9 C 77/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku uvedenou shora ve výroku I. Tvrdila, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu u obchodním zastoupení [číslo] v níž se žalovaná zavázala vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech, a to za podmínek ve smlouvě stanovených. Žalovaná vyhledávala zájemce o uzavření těchto smluv, případně zájemce o jejich změnu či zrušení, neboť po jejich uzavření smluv měla i nadále klientům poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami. Žalované vznikl nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její část, mimo jiné též z důvodu, kdy klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil. Žalobkyně v souladu s článkem VIII. smlouvy vyplatila žalované provize. V případě smlouvy o finančním produktu číslo pojistky [číslo], provizní období 2017, [jméno] [příjmení] byla žalovaná povinna vrátit provizi ve výši [částka]; po zohlednění částky [částka] z obchodního případu [anonymizováno] [tel. číslo], číslo pojistky [číslo], kterou měla žalobkyně zaplatit žalované, tak žalobkyni vznikl nárok na vrácení provize ve výši [částka], kterou žalovaná přes výzvu neuhradila.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 8.6.2020 [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že dne [datum] podala žalovaná insolvenční návrh s žádostí o povolení oddlužení. Dne [datum] bylo usnesením Krajského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] rozhodnuto o zjištění úpadku žalované a povoleno oddlužení. Žalovaná splnila podmínky oddlužení a dne [datum] bylo vydáno usnesení č.j. [spisová značka], kterým soud žalovanou osvobodil od placení pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli; toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně nepřihlásila do insolvenčního řízení předmětný nárok ani jako podmíněný, tedy jako nesplatnou pohledávku ve smyslu ustanovení § 173 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., v platném znění. Je nepochybné, že žalobkyně o probíhajícím insolvenčním řízení věděla, neboť v něm jako věřitel s jinými přihlášenými pohledávkami vystupovala. Protože žalovaná je osvobozena od plnění pohledávek, které vznikly před úpadkem a v průběhu oddlužení, nelze předmětný nárok žalobkyně uznat.

4. Žalobkyně v průběhu řízení doplnila své tvrzení, že pojistná smlouva [číslo] uzavřená s [jméno] [příjmení] dne [datum] byla ukončena dne [datum] z důvodu neplacení pojistného (podání ze dne [datum]). Dále uvedla, že nárok na vrácení části vyplacených provizí vznikne až v okamžiku zrušení konkrétní pojistné smlouvy, za kterou žalovaný obdržel provizi. Předmětná pohledávka za žalovanou z důvodu zrušení pojistné smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] vznikla až v dubnu 2017, tedy po zjištění úpadku žalované, a tudíž nebylo možné ji do insolvenčního řízení přihlásit. Je v rozporu se smyslem insolvenčního zákona, aby se taková pohledávka přihlašovala do insolvenčního řízení jako nesplatná či podmíněná, když v okamžiku zjištění úpadku dlužník z pojistné smlouvy svůj závazek hradí, ale je možné, že v budoucnu hradit přestane, a povinnost vrátit provizi nebo její část vznikne.

5. Ze smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě č. V0153271V01 ze dne [datum] bylo zjištěno že touto smlouvou se žalovaná zavázala zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv s třetími osobami výhradně pro žalobkyni a dále zprostředkovávat smlouvy o finančních službách uzavíraných mezi partnery žalobkyně a třetími osobami, a žalobkyně se zavázala zaplatit za to žalované provizi (článek II. předmětné smlouvy). Výše odměny, forma a způsob výplaty je stanovena vnitropodnikovou normou žalobkyně, zejména Pracovní směrnicí PS 269 (článek VIII. odst. 2 předmětné smlouvy).

6. Z pracovní směrnice PS 269 označené jako„ Odměňování distribučního kanálu VPA retail“ účinné od 4.10.2014 do [datum], bod 5.6 odst. 1 a 2 bylo zjištěno, že právo na provizi za sjednání a jiné odměny zanikne, je-li zřejmé, že pojistná smlouva nebude splněna a jestliže nesplnění není důsledkem okolností přičitatelných zastoupenému. Provize za sjednání nebo jiné odměny, které již byly uhrazeny, musí být vráceny, jestliže právo na ně zaniklo podle předchozího odstavce, nebo byly-li vyplaceny v nesprávné výši. Dle článku [číslo]„ Způsob zániku práva na Odměnu“ bylo sjednáno, že smlouvy ČP Zdraví se uzavírají minimálně na 3 roky. V rámci tříletého období je provize krácena následujícím způsobem: (a) v prvním roce trvání smlouvy zaniká Získateli právo na provizi v plné výši; (b) ve druhém roce trvání smlouvy zaniká získateli právo na provizi v rozsahu 60% a (c) ve třetím roce trvání smlouvy zaniká získateli právo na provizi v rozsahu 40%. Tato směrnice byla závazná pro krajské ředitele, manažery skupin VPA (výhradní pojišťovací agent) retail, obchodníci VPA retail, oblastní ředitelé VPA retail, ostatní VPA retail a VPE SME (trenéři, SPPK) a regionální ředitele VPA retail. Totožná úprava pak byla sjednána též v Pracovní směrnici PS 269 účinné od 14.2.2015 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 4.3.2015 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 12.5.2015 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 24.10.2015 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 16.2.2016 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 30.3.2016 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné totožná směrnice účinná od [datum] do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné totožná směrnice účinná od [datum] do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 20.10.2016 od [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 29.11.2016 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 22.12.2016 do [datum], Pracovní směrnici PS 269 účinné od 8.3.2017 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 12.5.2017 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 5.7.2017 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 13.10.2017 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 22.11.2017 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 1.1.2018 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 6.3.2018 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 19.5.2018 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 1.8.2018 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 27.9.2018 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 1.1.2019 na dobu neurčitou, Pracovní směrnici PS 880 účinné od 22.3.2019 na dobu neurčitou, Pracovní směrnici PS 880 účinné od 14.6.2019 na dobu neurčitou, Pracovní směrnici PS 880 účinné od 14.8.2019 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 15.11.2019 do [datum], Pracovní směrnici PS 880 účinné od 23.1.2020 do na dobu neurčitou, Pracovní směrnici PS 880 účinné od 22.5.2020 do [datum] a Pracovní směrnici PS 880 účinné od 16.7.2020 na dobu neurčitou.

7. Ze smlouvy o rizikovém životním pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne uzavřel [jméno] [příjmení], nar. 1988 smlouvu o životním pojištění s žalobkyní. Jak potvrzuje dopis žalobkyně ze dne [datum], tato pojistná smlouva v důsledku neplacení pojistného zanikla dne [datum].

8. Ze smlouvy o sdruženém pojištěné vozidla ze dne [datum] spolu se záznamem z jednání bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uzavřela s žalobkyní smlouvou o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uvedeného dne. Jak prokazuje dopis [jméno] [příjmení] ze dne [datum] spolu s dopisem žalobkyně ze dne [datum], předmětná pojistná smlouva byla z důvodu změny v osobě vlastníka předmětného vozidla ke dni [datum] ukončena.

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení části vyplacené provize; výzva byla zaslána žalované na adresu v žalobě (prokázáno podacím lístkem).

10. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2.12.2016 č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek žalované a povoleno řešení úpadku oddlužením. Věřitelé byli vyzváni, aby do [datum] přihlásili do insolvenčního řízení své pohledávky. Rozhodnutí bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne [datum].

11. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.4.2019 č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil ji od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v jakém nebyly uspokojeny, od pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a od pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.

12. Ze zprávy insolvenční správkyně o plnění oddlužení žalovanou ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto dni byli uspokojeni v rozsahu 100% všichni nezajištění věřitelé, přičemž očekávaná míra uspokojení všech nezajištěných věřitelů činí 240%.

13. Po stránce skutkové bylo v řízení prokázáno, že na základě smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne [datum] žalovaná zprostředkovávala uzavírání pojistných smluv s třetími osobami pro žalobkyni a žalobkyně se zavázala zaplatit za to žalované sjednanou provizi. V případě smluv na životní pojištění bylo mezi účastníky sjednáno (článek [číslo] Pracovní směrnice upravující provizní podmínky zprostředkovatelů účinné ke dni uzavření smlouvy, na kterou se povinnost vrátit vyplacenou provizi vztahuje, nicméně tato povinnost byla upravena ve všech směrnicích totožným způsobem), že v případě ukončení pojistné smlouvy před 3 lety jejího trvání, je žalovaná povinna vrátit uhrazenou provizi, respektive její část, a to v rozsahu 100% (pojištění ukončeno v 1.roce), 60% (pojištění ukončeno ve 2. roce) anebo 40% (pojištění ukončeno ve 3.roce). Bylo prokázáno, že činností žalované byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva na životní pojištění s panem [jméno] [příjmení], která byla ukončena z důvodu neplacení pojistného dne [datum]. Žalobkyně proto v souladu se sjednanou smlouvou žalovanou vyzvala k vrácení poměrné části zaplacené provize, a to po zohlednění provize ze smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení], kde byla naopak žalobkyně povinna žalované část neuhrazené provize zaplatit. Dále bylo prokázáno, že žalovaná podala insolvenční návrh na svou osobu s žádostí o povolení oddlužení. Usnesením ze dne [datum], které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud zjistil úpadek žalované a povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne [datum] pak insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil žalovanou od placení (mimo jiné) pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit mohli.

14. Takto zjištěný skutkový stav nebyl mezi účastníky sporný. Spornou se mezi účastníka stala otázka, zda předmětná pohledávka mohla být přihlášena do insolvenčního řízení, a tudíž, zda se na ni vztahují účinky osvobození od jejího placení, jak bylo rozhodnuto v usnesení insolvenčního soudu ze dne 15.4.2019 č.j. [spisová značka].

15. Dle ustanovení § 2483 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o.z. (1) smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. (2) Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

16. Dle ustanovení § 2507 o.z. je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného.

17. Dle ustanovení § 173 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále jen„ InsZ“) (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. (2) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. (3) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. (4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

18. Dle ustanovení § 414 InsZ (1) jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. [ulice] podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. (2) [ulice] podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. (3) [ulice] podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

19. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení ve smyslu ustanovení § 2483 a násl. o.z., na základě které žalovaná zprostředkovávala jménem a na účet žalobkyně uzavírání pojistných smluv se třetími osobami, a žalobkyně vyplácela žalované sjednanou provizi. Mezi účastníky bylo sjednáno, že v případě, že dojde k zániku pojistné smlouvy na životní pojištění před uplynutím 3 let od jejího uzavření, zaniká nárok žalované na provizi, případně její část. Toto ujednání odpovídá i ustanovení § 2507 o.z., dle něhož právo na provizi nevznikne, jestliže je zřejmé, že obchod mezi zastoupeným (žalobkyní) a třetí osobou nebude splněn, avšak nárok na samotné vyplacení provize je vázán již na uzavření obchodu, jestliže povinnost třetí strany ze smlouvy má být splněna až za 6 měsíců (ustanovení § 2504 odst. 2 o.z.). Jinými slovy řečeno, uzavřením předmětné smlouvy s třetí osobou, jejímž předmětem bylo sjednání pojištění na dobu neurčitou, vznikl žalované nárok na vyplacení provize, který byl podmíněn (v souladu s článkem [číslo] Pracovní směrnice) trváním zprostředkované pojistné smlouvy alespoň po dobu 3 let. Toto smluvní ujednání je tedy třeba chápat tak, že vznik práva na provizi je vázán na rozvazovací podmínku, kterou je předčasné ukončení zprostředkované pojistné smlouvy; jestliže tato podmínka nastane, nárok na provizi nebo její část zaniká. V řízení bylo prokázáno, že pojistná smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení] jako třetí osobou byla ukončena před uplynutím 3 let od jejího uzavření (z důvodu na straně třetí osoby), a tudíž nárok žalované na provizi v části odpovídající smluvnímu ujednání pro předčasné ukončení zprostředkované smlouvy žalované zanikl. Protože žalovaná i přes výzvu žalobkyně tuto část již vyplacené provize nevrátila, je nárok žalobkyně důvodný.

20. Protože je žalovaná v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění), a to počínaje od prvního dne čtvrtletí následujícího po čtvrtletí, kdy došlo k události rozhodné pro zánik práva na provizi. Dále soud přiznal též nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], neboť předmětem řízení je závazek podnikatelů (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění).

21. Žalovaná v řízení nikterak nerozporovala, že nastala právní skutečnost, se kterou sjednaná smlouva spojuje zánik práva na vyplacení provize, ani výši tohoto nároku. Svou obranu založila na námitce, že předmětná pohledávka zanikla v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození od placení pohledávek ve smyslu ustanovení § 414 InsZ. Soud se však s touto námitkou neztotožnil.

22. V řízení bylo prokázáno, že účinky rozhodnutí o úpadku žalované a povolení řešení úplatku oddlužením nastalo dne [datum] zveřejněním předmětného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Věřitelé byli vyzvání k přihlášení svých pohledávek ve lhůtě do [datum]. V souladu s ustanovením § 173 InsZ věřitelé přihlašují pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, pohledávky vykonatelné, jakož i pohledávky, které nejsou dosud splatné, pohledávky vázané na podmínku (viz § 173 odst. 2 a 3 InsZ). Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, však nemohla být v insolvenčním řízení přihlášena. Jak bylo uvedeno shora, v případě provize se jedná o pohledávku žalované za žalobkyní s rozvazovací podmínkou, kterou je předčasné ukončení smlouvy uzavřené třetí osobou. Věřitelem této pohledávky je tudíž žalovaná, jako taková nemohla být logicky přihlášena do insolvenčního řízení, a nemohou se na ni ani vztahovat účinky rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození od plnění nepřihlášených pohledávek ve smyslu ustanovení § 414 InsZ.

23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal ve věci plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] (dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“)) a paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu) za každý z 5ti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]), 21% DPH ve výši [částka], celkem [částka].

25. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).