9 C 49/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl v senátě složením z předsedkyně senátu Mgr. Jany Stejskalové a přísedících Ing. jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce státní příslušník Tuniské republiky bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, <b>I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru zaslané žalovanou žalobci datované dnem [datum] je neplatné.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru datované dnem [datum], které bylo žalobci zasláno v elektronické kopii dne [datum], je neplatné. Žalobce tvrdil, že je zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], podle níž vykonává práci kuchaře. V důsledku vládních opatření proti koronaviru přestala žalovaná žalobci v měsíci březnu 2020 přidělovat práci s tím, že žalobce naposledy práci vykonával dne [datum] a poslední výplatu obdržel dne [datum]. Rovněž tvrdil, že družce žalobce, [jméno] [příjmení], jednatel žalované sdělil, že žalobci práci nepřiděluje proto, že umí jen pizzu a on potřebuje někoho, kdo umí vše. Dne [datum] volal žalobci provozní žalované a nabídl mu, že má tři možnosti: buď přistoupí na skončení pracovního poměru dohodou, zařídí si neschopenku nebo s ním bude rozvázán pracovní poměr jednostranně. Následně žalovaná prostřednictvím elektronické komunikace sdělila, že pro hrubé porušení smlouvy již nemá se žalobcem o čem jednat a že dopis, v němž byla výpověď zaslána, se vrátil zpět jako nedoručený. Dle elektronické verze, kterou má žalobce k dispozici, bylo porušení povinností žalobcem zvlášť hrubým způsobem spatřováno v nevhodném chování k ostatním zaměstnancům přes ústní upozornění, přičemž toto chování narušuje provoz restaurace. Žalobce považuje okamžité zrušení jeho pracovního poměru za neplatné a tvrdí, že mu nebylo doručeno a ani nebylo doručováno v souladu s požadavky zákoníku práce, že bylo zřejmě antedatováno, přičemž jako den skončení pracovního poměru je uveden týž den, jakým je listina datována, pročež den skončení pracovního poměru evidentně předchází dni doručení, že vymezení důvodu okamžité zrušení pracovního poměru je vymezeno příliš vágně a nekonkrétně a konečně že se důvod ani nezakládá na pravdě. Žalobce navrhuje, aby soud žalobě vyhověl, určil, že okamžité skončení pracovního poměru je neplatné a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

2. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], zastavil pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], napadené usnesení změnil tak, že se řízení nezastavuje.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, neboť ji považuje za šikanózní a za zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Připustila, že se žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr. Přesto, že dle žalované důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru se žalobcem byly dány, žalovaná uznala, že jeho odůvodnění nebylo dostatečně konkrétní. Žalovaná tudíž neplatnost uznala a současně vyzvala žalobce, aby nadále pokračoval v práci. Žalobce se do zaměstnání dostavil, nicméně pokračovat v práci již nechtěl, požadoval doplatit mzdu za období, v němž nemohl pracovat. Odmítl podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru stejně jako připravený rozpis směn. Poté žalobce zrušil okamžitě pracovní poměr z jeho strany, neboť mu žalovaná nevyplatila včas mzdu. Toto zrušení žalovaná nenapadala, neboť byla ráda, že pracovní poměr žalobce u ní skončil. Žalobci byla vyplacena dlužná mzda, čímž měla žalovaná věc za vyřízenou. Žalovaná namítala, že žalobce nemá žádný důvod se neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru domáhat u soudu, když žalovaná tuto neplatnost uznala; dle jejího názoru jde žalobci pouze o náklady řízení. Pro úplnost doplnila, že důvod, pro který chtěla žalovaná pracovní poměr s žalobcem skončit, spočíval v bezprecedentním chování žalobce vůči ostatním zaměstnancům, které zásadně a dramaticky ohrožovalo chod žalované a bylo v příkrém rozporu s právními předpisy. Dále žalovaná namítala, že žaloba byla podána opožděně po uplynutím zákonné dvouměsíční lhůty, když k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru muselo dojít nejpozději dne [datum], žaloba však byla podána dne [datum].

4. K výzvě soudu žalovaná doplnila své tvrzení (podání ze dne [datum]), že okamžité zrušení pracovního poměru zaslal žalobci dne [datum] doporučeným dopisem na adresu uvedenou v pracovní smlouvě; doporučený dopis se vrátil s poznámkou, že se adresát odstěhoval. Následně byl žalobce vyrozuměn též SMS a e-mailem, přičemž mu text okamžitého zrušení pracovního poměru byl doručen též e-mailem.

5. V replice na vyjádření žalované žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]), z níž vyplývá, že určit neplatnost okamžitého skončení pracovního poměru může pouze soud, přičemž dohoda účastníků není v takovém případě již možná. Samotná výzva zaměstnavatele proto neposkytuje žalobci dostatečnou právní jistotu ohledně platnosti rozvázání pracovního poměru ze strany žalované, a tudíž žaloba nemůže být šikanózní. Žalovaná ani ve vyjádření k žalobě nijak nekonkretizuje okolnosti, za nichž k porušení povinností z pracovního poměru zvlášť hrubým způsobem došlo. Současně je žalobce toho názoru, že v řízení před soudem již nelze dodatečně dokazovat, jaké byly skutkové okolnosti pro okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobce činí sporným doručení okamžitého zrušení pracovního poměru dne [datum], přičemž za účinné doručení v souladu se zákoníkem práce považuje den [datum], kdy mu bylo doručeno na adresu [adresa žalobce]. Žalobce dále uvedl, že veškerá dlužná mzda, resp. náhrada mzdy mu vyplacena nebyla, přičemž žalovaná mu dosud nevydala zápočtový list. Žalobce poukázal též na rozporná tvrzení žalované, když na straně jedné navrhuje zamítnutí žaloby a na straně druhé uvádí, že neplatnost okamžitého skončení pracovního poměru uznává.

6. Soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky vznikl dne [datum] pracovní poměr na dobu neurčitou se sjednanou zkušební dobou v délce tří měsíců, s pracovním úvazkem [částka] hodin/týdně, se sjednaným druhem práce kuchař a místem výkonu práce: [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení] [číslo], [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Jako adresa trvalého bydliště je u žalobce uvedena adresa [adresa], a rukou je dopsána adresa [adresa žalobce].

8. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná okamžitě ruší pracovní poměr se žalobcem pro porušení povinnosti vyplývající z § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, spatřovaném ve skutečnosti, že„ i přes ústní upozornění na [příjmení] nevhodné chování k ostatním zaměstnancům se situace nezměnila a [příjmení] chování k ostatním narušuje provoz restaurace“. Pracovní poměr měl skončit dnem [datum].

9. Z emailu žalované ze dne [datum], v [anonymizováno], adresovaného žalobci, bylo zjištěno, že jednatel žalované se obrací na žalobce s tím, že ´výpověď´ zaslaná na adresu v [obec] se vrátila zpět jako nedoručená s tím, že žalovaná ji má za doručenou řádně. Žalovaná dále sdělila žalobci, že ´výpověď´ je dána ke dni [datum], dotázala se na aktuální doručovací adresu, uvedla, že si je jistě žalobce vědom toho, čeho se v provozovně žalované dopustil, že má vzájemné finanční nároky z pracovního poměru za vyrovnané, že si žalobce může převzít zápočtový list.

10. Z emailu žalované ze dne [datum], v [anonymizováno], adresovaného žalobci bylo zjištěno, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci odesláno elektronicky jako příloha emailu.

11. Z kopie doručenky na adresu [adresa], že zásilka, předaná k doručení dne [datum], byla Českou poštou vrácena zpět, neboť adresát na udané adrese nebydlí.

12. Z kopie doručenky žalobci na adresu [adresa žalobce], že zásilka žalovanou byla podána na poště dne [datum], přičemž žalobci byla doručena dne [datum].

13. Z dopisu zástupce žalobce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o reakci na výzvu žalované ze dne [datum] k nástupu do práce. Žalobce v něm zpochybnil účinnost doručení okamžitého zrušení, k němuž došlo dne [datum]. Současně uplatnil nárok na úhradu dlužné mzdy za celé předcházející sporné období.

14. Z dopisu zástupce žalobce žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce okamžitě zrušil pracovní poměr se žalovanou z důvodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť žalovaná dosud nevyplatila žalobci náhradu mzdy za období od 14. do [datum]. Současně požádal, aby mu dlužná mzda byla uhrazena.

15. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky vznikl dne 1. 12. pracovní poměr na dobu neurčitou, na jehož základě pracoval žalobce u žalované na pozici kuchař. Žalovaná dne [datum] dala žalobci okamžité zrušení pracovního poměru, které odůvodnila tím, že„ i přes ústní upozornění na [příjmení] nevhodné chování k ostatním zaměstnancům se situace nezměnila a [příjmení] chování k ostatním narušuje provoz restaurace“. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručováno na adresu [adresa] (dáno k poštovní přepravě dne [datum]), odkud se zásilka jako nedoručená vrátila s poznámkou, že na uvedené adrese adresát nebydlí; a dále byla dne [datum] odeslána na adresu [adresa žalobce], kde ji žalobce dne [datum] převzal. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo dále žalobci zasláno e-mailem, a to dne [datum]. Žalobce dne [datum] sdělil žalované, že s ní okamžitě ruší pracovní poměr z důvodu dlužné mzdy.

16. Shora zjištěný skutkový stav soud považoval za dostatečný, a proto již neprováděl další žalovanou navržené důkazy, a to výslechy svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli navrženi k prokázání tvrzení o nevhodném chování žalobce, neboť tato okolnost (s ohledem na formální vady rozvázání pracovního poměru, jak bude podrobně uvedeno níže) není v tomto řízení rozhodná. Rovněž tak soud neprovedl důkaz rozpisem směn a výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] k prokázání tvrzení, že žalobce, ač byl vyzván k návratu do práce, tak se nedostavil, neboť ani prokázání tohoto tvrzení není rozhodné pro posouzení důvodnosti žalovaného nároku, tj. platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru 17. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 29.7.2020 (dále jen„ zákoník práce“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

18. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

19. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

20. Podle § 334 odst. 1 zákoníku práce písemnosti týkající se mj. vzniku, změn a skončení pracovního poměru musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou.

21. Podle § 334 odst. 4 zákoníku práce je-li písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, vybere zaměstnavatel takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených tímto zákonem.

22. Podle § 336 odst. 1 zákoníku práce písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance.

23. Podle § 336 odst. 2 zákoníku práce doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení.

24. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

25. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda a kdy bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou žalobci doručeno. Žalovaná nepředala okamžité zrušení pracovního poměru na pracovišti, ale doručovala jej žalobci skrze provozovatele poštovních služeb dle § 336 odst. 1 zákoníku práce, a to na adresu známou z pracovní smlouvy, tj. [adresa], která byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. Sám žalobce uvedl, že mu okamžité zrušení pracovního poměru bylo doručeno dne [datum] na adresu [adresa žalobce]. Byť není postaveno na jisto, zda žalovaná měla povědomí o tom, že se žalobce z adresy v [obec] odstěhoval a že má nové bydliště na [obec a číslo] (kde posléze okamžité zrušení pracovního poměru převzal dne [datum]), soud již v tomto směru neprováděl žádné dokazování, neboť je zřejmé, že žalobce zcela nepochybně nejpozději dne [datum] převzal okamžité zrušení pracovního poměru, tedy bylo mu doručeno do vlastních rukou ve smyslu ustanovení § 334 odst. 1 zákoníku práce. Pokud by bylo prokázáno, že řádně bylo doručeno již na adresu v [obec], neboť jiná adresa nebyla žalované v té době známa, v takovém případě by k tomuto doručení mohlo dojít nejdříve druhý den po podání k poštovní přepravě, tedy [datum]; i v takovém případě by byla zachována lhůta k podání žaloby, která byla podána u soudu dne [datum] (viz ustanovení § 72 zákoníku práce). Pokud by bylo prokázáno, že žalovaná věděla o novém bydlišti žalobce (na [obec a číslo]), i v takovém případě byla zachována lhůta k podání žaloby, neboť dvouměsíční lhůta k podání žaloby nemůže uplynout přede dnem, kdy je zaměstnanci úkon zaměstnavatelem kterým má být pracovní poměr ukončen, doručen v souladu se zákoníkem práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova]). Za situace, kdy sám žalobce tvrdil, že mu okamžité zrušení pracovního poměru doručeno bylo, a je zřejmé, že lhůta k podání žaloby dle § 72 zákoníku práce byla v každém případě dodržena, bylo provádění dokazování ohledně znalosti adresy žalobce pro účely doručování nadbytečné.

26. Nad rámec soud podotýká, že elektronický způsob doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, k němuž došlo dne [datum], není možné uznat za účinný, neboť služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování (srov. § 335 odst. 1 zákoníku práce).

27. Dále se soud zabýval formálními náležitostmi okamžitého zrušení pracovního poměru. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem pouze výjimečně ze zákonem stanovených důvodů. Takovým důvodem je, dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pokud zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Současně musí zaměstnavatel skutkově vymezit důvod okamžitého zrušení tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, přičemž tento důvod nelze dodatečně měnit (viz ustanovení § 60 zákoníku práce). Tomuto požadavku žalovaná v souzené věci nedostála, neboť jí uvedený důvod („ i přes ústní upozornění na [příjmení] nevhodné chování k ostatním zaměstnancům se situace nezměnila a [příjmení] chování k ostatním narušuje provoz restaurace“) zůstal pouze v rovině obecně formulovaného konstatování, z něhož nelze zjistit, jakého jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se ho dopustil a vůči komu se ho dopustil. Uvedené požadavky lze dovodit z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudky ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], publikovaný pod [číslo] Sb. NS, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Za těchto okolností je tudíž nemožné posoudit, zda se tento skutek stal a dosahuje intenzity, s níž zákoník práce tento výjimečný institut, který představuje nejintenzivnější zásah do existujícího pracovního poměru, spojuje. V řízení před soudem již není možné dodatečně prokazovat skutečnosti, které k okamžitému zrušení pracovního poměru vedly. Pokud totiž není možné uvedený důvod měnit, je tím spíše na základě (arg. a minori ad maius) vyloučeno jej teprve dodatečně ustavit. I z tohoto důvodu soud neprováděl dokazování výslechem svědků a obsahem dalších listin, které navrhla žalovaná, neboť na zcela zjevné neurčitosti a z toho plynoucí neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru pro nedodržení obsahových náležitostí požadovaných zákoníkem práce by to již nemohlo nic změnit. Rozhodné nebylo ani doplnění tvrzení, které uvedla žalovaná při jednání dne [datum] týkající se popisu údajného chování žalobce vůči ostatním zaměstnancům, když tyto skutečnosti, aby se jimi soud při posuzování důvodnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zabýval, by bývaly musely být uvedeny přímo v listině o rozvázání pracovního poměru.

29. Pokud jde o námitku žalované, že právní poměry účastníků byly vyřešeny, neboť žalovaná žalobci náhradu mzdy do dne, kdy byl pracovní poměr ukončen okamžitým zrušením z jeho strany, uhradila a žaloba je tudíž šikanózní, soud konstatuje, že i podle závěrů komentářové literatury (srov. [jméno], M., [příjmení], L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 s. 374, komentář k § 60, dostupně též v systému www. beck-online.cz) okamžité zrušení pracovního poměru nelze vzít zpět, přičemž účinku okamžitého zrušení pracovního poměru může být zabráněno pouze cestou žaloby na určení jeho neplatnosti. Bez ohledu na to, že žalovaná tvrdí, že neplatnosti okamžitého zrušení uznala, nelze jeho účinky odstranit či potvrdit jinak než soudním rozhodnutím. Žaloba proto není ani šikanózní, ani nepředstavuje zjevně bezúspěšné uplatňování práva.

30. Není rovněž rozhodné, jak žalobce reagoval na výzvu žalované, aby se vrátil do práce, či že po dlouhou dobu nepracoval, či se o práci nehlásil. [ulice] z uvedených skutečností může mít případně význam pro otázku náhrady mzdy, kterou je zaměstnavatel v případě neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnanci poskytnout, ale je bez právního významu pro samotné posouzení platnosti okamžitého zrušení. Skutečnost, zda žalobce pracoval či zda a jak se o jinou práci ucházel, může mít význam z hlediska právních předpisů na úseku zaměstnanosti, které jsou veřejnoprávní povahy, avšak nemá žádný význam pro posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.

31. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že okamžité zrušení pracovního poměru datované dnem [datum] je neplatné.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu nákladů řízení žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]; odměny advokáta ve výši [částka] (dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze 4 úkonů právní služby (za převzetí věci a přípravu zastoupení, za sepis žaloby, za podání repliky a za účast na jednání před soudem nepřesahujícím dvě hodiny); paušální náhrady hotových výdajů za čtyři shora uvedené úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. [částka]. Celková výše nákladů činí [částka]. Povinnost k plnění nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

33. Soud se neztotožnil s návrhem žalované, aby soud plně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal (dle § 150 o.s.ř.), s odkazem na to, že si to žádají okolnosti souzené věci a požadavek na spravedlivost, věcnou správnost a přiléhavost rozhodnutí. Soud však žádné důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. neshledal. Jistě je nelze spatřovat v dodatečných tvrzeních žalované o důvodech okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť tyto skutečnosti mohly být podstatné pro posouzení důvodnosti žaloby jako takové; pokud nebyly řádně vymezeny v písemném rozvázání pracovního poměru, a z tohoto důvodu byla žalovaná v řízení neúspěšná, nelze v jejich existenci (pokud by snad byla prokázána) spatřovat důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení. Soud již výše vysvětlil, že žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru není šikanózním návrhem, ale jedinou cestou dotčeného zaměstnance, jak se domoci vyslovení neplatnosti skončení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru je tím nejrazantnějším způsobem skončení pracovního poměru, a je tudíž plně odpovědností zaměstnavatele, aby důkladně uvážil, zda jsou naplněny předpoklady pro takový způsob skončení a pokud k němu přistoupí, aby je koncipoval v souladu s požadavky zákoníku práce. Pokud to neučiní, je spravedlivé, aby nesl nepříznivé následky svého postupu, včetně náhrady nákladů řízení úspěšného zaměstnance. Žalovaná je pak odpovědná za výši nákladů, které vznikly, i s ohledem na svoji procesní strategii.