9 C 37/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 108 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 108 000 Kč s 0,1 % úrokem z prodlení denně z částky 108 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 77 138,49 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 18.3.2022 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. Tvrdila, že jako pronajímatel uzavřela s žalovanou dne 20.11.2012 nájemní smlouvu, kterou žalované pronajala rodinný dům na adrese [adresa žalobkyně], a žalovaná se zavázala platit měsíční nájemné, a to od 1.1.2013 dle kvartálního měsíčního splátkového kalendáře. Žalobkyně předložila žalované daňový doklad – platební kalendář [číslo] [variabilní symbol], kdy nájemné za prostor sloužící k ekonomické činnosti činilo za každé kalendářní čtvrtletí roku 2021 částku 112 752 Kč a dále daňový doklad – platební kalendář [číslo] [variabilní symbol], kdy nájemné za ostatní prostory činilo za každé čtvrtletí roku 2021 49 248 Kč Nájemní smlouva zanikla z důvodu výpovědi ke dni 30.11.2021. Poměrná výše nájemného za poslední čtvrtletí tak činila 2/3 ze sjednaného nájemného, tedy částku 108 000 Kč; tuto částku však žalovaná rovněž neuhradila. Pro případ prodlení s plněním nájemného byl ve smlouvě rovněž sjednán úrok pro případ prodlení žalované s úhradou nájemného či jiného plnění ve výši 0,1% denně z dlužné částky.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Tvrdila, že závazek k úhradě nájemného zanikl prominutím nejpozději ke dni splnění první povinnosti žalobkyně dle dohody, tj. úhrady částky 20 000 Kč dne 19. 10. 2021. Žalobkyně a žalovaná se domluvily, že ze strany žalobkyně dojde k odpuštění nájemného, a dále že žalobkyně zaplatí žalované částku 20 000 Kč za litinová kamna Dovre, které zůstanou v předmětném rodinném domě, a dále zaplatí částku 100 000 Kč coby kompenzaci za opravy a ponechání některého vybavení domu (lednice, koupelnová souprava apod.). Jednání probíhalo zejména mezi [jméno] [příjmení] (jednatelkou žalované) a [jméno] [příjmení] (synem jednatele žalobkyně). Následně proběhlo jednání přímo při předání nemovitých věcí dne 30. 11. 2021, kterého se zúčastnil [jméno] [příjmení] jednající za žalobkyni na základě plné moci a [jméno] [příjmení], její manžel [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (2. jednatel žalované). Žalobkyně zaplatila žalované částku 20 000 Kč v hotovosti dne 19. 10. 2021 a částku 100 000 Kč bezhotovostním převodem dne 22. 10. 2021. Na výslovnou žádost [jméno] [příjmení] bylo v domě zanecháno kompletní vybavení a stav dolního patra, venkovní a vnitřní žaluzie v celém domě, nové dveře v dolním a prostředním patře, nový průtokový ohřívač, kamna a další věci, které by byla jinak žalovaná nucena vyklidit z předmětu nájmu. Míra zhodnocení a hodnota vybavení zanechaného v domě dosahuje částky okolo 1 mil. Kč, a tedy uvedená dohoda byla pro žalobkyni výhodná. Tuto dohodu o prominutí nájemného a zaplacení 2 částek [jméno] [příjmení] odsouhlasil a rovněž podle ní jednal. Zároveň obsah dohody o prominutí a vypořádání zhodnocení byl shrnut v e-mailu odeslaném [jméno] [příjmení] dne 15. 12. 2021 a 20. 12. 2021. Žalovaná považuje žalobu za částečně šikanozní, neboť žalovaná nečekaně vypověděla pronájem (měl trvat do 2036), v důsledku čehož navzdory odsouhlasení dohody žalobkyně požaduje zaplacení nájmů.

3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila své tvrzení, že k prominutí dluhu nemohlo dojít ze strany pana [jméno] [příjmení], neboť nebyl oprávněn za žalobkyni jednat v jiné věci než převzetí předmětných nemovitých věcí. Této skutečnosti si byla vědoma též žalovaná, když její jednatelka paní [příjmení] ve svém e-mailu ze dne 15.12.2021 uváděla, že„ přes [jméno]“ navrhli kompenzaci za zhodnocení domu; je tedy zřejmé, že žalovaná žádnou dohodu s žalobkyní neuzavřela, toliko učinila žalobkyni jistá návrh, který měl žalobkyni tlumočit pan [jméno] [příjmení]. Žalobkyně však tento návrh, kterým by došlo k prominutí nájemného za měsíc říjen a listopad 2021 nikdy neakceptovala; naopak skrz svoji účetní e-mailem ze dne 14.12.2021 žádala žalovanou o úhradu nájemného. Žalobkyně dále tvrdila, že k úhradě částky 20 000 Kč za kamna došlo dne 19.10.2021 paní [příjmení] (nikoliv žalované) a k úhradě částky 100 000 Kč došlo dne 22.10.2021, a to panu [příjmení], nikoliv žalované. Pokud tedy žalovaná tvrdí, že dne 30.11.2021 došlo k uzavření dohody o odprodeji kamen za částku 20 000 Kč, odprodeji dalších věcí za částku 100 000 Kč a prominutí nájmu, není to zjevně pravda, když částky 20 000 Kč a 100 000 Kč byly zjevně vyplaceny již v říjnu 2021. Dále žalobkyně uvedla, že jakékoliv zhodnocení domu bylo prováděno z vůle žalované, respektive jejích jednatelů, kdy každý užíval jedno patro domu; žádné ujednání o kompenzaci za zhodnocení domu provedené bez souhlasu s žalobkyní není ve smlouvě uvedeno.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutková zjištění:

5. Z nájemní smlouvy z 20. 11. 2012 bylo zjištěno, že touto smlouvou přenechala žalobkyně žalované k dočasnému užívání rodinný dům [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], a to včetně vnitřního vybavení, dvou garážových stání a přilehlé zahrady (s výjimkou vinice), a to jak k podnikatelským účelům, tak i k účelům bydlení; žalovaná se pak zavázal k úhradě nájemného, které pro období od 20.11.2012 do 31.12.2012 činilo 40 800 Kč včetně DPH, a dále pak za období od 1.1.2013 do 31.12.2017 pak 64 800 Kč včetně DPH; na platby nájemného od 1.1.2013 do 30.12.2017 měl být vyhotoven kvartální měsíční splátkový kalendář pro následující rok. Pro případ prodlení žalované s plněním nájemného a dalších plateb byl mezi účastníky sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každá den prodlení. K této smlouvě byly sjednány celkem 4 dodatky, a to ze dne 1.1.2014 (upravena výše nájemného), ze dne 6.3.2015, kterým byla zejména smlouva prodloužena do 31.12.2021 a rozšířeny prostory k dočasnému užívání, a ze dne 26.2.2018, kterým byl nájemní vztah prodloužen do 31.12.2036 Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné.

6. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že předmětná smlouva byla ze strany žalované vypovězena a nájemní vztah byl ukončen ke dni 30.11.2021.

7. Z daňového dokladu – platební kalendář [číslo] [variabilní symbol] bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila fakturu za nájemné za prostory sloužící k ekonomické činnosti na rok 2021, kdy nájemné za období od 1.10 do 31.12.2021 ve výši 112 752 Kč bylo splatné ke dni 10.12.2021. Z daňového dokladu – platební kalendář [číslo] [variabilní symbol] bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila fakturu za nájemné za ostatní prostory na rok 2021, kdy nájemné za období od 1.10 do 31.12.2021 ve výši 49 248 Kč bylo splatné ke dni 10.12.2021.

8. Z předávacího protokolu ze dne 30.11.2021 bylo zjištěno, že tohoto dne žalovaná zastoupená jednateli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], předala předmětné nemovité věci v souvislosti s ukončením nájmu žalované, a to do rukou zmocněnce pana [jméno] [příjmení], syna jednatele žalobkyně.

9. Z e-mailu Ing. [jméno] [příjmení], účetní žalobkyně ze dne 14.12.2021 bylo zjištěno, že účetní upozornila žalovanou (respektive její jednatelku paní [jméno] [příjmení]) na skutečnost, že dosud nebylo uhrazeno nájemné za období od 1.10.2021 do 30.11.2021 dle platebního kalendáře [číslo] ve výši 75 168 Kč a dle platebního kalendáře [číslo] ve výši 32 832 Kč, celkem ve výši 108 000 Kč a vyzvala je k úhradě do 20.12.2021.

10. Z e-mailu jednatelky žalované [jméno] [příjmení] jednateli žalobkyně panu [jméno] [příjmení] ze dne 15.12.2021 bylo zjištěno, že jednatelka žalované požádala o odpuštění nájmů za měsíce říjen a listopad 2021 jako kompenzaci za zhodnocení celého domu [ulice]. Uvedla, že jako kompenzaci za zhodnocení domu navrhli„ přes [jméno]“ právě odpuštění dvou nájmů + doplatky„ [příjmení]“ a paní [příjmení] za kamna. Vzhledem k tomu, že se doplatky uskutečnily a žádné negativní stanovisko neobdrželi, vzala žalovaná dohodu jako platnou. Přesto obdrželi formální e-mail od účetní vyzývající k úhradě nájemného.

11. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 15.12.2021 zaslaného jednatelce žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovanou odkázal na to, aby postupovala podle e-mailu od účetní Ing. [příjmení].

12. Z e-mailu jednatelky žalované [jméno] [příjmení] ze dne 20.12.2021 bylo zjištěno, že sdělila panu [jméno] [příjmení], že e-mail účetní vyzývající k zaplacení dlužného nájemného považuje za nedorozumění. S [jméno] ([příjmení]) zastupující žalobkyni na základě plné moci se dohodli, při prohlídce nemovitosti, co tam má žalovaná zanechat; jako kompenzaci se dohodlo odpuštění posledních dvou nájmů, doplatky za spodní patro a kamna. Protože doplatky za spodní patro a kamna obdrželi, považovala žalovaná dohodu za přijatou. Jednatelka žalovaná znovu požádala o potvrzení odpuštění nájmu za říjen a listopad 2021.

13. Z e-mailu [jméno] [příjmení], druhého jednatele žalované, adresovaného [jméno] [příjmení], jednateli žalobkyně, ze dne 20.10.2021 bylo zjištěno, že pan [příjmení] shrnul, že paní [příjmení] žádala za žalovanou o odpuštění dvou nájmů jako kompenzaci za úpravy a nákupy v domě, přičemž zdůraznil, že na to není žádný nárok a bude záležet na žalobkyni. Dále za sebe – své patro – uvedl, že při ukázání domu [jméno] [příjmení] navrhl jako kompenzaci zaplacení částky 100 000 Kč.

14. Z dokumentu bez označení ze dne 19.10.2021 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodala žalobkyni použitá litinová kamna Dovre za částku 20 000 Kč, která byla zaplacena v hotovosti.

15. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení], druhého jednatele žalované, bylo zjištěno, že na jeho účet byly z účtu žalobkyně zaslány dne 22.10.2021 4 platby v celkové výši 100 000Kč (platby označené jako„ úklid přízemí“ částka 29 000 Kč,„ instalace zálohovacího zařízení“ částka 19 000 Kč,„ koupelnová sestava“ částka 28 000 Kč a„ lednice s osvětlením“ částka 24 000 Kč).

16. Z dopisu ze dne 14.1.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného za říjen a listopad 2021 včetně příslušenství; výzva byla dle přiložené dodejky doručena do datové schránky žalované dne 17.1.2022. Žalovaná svým dopisem ze dne 19.1.2022 nárok neuznala s odkazem na dohodu účastníků, dle které jako kompenzace za zhodnocení předmětného domu bude žalované odpuštěno zaplacení dvou nájmů (za říjen a listopad 2021) a dále bude uhrazena částka 20 000 Kč za kamna Dovre (uhrazeno v hotovosti dne 19.10.2021) a částka 100 000 Kč bezhotovostním převodem; ta byla uhrazena 22.10.2021. Dopisem ze dne 31.1.2022 žalobkyně uzavření takové dohody odmítla.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna společníků žalobkyně, bylo zjištěno, že svědek zastupoval žalobkyni (na základě plné moci) při ukončení nájemního vztahu mezi účastníky a řešil předání nemovitých věcí. Jednání ohledně předání domu probíhalo v září nebo v říjnu 2021. Začalo se v přízemí, které obýval pan [příjmení], který sdělil svoji představu, že za investice v domě by požadoval 100 000 Kč; paní [příjmení] ve svém patře pak sdělila, že by si za provedené investice představovala odpuštění dvou nájmů. Dále s ní svědek řešil kamna, že by si je žalobkyně mohla odkoupit; na toto se docela spěchalo, protože žalobkyně měla kupce, proto se setkali už druhý den a svědek finanční částku (20 000 Kč) složil v hotovosti. Oba požadavky svědek vyřídil rodičům s tím, ať si to žalovaná s žalobkyní vykomunikují samo napřímo. Když si spolu s paní [příjmení] následně volali kvůli provozním věcem týkajícím se předání domu, tak se paní [příjmení] opakovaně dotazovala, zda už se rodiče svědka k nabídce vyjádřili, a zlobila se, že tak dosud neudělali. Svědek vyjádřil soukromý názor, že by měli nejprve zaplatit nájemné a potom se může jednat dál, s čímž paní [příjmení] nesouhlasila. Pokud jde o požadavky pana [příjmení], svědek doporučil, aby zavolal přímo rodičům; pan [příjmení] se vyjádřil v tom smyslu, že by toto chtěl vyjednat bez vědomí druhé jednatelky žalované. Dával panu [příjmení] kontakt na pevnou linku na rodiče. Nevěděl, zda platba proběhla, nicméně předpokládá, že ano. I ohledně kamen komunikoval s rodiči a dostal od nich instrukce, aby to s paní [příjmení] vyřídil, a podle těchto instrukcí jednal. Ani při předání peněz za kamna, ani při předání klíčů nedošlo k žádné dohodě, že by byly odpuštěny nájmy; on sám tyto požadavky považoval za nehorázné.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela jednatelky žalované, bylo zjištěno, že byl přítomen dvěma jednáním, kdy se řešilo předání nemovité věci žalobkyni z důvodu ukončení nájmu. První proběhlo 18.10.2021, byl mu přítomen svědek, jeho manželka, druhý jednatel žalované pan [příjmení] a dále pan [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] s nimi prošel dům, byl zjevně spokojený s tím, jak to v domě vypadá; bavili se o tom, co tam bylo uděláno a co se v domě nechá, jak to bude kompenzováno. Ze strany žalované byl vznesen požadavek, jednak na finanční vyrovnání a dále na odpuštění dvou nájmů. Pan [příjmení] [příjmení] to vzal na vědomí s tím, že návrh bude tlumočit svému otci. Další den přinesl pan [jméno] [příjmení] platbu za kamna a následně byla provedena další platba, takže svědek z toho vyrozuměl, že návrh byl akceptován. Žádný další komentář při předání domu ze strany [jméno] [příjmení] neproběhl, ani svědek nevěděl o tom, že by se při předání domu odpuštění nájmu probíralo. Předání domu probíhalo v přátelském duchu, stejně jako po celou dobu trvání nájemního vztahu. Požadavky vznášela paní [příjmení], pan [příjmení] tomu byl rovněž přítomen a bylo zřejmé, že jednají ve vzájemné shodě. [příjmení] [příjmení] kontaktovala jednatele žalobkyně, pana [jméno] [příjmení], ohledně ukončení nájmu, nicméně při jednání dne 18.10.2021 sdělil pan [jméno] [příjmení], že si jeho otec nepřeje být přímo kvůli této věci kontaktován, chtěl, aby tuto záležitost řešil jeho syn. Ten důvod byl patrně ten, že [jméno] [příjmení] těžce nesl předčasné ukončení nájemní smlouvy.

19. Z účastnické výpovědi jednatelky žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po odeslání výpovědi z nájemní smlouvy se vyjádřil pan [jméno] [příjmení], že v této věci bude jednat jenom on. Ukázali mu dům, pan [jméno] [příjmení] byl pozitivně překvapený, jak dům vypadá, protože o provedených rekonstrukcích nevěděl. Následně vznesli požadavky – za žalovanou – k odpuštění dvou nájmů, zaplacení částky 20 000 Kč za kamna a 100 000 Kč za rekonstrukci spodního patra. Zároveň [jméno] [příjmení] sdělil, že se na oba jednatele žalované pak [jméno] [příjmení] značně zlobí kvůli předčasnému ukončení nájmu; sdělil zároveň, že všechny záležitosti týkající se ukončení nájmu mají řešit přímo s ním. Ty požadavky byly prezentovány tzv. v jednom balíčku, takže tím, že bylo částečně plněno, tak ona sama (paní [příjmení]) považovala dohodu za akceptovanou. To částečné plnění spočívalo v zaplacení kamen v hotovosti a dále finanční plnění na účet pana [jméno] [příjmení]. Finanční plnění za kamna přijala ona, ale nejednalo se o žádnou kupní smlouvu, ale toliko o předávací protokol; platba je zanesena v účetnictví žalované. Plnění panu [příjmení] šlo na jeho účet, ale došlo k následnému přeúčtování žalované; oba jednatelé žalované mají účetnictví oddělené. Potvrdila, že za celou dobu nezaznělo, že by dohoda ze strany žalobkyně byla přijata.

20. Z účastnického výslechu jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že při jednání o ukončení nájmu zřetelně formulovali za žalovanou své požadavky a následně se to začalo plnit. Potvrdil, že komunikoval a panem [jméno] [příjmení] ohledně zaplacení částky 100 000 Kč, kdy jej jmenovaný sám přes e-mail kontaktoval, že by toto chtěl vyřídit, chtěl zaslat nějaké podklady, aby to mohl dát do účetnictví žalobkyně; to jednatel žalované obratem učinil a peníze mu přišly. V této komunikaci se i výslovně zeptal i na zbytek požadavků, ale tato žádost byla bez reakce. Pan [příjmení] [příjmení] jej výslovně žádal o to, aby o zaplacení částky 100 000 Kč pan [příjmení] neříkal paní [příjmení]; jednatel žalované však vyhodnotil, že je vhodné, aby o tom paní [příjmení] řekl. Vyjednávání ohledně odpuštění dvou nájmů měla na starosti paní [příjmení], nicméně i jeho jako druhého jednatele zajímalo, jak to vypadá, přičemž ta odpověď byla taková, že nemají ani explicitní ano ani explicitní ne.

21. Z těchto důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli smlouvu, na základě které žalovaná užívala nemovité věci zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], za současného závazku žalované platit sjednané nájemné. Rovněž bylo nesporné, že k ukončení smlouvy došlo výpovědí ke dni 30.11.2021. Je nesporné, že nájemné za měsíce říjen a listopad 2021 ve výši celkem 108 000 Kč bylo splatné do 10.12.2021, přičemž toto zaplaceno nebylo. Mezi účastníky bylo sporné, zda byla uzavřena dohoda, kterou se účastníci jako kompenzaci za investice provedené žalovanou po dobu trvání nájemního vztahu dohodli na tom, že žalobkyně zaplatí 20 000 Kč za kamna, dále 100 000 Kč za rekonstrukci spodního patra a dále žalované odpustí dva nájmy (právě za měsíc říjen a listopad 2021). Žalovaná tvrdila, že tato dohoda byla uzavřena za žalobkyni panem [jméno] [příjmení]. Uzavření této dohody však nemá soud za prokázané. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení], jakož i účastnických výpovědí obou jednatelů bylo zjištěno, že dne 18.10.2021 se všechny tyto 4 osoby potkaly v předmětném domě a bavily se o předání nemovitých věcí, přičemž ze strany jednatelů žalované zazněla žádost o kompenzaci investic do nemovitých věcí, jak je uvedeno shora. Tyto návrhy vzal svědek [jméno] [příjmení] na vědomí s tím, že je bude tlumočit svému otci – jednateli žalobkyně, aby se vyjádřil, zda tyto návrhy akceptuje. Bylo prokázáno, a to jednak potvrzením o převzetí peněz v hotovosti, tak i výpisem z účtu, že byla zaplacena částka 20 000 Kč v hotovosti (převzala paní [příjmení]), a na účet pana [jméno] [příjmení] byly zaslány dne 22.10.2021 postupně částky v celkové výši 100 000 Kč. Zároveň však jednatel žalované [jméno] [příjmení] potvrdil, že vyplacení částky 100 000 Kč předcházela separátní e-mailová komunikace mezi ním a panem [jméno] [příjmení], kde si dohodli vyplacení částky 100 000 Kč, a [jméno] [příjmení] zároveň požádal, aby [jméno] [příjmení] paní [příjmení] o této skutečnosti neinformoval. Je tedy zřejmé, že jednatel žalobkyně tímto dal najevo, že má zájem řešit a vypořádat se pouze v této části; ostatně ani sám jednatel žalované pan [jméno] [příjmení] ve svém e-mailu ze dne 20.10.2021, ani při účastnické výpovědi nikterak neuvedl, že by zdůrazňoval, že zájmem je akceptování dohody jako celku. Z účastnických výpovědí obou jednatelů žalované bylo zjištěno, že neobdrželi žádné explicitní vyjádření ohledně toho, zda k prominutí dvou nájmů došlo či nikoliv, přičemž se ohledně této otázky jednatelka žalované opakovaně obracela jak na svědka [jméno] [příjmení] (což potvrdil při své svědecké výpovědi), tak i na jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] (což prokazuje e-mail ze dne 15.12.2021. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala, že by žalobkyně výslovně akceptovala návrh žalované na odpuštění dvou nájmů, když sami jednatelé připustili, že takovéto výslovné prohlášení neobdrželi; nicméně soud nemá za prokázané, že o této akceptaci svědčí chování žalobkyně, když naopak bylo zjevné, že žalobkyně (skrze jejího jednatele) striktně vybírá, jaké požadavky akceptuje, o čemž svědčí i oddělená komunikace s oběma jednateli žalované. Soud proto poučil žalovanou, že nemá za prokázané tvrzení o uzavření dohody o prominutí nájmů, jejichž zaplacení je předmětem žaloby; žalovaná i přes toto poučení (na jednání konaném dne 6.12.2021) žádné další důkazní návrhy neuvedla, a proto v tomto směru neunesla důkazní břemeno.

22. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné..

23. Dle § 1995 o.z. (1) promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu. (2) K prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil; vydá-li věřitel kvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům.

24. Dle § 546 o. z. právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

25. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 o.z., a tudíž vznikl žalobkyni nárok na nájemné, které nebylo ve sjednané výši zaplaceno, a to ve sjednané lhůtě do 10.12.2021. Pokud žalovaná tvrdila, že účastníci se dohodli na prominutí zaplacení nájemného jako kompenzaci za zhodnocení užívaného domu, tato dohoda, jak bylo uvedeno shora, nebyla prokázána.

26. Prominutím dluhu ve smyslu § 1995 odst. 1 o.z. dochází k jakémusi jednostrannému„ propuštění“ ze závazku. Ze strany věřitele může být učiněno v zásadě jakýmkoliv dostatečně určitým z srozumitelným prohlášením učiněným v jakékoliv formě, výslovně, ale i jenom konkludentně (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 1995 o.z.). Jedná se o dvoustranné právní jednání, kdy souhlas dlužníka je presumován (a může být vyvrácen).

27. Žalovaná v daném případě navrhla prominutí dvou nájmů jako kompenzaci za zhodnocení domu, který na základě nájemní smlouvy užívala spolu s finanční kompenzací ve výši 20 000 Kč (za kamna) a 100 000 Kč (za rekonstrukci přízemí). Žalobkyně však výslovně prominutí dvou nájmů neakceptovala (jak bylo podrobně vysvětleno shora). Pokud žalovaná tvrdila, že na akceptaci celého návrhu šlo usuzovat z toho, že žalobkyně se začala dle návrhu chovat, soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. Žalobkyně sice zaplatila finanční plnění, ale z jejího jednání nebylo lze usuzovat, že tím bez dalšího„ akceptovala“ žádost žalované na prominutí nájemného. Ostatně sami jednatelé žalované měli pochybnosti o tom, že žalobkyně skutečně nájemné za 2 měsíce promine, když se k této otázce v e-mailové komunikaci i skrze dotazy směřované na svědka [jméno] [příjmení] stále vraceli a žádali o sdělení, zda tento jejich návrh akceptován byl. Je třeba zdůraznit, že dohoda o prominutí dluhu je dvoustranným právním jednáním, kdy je to věřitel, který navrhne prominutí dluhu, přičemž pokud dlužník bez zbytečného odkladu buď nevysloví nesouhlas anebo nezačne dluh plnit, má se za to, že tento návrh akceptoval. Tato vyvratitelná právní domněnka však platí pouze ve vztahu k dlužníkovi, tedy tomu, kdo má dluh platit. V daném případě, pokud prominutí dluhu (ať už z jakéhokoliv důvodu) navrhla žalovaná v pozici dlužníka, potom k uzavření takové dohody bylo třeba souhlasu (ať už výslovného nebo konkludentního ve smyslu § 556 o.z.) žalobkyně v postavení věřitele. Protože takový souhlas prokázán nebyl, potom soud nemá za prokázané, že dohoda uzavřena byla. Pro posouzení tohoto nároku není rozhodné, zda žalovaná v domě provedla úpravy směřující ke zhodnocení nemovitých věcí; na prominutí dluhu není dán zákonný nárok a je čistě na vůli smluvních stran, zda k takové dohodě dojde či nikoliv. Pokud má žalovaná za to, že má sama pohledávku za žalobkyní, nic jí nebrání v tom, aby se svého nároku (i případně soudní cestou) domáhala.

28. Z výše uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost k zaplacení dlužného nájemného spolu s úrokem z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s peněžitým plněním (§ 1970 o.z.) ve výši sjednané ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že v řízení byl uplatňován závazek vzniklý mezi dvěma podnikateli, soud přiznal rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 138,49 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 320 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT”), z tarifní hodnoty ve výši 108 000 Kč, tedy odměna ve výši 5 420 Kč za každý z 9 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 AT (převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání soudu dne 16.8.2022, 25.10.2022 – počítáno jako 2 úkony, protože jednání trvalo 2 hodiny 34 min, jednání dne 6.12.2022, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 23.8.2022 a 29.11.2022); 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý ze shora uvedených úkonů právní služby; dále cestovné za cestu advokáta ze svého sídla do sídla soudu, jedna cesta tam a zpět 300 km (dle www.mapy.cz), osobním automobilem zn. Volkswagen Multivan, [registrační značka], s průměrnou spotřebou nafty 6,3 l /100 km při ceně paliva 47,10 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč/km, cestovné za jednu cestu tam a zpět celkem 2 300,19 Kč, za 3 cesty celkem 6 900,57 Kč; dále náhrada za promeškaný čas za cestu k soudu a zpět, jedna cesta tam 1hod 47 minut, tedy 3 započaté půlhodiny, za 3 cesty tam a zpět tedy celkem 18 započatých půlhodin, náhrada za jednu započatou půlhodinu ve výši 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT, celkem tedy 1 800 Kč; 21% DPH z výše uvedených částek (bez soudního poplatku) ve výši 12 637,49 Kč.

30. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).