10 C 101/2026
č. j. 10 C 101/2026-13
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-západ rozhodl rozsudkem pro uznání o zaplacení částky za nepojištěný provoz vozidla, protože žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok uznává, a to i přes neúčelné vyjádření v odporu. Rozsudek byl vydán bez jednání podle § 153a odst. 4 o. s. ř. na základě fikce uznání. Náklady řízení byly přiznány žalobkyni podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 070 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem vozidla RZ SPZ, VIN VIN kód, které v období od datum do datum nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně požaduje zaplacení příspěvku ve výši částka za celkem hodnota nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši částka, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka. Žalovaný ani přes výzvu a upomínku dosud žalovanou částku neuhradil.
2. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz ze dne datum, č. j. EPR č. účtu-5, kterým uložil žalovanému, aby žalobou požadovanou částku zaplatil nebo, aby podal odpor. Současně žalovaného podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval, aby se v případě podání odporu ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádřil k žalobě. Žalovaný měl především uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává či nikoli a ve svém vyjádření měl vylíčit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný byl též poučen o tom, že pokud se ve věci písemně nevyjádří ani soudu ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Dne datum byl elektronický platební rozkaz doručen do vlastních rukou žalovaného, který proti němu datum podal odpor. V něm pouze uvedl, že s uplatněným nárokem nesouhlasí.
3. Žalovaný ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené třicetidenní lhůtě, která marně uběhla dnem datum, již soudu žádné vyjádření nezaslal. Vyjádření žalovaného, uvedené v odporu ze dne datum, v žádném případě nelze akceptovat jako vyhovující zaslané výzvě dle ust. § 114b o.s.ř., neboť zcela vybočuje z naplnění účelu, jež sleduje výše uvedené zákonné ustanovení. Žalovaný totiž měl sdělit soudu skutečnosti potřebné jednoznačnému posouzení jeho obrany, což v tomto případě rozhodně nenastalo. Jsou proto splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání.
4. Soud má za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem pro uznání v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla tehdy, jsou-li účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony.
5. V posuzované věci se jedná o spor týkající se nároku z dvoustranného mimosmluvního závazkového vztahu vzniklého podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaný měl porušit svou povinnost sjednat povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Předmětem řízení jsou tedy subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém účastníci mohou uzavřít smír. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o. s. ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno.
6. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval dle § 153a odst. 4 o. s. ř. jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 o. s. ř.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátkou, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši částka za každý úkon právní služby vykonané advokátkou a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce částka za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak žalobkyni náleží náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. V uvedené lhůtě lze bez výše naznačeného omezení podat odvolání proti lhůtě splatnosti a nákladům řízení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.