9 C 147/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částky 300 000 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 300 000 Kč s 14% smluvním úrokem ročně z částky 300 000 Kč od 20.6.2009 do zaplacení a 10% úrokem z prodlení ročně z částky 300 000 Kč od 31.1.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 35 374 Kč k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci.

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 30.1.2023 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 300 000 Kč s 14% smluvním úrokem ročně z částky 300 000 Kč od 20.6.2009 do zaplacení a 10% úrokem z prodlení ročně z částky 300 000 Kč od 31.1.2020 do zaplacení. Tvrdil, že dne 20.6.2009 uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, a to tak, že předal částku 300 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit do 30.1.2020 spolu se sjednaným úrokem ve výši 14% ročně z půjčené částky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou tuto částku řádně včas nevrátil.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Potvrdil, že účastníci spolu uzavřeli dne 20.6.2009 smlouvu o půjčce, na základě které žalobce přenechal žalovanému při podpisu smlouvy částku 300 000 Kč. Ohledně písemného vyhotovení smlouvy a skutečně ujednaného data splatnosti byla mezi účastníky vedena obsáhlá komunikace, která byla též předmětem prošetřování ze strany [anonymizována čtyři slova] řízení. Žalovaný dne 24.11.2009 podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ke Krajskému soudu v Praze. Usnesením ze dne 29.12.2009 č.j. [insolvenční spisová značka] – A – 10 byl zjištěn úpadek žalovaného, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a věřitelům žalovaného byla stanovena lhůta k podání přihlášek. Žalobce svoji přihlášku do insolvenčního řízení nepřihlásil. Usnesením ze dne 11.2.2010 č.j. [insolvenční spisová značka] schválil insolvenční soud oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek, což se vztahuje i na pohledávky věřitelů, kteří mohli své pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit, ale neučinili tak. Protože žalobce měl a mohl i svoji nesplatnou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení, ale neučinil tak, vztahují se na tuto pohledávku účinky osvobození od placení pohledávek, a žaloba je tudíž nedůvodná.

3. Usnesením ze dne 15.6.2023 č.j. 52 C 35/2023-44 vyslovil Obvodní soud pro Prahu 9 svoji místní nepříslušnost a věc postoupil nadepsanému soudu jako soudu místně příslušnému.

4. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že se žalovaný dopustil podvodu vůči žalobci, insolvenčnímu soudu i insolvenční správkyni. Žalovaný odcizil původně sepsanou smlouvu o půjčce sepsanou v roce 2009, což bylo nahlášeno též PČR, jakož i insolvenčnímu soudu. Jako náhradní řešení bylo zvoleno sepsání nové smlouvy stejného znění, která byla sepsána v roce 2013 a byla přiložena jako důkaz k předmětnému řízení. V rámci insolvenčního řízení bylo dohodnuto, že po skončení insolvence bude žalovaný splácet dluh žalobci dle splátkového kalendáře; v případě, že by žalovaný nesplácel, insolvenční správkyně Mgr. [příjmení] navrhovala, že zruší žalovanému insolvenci. Vše bylo dohodnuto prostřednictvím PČR ve [obec]. Ačkoliv žalovaný řádně nesplácel, insolvenční správkyně návrhu žalobce na zrušení insolvence nevyhověla.

5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] 2009 ze dne 20.6.2009 bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi částku 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu s 14% úrokem ročně z půjčené částky do 30.1.2020. Částka byla předána žalovanému při podpisu smlouvy.

7. Z výzvy ze dne 4.2.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení zapůjčené částky spolu se sjednaným úrokem do 7 dnů od doručení výzvy.

8. Z čestného prohlášení ze dne 5.6.2023 bylo zjištěno, že žalobce písemně potvrdil, že mezi účastníky byla sepsána náhradní smlouva o půjčce v průběhu insolvenčního řízená, což vzala na vědomí insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] a PČR ve [obec] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Důvodem bylo, že původní smlouvu žalovaný odcizil. K sepsání náhradní smlouvy došlo 29.4.2013; byla následně odeslána jak insolvenční správkyni JUDr. [jméno] [příjmení], tak i založena do spisu u PČR ve [obec].

9. Z výpisu z detailu deliktu týkající se [anonymizováno] řízení KRPS [číslo] [rok] [číslo] vedeného u OOP [obec] bylo zjištěno, že policejní orgán přijal dne 13.6.2013 písemné oznámení žalobce o podezření ze spáchání trestného činu [anonymizováno] ze strany žalovaného; v rámci prověřování byl telefonicky kontaktován pan [příjmení] z kanceláře insolvenční správkyně JUDr. [příjmení]. Následně bylo řízení skončeno, neboť se nejednalo ani o trestný čin, přestupek ani jiný správní delikt.

10. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením ze dne 29.12.2009 č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a byla ustanovena Mgr. [jméno] [příjmení] insolvenční správkyní. Zároveň byli vyzváni věřitelé k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení ve lhůtě do 30ti dnů od zveřejnění předmětného usnesení v insolvenčním rejstříku. Toto usnesení bylo dle razítka kanceláře zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 29.12.2009. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11.2.2010 č.j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že žalovanému bylo insolvenčním soudem schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z tohoto usnesení je zřejmé, že byly přihlášeny pohledávky celkem 10ti věřitelů; žalobce pohledávku nepřihlásil. Usnesením ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] Krajský soud v Praze osvobodil žalovaného jako dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny; toto osvobození se vztahuje též na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, jakož i na věřitele, kteří své pohledávky ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Usnesením ze dne 25.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] pak insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Ve spise je dále založeno usnesení PČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], [číslo jednací] ze dne 22.9.2017, kterým byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu [anonymizováno], kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 18.4.2008 na blíže nezjištěném místě ve [obec], v úmyslu obohatit se, na žalobci vylákal na základě ústní smlouvy půjčku ve výši 300 000 Kč s tím, že věděl, že tuto nemá a nebude mít z čeho splatit, jelikož ke dni půjčky již měl prokazatelné dluhy ve výši 570 000 Kč z března 2008, půjčky měly být uhrazeny do 18.4.2017, což se stalo pouze částečně v celkové výši 31 923 Kč v letech 2008 a 2009, dne 20.6.2009 byla sepsána písemná smlouva, v listopadu 2009 na sebe žalovaný vyhlásil insolvenci, do které žalobce jako svého věřitele nepřihlásil, a to z důvodu nepřípustnosti [anonymizováno] stíhání, neboť [anonymizováno] stíhání je promlčeno. Dále je v insolvenčním spisu založen dopis z 8.7.2013, kterým žalobce sděluje insolvenční správkyni, že mu žalovaný dluží částku 300 000 Kč a žádá o pomoc s novým písemným vyhotovením smlouvy.

11. Ze shora uvedených listinných důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobce dne 20.6.2009 předal žalovanému částku 300 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal mu vrátit spolu s úrokem ve výši 14% ročně z této částky do 30.1.2020; tato skutečnost byla ostatně mezi účastníky nesporná. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že žalovaný půjčenou částku žalobci nevrátil. V řízení bylo prokázáno, že k návrhu žalovaného bylo ohledně jeho osoby zahájeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením, a to plněním splátkového kalendáře. Věřitelé žalovaného byli vyzváni, aby své pohledávky za žalovaným přihlásili do insolvenčního řízení ve lhůtě do 30ti dnů od zveřejnění usnesení o úpadku v insolvenčním rejstříku; usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno 29.12.2009. Bylo prokázáno (a nebylo sporné), že žalobce svoji pohledávku za žalovaným do insolvenčního rejstříku nepřihlásil. Dále bylo prokázáno, že usnesením ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení v části, v nichž nebyly v insolvenčním řízení uspokojeny, jakož i od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo; osvobození se vztahovalo i na věřitele, kteří své pohledávky ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.

12. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí v dané věci. Soud tedy zamítl doplnění dokazování spisem vedeným policejním orgánem v trestní věci týkající se oznámení žalobce na podezření ze spáchání trestného činu ze strany žalovaného vůči jeho osobě, neboť jeho obsah je pro rozhodnutí ve věci nerozhodný.

13. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen„ obč.zák.“ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Dle ustanovení § 173 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném do 31.7.2013 (tedy i v době vydání rozhodnutí o úpadku v insolvenční věci žalovaného) (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. (2) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. (3) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. (4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

15. Dle ustanovení § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném do 30.6.2017 (tedy ve znění účinném pro rozhodnutí v řízeních zahájených do 31.12.2013, ve kterých bylo rozhodováno do 30.6.2017, jak vyplývá z článku II. zákona č. 64/2017 Sb.), jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

16. Jak uvádí komentářová literatura, přiznáním osvobození pohledávka (které se osvobození týká) nezaniká; trvá dále s tím, že ji nelze vůči dlužníkovi uplatňovat ke splnění (ale ani k započtení), tedy nelze se jí domáhat soudně a nelze ji vymáhat (jedná se nadále až do případného zániku či odejmutí osvobození jen o tzv. naturální obligaci (viz Moravec, Tomáš, Kotoučová, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1662)

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce přenechal dne 20.6.2009 žalovanému částku 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobci vrátit do 30.1.2020 spolu se sjednaným úrokem, tedy že účastníci spolu uvedeného dne uzavřeli smlouvu o půjčce dle 657 a násl. obč.zák., kterou žalobci vznikla pohledávka za žalovaným na vrácení přenechané částky spolu se sjednaným úrokem. Následně po vzniku pohledávky dne 29.12.2009 Krajský soud v Praze jako soud insolvenční rozhodl o úpadku žalovaného a povolil jeho řešení oddlužením a zároveň ve lhůtě 30ti dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (29.12.2009) vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky za žalovaným. Žalobce však v rozporu s touto výzvou svou pohledávku nepřihlásil. Není rozhodné, že k tomuto datu (29.12.2009) nebyla pohledávka žalobce za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce dosud splatná, neboť v souladu s § 173 odst. 3 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31.7.2013 lze přihlásit i pohledávku nesplatnou. Protože bylo prokázáno, že žalobce tak neučinil, vztahuje se na pohledávku žalobce za žalovaným z předmětné smlouvy o půjčce účinky osvobození od placení pohledávek, o kterém rozhodl insolvenční soud ve svém usnesení ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka], neboť toto osvobození se v souladu s § 414 insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017 vztahuje i na pohledávky věřitelů, kteří své pohledávky nepřihlásili do insolvenčního řízení, ačkoliv tak učinit měli, což odpovídá zjištěnému skutkovému stavu v tomto řízení. Žalobce měl být bdělý svých práv a uplatnit přihláškou do insolvenčního řízení svou pohledávku za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy o půjčce v souladu s § 173 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31.7.2013. Jestliže tak neučinil, musí nést důsledky, které nastaly rozhodnutím insolvenčního soudu o osvobození žalovaného od placení pohledávek ve smyslu § 414 insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017, a sice, že se jeho pohledávka z titulu smlouvy o půjčce stala tzv. naturální obligací, kterou žalovaný může dobrovolně uhradit, ale jejíhož zaplacení se nelze domáhat soudně (viz Moravec, Tomáš, Kotoučová, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1662) V této souvislosti je třeba též zdůraznit, že pohledávka žalobce za žalovaným nespadá do žádné z výjimek stanovených v § 416 insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017, tedy do kategorií pohledávek, na které se osvobození od placení pohledávek nevztahuje.

18. Pokud žalobce tvrdil, že se žalovaný zavázal splácet žalobci poskytnutou půjčku i po skončení insolvenčního řízení, což bylo dohodnuto též s insolvenční správkyní prostřednictvím policejního orgánu, jinak že mu bude osvobození od placení pohledávek odejmuto, soud se tímto tvrzením nezabýval. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek včetně pohledávky žalobce za žalovaným pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu; soud je tímto rozhodnutím v předmětném řízení vázán. Toto rozhodnutí, jak vyplývá z insolvenčního spisu, nebylo zrušeno ani nebylo rozhodnuto o odejmutí osvobození od placení pohledávek. Jestliže má žalobce za to, že nebylo na místě rozhodnout o osvobození od placení pohledávek, je třeba, aby své podněty či návrhy směřoval insolvenčnímu soudu.

19. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci plně úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 9 500 Kč (dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne, 3.5.2023, účast na jednání soudu dne 2.11.2023), 21% DPH z uvedených částek ve výši 6 174 Kč, celkem 35 374 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).