9 C 128/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Mgr. Martiny Kotalíkové a Ing. Romana Lukeše ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 105 090 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 105 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 34 290,59 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR náhradu nákladů státu, jejíž výše a lhůta k plnění bude stanovena v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu Praha-východ.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši 105 090 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 16. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná u ní byla zaměstnaná na pozici , Anonymizováno, , a že její pracovní poměr skončil dne , datum, . Dne 13. 1. 2020 žalovaná utrpěla pracovní úraz, když si při zvedání břemene o hmotnosti 18,5 kg přivodila lehkou distorzi bederní páteře. Následně žalovaná u žalobkyně uplatnila nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně dne , datum, žalované vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , a dále žalované ve výplatním termínu v květnu 2021 vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Později žalobkyně zjistila, že žalovaná si dne , datum, , tedy v době dočasné pracovní neschopnosti a mimo jakoukoliv souvislost s výkonem práce pro žalobkyni, pádem způsobila zlomeninu distálního konce vřetenní kosti levé ruky s nutností repozice a následné operace a rehabilitace. Žalobkyně tvrdila, že pracovní neschopnost žalované tak trvala v příčinné souvislosti s pracovním úrazem pouze v době od , datum, do , datum, , když poté se žalovaná léčila už jen pro nepracovní úraz, tedy pro zlomeninu distálního konce vřetenní kosti levé ruky, která si vyžádala repozici a následnou operaci a rehabilitaci. Žalovaná žalobkyni o dalším úrazu neinformovala. Dle žalobkyně ji tak žalovaná svým nepoctivým jednáním uvedla v omyl o době trvání své pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu, čímž získala na úkor žalobkyně neoprávněný prospěch celkem ve výši , částka, . Dle žalobkyně vznikl žalované nárok na náhradu za ztrátu na výdělku pouze za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně tak (dle svého přesvědčení) žalované neprávem vyplatila na náhradě mzdy částku ve výši , částka, (v hrubém). Žalobkyně provedla z náhrady mzdy žalované srážky na zálohu na daň z příjmu a na penzijní připojištění ve výši , částka, a srážky na zálohu na daň z příjmu ve výši , částka, , proto požaduje po žalované také náhradu ve výši provedených srážek, které představují bezdůvodné obohacení žalované. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení pouze části žalované neprávem vyplacené částky, a to ve výši , částka, za období žalovanou tvrzené pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, . Žalobkyně částku vypočetla tak, že od náhrady za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti v období od , datum, do , Anonymizováno, ve výši , částka, odečetla částku , částka, , tedy náhradu za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , na kterou žalované skutečně vznikl nárok. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení do 15. 5. 2023; protože žalovaná v uvedené lhůtě dluh neuhradila, požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z dlužné částky právě od 16. 5. 2023.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Namítla, že závěry žalobkyně vychází z „Odborného lékařského posouzení“, podle kterého lze uznat trvání pracovní neschopnosti žalované pro pracovní úraz toliko v období od , datum, do , datum, s tím, že k dalšímu prodloužení pracovní neschopnosti došlo z důvodu léčení nepracovního úrazu, tedy zlomeniny levé horní končetiny. Dle žalované rozhoduje o pracovní neschopnosti ošetřující lékař, a pokud ten uzavřel, že pracovní neschopnost žalované pro pracovní úraz stále trvala, logicky žalovaná uplatnila u zaměstnavatele náhradu za ztrátu na výdělku za období, kdy takto stanovená pracovní neschopnost trvala. Žalovaná poukázala na skutečnost, že její ošetřující lékař – neurolog, ještě dne , datum, s ohledem na pracovní podmínky, tedy pracovní zařazení žalované ve skladu a manipulaci s těžšími bednami, doporučil další trvání pracovní neschopnosti.

3. Následně žalovaná ještě doplnila své vyjádření a předložila soudu znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, pracovní úrazy a nemoci z povolání.

4. Účastnice učinily nesporným, že pracovní poměr žalované u žalobkyně ke dni , datum, trval, a že žalovaná dne , datum, utrpěla při výkonu práce na pracovišti žalobkyně úraz spočívající v distorzi bederní páteře.

5. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, , pracovní smlouvy ze dne , datum, , dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, včetně přílohy, přílohy k pracovní smlouvě ze dne , datum, , přílohy k pracovní smlouvě účinné od , datum, , dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, včetně přílohy, dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, , dodatku k pracovní smlouvě ze dne , datum, , dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, , dodatku pracovní smlouvy ze dne , datum, , změny zařazení zaměstnance k , datum, , dodatku pracovní smlouvy ze dne , datum, , dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, a dohody o ukončení pracovního poměru z , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla až do , datum, zaměstnancem žalobkyně, a to (ke dni , datum, ) na pozici směnová plánovačka. Pracovní poměr skončil na základě dohody o ukončení pracovního poměru ze dne , datum, z důvodu odchodu žalované do starobního důchodu.

7. Ze záznamu o úrazu ev. č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná na svém pravidelném pracovišti dne , datum, v , Anonymizováno, hodin utrpěla úraz vyvrtnutí nebo natažení zad včetně páteře a zádových obratlů při manipulaci s břemenem s následnou pracovní neschopností od , datum, ; výsledek kontroly přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek u žalované byl negativní.

8. Z listiny „Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN“ na formuláři Kooperativa pojišťovna, a. s. soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u této pojišťovny nárok na refundaci škody ve výši , částka, za náhrady ztráty na výdělku vyplacené žalované za období od , datum, do , datum, .

9. Z potvrzení o výplatě (mzdový list) za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši , částka, (po odečtení zákonných odvodů pak částku , částka, čistého). Z potvrzení o výplatě (mzdový list) za , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši , částka, (po odečtení zákonných odvodů pak částku , částka, čistého). Náhradu ztráty na výdělku žalobkyně vyplatila žalované po odečtení zákonných odvodů na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (prokázáno kopií z účetního systému žalobkyně). Celkem žalobkyně žalované vyplatila na náhradě ztráty na výdělku , částka, hrubého.

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího archu z , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, představující náhradu za ztrátu na výdělku vyplacenou za dobu trvání pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , neboť v tomto období dle žalobkyně již žalovaná nebyla v pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ale pro úraz nepracovní. Výzva byla odeslána poštou dne , datum, .

11. Z vyjádření Kooperativy pojišťovny, a.s. ze dne , datum, soud zjistil, že pojišťovna s odkazem na ochranu osobních údajů odmítla žalobkyni vydat Odborné lékařské posouzení vypracované znalcem ke zdravotním stavu žalované (dále také jen „odborné posouzení“). Pojišťovna žalobkyni sdělila, že pracovní neschopnost žalované pro distorzi páteře ze dne , datum, lze uznat jen do , datum, , protože následně se žalovaná léčila pro nepracovní úraz zlomeniny distálního konce vřetenní kosti levé ruky s repozicí a následnou operací a rehabilitací.

12. Z Odborného lékařského posouzení ke zdravotnímu stavu žalované, které vypracovala , tituly před jménem, , jméno FO, , poradce, soudní znalec, pro Kooperativu pojišťovnu, a.s. bylo zjištěno, že dle názoru , tituly před jménem, , jméno FO, lze uznat pracovní neschopnost žalované pro pracovní úraz ze dne , datum, jen do , datum, , protože následně už se žalovaná léčila pro nepracovní úraz – zlomeninu distálního konce vřetení kosti levé ruky s repozicí a následnou operací a rehabilitací. Předmětné odborné vyjádření z hlediska důkazního soud posuzoval jako listinný důkaz, neboť nesplňoval náležitosti znaleckého posudku stanovené v § 127a o.s.ř.

13. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce z oborů zdravotnictví – ortopedie, pracovní úrazy a nemoci z povolání, zdravotnická odvětví různá – ze dne , datum, , bylo zjištěno, že znalec po prostudování lékařské dokumentace uzavřel, že zdravotní stav žalované byl posouzen na žádost ošetřujícího lékaře neurologem , tituly před jménem, , Anonymizováno, (dne , datum, ), který doporučil ponechání dočasné pracovní neschopnosti o cca další 2 měsíce k další kontrole zdravotního stavu. Léčení žalované a dočasná pracovní neschopnost tak trvala minimálně do , Anonymizováno, , respektive až do ukončení dočasné pracovní neschopnosti dne , datum, . Žalovaná se dle zdravotnické dokumentace léčila pro pracovní úraz zad, který utrpěla dne , datum, . Následně dne , datum, utrpěla žalovaná při pádu další úraz, při němž si zlomila zápěstí levé ruky. Od , datum, byla žalovaná léčena pro následky dvou poúrazových nemocí, kdy pracovní neschopnost a léčení poúrazového syndromu zad po úraze dne , datum, by trvala, i kdyby k úrazu levé ruky nedošlo. Dočasnou pracovní neschopnost vedl až do jejího ukončení dne , datum, praktický lékař. Zlomenina levého zápěstí byla ošetřena chirurgicky s nekomplikovaným průběhem, vyléčení nastalo srůstem, který je ve zdravotnické dokumentaci zaznamenán poprvé dne , datum, . Bolestivý bederní syndrom poúrazový podle zdravotní dokumentace přetrvával i po ukončení léčení zlomeniny levého zápěstí. Trval i v době ukončení pracovní neschopnosti dne , datum, a je i příčinou současných potíží žalované. Úraz levého zápěstí se zhojil bez následků. Ze zdravotní dokumentace nevyplynul žádný jiný důvod pro trvání dočasné pracovní neschopnosti až do , datum, než přetrvávající bolestivý syndrom bederní páteře. Zlomeninou levého zápěstí nebylo přerušeno trvání chorobného stavu poúrazových potíží bederní páteře. Dle znalce je odborně, ale i posudkově a právně nepředstavitelné, že by praktický lékař ukončil na základě nového úrazu trvání nemoci bederní páteře a vystavil novou dočasnou pracovní neschopnost pro zlomeninu zápěstí, a to i přes skutečnost, že v době vzniku zlomeniny zápěstí trval bolestivý syndrom zad, se kterým ze zdravotních důvodů a nedokončeného léčení nemohla žalovaná fyzickou práci vykonávat. Zdůraznil, že vedení i ukončení dočasné pracovní neschopnosti a léčení chorobného stavu je plně v kompetenci praktického lékaře a není nikterak ovlivněno přáním, chováním pacienta. Z výše uvedeného tedy považuje odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, za správné v části, v níž uznala, že dočasná pracovní neschopnost žalované nastala v důsledku distorze bederní páteře; naproti tomu za chybné znalec označil závěr , tituly před jménem, , jméno FO, , že v důsledku nového úrazu mělo dojít přerušení první dočasné pracovní neschopnosti pro úraz zad a vystavení nové pracovní neschopnosti pro diagnózu nového úrazu páteře. Protože tento posudek splňoval náležitosti dle § 127a o.s.ř., soud s ním při hodnocení důkazů nakládal jako se znaleckým posudkem (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, ).

14. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu při jednání konaném dne , datum, uvedl, že při zpracování znaleckého posudku vzal do úvahy předchorobí žalované, vycházel z lékařských zpráv od roku 1977, ze kterých zjistil pouze záznamy o bolestivosti krční páteře, nejvíce v roce 2010, a pouze v jednom případě byla zaznamenána bolestivost přechodu mezi hrudní a bederní páteří jako důsledek přetížení. Znalec proto vyloučil, že by žalovaná v minulosti trpěla chronickým syndromem bolestivosti bederní páteře, stejně jako skutečnost, že by se jakékoli degenerativní nebo chronické změny na páteři promítaly v léčení následku pracovního úrazu v celé délce pracovní neschopnosti. Znalec sám si rovněž vyžádal zobrazení magnetické rezonance (které měla k dispozici též , tituly před jménem, , jméno FO, ), kde shledal degenerativní změny na páteři, ale dle jeho názoru klinicky nevýznamné, odpovídající věku žalované a vylučující jakoukoliv nemoc. Ostatně sama , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém odborném vyjádření hovoří o počínajících degenerativních změnách; navíc ty snímky byly pořízeny až v době po pracovním úraze, a , tituly před jménem, , jméno FO, z nich učinila závěr, že počínající degenerativní změny už musely být přítomny i v době před úrazem. Skutečnost, že tyto snímky byly pořízeny až v souvislosti s akutním bolestivým syndromem páteře, a nikoliv v dřívější době, svědčí závěru, že před úrazovým dějeme (pracovním úrazem) žádnými potížemi s páteří (ať už akutními nebo chronickými) žalovaná netrpěla. Ze zdravotní dokumentace ani nevyplývá, že by se po dobu trvání pracovní neschopnosti do léčení žalované jakkoliv promítaly degenerativní změny na páteři. Celý průběh léčení úrazu byl velmi dobře zmapován, neboť žalovaná byla v podstatě ihned odeslána na vyšetření na neurologii do Nemocnice , Anonymizováno, , z něhož je podrobná lékařská zpráva, další léčbu vedl praktický lékař, který žalovanou pravidelně odesílal na vyšetření u neurologa. Při vyšetření byl zjištěn malý nádor na pravé straně páteře, na výstupních kořenových nervech, ale do té doby byl asymptomatický, a žalovaná je ohledně i nadále sledována.

15. Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalované upozornil zástupce žalobkyně na to, že s Odborným posouzením , tituly před jménem, , jméno FO, nesouhlasí, neboť se nejedná o znalecký posudek, a bylo by na místě jej znalcem nechat přezkoumat. Poukazuje na to, že v odborném posouzení absentuje právě zpráva lékaře neurologa ze dne , datum, (správně má být , datum, ), který doporučuje další trvání dočasné pracovní neschopnosti.

16. Z dalších provedených důkazů (výtahu z odborného stanoviska , tituly před jménem, , jméno FO, zaslaného Kooperativou pojišťovnou a.s. dne , datum, a lékařské zprávy žalované , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, ) nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

17. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalovaná jako zaměstnanec žalobkyně při výkonu práce pro žalovanou utrpěla dne , datum, úraz spočívající v distorzi bederní páteře, na základě čehož byla vystavena lékařem dne , datum, dočasná pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost byla ukončena praktickým lékařem dne , datum, . Bylo prokázáno, že dne , datum, utrpěla žalovaná při pádu jiný úraz, při kterém si zlomila distální konec vřetenní kosti levé ruky, se kterým se léčila až do , datum, . K pádu nedošlo na pracovišti žalobkyně, ani při výkonu práce při žalobkyni, neboť v té době byla žalovaná v dočasné pracovní neschopnosti. Tyto skutečnosti byly mezi účastnicemi ostatně nesporné. Bylo prokázáno, že žalované žalobkyně vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, a to dne , datum, v částce , částka, za období od , datum, do , datum, a v , Anonymizováno, pak náhradu v částce , částka, za období od , datum, do , datum, .

18. Mezi účastnicemi bylo sporné, zda dočasná pracovní neschopnost žalované způsobená úrazem (distorzí) páteře ze dne , datum, trvala i poté, co utrpěla úraz zlomeniny ruky dne , datum, . Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že dočasná pracovní neschopnost žalované z důvodu pracovní úrazu ze dne , datum, trvala až do , datum, , kdy byla ukončena. Vyšel ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , Csc. Tento znalec měl k dispozici celou zdravotnickou dokumentaci a přesvědčivě vysvětlil, že dočasná pracovní neschopnost vznikla u žalované jako důsledek pracovního úrazu utrpěného dne , datum, , přičemž jeho léčení probíhalo i v době, kdy utrpěla úraz ruky, a i poté, co se tato zlomenina vyléčila. Nebyl tedy z pohledu znalce žádný důvod ukončit dočasnou pracovní neschopnost vystavenou dne , datum, , neboť léčba tohoto chorobného stavu i nadále trvala. Odmítl, že by degenerativní změny na páteři měly jakýkoliv vliv na poúrazový stav žalované (pokud jde o distorzi páteře), neboť problémy s bederní páteří byly poprvé zaznamenány až právě v souvislosti s pracovním úrazem; předchozí problémy s páteří byly předně staršího data a vztahovaly se primárně k páteři krční. Degenerativní změny páteře žalované pak byly z pohledu znalce klinicky nevýznamné, stejně tak i zjištěný malý nádůrek na páteři, který byl asymptomatický. Znalec tak uzavřel, že léčení následků úrazu z , datum, trvalo až do , datum, , kdy byla dočasná pracovní neschopnost ukončena; z jeho pohledu neshledal v postupu praktického lékaře při vystavování a prodlužování dočasné pracovní neschopnosti žádná pochybení. Pokud jde o odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , jednalo se z hlediska důkazního o listinný důkaz; znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se vypořádal se všemi závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , na kterých stavěla svoji argumentaci, proč by dočasná pracovní neschopnost pro pracovní úraz měla být ukončena dne , datum, . V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR je „….znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že soud při hodnocení důkazu znaleckým posudkem nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, splňuje všechny zákonné náležitosti, znalec přihlédl ke všem okolnostem, zajistil si dostatek podkladů, logicky své závěry vysvětlil, přičemž se i přesvědčivě vypořádal s odborným posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud proto pro své skutkové závěry vyšel právě z tohoto znaleckého posudku.

19. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do , datum, (s ohledem na datum, kdy k pracovnímu úrazu došlo), dále jen „zákoník práce“, je zaměstnavatel nahradit zaměstnanci škodu povinen nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

20. Podle § 271a zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

21. Podle § 331 zákoníku práce může zaměstnavatel požadovat na zaměstnanci vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

22. Žalobkyně se domáhala po žalované vrácení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, které dříve vyplatila žalované jako náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu trvání pracovní neschopnosti za období od , datum, do , datum, ).

23. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná utrpěla dne , datum, pracovní úraz, na základě čehož jí vznikl nárok na náhradu škody, která jí tím byla způsobena ve smyslu § 269 odst. 1 zákoníku práce; takovou náhradou škody je i náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti dle § 271a zákoníku práce. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu zaměstnance je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek, tedy za poškození zdraví zaměstnance, které utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci je tedy existence pracovního úrazu, vznik škody na straně zaměstnance a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného zaměstnance a je objektivně vyjádřitelná v penězích. „Na tomto místě lze jen připomenout, že o vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, tj. bez pracovního úrazu či bez nemoci z povolání by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu, proto nemůže stačit pouhé připuštění možnosti (pravděpodobnosti, vysoké pravděpodobnosti, apod.) vzniku škody v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (jejich následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (nemocí z povolání) a každým jednotlivým dílčím nárokem práva na náhradu škody najisto postavena.“ (Viz Bělina, Miroslav, Drápal, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1021, marg. č. 15.).

24. Z provedených důkazů má soud jednoznačně za prokázané, že dočasná pracovní neschopnost žalované zapříčiněná pracovním úrazem ze dne , datum, , započala dne , datum, a trvala bez přerušení až do , datum, . Soud se zcela ztotožnil s tvrzením žalované a s argumentací soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který dospěl k jednoznačnému a naprosto logickému závěru, že pokud doba léčení následků pracovního (prvního) úrazu žalované ze dne , datum, trvala déle než léčení následného nepracovního (druhého) úrazu žalované ze dne , datum, , nebyl zde dán důvod pro ukončení pracovní neschopnosti žalované pro pracovní úraz, neboť jeho léčba pokračovala ještě poté, co již byl nepracovní úraz vyléčen, tj. od , datum, (kdy podle zdravotní dokumentace žalované došlo ke srůstů zlomených kostí levé ruky) dále až do , datum, . Žalobkyní vyplacené částky na náhradě za ztrátu na výdělku, tedy celkem , částka, (žalována byla částka vyplacena toliko za období od , datum, do , datum, ) tak byly žalované vyplaceny po právu a na straně žalované nepředstavují bezdůvodné obohacení, ve smyslu § 331 zákoníku práce. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a dne , datum, ), jejíž výše dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“ činí 5 340 Kč za jeden úkon právní služby; dále dle § 13 odst. 1 a 3 AT z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze 4 shora uvedených úkonů; dále dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT z náhrady za promeškaný čas strávený cestou ze sídla právního zástupce žalované na dvě jednání soudu a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, celkem tedy 800 Kč (když jedna cesta dle www.mapy.cz trvá v průměru 31min dle zvolené trasy při slabém provozu, tj. 8 x 100 Kč); dále z náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT za dvě cesty ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, vozidlem Renault spz: 3AV 9370, jedna cesta dle www.mapy.cz 28 km, při průměrné spotřebě vozidla 7 litr/ 100 km a stanovené výši průměrné ceny 38,70 Kč/1l a sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel na 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč; cestovné za jednu cestu představuje tam a zpět 465,30 Kč, cestovné za obě cesty pak tedy celkem 930,60 Kč. Celková odměna advokáta tak činí 24 290,59 Kč. Dále žalovaná doložila, že vynaložila částku 10 000 Kč za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud přiznal žalované i náhradu těchto hotových výdajů, neboť byly prokazatelně a účelně vynaloženy. Celkově tak soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 34 290,59 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

26. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů advokáta, a to odměnu za další poradu s klientem dne , datum, , ani za vyjádření ze dne , datum, . Vyjádření ze dne , datum, nebylo podle svého obsahu vyjádření, nepřinášelo nová tvrzení, námitky; žalovaná spolu s ním soudu předkládala již dříve označený důkaz - znalecký posudek; za takový úkon advokátovi odměna nenáleží. Stejně tak nenáleží advokátovi ani odměna za další poradu s klientem, neboť nebyla vyvolána nezbytností reagovat na novou procesní situaci, když vyjádření žalované bylo soudu podáno dne , datum, , žalobkyně na toto podání nijak nereagovala (viz Svoboda, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T. Náklady řízení. 1. vydání. Praha C. H. Beck, 2017, 38-55 s.).

27. Soud se neztotožnil s návrhem žalobkyně, aby žalované nebyla náhrada nákladů řízení přiznána z důvodu, že pokud by byl znalecký posudek vypracován dříve, nemusela být žaloba podána. Žalobkyně vycházela ze stanoviska Kooperativy pojišťovny, a.s., která tlumočila stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, . Ještě před podáním žaloby (e-mailem ze dne , datum, ) byla žalobkyně seznámena se stanoviskem žalované, že s odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, nesouhlasí, neboť v něm absentuje podstatná lékařská zpráva, a že má za to, že má být vypracován znalecký posudek. Pokud bez dalšího přistoupila k podání žaloby, aniž by dále komunikovala se žalovanou ohledně vypracování znaleckého posudku, tedy zejména, zda se shodnou na osobě znalce a zda se žalovaná dobrovolně podrobí lékařskému vyšetření ze strany znalce či mu zpřístupní lékařskou dokumentaci, potom soud neshledává v tomto postupu žalobkyně takové okolnosti, které by odůvodňovaly nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované (dle § 150 o.s.ř.), ani přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni (dle § 143 o.s.ř.). Jiná by byla situace, pokud by žalobkyně žalované navrhovala vypracování znaleckého posudku, žalovaná by však odmítla poskytnutí součinnosti (zejména souhlasu k poskytnutí kompletní lékařské dokumentace). Tato situace však nenastala, a proto soud dospěl k závěru, že žalované náhrada nákladů řízení přísluší.

28. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil v řízení neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit státu náklady, které mu v řízení vznikly. Tyto náklady spočívají ve znalečném za podání znaleckého posudku při jednání dne , datum, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Protože výše těchto nákladů nebyla ke dni vyhlášení rozsudku známa, soud v souladu s § 155 odst. 1 o.s.ř. rozhodl pouze o základů nároku, přičemž výše nákladů řízení a lhůta k plnění bude stanovena v samostatném usnesení.