9 C 47/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 774 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 774 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 2 054 Kč od 20.11.2019 do zaplacení, 10% úrokem z prodlení ročně z částky 2 054 Kč od 20.2.2020 do zaplacení, a 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 666 Kč od 20.5.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku ad I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 19. 11. 2018, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 19. 11. 2018, záznamu z jednání ze dne 19. 11. 2018, osvědčení o registraci vozidla, výzvy k zaplacení ze dne 3. 8. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 29. 9. 2021) vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 19. 11. 2018 žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. SEAT, model [anonymizováno], [VIN kód], s počátkem pojištění dne 19. 11. 2018. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal uhradit žalobkyni pojistné ve výši 8 216 Kč ročně, splatné kvartálně splátkou ve výši 2 054 Kč vždy k 19. dni příslušného období. Žalovaný pojistné řádně neplatil, a to ani na základě výzvy žalobkyně, v důsledku čehož pojištění zaniklo k datu v upomínce uvedenému, tj. 30. 7. 2020. Za dobu trvání pojištění žalovaný dluží částku 5 774 Kč, kterou dosud neuhradil.

4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

5. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla byla uzavřena v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný jako pojistník nezaplatil řádně pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, a proto má žalobkyně jako pojistitel právo na dlužné pojistné za dobu do zániku pojištění, které nebylo zaplaceno (§ 2779 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“) a § 3, § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů). Pojištění zaniklo ke dni uvedenému ve výzvě k zaplacení, tj. 30. 7. 2020. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 1970 o. z.). Soud tak shledal žalobu důvodnou a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z částky 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony á 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a žaloba).

7. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).