9 C 49/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 49 157,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 157,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 309,22 Kč od , datum, do , datum, , 18,9% úrokem ročně z částky 49 157,87 Kč od , datum, do , datum, , 12,75% úrokem ročně z částky 49 157,87 Kč od , datum, do zaplacení a 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 49 157,87 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 167 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u nadepsaného soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 49 157,87 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne , datum, uzavřela se žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, (dále jen „Rámcová smlouva“), na základě které žalovanému aktivovala běžný účet č. , č. účtu, , a dále dne , datum, Dodatek č. 6 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo mu téhož dne poskytnutí kontokorentu schváleno a umožněno čerpání na jeho účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně v důsledku závažného porušení smluvních podmínek žalovaným kontokorent ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila výše dlužné jistiny 49 157,87 Kč a výše dlužného úroku 2 309,22 Kč. Žalovaný na dluh nic neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, .

2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení a uvedla, že ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, který mj. uvedl svůj čistý příjem z podnikání ve výši 285 624 Kč za předchozí zdaňovací období. Žalobkyně ověřovala informace poskytnuté žalovaným v interních a externích databázích (Bankovní registr klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a další informace z některých společností patřících do skupiny , Anonymizováno, na základě souhlasu uděleného žalovanou) a na účtu žalovaného č. , č. účtu, , kde v době posuzování žádosti o kontokorent nebyly evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem, ani jiné transakce, ze kterých by žalobkyně mohla dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného splácet úvěr.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn, (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas již v návrhu a žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, a soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, neboť ji o tomto následku ve výzvě poučil.

5. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala pro žalovaného mj. zřídit účet č. , č. účtu, (prokázáno Rámcovou smlouvou). Na základě Dodatku č. 6 ze dne , datum, k Rámcové smlouvě byla mezi stranami uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorent ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 18,90 %. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu (Dodatku č. 6) byly také Podmínky pro používání kontokorentu (prokázáno Rámcovou smlouvou, Dodatkem č. 6 a Podmínkami pro poskytnutí kontokorentu). Jelikož žalovaný závažně porušil smluvní povinnosti vyplývající z Rámcové smlouvy a Dodatku č. 6, žalobkyně kontokorent dne , datum, zesplatnila, přičemž ke dni zesplatnění činila výše dlužné jistiny 49 157,87 Kč a výše dlužného úroku 2 309,22 Kč a žalobkyně stanovila nové datum splatnosti k , datum, (prokázáno Přehledem plateb kontokorentu). Žalovaný dluh navzdory předžalobní výzvě neuhradil (prokázáno Výzvou k zaplacení dluhu ze dne , datum, ).

6. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vyšla z informací poskytnutých přímo žalovaným, tyto ověřovala podle běžného účtu žalovaného, a dále sama zjistila informace z interních a externích databázích. Z přehledu žádosti o úvěr, úvěrové zprávy a výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že příjmy žalovaného byly z podnikání ve výši 285 624 Kč, jeho výdaje odpovídaly příjmům, kdy se jednalo o běžnou spotřebu, nebyly zaznamenány žádné platby na hazardní hry či na exekuce.

7. Po právní stránce soud posoudil smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“).

8. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost řádně a včas nesplnil a žalobkyně proto úvěr v souladu s Podmínkami pro poskytnutí kontokorentu zesplatnila, přičemž dlužná jistina činila 49 157,87 Kč a dlužné úroky 2 309,22 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby dluh uhradil a opakovaně předžalobní výzvou (prokázáno Výzvou k zaplacení dluhu – takzvanou předžalobní výzvou ze dne , datum, ). Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k zaplacení poskytnutého plnění ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když výše poskytnutého plnění odpovídala reálným možnostem žalovaného. Protože žalovaný dluhy ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 167 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 967 Kč a z částky 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony (výzva k plnění a žaloba) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění.

15. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon – vyjádření ze dne , datum, , kterým žalobkyně reagovala na výzvu ohledně doložení toho, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, neboť tato tvrzení a důkazní návrhy měly a mohly být uvedeny již v samotné žalobě.

16. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř..