9 C 28/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 40 871 Kč

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 40 871 Kč, se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti zaplatit žalobkyni částku 40 871 Kč s následujícími tvrzeními. Příslušnost soudu je dle § 9 odst. 1, § 84, § 85 odst. 6 o. s. ř., věcně příslušný soud je okresní, místně příslušný soud, v jehož obvodu má žalovaná obec území, č. 49 přílohy č. 3 k zákonu o soudech a soudcích, Okresní soud Praha-východ. Dne 14. 12. 2024 cca 8:20 hodin žalobkyně při venčení psů upadla na namrzlém povrchu chodníku, , adresa, (končí , adresa, ), území žalované. K pádu došlo, ač žalobkyně šla velmi pomalu, a maximální opatrností a obezřetností, měla vhodnou obuv, nemohla volit jinou trajektorii chůze, přecházela z chodníku silnici v místě určeném pro přecházení chodců. Volbou jiné trajektorie by vytvořila nepředvídatelný pohyb pro ostatní účastníky silničního provozu, vstoupila by do hlavní silnice v úseku, kde se stáčí (odkazuje mapu s vyznačením pádu). Svědkem situace p. , jméno FO, , též venčil psa. I on měl problém na kluzkém chodníku udržet rovnováhu. Žalobkyni pomohl po pádu vstát, zavolat manželovi, aby přijel. Zdůrazňuje, že šla velmi opatrně, věnovala zvýšenou pozornost předejití případnému pádu s vědomím hrozby ledovky. Ven šla až za světla (standardně venčí dříve, za tmy), řádně oblečena, obuta v zimní obuv s hrubou podrážkou. Přizpůsobila pobyt venku plánu zimní údržby, která již měla být v úseku provedena. Přesto se jí nezdařilo na namrzlém chodníku udržet rovnováhu. Je přesvědčena, že splnila povinnost přizpůsobit se stavu chodníku, předejít úrazu (ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 2315/15). Předešlý den byla meteorologická výstraha před rizikem výskytu náledí (web, sociální sítě, ČHMÚ, zpravodajské servery). Žalovaná měla jako vlastník chodníku, místní komunikace (§ 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) dostatek času a prostoru jej náležitě ošetřit, předejít možným incidentům. Žalobkyně předkládá komunikaci s žalovanou, leden 2021, z ní zřejmé, že zimní údržba komunikací žalovanou je pro její obyvatele dlouhodobý problém (lze označit řadu dalších svědků, mohou dosvědčit žalostný stav zimní údržby v lokalitě). Již v rámci komunikace z roku 2021 jí byly poskytnuty , tituly před jménem, , jméno FO, (starosta) informace, mj., že plán zimní údržby (kopírující zákonná ustanovení) má zabezpečit bezpečný pohyb chodců přizpůsobený mj. povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Vyznačená část chodníku je na páteřní průjezdní trase územím žalované, lze důvodně očekávat, včasnou a prioritní zimní údržbu, při mírném náklonu chodníku a místu pro přechod chodců směrem k hustě obydlené lokalitě sídliště, alespoň základní ošetření. Trasa je v I. pořadí plánu zimní údržby. Dle čl. 7.2. plánu zimní údržby žalované „Odstraňování se provádí v pracovní i mimopracovní dny a je započato ihned po zahájení pracovní doby, v mimopracovní dny nejpozději do 8. hodiny ranní“. Žalobkyně důvodně čekala, že je-li žalovaná předem informována o riziku tvorby náledí, jedná se o páteřní trasu zařazenou v I. pořadí zimní údržby, vstoupí tak na chodník v době po provedení základní zimní údržby, pohyb bude bezpečný s vynaložením úsilí, které lze spravedlivě žádat. Žalobkyně je přesvědčena, že je žalovaná odpovědná za vznik následné újmy na jejím zdraví pro porušení generální prevenční povinnosti, § 2900 an. o. z. Uplatnění odpovědnosti tohoto druhu výslovně předpokládá judikatura NS ČR (sp. zn. 31 Cdo 1621/2020). Vznik odpovědnosti vlastníka komunikace zde dle NS ČR „odvisí od konkrétního zaviněného jednání vlastníka komunikace porušujícího právní povinnost – typicky zanedbání pravidelné zimní údržby či jiné péče o stav komunikace“. Prevenční povinnost, provádění údržby komunikace, žalovaná zanedbala, chodník nijak neošetřila, ač k tomu po zveřejnění meteorologických výstrah měla čas i prostor. Úraz žalobkyně je přímý důsledek opomenutí žalované. Na povrchu chodníku nebyla žádná viditelná námraza, přes veškerou opatrnost a obezřetnost riziko pádu na konkrétním místě nemohla předpokládat. Byl-li by chodník náležitě ošetřen a bezpečně schůdný, k pádu by nedošlo. Závěru o odpovědnosti žalované za vzniklou škodu nasvědčuje i judikatura vrcholných soudů, např. a contrario sp. zn. 25 Cdo 548/2020 (od tohoto případu se odlišoval právě tím, že žalovaná obec v době pádu žalobkyně již prováděla zimní údržbu komunikací, zde tomu tak nebylo). Dle žalobkyně žalovaná má povinnost hradit vzniklou škodu. Dle § 2958 o. z. vůči žalované proto uplatňuje nárok na úhradu bolestného, odkazuje především lékařské zprávy vyšetření na chirurgické klinice , právnická osoba, z 14. 12. 2024, 17. 12. 2024, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně pro pád utrpěla tříštivou nitrokloubní zlomeninu zápěstí, klasifikace S6212 dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví za bolest a ztížení společenského uplatnění z 12. 3. 2014, toto poranění hodnotí 90 body. Po násobení počtu bodů jedním procentem hrubé měsíční nominální mzdy za třetí čtvrtletí roku 2024 (45 412 Kč) činí vypočtená částka bolestného celkem 40 871 Kč. Při kontrole 4. 2. 2025 přetrvávající omezená hybnost, nutnost rehabilitací, riziko trvalých následků (jejich posouzení připadá do úvahy až po ustálení zdravotního stavu). Žalobkyně je omezena na běžném způsobu života, zejm. pracovní činnosti a péči o osoby blízké, domácnost. Dne 13. 1. 2025 zaslala prostřednictvím právní zástupkyně žalované předžalobní výzvu, uplatnila nárok na odškodnění nemajetkové újmy na zdraví. Žalovaná se nevyjádřila. Je tak nucena uplatnit svůj nárok žalobním návrhem, uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví za utrpěnou bolest 40 871 Kč.

2. K vyjádření žalované žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení: Žalovaná tvrdí, že 14. 12. 2024 nebyla na území žalované ledovka, nebylo tak třeba ošetření nad rámec běžné údržby, žalobkyně ledovku neprokazuje. Žalobkyně odkazuje fotodokumentaci připojenou k žalobě, navržený výslech svědka. Je schopna navrhnout řadu svědků schopných se vyjádřit, jaké panovaly daný den podmínky. Prokazuje i způsob přecházení, předložila listiny, z nichž vyplývá, kde chodník pro chodce končí a navazuje místo pro přecházení chodců. Je zjevné, že volit jinou trajektorii pohybu znamená mj. vstoupit do hlavní vozovky. I k tomuto označen svědek, viděl trajektorii pohybu žalobkyně, pád vedoucí k poranění i vybavení žalobkyně, v němž chůzi uskutečnila, jak opatrně si při pohybu počínala. Tato osoba v obci trvale dlouhodobě bydlí, má přímou zkušenost s kvalitou údržby chodníků a ostatních komunikací. V blízkosti žalobkyně se nenacházejí vhodnější trasy. Žalobkyně volila nejkratší, nejbezpečnější, variantu, krátkou trasu po chodníku pro chodce. Nadto zcela logické, že psa nelze venčit pouze tak, že se „vynese“ před vstupní dveře domu a hned zase zpět, jen proto, že snad žalobkyně má počítat s tím, že údržba nebude dle plánu údržby. Žalovaná tvrdí, že žalobkyně neprokazuje ani tvrzení o vhodné obuvi. Žalobkyně s ohledem na svůj zdravotní stav (zejm. chronické potíže s koleny) věnuje výběru obuvi mimořádnou pozornost. V době úrazu měla outdoorovou obuv zn. Keen, běžně ji užívá při venčení psa v zimních měsících bez ohledu na povětrnostní podmínky, s gumovou podrážkou tlumící nárazy, zajišťující stabilitu, zcela vhodnou s ohledem na povětrnostní podmínky. Venčení psů žalobkyně není rizikovým faktorem, váha a velikost francouzského buldočka nemůže ovlivnit pohyb žalobkyně, za vodítko ji např. strhnout. I dle předložené lékařské zprávy tělesná konstituce žalobkyně vylučuje snadné vyvedení z rovnováhy, ovlivnění pohybem tohoto plemene psa. Jedinou příčinou pádu byla jen a pouze nepředvídatelná závada ve schůdnosti. Má za to, že je dána pasivní legitimace. Žalovaná se dovolává přenesení správy na jiný subjekt. Ačkoliv se dovolává přenesení správy na jiný subjekt, tak jak vyplývá z náplně odboru majetku žalované, veškeré tvrzené činnosti má vykonávat právě tento odbor, mj. do náplně jeho činnosti spadá „Plnění úkolů na úseku komunikací a silničního hospodářství, zajištění výkonu státní správy na úseku komunikací a silničního hospodářství – správní řízení týkající se komunikací“ a dále „majetek obce a péče o něj – zajištění komplexní správy nemovitého majetku“. Rozsah správy vymezený žalovanou je pro třetí osoby nesrozumitelný, není zjevné, v jakém rozsahu a režimu došlo k přenesení výkonu určitých činností na správce. Rozsah správy není vůči třetím osobám vyznačen ani na příslušném listu vlastnictví. Ač již 13. 1. 2025 adresovala žalované žalobkyně předžalobní výzvu, neobdržela žádnou reakci, informaci, že se žalovaná cítí pasivně nelegitimována a proč. Nikde není uveřejněn soupis komunikací svěřených do správy tvrzeného správce, není ani součástí Sbírky listin, správcovství není vyznačeno u konkrétního pozemku, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Zřizovatelská listina, jíž žalovaná odkazuje, obsahuje odkaz na přílohu, která ale není veřejně dostupná zákonem předvídaným způsobem. Ručitelský závazek umožňuje dovolávat se povinnosti přímo vůči vlastníkovi komunikace, ale výzvy k uplatnění ručitelského závazku není třeba, je-li zjevné, že by dlužník dluh nesplnil. Tomu neodporuje ani judikatura, naopak. Tvrzený správce, na něhož měla být činnost převedena, neplní řádně povinnosti dle z. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, účetní závěrky a výkazy nezakládá. Poslední založený dokument je účetní závěrka, rok 2022. Nadto z ní vyplývá záporný hospodářský výsledek, tj. byl-li by nárok žalobkyně důvodný, není majetek, z nějž by mohl být nárok žalobkyně uspokojen. Rok 2024 na webových stránkách žalované uveřejněn výhled na rok 2025, dle nějž též tvrzený správce není schopen závazek žalobkyně jakkoli uspokojit, výnos rok 2024 celkem 11 380 000 Kč, náklady 11 585 000 Kč, veškeré příjmy toliko příspěvek žalovaného jako zřizovatele. Třeba zdůraznit absenci transparentního vymezení rozsahu správy ve vztahu k třetím osobám, které jsou tak ve značně znevýhodněném postavení. Primární motivací podání žaloby je dlouhodobě zanedbaný technický stav komunikací na území žalované, nevykonávaná, zcela chybějící, údržba, pasivní přístup žalované k řešení stavu, obyvatelé obce si opakovaně stěžují. Proto se žalobkyně rozhodla neuplatňovat nárok na náhradu dalších nákladů, které jí v souvislosti s úrazem vznikly (ztráta příjmu v souvislosti s omezením pracovního výkonu, náklady na dopravu k lékaři a zpět, poškození mobilního telefonu apod.), ač by na jejich úhradu mohla mít nárok. Při jednání soudu k výzvě žalobkyně výslovně uvedla, že výzvu k plnění správci nečinila. Má vůli od samého počátku věc řešit výhradně s žalovanou.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává. Žalobkyně tvrdí, že utrpěla úraz při venčení psů pádem na namrzlém povrchu chodníku, , adresa, , šla opatrně, přizpůsobila rychlost chůze, měla odpovídající obuv s hrubou podrážkou, volila vhodnou trasu, atp., žalovaná zanedbala zimní údržbu chodníku, přes meteorologické výstrahy jej neošetřila. Žalovaná tvrdí, že dne 14. 12. 2024 ledovka v obci , adresa, nebyla, nebylo tak nutné, chodník ošetřit nad rámec běžné údržby. Žalovaná přesvědčena, že prevenční povinnost nezanedbala, jak tvrdí žalobkyně. Považuje za důležité, že žalobkyně existenci namrzlého povrchu chodníku sic tvrdí, ale nijak neprokazuje. Odkázala-li zveřejněné varování ČHMÚ před ledovkou, facebookové stránky, převzatý do článku serveru novinky.cz., tak varování se týkalo Vysočiny, Jihočeského, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje pátek 19 - sobota 9 hodin, nikoliv Středočeského kraje, vidno i z obrázku v článcích. Stav chodníku v době, kdy žalobkyně upadla, žalobkyní tvrzený namrzlý povrch, není nijak nedoložen, žalovaná jej sporuje. Žalobkyní doložené fotografie místa pádu z 28. 12. 2024 jsou bezpředmětné, pořízeny dva týdny po úrazu. Sporuje tvrzení žalobkyně „přecházela z chodníku silnici v místě určeném pro přecházení chodců“ a volba jiné trajektorie vytvoří nepředvídatelný pohyb pro ostatní účastníky silničního provozu, toto neprokazuje. Neprokazuje, že šla po chodníku velmi pomalu s maximální opatrností, obezřetně, s vhodnou obuví. Žalovaná to sporuje především s ohledem na tvrzení o venčení psů. Dle čl. 3.2 , adresa, zimní údržby místních komunikací a chodníků na území obce , adresa, mezi základními povinnostmi uživatelů místních komunikací: „při chůzi po chodnících a komunikacích, kde se podle tohoto plánu zmírňují závady ve schůdnosti, dbát zvýšené opatrnosti a věnovat pozornost stavu komunikace (např. zamrzlé kaluže, kluzkost ve stínu stromů a budov atd.)“. Nijak neprokazuje volbu nejvhodnější trasy. Psi byli venčeni 200 m od bydliště na rušné křižovatce. Žalobkyně věděla, že může hrozit náledí (to sama tvrdí), ale venčila psy poměrně daleko od bydliště. V blízkosti bydliště jsou bezpochyby vhodnější trasy a lokality k venčení psů, než, jak sama žalobkyně uvádí, „páteřní průjezdní trasa územím žalované“, křižovatka , adresa, a Jednosměrná. Žalobkyně odkazuje e-mailovou komunikaci z ledna 2021, stížnost na zimní údržbu komunikací žalovanou. Dle žalobkyní doložené komunikace, starosta obce , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyni odpověděl, mj., „Vnitrobloky sídlišť jsou ve správě majitel bytových domů a zajišťují si smluvně zimní údržbu sami. Obec uklízí jen okrajové komunikace a část příjezdové komunikace k domům 16 a 17. Zimní údržba se neprovádí nejen na lesních a parkových cestách, ale i všude tam, kde to není technicky možné. Jsou to například slepé uličky bez obratiště, velmi úzké uličky v bývalých chatových osadách apod. Obvykle tak, kde existuje i nějaká variantní cesta, která může být i mírně delší. Sem patří i nezpevněný chodník v Jednosměrné. Tomuto místu se dá vyhnout, pokud je neschůdné, ulicí , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .“. Žalobkyně byla upozorněna, že zmírnění závad není dokonalé odstranění, chůzi nutno přizpůsobit povětrnostním situacím, jejím důsledkům, tzn. musí mít vhodnou obuv, nesmeky, hole, apod., dle místních podmínek. I samo venčení psů může znamenat, že psi (např. spatření jiného psa) mohou trhnutím způsobit neočekávaný a nekontrolovaný pohyb pána. Žalovaná nespekuluje, zda to nastalo, když se psi žalobkyně setkali se psem p. , jméno FO, (tvrzení žalobkyně). Je ale přesvědčena, že žalobkyně si nepočínala ke všem okolnostem dostatečně obezřetně (judikatura civilních soudů, velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR, sjednocující rozsudek sp. zn. , spisová značka, ). Není důvod přehodnotit dosavadní ustálený výklad ustanovení silničního zákona, pojmu „závady ve schůdnosti“, § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jeho právních důsledků. Míra předvídavosti - definiční znak „závady ve schůdnosti“ je odvozena od celkového stavu komunikace, každý chodec povinen vyhodnotit. Je dán požadavek obvyklé míry pozornosti, nutno zvážit stav, v němž se přibližně nachází úsek komunikace, kam chodec hodlá vstoupit, nemůže být pro chodce nijak nepřiměřený, nečekaný, překvapivý. „Závadou ve schůdnosti“ je pouze místo celkovému stavu komunikace a okolním poměrům se vymykající sníženou kvalitou, právě ona nepředvídatelnost pro chodce jinak volícího způsob chůze přizpůsobený obecně panujícím podmínkám. Dle žalované ze závěru, že odpovědnost dle zákona o pozemních komunikacích má objektivní charakter, neplyne, že vlastník komunikace odpovídá za veškerou újmu způsobenou chodcům závadami ve schůdnosti komunikací. Zákon o pozemních komunikacích vlastníku komunikace umožňuje zprostit se vzniklé odpovědnosti, prokáže-li naplnění některého liberačního důvodu, § 27 odst. 3 zmíněného zákona. Vždy lze učinit závěr o spoluúčasti poškozeného na způsobení újmy. Vždy důsledně zkoumat všechny rozhodné okolnosti případu, zda chodec zvolil ze všech dostupných cest nejbezpečnější, užil správnou obuv, přizpůsobil tempo stavu komunikace, apod. Dle žalované důležité, že žaloba uplatňuje náhradu újmy pro závadu ve schůdnosti chodníku, § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, dle nějž „Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“ ve spojení s § 27 odst. 6 citovaného zákona, dle nějž „Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.“. Dle § 9 odst. 3 věty druhé zákona o pozemních komunikacích Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Žalovaná uvádí, že žalobkyně odkazuje , adresa, zimní údržby místních komunikací a chodníků na území obce , adresa, , jejž k žalobě připojila. Dle čl. 1 Úvod: „Údržbu místních komunikací a ostatních ploch zajišťuje v souladu se zákonem o pozemních komunikacích vlastník, tj. obec , adresa, prostřednictvím své příspěvkové organizace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , příspěvková organizace, IČ:, IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “) dle čl. III. odst. 2 zřizovací listiny , Anonymizováno, a zhotovitelů zimní údržby na základě uzavřených smluv s , Anonymizováno, .“. Lze tedy dovodit, že žalobkyni je známo, že správu místních komunikací a chodníků vykonávají , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Žalobkyně se měla se svým nárokem obrátit na správce komunikace, , právnická osoba, . Dle § 9 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, dle § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, povinen též hradit škodu, vlastník komunikace (obec , adresa, , žalovaná), kdy ručí za splnění povinnosti k náhradě škody. Dle čl. III. odst. 2 písm. c) zřizovací listiny Technických služeb , adresa, , příspěvkové organizace, k naplňování účelu, pro který byla zřízena, zajišťuje provádění činností údržba, opravy a čištění pozemních komunikací ve vlastnictví zřizovatele. , právnická osoba, , je tedy kvalifikovaný správce komunikace dle § 9 ve spojení s § 41 vyhlášky č. 104/1997 Sb., jíž se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se měla se svým nárokem obrátit na správce komunikace dle zákona o pozemních komunikacích, který je povinen hradit škodu vzniklou pro závadu ve schůdnosti komunikace, chodníku, § 27 zmíněného zákona, nikoliv žalovanou. Žalovaná je přesvědčena, že nevyzvala-li žalobkyně správce komunikace k plnění, nemohla vzniknout povinnost k plnění ani vlastníku komunikace, ručiteli (rozsudek Krajského soudu v Praze, čj. , spisová značka, z 12. 6. 2024, „K námitce žalobce, že žalovaný je odpovědný dle obecné odpovědnosti stanovené o. z., odvolací soud konstatuje, že zákon o pozemních komunikacích je lex specialis ve vztahu k občanskému zákoníku. K úrazu žalobce došlo na pozemní komunikaci a žalobce ve smyslu § 9 zákona o pozemních komunikacích ustanovil správce komunikace právě za účelem údržby komunikací. Delegoval tak svoji povinnost udržovat komunikace schůdné (v řešené věci) na třetí osobu zákonem přípustným způsobem, zřízením správce komunikace, s tím, že nese jako ručitel odpovědnost za úhradu škody, pokud ji správce komunikace neuhradí. Pokud by vždy měly být shledány v obdobných případech podmínky pro splnění obecné odpovědnosti vlastníka komunikace, byla by úprava § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích nadbytečná a nesmysluplná.“. A rozsudek NS ČR čj. , spisová značka, z 31. 7. 2024, „Lze tedy uzavřít, že povinnost nahradit újmu způsobenou uživateli komunikace závadou ve schůdnosti či sjízdnosti má vlastník komunikace, ovšem zřídil-li k tomu účelu právnickou osobu (správce), má takovou povinnost správce, zatímco vlastník za splnění jeho povinnosti k náhradě poškozenému ručí. Oproti tomu k náhradě újmy způsobené porušením zákonné povinnosti udržovat komunikace v řádném stavu je povinen jen sám vlastník bez ohledu na to, zda si i k tomuto účelu zřídil samostatný subjekt.“). Žalobkyně se tedy měla obrátit na správce komunikace, nikoliv přímo na žalovanou.

4. Žalovaná navrhla, aby na straně žalované přistoupil do řízení jako vedlejší účastník společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , kde je žalovaná pojištěna z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám. K dotazu soudu navržený vedlejší účastník sdělil, že mu byl doručen přípis soudu s tím, zdali bude v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , k návrhu žalované vystupovat jako vedlejší účastník na její straně a současně vyjádření žalované k žalobě. Ve lhůtě soudem stanovené sděluje, že se svým vstupem do řízení nesouhlasí a nevstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované.

5. Skutková zjištění:

6. Žalovaná je vedena jako ekonomický subjekt, Obec , adresa, , sídlem , adresa, . (ekonomické subjekty na čl. 8 spisu)

7. Dopisem ze dne 13. 1. 2025 doručila žalobkyně téhož dne „Uplatnění odškodnění za utrpěný úraz ve výši 40 871 Kč.“. Uvedený dopis adresovala výhradně žalované. K výzvě soudu uvedla, že jej neadresovala jinému subjektu, potažmo technickým službám zřízeným žalovanou, toto nebyla její vůle, její vůlí bylo věc řešit, a nárok uplatnit výhradně proti žalované. Zde žalobkyně uvádí, že dne 14. 12. 2024 cca 8:20 hodin při venčení psů upadla na namrzlém povrchu chodníku, , adresa, na konci , adresa, , kde přecházela silnici, ač byla náležitě opatrná, šla velmi pomalu, volila vhodnou obuv a trasu takovou, aby minimalizovala riziku pádu. Podle lékařských zpráv z vyšetření na chirurgické klinice , právnická osoba, ze dnů 14. 12. 2024, 17. 12. 2024 vystavených , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, utrpěla tříštivou nitrokloubní zlomeninu zápěstí. Toto poranění odpovídá klasifikaci S6212 dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví za bolest a ztížení společenského uplatnění, toto poranění ohodnocuje 90 body. Po násobení počtu bodů jedním procentem hrubé měsíční nominální mzdy za třetí čtvrtletí roku 2024 (45 412 Kč) činí částka bolestného celkem 40 871 Kč. (uplatnění odškodného za utrpěný úraz na čl. 9 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 10 spisu)

8. Dle , adresa, zimní údržby místních komunikací a chodníků na území OBCE , Anonymizováno, na čl. 11-13 spisu údržbu místních komunikací a ostatních ploch zajišťuje v souladu se zákonem o pozemních komunikacích vlastník, tj. Obec , adresa, prostřednictvím své příspěvkové organizace TECHNICKÉ SLUŽBY , Anonymizováno, , příspěvková organizace, IČO , IČO, , dle čl. III, odst. 2 zřizovací listiny , Anonymizováno, a zhotovitelů zimní údržby na základě uzavřených smluv s , Anonymizováno, . Dle Úplného znění zřizovací listiny Technických služeb , adresa, , příspěvkové organizace, je zřízena příspěvková organizace , právnická osoba, , , adresa, , IČO , IČO, , zřizovatelem je Obec , adresa, . Dle čl. III „Vymezení hlavního účelu předmětu činnosti“, mimo jiné jmenovaná příspěvková organizace zajišťuje údržbu, opravy a čištění veřejných komunikací ve vlastnictví zřizovatele (písm. c)). Jmenovaná příspěvková organizace je vedena v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , zapsána , datum, , datum vzniku , datum, . (úplné znění zřizovací listiny na čl. 42-45 spisu, výpis OR na čl. 46 spisu)

9. Žalobkyně vedla dne 13. 1. 2021 elektronickou komunikaci s , jméno FO, (žalovanou), označenou „údržba chodníků a cest v době, kdy nesněžilo“. V této uvádí, že poté, kdy napadl sníh, je pohyb po obci , adresa, zdrví ohrožující. K odklizení sněhu sic došlo, avšak takovým způsobem, že po jeho odklizení komunikace zůstávají kluzké, není žádný posyp, některé komunikace (jsou přesně označeny) jsou zcela neschůdné. Komunikace v centru, , adresa, “, jsou označeny cedulemi, že se neudržují, což je mezi obytnými domy problematické. V závěru svého dopisu žalovaný výslovně uvádí: „Očekávala bych, že technické služby jsou na zimu připraveny, vybaveny a jsou schopny konat.“. Odpověď byla žalované adresována elektronicky dne 14. 1. 2021. V této je sděleno, že ve vnitroblocích zajišťují údržbu majitelé bytových domů. Údržba jinak není prováděna na lesních, parkových cestách, ale i tam, kde to není technicky možným (slepé ulice, ulice bez obratiště, úzké ulice, chatové osady..). Toto je i případ , adresa, , která není zpevněná a lze se jí vyhnout při užití , adresa, , Osadní. Dále je citován , adresa, zimní údržby. V závěru je uvedeno, že sníh, mráz a náledí omezuje chodce v pohybu, tento je obtížnější a vyžaduje zvýšenou opatrnost, což někdy může vést i k tomu, že chodec vůbec nevychází. Tedy každý občan může rozumně předpokládat, že když nasněží, tak to klouže. Pokud padá sníh, znamená to zajištění údržby dle priorit, následně se údržba vrací do jednotlivých lokalit. (elektronická komunikace na čl. 15-16 spisu)

10. Pakliže bylo k důkazu dále navrženo varování před ledovkou na čl. 14 spisu, ambulantní výkaz na čl. 19 spisu, facebook – ledovka na čl. 20 spisu, lékařská zpráva - chirurgické vyšetření na čl. 21 spisu, lékařská zpráva – chirurgické vyšetření na čl. 22 spisu, mapa místa na čl. 23 spisu, foto – google mapy na čl. 24 spisu, Obec , adresa, – odbor správy majetku, na čl. 58 spisu, rozpočet na čl. 59, 60 spisu, sbírka listin – , právnická osoba, 61 spisu, výkaz zisku a ztráty příspěvkové organizace , právnická osoba, , , adresa, , IČ , IČO, sestavený k 31. 12. 2022 na čl. 62-64 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 65-66 spisu, 2x foto boty na čl. 67, 68 spisu, kdy z příloh na čl. 17, 18 spisu nelze činit relevantní skutková zjištění, svědecká výpověď pana , jméno FO, bytem , adresa, , nar. 22. 7. 1944, výslech žalobkyně, případně k povětrnostním podmínkám v místě dle § 120, odst. 2 o. s. ř. dotaz ČHMÚ, tak pro nadbytečnost tyto důkazy nebyly provedeny. K tomuto soud odkazuje právní hodnocení níže, když z hlediska skutkového stavu je rozhodným, že byly zřízeny , právnická osoba, , žalobkyně těmto neučinila, a neměla k tomuto ani vůli, výzvu k plnění.

11. Skutkový závěr:

12. Žalobkyně dopisem ze dne 13. 1. 2025 doručila žalované „Uplatnění odškodnění za utrpěný úraz ve výši 40 871 Kč.“. V tomto uvedla, že svůj nárok uplatňuje, kdy ž dne 14. 12. 2024 cca 8:20 hodin při venčení psů upadla na namrzlém povrchu chodníku, , adresa, na konci , adresa, , kde přecházela silnici, byť náležitě opatrná (šla velmi pomalu, volila vhodnou obuv a trasu, aby minimalizovala riziku pádu), kdy dle lékařských zpráv z vyšetření na chirurgické klinice , právnická osoba, ze dnů 14. 12. 2024, 17. 12. 2024 vystavených , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, utrpěla tříštivou nitrokloubní zlomeninu zápěstí. Poranění odpovídá klasifikaci S6212 dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví za bolest a ztížení společenského uplatnění, ohodnocení je 90 body, částka bolestného činí celkem 40 871 Kč.

13. Žalovaná zřídila , právnická osoba, , , adresa, , IČO , IČO, , mimo jiné zajišťující údržbu, opravy a čištění veřejných komunikací ve vlastnictví zřizovatele. Jmenovaná příspěvková organizace je vedena v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , zapsána , datum, , datum vzniku , datum, .

14. Za prokázané bylo vzato, že shora uvedená výzva byla adresována výhradně žalované, , právnická osoba, adresována nebyla.

15. Věc je hodnocena v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.), zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o pozemních komunikacích), zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů (zákon o obcích).

16. Obecně otázku újmy na zdraví upravuje ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle nějž při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

17. Zde je však právní vztah řešen i speciálním právním předpisem.

18. Dle § 9 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu2a) nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace.

19. Dle § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích se závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

20. Dle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

21. Dle § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.

22. Primárně je třeba se zaobírat námitkou nedostatku pasivní legitimace žalované, která tvrdila, že žaloba by měla být zamítnuta právě z důvodu, že na její straně není pasivní legitimace dána.

23. K tomuto je z hlediska právní úpravy odkázat ustanovení § 27 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., který uvádí, že výkon správy pozemní komunikace je zajišťován prostřednictvím správce, k čemuž v zásadě i směřuje námitka žalované, která odkazuje na to, že správa dané komunikace je prováděna prostřednictvím příspěvkové organizace TECHNICKÉ SLUŽBY , Anonymizováno, , příspěvková organizace, IČO , IČO, . V řízení je předmětem sporu úrazový děj na , adresa, (kde končí , adresa, ), což je území žalované (že se jedná o její území žalovaná nesporuje), tedy na chodníku, který je ve vlastnictví žalované. Žalovaná pověřila správou této komunikace svoji příspěvkovou organizaci, shora uvedenou, která se tak stala správcem komunikace ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích. Z citovaného § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že v případě, že je výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, pak právě správce je pasivně legitimován jako žalovaný v řízení o náhradě škody podle odstavců 2 až 4. To však neznamená, že by vlastník takto spravované komunikace byl zcela tento právní vztah, zákon jej staví do pozice ručitele. Tedy, pokud správce komunikace nenahradí na základě písemné výzvy poškozeného v přiměřené lhůtě tvrzenou škodu, může si poškozený v zásadě vybrat, zda bude žalovat správce pozemní komunikace či jejího vlastníka, popř. oba. (komentář k § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích dostupný v právní databázi ASPI)

24. Pokud by žalobkyně vyzvala správce komunikace k náhradě škody, ten však škodu neuhradil, může následně domáhat plnění i po žalovaném jakožto vlastníku komunikace, a to z titulu ručení za škodu způsobenou správcem komunikace, kdy v tomto případě by soud uzavřel, že žalovaná je pasivně legitimovanou.

25. Na souzenou věc zcela dopadá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 25 Cdo 2393/2023-207, které uvádí: „Základní norma povinnosti hradit majetkovou škodu či nemajetkovou újmu (dříve ..obecnou odpovědností za škodu).. účinností od 1. 1. 2014 obsažena v § 2910 o. z. a spočívá na principu, že újmu má nahradit ten, kdo ji způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním. Vedle toho zákon ukládá povinnost nahradit újmu i v některých zvláštních případech bez ohledu na porušení zákona a na zavinění (§ 2895 o. z.). Takovým případem je též úprava silničního zákona zakládající zpřísněnou odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli (…chodci) v důsledku zvláštní nekvality komunikace, která je definována pojmem závada ve schůdnosti. Silniční zákon ukládá vlastníku širokou povinnost tzv. správy komunikací, která zahrnuje zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. V souvislosti se správou a údržbou pozemních komunikací tak vedle sebe působí jak obecná povinnost hradit podle § 2910 o. z. újmu způsobenou porušením zákonné povinnosti plynoucí zejména z § 9 silničního zákona, tak i speciální právní úprava objektivní odpovědnosti za závady ve sjízdnosti a schůdnosti podle § 26 a § 27 silničního zákona (..velkého senátu Nejvyššího soudu …sp. zn. 31 Cdo 1621/2020..).. Není-li předmětem dovolacího přezkumu závěr, že pád a zranění žalobce nevyvolala závada ve schůdnosti (výrazně kvalitativně zhoršené místo oproti celkovému okolnímu stavu komunikace, které je svou povahou či umístěním pro uživatele nenadálé, tj. nepředvídatelné ve smyslu § 26 odst. 1 a 2 silničního zákona), je třeba vyjít z toho, že znak protiprávnosti u újmy vzešlé z neuspokojivého stavu komunikace bude naplněn tím, že nebyla splněna povinnost vlastníka udržovat komunikaci ve stavu umožňujícím bezpečný pohyb osob, která mu plyne obecně již z titulu jeho vlastnictví (..čl. 11 odst. 3 Listiny,.. vlastnictví zavazuje)…………. Pro závěr o pasivní legitimaci ve sporu o náhradu újmy způsobené nesplněním povinnosti vlastníka při správě komunikace je třeba vyjít z § 2914 o. z. vykládaného též v kontextu s úpravou obsaženou v silničním zákoně. .. § 2914 o. z. vychází z premisy, že ..kdo má prospěch z činnosti pomocníka, měl by také nést rizika s jeho činností spojená ..Odtud plyne závěr, že činnost pomocníka je přičitatelná hlavní osobě, která má povinnost k náhradě, jako by újmu způsobila sama. ………………Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace má povinnost vykonávat správu komunikace, která spočívá zejména v pravidelných a mimořádných prohlídkách, údržbě a opravách. Je logické, že zejména územní samosprávné celky musí mít možnost činit tak prostřednictvím k tomu technicky a organizačně vybavených subjektů, proto zákon vlastníkům komunikací umožňuje převést výkon této správy na jiný subjekt tím, že si jej pro ten účel založí či zřídí, ovšem za výslovné podmínky, že vůči němu jako vlastník zůstane ovládající osobou po celou dobu výkonu správy. ………………….§ 27 odst. 6 právě u specifické činnosti týkající se odstraňování závad ve sjízdnosti či schůdnosti (..zvláštní předpis vůči obecné úpravě odpovědnosti za pomocníka v § 2914 o. z.) okruh subjektů odpovídajících za újmy způsobené uživatelům pozemních komunikací v případě, že je výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, fakticky nově rozšířil tak, že namísto vlastníka hradí poškozenému újmu správce a vlastník za splnění této povinnosti ručí, a to bez dalšího, tedy bez ohledu na to, zda a jak jej vybral a kontroloval. Jedná se však výslovně o přenos povinnosti k náhradě újem ze zvláštní zpřísněné odpovědnosti. ………….. Lze tedy uzavřít, že povinnost nahradit újmu způsobenou uživateli komunikace závadou ve schůdnosti či sjízdnosti má vlastník komunikace, ovšem zřídil-li k tomu účelu právnickou osobu (správce), má takovou povinnost správce, zatímco vlastník za splnění jeho povinnosti k náhradě poškozenému ručí. Oproti tomu k náhradě újmy způsobené porušením zákonné povinnosti udržovat komunikace v řádném stavu je povinen jen sám vlastník bez ohledu na to, zda si i k tomuto účelu zřídil samostatný subjekt.“.

26. Protože v souzené věci se jedná o závadu v schůdnosti, potažmo sjízdnosti, nikoliv o zákonnou povinnost udržovat komunikaci v řádném stavu, je namístě na žalovanou hledět jakožto na ručitele.

27. Ve vztahu k tomuto je nutným hodnotit ustanovení § 2018, odst. 1 o. z., dle nějž „Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.“, které definuje ručení, kdy zde je však dáno zákonnou konstrukcí, ve vztahu k němuž, je dále nutným aplikovat § 2021, odst. 1 o. z., dle nějž „Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.“, kdy právě tohoto ustanovení se obě strany sporu dovolávají, když žalovaná z pozice ručitele namítá, že nebyl věřitel vyzván k plnění (věta prvá), žalobkyně namítá, že dlužník by neplnil (věta druhá).

28. Otázkou dání výzvy se zaobírá rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1198/2019, který uvádí: „Ve smyslu ustanovení § 2021 odst. 1 o. z. nemusí věřitel písemně vyzvat dlužníka ke splnění dluhu zejména tehdy, není-li známa dlužníkova adresa nebo dlužník není schopen fyzicky výzvu převzít ze zdravotních důvodů anebo tehdy, nebude-li mít doručení výzvy žádné účinky, jelikož dlužník není schopen plnit závazky, dlužníkův závazek není platný podle § 2019 odst. 2 o. z. nebo dluh zanikl pro nemožnost plnění podle § 2026 odst. 2 o. z. Absenci výzvy neospravedlňuje pouhá domněnka věřitele, že dlužník není ochoten plnit svůj dluh.". A dále i rozsudek sp. zn. 29 Cdo 4439/2016 ze dne 31. 10. 2018, který uvádí: „Nejvyšší soud …opakovaně dovodil, že jakkoli předpokladem vzniku ručitelovy povinnosti splnit závazek je podle ustanovení § 548 odst. 1 obč. zák. výzva k plnění učiněná vůči dlužníkovi, přičemž teprve po této výzvě je ručitel povinen dluh splnit, nesplní-li jej dlužník, nemůže být současně žádných pochyb o tom, že za písemnou výzvu ke splnění dluhu je nutné považovat rovněž žalobu na zaplacení dluhu podanou proti dlužníku … Za písemnou výzvu ke splnění dluhu (dlužníkovi) ve smyslu ustanovení § 548 odst. 1 obč. zák. by totiž v takovém případě bylo nutné považovat samotnou žalobou.“.

29. Jinými slovy, za škodu odpovídá žalovaná z pozice ručitele. Jako taková je povinna plnit, když dlužník neplní, přičemž tento musí být k plnění vyzván dle § 2021, odst. 1 o. z., čehož se právě žalovaná dovolává s tím, že nebyla řádná výzva k plnění.

30. Žalobkyně k tomuto uplatňuje tvrzení, že z ekonomických výsledků správce komunikace je nabíledni, že by nemohl nárok žalobkyně uspokojit. Navíc argumentuje tím, že žalovaná nedala žádným veřejnosti seznatelným způsobem najevo, že správce komunikace byl zřízen. A podstatnou zde je také ta skutečnost, což se podává přímo z tvrzení žalobkyně, že neměla vůli dlužníka vyzývat k plnění, neboť jejím zájmem je, aby byla povinna věc řešit přímo žalovaný, nikoliv jí zřízená osoba.

31. K tomuto soud odkazuje ustanovení § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, dle nichž obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Obec při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

32. Podle § 35, odst. 1, 2 citovaného zákona do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

33. Podle § 35a, odst. 1 citovaného zákona obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. K tomuto soud cituje Literatura ASPI k zákonu č. 128/2000 Sb., JUDr. Václav Dobrozemský: Obec jako územní samosprávný celek a společenství občanů na určitém území pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Dle § 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Zákon o obcích neříká, jakými formami by měla obec tyto úkoly plnit. Není tak vyloučeno, aby obec k zajištění výkonu uvedených činností založila či zřídila další právnické osoby, ovšem pouze pro činnosti spadající do samostatné působnosti obce. Obce mohou být zakladateli či zřizovateli jak právnických osob veřejného práva (příspěvkové organizace, dobrovolné svazky obcí), tak právnických osob soukromého práva [subjekty upravenými v zákoně č. 89/2012 Sb., …obchodní korporace]. Může se jednat o subjekty neziskového charakteru či subjekty založené za účelem podnikání. Obce mohou v samostatné působnosti vykonávat výdělečnou (podnikatelskou) činnost, …přímo samy, či prostřednictvím jimi založené právnické osoby. V druhém případě půjde o tzv. nepřímé podnikání. Podstatou nepřímého podnikání je, že se obec účastní na podnikání jiné právnické osoby (typicky obchodní korporace). Obec bude mít v této právnické osobě majetkový (obchodní podíl), rozhodovací pravomoc a hlasovací práva, aniž by sama (tj. samostatně na svůj účet a odpovědnost) podnikala. Obec se tedy z důvodu své účasti v této právnické osobě nestává podnikatelem.“.

34. Jak se tedy podává ze shora citovaného, žalovaná je povinna dbát o zajištění potřeb svých občanů, což je mimo jiné i zajištění údržby komunikací, jejich řádné schůdnosti, sjízdnosti, k čemuž je oprávněna zřídit právnickou osobu, zde technické služby. Je tak třeba se zaobírat tím, zdali bylo v možnostech žalobkyně zvědět, že byly zřízeny technické služby, potažmo orgán pověřený správou komunikace.

35. Zde soud odkazuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2008, čj. 8 As 57/2006-67, který se zaobírá otázkou svobodného přístupu k informacím dle zákona č. 106/1999 Sb., v příslušném znění, a to ve vztahu k subjektům ovládaným obcí, který uvádí: „..skutečnost, že obec může v souladu s posledně citovaným ustanovením zakládat pro výkon samostatné působnosti právnické osoby, vede k závěru, že i tyto osoby musí podléhat režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. V opačném případě by záleželo pouze na vůli obce, zda vlastním úkonem omezí či zcela vyloučí část své činnosti z kontroly veřejnosti, která je navíc garantována ústavním pořádkem České republiky (článek 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). …druhý žalovaný akciovou společností, tedy osobou soukromého práva založenou podle obchodního zákoníku, jej …nevylučuje z okruhu povinných osob ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Posledně uvedený závěr odpovídá prvnímu hledisku analyzovanému i Ústavním soudem, podle nějž není rozhodný pouze způsob vzniku či zániku instituce z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu, ale rovněž hledisko osoby zřizovatele, resp. zakladatele. …“.

36. Závěr shora citovaného rozhodnutí, které se velmi podrobně zaobírá otázkou vztahu obce a osoby jí založené, je ten, že má-li obec kontrolu nad osobou, jíž založila, a tuto má i v případě právnické osoby, která zajišťuje veřejné potřeby obce, což technické služby bezpochyby jsou, je dán předpoklad pro postup dle zákona č. 106/1999 Sb. Lze tedy získat informace rozhodné pro to, aby byl návrh uplatněn, i postupem dle tohoto zákona.

37. Navíc nelze argumentu žalobkyně, že nevěděla o existenci technických služeb, přitakat i s ohledem na jí předloženou elektronickou komunikaci s žalovanou, kde sama uvádí, když namítá špatnou údržbu komunikací v obci, že by očekávala, že technické služby jsou na zimu připraveny a vybaveny a budou konat.

38. Soudem je tedy uzavřeno, že není dána pasivní legitimace žalované. Žalobkyně měla možnost získat informaci o tom, že technické služby byly žalovanou zřízeny. Za situace, kdy nevyzvala žalovanou zřízenou organizaci , právnická osoba, , IČO , IČO, k plnění, přičemž žalovaná je v pozici ručitele, nemůže tak být se svým nárokem úspěšnou.

39. Ve věci bylo aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř. a žalované, která byla ve věci úspěšnou, nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Takto bylo rozhodnuto s ohledem k postavení žalované, k čemuž je nutným odkázat ustanovení § 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, dle nichž obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Obec při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Postoj žalované ve věci, k čemuž je odkázáno její vyjádření, je zcela v rozporu s tímto. Žalovaná je v řízení v zcela jiném postavení, nežli pokud by byly ve sporu dvě fyzické osoby či právnické osoby, potažmo podnikatelé, v rámci své činnosti. Na žalovanou jsou kladeny zvýšené požadavky z hlediska jejího přístupu k žalobkyni, která je občanem žalované. Žalovaná, kromě argumentace, že není ve věci pasivně legitimovanou, což byl relevantní argument, svoji obranu však postavila výhradně na zpochybnění základních práv žalobkyně, jakožto jejího občana. Pokud by obrana žalované stála na tvrzení, že údržba byla prováděna, nebo pokud by žalovaná tvrdila, že skutkový děj se udál jinak, ke škodní události došlo jinak, jinde, v důsledku jiného děje, bylo by to zcela relevantním. Žalovaná však kromě tvrzení, že kromě základní údržby jinou údržbu nemusela provádět, protože k tomu nebyl důvod, k výslovné výzvě soudu, zdali tvrdí, že ke skutkovému ději došlo jinak, uvedla, že toto tvrzení neuplatňuje. V rámci svých tvrzení však žalovaná namítá, že není adekvátní, pokud žalobkyně venčila svého psa déle nežli 200 metrů od svého bydliště, kterýmžto tvrzením tak v zásadě směřuje k omezení pohybu svých občanů v obci, namítá, že žalovaná by měla přecházet vozovku v jiném místě, nežli tak činila, což taktéž vede k tomu, že žalovaná po svých občanech žádá omezení jejich volného pohybu po obci. Nadto namítá, že by se žalobkyně po obci měla pohybovat v nesmekách, což taktéž není adekvátní požadavek na pohyb v zastavěném území obce, to by následně mohla žádat, aby se její občané po obci pohybovali ve sněžnicích, případně vůbec nevycházeli z domu. K tomuto je třeba odkázat i elektronickou komunikaci na čl. 15 spisu, která je v zásadě shodné rétoriky jako vyjádření k návrhu, kde je uvedeno: „Někdy .. může (míněno sníh, mráz a náledí) vést i k tomu že nevychází (pokud nemusí) (míněno chodec), než se situace nezlepší…. Tedy každý občan může rozumně předpokládat, že když nasněží, tak to klouže.“.