9 C 72/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na ochranu rušené držby

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované s okamžitou platností obnovit původní stav, tedy umožnit žalobci dodávku elektrické energie a pitné vody, a zdržet se dalšího rušení držby žalobce, současně umožnit dodavateli elektrické energie [právnická osoba] vybudování elektrické přípojky, to vše za účelem nerušené držby a užívání objektu [adresa] a [adresa] na adrese [adresa žalobce], v areálu bývalých vojenských kasáren, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 3 600 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 17.5.2021 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované s okamžitou platností obnovit původní stav, tedy umožnit žalobci dodávku elektrické energie a pitné vody, a zdržet se dalšího rušení držby žalobce; dále též uložení povinnosti žalované umožnit dodavateli elektrické energie [právnická osoba] vybudovat elektrickou přípojku, to vše za účelem nerušené držby a užívání objektu [adresa] a [adresa] na adrese [adresa žalobce], v areálu bývalých vojenských kasáren. Tvrdil, že je vlastníkem stavebního pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], ulice [ulice], [územní celek], vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, katastrální území a [územní celek]. Žalovaná je poskytovatelem elektrické energie a pitné vody k oběma shora uvedeným objektům. Žalovaná se zavázala dne 27.10.2004 podpisem darovací smlouvy a později konkludentní smlouvou umožnit dodávku elektrické energie a pitné vody pro objekty [adresa] a [adresa]; darovací smlouva vycházela z faktu, že objekty účastníků tvořily jeden stavebně a technicky funkční celek a bez závazku dodávky elektrické energie a pitné vody k objektům žalobce by objekty žalobce byly nevyužitelné k účelu, ke kterému byly zřízeny. Žalovaná vypudila a současně hodlá vypudit žalobce z držby tím, že hodlá omezit od 1.5.2021 dodávku elektrické energie a od nespecifikovaného data dodávku pitné vody k objektu [adresa] a [adresa] a ukončit dodávku elektrické energie k 30.9.2021 k objektu a [adresa] a [adresa], tedy do objektů ve vlastnictví žalobce, a brání žalobci možnost jiného připojení elektrické energie. V roce 2018 požádal žalobce [právnická osoba] o zřízení nové přípojky, která dosud nebyla zrealizována z důvodu zamítavého stanoviska žalované. Tím žalovaná znemožňuje žalobci řádně předmětné objekty užívat, když v nich v současné době bydlí celkem 12 rodin včetně žalobce. Argumentace žalované ohledně nedostatečné kapacity je účelová, neboť v poslední době postavil ve svém areálu bytový dům a pronajal nebytové prostory, čímž odčerpal kapacitu rozvodné sítě, a to i přesto, že do infrastruktury, její údržby a obnovy neinvestuje. Dle žalobce je nepochybné, že žalovaná porušila svůj závazek z darovací smlouvy, k níž se žalovaná zavázala dne 27.10.2004, a později konkludentní smlouvou, tedy umožnit dodávku elektrické energie a pitné vody k objektům vlastníka [adresa]. Žalobce se proto domáhá v souladu s ustanovením § 176 a násl. o.s.ř. a § 1007 a násl. občanského zákoníku ochrany držby, z níž byl žalobce vypuzen odpojením elektrického přívodu a dodávky elektrické energie, a tedy obnovení původního stavu, kterým se rozumí umožnění dodávky elektrické energie a pitné vody, připojení elektrického přívodu a zadržení se dalšího vypuzení k předmětným nemovitým věcem.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítla, že není poskytovatelem elektrické energie a pitné vody do objektů žalobce [adresa] v k.ú. [obec], což bylo již přinejmenším ohledně elektrické energie potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 22Co 41/2020-78 s právní mocí dne 4.9.2020. Poskytovatelem těchto komodit žalovaná nemůže být, neboť nemá příslušnou licenci dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a také proto, že nemá s žalobcem uzavřenu žádnou smlouvu na dodávku elektrické energie či pitné vody. Žalobce obě komodity bez právního důvodu odcizuje z rozvodné sítě žalované. V případě objektu [adresa] trpěla žalovaná konkludentně odběr elektrické energie, leč tento vypověděla ke dni 30.9.2021. Pokud jde o darovací smlouvu, tato byla uzavřena dne 16.9.2004 pod [číslo] přičemž z ní nevyplývá jakýkoliv nárok žalobce, neboť nebyl smluvní stranou, ani právním nástupcem smluvní strany. Předmětnou darovací smlouvy uzavřely [země] – [stát. instituce] jako dárce a žalovaná jako obdarovaný, a touto smlouvou byla obdarované darována řada nemovitých věcí; z jejího obsahu však nevyplývají práva tvrzená žalobcem ani odpovídající povinnosti žalované. V předmětné darovací smlouvě je sjednán pouze závazek zřízení věcného břemene vstupu, průchodu a průjezdu přes pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], a to pro tehdejšího vlastníka budov [adresa], kterým byl [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“). Tento závazek byl zřízen jako smlouva o smlouvě budoucí, avšak smluvní stranou předmětné darovací smlouvy nebyl [anonymizováno], ale ČR. Smluvní závazky sjednané mezi ČR a žalovanou tak jsou pouze obligačními právy, která nemohla přejít na budoucí vlastníky nemovitých věcí. Žalobce se tak dovolává práv, která mohla svědčit někomu jinému, ale která nebyla ani realizována, neboť [anonymizováno] zřízení věcných práv nežádal. Dále byly předmětné objekty převedeny kupní smlouvou z [anonymizováno] na společnost [anonymizována tři slova] vlastněnou žalobcem dne 11.12.2013; následně tedy muselo dojít k převodu vlastnických práv ze společnosti [anonymizována dvě slova] na žalobce. Mezi [příjmení] [právnická osoba] nedošlo k postoupení žádného práva, takže nemohlo dojít ani k postoupení práva z [anonymizována dvě slova] na žalobce. Obsahem smlouvy mezi [příjmení] [právnická osoba] byl prodej nemovitostí se všemi součástmi a příslušenstvím, tedy též vodovodní přípojkou, přípojkou kanalizace a přípojkou elektro. Nezaručuje to však funkční připojení přípojek do sítí samotných. V článku IV. této smlouvy pak prodávající ([anonymizováno]) uvádí, že na předmětu převodu nejsou žádná věcná břemena, nájemní práva apod. Je tedy zřejmé, že žalobce předmětné nemovité věci koupil„ jak stojí a leží“. Žalobce tak neprokázal existenci závazkového vztahu mezi ním a žalovaným, na jehož základě by žalovaná měla povinnost dodávat žalobci elektrickou energii a vodu do objektu parc. [číslo]. Žalovaná dále nesouhlasí s tím, že by došlo k vypuzení žalobce z držby spočívající v omezení dodávek elektrické energie a vody. Žalobce již v minulosti podal žalobu, která byla zamítnuta, k podanému odvolání žalované, usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28.7.2020 č.j. 22Co 41/2020-78. V návaznosti na toto rozhodnutí žalovaná odpojila nelegální odběr elektrické energie, když skříň za přítomnosti Policie ČR zabezpečila a zapečetila. Žalobce na to reagoval novým podáním žaloby na ochranu držby, která byla usnesením ze dne 4.3.2021 č.j. 36C 90/2021-15 zamítnuta; o podaném odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Tuto novou žalobu pak žalobce opírá o sdělení žalované ze dne 3.5.2021, kterým je žalobce upozorněn na to, že dle revizní zprávy ze dne 8.3.2021 je třeba omezit dodávku do objektu [adresa] na maximální proud 32 ampér. Jedná se pouze o objekt [adresa], který nebyl odpojen, neboť jeho napojení žalovaná až do výpovědi smlouvy trpěla, na rozdíl od objektu [adresa], který si žalobce opakovaně připojil nelegálně. Bylo na žalobci, aby si zajistil vlastní přípojku elektrické energie pro své objekty; pokud má problémy s jejím vybudováním od [právnická osoba], není žalované zřejmé, proč se neobrací přímo na [anonymizováno] a proč je tím obtěžována žalovaná. Pokud jde o tvrzené odpojení dodávek pitné vody, žalovaná namítá, že toliko sdělila žalobci, že zjistila nelegální připojení na své areálové rozvody, a vyzvala jej k součinnosti; doposud však k odpojení nelegální přípojky nedošlo.

3. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba, pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba, a pozemku parc. [číslo] vše k.ú. [obec]. Z připojeného internetového výpisu z katastrální mapy bylo zjištěno umístění nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce a žalované.

4. Z darovací smlouvy ze dne 16.9.2004 [číslo] schválené usnesením zastupitelstva žalovaného ze dne 16. 9. 2014, vyplynul z čl. VI. smlouvy závazek žalované po nabytí vlastnictví k pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] ve prospěch vlastníka budov na st. p. [číslo] těchto pozemků zřídit smlouvou o věcném břemeni právo vstupu, průchodu a průjezdu přes pozemek parc. [číslo] bezúplatně na dobu neurčitou a byl upraven postup při realizaci tohoto závazku. Pokud jde o závazek žalované umožnit odběr elektrické energie, ten byl upraven na straně 12 smlouvy pouze ve vztahu k objektům [anonymizováno 6 slov], z inženýrských sítí uvedených v čl. II smlouvy, a to výslovně z důvodu zachování provozuschopnosti nemovitostí ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření [anonymizováno 6 slov], přičemž umožnění odběrů bylo omezením žalované ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 174/2003 Sb. (nutné omezení při bezúplatných převodech majetku státu ve prospěch státu nebo jiné osoby), proto se žalovaná zavázala zřídit ve prospěch uvedených nemovitostí, nacházejících se v prostoru bývalého vojenského objektu [anonymizováno] [obec] bezúplatné věcné břemeno umožnění odběru elektrické energie a do 14 dnů po obdržení darovací smlouvy s doložkou katastrálního úřadu o provedení vkladu vyzvat [anonymizováno 6 slov] z inženýrských sítí k předložení návrhu na uzavření smlouvy umožňující uvedené odběry.

5. Z oznámení o omezení dodávek elektrické energie, výpovědi konkludentní smlouvy a o neoprávněném odběru vody ze dne 3.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaná tímto dopisem oznámila žalobci, že od 1.5.2021 dochází k omezení dodávek elektrické energie do objektu st.p. [číslo] k.ú. [obec], z hlediska aktuálního maximálního proudového zatížení na 32 Ampér, a to s ohledem na závěry revizního technika ze zprávy o periodické revizi elektrického zařízení ev. [číslo] ze dne 8.3.2021. Dále žalovaná sdělila žalobci, že tento závazek založený faktickým zahájením dodávek elektrické energie do objektu st.p. [číslo] založený na základě nepojmenované a konkludentně uzavřené smlouvy, žalovaná vypovídá, a to s účinností ke dni 30.9.2021. Dále žalovaná sdělila žalobci, že byla odhalena neoprávněná přípojka k vodovodnímu řadu města, která směřuje k pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], jenž je ve vlastnictví žalobce, přičemž tato bude pro zamezení vzniku ztrát odborně odpojena.

6. Na třech přiložených fotografiích je patrný elektrický rozvaděč.

7. Z dopisu žalobce žalované ze dne 10.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaný nevyjádřil nesouhlas s vypovězením konkludentní smlouvy a ukončení povinnosti plnění umožnění dodávat elektrickou energii a pitnou vodu pro objekty ve vlastnictví žalobce [adresa] a [adresa], neboť k dodávce elektrické energie a pitné vody se žalovaná zavázala podpisem darovací smlouvy a následně též konkludentní smlouvou.

8. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 11.12.2013 uzavřené mezi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že [anonymizováno] jako prodávající převedl na [anonymizována dvě slova], jejímž jednatelem byl žalobce, nemovité věci včetně pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba, a pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba, a to se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. vodovodní přípojky, přípojky kanalizace, přípojky elektro a trvalé porosty.

9. Z přípisu označeného jako Stanovisko k projektu IV [číslo]„ [obec], [ulice] [anonymizováno], [ulice], 980 kNN“ zaslaného žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 22.4.2021 bylo zjištěno, že žalovaná vyjádřila s předloženým projektem projektovaným pro [právnická osoba] (týkajícíc se přivedení elektrické energie do skříně na hranici pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] to ze stanice na pozemku st.p. [číslo]) nesouhlasné stanovisko.

10. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28.7.2020 č.j. 22Co 41/2020-78 bylo zjištěno, že předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se rušení žalobce v držbě práva odběru elektrické energie z kiosku nacházejícího se na hranici pozemků st.p. [číslo] k.ú. [obec], do objektu žalobce na pozemku st.p. [číslo] k.ú. [obec], a obnovit původní stav, tedy přívod elektrické energie do tohoto objektu znovu připojit. Jak vyplývá z odůvodnění, odvolací soud dospěl k závěru, že se žalobci nepodařilo prokázat, že se stal držitelem práva užívat rozvodné elektrické zařízení žalované k odběru elektrické energie pro stavbu [adresa] ve vlastnictví žalobce.

11. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 4.3.2021 č.j. 36C 90/2021-15 bylo zjištěno, že i v tomto řízení byla zamítnuta žaloba žalobce, který se domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se rušení žalobce v držbě práva odběru elektrické energie z kiosku nacházejícího se na hranici pozemků st.p. [číslo] k.ú. [obec], do objektu žalobce na pozemku st.p. [číslo] k.ú. [obec], a obnovit původní stav, tedy přívod elektrické energie do tohoto objektu znovu připojit Jak vyplývá z odůvodnění, odvolací soud dospěl k závěru, že se žalobci nepodařilo prokázat, že se stal držitelem práva užívat rozvodné elektrické zařízení žalované k odběru elektrické energie pro stavbu [adresa] ve vlastnictví žalobce, neboť držby práva užívat rozvodné elektrické zařízení žalované se žalobce opětovně chopil svémocně, a tudíž jde o držbu nepravou, která nepožívá ochrany práva. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání a věc byla předložena k rozhodnutí odvolacímu soudu.

12. Soud věc posoudil podle § 176 a násl. o. s. ř. jako žalobu na ochranu rušené držby s tím, že vzhledem k datu podání žaloby (17.5.2021) byla dle § 1008 o. z. zachována šestitýdenní lhůta pro podání žaloby od tvrzeného rušení (3.5.2021).

13. Podle ustanovení § 988 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“) držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

14. Podle ustanovení § 989 odst. 2 o. z. jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

15. Podle ustanovení § 1002 o. z. pro držitele jiných práv platí § 996 až [číslo] přiměřeně.

16. Podle ustanovení § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle ustanovení § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Podle odst. 2 o. z. vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

18. Žalobce se předmětnou žalobou domáhá ochrany držby práva jednak užívat rozvodné elektrické zařízení žalované k rozvodu elektrické energie pro stavbu [adresa] a [adresa] a dále užívat rozvodné zařízení žalované k odběru pitné vody pro objekty [adresa] a [adresa], obé ve vlastnictví žalobce, když z tohoto práva měl být žalovanou vypuzen. Dále se pak žalobce domáhá, aby žalovaná umožnila dodavateli elektrické energie [právnická osoba] vybudování elektrické přípojky.

19. Podmínkou pro to, aby byla žalobci v tomto řízení poskytnuta ochrana držby tvrzeného práva, je, aby prokázal, že se držitelem předmětného práva stal, a že vzhledem k námitce žalované nejde o držbu nepravou a že žalovaná mu výkon drženého práva znemožňuje.

20. Pokud jde o ochranu držby práva užívat rozvodné zařízení žalované k rozvodu elektrické energie pro stavbu žalobce na pozemku st.p. [číslo] st.p. [číslo] žalobce neprokázal, že byl z držby vypuzen. V řízení bylo prokázáno, že dopisem ze dne 3.5.2021 žalovaná sdělila žalobci, že došlo k omezení dodávek elektrické energie do objektu na pozemku st.p. [číslo] k.ú. [obec] z hlediska aktuálního maximálního proudového zatížení na 32 Ampér, a to s ohledem na závěry revizní zprávy ze dne 8.3.2021 ev. [číslo], a dále že ke dni 30.9.2021 vypovídá smlouvu (konkludentně uzavřenou), na jejímž základě došlo k faktickému zahájení dodávek elektrické energie do objektu na pozemku st.p. [číslo]. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce ani netvrdí žádné skutečnosti týkající se údajného vypuzení z držby práva ve vztahu k objektu na pozemku st.p. [číslo] tudíž ve vztahu k tomuto pozemku je žaloba nedůvodná. Pokud jde o ochranu držby práva užívat rozvodné zařízení žalované k rozvodu elektrické energie pro stavbu žalobce na pozemku st.p. [číslo] v řízení bylo prokázáno, že žalobce drží právo užívat rozvodné zařízení k rozvodu elektrické energie na základě smlouvy uzavřené konkludentně mezi účastníky, přičemž žalovaná sdělila žalobci, že tuto smlouvu vypovídá ke dni 30.9.2021. Je tedy zřejmé, že v tomto směru je žaloba předčasná, neboť žalobce nebyl z držby vypuzen, když rozvodné zařízení žalované pro účely odběru elektrické energie pro objekt na pozemku st.p. [číslo] i nadále užívá a k jeho ukončení má dojít ke dni 30.9.2021. Skutečnost, že došlo k omezení dodávek elektrické energie, a to maximálním proudovým zatížením, neznamená, že by byl žalobce z držby vypuzen.

21. Pokud se žalobce domáhal ochrany držby práva ve vztahu k užívání rozvodného zařízení žalované pro dodávku pitné vody, nepodařilo se mu prokázat, že je držitelem práva, jehož ochrany se domáhá. Nabývání držby jiného než vlastnického práva je upraveno ustanovením § 989 odst. 2 o.z., podle nějž není nutné, aby tu byl právní titul, o který se nabytí držby opírá; podstatné je, aby bylo prokázáno, že určitá osoba se začala chovat způsobem odpovídajícím obsahu nějakého práva a druhá strana začala ve shodě s ní plnit (viz Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k § 989). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná souhlasila s odběrem pitné vody z rozvodného systému žalované, když nelze přehlédnout (jak vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Praze zed ne 28.7.2020 č.j. 22Co 41/202078), že takovéto využití obecního majetku (neboť žalovanou je obec) podléhá schválení příslušným orgánem obce dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Žalobce nepředložil žádné rozhodnutí orgánu obce, které by takové využití majetku obce schvalovalo. Stejně tak ani z dalších předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná deklarovala svoji vůli plnit žalobci svým faktickým chováním. Naopak dopis ze dne 3.5.2021, kterým sděluje žalobci, že zjistila neoprávněnou přípojku k vodovodnímu řadu města směřující na pozemek žalobce parc. [číslo] k.ú. [obec], a tuto hodlá odpojit, jednoznačně svědčí pro opačný závěr, a sice že žalovaná neměla v úmyslu užívání svého zařízení trpět (a tedy začít žalobci plnit). Je tedy zřejmé, že pokud se žalobce chopil držby, učinil tak svémocně, a jedná se proto o držbu nepravou ve smyslu ustanovení § 993 o.z., která dle § 1007 odst. 1 věta druhá o.z. nepožívá právní ochrany. Navíc i v tomto případě z obsahu spisu vyplývá, že dosud nedošlo k odpojení této přípojky, a tudíž by žaloba byla předčasná.

22. Žalobce se zároveň žalobou domáhal uložení povinnosti žalované umožnit dodavateli elektrické energie [právnická osoba] vybudování elektrické přípojky. Žalobou z rušené držby dle § 176 o.s.ř. se lze domáhat provizorního práva na uchování držby dle § 1003 a následující o.z. (viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář l ustanovení § 180), tedy aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Je tedy zřejmé, že žaloba z rušené držby směřuje ke stejnému plnění jako žaloba negatorní (viz Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k § 1003). Pokud se tedy žalobce domáhá uložení povinnosti žalované umožnit dodavateli [anonymizováno] vybudování elektrické přípojky, zcela jednoznačně se nejedná o právo na uchování držby, tedy zachování stávajícího pokojného stavu, ale ke změně stávajícího stavu (vybudování nové elektrické přípojky). Uspokojení takového nároku a uložení takové povinnosti žalované se nelze domáhat v řízení o žalobě z rušené držby, a proto i v této části je nárok nedůvodný. Soud v této souvislosti uvádí, že tento nárok posuzoval jako nárok z žaloby na ochranu rušené držby z důvodu, že žalobce zcela jednoznačně formuloval uplatněný nárok právě z titulu rušené držby dle § 176 a násl. o.s.ř., a tudíž nebylo na místě uvažovat o něm jako o jiném nároku, neboť žalobce je pánem sporu a svým žalobním návrhem určuje, čeho se v řízení domáhá. Skutečnost, že s takovým nárokem nemůže být v řízení o žalobě na ochranu držby úspěšný, na tomto závěru ničeho nemění.

23. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci plně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 1 500 Kč (dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, dále jen„“ advokátní tarif“) a paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání vyjádření ve věci ze dne 26.5.2021), celkem 3 600 Kč Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

25. O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto analogicky podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, dále jen„ zákon o soudních poplatcích“, dle kterého poplatková povinnost vzniká uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. S ohledem na krátkou zákonnou lhůtu pro rozhodnutí o žalobě na ochranu držby, není v řízení dostatečný časový prostor pro vybrání soudního poplatku postupem podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Podle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků pak činí soudní poplatek za žalobu částku 2 000 Kč Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla stanovena analogicky dle § 4 odst. 1 písm. h) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, tedy 3 dny od právní moci tohoto rozhodnutí.