9 C 60/2023

Plný text

Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno-Anonymizováno s Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 45 900 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky částka s 15% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 15 % z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky ve výši částka s 15 % z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne datum (se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. st. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 25 (rodinný dům) a pozemek parc. č. 129/1 – zahrada, vše zapsané na LV č. hodnota pro katastrální území adresa (dále je „Nemovité věci“). Žalovaná tyto Nemovité věci užívala v období od datum do datum bez právního důvodu. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k Nemovitým věcem takto: nejprve nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni datum, a následně ke druhé ideální ½ nabyla vlastnické právo příklepem v dražbě dne datum s právními účinky zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni datum. Žalobkyně je tedy od datum výlučným vlastníkem Nemovitých věcí. Navzdory tomu, že žalovaná nemá k Nemovitým věcem žádný právní titul, tyto Nemovité věci užívá, o čemž svědčí to, že na adrese nemovitých věcí má zřízeno trvalé bydliště a přebírá tam poštu. Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzývala k umožnění výkonu jejího vlastnického práva v Nemovitých věcech, a to dne datum, datum a datum; na tyto výzvy žalovaná nereagovala a žalobkyni nemovité věci nezpřístupnila. Nejpozději ke dni datum nemá žalovaná žádný právní titul k užívání Nemovitých věcí. Žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalované užívání Nemovitých věcí. Za tímto účelem nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá výše nájemného k Nemovitým věcem ve výši částka měsíčně. Výše bezdůvodného obohacení tak odpovídá za období od datum do datum částce částka (částka částka za období od datum do datum a za období od datum do datum tedy 21 dním částce částka). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne datum; žalovaná částku dosud neuhradila.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. Namítla, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k jedné ideální polovině Nemovitých věcí kupní smlouvou uzavřenou se správcem konkursní podstaty dlužníka jméno FO (insolvenční řízení vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka). V té době žalovaná nepředala klíče od Nemovitých věcí žalobkyně, a to za účelem ochrany domovní svobody, neboť nemovité věci nelze reálně rozdělit. Na základě dalších jednání žalovaná začala žalobkyni hradit částku částka měsíčně za užívání 1/2 Nemovitých věcí, což žalobkyně akceptovala; žalovaná tuto částku hradí i nadále. Pokud jde o nabytí druhé ideální poloviny Nemovitých věcí příklepem v dražbě, žalovaná namítla, že podala žalobu na neplatnost dražby, a toto řízení je vedeno u shora nadepsaného soudu pod sp.zn. spisová značka. Dražbu shledává neplatnou pro nesplnění podmínek zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dražba byla provedena na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro adresa o schválení smíru, jehož nebyla žalovaná účastníkem, na dražbu nebyla nikým jistota složena řádně a včas. Žalovaná dále nesouhlasí se způsobem stanovení obvyklého nájemného. Jedná se o ocenění zpracované právnická osoba, není zde uvedena obytná plocha, není zohledněno, že v domě není funkční kotel pro vytápění, není uveden stav předmětných Nemovitých věcí a interiéru. Žalovaná si v této věci nechala zpracovat odhad tržní nájemní ceny RE/jméno FO alfa, kterou byla stanovena cena nájmu ve výši částka. Žalobkyně požadovala po žalované hrazení nájmu za užívání jedné poloviny Nemovitých věcí ve výši částka, což žalovaná akceptovala a tuto částku pravidelně hradila na účet žalobkyně. Žalovaná má tak za to, že mezi účastnicemi byla uzavřena dohoda o výši nájemného ve výši částka; žalovaná navíc uplatnila slevu z nájemného ve výši 80% z důvodu nefunkčního kotle a nutnosti vytápět přímotopy.

3. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o určení neplatnosti dražby vedeného u Okresního soudu adresa-východ pod sp. zn. spisová značka. V řízení bylo na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka pokračováno, neboť v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka byla věc postoupena k Okresnímu soudu ve adresa, který pravomocným usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka řízení zastavil pro zpětvzetí žaloby žalobkyní (jež v nyní vedeném řízení vystupuje jako žalovaná).

4. Podáním žalobkyně doručené zdejšímu soudu dne datum vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to co do částky částka, přičemž tato částka odpovídá rozdílu mezi původním vyčíslením běžného nájmu nemovitosti a později znalecky určeným běžným nájemným. V rámci jednání dne datum žalobkyně uvedla, že toto částečné zpětvzetí se vztahuje i na příslušenství, tedy na úroky z prodlení. Žalovaná proti tomuto částečnému zpětvzetí ničeho nenamítala Soud v tomto rozsahu proto řízení zastavil, a to v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I.).

5. Ve věci byla konána dvě jednání, a to dne datum a datum. Z jednání nařízeného na datum se žalobkyně omluvila, žalovaná ani její právní zástupce se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas vyrozuměni (předvolání doručeno do datové schránky zástupce žalované dne datum). Soud tak jednal v nepřítomnosti, žalobkyně, žalované a jejího zástupce v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.

6. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. hodnota, k.ú. adresa (ze dne datum) opatřeného soudem podle § 120 odst. 2 o.s.ř., soud zjistil, že vlastnické právo k Nemovitým věcem jako celku svědčí žalobkyni od datum, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum s účinky zápisu ke dni datum a potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne datum s účinky zápisu ke dni datum.

8. Z dražební vyhlášky č. hodnota-DN/22 vydané právnická osoba bylo zjištěno, že na datum byla nařízena nedobrovolná dražba spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na Nemovitých věcech. Z protokolu o provedené dražbě vydaného stejnou společností ze dne datum bylo zjištěno, že vydražitel uvedeného spoluvlastnického podílu byla žalobkyně. Ze zprávy právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že dražební společnost sdělila, že k tomuto dni není složena žádná jistota ke čtvrteční dražbě.

9. Z usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne datum č.j. spisová značka bylo zjištěno, že řízení ve věci neplatnosti veřejné dražby bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby ze strany žalované (tam v procesním postavení žalobkyně).

10. Z rozsudku Okresního soudu adresa-východ ze dne datum č.j. spisová značka (opatřeného soudem postupem dle § 120 odst. 2 o.s.ř.) bylo zjištěno, že zdejší soud zamítl žalobu žalované (tam v procesním postavení žalobkyně) na určení, že je výlučným vlastníkem Nemovitých věcí.

11. Z výzvy k vyklizení a předání nemovité věci ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby Nemovité věci do 10 dnů od obdržení výzvy vyklidila a předala žalobkyni. Z výpisu z aplikace PoštaOnline plyne, že výzva byla žalované doručena dne datum 12. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v neoprávněném užívání nemovitosti od datum do datum, jež dle žalobkyně činilo částka, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne datum (prokázáno poštovním podacím lístkem) a žalované doručena dne datum (prokázáno výpisem ze služby PoštaOnline).

13. Z odpovědi žalované ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná výše uvedenou předžalobní výzvu skutečně obdržela a že žalovaná nárok žalobkyně neuznala, a to ze stejných důvodů, jako již bylo uvedeno výše ve vyjádření k žalobě.

14. Z ocenění vypracovaného právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že tato kancelář stanovila obvyklé nájemné za užívání Nemovitých věcí ve výši částka měsíčně.

15. Z odhadu tržní nájemní ceny nemovitosti vypracovaného RE/jméno FO dne datum bylo zjištěno, že dle této realitní kanceláře činí tržní nájemné Nemovitých věcí částku částka měsíčně bez energií.

16. Ze znaleckého posudku č. 4/415/2025 o odhadu obvyklého nájemného nemovitých věcí vypracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO ze dne datum bylo zjištěno, že obvyklá cena měsíčního nájmu nemovitých věcí v období od datum do datum činila částka. S tímto důkazem soud nakládal jako se znaleckým posudkem, neboť splňuje zákonem stanovené požadavky na znalecký posudek včetně doložky dle § 127a o.s.ř.

17. Z přehledu pohybu na účtu č.ú. č. účtu bylo zjištěno, že z tohoto účtu odešla dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO za období od provedení vk + částka), dále dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem červen“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem VII/2022“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem VIII 2022“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem 9/2022“), datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem X/2022“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem 11/2022), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem 12/2022“), datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem 1/2023“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem 2/2023“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem 3/2023“), dne datum platba ve výši částka s poznámkou „jméno FO nájem IV/2023).

18. Dále si soud postupem podle § 120 odst. 2 o.s.ř. opatřil se spisu zdejšího soudu sp.zn. spisová značka (v němž se žalobkyně po žalované domáhá ze stejného důvodu uhrazení bezdůvodného obohacení za období od datum do datum) odůvodnění odporu žalované ze dne datum, přehledu výpisu z účtu o provedených platbách a repliku žalobce s částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum a usnesení ze dne datum č.j. spisová značka. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná i v označeném řízení poukázala na to, že za období od datum do datum uhradila částky, jak jsou uvedeny shora pod bodem 17. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět co do částky částka při zohlednění těchto plateb na období od datum do datum a v tomto rozsahu bylo řízení citovaným usnesením ze dne datum č.j. spisová značka zastaveno. Je zřejmé, že v částečném zastavení řízení byly zohledněny platby od datum do datum.

19. Z provedených důkazů tak soud po skutkové stránce uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, a to výpisem z katastru nemovitostí, že žalobkyně je od datum výlučným vlastníkem Nemovitých věcí, které užívá žalovaná. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum k zaplacení částky částka odpovídají bezdůvodnému obohacení za období od datum do datum.

20. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně není vlastníkem předmětných Nemovitých věcí, kdy se domáhá určení, že vlastníkem předmětných Nemovitých věcí je žalovaná, byla tato námitka shledána účelovou. Žalovaná se sice domáhala určení neplatnosti dražby, kdy příklepem v ní žalobkyně nabyla vlastnické právo k (druhému) spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/2 ve vztahu k celku Nemovitých věcí, v důsledku čehož se stala vlastníkem celých Nemovitých věcí. Toto řízení (původně zahájené u Okresního soudu adresa-východ, následně postoupené s ohledem na místní příslušnost k Okresnímu soudu ve adresa) bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, které učinila žalovaná (tam v procesním postavení žalobkyně). Je třeba zdůraznit, že v souladu s § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, se lze neplatnosti veřejné dražby prováděné dle tohoto zákona domáhat žalobou podanou u soudu ve lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby; pokud taková žaloba podána není, právo domáhat se vyslovení neplatnosti dražby zaniká. Protože žalovaná sice takovou žalobu podala, ale následně ji vzala zpět, soud se již v tomto řízení nemůže zabývat námitkami ve vztahu k tvrzené neplatnosti dražby, neboť právo žalované v tomto směru již zaniklo. Soud z tohoto důvodu ani nepřerušil toto řízení z důvodu probíhajícího řízení o určení vlastnického práva vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka (kde tvrdila důvody neplatnosti dražby); tato žaloba ostatně byla soudem prvního stupně zamítnuta.

21. Pokud žalovaná tvrdila, že se s žalobkyní dohodly na tom, že bude Nemovité věci užívat a bude za jejich užívání platit částku částka měsíčně, toto tvrzení neprokázala. V řízení bylo prokázáno, že dne datum zaplatila žalovaná žalobkyni částku částka a následně od datum do datum platila měsíčně vždy částku částka s označením důvodu platby „nájem – jméno FO“ a příslušným měsícem. Z toho však nelze uzavřít, že se účastnice dohodly na této výši plnění. Soud vyzval žalovanou při jednání konaném dne datum, aby konkrétně tvrdila obsah této dohody, jakož i to, kdy konkrétně jednání proběhlo a navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. Žalovaná však výzvě nevyhověla, a tudíž v tomto směru neunesla ani břemeno tvrzení ani důkazní břemeno.

22. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

24. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že protiprávním užitím cizí hodnoty (viz § 2991 odst. 2 o. z.) je i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo. Výše bezdůvodného obohacení se přitom odvozuje od prospěchu, jejž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal. Za bezdůvodné obohacení tedy nelze považovat teoretický prospěch, jehož by mohl dosáhnout vlastník věci, nýbrž pouze ten, který obohacený skutečně získal na jeho úkor [srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá Nemovité věci bez právního důvodu, když existenci dohody o jejich užívání žalovaná neprokázala. Žalovaná tedy tímto užíváním Nemovitých věcí bez právního důvodu získala majetkový prospěch, který je povinna žalobkyni vydat, a to v souladu s § 2991 o.z.

26. Pokud jde o výši majetkového prospěchu, judikatura je ustálena v závěru, že „Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (...). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklé úplaty závislá i na účelu a způsobu užívání, případně i na právní formě, jíž se obdobný způsob užívání za běžných okolností realizuje, musí soud zkoumat konkrétní okolnosti případu a přihlédnout k účelu, jemuž věc zpravidla slouží, a k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval, a jakou úplatu by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit“ (NS spisová značka). Má-li být poskytnuta peněžitá náhrada bezdůvodného obohacení částkou obvyklé ceny, je v soudním řízení nutno postupovat na základě řádného dokazování.„ Výše obvyklého nájemného pak není cifrou, jež by byla jednoznačně a pevně dána, a její stanovení si žádá náležitá zjištění a zhodnocení relevantních skutečností. (...) Najít zcela ekvivalentní předmět nájmu je v řadě případů vyloučeno, to však nebrání tomu, aby bylo přihlíženo k předmětům obdobným, u nichž lze mít za to, že nájemné, za něž jsou pronajímány, má vypovídací hodnotu i ve vztahu k objektu, pro nějž je zjišťováno obvyklé nájemné. Je pak na soudu, aby na základě zjištění činěných i za pomoci znalce, coby osoby mající náležitou erudici k vyhledání srovnatelných objektů, uvážil, v jaké výši je třeba stanovit obvyklé nájemné ve vztahu k posuzovaným prostorám. Jeho úvaha v tomto směru, využívající volnosti dané soudu při obtížné zjistitelnosti výše nároku ustanovením § 136 OSŘ, by pak měla být náležitě podložena právě s přihlédnutím ke zmíněnému kritériu obvyklého nájemného“ (NS spisová značka) (judikatura citována v publikaci: Bílková, Jana. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2015, s. 74.)

27. Pokud jde o výši majetkového prospěchu, soud v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. a shora citovanou judikaturou vyšel z toho, že majetkový prospěch je peněžitou částkou odpovídající částkám vynaloženým za užívání obdobných nemovitých věcí v daném období, jsou-li užívány úplatně na základě dohody s vlastníkem nemovitých věcí. Žalobkyně předložila Ocenění nemovitých věcí zpracovaných právnická osoba, které soud hodnotil jako listinný důkaz, neboť neobsahoval doložku dle § 127a o.s.ř. a nejednalo se tedy o znalecký posudek. Dle této listiny byla obvyklá výše nájemného (tedy ceny za úplatné užívání) obdobných nemovitých věcí ve výši částka měsíčně, a to ke dni datum. Žalovaná předložila rovněž listinný důkaz, a to Odhad tržní nájemní ceny nemovitosti RE/jméno FO ze dne datum, dle něhož obvyklé tržní nájemné činilo částka. S ohledem na tyto dva rozporné listinné důkazy soud poučil žalobkyni, aby prokázala tvrzení ohledně výše obvyklého nájemného v období, za které se domáhá vydání bezdůvodného obohacení po žalované. Žalobkyně soudu předložila znalecký posudek vypracovaný znalkyní tituly před jménem jméno FO (opatření doložkou dle § 127a o.s.ř), dle něhož činila obvyklá cena nájemného předmětných Nemovitých věcí v období od datum do datum částku částka měsíčně. Soud proto při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel z tohoto znaleckého posudku, neboť tento splňoval formální náležitosti, závěry znalce byly logické a odůvodněné.

28. Soud nezohlednil námitku žalované, že je třeba z ceny obvyklého nájemného slevit z důvodu, že v Nemovitých věcech je nefunkční kotel a je třeba topit lokálním topením. Tato skutečnost by byla relevantní, pokud by mezi účastníky byla sjednána smlouva o úplatném užívání Nemovitých věcí a žalovaná by se domáhala slevy z tohoto plnění z důvodu zhoršení stavu Nemovitých věcí. V daném případě však žádná dohoda uzavřena nebyla a výše bezdůvodného obohacení se tak odvíjí od obvyklého nájemného v daném místě a čase při zohlednění stavu nemovitých věcí.

29. Při stanovení výše plnění soud zároveň zohlednil plnění, které učinila žalovaná dne datum ve výši částka. Žalobkyně sice namítala, že platba označená jako „Nájem – adresa) nemůže být považována za platbu za užívání Nemovitých věcí za 3/2023, neboť byla jednoznačně označena jako nájem, ale žádná nájemní smlouva uzavřena nebyla, a tudíž je třeba započíst tuto platbu v souladu s § 1933 odst. 1 o.z. na závazek nejdříve splatný, tedy na dlužné bezdůvodné obohacení uplatněné v řízení vedeném u Okresního soudu adresa-východ pod sp.zn. spisová značka. Soud se s touto námitkou však neztotožnil. Žalovaná pravidelně od datum měsíčně hradila částky, které vždy označila jako „nájem“ s uvedením měsíce, za který platí. Je tedy zřejmé, že jednoznačně vymezila, že platí za užívání nemovitých věcí za ten který měsíc; skutečnost, že užila právně nepřesný pojem „nájem“ na této situaci nic nemění, neboť je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaná je právním laikem a použila pojem, který je stručný a vystihuje to, že platí za užívání Nemovitých věcí. Protože žalovaná jednoznačně identifikovala, že hradí plnění za užívání Nemovitých věcí za 3/2023, je třeba tuto platbu v souladu s § 1933 odst. 1 o.z. započíst na plnění za bezdůvodné obohacení za tento měsíc, neboť žalovaná určila, na který dluh plní. Ostatní platby v předchozím období (od datum do datum) byly již zohledněny v řízení vedeném u Okresního soudu adresa-východ pod sp.zn. spisová značka, jak vyplývá ze shora uvedených skutkových zjištění, když v této části byla i žaloba v označeném řízení vzata částečně zpět a řízení zastaveno (viz bod 18 tohoto rozsudku).

30. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky částka [tedy částka za období od datum do datum a za období od datum do datum ve výši částka (21 dnů x {částka/30 dnů}, mínus již uhrazených částka], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počínaje od datum, kdy došlo k uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě (viz výrok II.). Co do částky částka (která byla již žalovanou uhrazena) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky byla žaloba zamítnuta (výrok III.).

31. Pokud jde o náklady řízení, soud usoudil takto: V části, v níž bylo řízení zastaveno, je procesní zavinění za zastavení řízení na straně žalobkyně, která vzala žalobu zpět nikoliv pro chování žalované, ale z důvodu, že si ve věci nechala vypracovat znalecký posudek, který výši plnění stanovil odlišně od původního žalobou uplatněného nároku. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně svůj nárok opírala o listinnýc důkaz vypracovaný právnická osoba V takovém případě pak nelze uzavřít, že žalobkyně na počátku řízení výši uplatněného nároku neznala; pokud v průběhu řízení byla výše nároku prokázána v jiné výši, a žalobkyně vzala žalobu zpět, je to postup, pokud jde o náklady řízení, k tíži žalobkyně (viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka). Soud tedy uzavřel, že v části nároku ve výši částka je dán nárok žalované na náhradu nákladů řízení dle § 146 odst. 2 o.s.ř. Ve vztahu k meritornímu rozhodnutí pak byl úspěch žalobkyně dán co do částky částka, úspěch žalované pak v částce částka. Dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř. tak je dán úspěch žalobkyně v částce částka (s příslušenstvím) a žalované v částce částka s příslušenstvím (částka + částka, vždy s příslušenstvím), tedy úspěch žalobkyně 44%, úspěch žalované 56%. Žalované tak náleží náhrada nákladů řízení odpovídající jejímu úspěchu mínus úspěch žalobkyně, tedy ve výši 12% nákladů, které jí v řízení vznikly.

32. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do datum, dále jen „AT“ (neboť všechny úkony právní služby byly poskytnuty do datum včetně)ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne a účast na jednání před soudem dne datum), paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka (dle § 13 odst. 4 AT) za každý za 3 shora uvedených úkonů právní služby, celkem částka. Poměrná část náhrady nákladů řízení ve výši 12 % pak činí částka (výrok IV.).

33. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – východ. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).