9 C 62/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného hodnota bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro odstranění stavby a vyklizení pozemků

I. Žalovaný je povinen z pozemku žalobce parc. č. hodnota/9 v k.ú. adresa, obec adresa, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-východ, na listu vlastnictví č. hodnota, odstranit na vlastní náklady stavbu pro rodinnou rekreaci č. Anonymizováno. hodnota, zapsanou na listu vlastnictví č. hodnota tamtéž, a to do 6 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. č. hodnota/Anonymizováno v k.ú. adresa, obec adresa, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-východ, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, který je vyklizený povinen předat žalobci, a to do 6 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen vyklidit jím užívanou část pozemku parc. č. hodnota/Anonymizováno v k.ú. adresa, obec adresa, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-východ, na listu vlastnictví č. hodnota, v rozsahu 10 m v okolí stavby č. ev. hodnota, a vyklizenou část pozemku předat žalobci, a to do 6 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši hodnota 940,50 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 10.5.hodnota se žalobce domáhal uložení povinnosti z pozemku žalobce parc. č. hodnota/Anonymizováno v k.ú. adresa, obec adresa, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa-východ, na listu vlastnictví č. hodnota, odstranit na vlastní náklady stavbu pro rodinnou rekreaci č. ev. hodnota, zapsanou na listu vlastnictví č. hodnota tamtéž, dále vyklidit pozemek parc. č. hodnota/9 v k.ú. adresa, obec adresa, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa-východ, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota, který je vyklizený povinen předat žalobci, a dále vyklidit jím užívanou část pozemku parc.č. hodnota/1, k.ú. Anonymizováno, obec adresa, LV č. hodnota, v rozsahu 10 m v okolí stavby č.ev. hodnota a vyklizenou předat žalobci. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc.č. hodnota/1 a pozemku parc.č. hodnota/9, k.ú. adresa. Na pozemku parc.č. hodnota/9 se nachází stavba pro rodinnou rekreaci č.ev. hodnota ve vlastnictví žalovaného, která je zapsána na LV č. hodnota. Tato stavba není součástí pozemku, jedná se o stavbu na cizím pozemku. Žalovaný dle přesvědčení žalobce nedisponuje žádným občanskoprávním titulem, který by jej opravňoval mít stavbu na cizím pozemku. Tato stavba byla veřejnoprávně povolena v roce 1964. Soukromoprávní titul, který opravňoval vlastníka stavby mít na pozemku parc.č. hodnota/Anonymizováno předmětnou smlouvu, byla nájemní smlouva, tedy stavba stála na cizím pozemku od počátku na základě dočasně omezeného práva, pročež se ze soukromoprávního hlediska jedná o stavbu dočasnou. Každý vlastník stavby č.e. hodnota a nájemce žalobcových pozemků věděl, že jeho stavba je na pozemku žalobce pouze dočasně, na základě nájemní smlouvy na dobu určitou, pročež každý vlastník této stavby vždy žádal vlastníka pozemku parc.č. hodnota/Anonymizováno o prodloužení nájmu tak, aby stavbu odstraňovat nemusel. Žalovaný nabyl předmětnou stavbu od svých rodičů na základě darovací smlouvy se zřízením věcného břemene (služebnosti) užívacího práva ze dne 28.7.2021. Oprávnění předchozích vlastníků stavby č.e. hodnota, pana jméno FO a jméno FO, tj. rodičů žalovaného, mít stavbu na cizím pozemku, bylo založeno nájemní smlouvou uzavřenou na dobu určitou ze dne 1.1.2025. Uzavřením dodatku ze dne 6.12.2017 došlo k prodloužení doby nájmu žalobcova pozemku parc.č. hodnota/Anonymizováno a části pozemku parc.č. hodnota/Anonymizováno, přičemž doba nájmu uplynula již dne hodnota.12.2020. Žalobce již neměl zájem o další prodloužení nájmu, což opakovaně písemně sdělil jak rodičům žalovaného, tak i bývalým vlastníkům stavby a nájemníkům dotčených pozemků, tak i přímo žalovanému. Jak rodiče žalovaného, tak i následně žalovaný byli opakovaně zdvořile vyzváni k dobrovolnému odstranění staveb a vyklizení předmětných pozemků, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16.1.hodnota a 16.2.hodnota, na kterou žalovaný reagoval tak, že stavbu neodstraní. Ačkoliv si rodiče žalovaného jako bývalí vlastníci stavby č.e. hodnota byli vědomi dočasnosti svého oprávnění mít stavbu na pozemku žalobce, nesplnili po konci smluvního poměru povinnosti, ke kterým se smluvně zavázali a neodstranili veškeré stavby a ostatní věci z žalobcových pozemků, ačkoliv k tomu byli opakovaně vyzváni. Namísto toho darovali stavbu č.e Anonymizováno hodnota žalovanému a bez vědomí žalobce došlo dokonce ke zřízení věcného břemene. Dle žalobce jednali právní předchůdci žalovaného zcela jednoznačně ve zlém úmyslu, neboť si byli vědomi své povinnosti odstranit stavbu a vyklidit pozemky, a to nejen ze smlouvy, ale i opakovaných přípisů žalobce, který v dostatečném časovém předstihu tyto informoval o neprodloužení nájemní smlouvy a požadoval odstranění všech staveb a vyklizení pozemků. Na tyto přípisy přitom právní předchůdci žalovaného opakovaně reagovali. Žalovaný se na žalobcových pozemcích a ve stavbě svých rodičů pravidelně nacházel a rekreační chatu s nimi občasně obýval. Byl proto opakovaně přítomen ústním výzvám žalobce směřovaných na jeho rodiče žalovaného, jejichž obsahem bylo upozornění na neprodloužení nájemní smlouvy a výzva k odstranění stavby a vyklizení pozemků. Tuto vědomost navíc prokazuje i to, že po nabytí stavby č.e. hodnota vyzval žalovaný žalobce k uzavření kupní nebo nájemní smlouvy na uvedené pozemky, případně ke zřízení služebnosti. V reakci na tuto žádost žalobce žalovaného vyzval, aby před zahájením, byť jen teoretické diskuse, odstranil stavby a terénní úpravy, které se kolem stavby č.ev. hodnota nachází bez veřejnoprávního povolení (WC, kůlna, betonové přístupové schodiště). Na tuto výzvu žalovaný neodpověděl a pozemky žalobce užívá dál bez jakéhokoliv omezení. Ke korektivu dobrých mravů a případnému zneužití práva žalobce uvádí, že je zemědělcem, který využívá své pozemky k hospodaření. Jak pozemek parc.č. hodnota Anonymizováno Anonymizováno, tak i pozemek parc.č. hodnota/Anonymizováno jsou dle katastru nemovitostí určeny k plnění funkce lesa a jako takové chráněny. Předmětná nájemní smlouva uzavřená s právními předchůdci žalovaného stanovila v článku VII. povinnost nájemníků pozemků odstranit po konci nájemního poměru stavbu č.ev. hodnota tak, aby mohlo dojít k opětovnému zalesnění pozemků. Vlastníci stavby če. hodnota proto historicky věděli o úmyslu vlastníka pozemku parc.č. hodnota/Anonymizováno naložit s pozemky tak, jak je uvedeno ve smlouvě. Předem deklarované úmysly žalobce, jak s pozemky do budoucna naložit, které byly předchozím nájemníkům dobře známy, nemohou dle přesvědčení žalobce být považovány za rozporné s dobrými mravy či za zneužití práva. Žalobce je naproti tomu přesvědčen, že jednání žalovaného a jeho rodičů lze označit za nepoctivé, příčící se jak slušnému lidskému chování, tak i platnému právu. Právní předchůdci žalovaného na něj převedli vlastnického právo ve chvíli, kdy si byli vědomi ukončení platnosti dočasného občanskoprávního titulu k umístění stavby a byli žalobcem za účasti žalovaného opakovaně vyzýváni k vyklizení pozemků a odstranění stavby, což bylo jednání čistě účelovém vedeno snahou vyhnout se smluvními zákonným povinnostem. Žalovaný i při vědomí výzev žalobce k odstranění stavby dar přijal a užívá pozemky bez občanskoprávního titulu dál, ačkoliv byl opakovaně vyzýván, aby do vlastnického práva žalobce nezasahoval. Otec žalovaného byl prověřován pro tvrzené přestupkové jednání proti žalobci. Žalobce pak ve stavu psychického vyčerpání z jednání žalovaného i jeho právních předchůdců těmto nabídl jednoleté prodloužení nájemní smlouvy, což právní předchůdci žalovaného odmítli. Žalobce byl hypoteticky svolný uvažovat o zřízení práva k užívání pozemků a další existence stavby za podmínky, že dojde k odstranění veřejnoprávně nepovolených staveb zřízených okolo stavby č.ev. hodnota (prostor pro WC, kůlna, betonové přístupové schodiště), které žalovaný i jeho právní předchůdci používali. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a stavby neodstranil, ba dokonce se pokusil v řízení o odstranění nepovolených staveb vedeném příslušným stavebním úřadem tyto dodatečně povolit. Stavební úřad rozhodl svým rozhodnutím č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/pats o odstranění stavby; toto rozhodnutí (ve znění změny učiněné odvolacím orgánem) nabylo právní moci dne 17.hodnota.hodnota. Tyto stavby dosud odstraněny nebyly. Žalovaný se i nadále chová v rozporu s dobrými mravy, kdy např. vypouštěl odpadní vody z rekreační chaty na přilehlé pozemky. Žalobce při hledání důvodu zamokření části pozemku objevil drenážní rouru vedenou od stavby če. hodnota. Současně byla na pozemku odhalena nepovolená vodovodní přípojka do chaty žalovaného. Toto chování žalovaného znemožnilo jakékoliv jednání. Žalobce dále uvedl, že předmětná chata se nachází v kopci, na místě bez příjezdové cesty; stavba neumožňuje ani trvalé bydlení, nikdo v ní trvale nebydlí.

2. Ve věci byla žalovanému zaslána výzva dle § 114b o.s.ř., na kterou žalovaný nereagoval, a proto bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 5.9.hodnota č.j. spisová značka hodnota spisová značka. K podanému odvolání Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 10.1.2024 č.j. spisová značka hodnota spisová značka tento rozsudek změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, neboť pro to nebyly splněny podmínky a uložil soudu věc posoudit věcně. hodnota. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Tvrdil, že stavba č.ev. hodnota byla povolena v roce 1964, a to na základě rozhodnutí odboru výstavby a energetiky ONV adresa-východ ze dne 11.6.1964. Stavba byla zřízena na pronajatém pozemku parc.č. hodnota o výměře 400 m2 za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., v době, kdy bylo možné, aby vlastník pozemku byl osobou rozdílnou od vlastníka stavby. Rodiče žalovaného (jméno FO a adresa) stavbu zakoupili od bývalých vlastníků této stavby rodiny jméno FO (jméno FO adresa), a to na základě kupní smlouvy ze dne 27.10.hodnota. Žalovaný následně stavbu nabyl od rodičů na základě darovací smlouvy. V roce hodnota se předmětná stavba nacházela ve stejném stavu jako nyní. Stavby, které žalobce namítá jako neoprávněné, byly provedeny již předchozími vlastníky v roce 1994, přičemž tituly před jménem jméno FO, která byla vlastníkem pozemku pod předmětnou stavbou v té době, proti stavbě ani úpravám neměla žádné námitky, ale odsouhlasila je. V této souvislosti žalovaný poukazuje na to, že proti rozhodnutí stavebního orgánu nařizující odstranění přístaveb byla podána správní žaloba ke Krajskému soudu v Praze a je vedeno řízení pod sp.z. hodnota SPZ hodnota/hodnota. Žalovaný odmítl, že by on sám, respektive jeho rodiče, byli ve vztahu k předmětu sporu pasivní. Jak žalovaný, tak i jeho rodiče se opakovaně snažili s žalobcem dohodnout na podmínkách nové nájemní smlouvy. Nájemní smlouva nebyla uzavřena z důvodů na straně žalobce, který chtěl rodičům žalovaného pronajmout toliko pozemek pod předmětnou chatou o výměře 28 m2. Tento rozsah je však nedostatečný, neboť kopíruje obvod chaty bez možnosti přístupu k ní a její údržbě. Pro užívání stavby původně sloužil pozemek o výměře 400 m2, který byl následně po dohodě s předchozím vlastníkem pozemku tituly před jménem jméno FO zúžen na 100 m2. Právní předchůdci žalovaného sdělili žalobci, že nájem v rozsahu 28 m2 není dostatečný též z důvodu, že otec žalovaného měl zdravotní hendikep v podobě invalidity II. stupně, proto byl požadován nájem v rozsahu alespoň 80 m2. Poté, co se žalobce stal vlastníkem pozemků parc.č. hodnota/1 a hodnota/Anonymizováno, kontaktoval je žalovaný s návrhem na koupi, zřízení věcného břemene k užívání či k pronájmu pozemku od předmětnou chatou. Žalovaný tedy rozhodně nebyl pasivní a projevoval a stále projevuje snahu situaci řešit. Žalovaný dále namítl, že podaná žaloba odporuje dobrým mravům. Žalovanému byl na realizaci stavby udělen řádný souhlas, nejedná se tedy o stavbu neoprávněnou. Jde o nedostatek předchozí právní úpravy, která umožňovala stavby budov na cizích (v té době státních socialistických) pozemcích, které byly následně restituovány. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by daný pozemek, na kterém stavba stojí, bylo možné využít zemědělsky, jak tvrdí žalobce, neboť se nachází v kopci. Odstraněním stavby, kterou rodina žalovaného vlastní přes 20 let, vznikne žalovanému i jeho rodině hospodářská ztráta v řádu vyšších stovek tisíc Kč, která je ve zjevném nepoměru vůči zájmu žalobce na zalesnění pozemku a užitku z toho pro žalobce vyplývajícího. Žalovanému je dále známo, že v předmětné chatové osadě se nachází několik dalších staveb pro rodinnou rekreaci, které se nachází stejně jako předmětná stavba na pozemcích žalobce, ale vůči nim se žalobce odstranění stavby nedomáhá. Žalovaný má tak za to, že se vůči němu žalobce vydal na jakousi „křížovou výpravu“, jež má být odvetou za sousedské spory, které měl žalobce s dnes již zesnulým otcem žalovaného, aniž by měl žalobce skutečný důvod pro odstranění stavby. Žalobce byl v souvislosti s chatovou osadou účastníkem jiného občanskoprávního řízení, jehož předmětem bylo zřízení služebnosti nezbytné cesty k chatové osadě přes pozemky žalobce, přičemž toto řízení žalobce prohrál. Žalovaný se tak domnívá, že žalobce může podanou žalobou sledovat další vlastní zájem, rozporný s dobrými mravy, v podobě eventuálního nátlaku na jednotlivé uživatele chatové osady, kteří s žalovaným udržují sousedské vztahy, s cílem zajistit, aby služebnost nezbytné cesty nebyla do katastru nemovitostí zapsána. právnická osoba průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že s ohledem zejména na nepřátelské jednání pana jméno FO k jeho rodině nemá žalobce zájem na dalším trvání nájemní smlouvy. jméno FO žalobce i jeho matku vulgárně urážel. Když žalobce pracoval na svých pozemcích v okolí chaty č.ev. hodnota a narazil na vodovodní hadici zakopanou v pozemku, z níž prýštila tlaková voda, pan jméno FO volal svým kamarádům, že se mu žalobce úmyslně snaží překopat vodovodní přípojku do domu; následně kamarádi pana jméno FO žalobce, když jel po místní komunikaci traktorem, napadli a vyhrožovali mu. Nesouhlasí ani s tím, že by žalovanému odstraněním stavby vznikla hospodářská ztráta v řádu vyšších stovek tisíc Kč. Žalobce tvrdil, že v současné době se prodala rekreační chata ve vzdálenosti cca 90 m od předmětné stavby (č.ev. Anonymizováno) za kupní cenu ve výši 50 000 Kč, přičemž kvalitativně se nijak od předmětné chaty neliší. Dále v této lokalitě byla prodána chata č.ev. Anonymizováno za cenu 50 000 Kč, a to v roce 2016. V dubnu 2024 pak žalobce obdržel nabídku vlastníků chaty č.ev. hodnota na odkup této chaty s navrhovanou cenou 80 000 Kč. Navíc rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 27.hodnota.2024 č.j. hodnota spisová značka hodnota spisová značka hodnota spisová značka byla zamítnuta správní žaloba týkající se odstranění nepovolených přístaveb, přičemž v tomto rozsudku sám soud konstatoval, že se jejich odstraněním užívání chaty podstatně ztíží, ne-li znemožní. I tato skutečnost má vliv na hodnotu chaty. Dále, pokud žalovaný namítal, že tato žaloba představuje odvetu žalobce za sousedské rozepře, které měl s otcem žalovaného, žalobce doplnil své tvrzení, že ostatní nájemníci, kteří mají pronajaté pozemky pro své stavby se chovají slušně, pronajaté pozemky udržují v dobrém stavu, nehromadí na nich odpadky, ani je jinak neznehodnocují. Nečiní tak mezi nimi žádné bezdůvodné rozdíly. Pozemky pod chatami pronajímá žalobce jak členům právnická osoba, tak i nečlenům, v tomto nečiní žádné rozdíly. Rozdíl v přístupu je způsoben tím, že žalovaný opakovaně působí škodu na pozemcích žalobce, disponuje nepovolenými stavbami, které se i snažil (neúspěšně) dodatečně povolit. Okolo chaty Anonymizováno se nachází harampádí, jako stavební kolečko, staré plastové nádoby poházené za chatou, zbytky kari sítě, kus dřeva s hřebíky apod. I přes opakované výzvy tento nepořádek žalovaný neodklidil.

5. Žalovaný v průběhu řízení doplnil tvrzení, že rodiče žalovaného zakoupili předmětnou chatu od rodiny jméno FO, a to na základě kupní smlouvy ze dne 27.10.hodnota za částku hodnota 000 Kč. Odstranění chaty by na žalovaného mělo negativní dopad a hospodářskou ztrátu ve vyšších stovkách tisíc Kč. Žalovaný na chatě prakticky vyrůstal, dojíždí sem i nyní, prakticky každý víkend, někdy i v týdnu. Od června do září na chatě trvale bydlí, maminka žalovaného na chatě tráví letní sezónu, kdy má přizpůsobeno přízemí chaty jako malou ložnici, aby nemusela do patra. Žalovaný má k chatě silný citový vztah. Chata byla v roce hodnota znalecky oceněna na částku hodnota 000 Kč a lze tedy očekávat, že nyní bude mít minimálně dvojnásobnou hodnotu. Naproti tomu pozemek pod chatou bude mít hodnotu v zásadě pouze v řádově v jednotkách tisíců Kč. Navíc, pokud by mělo dojít k demolici chaty, náklady s tím spojené by představovaly částku 160 879 Kč s DPH, což je ve zjevném nepoměru s hodnotou pozemku, pod kterým se chata nachází. Žalobce svou žalobou směřuje zcela jiný, odlišný záměr, jedná se tak o simulovaný právní úkon. V dané lokalitě žijí od pradávna dvě rodiny vlastnící většinu pozemků, a to rodina jméno FO a rodina jméno FO. Tyto rodiny se odjakživa nesnášejí. Spor se dotkl též otce žalovaného, a to v souvislosti s cestou na pozemku parc.č. 850/20. Tato cesta původně patřila strýci žalobce jméno FO, který měl s uživateli chatové osady dohodu, že cestu mohou užívat a zpevňovat (jedná se o jedinou přístupovou cestu do osady Šacung). jméno FO na tuto cestu navezl pálené tašky. Když se vlastníkem cesty stal žalobce, sdělil, že si nepřeje, aby mu na cestu naváželi „jméno FO bordel“. Následně obyvatelé chatové osady po dohodě s žalobcem strhli navezenou vrchní část a dovezli sem štěrk. Cca jeden měsíc od položení štěrku žalobce přijel na cestu s traktorem, štěrk zoral a na cestě vytvořil jakési příkopy a následně i cestu zatarasil. Tím došlo ke vzniku konfliktu mezi žalobcem a některými uživateli chatové osady, kam patřil i otec žalovaného, neboť se s některými z nich přátelil, který byl následně řešen PČR a přestupkovou komisí právnická osoba v Říčanech. Na to navazovaly další konflikty - překopání vody žalobce, která ale vedla k jiné chatě než chatě žalovaného, udávání údajných nepovolených staveb na stavební úřad nejprve vůči osadě, následně též otci žalovaného. Tato situace i nadále trvá. Žalobce osobám, které mají chatu v blízkosti chaty žalovaného a rovněž jejich chaty stojí na pozemcích žalobce, bez dalšího nové nájemní smlouvy nabídl (jedná se o paní jméno FO právnická osoba jméno FO a jméno FO). V minulosti bylo v dané oblasti více chat postavených na cizích pozemcích, které však byly prodány vlastníkovi pozemků, kterým byl strýc žalovaného. V nedávné době byly prodány dvě stavby (stojící na pozemcích parc.č. hodnota a 241) realitní kanceláři, přičemž jedna patřila jméno FO, který byl donucen kvůli přístupu žalobce chatu prodat. Je zjevné, že žalobce činí nedůvodné rozdíly při uzavírání nových nájemních smluv. Činí tak zjevně ze msty, protože otec žalovaného byl jedinou osobou, která nestihla pozemek pod stavbou od strýce žalobce koupit a navíc se přátelil s osobami, se kterými má žalobce konflikt. Žalobce zároveň tento spor používá jako nátlak na členy osady. U Okresního soudu adresa-východ bylo vedeno řízení o zřízení služebnosti cesty k chatové osadě na pozemku žalobce, který žalobce prohrál. Touto předmětnou žalobou žalobce v podstatě tlačí na ostatní uživatele osady Šacung tak, aby věcné břemeno, které bylo osadě přisouzeno, nebylo do katastru nemovitostí zapsáno. Řízení bylo vedeno pod sp.zn. hodnota spisová značka. Žalovaný také namítá, že tvrzení žalobce o možném hospodářském využití pozemku pod předmětnou chatou, je toliko účelové. Jednak se pozemek nachází ve stráni a dále se v těsné blízkosti chaty nachází chata pana jméno FO, kterému žalobce nájemní smlouvu prodloužil.

6. Z provedených důkazů byla učiněna následující skutková zjištění:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota, k.ú. Anonymizováno, obec adresa bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem budovy č.e. hodnota; vlastníkem se stal na základě darovací smlouvy ze dne 28.7.2021, kterou uzavřel se svými rodiči; touto smlouvou bylo zároveň zřízeno věcné břemeno.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota, k.ú. Anonymizováno, obec adresa, bylo zjištěno, že žalobce je vlastník pozemku parc.č. hodnota/1 (lesní pozemek) a pozemku parc.č. hodnota/9 (lesní pozemek), na kterém stojí budova č.e. hodnota (LV č. hodnota).

9. Z rozhodnutí odboru výstavby ONV adresa-východ ze dne 11.6.1964 č.j. Výst. Anonymizováno/64 - Bo bylo zjištěno, že tento stavební úřad schválil žadateli (jméno začerněno) na pronajatém pozemku č.kat. hodnota, k.ú. Anonymizováno , o výměře 400 m2, stavbu chaty (s podmínkami specifikovanými v tomto rozhodnutí), přičemž stavba chaty se povoluje jako stavba dočasná.

10. Ze zprávy Jednotného zemědělského družstva „Anonymizováno“ ze dne 10.4.1964 č.j. 60 Anonymizováno 64 bylo zjištěno, že toto JZD schválilo žádost pana Bednáře Vl. o pronajmutí pozemku na stavbu rekreační chaty k.č. hodnota.

11. Z přípisu ze dne 1.2.2004 bylo zjištěno, že matka žalobce jméno FO zaslala otci žalovanému jméno FO nájemní smlouvu na pronájem pozemku.

12. Z nájemní smlouvy ze dne 1.1.2004 bylo zjištěno, že matka žalobce jméno FO jako pronajímatel přenechala rodičům žalovaného (jméno FO a adresa) do nájmu pozemek parc.č. hodnota/1 ve výměře 100 m2 k užívání a provozu chaty č.ev. hodnota, a to za úplatu. Nájem byl stanoven na dobu určitou do hodnota.12.2005. Jak prokazují dodatky č. hodnota až hodnota, byla platnost nájemní smlouvy opakovaně prodlužováno, a to do hodnota.12.2008, hodnota.12.2011 a hodnota.12.2014. hodnota. Z nájemní smlouvy ze dne 1.1.2015 bylo zjištěno, že žalobce jako vlastník pozemku parc.č. hodnota/1 a parc.č. hodnota/9 přenechal rodičům žalovaného k užívání pozemek parc.č. hodnota/9 a část pozemku prac.č. hodnota/1 k užívání za sjednané nájemné na dobu určitou do hodnota.12.2017. Užívání pozemku je dáno pro účely provozu chaty č.ev. hodnota. V článku VII. bylo sjednáno pro případ uplynutí dohodnuté doby nájmu, aniž by byla platnost smlouvy prodloužena, že nájemci odstraní ve lhůtě 6ti měsíců svým nákladem z pozemku všechny stavby a všechny své věci a odevzdají pozemek ve stavu způsobilém pro eventuální opětovné zalesnění. Dodatkem č. hodnota ze dne 6.12.2007 byla doba nájmu prodloužena do hodnota.12.2000.

14. Z darovací smlouvy ze dne 28.7.2021 bylo zjištěno, že rodiče žalovaného darovali žalovanému stavbu č.ev. hodnota, k.ú. Anonymizováno; zároveň touto smlouvou byla zřízena služebnost - doživotní a bezplatné užívání této chaty ve prospěch dárců.

15. Z dopisu ze dne 12.12.2019 bylo zjištěno, že žalobce sdělil rodičům žalovaného, že hrubě porušili článek IV. nájemní smlouvy a vyzval je, aby odstranili z pozemku žalobce veškeré nepovolené stavby a terénní úpravy.

16. Z dopisu ze dne 4.8.2020 bylo zjištěno, že žalobce sdělil matce žalovaného, že nemá v úmyslu dále pronajímat rodičům žalovaného jakoukoliv část pozemku parc.č. hodnota Anonymizováno 1 k.ú. Anonymizováno. Vyzval ji tedy, aby společně s otcem žalovaného odstranili z pozemku parc.č. hodnota Anonymizováno 1 veškeré nepovolené stavby, stavební úpravy, přístavby a terénní úpravy (stávající nepovolené odkopání pozemku za chatou a jeho vyrovnání) a odstraněny veškeré věci, které se nacházejí buď na tomto pozemku nebo na pozemku v okolí rekreační chaty č.ev. hodnota (vodovodní či jiná přípojka, přístřešek, palivo…), a to do hodnota.12.2020.

17. Z výzvy ze dne 28.12.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval rodiče žalovaného k staveb, jakož i veškerých stavebních a terénních úprav a dalších věcí (vrak stavebního kolečka, prkna, plastové kbelíky) umístěných na pozemku parc.č. hodnota Anonymizováno 1, Anonymizováno.ú. Anonymizováno, kdy zároveň informoval rodiče žalovaného, že nemá dále v úmyslu jim jakoukoliv část tohoto pozemku pronajímat. Součástí výzvy byl též návrh nájemní smlouvy na nájem pozemku parc.č. hodnota/9. Z návrhu této smlouvy bylo zjištěno, že žalobce navrhuje k pronajmutí pozemek parc.č. hodnota/9, k.ú. Anonymizováno ve výměře 28 m2 (tedy obvod chaty č.ev. hodnota) na dobu určitou do hodnota.12.2021. Jak prokazuje doručenka, tato výzva byla otci žalovaného doručena dne hodnota.12.2020.

18. Z dopisu ze dne 25.1.2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval rodiče žalované opakovaně k odstranění staveb, stavebních a terénních úprav z pozemku parc.č. hodnota/Anonymizováno s ohledem na ukončení nájemní smlouvy ke dni hodnota.12.2020.

19. Z dopisu žalobce rodičů žalovaného ze dne 19.2.2021 bylo zjištěno, že rodiče žalovaného požádali o pronájem pozemku pod chatou č.ev. hodnota v celkové výměře 80 m2, což je pro otce žalovaného nezbytné, aby jako invalidita II. stupně mohl tento pozemek užívat.

20. Z výzvy ze dne 10.1.2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného o odstranění staveb, nepovolených stavebních úprav, nepovolených terénních úprav a veškerých věcí (např. staré kolečko, plastové kbelíky, prkna..) z pozemku žalobce parc.č. hodnota Anonymizováno Anonymizováno a parc.č. hodnota/Anonymizováno, které v této výzvě specifikuje. Sděluje, že nemá v úmyslu pronajmout mu jakoukoliv část pozemku parc.č. hodnota/1, k.ú. Anonymizováno, a to z důvodu nepřátelského chování žalovaného, tak i jeho otce v minulosti např. vyhrožováním, urážením, vypouštěním odpadních vod z chaty č.ev. hodnota na pozemek žalobce, ničení travních porostů i lesních porostů). Z doručenky bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena dne 12.1.2022.

21. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 11.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce o koupi části pozemku parc.č. hodnota/9 v rozměru 80 m2, na němž se nachází chata č.ev. hodnota, případně o zřízení věcného břemene k užívání pozemku za úplatu či o pronájem této části pozemku. Z kopie obálky bylo zjištěno, že dopis byl odeslán dne 11.1.2022.

22. Z dopisu žalobce ze dne 2.2.2022 bylo zjištěno, že žalobce sdělil, že s žalovaným nebude o ničem jednat do té doby, než se vypořádá s výzvami na odstranění staveb a terénních úprav, jakož i skutečností, že pozemek žalobce užívá dlouhodobě neoprávněně, když mu bylo oznámeno, že se nájemní smlouva neprodlužuje. Z doručenky bylo zjištěno, že dopis byl žalovanému doručen dne 8.2.2020. hodnota. Z předžalobní výzvy ze dne 16.1.hodnota a ze dne 15.2.hodnota bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k odstranění stavby č.ev. hodnota z pozemku žalobce parc.č. hodnota/9, jakož i veškerých dalších nepovolených staveb a věcí, které se nacházejí na pozemcích žalobce, aby mohlo dojít opětovnému zalesnění pozemků určených k plnění funkcí lesa. V reakci na to žalovaný dopisem ze dne 24.2.hodnota sdělil žalobci, že nesdílí jeho právní názor, rovněž se nedomnívá, že by pozemek žalobce byl žalovaným užíván bez právního titulu, a tudíž považuje požadavek žalobce na odstranění stavby za neoprávněný.

24. Z rozhodnutí právnická osoba v Mnichovicích - stavební úřad - ze dne 10.11.2022 č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/pats bylo zjištěno, že stavební úřad nařídil žalovanému odstranit stavby, a to přístavby (kůlna o rozměrech 1,4 x hodnota,1 m a prostoru pro WC o rozměrech 0,8 x 1,0 m) stavby pro rekreaci č.ev. hodnota, Anonymizováno, stavby betonového přístupového schodiště.

25. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 9.hodnota.hodnota sp.zn. SZ č. účtu hodnota/Anonymizováno ÚSŘ/FB, č.j. č. účtu hodnota/Anonymizováno bylo zjištěno, že rozhodoval o podaném odvolání proti rozhodnutí o odstranění stavby shora citovaném; odvolací správní orgán tento výrok změnil tak, že rovněž nařídil odstranění stavby, a to přístavby (kůlna o rozměrech 1,4 x hodnota,1 m a prostoru pro WC o rozměrech 0,8 x 1,0 m) stavby pro rekreaci č.ev. hodnota, Anonymizováno, stavby betonového přístupového schodiště, pouze upravil podmínky pro odstranění stavby.

26. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27.hodnota.2024 č.j. hodnota spisová značka hodnota spisová značka hodnota spisová značka bylo zjištěno, že shora uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje bylo napadeno správní žalobou, kterou soud zamítl.

27. Z fotografií založených ve spise na čl. 122-128 bylo zjištěno, že zobrazují příjezdovou cestu k chatové osadě, kde je zobrazena navezená hlína na cestě, dále pak navezené klestí a velký kámen uprostřed cesty. Žalovaný tvrdí, že byly pořízeny v roce 2020; ty, které zobrazují kámen na cestě, pak v roce 2021.

28. Z fotografií založených ve spise na čl. hodnota-240 bylo zjištěno, že na fotografiích pořízených dle žalobce v roce 2021 je zobrazena vodovodní trubka u chaty, kterou vykopal žalobce. Na fotografiích pořízených v září a říjnu 2024 žalobcem je zobrazena chata žalovaného, kde je patrno opřené stavební kolečko, okolo chaty pak zbytky stavebního železného materiálu, prkna s hřebíky, plastové kbelíky, různé nádoby. Na fotografiích z roku 2020 pořízených žalobci je patrno stavební kolečko odložené volně vedle chaty žalovaného, volně položená prkna a dále 2 fotografie, z nichž je patrná hadice na vodu vycházející z chaty.

29. Z úředního záznamu ze dne 25.4.2021 č.j. Anonymizováno-Anonymizováno-2/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno bylo zjištěno, že pan jméno FO telefonicky kontaktoval PČR, že mu volal soused jméno FO, že mu žalobce úmyslně překopal vodu vedoucí do domu. hodnota. Z katastrální mapy ze dne 18.4.2024 bylo zjištěno umístění chaty žalovaného, a to vedle chaty pana jméno FO. Na mapě bylo vyznačeno, kde žalovaný parkuje se svým vozem, a to na pozemku prac.č. Anonymizováno/Anonymizováno. To potvrzuje též fotografie založená ve spise na čl. 206. hodnota. Z kupní smlouvy ze dne hodnota.1.2024 bylo zjištěno, že paní jméno FO touto smlouvou prodala právnická osoba chatu č.ev. Anonymizováno stojící na pozemku st.p.č. hodnota, a to za kupní cenu ve výši 50 000 Kč. hodnota. Z dopisu odeslaného žalobci bylo zjištěno, že jméno FO st. a jméno FO ml. Se na žalobce obrátili s nabídkou na odkup chaty č.ev. hodnota nacházející se na pozemku st.p.č. hodnota, který je ve vlastnictví žalobce, a tudíž k ní má žalobce předkupní právo. Navrhovaná cena činila 80 000 Kč. Z kopie obálky bylo zjištěno, že dopis byl odeslán dne 15.4.2024. hodnota. Na fotogragii založené na čl. 186 je pak zobrazena chata č.ev. Anonymizováno (nalevo) a č.ev. hodnota (napravo), přičemž se jedná o typově obdobné chaty. hodnota. Ze sdělení pana jméno FO ze dne 4.9.2024 bylo zjištěno, že tento sdělil, že nesouhlasí s panem jméno FO Zajícem ohledně jeho chaty na pozemku žalobce, neboť on ji nepotřebuje právnická osoba tam nechtějí jezdit. Nemá do toho co mluvit. hodnota. Z kupní smlouvy ze dne hodnota.9.2016 bylo zjištěno, že touto kupní smlouvou prodávající pan adresa prodal kupujícímu právnická osoba budovu č.e. Anonymizováno stojící na pozemku jiného vlastníka parc.č. hodnota, a to za kupní cenu ve výši 50 000 Kč. hodnota. Z výzvy ze dne 28.12.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval paní právnická osoba k odstranění veškerých staveb, stavebních úprav a terénních úprav v okolí rekreační chaty č.ev. 041, neboť žalobce již nemá v úmyslu paní jméno FO žádnou část svých pozemků od 1.1.2021 pronajímat a stávající nájemní smlouva končí dnem hodnota.12.2020. hodnota. Z kupní smlouvy ze dne 27.10.hodnota spolu se znaleckým posudkem č. hodnota - hodnota/hodnota vypracovaným tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že rodiče žalovaného nabyli chatu č.ev. hodnota kupní smlouvou od prodávajících jméno FO adresa za kupní cenu ve výši hodnota 000 Kč; stav byl popsán v uvedeném znaleckém posudku, který stanovil cenu chaty na částku hodnota 800 Kč (jako tzv. vyhláškovou cenu). hodnota. Z kalkulace provedené jméno FO adresa, bylo zjištěno, že provedl kalkulaci nákladů na odstranění stavby č.ev. hodnota na částku hodnota 950 Kč bez DPH. hodnota. Ze znaleckého posudku č. hodnota - 05/2024 ze dne hodnota.4.2024 vypracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že znalkyně určila obvyklou cenu stavby č.ev. hodnota na pozemku parc.č. hodnota/9, k.ú. Anonymizováno, včetně vedlejší stavby a venkovních úprav postavených na pozemku parc.č. hodnota/1 na částku 669 700 Kč. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř.

40. Ze znaleckého posudku č. hodnota - 06/2024 ze dne hodnota.5.2024 vypracovaného znalkyní tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že znalkyně stanovila obvyklou cenu pozemku parc.č. hodnota/9, k.ú. Anonymizováno na částku 1 700 Kč. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř.

41. Z písemného vyjádření znalkyně tituly před jménem jméno FO ze dne 11.6.2024 bylo zjištěno, že při stanovení obvyklé ceny budovy č.ev. hodnota nabrala v úvahu u porovnávaných nemovitých věcí, zda jsou postaveny na cizím pozemku na základě časově omezeného nebo na základě časově neomezeného práva, neboť to nepovažuje za rozhodné. Byla toliko vzata do úvahy existence věcného břemene. Rovněž nebylo zohledněno (ve výsledné ceně) , že tato chata je postavena na cizím pozemku na základě nájemní smlouvy, jejíž platnost skončila. Podstatné je, že byla postavena jako stavba dočasná na základě stavebního povolení a byla uvedena do užívání na základě dodatečné kolaudace na pronajatém pozemku.

42. Z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne 20.12.2021 č.j. hodnota č. účtu-MURI/Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že v přestupkovém řízení byli shledáni vinnými jméno FO, jméno FO a jméno FO za přestupek proti občanskému soužití, který spočíval v tom, že dne 25.4.2021 vulgárně urazili žalobce, a byla jim každému uložena pokuta. Shora popsaný incident byl zdokumentován videozáznamem pořízeným žalobcem z něhož bylo zjištěno, že žalobce jel traktorem po cestě, načež jej obstoupili hodnota muži, došlo k opakovaným slovním přestřelkám. Žalobci cestu zablokovali svými vozidly, žalobce začal couvat, jedno z aut jelo s ním, následně ve vesnici již jej nechalo otočit a žalobce s traktorem odjel. hodnota. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že dle žalovaného se vztahy mezi jeho rodiči a žalobcem (a jeho rodinou) vyhrotily někdy v roce 2018 či 2019. Do té doby spolu vycházeli velmi dobře. K vyhrocení vztahů došlo v souvislosti se sporem s právnická osoba, v němž se otec žalovaného přiklonil na stranu Osady. Spor se týkal příjezdové cesty, které má pro právnická osoba existencionální význam. Vyhrocení vztahů znamenalo kontroly ze strany stavebního úřadu, který kontroloval chatu žalovaného (tehdy ještě jeho rodičů) a zjistilo se, že jsou tam nepovolené přístavby. Následovalo nařízení odstranění těchto přístaveb, čemuž se žalovaný brání, neboť vznikly ještě v době, kdy ani rodiče žalovaného nebyly vlastníky předmětné chaty. Otec žalovaného byl již v té době nemocen, chatu nechal přepsat na žalovaného, neboť to již nechtěl řešit. Žalobce ještě předtím nabídl rodičům pronájem pozemku pod chatou, ale jenom na rok. Když se žalovaný stal vlastníkem, měl půl roku práce se zařizováním, proto na výzvu žalobce reagoval se zpožděním. Vyloučil, že by žalobci jeho rodiče jakkoliv vyhrožovali, on sám má stále snahu se s žalobcem dohodnout. Žalovaný nevěděl, zda žalobce v dané oblasti vede ještě jiný spor o odstranění stavby. Pokud jde o vztah k právnická osoba, žalovaný je jejím jednatelem, má na starosti zápisy z členských schůzí a jejich administraci. právnická osoba má asi 40 členů. Někteří členové právnická osoba (asi 6 nebo 7) mají chaty postavené na pozemcích žalobce, s nimi jsou uzavřeny nájemní smlouvy za částku cca 16 000 Kč ročně. Vztahy mezi právnická osoba a žalobcem jsou napjaté. Došlo tam k různým incidentům, například slovní potyčce, když členové právnická osoba zjistili, že žalobce zaváží příjezdovou cestu; došlo při tom i k vysklení okénka traktoru žalobce. Žalobce dlouhodobě chce znemožnit příjezd členů právnická osoba k chatám, proto musela být podána žaloba na zřízení služebnosti. Žalobce různě na příjezdovou cestu navážel chrastí, směsici hlíny a kamení, velký balvan. Využití pozemku pod chatou je dle žalovaného možné jen tak, že by se postavila nová chata nebo znovu zalesnit. Otec žalovaného se snažil platit nájemné složenkou, to se mu ale vracelo s poznámkou, že nájemní vztah neexistuje. Žalovaný se na chatě snaží trávit co nejvíce času i přes týden (v létě), v zimě o víkendech, ztráta chaty by na něj měla těžký psychický dopad. Žalovaný dále uvedl, že k chatě není přivedena voda; tu má řešenu tak, že ve sklepě má dvě hodnota litrové nádrže, které si napouští ze studny, kterou spoluvlastní z paní jméno FO, paní jméno FO a panem jméno FO. Ty si pořídil před 4 lety, předtím nosil vodu ze studny v právnická osoba. Pokud jde o odpadní vodu, tu žalovaný likviduje tak, že WC je suché, odpadní vodu z dřezu používá k zalévání anebo ji chrstne k sousedce. Uvedl, že na výzvu žalobce k odstranění staveb ze dne 2.2.2022 neodpověděl, snažil se legalizovat ty přístavby, následně přišla žaloba.

44. Z výslechu svědka jméno FO Zajíce bylo zjištěno, že je předsedou právnická osoba. právnická osoba neměla přístupovou cestu ke sportovišti, tu si pronajímala od pana jméno FO. Následně paní jméno FO neúspěšně kandidovala na starostku obce, přičemž ji nepodpořila osoba, která měla na starosti zpevnění příjezdové cesty. Následoval zákaz zpevňování cesty a právnická osoba dostala návrh na novou nájemní smlouvu, která však již nespočívala v příjezdové cestě, ale toliko ve stezce. To právnická osoba odmítla a domáhala se zřízení služebnosti příjezdové cesty soudní cestou. Otec žalovaného měl v té době s žalobcem vřelé vztahy. Následně se pokusil otec žalovaného ve sporu s právnická osoba usměrnit žalobce, což vedlo k tomu, že žalobce začal otci žalovanému dělat problémy s nájemní smlouvou pro chatu. V současné době je v dané lokalitě asi 10 chat, které jsou na pozemku pronajatém od žalobce. Tito vlastníci chat platí stejné nájemné bez ohledu na velikost pozemku, a to 16 000 Kč ročně, ačkoliv dle znalkyně činí výše nájemného desítky korun. Vlastníci chat se však žalobce obávají, a proto tuto částku platí, aby o chaty nepřišli. Svědek sám dostal dopis od žalobce a pana Zítka, že mu zakazují příjezd k nemovité věci svědka, musel to řešit soudní cestou. Má za to, že je to trest, neboť vystupoval jako svědek v řízení ve věci příjezdové cesty právnická osoba. Následně pak čelil udání od pana Zítka kvůli údajným černým stavbám. Sám svědek s žalobcem žádný konflikt neměl. U ostatních členů právnická osoba závisí na jejich postoji k žalobci - pokud je vstřícný k jeho požadavkům, mají s ním dobré vztahy. Vliv řízení ve věci zřízení služebnosti příjezdové cesty pro právnická osoba a tohoto řízení vnímá svědek v tom, že poté, co se čekalo na právní moc rozhodnutí (někdy v průběhu roku hodnota), kontaktoval žalobce pana jméno FO (člena právnická osoba a místostarostu obce Anonymizováno) a informoval jej, že pokud nebude právnická osoba trvat na zřízení práva nezbytné cesty, nebude mít žalovaný problém s chatou. jméno FO o tom svědka informoval, následně to v právnická osoba probírali a navrhli, že by se zřízená služebnost nezapisovala do katastru nemovitostí. To vyhodnotil žalobce jako nedostatečné a žalobu na žalovaného podal. Pozemek, na kterém stojí chata žalovaného, lze dle názoru svědka využít pouze jako lesní pozemek. Ve stejné pozici jako pozemek žalovaného jsou postaveny ještě další cca 4 nebo 5 chat, u některých je uvedeno, že se jedná o zahradu. V současné době se v dané lokalitě prodává jiná chata obdobná jako chata žalovaného, a to za částku 2,6mil, nicméně je postavena na vlastním pozemku. Dále svědek uvedl, že žalobce v této oblasti více chat získal a nechává je zrekonstruovat. Z poslední doby se jedná o chatu jméno FO a Zifreinových. I ti měli chatu postavenu na pozemku žalobce, nebylo jim dovoleno ani odkoupení, ani hospodaření, takže jim nezbylo, než chatu za nižší desítky Kč prodat za podmínek stanovených žalobcem. jméno FO se s žalobcem nedohodli na směně pozemku, který mají v obci s pozemkem pod chatou, žalobce se v současné době snaží soudní cestou získat pozemek Zifreinových, na kterém má svou vlastní stavbu. Na nátlak svědek usuzuje z toho, že tržní cena je mnohonásobně vyšší než cena, za kterou byla chata nabízena k odkupu. Navíc na těchto chatách již probíhají ze strany jméno FO rekonstrukce, již tam byl i elektrikář. S právnická osoba má žalobce více sporů, bylo tam stavebním úřadem nařízeno odstranění některých staveb, některé byly odstraněny, u jiných se dokládají další důkazy, případně se právnická osoba snaží o dodatečné kolaudační rozhodnutí. V této souvislosti je vedeno i exekuční řízení.

45. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že v roce 2018 prováděl nad chatami žalovaného a paní jméno FO těžbu dřeva, při té příležitosti upozorňoval oba vlastníky chat, aby si uklidili nepořádek kolem chaty, byly tam palety se dřevem a hřebíky. Nic se za půl roku nestalo. Následovaly výzvy před výpovědí, ale k odstranění dosud nedošlo. Pokud jde o vodovodní přípojku, žalobce viděl, že půda v okolí chaty žalovaného je podmáčená, tak si vzal rýč a odkopal zeminu a narazil na trubku, což je dle názoru žalobce odpadní trubka. Žalovaný i jeho rodiče viděli, jak tam pracuje, a z balkonu na něj posměšně pokřikovali. Dále uvedl, že výzvu k odstranění stavby zaslal i paní jméno FO, a to dne 28.12.2020. jméno FO začala s žalobcem komunikovat, postupně došlo k odstraňování těch staveb, kdy žalobce akceptoval, že je třeba to nějak zařídit. V letošním roce to bylo odstraněno. Jedná se o lesní pozemek, proto nebyl zájem to již pronajímal. Žalobce k podání žaloby přistoupil, protože se žalovaný choval k majetku žalobce asi nejhůř z dané lokality. Na výzvy žádným způsobem nereagoval. Palety, které požadoval odstranit, na místě shnily. Ze začátku byli ochotni pronajmout alespoň pozemek pod chatou, ale s ohledem na to, že žalovaný na výzvy nijak nereagoval, tak se dohodnut již nechce. Žalovaný (jeho rodiče) komunikovali ve stylu, že nic odstraňovat nebudou, že je všechno v pořádku, ale nepořádek kolem chaty je pořád a i nadále dochází k vypouštění odpadní vody. Jaké má záměry s lesním pozemkem, to žalobce prozatím zveřejňovat nechce, neboť obec Anonymizováno v současné době zpracovává územní plán a žalobce se obává, že by mohli ještě změnou územního plánu jeho záměr zmařit. Pokud jde o chatu paní jméno FO, tu si koupila realitní kancelář, která oslovila žalobce s žádostí o odkup pozemku. Žalobce sdělil, že o to zájem nemá a že k chatě uplatní předkupní právo. Následně byli kontaktováni jinou realitní kanceláří a chatu si koupila teta žalobce; žalobce nemá zájem kupovat si chatu, když má dům cca 500-700 m odtud. Pokud jde o jednání s panem jméno FO, žalobce uvedl, že jej pan jméno FO kontaktoval na konci minulého roku, že by se právnická osoba chtěla dohodnout. Následně se sešli, když jel žalobce okolo domu pana jméno FO. V říjnu s matkou poslali právnická osoba návrh smlouvy, kde zapracovali požadavky Osady. Bylo to ještě před jednání odvolacího soudu ve věci zřízení služebnosti. O panu žalovaném se vůbec nejednalo.

46. Z e-mailu ze dne 14.10.hodnota bylo zjištěno, že žalobce poslal svědkovi jméno FO návrh smlouvy se právnická osoba k úpravám a doplnění. Návrh byl přílohou tohoto e-mailu a smlouva upravovala užívání pozemku parc.Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno 20 a parc.č. hodnota/Anonymizováno pro členy právnická osoba a jejich návštěvy.

47. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že mezi ním a panem jméno FO proběhlo jednání týkající se služebnosti nezbytné cesty pro právnická osoba. Bylo to pár dní předtím, než bylo v této věci rozhodnuto soudně. Nejprve se domlouvali telefonicky, pak osobně, kdo první kontaktoval koho, si již svědek nepamatoval. Při tomto jednání, kde se probíraly možnosti mimosoudního vyrovnání, zaznělo ze strany svědka, že by se měla uzavřít dohoda i s panem žalovaným. Následně se domluvili, aby Osada připravila dohodu v požadovaných intencích. Dohoda už nebyla ale připravována, sice se Osada ještě pokoušela jednat, ale ze strany žalobce již nebyl zájem. Svědek potvrdil, že ví o sporu žalobce a žalovaného, tyto záležitosti jsou na Osadě probírány. Potvrdil, že docházelo ke konfliktům mezi členy právnická osoba a žalobcem, otec žalovaného byl jedním z mála, co se snažil brzdit emoce. Má tedy za to, že žaloba je důsledkem toho, že žalobce vnímá každého, kdo se mu postaví, jako nepřítele. Dále svědek uvedl, že jednání mezi žalobcem a otcem žalovaného, následně žalovaným, se dle jeho povědomí týkal pozemku okolo chaty žalovaného. Svědek potvrdil, že ví, že se prodávaly dvě chaty v sousedství chaty žalovaného, a to pana jméno FO a ještě jedné paní. K prodeji chaty té paní došlo, viděl tam elektrikáře a následně tam viděl matku žalobce, takže usuzuje, že je to chata rodiny jméno FO.

48. Po stránce skutkové soud uzavřel, že žalobce je vlastník pozemku parc.č. hodnota/9 a parc.č. hodnota/1, v k.ú. Anonymizováno, obec adresa. Žalovaný je vlastníkem chaty č.e. hodnota, která je postavena na pozemku ve vlastnictví žalobce parc.č. hodnota/9. Tato chata byla na pozemku postavena na základě stavebního povolení vydaného odborem výstavby ONV adresa-východ ze dne 11.6.1964, přičemž v tomto stavebním povolení bylo uvedeno, že stavba bude postavena na pronajatém pozemku a dále, že se stavba se povoluje jako stavba dočasná. Bylo prokázáno, že tento pozemek ke stavbě chaty pronajalo panu Bednářovi Jednotné zemědělské družstvo Sázavan adresa dne 10.4.1964. Bylo prokázáno, že rodiče žalovaného zakoupili chatu č.ev. hodnota od jméno FO adresa kupní smlouvou ze dne 27.10.hodnota, a to za kupní cenu ve výši hodnota 000 Kč, která vycházela ze znaleckého ocenění na částku hodnota 800 Kč. Dne 1.1.2004 pak jméno FO, dřívější vlastník pozemku, na kterém byla chata č.ev. hodnota postavena, pronajala rodičům žalovaného pozemek parc.č. hodnota/1 o výměře 100 m2 právě pro chatu, a to na dobu určitou, která byla opakovaně prodloužena do hodnota.12.2014. Následně dne 1.1.2015 uzavřel žalobce jako vlastník pozemku parc.č.Anonymizováno hodnota/1 a parc.č. hodnota Anonymizováno 9 novou nájemní smlouvu s rodiči žalovaného na pronájem pozemku parc.č. hodnota/9 a části pozemku parc.č. hodnota/1 o výměře 100 m2 pro chatu, která je postavena na pozemku parc.č. hodnota/9. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do hodnota.12.2017; doba nájmu byla prodloužena dodatkem do hodnota.12.2020. Před uplynutím doby nájmu žalobce sdělil rodičů žalovaného, že nemá zájem na dalším pronajímání, zejména vzhledem k nepovoleným stavbám, které se nacházejí na pozemku žalobce parc.č. hodnota/1 a vyzval rodiče žalovaného, aby stavby, stavební úpravy a terénní úpravy odstranily. Zároveň navrhl uzavření nové nájemní smlouvy do hodnota.12.2021, avšak toliko pro pozemek parc.č. hodnota/9, nikoliv již pozemek parc.č. hodnota/1. Následně rodiče žalovaného darovací smlouvou darovali chatu č.ev. hodnota žalovanému (smlouva ze dne 28.7.2021). Žalovaný požádal žalobce o odkup pozemku parc.č. hodnota/9, či jeho pronájem anebo zřízení služebnosti za úplatu dopisem ze dne 11.1.2022, což žalobce odmítl, respektive odmítl o čemkoliv jednat do doby, než žalovaný odstranění z pozemku parc.č. hodnota/1 všechny nepovolené stavby, stavební úpravy a terénní úpravy.

49. Bylo prokázáno, že rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne 10.11.2022 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 9.hodnota.hodnota bylo žalovanému nařízeno odstranění přístavby (kůlny o rozměrech 1,4 x hodnota,1 m a prostoru pro WC o rozměrech 0,8 x 1,0 m) stavby pro rekreaci č.e. hodnota, Anonymizováno, stavby betonového přístupového schodiště na pozemku parc.č. hodnota/1, k.ú. Anonymizováno. Žalovaným podanou správní žalobu proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 27.hodnota.2024 č.j. hodnota spisová značka hodnota spisová značka hodnota spisová značka zamítl.

50. Bylo prokázáno, a to předloženými fotografiemi, že v okolí chaty žalovaného se nachází i v současné době plastové kbelíky, shnilé dřevo s hřebíky, další prkna i květináče. Rovněž bylo prokázáno, a to fotografiemi z roku 2021 a úředním záznamem sepsaným PČR obvodní oddělení adresa ze dne 25.4.2021, že v té době byla k chatě žalovaného přivedena voda vodovodní přípojkou.

51. Dále bylo prokázáno, že v dané oblasti, kde je umístěna chata žalovaného, je na pozemcích žalobce postaveno vícero chat, jejichž vlastníci jsou odlišní od žalobce. Bylo prokázáno, že chaty v sousedství chaty žalovaného (ob 2, respektive hodnota chaty od chaty č.ev. hodnota) byly prodány, jedna za částku 50 000 Kč (chata paní jméno FO), druhá byla nabízena za částku 80 000 Kč (chata rodiny Zifreinových), další chata pak byla v roce 2016 prodána za částku 50 000 Kč (chata pana jméno FO).

52. Pokud jde o samotnou hodnotu budovy č.ev. hodnota, v tomto směru byl soudu předložen znalecký posudek č. hodnota - 05/2024 vypracovaný tituly před jménem jméno FO. Tento znalecký posudek (se kterým soud nakládal jako se znaleckým posudkem, neboť byl řádně opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř.) stanovil obvyklou (tržní) hodnotu chaty na částku 669 700 Kč. Soud se však s tímto oceněním neztotožnil, neboť znalkyně potvrdila, že tržní cenu chaty stanovila porovnávací metodou, kdy zjistila obdobné nemovité věci stojící na cizím pozemku, avšak nezkoumala, zda užívání tohoto cizího pozemku svědčí vlastníkovi stavby nějaké právo (ať už závazkové či věcné), které je buď trvalé anebo dosud nezaniklo. Vyšla z toho, že stavba byla povolena a kolaudována. Dle názoru soudu však skutečnost, že chata stojí na cizím pozemku, kde byla vystavěna na základě práva nájmu k pozemku, které v době výstavby vlastníkovi chaty svědčilo, avšak nyní již nesvědčí, má zcela nepochybný dopad na hodnotu chaty jako nemovité věci, a to takovou, že ta cenu musí být nižší. Je zřejmé, že stavba postavená na cizím pozemku má vždy problematičtější postavení, kdy je třeba řešit, jak je upraveno užívací právo k pozemku, na němž stavba stojí. Tržní hodnota nemovité věci pak představuje hodnotu, kterou je kupující za danou nemovitou věc ochoten v daném místě a čase zaplatit. Jestliže stavba stojí na cizím pozemku, přičemž k užívání tohoto pozemku nemá žádné právo (ani závazkové ani věcné), potom je zřejmé, že zájem o takovou nemovitou věc na trhu nebude velký, neboť je zřejmé, že bude třeba zajistit právo vlastníka stavby pro další umístění stavby na pozemku, což vzhledem k povaze práva, které k tomu dočasně vlastníka stavby č.ev. hodnota opravňovalo, je omezeno toliko na novou dohodu s vlastníkem pozemku, pokud k uzavření takové dohody bude ochoten. Vzhledem k tomu, že žalobce doložil realizované prodeje týkající se sousedních chat, které stejně jako chata žalovaného byly postaveny na pozemku žalobce a jejich vlastníci neměl s žalobcem uzavřenu žádnou nájemní smlouvu pro užívání pozemku pro účely užívání chaty, potom cena realizovaných prodejů reálně odráží tržní hodnotu chata č.ev. hodnota. Znalost tržní hodnoty chata č.ev. hodnota byla nezbytná pro posouzení újmy, která by žalovanému vznikla odstraněním stavby porovnáním s újmou, která by vznikla žalobci, kdyby k odstranění stavby nedošlo. Pro tento účel není nezbytná přesná znalost výše tržní hodnoty chaty, spíše rámcová představa o této hodnotě právě pro posouzení této újmy. hodnota. Pokud jde o hodnotu samotného pozemku parc.č. hodnota/9, jeho obvyklou (tržní) hodnotu stanovila znalkyně tituly před jménem jméno FO znaleckým posudkem (se kterým soud nakládal jako se znaleckým posudkem v souladu s § 127a o.s.ř.) ze dne hodnota.5.2024 č. hodnota - 06/2024 na částku 1 700 Kč.

54. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný je jednatel právnická osoba, se kterou vedla spor matka žalobce - jednalo se o řízení o zřízení služebnosti cesty. Bylo prokázáno, že v této věci bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem v řízení vedeném u Okresního soudu adresa-východ pod sp.zn. hodnota spisová značka, přičemž služebnost zřízena byla. Pokud žalovaný tvrdil, že žalobce před pravomocným rozhodnutím kontaktoval Obec Anonymizováno, konkrétně jméno FO, a navrhoval, že když nebude právnická osoba trvat na zápisu služebnosti do katastru nemovitostí, tak žalobce nebude podávat žalobu na žalovaného, toto tvrzení bylo vyvráceno. Svědek jméno FO sice při svědecké výpovědi toto tvrzení potvrdil, nicméně svědek jméno FO, přímý účastník jednání, uvedl, že jednání proběhlo, ale jeho obsahem byla možnost mimosoudního vyrovnání ve věci zřízení služebnosti a též otázka žaloby proti žalovanému a ukončení tohoto sporu smírnou cestou, nikoliv, že by žalobce kladl jako podmínku ukončení sporu s žalovaným to, že právnická osoba nebude trvat na zřízení služebnosti, respektive na jejím zápisu do katastru nemovitostí, jak tvrdil žalovaný. Žalobce při svém účastnickém výslechu rovněž jednání o mimosoudní dohodě potvrdil a prokazuje jej též návrh dohody zaslané ze strany žalobce panu jméno FO a týkající se podmínek užívání pozemku matky žalobce členy právnická osoba. Tento e-mail byl zaslán hodnota.10.hodnota, tedy až téměř 6 měsíců poté, co již byla žaloba, která toto předmětné řízení o odstranění stavby zahájila, již podána. Soud tedy shledal výpověď svědka jméno FO Zajíce nevěrohodnou, a to i s ohledem na zjevně problematické vztahy mezi žalobcem a právnická osoba, které jsou poznamenány celou řadu sporů, případně též slovních potyček mezi žalobcem a členy právnická osoba či jejich přáteli, což ostatně potvrdil jak žalobce, svědek jméno FO, tak i svědek jméno FO a dokládá to rozhodnutí právnická osoba v Říčanech projednávající přestupek pro ti občanskému soužití a videozáznam předložený žalobcem dokládající incident.

55. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný proto, aby soud ve věci mohl rozhodnout. Soud proto zamítl doplnění dokazování dohodou Stř.st.lesů a M. Bednáře z roku 1985, kterou žalobce chtěl vyvracet tvrzení, že nájemní smlouvou na rozsah pozemku o výměře 28 m2 by měl žalovaný znemožněn přístup do chaty č.ev. hodnota, neboť toto tvrzení soud nepovažoval za podstatné pro posouzení žalobou uplatněného nároku. Soud dále zamítl doplnění dokazování výslechy svědků adresa, jméno FO a jméno FO k prokázání tvrzení žalovaného ohledně podstaty sporů mezi rodinou žalobce a právnická osoba, neboť, jak bylo uvedeno shora, existence sporu byla v řízení prokázána, přičemž pro účely posouzení nároku uplatněného žalobou není podstatné detailní zmapování genealogie vzájemných vztahů. V tomto směru byl ostatně vyslechnut svědek jméno FO a rovněž svědek jméno FO, kteří se k této otázce detailně vyjádřili. Ze stejného důvodu byl zamítnut i návrh na doplnění dokazování spisem Okresního soudu adresa-východ sp.zn. hodnota spisová značka, kterým měl být osvětlen důvod a průběh sporu mezi matkou žalobce a právnická osoba, když detailní znalost tohoto sporu není pro věc podstatná. Rovněž pak soud zamítl doplnění dokazování výslechem svědkyně jméno FO právnická osoba jméno FO, jméno FO, se kterými žalobce uzavřel nové nájemní smlouvy k prokázání tvrzení, že se ze strany žalobce jedná o osobní mstu ve vztahu k žalovanému, a tedy že podaná žaloba je ryze šikanózní, když soud se s touto námitkou, jak bude uvedeno níže, neztotožnil. Stejně tak nebyly provedeny nové nájemní smlouvy s těmito osobami uzavřené, neboť žalobce nepopíral, že smlouvy uzavřeny byly. Dále byl zamítnut důkaz výslechem svědka jméno FO k prokázání tvrzení, že byl žalobcem k prodeji chaty donucen, neboť soud ani prokázání tohoto tvrzení nepovažoval pro posouzení nároku uplatněného žalobou za podstatné. Navíc sám jméno FO se písemně vyjádřil k důvodu prodeje své chaty (že již neměl zájem na jejím dalším užívání); byť se jedná toliko o listinný důkaz, nebyl žádným způsobem žalovaným zpochybněn.

56. Z hlediska právního bylo pro posouzení nároku žalobce podstatné, zda stavba č.e. hodnota byla postavena na pozemku (nyní) ve vlastnictví žalobce jako stavba oprávněná či neoprávněná a pokud oprávněný, jaký byl charakter práva toto umožňující.

57. Dle § hodnota odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.z.“ není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

58. Dle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

59. Z výše uvedeného přechodného ustanovení (§ hodnota odst. 2 o.z.) je zřejmé, že oprávněnost stavby se posuzuje podle právní úpravy účinné v době vzniku stavby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne hodnota.1.2024 sp.zn. spisová značka hodnota). Z rozhodnutí odboru výstavby ONV adresa-východ ze dne 11.6.1964 č.j. Výst. 4147/64 - Bo bylo zjištěno, že stavba byla povolena dne 11.6.1964; je tedy zřejmé, že následně začala její výstavba, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k tomuto dni.

60. Dle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne hodnota.1.2024 sp.zn. spisová značka hodnota „…Problematika staveb na cizím pozemku zřízených před 1. 1. 2014 se podle rozhodovací praxe dovolacího soudu typově rozpadá do dvou základních skupin případů. První skupinu tvoří případy, kdy jsou stavby od počátku postavené neoprávněně na cizím pozemku, na něž se vztahuje úprava § hodnota obč. zák. Druhou skupinu potom tvoří případy, kdy je stavba postavena na cizím pozemku na základě práva, které stavebníka k takové stavbě opravňuje, nicméně toto právo později zaniklo. Rozhodovací praxe druhou skupinu případů dále dělí na situace, a) kdy stavebník staví stavbu na základě práva, jež není časově omezeno, anebo stavebník se mohl důvodně domnívat, že existence jeho stavby nebude časově omezena, a b) kdy stavebník již od zahájení stavby věděl či vědět měl a mohl, že jeho právo k vybudování stavby je nebo může být časově limitováno (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne hodnota. 10. 2018, sp. zn. spisová značka hodnota spisová značka).“ 61. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.9.2016 sp.zn. spisová značka „… Pokud někdo zřídil před 1.1.2014 se souhlasem vlastníka stavbu na cizím pozemku, aniž měl zajištěno časově neomezené a jednostranně nevypověditelné právo mít na cizím pozemku stavbu, bere na sebe riziko, že po zániku tohoto práva bude muset stavbu odstranit. Na tuto situaci nelze aplikovat § 1086 o.z. ani přímo, ani analogicky.“ 62. V řízení bylo prokázáno, že budova č.e. hodnota byla v roce 1964 postavena na pozemku, který byl ve vlastnictví jiného vlastníka, a to Jednotného zemědělského družstva, tedy ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka stavby, kterým byl pan jméno FO. Oprávněnost umístění této stavby na pozemku (v té době) k.č. hodnota (nyní parc.č. hodnota/9) se tedy odvíjela od nájemní smlouvy, kterou Jednotné zemědělské družstvo Sázavan uzavřelo s panem Bednářem, což se následně odrazilo i v samotném rozhodnutí o povolení stavby ze dne 11.6.1964, v němž je uvedeno, že se stavba chaty povoluje na pronajatém pozemku jako stavba dočasná. Je tedy zřejmé, že stavba č.ev. hodnota byla již od samotného počátku umístěna na cizím pozemku na základě nájemní smlouvy, která ze své podstaty může být časově omezená a vždy ji lze jednostranně vypovědět. Následně pak mezi právním předchůdcem žalobce a právními předchůdci žalovaného (v roce 2004) byla uzavřena nájemní smlouva, kterou byla tato oprávněnost umístění potvrzena, a to opět na dobu určitou (a za úplatu), přičemž doba nájmu byla opakovaně prodlužována až do hodnota.12.2020; po tomto datu již k prodloužení nedošlo. S ohledem na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka hodnota je tedy zřejmé, že stavba č.ev. hodnota je stavbou oprávněnou, ohledně níž stavebník od samotného počátku věděl, že toto právo je časově omezeno uzavřenou nájemní smlouvou. Následně již přímo rodiče žalovaného (jeho právní předchůdci) s právním předchůdcem žalobcem, a následně též s žalobcem uzavřeli nájemní smlouvu opravňující je k umístění stavby na pozemku (nyní) ve vlastnictví žalobce, a to na dobu určitou, čímž dočasnost tohoto oprávnění potvrdili. Jestliže uplynula sjednaná doba nájmu a žalobce jednoznačně projevil vůli, že na dalším nájmu nemá zájem, musí žalovaný akceptovat následek spojený se zánikem tohoto oprávnění, a to, že je povinen stavbu odstranit. Jestliže žalovaný stavbu dosud neodstranil, žalobce se důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva ve smyslu § 1040 o.z., tedy odstranění stavby (viz rozhodnutí nejvyššího soudu ČR ze dne 1.7.1999 sp.zn. spisová značka). hodnota. Soud se dále zabýval tím, zda žaloba na odstranění stavby není v rozporu s dobrými mravy či zda se nejedná o šikanózní žalobu.

64. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

65. Dle judikatury „…. Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 10.11.2000 sp.zn. spisová značka), případy výjimečné tvrdosti odstranění stavby jsou mimořádně řešeny prostřednictvím § hodnota odst. 1 obč. zák. (nyní § 8 o.z.; viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR z hodnota.4.hodnota sp.zn. spisová značka)“ (viz rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne hodnota.hodnota.2021 sp.zn. hodnota spisová značka, dostupný na www.beck-online.cz).

66. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.11.2000 sp.zn. spisová značka „…. Při posuzování podmínek pro aplikaci § hodnota odst. 1 ObčZ je však vždy třeba brát v úvahu princip vlastnické svobody, vyjádřený též v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle které vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Z tohoto principu vyplývá i právo vlastníka neužívat věc, pokud mu její užívání není uloženo zákonem. Zamítá-li soud vlastnickou žalobu proto, že uplatnění práva vlastníka na ochranu je v rozporu s dobrými mravy, jde v podstatě o případ nuceného omezení vlastnického práva (byť v případě, že se změní skutkové okolnosti, které vedly k zamítnutí žaloby, může se vlastník opět u soudu domáhat ochrany). Nelze sice vyloučit, že uplatnění práva vlastníka bránit se proti neoprávněným zásahům může být v konkrétním případě v rozporu s dobrými mravy; půjde však vždy o výjimečné případy, kdy výkon práva vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění bydlení). 67. „Z uvedené judikatury vyplývá, že možnost odmítnout ochranu vlastnické žalobě pro rozpor s ustanovením § hodnota odst. 1 obč. zák. je založena na kumulativním splnění následujících podmínek: a) jde o postup mimořádný, b) výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, c) vlastníkovi věci nepřináší odpovídající prospěch, d) vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť závažného zájmu žalovaného. Tyto podmínky nastavila judikatura proto, že ochrana vlastnického práva je vzhledem k jeho významu prioritní a její odepření musí představovat výjimečný postup.“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.1.2015 sp.zn. spisová značka hodnota).

68. Žalovaný tvrdil, že mu výkonem vlastnického práva žalobce - odstranění dočasně zřízené stavby na jeho pozemku, jejíž oprávnění zaniklo, vznikne nepřiměřená újma spočívající v tom, že se jedná o chatu, která má dle znaleckého posudku hodnotu více jak 600 000 Kč, a dále mu vzniknou náklady spojené s odstraněním stavby, které byly předběžně vyčísleny na částku cca hodnota 000 Kč bez DPH; žalovaný navíc odstraněním stavby utrpí značnou ztrátu citovou, neboť na chatu jezdí od dětství, tráví na ni v podstatě všechny víkendy, v létě i část týdne, je na ni velmi fixován. Výhoda, kterou tím žalobce získá, je zanedbatelná, neboť pozemek, který dle znaleckého posudku má hodnotu cca 1 700 Kč, je ve svahu, tudíž využitelný buď na stavbu jiné chaty anebo jako lesní pozemek. Tato tvrzení však ve světle shora citované judikatury nemohou naplnit výjimečné případy, pro které zákon umožňuje, aby vlastníkovi pozemku byla odepřena ochrana vlastnického práva. Je nepochybné, že odstranění stavby bude mít citelný zásah jak do majetkové sféry žalovaného (fakticky pozbyde nemovitou věc), tak i do citové sféry žalovaného (pozbyde nemovitou věc v lokalitě, k níž má citový vztah a řadu přátel). Je však třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o objekt určený k rekreaci, který žalovaný celoročně neobývá, přes zimní měsíce jej využívá pouze o víkendech. Pokud jde o tržní hodnotu, tedy, ztrátu, kterou odstraněním stavby žalovaný v majetkové sféře utrpí, jedná se (jak bylo podrobně uvedeno shora) o částku řádově v desítkách tisíc korun. Navíc je žalovaný povinen odstranit z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu nepovolené přístavby (kůlna a WC) a stavby betonového schodiště, což užívání chaty (jak konstatoval sám Krajský soud v Praze ve věci podané správní žaloby) užívání této stavby podstatně ztíží, ne-li znemožní. Pokud jde o prospěch žalobce, je nepochybné, že samotný pozemek, na kterém je chata postavena, je rozměry spíše zanedbatelný, nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem i okolních pozemků, které dohromady tvoří funkční celek, a tudíž je zřejmé, že je pro něj i tento pozemek hospodářsky využitelný. Žalobce již aktivně v lese hospodaří, soud tedy nemá pochyb o tom, že i tento pozemek hospodářský plnohodnotně využije. Odepření ochrany vlastnického práva žalobci by ve své podstatě bylo nuceným omezeným vlastnického práva, které dle Listiny základních práv a svobod má být omezeno jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za úplatu (čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod); je tedy na místě, aby k němu soud přistoupil pouze za zcela mimořádných důvodů, které však v tomto případě nebyly shledány. Je zřejmé, že odstranění stavby vždy spolu ponese majetkovou ztrátu na straně vlastníka stavby, která má být odstraněna, ať už v podobě toho, že chata jako věc zanikne, jakož i v podobě nákladů nutných k odstranění chaty. Musí zde být zcela zjevná nerovnost mezi prospěchem žalobce a poškozením žalovaného. Takový „do očí bijící“ rozdíl však shledán nebyl. Soud v tomto směru chápe lidský rozměr spočívající v tom, že chata má pro žalovaného hlavně citovou hodnotu, hodnotu v podobě vzpomínek a přátelských vazeb, způsobu trávení volného času. Ani tento následek však nemůže naplnit mimořádné důvody odůvodňují výjimečné nepřiznání ochrany vlastnického práva žalobci ve smyslu § 8 o.z.

69. Rovněž tak soud neshledal důvodnou námitku žalovaného, že žaloba je šikanózní, neboť jejím cílem je vyvinutí tlaku na právnická osoba, s níž žalobce, potažmo jeho matka, vedou spory, a zároveň osobní msta za to, že se otec žalovaného v tomto sporu postavil na stranu právnická osoba. Žalobce vysvětloval svůj postup ve vztahu k žalobci, tedy neprodloužení smlouvy tím, že rodiče žalovaného ani žalovaný sám dlouhodobě nereagovali na jeho opakované žádosti na odstranění neoprávněných přístaveb, staveb, vodovodní přípojky a uklizení nepořádku kolem chaty. Zároveň tvrdil, že smlouva nebyla prodloužena ještě s jednou další vlastnicí chaty, paní jméno FO, se kterou jsou ale ve spojení, komunikují spolu, a žalobce jí poskytl čas k odstranění toho co požadoval; právě tím, že spolu komunikují, nemusel, na rozdíl od přístupu žalobce, přistoupit k podání žaloby.

70. Šikanózním výkonem práva se dle ustálené judikatury rozumí, když „…k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, když hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osob, případně je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek.“ (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu Čr ze dne 5.12.2018 sp.zn. spisová značka).

71. Žalobce podal žalobu z důvodu ochrany svého vlastnického práva, kdy se domáhá odstranění stavby č.ev. z pozemku parc.č hodnota/9 a vyklizení pozemku parc.č. hodnota/9 a části pozemku parc.č. hodnota/1, neboť oprávnění k užívání těchto pozemků pro žalovaného zaniklo. V řízení bylo vyvráceno (viz skutkoví závěry shora), že by se žalobce snažil vyvinout tlak na právnická osoba, aby se nedomáhali soudní cestou zřízení služebnosti cesty tím, že by v takovém případě nepodal žalobu na žalobce. Bylo prokázáno, že žalovaný (respektive jeho rodiče) byli opakovaně upozorněni na to, aby z pozemků žalobce odstranili věci tam volně poházené, odstranili neoprávněné přístavby, stavby a terénní úpravy (což následně uložil příslušný stavební úřad). Bylo prokázáno, že ani rodiče žalovaného ani nyní žalovaný na tyto výzvy nereagoval; toliko žádal o uzavření nové nájemní smlouvy, případně odkup pozemku či zřízení práva služebnosti. Jestliže za tohoto stavu žalobce, po vyčerpání všech jiných prostředků, přistoupil k podání žaloby, nelze v tomto postupu spatřovat šikanózní výkon práva. Žalobce přesvědčivě odůvodnil, proč nemá zájem na tom, aby nadále pronajímal pozemek žalovanému (a tím mu umožnil oprávněné umístění chaty po další dobu), a to právě nevstřícným postojem žalovaného, který nerespektoval požadavky žalobce, v tomto směru neučinil žádný vstřícný krok a omezil se na žádost na uzavření nové nájemní smlouvy (či zřízení jiného práva opravňující jej k užívání stavby na pozemku). Žalobce však nebyl k takovému postupu povinen a pokud se rozhodl, že již nemá zájem na dalším pronájmu pozemku a nemá zájem jej odprodat, je to vyjádření jeho vůle vlastníka pozemku, v níž není v tomto směru omezen. Skutečnost, že žalobce (případně jeho matka) vedou v dané lokalitě spory s právnická osoba (kde je žalovaný jednatelem), nemá na tuto skutečnost vliv, neboť s předmětem tohoto řízení nijak nesouvisí.

72. Z výše uvedených důvodů tedy soud vyhověl žalobě jak, pokud jde o uložení povinnosti odstranit stavbu č.e. hodnota z pozemku parc.č. hodnota/9, a zároveň povinnost vyklidit tento pozemek, jakož i část pozemku parc.č. hodnota/1, kterou žalovaný užívá na základě již zaniklé nájemní smlouvy, kde má i nadále uloženy své věci, případně jsou zde přístavby, stavby terénní úpravy. Lhůtu k plnění soud s ohledem na jeho povahu (odstranění stavby) v trvání 6ti měsíců od právní moci rozsudku. hodnota. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, odměny advokáta stanovené z tarifní hodnoty 10 000 Kč (dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“ v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.hodnota sp.zn. hodnota Cdo 489/2012), ve výši 1 500 Kč (dle § 7 a § 8 odst. 1 AT), a to za každý z 15ti úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva podání žaloby, vyjádření ze dne 8.hodnota.2024, vyjádření ze dne 15.4.2024, vyjádření ze dne 6.5.2024, vyjádření ze dne 5.8.2024, účast na jednání odvolacího soudu dne 10.1.2024, účast na jednání soudu dne 19.hodnota.2024, 9.5.2024 - bráno jako 2 úkony, neboť jednání trvalo hodnota 18min, účast na jednání soudu dne 1.8.2024 - bráno jako 2 jednání, neboť jednání trvalo hodnota hod hodnota min, jednání dne 17.10.2024 - bráno jako 2 úkony, neboť jednání trvalo 2 hod 25 min], dále odměna v poloviční výši, tj. 750 Kč za účast na jednání dne 25.10.2024, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek. Dále soud přiznal paušální náhrad hotových výdajů za celkem 16 shora uvedených úkonů právní služby, každý po hodnota Kč dle § hodnota odst. 4 AT a 21% DPH z výše uvedených částek (bez soudního poplatku) ve výši 5 890,50 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí hodnota 940,50 Kč. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě na zákonné platební místo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.