podacích čísel). Žalovaný dluh neuhradil ani po odstoupení od smlouvy, přičemž dluh je tvořen částkou 500 Kč představující poplatky (prokázáno Výpisem z osobního účtu). [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli dne 24. 2. 2016 smlouvu o povoleném debetu [číslo], na základě které se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 21,90 % p.a. a sjednanými poplatky (prokázáno Smlouvou o povoleném debetu [číslo], Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby a Všeobecnými obchodními podmínkami). [anonymizováno] poskytla žalovanému sjednaný úvěr, a jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zesplatnila [anonymizováno] celý úvěr, a to ke dni dne 13. 5. 2021 (prokázáno Výpisem z osobního účtu, Výpisem z povoleného debetu, Prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k úhradě dluhu včetně přehledu podacích čísel). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů (SOLUS), kontrolou veřejných databází a porovnáváním příjmů a výdajů na základě historických dat ČSÚ s tím, že zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr další závazky, ale kapacita splácet úvěr byla dostatečná (prokázáno Mimořádným výpisem z účtu žalovaného, vyjádřením [anonymizováno] a daty CBL ze systému [anonymizováno]). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2018 uzavřenou mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne 29. 6. 2021 uzavřenou mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2018, Smlouvou o postoupení pohledávek Smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne 29. 6. 2021, Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2021 včetně přehledu podacích čísel). Ze [právnická osoba] byla pohledávka za žalovaným dále postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 9. 2021 včetně seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku ve výši 43 583,26 Kč, na poplatcích částku ve výši 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 180,88 Kč za období od 14. 5. 2021 do 14. 6. 2021 a smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení (prokázáno Výpisem z osobního účtu a Výpisem z povoleného debetu). Zaslání předžalobní upomínky má soud za prokázané z výzvy ze dne 6. 9. 2021 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce je smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřená mezi [anonymizováno] a žalovaným smlouvou o účtu dle ustanovení § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

9. Podle ustanovení § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

10. Po právní stránce je smlouva o povoleném debetu uzavřená mezi [anonymizováno] a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z.

11. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizováno]) a žalovaným byla uzavřena jednak smlouva o účtu (smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb) dle § 2662 a násl. o. z., na základě které se [anonymizováno] zavázala vést pro žalovaného bankovní účet a žalovaný se zavázal za tyto bankovní služby zaplatit poplatky, přičemž jelikož žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dne 27. 5. 2021 odstoupila. Soud dále uzavřel, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (smlouva o povoleném debetu [číslo]) dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky, přičemž žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvenými podmínkami zesplatnila ke dni 13. 5. 2021. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů (SOLUS), kontrolou veřejných databází a porovnáváním příjmů a výdajů na základ historických dat ČSÚ s tím, že zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti další závazky, ale kapacita splácet byla dostatečná. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, resp. od zesplatnění úvěru do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř., kdy soud přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 205 Kč, odměny advokáta ve výši 2 900 Kč dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, dále jen„ advokátní tarif“ za 3 úkony právní služby (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze 3 shora uvedených úkonů právní služby (dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu), 21% DPH z uvedených částek bez soudního poplatku ve výši 2 016 Kč, celkem 13 821 Kč.

20. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena v obecné pariční lhůtě (dle § 160 odst. 1 část věty ppřed středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. o.s.ř.).