9 C 102/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro výživné na rozvedenou manželku

I. Řízení se zastavuje co do části výživného v rozsahu 400 Kč měsíčně od 3.8.2020 do 31.10.2021 a dále v částce 3 400 Kč měsíčně počínaje od 1.11.2021.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na výživném částku 2 000 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni v měsíci předem, s účinností od 3.9.2020 do 31.8.2021. Dlužné výživné za období od 3.9.2020 do 16.2.2021 ve výši 14 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem březnem 2021, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně za období od 3.8.2020 do 3.9.2020 a dále ve výši 1 000 Kč měsíčně za období od 3.9.2020 do 31.8.2021, a ve výši 3 000 Kč měsíčně za období od 1.9.2021 do 31.10.2021 se žaloba zamítá.

IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 3.9.2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému hradit jí výživné rozvedené manželky ve výši 3 400 Kč měsíčně počínaje právní moci rozsudku o rozvodu manželství ze dne 10.7.2020 č.j. 6C 214/2019-23. Tvrdila, že citovaným rozsudkem bylo manželství účastníků rozvedeno. V manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, a to nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a nezletilá [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]; na tyto nezletilé děti platí žalovaný výživné ve výši 4 000 Kč pro nezletilého [jméno], a ve výši 3 000 Kč měsíčně pro nezletilou [jméno]. Jediným příjmem žalobkyně je rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně, neboť vzhledem k věku dětí nemůže být zaměstnána. Žalobkyně nemá žádný majetek. Její měsíční náklady činí 11 000 Kč a skládají se z podílu na nákladech na běžnou údržbu domu, ve kterém žalobkyně s dětmi bydlí, provoz automobilu, který si půjčuje od rodičů, inkasa. Náklady na stravu činí 2 000 Kč, hygienické potřeby cca 1 000 Kč, náklady na zdravotní péči a ošetření cca 1 000 Kč, vstupenky na kulturní akce a výstavy cca 1 000 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítl, že žalobkyně nikterak neprokázala, že není schopna se sama živit a že tato její neschopnost má svůj původ v manželství. Řada žen samoživitelek pracuje a zároveň pečuje o děti. Žalobkyně má středoškolské vzdělání s maturitou, její zdravotní stav je dobrý, s ničím se neléčí, a tudíž není dána žádná překážka tomu, aby si našla zaměstnání odpovídající jejímu vzdělání a dosavadním zkušenostem. V řízení ve věci výchovy a výživy o nezletilé děti (vedeném u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 14Nc 2689/2019) bylo prokázáno, že žalobkyně si v rámci rodičovské dovolené přivydělává brigádami, a to učením dětí známých, a dále má brigádu u výrobce loutek. Dále namítl, že žalobkyně pobírá německý rodičovský příspěvek ve výši 300 EUR a dále jí žalovaný platí výživné na nezletilé děti. Žalovaný nesouhlasil s výší tvrzených nákladů žalobkyně, neboť žije v rodinném domě v [část obce], který vlastní její rodiče, kde má k dispozici celé patro, a tudíž nemá žádné náklady s hrazením nájemného, pouze s náklady za úhradu služeb spojených s užíváním předmětné nemovité věci. Žalovaný dále nesouhlasil s tím, že by se měl podílet na nákladech žalobkyně spočívající ve vstupném na kulturní akce.

3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení, že její příjmy činí 7 600 Kč (rodičovský příspěvek), žalovaný k jejím rukám hradí výživné na obě nezletilé děti v celkové výši 7 000 Kč měsíčně a od září 2020 přispívá na školkovné pro syna [jméno] ve výši 800 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek v uvedené výši pobírá po celou dobu od narození dcery [jméno]. Dosud není výdělečně činná, neboť dcera [jméno] nenavštěvuje předškolní zařízení, a tudíž o ni celodenně pečuje. Dřívější možnost přivýdělku jak doučováním, tak i výrobou loutek zanikla v souvislosti s výskytem a šířením viru Covid-19. Bydlí u rodičů, kteří ji také finančně podporují. Do fondu oprav platí 1 000 Kč, dále postupně hradí náhradu za věci, které žalovaný poškodil, ale opravu neuhradil; dále hradí povinné ručení vozidla ve výši 5 935 Kč ročně a také nutné opravy, které v roce 2020 činily 11 801 Kč. Na opravy a provoz vozidla jí půjčili rodiče. Pokud jde o přídavky na děti vyplácené ze SRN, uvedla, že v důsledku toho, že je žalovaný zaměstnán v SRN, požádala o přídavky na děti v SRN, podklady od žalovaného získala v dubnu 2020, ale dosud jí nic vyplaceno nebylo, žádost se řeší. Jedná se o přídavky, které se vyplácí dětem do 18ti let (případně do 26ti let), jsou mnohonásobně vyšší než obdobné dávky vyplácené v ČR. Možnost přivýdělku žalobkyně řeší, nicméně má špatné zkušenosti s agenturami umožňující práci z domova, a současná situace je komplikovaná s ohledem na pandemickou situaci.

4. Žalovaný v průběhu řízení doplnil svá tvrzení, že jeho příjmy činily: v červnu 2020 částku 1 269,55 EUR, v červenci 2020 částku 2 000,73 EUR, v srpnu 2020 částku 2 174,87 EUR, v září 2020 částku 1 974,79 EUR, v říjnu 2020 částku 2 109,46 EUR a v listopadu 2020 částku 1 541,53 EUR. Žalovaný však s ohledem na pandemickou situaci do zaměstnání nedochází a pobírá příspěvek na mzdu při částečné nezaměstnanosti (tzv. kurzarbeitergeld), který v 11/ 2020 např. činil 558,74 EUR. V prosinci 2020 a v lednu 2021 tak lze očekávat příjmy na úrovni 60% mzdy, tj. cca 1 000 EUR až 1 100 EUR. Žalovaný se dále podílí na mimořádných nákladech nezletilých dětí, kdy např. v listopadu 2020 uhradil žalobkyni nad rámec výživného pro nezletilé děti částku 3 000 Kč (zahrnující též školkovné ve výši 800 Kč). Žalovaný má za to, že nelze posuzovat vznik nároku na výživné rozvedené manželky judikaturou z 60.let minulého století, neboť současná doba, i při pandemické situaci, poskytuje širokou škálu možností zaměstnání, včetně tzv. home office (práce z domova), což žalobkyni umožňuje, aby byla výdělečně činná. Při jednání dne 11.2.2021 doplnil, že jeho aktuální příjem činí 1 061 EUR, jeho výdaje pak 600 EUR na hypotéku, kterou hradí od listopadu 2020, paušál na telefon ve výši 1 200 Kč měsíčně, splácá půjčku u Twisto ve výši 600 Kč měsíčně, dále hradí na exekuci vedenou soudním exekutorem [titul]. [jméno] [příjmení] splátku ve výši 38 EUR měsíčně (exekuce od [anonymizováno]), dále splácí dlužné pojištění u Direct pojišťovny ve výši 20 EUR měsíčně. Celkové jeho výdaje tak činí 30 000 Kč měsíčně, příjmy však pouze 27 000 Kč měsíčně. Hypotéku a elektřinu od E.on hradí napůl se svou současnou partnerkou.

5. Podáním ze dne 13.12.2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když navrhla, aby jí soud přiznal výživné ve výši 3 000 Kč od právní moci rozsudku o rozvodu manželství do října 2021. Žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas. Soud proto v souladu s ustanovením 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí (tedy co do částky 400 Kč počínaje 3.8.2020 do 31.10.2021 a dále 3 400 Kč od 1.11.2021) zastavil (výrok I.).

6. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Ze spisu vedeného u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 6C 214/2019 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 10.7.2020 č.j. 6C 214/2019-23 bylo manželství účastníků rozvedeno; rozsudek nabyl právní moci dne 3.8.2020.

8. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 17.2.2020 č.j. 14Nc 2689/2019-23 bylo zjištěno, že soud ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem účastníků soud schválil dohodu rodičů, kterou byli nezletilý [jméno] a nezletilá [jméno] svěřeny pro dobu před i po rozvodu do výchovy žalobkyně a žalovaný se zavázal platit výživné ve výši 4 000 Kč na nezletilého [jméno] a 3 000 Kč na nezletilou [jméno], a to od 1.8.2019.

9. Z protokolu o jednání konaného u Okresního soudu Praha-východ ve věci péče o nezletilé děti účastníků ze dne 17.2.2020 soud zjistil, že žalobkyně při účastnickém výslechu uvedla, že si v rámci rodičovské dovolené přivydělává učením dětí známých, za což má cca 2 000 – 3 000 Kč měsíčně, a dále má brigádu u výrobce loutek, za což pobírá cca 2 000 Kč měsíčně.

10. Z přehledu vyplacených dávek vystavených Úřadem práce České republiky – Krajská pobočka v Příbrami ze dne 28.4.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně počínaje od [číslo] pobírá (až do data vydání potvrzení) rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně.

11. Z internetového výpisu katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], k.ú. [obec], je [jméno] [příjmení], což je matka žalobkyně.

12. Z platebního dokladu SIPO vystaveného na žalobkyni za únor 2020 bylo zjištěno, že za elektřinu, poplatek za ČT a Čro a plyn byla předepsána platba ve výši 7 830 Kč; žalovaná k tomu při jednání dne 11.2.2020 uvedla, že přispívá částkou 4 000 Kč.

13. Z účtenek vystavených [webová adresa] bylo zjištěno, že žalobkyně za nákupy potravin a drogerie zaplatila: 4.6.2020 částku 1 975,61 Kč, 16.6.2020 částku 564,31 Kč (hrazeno Twistem), 19.6.2020 částku 2 251,04 Kč, 21.6.2020 částku 1 294,02 Kč, 26.6.2020 částku 1 104,90 Kč, 2.10.2020 částku 2 553,97 Kč, 3.10.2020 částku 995,79 Kč, 8.10.2020 částku 1 758,84 Kč, 20.10.2020 částku 1 477,33 Kč, 26.10.2020 částku 1 655,84 Kč).

14. Z účtenky vystavené [právnická osoba] ze dne 21.7.2020 bylo zjištěno, že za pleny pro nezletilou dceru žalobkyně vynaložila celkem 1 007 Kč.

15. Z velkého technického průkazu vozidla Mitsubishi Outlander, spz: [anonymizováno] [číslo], bylo zjištěno, že vozidlo je registrováno na [jméno] [příjmení], matku žalobkyně.

16. Ze smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (správně [příjmení]) a [právnická osoba] bylo zjištěno, že ohledně vozidla Mitsubishi Outlander, spz: [anonymizováno] [číslo] bylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti spolu s doplňkovým pojištěním za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši 5 935 Kč ročně.

17. Z potvrzení o opravě vystavené [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že za servis vozidla shora uvedeného bylo zaplaceno 8 742 Kč. Z potvrzení vystaveného [jméno] [příjmení] ze dne 23.4.2020 bylo zjištěno, že za opravu vozidla shora uvedeného bylo zaplaceno 3 068 Kč.

18. Z výpisu z [právnická osoba] [anonymizováno] [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně bylo zjištěno, že dne 10.12.2020 byla z tohoto účtu zaplacena částka 1 500 Kč MŠ [obec] (poznámka„ skolka [anonymizováno]“), dne 10.11.2020 a 10.12.2020 pak vždy částka 3 600 Kč matce žalobkyně s poznámkou„ inkaso“. Dne 9.12.2020 byla na účet připsána částka 7 792,14 Kč od žalovaného; dne 10.11.2020 a 10.12.2020 pak byla připsána vždy částka 7 600 Kč od Úřadu práce - Krajská pobočka v Příbrami jako rodičovský příspěvek.

19. Z faktury vystavené [právnická osoba] ze dne 11.6.2020 pro odběratele Maloobchod [obec] bylo zjištěno, že byla vynaložena částka na stavební materiál ve výši 581 Kč. Ze stvrzenky vystavené Elektro – [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jedná o koupi vařiče za částku 959 Kč dne 4.11.2019). Z účtenky vystavené Hornbach Baumarkt spol. s r.o. ze dne 2.11.2019 bylo zjištěno, že za nákup malířských věcí byla vynaložena částka 1 286 Kč. Z daňového dokladu vystaveného Ptáček – velkoobchod a.s. odběrateli Maloprodej – IC [obec] ze dne 7.11.2019 bylo zjištěno, že byla zakoupena dřezová vodovodní baterie páková za cenu 548 Kč. Z faktury vystavené [právnická osoba] ze dne 3.9.2020 bylo zjištěno, že byl zakoupen radiátor spolu s termostatem za částku 3 104 Kč.

20. Z emailové komunikace mezi účastníky od 5.3.2020 do 6.3.2020 bylo zjištěno, že se účastníci pokoušeli domluvit na výživném, ale k dohodě nedošlo. Žalovaný sdělil, že bude hradit výživné schválené soudem ve výši 7 000 Kč s tím, že navíc hradí satelit a paušál.

21. Z přepisu sms komunikace mezi účastníky za období od 14.9.2020 do 19.9.2020 bylo zjištěno, že se účastníci znovu pokoušeli domluvit na výživném, které je předmětem řízení; žalobkyně navrhla zaplacení jednorázové částky ve výši částky 93 900 Kč.

22. Z návrhu dohody na úpravě styku a vyživovací povinnosti žalovaného k nezletilým dětem ze dne 21.7.2020 bylo zjištěno, že žalovaný navrhl dohodu o úpravě styku k nezletilým dětem účastníků a zároveň snížení výživného na ně, a to ve výši 3 000 Kč nezletilému [jméno] a 2 000 Kč k nezletilé [jméno].

23. Z výpisu z elektronického bankovnictví žalovaného za období od 12.1.2021 do 4.2.2021 bylo zjištěno, že žalovaný dne 12.1.2021 hradil paušál ve výši 59 EUR, platbu žalobkyni dne 12.1.2021 ve výši 305 EUR, dále hypotéku ve výši 282,78 EUR, dne 3.2. a 4.2.2021 pak vždy částku 102 EUE E.on za elektřinu, dne 1.2.2021 hypotéku ve výši 357,92 EUR, a 283,53 EUR, dne 29.1.2021 na hypotéku částku 279,85 EUR a 276 EUR. Dne 11.1.2021 na účet přišla platba od zaměstnavatele ve výši 1 288,16EUR, dne 2.2.2021 částka 1 061,85 EUR.

24. Z přehledu příjmů žalovaného bylo zjištěno, že za 6/ 2020 pobíral 1 269,55 EUR, za měsíc 7/ 2020 částku 2 000,73 EUR, za měsíc 8/ 2020 částku 2 174,87 EUR, za 9/ 2020 částku 1 974,79 EUR, za 10/ 2020 2 109,46 EUR, za 11/ 2020 částku 1 541,53 EUR, za 12/ 2020 pak 1 288,16 EUR. Jak vyplývá z potvrzení o příjmech vystavené zaměstnavatelem [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [příjmení], za období od 10.6.2020 do 31.12.2020 žalovaný získal o d zaměstnavatele celkem 9 170 EUR čisté mzdy.

25. Z potvrzení ze dne 9.11.2020 (čl. 40) bylo zjištěno, že žalobkyně uvedeného dne obdržela od žalovaného částku 10 000 Kč zahrnující výživné na nezletilé děti účastníků ve výši 7 000 Kč, příspěvek na školkovné ve výši 800 Kč a 2 200 Kč na výbavu pro děti.

26. Z přehledu bez uvedení data i podpisu bylo zjištěno, že na tomto přehledu je uveden přehled faktur vystavených Nadace Via, [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa] a [webová adresa], a to za období od 4.9.2018 do 25.11.2020, ohledně nichž žalovaný tvrdí, že byly uhrazeny kreditní kartou Twisto, a tento úvěr žalovaný splácí.

27. Z účtenky Deichmann SE ze dne 26.10.1010 předložené žalovaným bylo zjištěno, že uvedeného dne byl u tohoto obchodníka proveden nákup ve výši 64,19 EUR. Z účtenky PEPCO Czech republic ze dne 22.8.2020 předložené žalovaným, že uvedeného dne byl u tohoto obchodníka proveden nákup dětského (dívčího i chlapeckého) oblečení v celkové hodnotě 1 776 Kč.

28. Z výpisu z [webová adresa] bylo zjištěno, že na tomto webu je uvedeno celkem 10 inzerátů nabízející práci z domova s výdělkem až 18 000 Kč/měsíčn, a to převážně domácí práce.

29. Z výpisu [webová adresa] ze dne 1.12.2020 bylo zjištěno, že na tomto webu je nabízena možnost práce montáže výrobků v pohodlí domova za cenu 15 000 Kč s požadavkem zálohy ve výši 1 050 Kč včetně DPH.

30. Z výpisu [webová adresa] prospektu ze dne 1.12.2020 bylo zjištěno, že na tomto webu je nabízena možnost kompletace reklamních prospektů doma za cenu 10 000 Kč až 18 000 Kč s požadavkem zálohy ve výši 1 100 Kč včetně DPH.

31. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 10.7.2020 č.j. 6C 214/2019-23; rozsudek nabyl právní moci dne 3.8.2020. Z manželství se narodily dvě děti, a to syn [jméno] ([datum narození]), který navštěvuje předškolní zařízení, a dcera [jméno] ([datum narození]), která dosud žádné předškolní zařízení nenavštěvuje. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 17.2.2020 č.j. 14Nc 2689/2019-23, který schválil dohodu účastníků, byly obě děti svěřeny do výchovy žalobkyně a žalovaný se zavázal platit výživné v celkové výši 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně žije u svých rodičů, kterým přispívá na bydlení (do fondu oprav a též na energie) celkem ve výši 5 000Kč, má běžné výdaje s domácností (jídlo, ošacení, drogerie) a výdaje související s provozem vozidla, které má půjčené od matky; jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, který pobírá od narození dcery [jméno]. Od minulého roku si nepřivydělává ani příležitostnými brigádami. Žalovaný žije a pracuje v Německu, a to v oboru pohostinství. Jeho příjem, který činil v druhé polovině roku 2020 cca 2 000 EUR, se snížil na polovinu, neboť s ohledem na pandemickou situaci se tento obor zastavil a od svého zaměstnavatele pobírá v rámci kurzarbeitu pouze 60% mzdy. V Německu splácí hypotéku, a to se svoji novou partnerkou, na něj připadá částka 600 EUR, dále pak platí elektřinu E.onu, platí paušál telefonu a splácí úvěr za nákupy potravin a jiného spotřebního zboží za použití kreditní karty Twisto. Nad rámec výživného dětem ještě platí příspěvek na školkovné pro nezletilého [jméno] ve výši 800 Kč a dále též dětem nakupuje příležitostně oblečení.

32. Dle ustanovení § 760 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. (2) Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. (3) Pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.

33. Dle ustanovení § 761 odst. 2 o.z. Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.

34. Dle § 913 o.z. (1) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

35. Dle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

36. Dle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

37. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na výživné rozvedené manželky, který žalobkyně (po částečném zpětvzetí žaloby) požaduje ve výši 3 000 Kč od právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. od 3.8.2020 do konce října 2020.

38. Výživné rozvedeného manžela je samostatným právem, které není nikterak odvislé od vyživovací povinnosti (nerozvedených) manželů, a tudíž předpoklady pro vznik tohoto nároku je třeba zkoumat až po zániku manželství. Jak explicitně uvádí důvodová zpráva, existence či podíl viny na rozvratu manželství není, na rozdíl od předchozí úpravy stanovené v zákonu č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinném do 31.12.2013, pro posouzení vzniku tohoto nároku podstatná. V nové právní úpravě je více akcentován faktický i právní stav, podle něhož se rozvodem ruší rodinný a právní svazek bývalých manželů, a v jehož důsledku se z bývalých manželů stávají cizí lidé. Základní podmínkou pro plnění vyživovací povinnosti po rozvodu je, že rozvedený manžel, který požaduje výživné, není schopen sám se živit, přičemž kumulativně musí být splněna též druhá podmínka, kterou je, že tato neschopnost sám se živit musí mát svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním.

39. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni 3.8.2020 (kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství). Žalobkyně k tomuto dni, jakož i nadále není výdělečně činná, neboť celodenně pečuje o nezletilou dceru účastníků [jméno], která dosud, pro svůj nízký věk nenavštěvuje předškolní zařízení. Žalobkyně pobírá toliko rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně, z nějž tedy uspokojuje své životní potřeby (bydlení, ošacení, potraviny). Je tedy zřejmé, že žalobkyně se objektivně nachází v situaci předvídané ustanovením § 760 o.z., kdy tedy není schopna se sama živit, neboť prokázala, že celodenně pečuje o nezletilou dceru účastníků, která dosud nenavštěvuje (a v poměrech státního vzdělávacího systému s ohledem na svůj věk ani nemůže) předškolní zařízení, a rovněž o syna účastníků, který navštěvuje předškolní zařízení; tato skutečnost dle důvodové zprávy k § 760 o.z. spadá právě do kategorie neschopnosti jednoho z bývalých manželů sám se živit mající svůj původ v manželství. Žalovaný tuto skutečnost nikterak nezpochybňoval, pouze namítal, že současný stav na trhu práce umožňuje i ženám na rodičovské dovolené pracovat s domova, což ostatně žalobkyně i ještě v době konání řízení ve věci péče o nezletilé děti činila. Je pravdou, že v řízení byly doloženy inzeráty nabízející práci z domova (montování součástek, kompletace reklamních letáků); rovněž je obecně známou skutečností, že zejména v souvislosti s pandemií koronaviru se (oproti době předešlé) nebývale rozšířily možnosti práce z domova. Nicméně i taková práce vyžaduje, aby měla žalobkyně po tuto dobu (kdy by se práci věnovala) zajištěnu péči o nezletilé děti, což u nezletilé [jméno] dosud nemá. Nezletilá [jméno] sice v průběhu řízení dosáhla věku 3 let, nicméně k přijetí do (státního) předškolního zařízení může dojít až v novém školním roce, neboť dovršení věku 3 let je standardní podmínkou pro přijetí do státního předškolního zařízení. Žalobkyně je tak do té doby limitována v možnosti obstarání si výdělečné činnosti v podstatě pouze na nahodilé a nepravidelné výdělky, o čemž svědčí i její přivýdělky z loňského roku. Soud vzal rovněž do úvahy, že žalobkyně nemá žádný majetek, žádný majetek ani nezískala při vypořádání společného jmění manželů. Žije v domě u svých rodičů, kteří jí přenechali k užívání patro, rovněž jí dali k dispozici osobní vozidlo. Soud tedy na straně žalobkyně shledal předpoklady (dle § 760 o.z.) pro přiznání výživného rozvedené manželky.

40. Pokud jde o žalovaného, soud naproti tomu neshledal důvody, pro něž by nebylo možné spravedlivě po žalovaném požadovat úhradu výživného. Žalovaný je v produktivním věku, výdělečně činný, byť v oboru, který je současnou pandemickou situací nejvíce postižen (pohostinství), a tudíž nyní pobírá pouze jenom 60% mzdy v rámci kurzarbeitu. Nicméně není omezen péčí o jinou osobu, kdy, jak je uvedeno shora, s dětmi se vídá sporadicky, a tudíž mu, na rozdíl od žalobkyně, nic nebrání v tom, aby si našel přivýdělek včetně možnosti práce z domova, o níž sám tvrdil, že je nyní široce dostupná.

41. Z výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně není schopna se sama živit z důvodu péče o nezletilé děti účastníků ve věku 5 let a 3 roky, tato neschopnost má tedy svůj původ v manželství, z něhož děti vzešly, a u žalovaného nejsou dány žádné objektivní překážky, pro které by nemohlo být výživné přiznáno, a tudíž je nárok žalobkyně na výživné rozvedené manželky ve smyslu ustanovení § 760 o.z. dán. Soud však shledal důvodné přiznání tohoto nároku pouze od podání žaloby, což odpovídá ustanovení § 922 odst. 1 část věty před středníkem o.z. ve spojení s § 760 odst. 3 o.z., dle něhož lze výživné přiznat (s výjimkou výživného pro děti) od data zahájení soudního řízení. Výživné pak soud přiznal do 31.8.2021, neboť počínaje od září 2021 nezletilá [jméno] začne navštěvovat předškolní zařízení (což sama žalobkyně potvrdila), a tudíž již žalobkyně bude mít možnost vlastní výdělečné činnosti.

42. Pokud jde o výši výživné, vyšel soud z ustanovení § 760 o.z., které stanoví, že výživné má být přiznáno v přiměřeném rozsahu; tedy výživné má krýt běžné, obvyklé potřeby. Zároveň soud přihlédl k tomu, že žalovaný hradí výživné na nezletilé děti, kdy výše výživného pro nezletilé děti má odrážet právo dětí sdílet životní úroveň svých rodičů (viz ustanovení § 915 odst. 1 o.z.). Veden touto úvahou soud dospěl k závěru, že výživné rozvedené manželky by nemělo být vyšší než výživné soudem stanovené pro nezletilé děti účastníků, a to zvlášť za situace, kdy je žalobkyně zdravá a nemá žádné specifické potřeby. Žalobkyně doložila, že přispívá na náklady na bydlení (4 000 Kč na energie a 1 000 Kč do fondu oprav), dále náklady na provoz vozidla 1 500 Kč měsíčně, dále náklady na ošacení, stravu a další běžné výdaje. S ohledem na tyto výdaje soud dospěl k závěru, že přiměřeným výživným se jeví výživné ve výši 2 000, což v součtu s vypláceným rodičovským příspěvkem pokrývá běžné náklady žalobkyně (při zohlednění, že náklady na potraviny, drogerii jsou částečně hrazeny z výživného pro nezletilé děti, neboť se žalobkyně s dětmi stravuje společně). Tato výše odpovídá i schopnostem a možnostem žalovaného, byť u něj došlo ke snížení příjmu v důsledku pandemické situace a faktického zmrazení oboru pohostinství, nicméně má možnost, na rozdíl od žalobkyně, aktivně si přivydělávat, včetně práce z domova.

43. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně má možnost získat sociální příspěvek pro obě nezletilé děti ze SRN, jehož výše je mnohonásobně vyšší než obdobná dávka vyplácená v ČR, a pouze kvůli liknavosti žalobkyně k vyplacení příspěvku dosud nedošlo, soud konstatuje, že se jedná o sociální příspěvek pro nezletilé děti účastníků, které nelze zahrnout do příjmů žalobkyně, ale má být využit právě pro potřeby nezletilých dětí, a tudíž otázka toho, zda byl vyplacen a v jaké výši nemůže mát vliv na posouzení nároku žalobkyně na výživné rozvedené manželky.

44. Z výše uvedených důvodů tedy soud přiznal žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč počínaje od podání žaloby (3.9.2020) do 31.8.2021 (výrok II.); ve zbývající části pak žalobu zamítl (výrok III.). Výživné je splatné vždy k 15. dni v měsíci předem (ustanovení § 921 odst. 1 o.z.). Povinnost uhradit dlužné výživné za období od podání žaloby do vyhlášení rozsudku (od 3.9.2020 do 16.2.2021) ve výši 14 000 Kč byla žalovanému uložena ve splátkách ve výši 1 000 Kč splatných k 15. dni v měsíci počínaje měsícem březnem; výši splátek soud stanovil proporcionálně k výši běžného výživného a celkové dlužné částce.

45. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně se žalobou domáhala výživného za období od 3.8.2020 ve výši 3 400 Kč měsíčně bez stanovení horní hranice. Následně pak vzala žalobu částečně zpět, kdy navrhovala přiznání výživného za období od 3.8.2020 do 31.10.2021 ve výši 3 000 Kč měsíčně. Toto částečné zpětvzetí žaloby žalovaný nikterak nezapříčinil, a tudíž v této části mu přísluší náhrada nákladů řízení (dle § 146 odst. 2 o.s.ř.). Ve zbývající části uplatněného nároku byla žalobkyně úspěšná cca z jedné poloviny, neboť namísto 3 000 Kč měsíčně jí na výživném byla přiznána částka 2 000 Kč měsíčně, to i za kratší období než žalobkyně požadovala. Pokud tedy žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení za část, kde byla žaloba vzata zpět a též byl úspěšný v části zbývajícího nároku, pak je úspěch žalovaného dán ze 2/3 a úspěch žalobkyně z 1/3 a je na místě přiznat žalovanému náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3. Vzhledem k osobním a majetkovým poměrům žalobkyně, která je nemajetná, není výdělečně činná, celodenně pečuje o dvě malé děti dospěl soud k závěru, že jsou na straně žalobkyně dány důvody zvláštního zřetele hodné proto, aby soud dle § 150 o.s.ř. žalovanému náhradu nákladů řízení ani zčásti nepřiznal. Nepřiznání nákladů řízení nebude mít ani nepříznivý dopad do poměrů žalovaného, který je schopen se sám živit a má reálnou možnost výdělku (výrok IV).