9 C 60/2023

Plný text

Okresní soud Praha – východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno - Anonymizováno s Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 45 900 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky ve výši , částka, s 15 % z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, (se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. st. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 25 (rodinný dům) a pozemek parc. č. 129/1 – zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (dále je „Nemovité věci“). Žalovaná tyto Nemovité věci užívala v období od , datum, do , datum, bez právního důvodu. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k Nemovitým věcem takto: nejprve nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni , datum, , a následně ke druhé ideální ½ nabyla vlastnické právo příklepem v dražbě dne , datum, s právními účinky zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Žalobkyně je tedy od , datum, výlučným vlastníkem Nemovitých věcí. Navzdory tomu, že žalovaná nemá k Nemovitým věcem žádný právní titul, tyto Nemovité věci užívá, o čemž svědčí to, že na adrese nemovitých věcí má zřízeno trvalé bydliště a přebírá tam poštu. Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzývala k umožnění výkonu jejího vlastnického práva v Nemovitých věcech, a to dne , datum, , , datum, a , datum, ; na tyto výzvy žalovaná nereagovala a žalobkyni nemovité věci nezpřístupnila. Nejpozději ke dni , datum, nemá žalovaná žádný právní titul k užívání Nemovitých věcí. Žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalované užívání Nemovitých věcí. Za tímto účelem nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá výše nájemného k Nemovitým věcem ve výši , částka, měsíčně. Výše bezdůvodného obohacení tak odpovídá za období od , datum, do , datum, částce , částka, (částka , částka, za období od , datum, do , datum, a za období od , datum, do , datum, tedy 21 dním částce , částka, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne , datum, ; žalovaná částku dosud neuhradila.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. Namítla, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k jedné ideální polovině Nemovitých věcí kupní smlouvou uzavřenou se správcem konkursní podstaty dlužníka , jméno FO, (insolvenční řízení vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. , spisová značka, ). V té době žalovaná nepředala klíče od Nemovitých věcí žalobkyně, a to za účelem ochrany domovní svobody, neboť nemovité věci nelze reálně rozdělit. Na základě dalších jednání žalovaná začala žalobkyni hradit částku , částka, měsíčně za užívání 1/2 Nemovitých věcí, což žalobkyně akceptovala; žalovaná tuto částku hradí i nadále. Pokud jde o nabytí druhé ideální poloviny Nemovitých věcí příklepem v dražbě, žalovaná namítla, že podala žalobu na neplatnost dražby, a toto řízení je vedeno u shora nadepsaného soudu pod sp.zn. , spisová značka, . Dražbu shledává neplatnou pro nesplnění podmínek zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dražba byla provedena na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, o schválení smíru, jehož nebyla žalovaná účastníkem, na dražbu nebyla nikým jistota složena řádně a včas. Žalovaná dále nesouhlasí se způsobem stanovení obvyklého nájemného. Jedná se o ocenění zpracované , právnická osoba, , není zde uvedena obytná plocha, není zohledněno, že v domě není funkční kotel pro vytápění, není uveden stav předmětných Nemovitých věcí a interiéru. Žalovaná si v této věci nechala zpracovat odhad tržní nájemní ceny RE/, jméno FO, alfa, kterou byla stanovena cena nájmu ve výši , částka, . Žalobkyně požadovala po žalované hrazení nájmu za užívání jedné poloviny Nemovitých věcí ve výši , částka, , což žalovaná akceptovala a tuto částku pravidelně hradila na účet žalobkyně. Žalovaná má tak za to, že mezi účastnicemi byla uzavřena dohoda o výši nájemného ve výši , částka, ; žalovaná navíc uplatnila slevu z nájemného ve výši 80% z důvodu nefunkčního kotle a nutnosti vytápět přímotopy.

3. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o určení neplatnosti dražby vedeného u Okresního soudu , adresa, -východ pod sp. zn. , spisová značka, . V řízení bylo na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, pokračováno, neboť v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, byla věc postoupena k Okresnímu soudu ve , adresa, , který pravomocným usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, řízení zastavil pro zpětvzetí žaloby žalobkyní (jež v nyní vedeném řízení vystupuje jako žalovaná).

4. Podáním žalobkyně doručené zdejšímu soudu dne , datum, vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to co do částky , částka, , přičemž tato částka odpovídá rozdílu mezi původním vyčíslením běžného nájmu nemovitosti a později znalecky určeným běžným nájemným. V rámci jednání dne , datum, žalobkyně uvedla, že toto částečné zpětvzetí se vztahuje i na příslušenství, tedy na úroky z prodlení. Žalovaná proti tomuto částečnému zpětvzetí ničeho nenamítala Soud v tomto rozsahu proto řízení zastavil, a to v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I.).

5. Ve věci byla konána dvě jednání, a to dne , datum, a , datum, . Z jednání nařízeného na , datum, se žalobkyně omluvila, žalovaná ani její právní zástupce se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas vyrozuměni (předvolání doručeno do datové schránky zástupce žalované dne , datum, ). Soud tak jednal v nepřítomnosti, žalobkyně, žalované a jejího zástupce v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.

6. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, (ze dne , datum, ) opatřeného soudem podle § 120 odst. 2 o.s.ř., soud zjistil, že vlastnické právo k Nemovitým věcem jako celku svědčí žalobkyni od , datum, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s účinky zápisu ke dni , datum, a potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne , datum, s účinky zápisu ke dni , datum, .

8. Z dražební vyhlášky č. , hodnota, -DN/22 vydané , právnická osoba, bylo zjištěno, že na , datum, byla nařízena nedobrovolná dražba spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 na Nemovitých věcech. Z protokolu o provedené dražbě vydaného stejnou společností ze dne , datum, bylo zjištěno, že vydražitel uvedeného spoluvlastnického podílu byla žalobkyně. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dražební společnost sdělila, že k tomuto dni není složena žádná jistota ke čtvrteční dražbě.

9. Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že řízení ve věci neplatnosti veřejné dražby bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby ze strany žalované (tam v procesním postavení žalobkyně).

10. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, č.j. , spisová značka, (opatřeného soudem postupem dle § 120 odst. 2 o.s.ř.) bylo zjištěno, že zdejší soud zamítl žalobu žalované (tam v procesním postavení žalobkyně) na určení, že je výlučným vlastníkem Nemovitých věcí.

11. Z výzvy k vyklizení a předání nemovité věci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby Nemovité věci do 10 dnů od obdržení výzvy vyklidila a předala žalobkyni. Z výpisu z aplikace PoštaOnline plyne, že výzva byla žalované doručena dne , datum12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v neoprávněném užívání nemovitosti od , datum, do , datum, , jež dle žalobkyně činilo , částka, , a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne , datum, (prokázáno poštovním podacím lístkem) a žalované doručena dne , datum, (prokázáno výpisem ze služby PoštaOnline).

13. Z odpovědi žalované ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná výše uvedenou předžalobní výzvu skutečně obdržela a že žalovaná nárok žalobkyně neuznala, a to ze stejných důvodů, jako již bylo uvedeno výše ve vyjádření k žalobě.

14. Z ocenění vypracovaného , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato kancelář stanovila obvyklé nájemné za užívání Nemovitých věcí ve výši , částka, měsíčně.

15. Z odhadu tržní nájemní ceny nemovitosti vypracovaného RE/, jméno FO, dne , datum, bylo zjištěno, že dle této realitní kanceláře činí tržní nájemné Nemovitých věcí částku , částka, měsíčně bez energií.

16. Ze znaleckého posudku č. 4/415/2025 o odhadu obvyklého nájemného nemovitých věcí vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že obvyklá cena měsíčního nájmu nemovitých věcí v období od , datum, do , datum, činila , částka, . S tímto důkazem soud nakládal jako se znaleckým posudkem, neboť splňuje zákonem stanovené požadavky na znalecký posudek včetně doložky dle § 127a o.s.ř.

17. Z přehledu pohybu na účtu č.ú. , č. účtu, bylo zjištěno, že z tohoto účtu odešla dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, za období od provedení vk + , částka, ), dále dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem červen“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem VII/2022“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem VIII 2022“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem 9/2022“), , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem X/2022“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem 11/2022), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem 12/2022“), , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem 1/2023“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem 2/2023“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem 3/2023“), dne , datum, platba ve výši , částka, s poznámkou „, jméno FO, nájem IV/2023).

18. Dále si soud postupem podle § 120 odst. 2 o.s.ř. opatřil se spisu zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, (v němž se žalobkyně po žalované domáhá ze stejného důvodu uhrazení bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, ) odůvodnění odporu žalované ze dne , datum, , přehledu výpisu z účtu o provedených platbách a repliku žalobce s částečným zpětvzetím žaloby ze dne , datum, a usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná i v označeném řízení poukázala na to, že za období od , datum, do , datum, uhradila částky, jak jsou uvedeny shora pod bodem 17. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět co do částky , částka, při zohlednění těchto plateb na období od , datum, do , datum, a v tomto rozsahu bylo řízení citovaným usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zastaveno. Je zřejmé, že v částečném zastavení řízení byly zohledněny platby od , datum, do , datum, .

19. Z provedených důkazů tak soud po skutkové stránce uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, a to výpisem z katastru nemovitostí, že žalobkyně je od , datum, výlučným vlastníkem Nemovitých věcí, které užívá žalovaná. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne , datum, k zaplacení částky , částka, odpovídají bezdůvodnému obohacení za období od , datum, do , datum, .

20. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně není vlastníkem předmětných Nemovitých věcí, kdy se domáhá určení, že vlastníkem předmětných Nemovitých věcí je žalovaná, byla tato námitka shledána účelovou. Žalovaná se sice domáhala určení neplatnosti dražby, kdy příklepem v ní žalobkyně nabyla vlastnické právo k (druhému) spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/2 ve vztahu k celku Nemovitých věcí, v důsledku čehož se stala vlastníkem celých Nemovitých věcí. Toto řízení (původně zahájené u Okresního soudu , adresa, -východ, následně postoupené s ohledem na místní příslušnost k Okresnímu soudu ve , adresa, ) bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, které učinila žalovaná (tam v procesním postavení žalobkyně). Je třeba zdůraznit, že v souladu s § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, se lze neplatnosti veřejné dražby prováděné dle tohoto zákona domáhat žalobou podanou u soudu ve lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby; pokud taková žaloba podána není, právo domáhat se vyslovení neplatnosti dražby zaniká. Protože žalovaná sice takovou žalobu podala, ale následně ji vzala zpět, soud se již v tomto řízení nemůže zabývat námitkami ve vztahu k tvrzené neplatnosti dražby, neboť právo žalované v tomto směru již zaniklo. Soud z tohoto důvodu ani nepřerušil toto řízení z důvodu probíhajícího řízení o určení vlastnického práva vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, (kde tvrdila důvody neplatnosti dražby); tato žaloba ostatně byla soudem prvního stupně zamítnuta.

21. Pokud žalovaná tvrdila, že se s žalobkyní dohodly na tom, že bude Nemovité věci užívat a bude za jejich užívání platit částku , částka, měsíčně, toto tvrzení neprokázala. V řízení bylo prokázáno, že dne , datum, zaplatila žalovaná žalobkyni částku , částka, a následně od , datum, do , datum, platila měsíčně vždy částku , částka, s označením důvodu platby „nájem – , jméno FO, “ a příslušným měsícem. Z toho však nelze uzavřít, že se účastnice dohodly na této výši plnění. Soud vyzval žalovanou při jednání konaném dne , datum, , aby konkrétně tvrdila obsah této dohody, jakož i to, kdy konkrétně jednání proběhlo a navrhla důkazy k prokázání těchto tvrzení. Žalovaná však výzvě nevyhověla, a tudíž v tomto směru neunesla ani břemeno tvrzení ani důkazní břemeno.

22. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

24. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že protiprávním užitím cizí hodnoty (viz § 2991 odst. 2 o. z.) je i stav, kdy je cizí pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo. Výše bezdůvodného obohacení se přitom odvozuje od prospěchu, jejž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal. Za bezdůvodné obohacení tedy nelze považovat teoretický prospěch, jehož by mohl dosáhnout vlastník věci, nýbrž pouze ten, který obohacený skutečně získal na jeho úkor [srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá Nemovité věci bez právního důvodu, když existenci dohody o jejich užívání žalovaná neprokázala. Žalovaná tedy tímto užíváním Nemovitých věcí bez právního důvodu získala majetkový prospěch, který je povinna žalobkyni vydat, a to v souladu s § 2991 o.z.

26. Pokud jde o výši majetkového prospěchu, judikatura je ustálena v závěru, že „Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (...). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklé úplaty závislá i na účelu a způsobu užívání, případně i na právní formě, jíž se obdobný způsob užívání za běžných okolností realizuje, musí soud zkoumat konkrétní okolnosti případu a přihlédnout k účelu, jemuž věc zpravidla slouží, a k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval, a jakou úplatu by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit“ (NS , spisová značka, ). Má-li být poskytnuta peněžitá náhrada bezdůvodného obohacení částkou obvyklé ceny, je v soudním řízení nutno postupovat na základě řádného dokazování.„ Výše obvyklého nájemného pak není cifrou, jež by byla jednoznačně a pevně dána, a její stanovení si žádá náležitá zjištění a zhodnocení relevantních skutečností. (...) Najít zcela ekvivalentní předmět nájmu je v řadě případů vyloučeno, to však nebrání tomu, aby bylo přihlíženo k předmětům obdobným, u nichž lze mít za to, že nájemné, za něž jsou pronajímány, má vypovídací hodnotu i ve vztahu k objektu, pro nějž je zjišťováno obvyklé nájemné. Je pak na soudu, aby na základě zjištění činěných i za pomoci znalce, coby osoby mající náležitou erudici k vyhledání srovnatelných objektů, uvážil, v jaké výši je třeba stanovit obvyklé nájemné ve vztahu k posuzovaným prostorám. Jeho úvaha v tomto směru, využívající volnosti dané soudu při obtížné zjistitelnosti výše nároku ustanovením § 136 OSŘ, by pak měla být náležitě podložena právě s přihlédnutím ke zmíněnému kritériu obvyklého nájemného“ (NS , spisová značka, ) (judikatura citována v publikaci: Bílková, Jana. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2015, s. 74.)

27. Pokud jde o výši majetkového prospěchu, soud v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. a shora citovanou judikaturou vyšel z toho, že majetkový prospěch je peněžitou částkou odpovídající částkám vynaloženým za užívání obdobných nemovitých věcí v daném období, jsou-li užívány úplatně na základě dohody s vlastníkem nemovitých věcí. Žalobkyně předložila Ocenění nemovitých věcí zpracovaných , právnická osoba, , které soud hodnotil jako listinný důkaz, neboť neobsahoval doložku dle § 127a o.s.ř. a nejednalo se tedy o znalecký posudek. Dle této listiny byla obvyklá výše nájemného (tedy ceny za úplatné užívání) obdobných nemovitých věcí ve výši , částka, měsíčně, a to ke dni , datum, . Žalovaná předložila rovněž listinný důkaz, a to Odhad tržní nájemní ceny nemovitosti RE/, jméno FO, ze dne , datum, , dle něhož obvyklé tržní nájemné činilo , částka, . S ohledem na tyto dva rozporné listinné důkazy soud poučil žalobkyni, aby prokázala tvrzení ohledně výše obvyklého nájemného v období, za které se domáhá vydání bezdůvodného obohacení po žalované. Žalobkyně soudu předložila znalecký posudek vypracovaný znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, (opatření doložkou dle § 127a o.s.ř), dle něhož činila obvyklá cena nájemného předmětných Nemovitých věcí v období od , datum, do , datum, částku , částka, měsíčně. Soud proto při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel z tohoto znaleckého posudku, neboť tento splňoval formální náležitosti, závěry znalce byly logické a odůvodněné.

28. Soud nezohlednil námitku žalované, že je třeba z ceny obvyklého nájemného slevit z důvodu, že v Nemovitých věcech je nefunkční kotel a je třeba topit lokálním topením. Tato skutečnost by byla relevantní, pokud by mezi účastníky byla sjednána smlouva o úplatném užívání Nemovitých věcí a žalovaná by se domáhala slevy z tohoto plnění z důvodu zhoršení stavu Nemovitých věcí. V daném případě však žádná dohoda uzavřena nebyla a výše bezdůvodného obohacení se tak odvíjí od obvyklého nájemného v daném místě a čase při zohlednění stavu nemovitých věcí.

29. Při stanovení výše plnění soud zároveň zohlednil plnění, které učinila žalovaná dne , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně sice namítala, že platba označená jako „Nájem – , adresa, ) nemůže být považována za platbu za užívání Nemovitých věcí za 3/2023, neboť byla jednoznačně označena jako nájem, ale žádná nájemní smlouva uzavřena nebyla, a tudíž je třeba započíst tuto platbu v souladu s § 1933 odst. 1 o.z. na závazek nejdříve splatný, tedy na dlužné bezdůvodné obohacení uplatněné v řízení vedeném u Okresního soudu , adresa, -východ pod sp.zn. , spisová značka, . Soud se s touto námitkou však neztotožnil. Žalovaná pravidelně od , datum, měsíčně hradila částky, které vždy označila jako „nájem“ s uvedením měsíce, za který platí. Je tedy zřejmé, že jednoznačně vymezila, že platí za užívání nemovitých věcí za ten který měsíc; skutečnost, že užila právně nepřesný pojem „nájem“ na této situaci nic nemění, neboť je třeba přihlédnout k tomu, že žalovaná je právním laikem a použila pojem, který je stručný a vystihuje to, že platí za užívání Nemovitých věcí. Protože žalovaná jednoznačně identifikovala, že hradí plnění za užívání Nemovitých věcí za 3/2023, je třeba tuto platbu v souladu s § 1933 odst. 1 o.z. započíst na plnění za bezdůvodné obohacení za tento měsíc, neboť žalovaná určila, na který dluh plní. Ostatní platby v předchozím období (od , datum, do , datum, ) byly již zohledněny v řízení vedeném u Okresního soudu , adresa, -východ pod sp.zn. , spisová značka, , jak vyplývá ze shora uvedených skutkových zjištění, když v této části byla i žaloba v označeném řízení vzata částečně zpět a řízení zastaveno (viz bod 18 tohoto rozsudku).

30. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky , částka, [tedy , částka, za období od , datum, do , datum, a za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (21 dnů x {, částka, /30 dnů}, mínus již uhrazených , částka, ], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počínaje od , datum, , kdy došlo k uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě (viz výrok II.). Co do částky , částka, (která byla již žalovanou uhrazena) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky byla žaloba zamítnuta (výrok III.).

31. Pokud jde o náklady řízení, soud usoudil takto: V části, v níž bylo řízení zastaveno, je procesní zavinění za zastavení řízení na straně žalobkyně, která vzala žalobu zpět nikoliv pro chování žalované, ale z důvodu, že si ve věci nechala vypracovat znalecký posudek, který výši plnění stanovil odlišně od původního žalobou uplatněného nároku. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně svůj nárok opírala o listinnýc důkaz vypracovaný , právnická osoba, V takovém případě pak nelze uzavřít, že žalobkyně na počátku řízení výši uplatněného nároku neznala; pokud v průběhu řízení byla výše nároku prokázána v jiné výši, a žalobkyně vzala žalobu zpět, je to postup, pokud jde o náklady řízení, k tíži žalobkyně (viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ). Soud tedy uzavřel, že v části nároku ve výši , částka, je dán nárok žalované na náhradu nákladů řízení dle § 146 odst. 2 o.s.ř. Ve vztahu k meritornímu rozhodnutí pak byl úspěch žalobkyně dán co do částky , částka, , úspěch žalované pak v částce , částka, . Dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř. tak je dán úspěch žalobkyně v částce , částka, (s příslušenstvím) a žalované v částce , částka, s příslušenstvím (, částka, + , částka, , vždy s příslušenstvím), tedy úspěch žalobkyně 44%, úspěch žalované 56%. Žalované tak náleží náhrada nákladů řízení odpovídající jejímu úspěchu mínus úspěch žalobkyně, tedy ve výši 12% nákladů, které jí v řízení vznikly.

32. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do , datum, , dále jen „AT“ (neboť všechny úkony právní služby byly poskytnuty do , datum, včetně)ve výši , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne a účast na jednání před soudem dne , datum, ), paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (dle § 13 odst. 4 AT) za každý za 3 shora uvedených úkonů právní služby, celkem , částka, . Poměrná část náhrady nákladů řízení ve výši 12 % pak činí , částka, (výrok IV.).

33. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).