9 C 17/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Mgr. Martiny Kotalíkové a Ing. Romana Lukeše ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru dané žalobkyni dne , datum, , je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33 902,51 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše a lhůta k plnění bude stanovena v samostatném usnesení, a to na účet Okresního soudu Praha-východ.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, domáhala určení, že je neplatné rozvázání pracovního poměru výpovědí doručenou jí dne , datum, . Tvrdila, že pro žalovanou pracovala na pozici zástupce vedoucího prodejny na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , a že dne , datum, utrpěla pracovní úraz, ke kterému došlo rotačním pádem z rampy při manipulaci s obaly, a v důsledku kterého utrpěla zranění kotníku a páteře. Následná pracovní neschopnost trvala až do , datum, , a poté byl žalobkyni přiznán invalidní důchod. Žalobkyně se podrobila vyšetření u lékaře určeného žalovanou, který následně vypracoval lékařský posudek, v němž uvedl, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu pracovního úrazu. Následně jí byla dne , datum, doručena výpověď dle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, pro skutkově odlišný výpovědní důvod. Žalobkyně v tomto postupu žalované spatřovala snahu vyhnout se povinnosti zaplatit žalobkyni odstupné.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla, aby soud žalobu zamítnul. Tvrdila, že dlouhodobá pracovní neschopnost žalobkyně nevznikla v důsledku pracovního úrazu. Žalovaná uvedla, že na základě lékařského posudku ze dne , datum, vyzvala žalobkyni k poskytnutí součinnosti při přezkoumání jeho závěrů, avšak žalobkyně ani součinnost ani lékařské zprávy a zdravotní dokumentaci neposkytla, a to ani později v rámci řízení o odškodnění pracovního úrazu u pojišťovny. Z těchto skutečností pak žalovaná dovodila, že pokud by pracovní nezpůsobilost žalobkyně skutečně byla důsledkem pracovního úrazu, neměla žalobkyně důvod neposkytnout žalované součinnost. Žalovaná dále poukázala na § 69 odst. 3 písm. a) zákoníku práce na skutečnost, že žalobkyně žalované neoznámila, že trvá na dalším zaměstnávání, a tedy dle uvedeného zákonného ustanovení nastala fikce skončení pracovního poměru dohodou ke dni , datum, .

3. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila svá tvrzení ohledně úrazového děje. Uvedla, že k úrazu dne , datum, došlo při překládání bedýnek s pečivem z jedné hromady na druhou na rampě určené pro překládku zboží, kdy tyto přepravky chystala k odvozu. Při tom vykonávala rotační pohyb v pase, při kterém jí v jednom okamžiku podklouzla levá noha, ona ztratila rovnováhu a padala z rampy, avšak zachytila se o zábradlí, zatímco pravá noha jí zůstala na rampě, levá noha s pánví visela z rampy dolů. V této poloze se žalobkyně snažila přivolat pomoc, ale nikdo ji neslyšel. Nakonec se jí podařilo mobilem přivolat na pomoc vedoucího prodejny pana , jméno FO, . Již během toho pádu ucítil prudké trhnutí a bolest v zádech a kotníku pravé nohy. Kolega jí zavolal rychlou záchrannou službu, následoval rentgen kotníku a odeslání do domácí péče. Pro přetrvávající, intenzívní bolesti žalobkyně po 4 dnech opět vyhledala lékaře, který ji opětovně vyšetřil kotník a ohledně bolesti zad doporučil klidový režim a návštěvu ošetřujícího lékaře. Toho vyhledala dne , Anonymizováno, a opakovaně dne , datum, , kdy si stěžovala na již nesnesitelné bolesti zad a lékař ji odeslal na obstřik páteře do nemocnice ve , Anonymizováno, . Dne , datum, vyhledala pro nesnesitelné bolesti ošetření na traumatologii v , právnická osoba, , kde podstoupila rentgen pánve a byla okamžitě hospitalizována až do , datum, . Poté následovala léčba na neurochirurgii ve , hodnota, , a po několika odkladech (z důvodů covidových opatření) se dne , datum, podrobila operaci, která vyřešila největší poškození zad, avšak neodstranila veškeré potíže. Žalobkyně je zásadním způsobem omezena v běžném životě, není schopna delšího stání, sezení, ani ležení, často ztrácí cit v pravé noze. Dle posudku o invaliditě klesla její pracovní schopnost o 35 %. Žalobkyně neví, proč v lékařském posudku o bolestném nebylo uvedeno také zranění kotníku, domnívala se, že nejspíš proto, že kotník se podařilo zcela vyléčit. Žalobkyně dále uvedla, že poté, co ji žalovaná odeslala k lékaři za účelem vypracování posudku, této prohlídky se zúčastnila a předložila i požadovanou zdravotní dokumentaci, avšak pro nestandardní přístup lékařky se rozhodla s ní dále nespolupracovat.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně utrpěla dne , datum, úraz na pracovišti žalované a při výkonu práce, samotný následek a průběh úrazového děje byl mezi účastníky sporný.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, a z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely pracovní smlouvu s dohodnutým dnem nástupu do práce , datum, . Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici zástupce vedoucího prodejny s místem výkonu práce nejprve v , adresa, a počínaje od , datum, ve , adresa, .

7. Z listiny nazvané Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne , datum, a z doručenky potvrzující převzetí poštovní zásilky bylo zjištěno, že žalovaná rozvázala se žalobkyní pracovní poměr s uvedením výpovědního důvodu dle § 52 písm. e) zákoníku práce s odkazem na zdravotní stav žalobkyně a lékařský posudek ze dne , datum, , podle kterého žalobkyně není dlouhodobě způsobilá konat dosavadní práci. Výpovědní doba činila 2 měsíce a uplynula , datum, , kdy měl skončit pracovní poměr žalobkyně u žalované. Výpověď byla žalobkyni doručena dne , datum, .

8. Z přípisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni oznámila, že z důvodů překážek na straně zaměstnavatele nebude v období od , datum, do , datum, požadovat od žalobkyně výkon práce.

9. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , zaměstnankyně žalované bylo zjištěno, že tato svědkyně sice podepsala výpověď danou žalobkyni, ale samotnou listinu nesepsala. Svědkyně vypověděla, že si žalovaná vyžádala přezkumný lékařský posudek k posudku, dle kterého žalobkyně pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce z důvodu pracovního úrazu, a o tom žalobkyni informovali. Žalobkyně se však k vyšetření nedostavila, to se stalo někdy v , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, žalovaná se žalobkyní ukončila pracovní poměr výpovědí z důvodu obecného onemocnění. Během výpovědní doby byla žalobkyni vyplácena náhrada mzdy z důvodu překážek, a také jí byla proplacena dovolená. Dle svědkyně žalobkyně od pracovního úrazu se žalovanou nekomunikovala, nereagovala na žádosti pojišťovny o doložení zdravotní dokumentace, a pojišťovna proto odmítla zaplatit náhradu za ztrátu na výdělku, kterou žalovaná žalobkyni vyplatila.

10. Svědek , adresa, při svědecké výpovědi uvedl, že pracoval pro žalovanou jako specialista BOZP. Uvedl, že s žalobkyní byl rozvázán pracovní poměr z důvodu obecného onemocnění. Proti původnímu posudku, který shledal žalobkyni nezpůsobilou k výkonu práce v důsledku pracovního úrazu vznesla žalovaná návrh na jeho přezkoumání, čemuž bylo ze strany posudkového lékaře vyhověno. Žalobkyně se sice nejprve k lékaři dostavila, následně ale už přestala spolupracovat, takže se revizní posudek nedotáhl. Z jeho pohledu byl v tomto stádiu zneplatněný původní posudek, a protože žalobkyně nespolupracovala, dal pokyn k rozvázání pracovního poměru z důvodu obecného onemocnění. Svědek si již nevybavil důvod, pro který požádal o přezkum původního posudku, patrně byl důvod v tom, že Kooperativa pojišťovna a.s. neproplácela náhradu za ztrátu na výdělku. Samotný průběh úrazu si svědek nevybavil.

11. Ze záznamu o úrazu ze dne , datum, (ev. č. zaměstnavatele , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že dne , datum, došlo k pracovnímu úrazu žalobkyně, která utrpěla zranění: „pravá noha/kotník 63“. Jako příčina úrazu je uvedeno „pro nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele“, a jako místo úrazu je uvedeno „, právnická osoba, , prodejna č. , hodnota, , , adresa, “.

12. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne , datum, bylo zjištěno, že dle praktické lékařky žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost a nemůže konat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu.

13. Z emailu zaslaného dne , datum, svědkem , jméno FO, , specialistou BOZP a ZP, personální oddělení, na emailovou adresu , e-mail, bylo zjištěno, že žalovaná podala návrh na přezkoumání lékařského posudku ze dne , datum, o pozbytí zdravotní způsobilosti posuzované k práci z důvodu pracovního úrazu.

14. Z emailové komunikace ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že se svědek , jméno FO, dotázal na emailové adrese , e-mail, , zda se žalobkyně dostavila k lékařce, a jaký je výsledek lékařského posudku, a z odpovědi zjistil, že se žalobkyně k lékařce nedostavila.

15. Ze žádosti , Anonymizováno, pojišťovny, a. s. ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že pojišťovna nejprve žádala a následně urgovala žádost o dodání chybějících dokladů k odškodnění pracovního úrazu žalobkyně, a to posudku o bolestném, potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti, a lékařské zprávy (výpisy ze zdravotní dokumentace, propouštěcí zprávy z nemocnice, doklad o prvotním ošetření bezprostředně po pracovním úraze), prodloužení podpůrčí doby.

16. Z přípisů zástupce žalované zástupkyni žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni nejprve požádala a následně urgovala žádost o dodání listin požadovaných pojišťovnou, tj. posudku o bolestném, potvrzení lékaře o příčinné souvislosti pracovní neschopnosti, a lékařské zprávy (výpisy ze zdravotní dokumentace, propouštěcí zprávy z nemocnice, doklad o prvotním ošetření bezprostředně po pracovním úraze), prodloužení podpůrčí doby a vyjádření žalobkyně k pracovnímu úrazu.

17. Z přípisu právního zástupce žalobkyně právní zástupkyni žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytla posudek o bolestném a potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti do , datum, spolu s informací o výplatě nemocenské i po uplynutí podpůrčí doby v době od , datum, do , datum, s tím, že po tomto datu byl žalobkyni přiznán invalidní důchod.

18. Ze žádosti Kooperativa pojišťovny, a. s. ze dne , datum, bylo zjištěno, že pojišťovna požádala žalovanou, aby zajistila souhlas žalobkyně s nahlédnutím do její kompletní zdravotní dokumentace. Tuto žádost postoupila zástupkyně žalované právní zástupkyni žalobkyně emailem ze dne , datum, , současně žalobkyni navrhla termín (, datum, ) vyšetření u , právnická osoba, a požádala o jeho potvrzení. Tento termín vyšetření sdělila emailem ze dne , datum, paní , jméno FO, z EUC také svědkovi , jméno FO, .

19. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla přivezena rychlou zdravotnickou pomocí s podvrtnutím pravého hlezna při špatném došlápnutí v zaměstnání, doporučen klidový režim a ortéza. Ze zprávy téhož zařízení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla opětovně ošetřena s podvrknutým kotníkem, opět doporučen klidový režim. Z další zprávy téhož zařízení ze dne , datum, bylo zjištěno kontrolní vyšetření pro podvrtnutí a natažení kotníku, doporučena další kontrola. Ze zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že při kontrole po podvrtnutí si žalobkyně stěžovala na bolest pravé dolní končetiny od páteře distálně po zadní straně stehna až po chodidlo, doporučeno neurologické vyšetření a kontrola za 3 týdny.

20. Z lékařské zprávy z neurologické ambulance ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně si stěžovala na bolest při sedání a vstávání v kříži vpravo s propagací do stehna po zadní straně od , datum, , byl proveden obstřik.

21. Z lékařské zprávy ze dne , datum, o traumatologickém vyšetření v , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena pro bolesti pravé kyčle. Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena ve , Anonymizováno, nemocnici , adresa, , pro bolesti v bederní krajině. Z lékařské zprávy téhož zařízení, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že na základě klinického stavu a MR nálezu (objemná pravostranná paramediální hernie disku L5/S1) byla žalobkyni doporučena operace (a stanoven termín , datum, ). Z lékařské zprávy , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , neurochirurgická klinika, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni bylo diagnostikováno onemocnění lumbálních a meziobratlových plotének s radiokulopatií a naplánován příjem k internímu předoperačnímu vyšetření.

22. Ze závěrečné lékařské zprávy ze dne , datum, , neurochirurgická klinika, , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , bylo zjištěno, že žalobkyně byla hospitalizována od , datum, do , datum, k operaci pro masivní hernii disku 15/S1, operace byla provedena , datum, .

23. Z lékařské zprávy ze dne , datum, , , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , bylo zjištěno, že se žalobkyně dostavila na kontrolu po operaci páteře. Žalobkyně uvedla bolest v místě výkonu, že nevydrží déle sedět, chůze tam 20 minut, obtěžuje bolest v zádech, občasné křeče v lýtku a v hýždi. Hybnost se zlepšila, ale stále přetrvává oslabení.

24. Z lékařské zprávy , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně docházela na pravidelné rehabilitace po operaci hernie disku.

25. Z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně absolvovala ve , Anonymizováno, nemocnici , adresa, kontrolu, udala přetrvávající vystřelující bolest do nohy, křeče v lýtku.

26. Z lékařské zprávy ze dne , datum, z akutní ambulance – interní ambulance, , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalobkyně vyhledala ošetření pro zhoršující se křeče v lýtku.

27. Z propouštěcí zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně absolvovala v době od , datum, do , datum, léčebný pobyt s cílem obnovit původní funkce kloubů a páteře a zmírnění bolestí. Žalobkyně konstatovala zmírnění pohybových obtíží, ale stále uváděla významnou bolest v operované oblasti a vystřelující do pravé dolní končetiny.

28. Z lékařské zprávy ze dne , datum, , , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , bylo zjištěno, že si žalobkyně stále stěžovala na přetrvávající bolesti a omezení.

29. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne , datum, , , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , neurochirurgická klinika, bylo zjištěno, že po operaci došlo ke zlepšení stavu žalobkyně, avšak uváděla přetrvávající iritace do kostrče při sedu a do pravého kyčelního kloubu při chůzi.

30. Z lékařské zprávy ze dne , datum, , , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně uváděla sice zlepšení od bolesti, avšak s vystřelováním bolesti do křížové páteře a do pravé hýždě.

31. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že lékař konstatoval ukončení pracovní neschopnosti z pokynu MSSZ, léčba po operaci bederní páteře v souvislosti s pracovním úrazem však nadále trvala.

32. Z posudku MSSZ , adresa, o invaliditě č.j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 35%. Důvodem pro přiznání invalidity žalobkyni byl bolestivý páteřní syndrom včetně stavů po operaci páteře, které posudková lékařka s ohledem na pracovní zařazení žalobkyně vyhodnotila jako středně těžké funkční postižení.

33. Z posudku o bolestném ze dne , datum, (na formuláři pojišťovny) bylo zjištěno, že v kolonce „klasifikace poškození zdraví“ je uvedeno, že žalobkyně špatně šlápla a vedle poranění hlezna je uvedena také operace bederní páteře. .

34. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že v den, kdy došlo k úrazu, nastoupila ranní směnu a někdy po , Anonymizováno, . hodině šla na rampu skládat bedýnky od pečiva. Rampa je mimo prodejnu, je ve výšce a zábradlí je jen na jedné straně u schodů. Žalobkyně skládala bedny na paletu u stěny a při tom byla asi 20 cm od kraje rampy. Při té činnosti jí podklouzla levá noha a začala padat z rampy rotačním pohybem, kdy jí pravá noha zůstala na rampě a levou stranou padala. Nějak se jí podařilo levou rukou chytit za zábradlí, ucítila při tom ostrou bolest, škubnutí v zádech. Potom volala o pomoc. Žalobkyně už si nepamatovala, jak dlouho tam takto byla. Byla v šoku. Následně si telefonem zavolala kolegu , Anonymizováno, , který přivolal záchranou službu. Záchranka ji odvezla do nemocnice ve , Anonymizováno, , kde ji ošetřil doktor , Anonymizováno, , který viděl krvácející kotník, a proto ji poslal na rentgen toho kotníku. Žalobkyně uvedla, že si však stěžovala na bolest celého těla. Následně byla propuštěna do domácího ošetřování. Žalobkyni se to nezdálo, a proto jela na pohotovost do , Anonymizováno, , kde ji ošetřující lékař doporučil klid a trpělivost I při následné kontrole v nemocnici byl doporučen klidový režim. V nemocnici byla žalobkyně znovu , datum, , ale v té době už skoro nemohla vstát z postele, proto ji odeslali na vyšetření na neurologii. Protože se zdravotní stav dále zhoršoval, a žalobkyně už jen ležela a třásla se, odvezl ji manžel , datum, do , právnická osoba, . Odtud ji poslali na neurologické vyšetření do , Anonymizováno, nemocnice v , Anonymizováno, , kde ji akutně hospitalizovali. Následující den CT vyšetření ukázalo masivní výhřez plotének a utlačování nervů v končetinách a byla naplánována operace ve , Anonymizováno, nemocnici v , Anonymizováno, . Ta proběhla po odkladech z důvodů covidových opatření , datum, . Po operaci následoval klidový režim, lázeňský pobyt a rehabilitace. Žalobkyně však v , Anonymizováno, pro velké bolesti vyhledala ošetření na pohotovosti v , Anonymizováno, , kde skončila na kapačkách. Poté, co jí byla prodloužena podpůrčí doba a potvrzena invalidita prvního stupně, informovala o situaci pana , Anonymizováno, , oblastního vedoucího žalované. Žalovaná ji poté vyzvala, aby se dostavila k lékařské prohlídce u , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , kterou žalobkyně absolvovala , datum, . Doktorka potvrdila, že další výkon práce pro následky pracovního úrazu nebude možný, a tuto zprávu žalobkyně zaslala žalované. Následně žalobkyni kontaktovala druhá lékařka, která byla v ambulanci s doktorkou , Anonymizováno, , a činila na žalobkyni nátlak, aby podepsala nějaké papíry. Žalobkyně si to chtěla promyslet a nic nepodepsala. Asi po týdnu se tato doktorka ozvala znovu, ale žalobkyně nic nepodepsala. Následně jí žalovaná doručila výpověď. Žalobkyně uvedla, že před úrazem se se zády nijak neléčila. To, že v záznamu o úraze je zmíněn toliko kotník, přičítá tomu, že se jednalo o viditelné zranění, kterému se v ten moment všichni věnovali. Žalobkyně uvedla, že byť žalované průběžně zasílala lékařské zprávy, žalovaná ji kontaktovala až ve chvíli, kdy žalobkyně oznámila přiznání invalidity, a žalovaná po ní chtěla, aby navštívila , právnická osoba, . Žalobkyně dále doplnila, že v současné době je stále v péči neurochirurgie a neurologie, bere léky na bolest, probíhají rehabilitace, je odkázána na pomoc rodiny.

35. Ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že byl uvnitř v prodejně, když mu žalobkyně zavolala na telefon, že je na rampě. V okamžiku, kdy tam přišel, tak seděla na rampě a držela si kotník. Řekla, že asi spadla, bylo vidět, že ji to bolí, nemohla se postavit, tak zavolal záchranku, protože nevěděl, jestli se třeba neuhodila do hlavy. Počkal pak na její příjezd, pomohl žalobkyni naložit do sanitky (odnesl ji tam v náručí), neboť nebyla schopna slézt z rampy. Následně informaci o úrazu žalobkyně zavolal oblastního vedoucího. Svědek si pamatoval, že si žalobkyně stěžovala na nohu, zda mluvila i o zádech, tím si nebyl zcela jistý.

36. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , soudem ustanoveného znalce z oboru zdravotnictví, odvětví různá se specializací posudkové lékařství, ze dne , datum, bylo zjištěno, že znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že jedinou příčinou dlouhodobého pozbytí způsobilosti žalobkyně k výkonu (dosavadní) práce je lumboishciadický syndrom l.dx. (bolesti bederní páteře se šířením do pravé končetiny na podkladě výhřezu meziobratlové ploténky v bederním úseku páteře, jež byla operována dne , datum, ), přičemž uvedené obtíže jsou dle znalce v přímé souvislosti s pracovním úrazem popsaným v žalobě. Závěry znaleckého posudku znalec potvrdil též při svém výslechu u soudního jednání. Připustil sice, že nemůže s naprostou jistotou říci, že potíže s páteří nastaly u žalobkyně jako důsledek pracovního úrazu, ale s ohledem na skutečnost, že se projevily v době krátce po úrazu kotníku, a také s ohledem na fakt, že v lékařské dokumentaci žalobkyně nejsou žádné dřívější záznamy o obtížích s páteří, učinil závěr s vysokou pravděpodobností jistoty v tom směru, že lumboischiadický syndrom se u žalobkyně rozvinul právě v souvislosti s pracovním úrazem ze dne , datum, . Uvedl, že v lékařské dokumentaci nenalezl zdokumentování žádné jiné události, která by mohla ke vzniku tohoto syndromu přispět. Teoreticky by bylo možné např. v důsledku chůze o berlích, ale i to by pak bylo důsledkem pracovního úrazu. Potíže s páteří, jak jsou popsány v lékařských zprávách, u žalobkyně postupně gradovaly, což není zcela obvyklé, neboť se tento syndrom zpravidla objeví jako akutní obtíž, ale v praxi se tento průběh vyskytuje relativně často. Úrazový děj, jak jej popsala žalobkyně, dle názoru znalce mohl být příčinou diagnózy lumboishciadického syndromu l.dx, který byl zjištěn u žalobkyně.

37. Z provedeného dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně jako zaměstnanec žalované na pracovišti žalované utrpěla dne , datum, při výkonu práce pro žalovanou úraz, spočívající v poranění kotníku, ale též poranění bederní páteře, popsané následně jako lumboishciadický syndrom l.dx. Tuto skutečnost má soud zcela jednoznačně prokázanou ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Znalec zcela přesvědčivě ve znaleckém posudku i při své následné výpovědi popsal, že byť poranění páteře není zdokumentováno v lékařských zprávách v den úrazu, je popsáno v následných dnech. V předchozí lékařské dokumentace nebyly zjištěny žádné problémy s páteří, ty se objevily až po úraze, přičemž z lékařských zpráv nebyla zjištěna žádná jiná událost než předmětný úraz, který by vznik tohoto syndromu vysvětloval. Námitka žalované, že se žalobkyně mohla zranit po předmětném pracovním úraze, je pouze ničím nepodloženou domněnkou. Úrazový děj, jak jej žalobkyně popsala, dle znalce mohl vést ke vzniku poranění, které se rozvinulo do uvedeného syndromu. Zároveň znalec uzavřel, že tento lumboishciadický syndrom l.dx je jedinou příčinou toho, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla způsobilost k výkonu práce u žalobkyně. Soud závěry tohoto znaleckého posudku shledal přesvědčivé, neboť znalec zodpověděl na všechny otázky soudu, logicky a přesvědčivě své závěry odůvodnil, vypořádal se z námitkami účastníků. Tento znalecký posudek není v rozporu ani s jinými ve věci provedenými důkazy. Žalobkyně při účastnickém výslechu popsala pád jako rotační pád ve snaze zabránit pádu z rampy ve výšce asi 2,5m, kdy ucítila škubnutí v zádech. Následně si stěžovala na bolest celého těla. Pokud v záznamu o úraze a v prvotních lékařských zprávách je jako poranění uvedeno pouze převrácení kotníku pravé nohy s odřeninou, nikterak to závěry znaleckého posudku nevyvrací. Žalobkyně byla po úrazu otřesena, zranění pravé nohy bylo evidentní, a bolest „celého těla“ mohla být samotnou žalobkyní i lékaři v první chvíli snadno bagatelizována jako prosté namožení či natažení v důsledku nečekaného rázného pohybu těla. Bolestmi zad se lékaři začali zabývat dle lékařské zprávy z neurologické ambulance , Anonymizováno, nemocnice , adresa, až dne , datum, , tedy necelé tři týdny po pracovním úrazu. V tuto chvíli již začaly odeznívat potíže s poraněnou nohou, a o to intenzívněji se žalobkyni ohlásily potíže se zády. Skutečnost, že se žalobkyně bezprostředně po úraze cítila velmi potlučená, ostatně potvrdil též svědek , jméno FO, , který popsal, že žalobkyně seděla na rampě a po příjezdu záchranné služby nebyla , Anonymizováno, z rampy sejít, takže ji v náručí přenesl na lehátko. Soud proto ze závěrů tohoto znaleckého posudku vyšel (viz též závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1220/2021), a vypracování revizního znaleckého posudku, jak navrhovala žalovaná, pro nadbytečnost zamítl.

38. Dále má soud za prokázané, že žalovaná rozvázala s žalobkyní pracovní poměr výpovědí, a to z důvodu, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla způsobilost k výkonu práce u žalované, a to z důvodu tzv. obecného onemocnění (nikoliv z pracovního úrazu). V listině o rozvázání pracovního poměru výpovědí bylo sice odkázáno na lékařský posudek ze dne , datum, , který jako důvod dlouhodobého pozbytí způsobilosti k výkonu práce uvádí pracovní úraz, nicméně z textu je zjevné, že žalovaná chtěla rozvázat pracovní poměr se žalobkyní z důvodu pozbytí způsobilosti k výkonu práce pro obecné onemocnění. O tom svědčí odkaz na příslušné zákonné ustanovení ]§ 52 písm. e) zákoníku práce], a jednoznačně to prokázaly též svědecké výpovědi svědkyně , jméno FO, a svědka , adresa, , kteří rozvázání pracovního poměru realizovali.

39. Soud zamítl doplnění dokazování též výslechy svědků - ošetřujících lékařů žalobkyně v jednotlivých ambulantních a léčebných zařízeních k prokázání tvrzení žalobkyně o průběhu léčby, neboť toto tvrzení je dostatečně zmapováno právě lékařskými zprávami. Stejně tak i soud zamítl doplnění dokazování výslechem partnera žalobkyně a její tchýně k prokázání tvrzení o jejím stavu těsně po úraze, neboť i v tomto směru bylo provedeno dostatečné dokazování zejména znaleckým posudkem.

40. Dle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

41. Soud se nejprve zabýval tím, zda byla dodržena lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dle § 72 zákoníku práce. Žalobkyni byla výpověď z pracovního poměru doručena dne , datum, , pracovní poměr měl skončit uplynutím výpovědní doby, tj. do , datum, . Jestliže žaloba byla podána u soudu dne , datum, , učinila tak žalobkyně v zákonné lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr zaniknout.

42. Dále se soud zabýval samotnými důvody rozvázání pracovního poměru.

43. Žalobkyně namítala neurčitost tohoto právního jednání, neboť z textu rozvázání pracovního poměru není zřejmé, z jakého důvodu dochází k rozvázání pracovního poměru, zda dle § 52 písm. d) zákoníku práce anebo dle § 52 písm. e) zákoníku práce.

44. Jak již bylo uvedeno shora ve skutkových zjištění, soud dospěl k závěru, že žalovaná rozvázala s žalobkyní pracovní poměr dle § 52 písm. e) zákoníku práce (pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost). Byť samotný text rozvázání pracovního poměru mohl vyvolávat pochybnosti o tom, z jakého důvodu došlo k rozvázání pracovního poměru, soud v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.5.2012 sp.zn. 21 Cdo 1138/2011) zjišťoval úmysl (vůli) jednajícího - tedy zaměstnavatele (dle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Jak prokázaly svědecké výpovědi svědkyně , jméno FO, i svědka , adresa, , úmyslem žalované jako zaměstnavatele bylo rozvázat pracovní poměr s žalobkyní z důvodu, že dlouhodobě pozbyla způsobilost k výkonu práce pro tzv. obecné onemocnění, nikoliv pro pracovní úraz, neboť žalovaná měla pochybnosti o tom, že si při pracovním úraze dne , datum, poranila záda. Soud tedy v tomto směru shledal rozvázání pracovního poměru výpovědí určitým právním jednáním.

45. Podle § 52 písm. d) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

46. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilosti.

47. K tomu Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 5. 2022, č. j. 21 Cdo 530/2022, uvedl: „Nadále (tedy i po novele zákona o specifických zdrav. službách, provedené zákonem č. 202/2017 Sb.) je tak zapotřebí vycházet ze závěrů, které [ve vztahu k problematice posuzování platnosti výpovědi z pracovního poměru, dané zaměstnanci podle ustanovení § 52 písm. d), popř. písm. e) zák. práce] učinil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 42/2017. Nejvyšší soud zde vyslovil závěr, že při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zák. práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Uvedené současně znamená, že výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle § 52 písm. e) zák. práce není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává; uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Ode dne , datum, (na rozdíl od předešlé právní úpravy) zaměstnavatel může platně přistoupit k výpovědi podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, i když nemá k dispozici řádné posouzení zdravotního stavu zaměstnance lékařem, musí však v průběhu řízení prokázat, že zaměstnanec skutečně vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.“48. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně pozbyla pracovní způsobilost v důsledku pracovního úrazu, který utrpěla dne , datum, . Jestliže s ní žalovaná rozvázala pracovní poměr z důvodu uvedeném v § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy z důvodu, že pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění, nebyly pro takové rozvázání pracovního poměru shledány důvody. Protože výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem zaměstnanci musí vždy obsahovat důvod pro rozvázání pracovního poměru, a to vymezený skutkově, a nelze jej dodatečně měnit (viz § 50 odst. 4 zákoníku práce), přičemž u žalobkyně nebylo shledáno, že by pozbyla způsobilost k výkonu práce u žalované z důvodu tzv. obecného onemocnění, soud shledal výpověď ze dne , datum, neplatnou a žalobě vyhověl.

49. Pro úplnost soud konstatuje, že se blíže nezabýval tvrzením žalované v tom směru, že jí žalobkyně neoznámila trvání na dalším zaměstnávání, a tedy že došlo k ukončení pracovního poměru fikcí dle § 69 odst. 3 zákoníku práce, neboť tato tvrzení nebyla pro posuzovanou věc relevantní. Žalobkyně se žalobou domáhala jen určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, aniž by současně uplatnila jakékoli finanční nároky, ať už z důvodu náhrady mzdy nebo nevyplaceného odstupného, a tudíž je (v tomto řízení) tvrzení o (ne)projevení vůle o trvání na dalším zaměstnávání irelevantní.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů. Tyto náklady představuje:(i) soudní poplatek ve výši 2 000 Kč;(ii) odměna advokáta za 8 úkonů právní služby [(převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, doplnění žaloby ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, (počítáno jako dva úkony, neboť jednání trvalo 3 hodiny) a dne , datum, ], jejíž výše dle § 7 bod 5. a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), činí 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 20 000 Kč;(iii) paušální náhrada hotových výdajů dle § , Anonymizováno, odst. 1 a 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý z 8 shora uvedených úkonů, celkem 2 400 Kč;(iv) náhrada za promeškaný čas strávený cestou ze sídla advokátky žalobkyně na čtyři jednání soudu a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (tj. na cestě k jednání soudu dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vozidlem ze sídla advokátky do , Anonymizováno, a zpět při době trvání jedné cesty tam a zpět v délce 48 minut dle www.google/maps.com (tj. 2 půlhodiny na jednu cestu, celkem tedy 8 půlhodin) a dále vlakem z , adresa, a zpět dne , datum, při době trvání cesty tam 181 minut a zpět 175 minut (13 půlhodin), dne , datum, při době trvání cesty tam 154 minut a zpět 210 minut (13 půlhodin), , datum, při době trvání cesty tam 159 minut a zpět 154 minut (12 půlhodin) a dne , datum, při době trvání cesty tam 151 minut a zpět 148 minut (tedy 11 půlhodin), celkem 57 započatých půlhodin, náhrada za promeškaný čas činí 5 700 Kč; a(v) náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t., a to jízdné v doložené výši za cestu k jednání dne , datum, ; vlakem ze sídla advokátky do sídla soudu a zpět 819 K; za tři cesty (k jednání dne , datum, , , datum, a , datum, ) vlakem z , Anonymizováno, do sídla soudu a zpět ve výši celkem , částka, a dále náhrada za dvě cesty k jednání soudu dne , datum, , , datum, ze sídla advokátky do , Anonymizováno, a zpět osobním vozidlem , Anonymizováno, spz: , SPZ, (při délce jedné cesty tam a zpět 44 km a trvání cesty 48 minut dle www.google/maps.com) s průměrnou spotřebou vozidla dle technického průkazu 6,7 l/100 km a při stanovené výši průměrné ceny pohonných hmot (BA) , částka, /1 l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč / 1 km jízdy, jedna jízda 350,25 Kč, obě jízdy celkem 700,50 Kč; a dále náhrada za jednu cestu k jednání soudu dne , datum, ze sídla advokátky do , Anonymizováno, a zpět osobním vozidlem , Anonymizováno, spz: , SPZ, (při délce jedné cesty tam a zpět 44 km a trvání cesty 48 minut dle www.google/maps.com) s průměrnou spotřebou vozidla dle technického průkazu 6,7 l/100 km a při stanovené výši průměrné ceny pohonných hmot (BA) 38,20 Kč/1 l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,60 Kč / 1 km jízdy, celkem 359,01 Kč; náhrada cestovních výdajů tak činí 3 802,51 Kč.Celková výše žalobkyni přiznaných nákladů řízení tak činí 33 902,51 Kč.

51. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

52. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil, proti účastníkům podle výsledků řízení, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil v řízení neúspěšné žalované povinnost nahradit náklady státu, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. Náklady státu spočívají ve státem zálohovaném (vyplaceném) svědečném a znalečném. Protože výše těchto nákladů nebyla ke dni vyhlášení rozsudku známa, soud v souladu s § 155 odst. 1 o.s.ř. rozhodl pouze o základu nároku s tím, že výše nákladů řízení a lhůta k plnění budou stanoveny v samostatném usnesení.